Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Plzeňský Prazdroj přešel do japonských rukou

Publikováno:před měsícemZdroj:E15.czAutor:ČTKPrazdroj

Japonská skupina Asahi převzala Plzeňský Prazdroj. Největšího výrobce piva v Česku koupila s dalšími čtyřmi evropskými pivovary. Dá za ně téměř 200 miliard korun. Dnešním dnem se uzavřela transakce, v rámci níž společnost Asahi koupila bývalé podniky pivovarnické skupiny SABMiller v Evropě.

Organizace těchto firem nyní ponese název Asahi Breweries Europe Ltd. a bude přímo podřízená společnosti Asahi Group Holdings Ltd. v Tokiu. Regionální centrála bude v Praze.

Prodej Prazdroje byl součástí závazků stanovených komisí, které na sebe loni vzal AB InBev kvůli převzetí skupiny SABMiller. AB InBev dokončil transakci za 2,5 bilionu korun v říjnu. Evropská komise ale podmínila převzetí tím, že AB InBev prodá téměř všechny pivovarnické aktivity SABMilleru v ČR, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Slovensku.

Asahi Group Holdings, 12. největší výrobce piva na světě, podle zdrojů kolem plzeňského výrobce chápe značku Pilsner Urquell jako superprémiovou; z celkové kupní sumy skupiny tvořila hodnota plzeňského pivovaru asi 60 procent. Podle pivovarských odborníků je odkup Prazdroje a dalších východoevropských značek SABMilleru japonskou skupinou pro plzeňský pivovar dobrou zprávou. Na výrobě piva by se nic měnit nemělo.

"Společnost Asahi nyní může s hrdostí prohlásit, že se touto transakcí spojila s pivovarnickou organizací světové úrovně, která vyrábí přední značky jako Tyskie, Lech, Timisoreana, Dreher, Ursus a Šariš a samozřejmě první zlatý ležák na světě Pilsner Urquell," řekl Rjúiči Kitagawa ze skupiny Asahi. Loni v říjnu dokončila Asahi akvizici bývalých podniků SABMiller v Itálii, Nizozemí a ve Velké Británii, které zahrnují hlavně značky Peroni, Grolsch a Meantime.

"Prazdroj a Asahi spojuje nejen hluboká úcta k tradici, ale i ohromná vášeň pro inovace. Budeme tak jistě i nadále rozvíjet tradiční českou pivní kulturu a podporovat zájem o čepovaná piva i reagovat včas na změny v chování spotřebitelů a nabízet jim inovace našich produktů," řekl generální ředitel pro ČR a Slovensko Tom Verhaegen.

Asahi, výrobcem piva, lihovin, nealkoholických nápojů a potravin, působí ve více než 100 zemích. V roce 2015 prodal 20,5 milionu hektolitrů piva. Prazdroj předloni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, loňské prodejů zveřejní v polovině dubna. Prazdroj měl od počátku dubna 2015 do konce loňského března zisk před zdaněním 3,7 miliardy korun, meziročně o pět procent vyšší.

Všechno je jinak. Asahi vrací Prazdroj. Jen se neví, komu

Publikováno:před měsícemZdroj:Lidovky.cz

Japonský pivovarnický gigant podle důvěryhodného zdroje nepřevezme Plzeňský Prazdroj, jak v pátek oznámil český pivovarnický lídr. Na poslední chvíli vyhodnocené vzorky značky Pilsner Urquell totiž prokázaly, že slavné české pivo obsahuje méně rýže než Japonci předpokládali.

Koncern Asahi Group Holdings doslova na poslední chvíli couvl z nákupu Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů v Polsku, Slovensku, Maďarsku a Rumunsku. Překvapivá zpráva přichází na Apríla (což je v tomto případě nutno vzít na zřetel), pouhý den poté, co Prazdroj oznámil, že Asahi po víkendu přebírá tyto středoevropské pivovary.

Laboratoře japonského Food and Beverage Research Institute v Osace totiž podrobily detailnímu rozboru značku Pilsner Urquell, což je nejprestiznější pivo z celé získané skupiny výrobců, a zjistily, že renomovaný český ležák, který se měl stát výkladní skříní koncernu Asahi po celém světě, obsahuje pouhých 11,7 procenta rýžového sladu.

