Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Přes sto druhů piv na 1. ročníku Beerfestu!

Publikováno:před rokemZdroj:FANTOM.czAutor:Michaela Vávrová

1. ročník festivalu Beerfest Ostrava láká na širokou pivní nabídku místních i přespolních pivovarů. Festival se koná 17. a 18. 6. 2016 v Dolních Vítkovicích a na jednom místě budou moci návštěvníci ochutnat více než stovku pivních značek od třicítky větších i menších pivovarů. Kromě bezkonkurenční nabídky se lidé mohou těšit na oblíbené české kapely a bohatý doprovodný program.

Z větších pivovarů nebude chybět třeba Radegast, Bernard, Černá Hora, Litovel či Zubr. Hojně zastoupeny však budou i menší pivovary, a to například Zobak z Bílovce, Karvinský pivovar, Brabčák z Vratimova, Venuše z Havířova-Podlesí, Valašský pivovar z Kozlovic, Městský pivovar Štramberk či Koníček z Vojkovic. Z přespolních minipivovarů se návštěvníkům Beerfestu představí například Jadrníček z Náměště na Hané, Bravůr z Loučné nad Desnou, Zámecký pivovar Břeclav a mnoho dalších.

„V posledních letech nastal ohromný boom minipivovarů, které jsou rozesety po městských a vesnických restauracích, a pokud člověk není místní, nebo na daný podnik náhodou nenarazí, často se o řadě pivovarů vůbec nedozví. Naším cílem proto bylo dostat na Beerfest co nejvíce pivovarů, aby nabídka byla co nejpestřejší a návštěvníci měli v průběhu dvou dnů z čeho vybírat,“ uvedla za pořadatele Beerfestu Ostrava Gabriela Kuncová.

Kromě široké nabídky pivních značek Beerfest přináší také bohatý hudební program, který začíná v pátek v 15:30 a v sobotu ve 13 hodin. Mezi kapelami nechybí například Olympic, Čechomor, Divokej Bill, Mňága a Žďorp či Wohnout. V nočních hodinách pak program vyvrcholí taneční párty s Darou Rollins, Robertem Burianem nebo House Madness.

Pořadatelé festivalu nezapomněli ani na fotbalové fanoušky a počítají s vybudováním speciální zóny s velkoplošnou projekcí, kde bude možno v pátek 17. 6. od 18 hodin sledovat zápas mezi Českem a Chorvatskem na Mistrovství Evropy 2016. Beerfest nabízí také řadu aktivit pro děti, které se mohou zabavit v dětské zóně se skákacími hrady, trampolínami a dalšími atrakcemi.

Zajímavosti o Beerfestu
● Třicítka pivovarů z více než 20 měst a obcí
● Nejvzdálenější pivovar: Humpolec (Bernard)
● Nejbližší pivovary: Ostrava (Pivovarský dům Ostrava, Pivovar Garage, Starobělský pivovar)
● Více než 100 druhů piva
● Stánky s jídlem o celkové délce 120 metrů
● 18 kapel a interpretů
● Fanouškovská zóna s velkoplošnou projekcí pro sledování zápasu Česko-Chorvatsko na Mistrovství Evropy 2016
● Dětská zóna s atrakcemi

Vstupenky
Vstupenky lze zakoupit v předprodeji přes portál Ticket Art. Jednodenní běžné vstupenky stojí 200 Kč, jednodenní VIP vstupenky pak 900 Kč. Cena pro děti do 18 let je 100 Kč, děti do 140 cm mají vstup zdarma. Na místě bude možno zakoupit jednodenní vstupenky za 240 Kč. Cena pro držitele ZTP a ZTP/P je 30 Kč. Ti, kteří využijí možnost zakoupit si VIP vstupenky, se mohou těšit jak na větší komfort, (například vchod bez front, samostatné toalety), tak další výhody (levnější nápoje, možnost setkat se s účinkujícími, lepší výhled na pódium).

