Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Pivo a rychlost Čechy baví. Přesto v této disciplíně nevynikají

Publikováno:před rokemZdroj:Sport.cz

V pití piva Česko vždy zaujímalo zcela oprávněně celosvětově přední místa. V pivu se prý vyznáme, minimálně tedy v jeho konzumaci. I obyvatelé zemí, o nichž se tvrdí, že „pijí jak Dáni“ by nám mohli závidět. A zdá se, že rychlost nás také baví. Soudě tedy alespoň podle těch zuřivě se řítících plechových predátorů na silnici. K pivní míli ale Češi ještě nedorostli. Doufejme, že je to způsobeno pouze nadvládou metrického systému u nás a nikoli naší neschopností. A třeba možná budeme jednou mistři světa v pivním kilometru.

Jedna míle je téměř přesně 1609 metrů, takže vlastně čtyři kola na běžeckém oválu. A pivní míle je v anglicky mluvících zemích kratochvíle spojující běh a pití piva s poměrně striktními pravidly. V rámci desetimetrové pivní zóny do sebe hrknete láhev nebo plechovku piva o minimálním objemu 355 ml a minimálním poměru alkoholu 5 %. Běžíte první kolo. Následuje další pivo, další kolo a to všechno čtyřikrát za sebou. Zvracení je sice nechutné, leč přípustné. Pokud si ještě před cílem „odložíte", vyfasujete navíc další kolečko na oválu. A na světový rekord tak můžete zapomenout.

To nedáš!
Kdysi dávno se vědci domnívali, že jednu míli nebude v lidských silách uběhnout pod čtyři minuty (tedy uběhnout pod jednu minutu jeden ovál). Pak přišel na stadion nějaký Brit jménem Roger Bannister, nic s vědci nekonzultoval ‒ a míli pod čtyři minuty prostě dal.

U pivní míle se dlouho myslelo, že nebude v lidských silách dopít a doběhnout pod pět minut. A pak přišlo v loňském roce zvíře z Ameriky James „The Beast" Nielsen a vysmahlo první oficiálně uznanou pivní míli „pod 5" ‒ 4:57:10. Od té doby ambiciózní běžci a milci chmelových extraktů nemohou klidně spát a neustále se pokoušejí o nové rekordy.

To musíš dát!
V Austrálii tak začátkem letošního srpna Josh Harris překonal existující rekord a nastavil novou laťku na 4:56:25. Do kamery hrdě hlásil „Nový světový rekord, bejby!"Jeho radost však neměla dlouhého trvání. Rekord nevydržel ani jeden den. V Kanadě se do toho taky opřeli a čahoun Lewis Kent se proběhal a propil k rekordu o hodnotě 4:55:80. Oba výsledky však ještě čekají na oficiální ověření, schválení a registraci.

Co říkáte, bratři Čechové, není nejvyšší čas ukázat světu, co dokážeme my?! Natrénováno bychom měli, takže odložme nepatřičnou skromnost a vzhůru do světových tabulek! Listina o tisícovce nejlepších výkonů stále čeká na první českou vlaječku...

Plzeňskému pivu rozumí nejlépe z Moravanů. Výčepní z Brna uspěl v soutěži

Publikováno:před rokemZdroj:Brněnský deníkAutor:Přemysl Spěvák

Největší nešvar výčepních? Pustit pivo z pípy rovnou do neumyté, suché sklenice. Alespoň to tvrdí Rostislav Janko z Brna. Stal se jediným jihomoravským zástupcem v národním finále soutěže Pilsner Urquell Master Bartender v Plzni o nejlepšího výčepního.

Desátého ročníku klání se zúčastnil poprvé a z Moravanů si vedl nejlépe. „Kromě načepování piva se hodnotil přístup k hostovi nebo znalosti o pivu a historii toho plzeňského. Měl jsem i pohovor s tamním sládkem. Musel jsem si nějaké věci nastudovat," popisuje Janko, který pracuje v brněnské Stopkově plzeňské pivnici na České ulici.

První půllitr natočil před třinácti lety. Když sloužil na vojně. Od té doby potěšil naplněnou pivní sklenicí nespočetně zákazníků. „V práci natočím zhruba pět tisíc piv za týden. Dohromady bych to za celou svou profesní dráhu odhadl na více než milion litrů," počítá čtyřiatřiceti­letý muž.

Šnyt a mlíko
Co podle Janka dělá dobrého výčepního? „Láska k pivu. Vždycky pak říkám, že každý nováček musí odtočit deset tisíc piv, než se z něj stane rutinér," usmívá se.