Šlendrián odhalili na poslední chvíli
“Mnohem víc je tam ječného sladu, což je pro náš záměr masového rozšíření údajné plzeňské dvanáctky nepřijatelné. Dalo by se to částečně kompenzovat přidáním většího podílu saké, ale to by zas cenu toho plzeňského moku neúměrně podražilo,” vyjádřil se nejmenovaný manažer Asahi.

V Prazdroji tuto informaci nepotvrdili, ale ani nevyvrátili. “Značku Pilsner Urquell milují všichni milovníci piva,” odpověděla mluvčí pivovaru Jitka Němečková na konkrétní dotaz, jaký podíl rýže plzeňské pivo obsahuje.

Očekávaný prodej do rukou japonské věhlasné pivovarnické skupiny se tak nekoná. Značka Pilsner Urquell byla totiž v podstatě to jediné, proč Asahi celou skupinu pivovarů kupoval.

Problém však je v tom, že nikdo neví, komu mají Japonci Prazdroj vrátit.

Původně patřil koncernu SABMiller, který však byl pohlcen světovým lídrem AB Inbev (vaří například světoznámé i v Česku oblíbené kukuřičné pivo Budweiser). Jenže AB Inbev se teď k Prazdroji také nehlásí, protože z nařízení evropského antimonopolního úřadu se musel Prazdroje a zmíněných dalších středoevropských pivovarů kvůli hrozbě vzniku dominantního hráče v Evropě zbavit.

Plzeňské bude vařit Franta
Prazdroj tak v tuto chvíli nepatří nikomu. Plzeňský primátor Martin Zrzavecký už vyzval členy Plzeňského právovárečného měšťanstva, kterým komunisti sebrali (podle jejich vlastního tvrzení dosud stále ještě ani nesebrali) pivovar po roce 1945, aby urychleně obsadili všechny sklepy, varnu, spilku i šalandu.

“Po Japoncích, Jihoafričanech, Američanech a Belgičanech a Brazilcích a pak zase Japoncích se náš milovaný Prazdroj konečně vrátí do těch správných rukou. Říkal mi kamarád Franta, že umí vařit pivo, tak jsem ho právě jmenoval novým sládkem Prazdroje,” oznámil primátor.

Otázkou však je, zda bude mít Franta v čem pivo vařit. Jen několik desítek minut poté, co se městem roznesla zpráva, že Prazdroj momentálně nemá vlastníka, ohlásily některé výkupny barevných kovů, že jim plzeňští bezdomovci začali svážet nezvykle velké množství měděných plechů, tvarem připomínající díly pivovarnické varny.

Pozn: „Upozorňujeme čtenáře, že dnes je 1. dubna“

Japonská skupina Asahi dnes převzala Plzeňský Prazdroj

Publikováno:před měsícemZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKPrazdroj

Japonská skupina Asahi dnes převzala Plzeňský Prazdroj. Největšího výrobce piva v ČR koupila s dalšími čtyřmi evropskými pivovary. Dá za ně téměř 200 miliard korun. Dnešním dnem se uzavřela transakce, v rámci níž společnost Asahi koupila bývalé podniky pivovarnické skupiny SABMiller v Evropě, řekla ČTK mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková. Organizace těchto firem nyní ponese název Asahi Breweries Europe Ltd. a bude přímo podřízená společnosti Asahi Group Holdings Ltd. v Tokiu. Regionální centrála bude v Praze.

Prodej Prazdroje byl součástí závazků stanovených komisí, které na sebe loni vzal AB InBev kvůli převzetí skupiny SABMiller. AB InBev dokončil transakci za 2,5 bilionu korun v říjnu. Evropská komise ale podmínila převzetí tím, že AB InBev prodá téměř všechny pivovarnické aktivity SABMilleru v ČR, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Slovensku.

Asahi Group Holdings, 12. největší výrobce piva na světě, podle zdrojů kolem plzeňského výrobce chápe značku Pilsner Urquell jako superprémiovou; z celkové kupní sumy skupiny tvořila hodnota plzeňského pivovaru asi 60 procent. Podle pivovarských odborníků je odkup Prazdroje a dalších východoevropských značek SABMilleru japonskou skupinou pro plzeňský pivovar dobrou zprávou. Na výrobě piva by se nic měnit nemělo.

