Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Stručná bilance 1.selského pivovárku za rok 2015

Publikováno:před rokemZdroj:1.selský pivovárek KroměřížAutor:Tomáš Váňa1.selský

1.stále dominantní postavení Sedláka a Sedlačka, ležáku plzeňského typu
2.menší zájem o piva polotmavá
3.Špalda 12% je fenomén, budeme ji vařit pravidelně, je po ní velká poptávka
4.silny Imperátor 15% se prodavá dobře a rychle, budeme vařit častěji, hlavně v chladných měsících
5.parádní ohlas na IPL (Vaněk Ferdinand, Kill Bill, Velký Mogul), budeme je vařit celoročně. IPA asi přestaneme vařit úplně.
6.Maryšku jsme letos vůbec v létě nevařili, a to z důvodu naplněné kapacity sklepa a spilky.

Zajímavost: okolo 60% výstavu prodáváme v lahvích. Myslím, že žádný malý pivovar to takhle nemá.
Otázka zní: je to dobře nebo špatně?

Dej Bůh štěstí v roce 2016. Vám i nám.

Štiřínský pivovar slaví vánočním speciálem

Publikováno:před rokemZdroj:ČtiDoma.czAutor:Michal ŠtinglMagnát

Ve Štiřínské stodole můžete ochutnat Vánoční speciál Magnát a odnést si lahev limitované edice. Podrobnosti nám prozradil sládek Ladislav Černý.

Celkem byly pro letošní Vánoce vyrobeny čtyři várky, každá o objemu cca 160 litrů. Doba zrání - ležení ve sklepě při konstantní teplotě 3 stupňů byla 60 dnů.

Zlatavý speciál
"Náš Vánoční speciál jsme uvařili dle staré receptury a bez veškerých přísad či náhražek. Plzeňský, bavorský, karamelový a slad typu porter společně s chmelem ze žatecké oblasti již při vaření dávaly příjemnou aromatickou vůni a zlatavě tmavě hnědá barva mladiny zvýrazňovala vlastnosti speciálu," popisuje výrobu štiřínský sládek Ladislav Černý.

Limitovaná edice
Zájemci se mohou s vánočním Magnátem potěšit i doma. "Pro letošní sváteční dobu konce roku jsme připravili a stočili do skleněných lahví s patentovým uzávěrem, opatřených etiketou a páskou přes uzávěr, celkem 70 lahví tohoto výjmečného piva," říká sládek Ladislav Černý.

Oslavte s Magnátem
Jeden půllitr je v pivovarské restauraci nabízen za cenu 35 Kč a hosté jej velice rádi ochutnávají. Můžete si na něj zajít a oslavit Silvestra. Otevřeno mají dnes od 11 hodin a slavit se bude dokud bude zábava.

Pivovar Svijany po loňském propadu znovu roste. Letos prodá 620 tisíc hektolitrů piva

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:ČTKSvijany

● Svijanský pivovar letos očekává rekordní výstav 615 až 620 tisíc hektolitrů piva.
● Největší pivovar v Libereckém kraji tak uvaří zhruba o osm procent víc piva než minulý rok.
● Produkce svijanského pivovaru každoročně stoupá, výjimkou byl pouze loňský rok, kdy klesla spotřeba sudového piva v restauracích a pivovar nemohl tento pokles vykrýt zvýšením dodávek piva lahvového kvůli výstavbě nové plnicí linky.

Po loňském propadu výroby očekává letos pivovar Svijany rekordní výstav 615 až 620 tisíc hektolitrů piva. Je to zhruba o osm procent víc, než v největším pivovaru v Libereckém kraji uvařili loni. Tehdy na trh dodali 570 tisíc hektolitrů. Letošní rok vypadá velmi slibně, povedla se hlavně letní sezona, řekla v pondělí mluvčí pivovaru Petra Winklerová.