Doménou Českého pivního festivalu je párování piva a jídla

Publikováno:před rokemZdroj:Výletník.czKrušovice

Všichni pivní fajnšmekři se dočkali - po roce se opět koná Český pivní festival. Tradičně se uskuteční v Praze na Letné, letos od 12. do 28. května. Značka Krušovice coby hlavní partner této jedinečné akce nabídne piva ze svého portfolia v hlavním stanu v krušovických barvách. Speciálně při této příležitosti se představí Desítka a Dvanáctka, mimořádně chmelené za studena a připravené výhradně pro tento festival. Po loňském úspěchu bude značka Krušovice opět předvádět snoubení (párování) chutí jídla a piva. Hosté festivalu se tak mohou těšit na spoustu zajímavých informací.

Párování piva s jídlem se značka Krušovice věnuje systematicky už několik let a vychovává si z řad svých zaměstnanců odborníky na tuto ojedinělou aktivitu. Párování tak na festivalu představí obchodní sládek Petr Karlovský a pivovarský sládek Michal Havrda z Královského pivovaru Krušovice. Párováním chce značka Krušovice ukázat, jak lze pivo s gastronomickými specialitami dobře kombinovat – a pro někoho možná bude překvapením například to, že se některé druhy piv hodí i ke sladkým dezertům. To je případ piva Krušovice Černé, které se bude podávat s kvalitní hořkou čokoládou s kávovým zrnem. Krušovice Mušketýr dobře ladí s paštikovou kanapkou a karamelizovanou šalotkou, Krušovice Pšeničné s kanapkou s marinovaným lososem a Krušovice Dvanáctka s kanapkou se zlatým sýrem Romadúr. Všechny tyto kombinace právě s odborným komentářem mohou hosté festivalu na místě vyzkoušet, protože si mohou zakoupit degustační tácek s uvedenými specialitami.

Na Českém pivním festivalu se dále představí piva, která krušovičtí sládci uvařili výhradně pro tuto příležitost, například Krušovice Dark Chilli. Temný charakter tohoto ležáku nabízí ve srovnání s jinými druhy tmavých piv zcela jedinečnou chuť. Výrazné aroma praženého sladu, podtóny kávy a čokolády jsou dokonale podrženy divokou hřejivou chutí chilli. Ležák tak v přeneseném slova smyslu pálí i hřeje. Krušovická Desítka i Dvanáctka sice patří do standardního portfolia pivovaru, nicméně speciálně u příležitosti festivalu bylo použito jejich chmelení za studena. Jde o nový trend, se kterým Krušovice ve větším měřítku začaly v loňském roce. „Většina chmelových silic, tedy látek odpovědných za chmelové aroma, vytěká během vaření mladiny a do hotového piva se pak dostává pouze jejich stopové množství. U běžných piv je proto chmelové aroma velmi slabé, až nerozeznatelné. Při studeném chmelení se během ležení aromatické látky z chmele dále uvolňují, čímž se v hotovém pivu docílí výrazné chmelové vůně,“ vysvětluje důvody studeného chmelení sládek Královského pivovaru Krušovice Michal Havrda.

Krušovická Desítka i Dvanáctka a další pivo z portfolia Malvaz se bude na festivalu čepovat z tanku a výhradně do skla. Ze sudů se dále budou čepovat Krušovice Pšeničné, Krušovice Černé a zmíněný speciál Dark Chilli.

Češi objevili kouzlo piva v plechovce, prodeje rostou dvouciferným tempem

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:Dušan Kütner

V západní Evropě a Spojených státech je pivo v plechovce běžná věc, v Česku však šlo léta o okrajovou záležitost. Přístup Čechů k plechovkovému pivu se ale mění. V uplynulých dvou letech prodeje piva v plechovém obalu rostou dvouciferným tempem. Pivo v plechovce přitom bývá dražší než v lahvi. Nárůstu ale pomáhá i export, který táhne tuzemské pivovarnictví již od dob krize.

Loni tak stouply prodeje piva v plechovce podle údajů Českomoravského svazu pivovarů a sladoven o celou čtvrtinu a podíl plechovkového piva na tuzemské spotřebě dosáhl sedmi procent, což je o dva procentní body více než o rok dříve. Tempo růstu se přitom stále zrychluje – mezi lety 2013 a 2014 činil šestnáct procent, o rok dříve pak jen osm. Naopak další obaly – lahve, sudy a plastové lahve – se loni prodávaly méně.