"Společnost Asahi nyní může s hrdostí prohlásit, že se touto transakcí spojila s pivovarnickou organizací světové úrovně, která vyrábí přední značky jako Tyskie, Lech, Timisoreana, Dreher, Ursus a Šariš a samozřejmě první zlatý ležák na světě Pilsner Urquell," řekl dnes Rjúiči Kitagawa ze skupiny Asahi. Loni v říjnu dokončila Asahi akvizici bývalých podniků SABMiller v Itálii, Nizozemí a ve Velké Británii, které zahrnují hlavně značky Peroni, Grolsch a Meantime.

"Prazdroj a Asahi spojuje nejen hluboká úcta k tradici, ale i ohromná vášeň pro inovace. Budeme tak jistě i nadále rozvíjet tradiční českou pivní kulturu a podporovat zájem o čepovaná piva i reagovat včas na změny v chování spotřebitelů a nabízet jim inovace našich produktů," řekl generální ředitel pro ČR a Slovensko Tom Verhaegen.

Asahi, výrobcem piva, lihovin, nealkoholických nápojů a potravin, působí ve více než 100 zemích. V roce 2015 prodal 20,5 milionu hektolitrů piva. Prazdroj předloni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, loňské prodejů zveřejní v polovině dubna. Prazdroj měl od počátku dubna 2015 do konce loňského března zisk před zdaněním 3,7 miliardy korun, meziročně o pět procent vyšší.

Staropramen Granát, pivo, jenž dalo jméno pivní kategorii

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápojeStaropramen

Zatímco celkové objemy prodeje piva na českém pivním trhu v gastronomii již třetím rokem stagnují, množství čepovaného polotmavého a tmavého piva v restauracích roste. I to je jedním z důvodů, proč Staropramen před Velikonocemi představuje limitovanou edici Granátu 13 speciál, která se objeví ve vybraných restauracích a hospodách v Česku a na Slovensku. Smíchovský pivovar zároveň odvypráví fascinující příběh tohoto pivního skvostu, který dal jméno celé pivní kategorii.

S distribucí limitované edice Granátu 13 speciál se začne přesně 1. dubna a pivo poputuje zhruba do 600 českých a 100 slovenských restaurací a hospod. Granát 13 speciál je polotmavý ležák, který byl uvařen ze tří druhů sladů a chmele v čele s Žateckým poloraným červeňákem. Jeho receptura využívá pro Staropramen typické několikanásobné chmelení.

„Granát má za sebou úžasný příběh. Vařit se na Smíchově začal už před více než 130 lety a za první republiky si získal obrovskou oblibu. I díky tomu začaly pivovary používat označení Granát pro celou kategorii polotmavých piv. Od začátku druhé světové války se ale jeho receptura předávala pouze ústně mezi sládky a pivovarští si ho – sami pro sebe – vařili tajně jen jednou za rok na Vánoce. K zákazníkům se opět dostal až v roce 2000, kdy jej Staropramen upravil do současné podoby a kdy se stal oficiálním pivem projektu Praha – Evropské město kultury roku 2000. Poté se stal Granát nedílnou součástí nabídky našich piv. Ale při výjimečných příležitostech, jako jsou Dny českého piva či právě svátky jara, jej vaříme v limitovaných edicích a trošku jinak, než jak jej znají naši konzumenti z běžné nabídky. Rádi bychom, aby Granát s jeho barvou, chutí a plností mohli ochutnat všichni příznivci dobrého piva,” říká vrchní sládek pivovaru Staropramen Zdeněk Lux.

Zkrátka nepřijdou ani příznivci Granátu v maloobchodech. Ti se mohou těšit na pivo v podobě kterou znají, ale v limitované edici se speciální etiketou.

A jak je to s polotmavými a tmavými pivy obecně? Zmíněná kategorie je oblíbenější v gastronomii než maloobchodě. Poměrně výrazný propad spotřeby točeného piva u nás, který bylo možné v minulosti zaznamenat, se (podle dat společnosti Data Servis – informace s.r.o.) zastavil v roce 2014. Od té doby spotřeba v gastronomických zařízeních stagnuje, v roce 2014 se v nich vypilo 5,15 milionu hl piva, o rok později 5,11 mil. hl a v roce 2016 pak 5,08 mil. hl.