A pokračuje. „Dnes už není dané, že pivo musí mít přesnou míru na milimetr. Naše značka klade důraz hlavně na chuť a kvalitu. Při čepování je základem čistá, opláchnutá a studená sklenice. Než začnu, nechám nejdříve vytéct trochu pěny. To je důležité. Ve výsledku se na stěnách nesmí tvořit bublinky, pěna musí být sametová, krásně bílá," radí Janko.

V poslední době si všiml, že v hospodách jsou stále více žádané takzvaný šnyt a mlíko. V prvním případě výčepní naplní půllitr jen do poloviny, ve druhém celý, ale pěnou. „Šnyt je ideální v těchto vedrech. Pivo nezteplá ani nezvětrá. Mlíko je zase jakési panákové pivo, které zákazníci vypijí na ex," doporučuje na závěr.

S novou chutí se představí Otavský Zlatý – I ZLATO MŮŽE BÝT HOŘKÉ

Publikováno:před rokemZdroj:Strakonice.euAutor:Markéta BučokováDudák

Zcela nový „Otavský zlatý“ z rukou sládka Dušana Krankuse se tento týden objeví v restauracích a na pultech prodejen.

Tak jako každé dílo, má i pivo podpis svého autora a protože sládek strakonického pivovaru je příznivcem tradičních hořkých piv, plná chuť Otavského zlatého v sobě nese právě hořkost typického českého ležáku sytě zlaté barvy.

„Přizpůsobil jsem recepturu těm zákazníkům, kteří hledají především hořký charakter piva, kterého dosáhnete vhodnou kombinací použitých nejkvalitnějších českých chmelů“, říká sládek Dušan Krankus.

Pivo není upravováno pasterací a uchovává si tak všechny zdraví prospěšné látky.

Obsah alkoholu je cca 4,8% objemu.

Nezbývá tedy, nežli popřát Otavskému zlatému na cestu ke svým zákazníkům především ať chutná tak, aby s prvním pohárem zůstala v ústech chuť okusit druhý, třetí,…

Budvar opravil za 70 milionů korun stáčírnu lahví

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTKBudvar

Českobudějovický pivovar Budvar ukončil opravu budovy stáčírny lahví. Náklady na rekonstrukci objektu, která trvala více než půl roku, činily 70 milionů korun. Výrobní kapacita stáčírny se v posledních letech zvýšila ze 40.000 lahví za hodinu na 80.000 lahví, řekl mluvčí Budvaru Petr Samec.



"Budova stáčírny si po více než 40 letech generální opravu zasloužila. Kromě výměny rozvodů všech médií a vybudování nového zázemí pro zaměstnance jsme opravili i fasádu. Navíc jsme se snažili, aby celkový výsledek stavebních úprav byl nejen vizitkou pivovaru, ale i ozdobou města České Budějovice na jedné z hlavních příjezdových tras do centra," řekl sládek Budějovického Budvaru Adam Brož.

Stavební práce začaly letos v lednu a probíhaly za plného provozu bez omezení výkonu stáčecích linek. Kromě jiného se kompletně vyměnily rozvodné sítě vody, elektřiny, kanalizace a vytápění. Zlepšily se protihlukové a tepelně-izolační vlastnosti pláště budovy a fasády. Dále projekt počítal s rozšířením a modernizováním šaten, umývárny a kuchyňky. Využívat je budou nejen pracovníci obsluhy a údržby stáčírny lahví, ale i personál linky pro stáčení plechovek a v budoucnu také pracovníci logistiky.

Venkovské hostince spoléhají hlavně na pivo, do vaření se nehrnou

Publikováno:před rokemZdroj:Impuls.czAutor:Michaela Valentová

Menší obce mají stále větší problém s hostinci. Na řadě míst se hospodským nevyplácí podnikat a obce jen marně lákají nájemníky a provozovatele restaurací. Samotným obcím se nevyplácí služby provozovat samostatně.

V Novém Rychnově na Pelhřimovsku žije zhruba tisíc lidí. A ti si už téměř půl roku nemají kam dojít na jídlo. Jediná restaurace, která návštěvníkům nabízela i teplou kuchyni, je totiž po úmrtí předchozího provozovatele zavřená.

Nikomu se dlouhou dobu nechtělo se opuštěného lokálu ujmout a pronajmout si ho. „Byl velký problém sehnat někoho, kdo by měl zájem v městysu provozovat hospodu s jídelnou. Je to časově náročné a lidé mají pocit, že se to nevyplatí,“ shrnuje situaci starostka Nového Rychnova Iva Reichová.