Rostoucí zájem dokonce přiměl některé producenty k nemalým investicím. Pivovar Krušovice ze skupiny Heineken dal loni sto milionů korun do nové balicí linky na plechovky. Do nové stáčecí linky do plechovek nedávno investoval Pivovar Nymburk padesát milionů korun, což z ní činí největší investici v historii „hrabalovského“ pivovaru. Předloni mu stoupla poptávka po plechovkovém pivu o výrazných 34 procent a loni to bylo obdobné. Novou stáčecí linku plánuje i Prazdroj.

„Pivo v plechovce má při nynějším životním stylu a jisté pohodlnosti lidí svůj podíl na trhu. Sedm procent není konečné číslo, předpokládáme, že jeho podíl na trhu naroste do dvouciferných čísel,“ řekl ředitel a majitel nymburského pivovaru Pavel Benák. Splácet úvěr přitom pomáhá i zájem jiných pivovarů bez vlastní linky o stáčení piva do plechovek.

Nárůst prodejů o pětinu zaznamenala loni i předloni tuzemská dvojka Staropramen. Loni proto firma investovala do stáčecí plechovkové linky na pražském Smíchově více než 100 milionů korun. Rostoucí zájem přičítá mimo jiné tomu, že Češi jezdí stále častěji na dovolené, na které je praktičtější vzít si balení plechovek než basu lahví.

„Plechovkový obal skýtá jisté pohodlí a umožňuje vypít pivo i v situaci, ve které by si člověk pivo ve skle nebo točené nebyl schopen dát. A jak i česká společnost bohatne, je ochotna připlatit si i za pivo v plechovce,“ řekl již dříve deníku E15 tehdejší šéf Staropramenu Zbyněk Kovář.

Češi a pivo? Jsme konzervativní, ale nové chutě nás lákají, říká sládek

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeňský deníkAutor:Miroslava VejvodováModrá Hvězda

Pivo. Nápoj, kteří mnozí Češi považují za národní poklad. O oblibě tohoto moku svědčí i údaj, který byl před jedenácti lety zapsán do Guinnessovy knihy rekordů. V ní stojí, že Češi se řadí se spotřebou piva 160,5 litru na osobu za rok k největším konzumentům piva na světě.

Nebývalý rozkvět zažívají v posledních letech takzvané malé pivovary. Mezi těmi západočeskými je nepřehlédnutelný pivovar Modrá hvězda v Dobřanech, založený v roce 1998, jehož piva se pyšní hned několika oceněními. Jmenujme například zlaté pivní pečetě, medaile za české pivo roku, jarní cenu českých sládků nebo titul Regionální potravina Plzeňského kraje. „Pokud chce být výrobce piva úspěšný, musí do té práce vkládat hlavně lásku. To je celá filozofie," vysvětluje muž, který za vším stojí, dobřanský sládek Petr Petružálek. Loni mimo jiné obdržel výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie.

Čím to je, že malé pivovary u nás zažívají takový boom?
Pozor, ve světě je podíl malých pivovarů na trhu mnohem větší, u nás máme ještě hodně co dohánět. Malé pivovary dnes v tuzemsku zaujímají zhruba jeden a půl až dvě procenta pivovarského trhu ve srovnání s těmi velkými hráči, kteří vyrobí více než deset milionů hektolitrů piva za rok. Pro srovnání náš dobřanský pivovar vyrobí do pěti set hektolitrů piva za rok.

Dále je důležité si říct, že Češi jsou, co se týče piv, hodně konzervativní. Jsou však také zvědaví a novoty je lákají, a právě to nahrává minipivovarům. Lidé objevují a vyhledávají nové chutě. Podívejte se na hospody, které začaly nabízet piva z malých pivovarů. Ta piva mají výtoč a daří se jim. Podle mého názoru je dobré, když je výběr pestrý.

Na Plzeňsku je dnes malých pivovarů hodně, kolem tří desítek. Jak si má člověk vlastně vybrat?
Na tohle nejde přesně odpovědět. Podstatné ale je, že člověk ten výběr má a sám si pak vybere to, co mu chutná.

Je tedy dobře, že se u nás malé pivovary rozrůstají?
Rozhodně ano. Já jsem byl například v únoru v australském Melbourne, což je tedy oproti Plzni obrovské město, a tam je kolem stovky minipivovarů. Není výjimkou, že přijdete do místního klubu a na čepu máte čtyřicet druhů piv.
Chci tedy podotknout, že je dobře, že malé pivovary přibývají i u nás.