„Naopak na vzestupu je v rámci gastronomie v Česku spotřeba tmavých a polotmavých piv, mezi která patří právě Staropramen Granát. Zatímco v roce 2014 jich návštěvníci tuzemských restaurací a hospod vypili 152 000 hl., loni už to bylo 195 000 hl. V rámci tohoto trhu tak tmavá a polotmavá piva tvořila v roce 2016 3,8 % celkové spotřeby, což je nejvíc od roku 2009,“ upřesňuje Senior Brand manažerka značky Staropramen Petra Chovancová.

Pokud bychom se zaměřili na slovenskou gastronomii, zjistíme, že vykazuje obdivuhodnou stabilitu – v posledních letech ještě výraznější, než trh český. Od roku 2014 se zde totiž množství vypitého „točeného“ prakticky nezměnilo a drží se na hodnotě 1,08 mil. hl. ročně. Tmavá a polotmavá piva se na tomto objemu podílejí přibližně třemi procenty. V roce 2016 se jich v gastronomických zařízeních našich východních sousedů vypilo 33 mil. hl.

A rozdíly v konzumaci polotmavého a tmavého piva nalezneme i regionálně. Ve spotřebě tmavých a polotmavých piv v rámci v rámci segmentu gastronomie se na špici drží naše hlavní město – v roce 2016 se v jeho restauracích a hospodách vypilo téměř 78 tisíc hl., což tvoří bezmála 40 % celkové spotřeby. Na pomyslném druhém místě se ve spotřebě tohoto typu piva drží – možná i díky svému historickému vztahu k „černému zlatu“ – severní Morava. Tam se v loňském roce vypilo téměř 27 tisíc hl, což na trhu tvoří 14% podíl. Další regiony se ve spotřebě daného druhu piva drží mezi 12 a 20 tisíci hl. za rok, výjimku tvoří jen východní Čechy, kde se tmavých a polotmavých piv „vytočí“ nejméně v republice – v roce 2016 jen necelých 9 tisíc hl.

Pokud bychom si tato čísla pro zajímavost přepočetli na jednoho obyvatele, bude náskok Prahy ještě výraznější. V roce 2016 každý obyvatel hlavního města teoreticky vypil 122 půllitrů tmavého či polotmavého piva, zatímco v krajích Olomouckém a Moravskoslezském to bylo jen 29 půllitrů. V případě Prahy ovšem musíme počítat i s velkým množstvím (domácích i zahraničních) turistů, kteří chtějí tuzemské tmavé ležáky ochutnat a kteří by tak výslednou spotřebu na jednoho obyvatele zcela jistě snížili.

Pivo od hokejistů. Speciální várku připravovali Procházka a Kovář

Publikováno:před měsícemZdroj:Hokej.czAutor:Tomáš ČekalPrazdroj

Speciální várku připravil partner českého hokeje Pilsner Urquell. Pro fanoušky ideální podpora při fandění národnímu týmu na blížícím se světovém šampionátu. Touha fandů po vítězství se propojila s touhou českých reprezentantů uspět na závěrečné akci sezony.

Várku pomáhali připravit hokejisté i příznivci české reprezentace. Společně připravený zlatý plzeňský ležák podpoří během šampionátu hokejovou atmosféru v českých hospodách. Obchodnímu sládkovi pivovaru Plzeňský Prazdroj asistovali bývalý reprezentant Martin Procházka a brankář současného národního týmu Jakub Kovář. Jaké tedy bude pivo pro MS 2017?

100 let staré pivo pod lupou

Publikováno:před měsícemZdroj:SCIENCEmag.czAutor:Pavel Houser

Během rekonstrukce pivovaru v Záhlinicích byly v roce 2015 objeveny 3 lahve piva pocházející zřejmě z doby první světové války. Analýza nyní ukázala, jaké mělo tehdejší pivo složení i co se s ním stalo za 100 let.