Svijanský pivovar se loni navzdory poklesu výroby zařadil na čtvrté místo mezi pivovary v zemi. Hospodaření společnosti skončilo ziskem téměř 171 milionů korun při miliardových tržbách. Většinu piva firma prodá na tuzemském trhu, tržby ze zahraničí loni tvořily sotva tři procenta tržeb pivovaru.

Firma však otevřela vlastní pobočku na Slovensku a své exportní aktivity chce rozšiřovat na další trhy. Plánuje také výstavbu vlastního pivovaru v gruzínském Tbilisi za 15 milionů eur (přes 400 milionů korun).

Ještě v roce 1997 pivovaru Svijany hrozilo uzavření, když podnik převzaly Pražské pivovary. Před likvidací ho tehdy zachránila skupina lidí kolem sládka Františka Horáka, který pak dlouhá léta podnik také vedl. Od obnovení výroby v roce 1998 se podařilo produkci pivovaru zvýšit více než čtrnáctinásobně především díky investicím za více než půl miliardy. Pivovar si přes výrazné zvýšení výroby uchoval tradiční způsob vaření piva, využívá i původní suroviny - humnový slad a žatecký chmel.

S výjimkou loňského roku produkce svijanského pivovaru každoročně stoupá. "Tempo našeho růstu bychom rádi zachovali i v příštím roce, kapacity pivovaru na to zatím stále ještě máme," uvedla Winklerová. Důvodem loňského propadu výroby byl pokles spotřeby sudového piva v restauracích, který pivovar nemohl vykrýt zvýšením dodávek piva lahvového kvůli výstavbě nové plnicí linky na lahve. Letos podnik investoval dalších 30 milionů korun, na výrobu to však už negativní dopad nemělo. "Letos jsme investovali především do nového whirlpoolu, přetlačných tanků, trafostanice, kvasničného hospodářství a šrotovny," uvedla mluvčí.

Velkou investicí je pro pivovar také rekonstrukce svijanského zámku. Zchátralý objekt koupila firma před dvěma lety. "Nyní ho za přispění EHP a norských fondů rekonstruujeme. Z vlastních zdrojů zainvestujeme v první fázi rekonstrukce 30 milionů korun," řekla Winklerová. V zámku vzniká kulturně-společenské centrum s archeologickým muzeem a galerií. Měla by tam být i pivovarská restaurace a počítá se také s ubytováním. Náklady na projekt se odhadují na sto milionů korun. První etapa by se pro veřejnost měla otevřít už v polovině příštího roku.

Speciální vánoční piva přispívají k úspěchu malých pivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:Česká televizeAutor:ČT1

Mnohé minipivovary s úspěchem vaří na Vánoce i jiné svátky speciální druhy piva. Netradičními recepturami a chutěmi se snaží konkurovat velkým společnostem. Například malý pivovar ve Vojkovicích přišel s extra silným Štědrokem.

Minipivovar ve Vojkovicích na Frýdecko-Místecku funguje asi deset let a speciálního vánočního piva produkuje ročně asi sto hektolitrů, což je zhruba deset procent celé roční výroby. Odebírají ho restaurace, lidé si ho také kupují domů.

Štědrok má 11 procent alkoholu
„Naši zákazníci vědí, že naše vánoční pivo je trochu jiné, silnější a hutnější, proto ho chtějí i na štědrovečerní stůl,“ řekl sládek vojkovického minipivovaru Mojmír Velký. Tradiční vánoční světlou třináctku, kterou minipivovar vaří od svého vzniku, doplnil ještě silnějším Štědrokem.

„Je to velice silné polotmavé pivo, které má asi jedenáct procent alkoholu. Je tím pádem trochu zrádné. Je to takový náš vánoční bonbónek,“ uvedl sládek Velký. Vánoční pivo začíná vařit asi dva měsíce před Vánocemi a v nabídce bývá asi do poloviny ledna.