Není to ale někdy na úkor kvality?
Důležité je říci si, co je dobré a co je špatné. Ne každý minipivovar bude automaticky vyrábět dobré pivo jenom proto, že je to minipivovar. Přál bych si, aby zákazník začal vnímat vlastní chuť piva, aby rozlišoval. Nemůže mu být jedno, jaké pivo pije.

Co je pro sládka důležité?
Prioritou dobrého výsledku je čistota. Můžeme si povídat o tradičních surovinách, jako je voda, slad, chmel či kvasnice, to je ale standard, který musí být kvalitní, když chcete kvalitní výrobek. Další faktor, který beru v potaz, je nebát se investovat, protože i když děláme všechno ručně, vidím, že je zapotřebí do toho stále investovat. Základem jsou tedy čistota a suroviny a před ně bych já osobně dal ještě lásku. Pivovarnictví miluji, je to můj život, a tohle když dáte tomu výrobku, tak musí být dobrý.

Hodnotíte jako sládek piva z jiných pivovarů?
Samozřejmě. Ochutnal jsem jich řadu, nevyhnu se tomu ani na dovolené. Je to taková profesní deformace. Jezdím také na degustační soutěže, abych měl přehled.

Za piva z malých pivovarů si lidé často připlatí…
…ano, to je ovšem dané hlavně způsobem výroby. Ve velkém pivovaru uvaří za šest hodin várku čtyř set hektolitrů piva, protože 
na to mají varnu. Já udělám za stejnou dobu pět hektolitrů. Dál je to také o tom, že já všechno dělám ručně, 
zatímco ve velkém podniku je automat. A takových věcí je víc, takže cenově to úplně nejde srovnávat. Je třeba, aby český pivař pochopil, že za poctivou rukodělnou práci si musí připlatit. Přál bych si rovnež, aby lidé vnímali, že když si dají pivo z malého pivovaru, pijí české pivo. Když jsem byl v Austrálii, nedával jsem si americká či jiná piva, ochutnával jsem ta místní.

Když je řeč o Austrálii, v únoru jste v Melbourne pomáhal s rozjezdem minipivovaru The Foreigner Brewing Company, který spoluvlastní český přistěhovalec. Jak jste se k tomu dostal a jak to pak vypadalo na místě?
Dostal jsem se tam 
přes svého kamaráda Miroslava Komana z Přeštic, jehož syn Míra se v Austrálii usadil. S kamarádem, který je Čechoaustralan, se už loni rozhodli, že by si chtěli vařit vlastní pivo. Oslovili mě, abych jim s tím pomohl, abych jim ukázal, jaký je postup a co všechno 
je třeba udělat. Takovou nabídku jsem nemohl odmítnout. Prvně jsem tam jel už v loňském roce a uvařil jsem čtyři druhy piv: desítku, dvanáctku, klasicky spodně kvašenou po českém způsobu, a speciály 'pale ale' a 'indian pale ale', což jsou svrchně kvašená piva. Loni to ale bylo jen pro samotné majitele a jejich známé, neboť pivovar ještě neměl licenci. Tu se ale letos podařilo získat. Také se rozšířila varna.

Opět jste vařil čtyři druhy piv?
Ano i tentokrát. Desítka a dvanáctka zůstaly, ovšem v kategorii 'ale' nastala malá změna. Uvařil jsem takový silnější pale ale, třináctku, a tím čtvrtým pivem bylo summer ale, což byla voňavá a svěží letní desítka.

V jakých objemech jste tam vařili pivo?
Varna má 650 litrů a ležácké tanky 1650 litrů. Do nich jsme uvařili tři dávky.

Jsou dnes v tom pivovaru schopni pokračovat sami?
Ano a co vím, jde jim to dobře. Já jsem jim ukázal výrobní postupy, předal jsem jim receptury a teď už je to na nich. Samozřejmě spolupracujeme nadále, ovšem už jen na dálku. Například jsme takhle ladili chlazení tanků.