Výsledky analýzy publikoval Journal of Agricultural and Food Chemistry. Hlavní autorkou práce byla Jana Olšovská z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.
Tři lahve piva typu ležák byly nalezeny uzavřeny v tmavých skleněných lahvích. Počáteční senzorická analýza ihned identifikovala různé pachutě, sirnou až dokonce fekální, ale také chuť po ovoci. Kapalinová chromatografie pak odhalila, že v tehdejším pivu bylo méně hořkých látek, zato obsahovalo více alkoholu než dnešních cca 5 % typických pro ležák. Vyšší byl rovněž obsah železa, mědi, manganu a zinku.
Analýza dochází k závěru, že 2 lahve byly zřejmě v průběhu století mikrobiálně kontaminovány a výsledkem jsou chemické změny, třetí naopak dává dobrou představu o tehdejším pivu. Zde došlo pouze k přirozenému stárnutí, které vytvořilo sladkou, ovocnou až medovou chuť.
1 z lahví, s fekální a sírovou pachutí, byla zkažená totálně. Druhá pak obsahovala bakterii Dekkera bruxellensis, která pivo přeměnilo na typ připomínající spíše belgický lambic (vyrábí se divokým kvašením) než český ležák, tj. extrémně kyselé pivo s chutí po ovoci.

Nakonec ilustrativnější je zřejmě tisková zpráva Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského z roku 2015

Nález historického piva v pivovaru v Záhlinicích

Tisková zpráva Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského

8. dubna 2015 bylo na VÚPS, a.s. otevřeno historické pivo, které bylo nalezeno během rekonstrukce pivovaru v Záhlinicích. Pivo pravděpodobně pochází z doby 1. světové války a bylo, snad omylem, zazděno ve sklepě. Díky dobrým skladovacím podmínkám se pivo dochovalo v dobrém stavu a bylo podrobeno senzorické, analytické, mikrobiologické a genetické analýze v laboratořích pivovarského ústavu Praha a Střediska sekvenování DNA Mikrobiologického ústavu AV ČR, v.v.i.

První pivo (označeno na láhvi jako Akciový pivovar Záhlinice) bylo světlé, s původním extraktem mladiny 10,3 °Plato. Toto pivo bylo senzoricky nejméně přijatelné, jen zběžným hodnocením byl detekován sirný, hnilobný až fekální zápach.
Druhé pivo (označeno na láhvi jako Akciový pivovar Záhlinice) bylo tmavé, původní extrakt mladiny byl 7,62 °Plato. Pivo bylo velmi kyselé, svou kyselostí a trpkostí připomínalo belgický typ piva Lambic. Detekované aroma ovoce, obzvlášť třešně, sušené lesní ovoce, bylo pravděpodobně způsobeno oxidací piva. V pivu byly dále nalezeny tóny podobné madeirizovaným vínům.
Třetí pivo (označeno v láhvi jako Pivovar Holešovice) bylo podle mínění všech degustátorů nejzachovalejší, protože opravdu připomínalo pivo. Jednalo se o pivo granátové barvy s původním extraktem mladiny 10,4 °Plato. Na rozdíl od obou předchozích piv vykazovalo toto pivo malý říz (nepatrné, ale viditelné bublinky CO2) a zbytkovou hořkost. Vlivem stárnutí bylo pivo sladké, medové, lehce kyselé, ovocné a mírně zoxidované.

Podrobnějšími analýzami bylo zjištěno, že u všech piv došlo při stárnutí k výraznému navýšení titrační kyselosti, a snížení hodnoty pH na 3,8. Tyto parametry se projevily nejvíce u druhého vzorku, který vykazoval nejvyšší senzorickou kyselost. U tohoto piva byla zaznamenána také vysoká koncentrace
ethylacetátu, který se s největší pravděpodobností vytvořil jako produkt reakce mezi alkoholem a
současně vznikající kyselinou octovou. Značnou míru oxidace, obzvlášť vzorku číslo tři, potvrzuje
extrémně vysoká hodnota furfuralu.
Podle očekávání, nebyl v pivech detekován obsah iso-alfa hořkých kyselin, které byly během dlouhého
skladování zcela degradovány. To odpovídá senzorickému posouzení všech tří vzorků, u kterých nebyla
hořkost téměř zaznamenána.
V pivu byla také provedena analýzy sacharidů. Bylo zjištěno, že vzorky obsahují minimální koncentrace
jak zkvasitelných, tak i vyšších nezkvasitelných sacharidů, což odpovídá velmi nízké hodnotě
skutečného extraktu (1,6 – 2,09 % hm.). Nízký obsah zkvasitelných cukrů a zároveň zvýšená kyselost
odpovídají proběhlé mikrobiální kontaminaci piv. U vzorků byla provedena izolace a analýza DNA.
V prvním vzorku se nepodařilo identifikovat kvasinkovou DNA. Ve druhém vzorku byla zjištěna DNA
kvasinek kontaminujících Dekkera bruxellensis (starší název je také Brettanomyces bruxellensis – nález
odpovídá příchuti podobné pivu Lambic) a Saccharomyces bayanus. Třetí vzorek obsahoval DNA rodu
Debaryomyces (kontaminace). V žádném ze vzorků se zatím nepodařilo identifikovat DNA kulturních
pivovarských kvasinek. U všech vzorků byla zjištěna přítomnost půdních bakterií rodu Streptomyces,
které se do vzorků dostaly pravděpodobně díky netěsnostem korkových uzávěrů.
Zajímavý je profil mastných kyselin těchto piv, který odpovídá profilu dnešních českých piv. Byl
zaznamenán pouze snížený obsah vyšších mastných kyselin (palmitové a stearové), který je zřejmě
způsoben postupnou oxidací těchto nenasycených kyselin. Z tohoto výsledku a z porovnání zastoupení
některých kovů a minerálů lze usuzovat, že naši předci před sto lety vyráběli pivo z podobných surovin
a obdobným způsobem jako dnes.