Přitom městys leží na relativně dobrém místě, těsně pod navštěvovaným vrchem Křemešník, Novým Rychnovem vedou cyklistické a turistické stezky, které do něj především v sezoně dokážou přivést turisty. I proto obec na hledání nového provozovatele po prvotních nezdarech nerezignovala.

Podle starostky by bylo nesmyslné neprovozovat žádné gastronomické zařízení. „Aby se k nám lidé vraceli, musíme jim něco nabídnout. Všechno je to převážně o jídle, když je pohostíte, přijedou zase a prospěch z toho bude mít celý Rychnov. Bez možnosti občerstvit se bychom těžko udržovali dostatečný turistický ruch,“ uvedla.

Místní zájem neměli
V Rychnově doposud fungují dvě hospody, které ale nenabízejí žádná jídla. Původně radnice oslovila s možností pronájmu restaurace místní obyvatele, ti ale neprojevili žádný zájem.

„Tato varianta nám přišla jako nejschůdnější. Místní dobře znají lidi i prostředí a nebyla by překážkou ani dlouhá otevírací doba,“ upřesnila. Po dlouhém hledání se restaurace nakonec ujal podnikatel z Jihlavy, který naváže na historii místa a bude jej využívat ke stejným účelům.

Podmínkou pro nového nájemce bylo zachování závodní jídelny, ve které se stravuje celé zdejší zemědělské družstvo. Podnikatel potvrdil, že bude dále spolupracovat s místními organizacemi, jako jsou hasiči či sportovci, které prostory zařízení v dřívějších dobách využívali k pořádání oslav a bálů. Jejich akce upřednostní před těmi soukromými.

Jak uvedla starostka, dřívější nájem činil 20 tisíc korun. „Výdělek zcela pokryl provozní náklady a nájemníkovi zbylo dostatek. Vydávalo se kolem 200 obědů za den a zdejší restaurace se bezproblémově uživila,“ dodala.

Za půjčku 50 tisíc si restauraci klidně vezmu
Stávající nájemné se výrazně snížilo, dnes se operuje s částkou o osm tisíc korun nižší, o té chce ale zájemce dále jednat. Nový Rychnov měl ještě jednoho zájemce pro znovuobnovení hospody.

„Dotyčný patřil k personálu bývalého nájemce. Rukou jsme si nakonec nepotřásli, protože chtěl od městyse půjčku pro rozjezd nové hospody a to pro nás bylo nepřijatelné,“ konstatuje Reichová.

Ze zápisu zasedání zastupitelstva vyplývá, že kromě půjčky 50 tisíc korun požadoval ještě odstranění závad pronajatých prostor, snížení nájmu a odpuštění nájemného po dobu tří měsíců.

V Nové Cerekvi řeší jiný problém. Soukromníci tady provozují dvě hospody bez nabídky jídel. Starostovi Zdeňku Rajdlíkovi by se tu líbila restaurace, která by pohostila turisty směřující do nově zrekonstruované synagogy.

„Myslím si, že tu restaurace chybí. Muselo by se ale důkladně zvážit, zda by nebyla jen sezonní záležitostí. V současné době bohužel nejsou prostory vhodné k tomuto účelu,“ tvrdí starosta Rajdlík.

Jetřichovec poblíž města Pacov naopak postrádá jakoukoli hospodu. Jak uvedl důvěrník obce Milan Míka, ani malé občerstvovací zařízení by se ve zdejších podmínkách nemělo šanci udržet. „Jen dobrovolní hasiči mají příležitost se scházet v klubovně. To je jediné místo, kde se lze setkávat,“ říká Míka.

Britové nám šlapou na pivní paty: Každý týden otevřou tři nové pivovárky

Publikováno:před rokemZdroj:Odhaleno.cz

Nevypijí zdaleka tolik piva co Češi. Potrpí si však na širokou nabídku speciálů, a možná proto ve Spojeném království obden vzniká jeden nový pivovar. Samozřejmě krom toho jich několik zanikne. Zajímavou statistiku podporující pivovarnictví odhalila britská vláda.

Podle ní se Británie stala celosvětovým tahounem ve výrobě piva a především ve vývoji nejrůznějších speciálů.

„Každé tři týdny vzniknou ve Spojeném království tři nové pivovary,“ tvrdí náměstek britského ministra pro místní rozvoj Marcus Jones.