Například v zámeckém minipivovaru Pikard v Ostravě-Zábřehu se vaří kolem Vánoc kaštanový speciál. „Vybrali jsme kaštan, protože jeho chuť i vůně připomínají Vánoce,“ vysvětloval manažer minipivovaru a člen prezidia Českomoravského svazu minipivovarů Radovan Koudelka.

Vánoční speciál se vyplácí
Zařadit do nabídky netradiční pivo se podle něho vyplácí. „Lidé jsou ochotni za vánoční speciál zaplatit více peněz. Souvisí to s jakousi předvánoční euforií. Obchodně je to rozhodně zajímavé,“ potvrdil Koudelka. Především rozmanitost piv zákazníky do malých pivovarů táhne. Produkce pivovarských gigantů je totiž víceméně ustálená a na experimenty opatrná.

„Malé pivovary jsou trendem v Americe, Evropě, Anglii i třeba ve Švédsku, kde vedle sebe dobře fungují pivovary velké i ty malé s velkou škálou druhů,“ dodal Koudelka. Koncentrace minipivovarů je v Moravskoslezském kraji po Praze největší v celém Česku. Jen za poslední dva roky tam vzniklo čtrnáct nových. Produkce minipivovarů stále stoupá. V roce 2014 to bylo meziročně o třicet procent.

Pivovar Svijany dodá letos na trh o osm procent piva víc než loni

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTKSvijany

Po loňském propadu výroby očekává letos Pivovar Svijany rekordní výstav 615 tisíc až 620 tisíc hektolitrů piva. Je to zhruba o osm procent víc, než v největším pivovaru v Libereckém kraji uvařili loni. Tehdy na trh dodali 570 tisíc hektolitrů. Letošní rok vypadá velmi slibně, povedla se hlavně letní sezona, uvedla mluvčí pivovaru Petra Winklerová.

Svijanský pivovar se loni navzdory poklesu výroby zařadil na čtvrté místo mezi pivovary v zemi. Hospodaření společnosti skončilo ziskem téměř 171 milionů korun při miliardových tržbách. Většinu piva firma prodá na tuzemském trhu, tržby ze zahraničí loni tvořily sotva tři procenta tržeb pivovaru. Firma však otevřela vlastní pobočku na Slovensku a své exportní aktivity chce rozšiřovat na další trhy. Plánuje také výstavbu vlastního pivovaru v gruzínském Tbilisi za 15 milionů eur (přes 400 milionů korun).

Ještě v roce 1997 Pivovaru Svijany hrozilo uzavření, když podnik převzaly Pražské pivovary. Před likvidací ho tehdy zachránila skupina lidí kolem sládka Františka Horáka, který pak dlouhá léta podnik také vedl. Od obnovení výroby v roce 1998 se podařilo produkci pivovaru zvýšit více než čtrnáctinásobně především díky investicím za více než půl miliardy. Pivovar si přes výrazné zvýšení výroby uchoval tradiční způsob vaření piva, využívá i původní suroviny - humnový slad a žatecký chmel.

S výjimkou loňského roku produkce svijanského pivovaru každoročně stoupá. „Tempo našeho růstu bychom rádi zachovali i v příštím roce, kapacity pivovaru na to zatím stále ještě máme,“ uvedla Winklerová. Důvodem loňského propadu výroby byl pokles spotřeby sudového piva v restauracích, který pivovar nemohl vykrýt zvýšením dodávek piva lahvového kvůli výstavbě nové plnicí linky na lahve. Letos podnik investoval dalších 30 milionů korun, na výrobu to však už negativní dopad nemělo. „Letos jsme investovali především do nového whirlpoolu, přetlačných tanků, trafostanice, kvasničného hospodářství a šrotovny,“ uvedla mluvčí.

Velkou investicí je pro pivovar také rekonstrukce svijanského zámku. Zchátralý objekt koupila firma před dvěma lety. „Nyní ho za přispění EHP a Norských fondů rekonstruujeme. Z vlastních zdrojů zainvestujeme v první fázi rekonstrukce 30 milionů korun,“ řekla Winklerová. V zámku vzniká kulturně společenské centrum s archeologickým muzeem a galerií. Měla by tam být i pivovarská restaurace a počítá se také s ubytováním. Náklady na projekt se odhadují na sto milionů korun. První etapa by se pro veřejnost měla otevřít už v polovině příštího roku.