Bylo zmíněno, že v Austrálii jste objevoval místní piva. Pochutnal jste si?
Musím říct ano i ne. Je to jako všude ve světě. Jsou pivovary, které vyrábějí dobrá piva, a ty, které dělají méně dobrá piva. Ochutnával jsem čepovanou i lahvovou produkci, a to nejen v Melbourne. Například jsme se vydali 
na víkend na jih k pobřeží oceánu, což je mimo jiné 
ráj surfařů, a tam se nachází několik pivovarů. Všiml jsem si, že v pivovarech, které jsem navštívil a byl jsem s nimi i nadmíru spokojen, čerpali z evropských zkušeností. Musím ale říct, že jsem si v Austrálii pochutnal na pivech typu 'pale ale' a 'summer ale'. Na tato piva jsem mířil cíleně, abych měl inspiraci a rovněž co nejobjektivnější zkušenost ke svému řemeslu.

Překvapilo vás tam něco?
Čecha překvapí tamější způsob čepování i chlazení piva. U nás jsme zvyklí na krásnou vysokou bílou pěnu a tam to lidově řečeno nabryndají až po okraj sklenice a téměř to přetéká ven. Nějaké ztráty vůbec neřeší, o čemž by si naši hospodští leda tak mohli nechat zdát. A co se týče chlazení, tak to oni nemají jako my, tedy chlazený sklep pro spodně kvašená piva. Kdo nemá chladicí boxy, má prostě omrzlou pípu; je tam vháněný glykol. Pivo pak dostanete ledové. My bereme jako správnou konzumační teplotu 7 až 8 stupňů Celsia, zatímco u nich dostanete pivo o teplotě tři až čtyři stupně Celsia, tedy podchlazené. Lidé v Austrálii mají též běžně v oblibě takzvaný cider, což je příjemný alkoholický nápoj jablečného nebo jiného ovocného typu oblíbený hlavně v létě. U nás je to ještě v plenkách, i když už i tady lidé přicházejí cideru pomalu na chuť.

Když je řeč o ochutnávání piv, jak by je měl vlastně člověk ochutnávat?
Jako degustace vín, tak i degustace piv má svá pravidla. Tím základním je, že vždy by se mělo pít od nejlehčího světlého piva vzhůru. A neochutnávat po půllitrech, ale dát si třeba dvě deci.

Zpět do české kotliny. Na jakém pivu si pochutnáte u nás?
Protože jsem výrobce, zajímají mě všechny styly. Celosvětovým trendem jsou dnes aromatická svrchně kvašená piva typu 'ale', takže ta mě teď zajímají a osobně se mi hodně líbí. Když to ale shrnu, vždycky si vyberu pivo podle toho, co právě říkají mé chuťové pohárky. Oblíbený mám i tradiční český ležák, který by podle mého názoru měl vařit každý dobrý tuzemský pivovar, neboť je to naše tradice a též světová rarita.

Anheuser-Busch InBev získá podmínečný souhlas Evropské unie s převzetím SABMiller

Publikováno:před rokemZdroj:Web4TradeAutor:ČTK

Největší světový výrobce piva Anheuser-Busch InBev zřejmě získá podmínečný souhlas Evropské unie s převzetím svého menšího konkurenta SABMiller, majitele Plzeňského Prazdroje, poté, co AB InBev souhlasil s výrazným odprodejem majetku. Uvedly to dnes tři nejmenované zdroje agentury Reuters. Evropská komise má své rozhodnutí oznámit do 24. května. Brusel i pivovar Ab InBev se k tvrzení zdrojů odmítly vyjádřit.

AB InBev chce posílit svou přítomnost v Africe a v zemích Latinské Ameriky, aby si vynahradil horší podmínky na trzích jako Spojené státy, kde spotřebitelé dávají přednost koktejlům a řemeslným pivům před ležáky. AB InBev, který vyrábí piva jako Stella Artois nebo Corona, získá plánovaným převzetím SABMilleru za více než 100 miliard dolarů (2,4 bilionu Kč) třetinový podíl na světovém trhu s pivem.

AB InBevu se podle zdrojů podařilo zmírnit obavy regulátorů z narušení hospodářské soutěže v EU, když souhlasil s prodejem značek piv Peroni, Grolsch a Meantime japonské skupině Asahi Group Holdings. V dubnu pak skupina oznámila plány na prodej veškerých aktivit SABMilleru v Česku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Slovensku, aby tak odstranila poslední obavy Evropské komise.