Zajímavé ale je, že konzumace piva v zemi klesá na úkor konzumace vína. A také každý týden ve Spojeném království zavřou asi třicet hospod. Vysvětlením prý je, že většina malých pivovarů své výrobky vyváží.

Největší rozkvět hospody a pivnice ve Spojeném království zažívaly na počátku osmdesátých let, kdy jich v celé zemi bylo na sedmdesát tisíc. Dnes jich je kolem padesáti tisíc.

Budvar opravil za 70 milionů korun stáčírnu lahví

Publikováno:před rokemZdroj:Finanční novinyAutor:ČTKBudvar

Českobudějovický pivovar Budvar ukončil opravu budovy stáčírny lahví. Náklady na rekonstrukci objektu, která trvala více než půl roku, činily 70 milionů korun. Výrobní kapacita stáčírny se v posledních letech zvýšila ze 40.000 lahví za hodinu na 80.000 lahví. ČTK to řekl mluvčí Budvaru Petr Samec.

"Budova stáčírny si po více než 40 letech generální opravu zasloužila. Kromě výměny rozvodů všech médií a vybudování nového zázemí pro zaměstnance jsme opravili i fasádu. Navíc jsme se snažili, aby celkový výsledek stavebních úprav byl nejen vizitkou pivovaru, ale i ozdobou města České Budějovice na jedné z hlavních příjezdových tras do centra," řekl sládek Budějovického Budvaru Adam Brož.

Stavební práce začaly letos v lednu a probíhaly za plného provozu bez omezení výkonu stáčecích linek. Kromě jiného se kompletně vyměnily rozvodné sítě vody, elektřiny, kanalizace a vytápění. Zlepšily se protihlukové a tepelně-izolační vlastnosti pláště budovy a fasády. Dále projekt počítal s rozšířením a modernizováním šaten, umývárny a kuchyňky. Využívat je budou nejen pracovníci obsluhy a údržby stáčírny lahví, ale i personál linky pro stáčení plechovek a v budoucnu také pracovníci logistiky.

Palestinský světlý ležák plzeňského typu

Publikováno:před rokemZdroj:Česká poziceAutor:Břetislav Tureček

Pivovar ve vesnici Bír Zajt v Palestině odstartoval výrobu letos v červnu a plánuje 50 tisíc třetinkových lahví měsíčně. Malá firma, sídlící v rozlehlé, sterilně čisté bývalé garáži, z Česka nakupuje většinu sladu, sází na žatecký chmel a u českého výrobce si začala objednávat stolní pípy pro drobné zákazníky. Píše Břetislav Tureček.

Když pivní lahve vyjedou z plnicí linky, dělníci je ručně uloží do papírových beden – a po čase je zase vyndají a pošlou je na etiketovací linku, která je opatří nálepkami. Tak vypadá jedna z dětských nemocí malého pivovaru, který v červnu spustil výrobu v palestinské vesnici Bír Zajt.

„Tohle zatím nemáme úplně vychytané,“ připouští šéf a spolumajitel pivovaru Aláa Sájidž. „Po naplnění se totiž lahve orosí a naše samolepicí etikety by se na nich hned nechytily. Proto musejí lahve nejprve oschnout a nemohou se hned po naplnění polepovat. Brzy to ale doladíme!“ slibuje 27letý Aláa a dál už bude do reportérského notesu chrlit jenom dobré zprávy – a především optimismus.

Palestina už 20 let jeden pivovar má, v nedaleké obci Tajbe, která také dala produktu jméno. Konkurence ve vesnici Bír Zajt – známé spíše zdejší univerzitou – odstartoval výrobu letos v červnu, už teď má ale velké plány. „Tajbe se soustředí hlavně na cizineckou komunitu v Palestině a v Izraeli a na vývoz. My chceme s pivem Shepherds Beer vybudovat pivní kulturu mezi samotnými Palestinci,“ shrnuje filozofii sebevědomý podnikatel.

Pivní zahrady
„Teprve se rozjíždíme, plánujeme ale produkci 50 tisíc třetinkových lahví měsíčně. Nyní nabízíme čtyři typy: stout, ale a jeden letní speciál, 90 procent naší produkce však představuje světlý ležák plzeňského typu,“ vysvětluje Aláa. A s českou pivní tradicí má malá firma, sídlící v rozlehlé, sterilně čisté bývalé garáži, společného ještě více.