Pivní rok 2015: Bergamot či svrchně kvašený speciál z Teplic

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.cz

Právě končící rok opět potvrdil, jak důležití jsou pro český pivní trh menší výrobci. Nejenže dokážou svůj region zásobovat špičkovými pivy a důstojně konkurují zavedeným značkám, ale navíc pozvedávají i domácí pivní kulturu. Server Lidovky.cz vybral osm piv charakterizujících letošek.

Vznik Pivovaru Monopol a jeho Ale
Není fantasmagorie postavit v Teplicích plných heren nekuřáckou secesní restauraci a nabízet zdejším pijákům svrchně kvašené pivo? Není. Na přelomu května a června to dokázal pivovar Monopol. Jeho majitelé velmi citlivě zrekonstruovali prostor bývalého tanečního sálu na Masarykově třídě a ke spolupráci pozvali ostřílenou sládkovou Martinu Valterovou. A podařilo se. Jejich čtrnáctistupňový Monopol Ale je díky své přístupnosti jedním z nejlépe uvařených svrchně kvašených speciálů v roce 2015.

Obnovení pivovaru v Lobči s tmavou Ipou
Co dokázal Monopol v Teplicích - tedy rapidně zvýšit kulturu pití piva ve městě - se v podobné dimenzi podařilo i v Lobči na Mělnicku. Manželé Prouzovi se vrhli do obnovy starého provozu a letos konečně začali vařit. Na mapě Kokořínska díky nim přibyl další výrazný cíl. No a například jejich tmavá Ipa (k dostání třeba na farmářských trzích na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad) ze tří druhů chmelů je do zimních měsíců naprosto ideální volbou.

Desítka pro brněnské patrioty
I když Petr Hauskrecht založil se společníky svůj minipivovar už v roce 2014, až letos se piva vyráběná v bývalých brněnských městských jatkách rozjela ve velkém stylu. Kromě jejich vysoké kvality k tomu pomáhá i osobnost Petra Hauskrechta, který kdysi křísil podnik Starobrno a po mnoha letech strávených v nadnárodní korporaci se rozhodl založit vlastní značku. Jeho desítka Špilberk se dá považovat za jedno z nejlépe uvařených výčepních piv v Česku.

Mistr Kočka nezahálí, vaří z bergamotu
Pivní cestovatel a sládek Jan Kočka patří k pionýrům českého minipivovarnictví. V poslední době se přeorientoval na takzvané „létající vaření“, čili výrobu vlastního piva Nomád tam, kde zrovna mají volné kapacity. A pro letní sezónu uvařil nesmírně osvěžující nápoj Polykala bergamot na základě nefiltrovaného světlého pšeničného piva belgického typu. Lepší volbu pro letošní tropy jsem nenašel.

Letiny stále stoupají, L.Í.P.A kraluje
Na začátku byla chátrající restaurace a sedm místních patriotů. Tak se v červenci 2014 zrodil Akciový pivovar Letiny. Během letoška jeho sortiment tvořící šest piv potvrdil vysokou kvalitu a pevně se usadil v popředí českých a moravských minipivovarů. Za klenot se dá považovat čtrnáctistupňový svrchně kvašený speciál Letinská L.Í.P.A. Její výhodou je, že je k dostání v PET lahvích i sklenicích v pivotékách po celé republice.

Pivovarský dům a jeho IQač
Ani ostravští vyznavači pivních speciálů už nepřijdou zkrátka. Díky stále se rozvíjejícímu Pivovarskému domu, který nejen vaří, ale provozuje také solidně zásobenou pivotéku. Letos zaujal svým povzbuzujícím ležákem IQač s přídavkem ginkgo biloby, který uvařil pro studenty Ostravské univerzity, ovšem čepuje se i pro všechny ostatní.