Ab InBev naráží na obavy z narušení zdravé hospodářské soutěže také v jiných oblastech. Pivovar prodává rovněž podíl SABMilleru v americkém společném podniku MillerCoors. Zbavuje se i podílu SABMilleru ve společném podniku China Resources Snow Breweries. Souhlas s akvizicí již získal od úřadů v Austrálii a v Jihoafrické republice.

Uplynulo 120 let od otevření první restaurace v areálu Budějovického Budvaru

Publikováno:před rokemZdroj:Regionální novinyBudvar

V úterý 17. května 2016 uplynulo 120 let od slavnostního otevření první restaurace v areálu pivovaru Budějovický Budvar. Pro občany Českých Budějovic to byla významná společenská událost, o které informovaly i české noviny Budivoj (ročník 32, čtvrtek 21. května 1896, str. 2):
"Restaurace českého akciového pivovaru byla sice teprve v neděli oficielně otevřena, ale již v sobotu bylo tam po celý den nabito. V neděli byl proud žíznivých poutníků - možno-li ještě větší. Restaurace, jest elegantně zařízena a pozůstává z velkého a malého sálu, dále z dvou místností pro úředníky a personál z pivovaru. Veškeré místnosti pivovaru jsou elegantně jako nejlepší velkoměstské restaurace zařízeny a elektricky osvětleny. Restauratér p. Otto Němeček, bývalý vrchní číšník u arcivévody Štěpána v Praze, v Grandhotelu v Kolíně a pak správce restaurace Mayerovy (dříve Petzoldovy) a šlechtického kasina v Praze, v Celetné ulici, jest chvalně známý odborník, kuchyň i sklep jeho jsou výtečné a odporučují se všem labužníkům co nejlépe. Hosté, kteří dříve konali výlety na kovárnu a do německých hostinců ve Kněžských a Čtyřech Dvořích, do Čes. Vrbna a jiných obcí německých, dají při svých výletech zajisté přednost znamenité restauraci pana Němečka. Také v pondělí a v úterý navštívili restauraci četní hosté, kteří si restauraci velice libuji. Podél silnice, lípovým stromořadím ozdobené, sedí se to také pěkně venku ve stínu a pivečko české v parnu tím více chutná a žíznivé poutníky láká. V pondělí počalo se v zahradě se stavbou letní verandy."

Zahradní restaurace s prostorným kuželníkem zahájila provoz v létě 1896. Pivovarská restaurace se od začátku stala útočištěm nejrůznějších českých spolků. Rušno v ní bylo i v zimě, protože vedení Českého akciového pivovaru povolilo Sokolům, aby si vedle kuželníku zřídili veřejné kluziště. Pivovar se stal po Besedě druhým významným centrem českého národního života ve městě. V pivovarské zahradě se počínaje rokem 1896 konaly srazy a slavnosti českých spolků jako například Matice školské, Sokola, Obce baráčníků a jiných, které značně přispívaly k rozvoji národního uvědomění i společenského života českého obyvatelstva. Největší oblibě se těšily tzv. Matiční slavnosti, které byly od roku 1899 pořádány každoročně, zpravidla poslední neděli v červnu. Šestnáctá, a zároveň poslední Matiční slavnost, neměla šťastný konec. Byla přerušena v důsledku sarajevského atentátu a Rakousko-Uhersko stanulo na prahu první světové války. (Zdroj: I. Hajn: kniha "Budweiser Budvar (1895 - 2015)", vydavatel: Budějovický Budvar, n. p., 2015).

V prostorách, kde fungovala první pivovarská restaurace, je dnes "Společenský sál pana sládka" pro 80 osob. V něm se pořádají bankety, svatební hostiny nebo firemní školení. Původní vchod z Pražské třídy je dnes již zazděný. Od 60. let byla pivovarská restaurace přemístěna do nové budovy v ulici K. Světlé. Pivnice "Formanka" v prvním patře patřila v 70. a 80. letech minulého století mezi nejpopulárnější českobudějovické restaurace. V roce 1981 se šéfkuchařem "Formanky" stal pan Milan Bláha. Když byla dne 24. ledna 1996 - bezmála po sto letech - pro veřejnost otevřena dnešní Pivnice Budvar, pan Bláha se v ní stal šéfkuchařem a na této pozici pracuje dodnes. Pivnice Budvar nabízí širokou nabídku jídel tradiční české kuchyně a perfektní obsluhu. Vyhlášená jsou zvláště vepřová kolena, svíčková a budvarský guláš se špekovým knedlíkem. V turistické sezóně bývá v době obědů a večeří beznadějně obsazena. Lidé často využívají Pivnici Budvar k uspořádání rodinných oslav, nebo podnikových večírků.