Z Česka nakupuje většinu sladu, hodně sází na žatecký chmel a u českého výrobce si dokonce začala objednávat i stolní pípy pro drobné zákazníky. „To v Palestině zatím úplně chybí – možnost koupit si místo lahví dvaceti- nebo třicetilitrový soudek, k němu pípu a uspořádat párty s točeným pivem přímo doma.“

Souběžně s tím pivovar z Bír Zajtu hodlá postupně otevřít několik firemních pivních zahrad, nejprve přímo ve vesnici, poté i v palestinské administrativní metropoli Ramalláhu. „Musíme se samozřejmě trochu přizpůsobit vkusu zdejších zákazníků. Neděláme tedy piva příliš silná, i náš stout má jen 5,5 procenta alkoholu. A také trochu ubíráme nasycení kysličníkem uhličitým, Palestinci to nemají moc rádi.“

Problematické logo
Palestina coby převážně muslimská země má i jiné zvláštnosti. Na jednu Aláa Sájidž – jinak příslušník zdejší křesťanské komunity – narazil už při samotné registraci loga pivovaru. „Na úřadu měli dojem, že ta postava v našem znaku je Ježíš Nazaretský, tedy jeden z proroků, a že bychom ho umístěním na pivní lahve znevažovali. Tři měsíce mi trvalo, než jsem zaměstnance ministerstva obchodu přesvědčil, že je to bezejmenný, anonymní pastýř, tedy symbol naší vlasti a palestinské tradice, a že případná podoba s Ježíšem je opravdu jen věcí velké náhody,“ dušuje se Aláa.

„Je pravda, že nad pastevcem je na logu betlémská hvězda, nakonec jsme ale náš návrh dokázali obhájit,“ dodává s lišáckým úsměvem. Aláa skutečně netrpí nedostatkem sebevědomí, ale patrně ani schopností. Vystudoval finančnictví ve Velké Británii, na rozdíl od mnoha krajanů se ale vrátil do své okupované vlasti a po odchodu z bankovnictví ji chce pozvedat v odvětví, které se stalo jeho koníčkem – tedy v pivovarnictví.

„Zařízení jsme z poloviny nakoupili z rodinných peněz, na druhou část máme úvěr. Většinou je to čínská výroba vycházející z německých technologií,“ klepe pivovarník Sájidž do nerezových trubek spojujících stříbřité pivní tanky.

Shepherds Beer – Pastevecké pivo
Kromě Aláy se na řízení podniku o deseti zaměstnancích podílejí jeho mladší bratři Azíz a Chálid a také sestra Norma. „Ta má na starost public relations, momentálně je ale s tátou na výletě v České republice,“ zdůrazňuje šéf pivovaru fakt, že jeho rodina se v Česku skutečně zhlédla. Norma tedy poblíž není, Aláa však některé gerilové marketingové finty vhodné pro začínající společnost zjevně ovládá dobře i sám.

„Musíme proniknout na trh, musíme se dostat do povědomí Palestinců. Takže občas se já nebo bratři inkognito vydáváme do různých restaurací a obchodů a nenápadně se ptáme, jestli mají na čepu nebo v prodeji Shepherds Beer, Pastevecké pivo,“ vysvětluje manažer, jak využívá faktu, že zatím nemá veřejně známou tvář.

Práce má před sebou bezesporu ještě hodně. Když se autor reportáže o pár dní později zeptal na Shepherds Beer obsluhy v prestižní otáčivé restauraci na vršku nejvyšší palestinské budovy v Ramalláhu, číšník s rozpačitým úsměvem přiznal, že o tomto pivu ještě neslyšel. „Máme ale Tajbe!“ dodal s úlevou a s přesvědčením, že zahraničním hostům přece jen udělá radost.

Budějovický Budvar ukončil rozsáhlou opravu budovy stáčírny lahví

Publikováno:před rokemZdroj:Regionální novinyBudvar

Pivovar Budějovický Budvar, n. p., právě ukončil komplexní rekonstrukci budovy stáčírny lahví na Pražské třídě v Českých Budějovicích. Budova stáčírny z roku 1972 byla původně projektována na výkon 40 000 lahví za hodinu. Po rozsáhlých investicích do výrobního zařízení a technického zázemí stáčírny lahvového piva v uplynulých letech dosahuje současná kapacita stáčecích linek přibližně 80 000 lahví za hodinu. Samotná budova stáčírny však z mnoha důvodů přestala vyhovovat dnešním potřebám pivovaru.