Klostermann ze Strakonic
Měšťanský pivovar Dudák Strakonice nebude na letošní rok vzpomínat v nejlepším. Nově zvolené představenstvo zjistilo obrovské nesrovnalosti v účetnictví a dluhy. Přesto jedna jistota zůstala. Strakonický polotmavý třináctistupňový speciál Klostermann, který stále patří ke špici tmavších piv. I díky tomuto výstavnímu šumavskému ležáku je každému pijákovi jasné, jaká ztráta by s krachem Dudáka v Česku nastala.

Svrchně kvašené speciály z Beskyd
Tradiční sládci se na svrchně kvašená piva dívají s odstupem - uvařit klasický spodně kvašený ležák je prý daleko větší kumšt. Nicméně obliba „ejlů“ v Česku stále stoupá. A pokud hledáte pivovar, který je dělá pravidelně a navíc dokáže držet vysoký standard, jeďte na Ostravici. Tamější Beskydský pivovárek si stanovil vysokou laťku a právě prodávaná Lissa Huera Ipa je jasným důkazem.

S Excelentem „Po svý ose“

Publikováno:před rokemZdroj:JenProŽeny.czGambrinus

Pivo Excelent přichází s novým projektem „Po svý ose,“ kde jde o lidi s názorem. O lidi, co si jdou za svým a nebojí se u toho překonávat osud i sami sebe.

Excelent spojil pět talentovaných lidí, kteří tohle všechno reprezentují, a pomohl jim uskutečnit jejich sny.

Pětici tvoří malířka Léna Brauner, tanečnice Iveta Rážová, freeskier Dan Hanka, DJ Nobodylisten a režisér Štěpán Fok. Poslední dva jmenovaní mají na svědomí tvorbu ojedinělého videoklipu „Po svý ose“, který je vyvrcholením celého projektu. Video se natáčelo dva dny a to za velice nepříznivého počasí. V ovzduší bylo cítit neustálé napětí, jestli všechno vyjde. Aktéři měli často jen jeden pokus, na to, aby svůj sen dokázali proměnit do reality. Strach z neúspěchu a posouvání svých vlastních hranic, to je přesně to, o co v tomto projektu jde.

Například Léna, která měla sen posunout se v malbě za hranice svých možností a vytvořit hořící obraz. Celou noc byla v nejistotě, že se její sen nakonec nepodaří, protože ten den panovala extrémní vlhkost a jak sama prohlásila: „Zkuste zapálit něco mokrého, že jo….“ Nakonec to i díky pyrotechnikovi zvládla a na celé natáčení vzpomíná pozitivně.


0
DISKUTUJTE
DOPORUČIT

Pivo Excelent přichází s novým projektem „Po svý ose,“ kde jde o lidi s názorem. O lidi, co si jdou za svým a nebojí se u toho překonávat osud i sami sebe.

Excelent spojil pět talentovaných lidí, kteří tohle všechno reprezentují, a pomohl jim uskutečnit jejich sny.

Pětici tvoří malířka Léna Brauner, tanečnice Iveta Rážová, freeskier Dan Hanka, DJ Nobodylisten a režisér Štěpán Fok. Poslední dva jmenovaní mají na svědomí tvorbu ojedinělého videoklipu „Po svý ose“, který je vyvrcholením celého projektu. Video se natáčelo dva dny a to za velice nepříznivého počasí. V ovzduší bylo cítit neustálé napětí, jestli všechno vyjde. Aktéři měli často jen jeden pokus, na to, aby svůj sen dokázali proměnit do reality. Strach z neúspěchu a posouvání svých vlastních hranic, to je přesně to, o co v tomto projektu jde.