Tradiční Pivovarská čtvrtka už podevatenácté

Publikováno:před rokemZdroj:Novinky.czAutor:Petr Marek

Z osmi tras o délce 10 až 21 kilometrů si budou letos vybírat turisté, kteří se v sobotu 21. května postaví na start 19. ročníku největšího a nejoblíbenějšího pochodu na Moravě, tradiční Pivovarské čtvrtky, kterou pořádá pivovar Holba ve spolupráci s Klubem českých turistů. Poprvé se uskutečnila už v roce 1973 a od roku 1997 se koná každoročně.

„Od té doby získává na popularitě a na trasy vyráží stále více lidí. Bez rozdílu pohlaví, věku i kondice. To, co mají společného, je vztah k pohybu, přírodě a láska k dobrému pivu. Odhodlání vychutnat si Jeseníky s Holbou každoročně přivádí na start několik tisíc účastníků pochodu. Třeba loni to bylo 3500 lidí,“ řekla Právu mluvčí Holby Hana Matulová.

Letošní čtvrtka startuje z Hanušovic, Šumperka, Králíků a Velkých Losin. Z každého startovacího místa bude možné vyrazit pouze na příslušné tratě. Kudy povedou, je možné zjistit už nyní na mapách, zveřejněných na webu pivovarskactvrtka.cz.

Mapu navíc získá každý účastník na startu a k tomu nutnou výbavu včetně kupónu na občerstvení i slosovatelný lístek do tomboly. „Dospělí se mohou těšit na pivo gratis, aby spláchli našlapané kilometry, zatímco dětem doplní ztracené kalorie oblíbené oplatky a nealko,“ uvedla mluvčí.
Nejvíc táhnou desetikilometrové túry

Trasy jsou připraveny tak, aby byly dobře schůdné, řádně značené a bezpečné. Největší zájem je každoročně o túry okolo 10 kilometrů. Kratší štreky osvěží programová zastavení a všechny účastníky pak společné posezení v cíli na nádvoří pivovaru Holba.

Nejnáročnější trasa (21 km) startuje v Králíkách a vede přes pramen Tiché Orlice a vrchol Jeřáb, odkud je při jasném počasí nádherný výhled, až do hanušovického pivovaru. Ze stejného místa je vedena i trasa dlouhá 20 km. Čtyři startují v Hanušovicích (10, 12, 16 a 21 km), další dvě z Šumperka (18 km) a Velkých Losin (17 km).

Hitem léta možná bude HELIOVÉ PIVO !!

Publikováno:před rokemZdroj:CMB

Chcete přitáhnout pozornost a nové návštěvníky do vašeho minipivovaru ? Chcete rozšířit nabídku o nový druh piva, který nenabízí žádný pivovar v dalekém okolí ? Chcete šokovat vaše hosty a zajistit, že na návštěvu vašeho podniku nikdy nezapomenou ? Zapomeňte na ovocné příchutě a příběhy o historicky věrných recepturách, kterým už nikdo nevěří. Zbořte všechny zábrany českých sládků, kteří ctí tradice, ale nedokážou opravdu překvapit ! Nabídněte HELIOVÉ PIVO !!

Jak se (asi) vyrábí heliové pivo ?
Není v tom žádná velká věda. Prostě vyrobíte jakékoli pivo klasickým postupem a přidáte do něj helium.

Co k tomu budete (asi) potřebovat ?
●Tlakový nerezový tank pro skladování a přípravu hotového piva – tzv. přetlačný tank. Ideální je, když je vybavený armaturou pro připojení syticí svíčky.
●Syticí svíčku s kamenem ze sintrované nerezové oceli ACOS-02 s co možná nejmenší zrnitosti pro pomalé rozpouštění plynu do hotového nápoje.
●Pokud není tank vybavený armaturou pro připojení syticí svíčky, pak je možné použít tzv. difuzor JOX-02 – musíte ovšem technicky vyřešit prostup hadičky tlakovým tankem
●Speciální aparaturu dávkování plynu , tzv. OxyMan nebo OxyBoy MTOM-01. Tato není nutná, budete-li dávkovat plyn manuálně.
●Tlakovou láhev s heliem – lze zakoupit u prodejců technických plynů + zapůjčený redukční ventil na hélium.
●Několik hadiček.