"Budova stáčírny si po více než čtyřiceti letech generální opravu zasloužila. Kromě výměny rozvodů všech médií a vybudování nového zázemí pro zaměstnance jsme opravili i fasádu. Navíc jsme se snažili, aby celkový výsledek stavebních úprav byl nejen vizitkou pivovaru, ale i ozdobou města České Budějovice na jedné z hlavních příjezdových tras do centra. Podle mého názoru patří nyní budova stáčírny lahví mezi nejhezčí průmyslové stavby v našem městě," říká Adam Brož, sládek Budějovického Budvaru, do jehož kompetence tento projekt patří.

Stavební práce byly zahájeny letos v lednu a probíhaly za plného provozu bez omezení výkonu stáčecích linek. Kromě jiného byly kompletně vyměněny rozvodné sítě vody, elektřiny, kanalizace a vytápění. Podstatně se zlepšily protihlukové a tepelně-izolační vlastnosti pláště budovy a fasády. Pro zaměstnance bylo rozšířeno a modernizováno sociální zázemí (šatny, umývárny, kuchyňky). Využívat jej budou nejen pracovníci obsluhy a údržby stáčírny lahví, ale i personál linky pro stáčení plechovek a v budoucnu také pracovníci logistiky, kteří budou obsluhovat periferie všech stáčecích linek. Investiční výdaje a náklady na opravy zahájené již v roce 2014 přesáhly částku 70 milionů Kč.

Berlínský pivní festival nabídne 2400 druhů piva, i to české

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

V Berlíně se po devatenácté otevřela nejdelší pivní zahrádka světa, jak se přezdívá tamnímu mezinárodnímu pivnímu festivalu. Až do nedělního večera mohou návštěvníci německé metropole ochutnat chmelové speciality z 87 zemí světa. Přestože je letošní ročník věnován zejména středoněmeckým pivovarům, Česko v něm má stejně jako v předchozích letech silnou stopu.

Ačkoli se berlínskému festivalu přezdívá pivní míle, tuto délku
už dávno přesáhl a v posledních letech se tradičně koná na 2200 metrů dlouhém úseku třídy Karla Marxe ve východní části města. Podél jedné z hlavních berlínských tříd vyrostly malé stánky, velké pivní stany a stovky stolků s lavicemi, které lákají kolemjdoucí k posezení a k vychutnání pěnivého moku.

Na rozdíl od slavnějšího mnichovského Oktoberfestu nesází berlínský festival na množství vypitého piva, ale spíš na rozmanitost nabídky. Letos do německé metropole dorazili zástupci 340 pivovarů, kteří nabízejí přes 2400 druhů piva. Jedním z nejexotičtějších nápojů v nabídce je černé pivo amazonského pivovaru Xingu, ochutnat je ale možné i nápoje z Afriky, Asie, Austrálie a samozřejmě z Evropy.

I kvůli široké paletě nabízených piv nejsou na festivalu obvyklé tupláky, které jsou jinak tradiční součástí většiny německých pivních slavností. Zlatavý mok se v Berlíně čepuje převážně do třetinkových sklenic, návštěvníci festivalu si pak mohou koupit i vlastní sklenici o objemu 0,2 litru, s níž pak velká část z nich korzovala mezi pivními stánky. "Chceme touto akcí ještě lépe umožnit vychutnání rozmanitosti nejrůznějších pivních specialit," řekl k tomu Lothar Grasnick, který berlínský festival organizuje.

Berlínská pivní míle se každý rok snaží představit návštěvníkům regionální piva nebo speciálním způsobem připravované pivní speciality. V roce 2008 například byl festival věnován českým pivům, loni se zaměřil na mikropivovary z celého světa.

Letošní ročník festivalu patří malým středoněmeckým pivovarům, jako jsou výrobci z durynské Apoldy nebo z Watzdorfu ve stejné spolkové zemi.

Česká stopa je však přesto na festivalu zřetelná. Se dvěma desítkami pivovarů je Česko po Německu druhou nejvíce zastoupenou zemí, jsou mu dokonce vyhrazeny dva úseky pivní míle. Samostatný úsek přitom nemají ani všechny německé spolkové země.

Přestože se berlínská pivní míle snaží odlišit od mnichovského Oktoberfestu, v cenové politice jsou oba festivaly srovnatelné. Tři decilitry piva se u většiny berlínských stánků prodávají za tři eura (81 korun). V Mnichově se loni cena tradiční litrové sklenice piva pohybovala kolem deseti eur (270 korun).

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.28.05.2017 08:354.997/4.997