Například Léna, která měla sen posunout se v malbě za hranice svých možností a vytvořit hořící obraz. Celou noc byla v nejistotě, že se její sen nakonec nepodaří, protože ten den panovala extrémní vlhkost a jak sama prohlásila: „Zkuste zapálit něco mokrého, že jo….“ Nakonec to i díky pyrotechnikovi zvládla a na celé natáčení vzpomíná pozitivně.

Lidí, kteří mají podobné příběhy a osudy, jako naši hrdinové je mezi námi velká spousta, záleží ale na každém, jak se se svým osudem popere a jakou má vůli jít si za svým snem. I nedůvěra okolí a nejbližších může mít za následek to, že se svého snu nakonec vzdáme, abychom poslechli ostatní. Své o tom ví i Dj NobodyListen a režisér Štěpán Fok. Rodině, přátelům a svému okolí museli dokázat, že si vybrali ten správný směr a že i přes prvotní neúspěchy, velkou dřinu a ztrátu školy, soukromí a volného času dělají to, co je naplňuje, baví a jsou v tom opravdu úspěšní.

Důkazem je i projekt „Po svý ose“, kterého se pánové zhostili s velkou parádou.

Český boom minipivovarů nekončí. Je jich už kolem tří set a nové stále přibývají

Publikováno:před rokemZdroj:HlídacíPes.orgAutor:Robert Břešťan

Česká pivní kultura a pivní nabídka se za posledních několik let změnila k nepoznání. Rozmach malých pivovarů, minipivovarů či restauračních pivovarů úspěšně pokračuje.

Potvrzuje to i rozhovor Janem Šuráněm, prezidentem Českomoravského svazu minipivovarů pro HlídacíPes.org a pořad Řečí peněz Českého rozhlasu Plus.

Kde se ten boom minipivovarů v Česku zastaví?
To se opravdu nedá říct. Já jsme to před pár lety odhadoval na maximálně 250, teď jsme na počtu kolem 300, takže si už netroufám prognózovat.

Ale asi je nějaký tržní strop, kdy se už další minipivovary neuživí?
Samozřejmě, že když těch pivovarů bude už moc vedle sebe a jejich pivo přestane být zajímavé, asi ho lidé přestanou kupovat a růst se někde zastaví.

Je pravda, že se jde o investici s velmi slušnou návratností kolem pěti let?
Pohybuje se to trochu výše, zhruba šest sedm let, návratnost je kolem patnácti procent ročně. Záleží na tom, jak máte drahé peníze, kde pivovar máte a jak je postaven. Ale ta návratnost je slušná a 15 % vám žádná banka nedá.

Slyšel jsem i velmi optimistické tvrzení, že žádný z nových minipivovarů dosud nezkrachoval… Můžete to potvrdit?
I pivovary krachují, je to byznys jako každý jiný a pouští se do něj různí lidé za různých podmínek. Spíš jde o to, že žádný z těch minipivovarů nepřestal vařit a nepřestal stát, okamžitě se to zařízení přesouvá do jiného objektu a vaří se dál.

Možná se pak ale ukazuje tržní nedostatek, že není dost sládků…
Tenhle nedostatek je tu už několik let. Dobrý sládek dnes obsluhuje třeba dva tři pivovary.

Všiml jsem si, že na vybudování minipivovaru se běžně dají získat evropské dotace… Nezakládá to na trhu na značnou nerovnost?
Určitou nerovné tržní podmínky to zakládá. Ale přispívá to hlavně k rozvoji regionů, kde je vysoká nezaměstnanost. Protože většinou to nejsou dotace na minipivovar, ale obvykle na pracovní místa, různá rekreační zařízení a podobně. Ale samozřejmě jako každá dotace to křiví trh.

Jaká je konkurenční výhoda malých pivovarů?
Ve srovnání s těmi velkými a středními je v tom, že to pivo je vždycky čerstvé. Prodává se přímo v minipivovaru, nemá trvanlivost, je nefiltrované a určené k okamžité spotřebě. Ale v tom je právě ta výhoda. I když přijdete do velkého pivovaru a chtějí vás tam uctít, tak jdou a natočí pro vás to nejlepší pivo, co mají, tedy to čerstvě natočené přímo z ležáckého sklepa. V takové kondici ho prodáváme my. Což zase znamená, že nemůžeme jít kvůli trvanlivosti do obchodních sítí, ale zase máme výhodu té čerstvosti a chuťové zvláštnosti.