Plzeňský Prazdroj nabízí hokejistům Zlato za zlato

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeň.czPrazdroj

Na letošní Mistrovství světa v hokeji se společně pro zlato vydala česká reprezentace s generálním partnerem, pivem Pilsner Urquell. Nyní, před závěrečnými boji, které rozhodnou o úspěchu našeho týmu, tento partner vyhlašuje speciální motivaci pro naše hráče a trenéry. Jestliže přivezou z Moskvy zlaté medaile, věnuje hokejistům 2016 plzeňských piv v národním dresu a trenérům týmu pivo na rok zdarma.

„Od začátku našim hokejistům věříme a fandíme, vyjadřujeme to i v kampani SPOLEČNĚ PRO ČESKÉ ZLATO, která začala již před mistrovstvím. Je radost sledovat, jak našemu týmu opět s náležitou hrdostí fandí celý český hokejový národ, ať už doma nebo u TV obrazovek v hospodách nebo náměstích. Všichni věříme, že naši mají velkou šanci získat zlaté medaile bez jakékoli další motivace, ale i tak jsme se pro ni rozhodli a nabízíme zlato z Plzně za zlato z Moskvy“, říká manažer značky Pilsner Urquell Luděk Baumruk.

Pokud hokejisté získají zlaté medaile, dostanou hráči 2016 plechovek z limitované „hokejové“ edice piva Pilsner Urquell v barvách národního dresu, aby mohli slavit třeba společně s fanoušky. Hokejový partner ale nezapomene ani na trenéry, kteří v případě úspěchu dostanou pivo na celý rok, tedy 360 piv.

Padl nový světový rekord! Podívejte se na pivo v hlavní úloze

Publikováno:před rokemZdroj:Sport.cz

Na atletickém oválu se připravuje chlápek oděný pouze v trenýrkách a s jednou podivnou rukavicí, která navíc vypadá, že je gumová. Několik přihlížejících začíná tleskat a nadšeně jásat. Padá výstřel. Atlet do ruky nechráněné rukavicí bere láhev piva a obrací ji do sebe. I takhle skromně může začínat úspěšný pokus o nový světový rekord. Pivní dvoumíle není pro každého.

Jim Finlayson z Britské Kolumbie není žádné ořezávátko. Patří mezi kanadské elitní běžce, je národním maratónským šampiónem a dříve se do historie zapsal také jako držitel světového rekordu na pivní míli. Průběžně vypít čtyři piva a odběhnout čtyři ovály na stadionu, to už vyžaduje velmi zkušeného běžce ‒ a nejenom běžce. Že se nyní pustil Finlayson do dvounásobné kilometráže i litráže tak není náhoda. Ještě před výběhem upozorňuje ostřílený atlet obecenstvo, že jeho současné počínání může mít i nežádoucí vedlejší účinky. Vyzdvihuje hlavně skutečnost, že pivní dvoumíli se ještě nikdy nikomu nepodařilo uběhnout bez potupného vržení. Jak dopadne on?

Pivní dvoumíle obnáší konzumaci jednoho piva o obsahu alkoholu alespoň 5 % a objemu 355 ml, uběhnutí jednoho 400metrového oválu a toto ještě sedmkrát zopakovat. Co nejrychleji. Poslední kolo, kdy běžcům v žaludcích žbluňkají necelé tři litry pěnivého moku, je samozřejmě nejnáročnější. Pokud některé z piv opustí během závodu běžcovy útroby, je tento penalizován kolečkem navíc.

Jim Finlayson nakonec vytvořil nový světový rekord v této neobvyklé disciplíně výkonem 11:39 min. Zaslouží si však obdiv? Asi nakonec ano. I přes zdržení, které představuje konzumace piva, udržel průměrnou rychlost na úctyhodných 3:38 minutách na kilometr. Navíc se mu podařilo donést všechna piva přes cílovou čáru. Až poté co ji překonal, spěchal k nejbližšímu stromu

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.25.02.2018 15:356.000/6.000