A pak je výhoda, kterou vám ti velcí asi závidějí mnohem víc a to je nižší zdanění…
To je samozřejmě výhoda. Doufáme, že nám to vydrží, protože nejde ani tak o daň na pivo, ale o konkurenceschopnost na trhu a o to, aby byla tradice a výroba piva v některých regionech zachována. Ale jinak se na nás s veškerou byrokracií pohlíží jako na velké pivovary. Určité zjednodušení bychom uvítali. Máme tu 47 velkých pivovarů, které dělají 99 % trhu a 300 malých, které dělají jedno procento.

Ale i to jedno procento dokázalo zamíchat českou pivní kulturou…
Ani bych neřekl že za to může top jedno procento jako spíše ten mediální obraz, který kolem toho je. Zároveň platí, že jsme pro velké pivovary taková laboratoř. Přicházíme s novými typy piv, s novými chutěmi, s chmely, se speciály, cizími styly… A když nám to jde, pustí se do toho i ti velcí. Vždyť se podívejte, co máte speciálů i z velkých pivovarů.

Do jakého množství produkce, takříkajíc výstavu, ještě můžeme mluvit o minipivovaru?
Je to dané daňovou sazbou, kde se nejnižší spotřební daň vztahuje na roční produkci do deseti tisíc hektolitrů. I když to už je docela velký pivovar, který už musí obhospodařit dejme tomu malé město.

Rozmach minipivovarnictví je patrný v Česku i ve světě… Není to ale svého druhu výstřelek – možná movitějších lidí, lidí ve větších městech s tím, že stejně nakonec většina lidí skončí u vyzkoušené desítky?
Tak jednoduché to není. Pivo z minipivovarů je relativně drahé a člověk by řekl, že se ho nejméně bude pít třeba na Ostravsku. Jenže právě na Ostravsku je minipivovarů nejvíce. A nakonec se může stát, že ten boom minipivovarů přetvoří celý pivní trh. V Americe před 40 lety nebyl žádný malý pivovar, takzvaný craft brewary, a dneska je jich tam kolem čtyř tisíc a pořád to pokračuje. A velcí tam pak skupují malé, aby nepřicházeli o trh. I když my jsme možná na takovou změnu příliš tradiční země.

Pivo je na štědrovečerním stole déle než kapr

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.cz

Tradice českých Vánoc. Bramborový salát, kapr a pivo. Pivo si ale ale své místo na štědrovečerním stole v českých zemích ostatně našlo ještě dříve, než samotný kapr.

Vánoce bez piva si mnozí lidé ani nevedou představit. Nejde pouze o samotné pití alkoholu, ale i o atmosféru klidu a pohody. Češi vypijí nejvíce piva na hlavu na světě a rádi pochutnají na svém oblíbeném pití v teple rodinného krbu.

Církev proti pivu
Cesta za pivem však nebyla tak přímočará a ve středověku byla jeho přítomnost na štědrovečerním stole dokonce zcela nežádoucí. Konzumace jakéhokoliv alkoholického nápoje během Vánoc totiž byla dříve zcela zakázána církví. Důvodem byl mimo jiné i fakt, že se odehrávají v období půstu. Češi se však svého piva nechtěli vzdát, a tak přišli na způsob, jak nařízení církve obejít hostinu na oslavu narození Ježíše Krista pořádali již o den dříve, tedy 23. prosince.

Teprve později se pivo stalo součástí hostiny i na samotný Štědrý den. Těžkého houbového kubu, původně nejčastější vánoční pokrm v českých zemích, totiž vychlazené pivo díky svým účinkům na trávení skvěle doplňovalo. S příchodem smažených rybích pokrmů a bramborového salátu v období první republiky se tato výhoda piva prokázala ještě víc a tak se dodnes jedná o jeden ze základních pilířů tradičních Vánoc.

Díky svým specifickým vlastnostem a obsahu hořkých chemických látek je pivo ideálním doplňkem ke každému jídlu. Ty totiž stimulují tvorbu trávících enzymů a urychlují i metabolismus tuků. Navíc se podílí na zlepšování trávení a pomáhají při pálení žáhy.

Neméně důležitou výhodou pití piva v mrazivém prosincovém počasí je i jeho protizánětlivý účinek. Pivo také obsahuje látky, které podporují tvorbu kladného cholesterolu a potlačují tvorbu záporně působícího cholesterolu. Vědci tak víceméně potvrdili to, co naši předci vědí už celá staletí, tedy že pivo je vhodným doplňkem k těžkým pokrmům a v přiměřené míře také utužuje lidský kořínek.

Pivo jako ingredience
Pivo si však lze o Vánocích vychutnat i jinak než v orosené sklenici. V rámci pivního požitkářství si totiž našlo cestu nejen do sklenic, půllitrů a džbánků, ale také na naši tabuli jako významná součást české gastronomie a ingredience do pokrmů, i jako přísada při pečení vánočního cukroví. Do pečiva je lepší používat pivo se sladkým nádechem. Pivo ale nevařte dlouho jinak zhořkne. Pokud tedy pečete maso, je nejlepší přelít ho pivem těsně před dokončením. Pivo se nejlépe hodí k tmavým masům, zejména tedy k vepřovým a hovězím a také k omáčkám.

Symbolem Vánoc bývalo více pivo než kapr

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:Vilém Janouš

Štědrovečerní tabule bez piva? To snad ani ne. Vždyť pivo bylo na vánočním stole mnohem dřív než kapr, který v průběhu 19. století zaujal místo tradičního houbového kuby. K tomuto těžkému pokrmu se vychlazené pivo velmi hodilo, neboť podporovalo trávení.

Jenomže to nebylo tak jednoduché, protože církev zprvu alkohol na štědrovečerním stole zakázala. Nicméně Češi našli způsob, jak se tomuto nařízení vyhnout. „Hostinu na oslavu narození Ježíše Krista pořádali již o den dříve, tedy 23. prosince," říká mluvčí Českého svazu pivovarů a sladoven Alžběta Králová.

Souboj o lásku Čechů později církev vzdala a pivo se dostalo na stůl i 24. prosince. Udělala dobře, protože díky obsahu hořkých chemických látek napomáhá lepšímu trávení smažených ryb a dalších pokrmů.

A když už jde o sváteční hostinu, nebudou Češi přece pít jen tak obyčejné pivo. „Preferují především prémiové světlé ležáky," zdůrazňuje Králová.
To potvrzuje i sládek Gambrinusu Pavel Zítek. Pivovary v prosinci prodají nejvíce ležáků ze všech měsíců v roce. Zatímco v létě tvoří ležáky přibližně 39 procent spotřeby piva v Česku, v prosinci toto číslo povyskočí na 48 procent.

Přestože Češi patří v popíjení piva ve světě k absolutní špičce, nedávný průzkum ukázal, že více než polovina z nich nevěděla, co to vlastně ležák vůbec je. Jedná se o piva se stupňovitostí 11° až 12,5°, přičemž číslo udává koncentraci rozpuštěných zkvasitelných látek v mladině před zkvašením, nikoliv objemové množství alkoholu v pivu.

Pivo by prostě na štědrovečerní tabuli chybět nemělo. I když by bylo třeba jen přísadou do jídla. S tím ovšem opatrně. „Pokud ho totiž budete vařit příliš dlouho, zhořkne. Děje se tak kvůli obsahu cukrů," uzavírá Králová.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.25.09.2017 20:115.506/5.506