Velikonoční a jiné pivní speciály mají stále více příznivců

Publikováno:před měsícemZdroj:Kultura21.cz

K Zelenému čtvrtku patří velikonoční zelené pivo. Pivovary se vracejí k tradici výroby speciálních piv pro různé slavnostní příležitosti. V době, kdy spotřeba klasického piva příliš neroste, vidí mnohé pivovary v rozšíření nabídky svých pivních speciálů šanci, jak si udržet zákazníky.

I když konzervativní pivaři ještě před několika lety speciálními pivy spíše opovrhovali, dnes jim mnozí přicházejí stále více na chuť.

Češi už se podle pivovarů nebojí zelených piv, nesmí být ale jen obarvená. V nápoji, který se v Česku začal hojně šířit před několika lety, musí čeští zákazníci cítit bylinkové trestě.

Unikátní zelená piva vaří desítky pivovarů v Česku, a to včetně největších průmyslových.

Pivo na Velikonoce uvařil jihlavský pivovar Ježek. Tradičně už vaří brčálově zelený velikonoční mok například pivovary Starobrno, Janáček v Uherském Brodě a pivovar Krásné Březno.

Další výrobci, například humpolecký Bernard, vylepšili své lahve velikonočními pivními etiketami. Velikonoční speciály, většinou vícestupňová piva, nabízejí také pivovary Kácov, Klášterní pivovar na Strahově a celá řada dalších minipivovarú. Speciální velikonoční pivo připravuje už několik let také pivovar Velké Březno.

Pivovary navazují na prvorepublikovou tradici
Speciální piva, vařená k různým svátkům mají u nás dlouholetou tradici. Podobné speciály - polotmavé a všelijaké jiné k této příležitosti a k jiným dalším - se budou vařit stále více víc.

Bývalo to vždy zvykem pivovarů za první republiky a za Rakouska. Obvykle bylo takové zvláštní pivo na Vánoce, na Velikonoce, na Letnice, nebo na svatojánské svátky; při všech, většinou nějak s církví propojených událostech, se vařilo speciální pivo. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven se podíl speciálního piva ve výstavu pivovarů zvyšuje.

Čeští pivaři se mění; jejich chutě se rozšiřují a doby, kdy stačily jeden, dva, nebo tři druhy piva, jsou pryč. Dnes naopak roste zájem o pivní speciály, o piva nefiltrovaná, piva pšeničná. Podle pivovarů budoucnost patří i takovým zajímavostem, jako je velikonoční krasličák, to znamená pivům s různými ovocnými příchutěmi.

Ne všichni památkáři by pivovar chránili

Publikováno:před měsícemZdroj:Táborský deníkAutor:Jiří Dintar

Ministerstvo požádalo památkáře o vyjádření k prohlášení chýnovského pivovaru za kulturní památku. Národní památkový úřad je pro, odbory památkové péče kraje i Tábora proti.

Místo ruiny pivovaru chtěli Chýnovští postavit novou tělocvičnu. Zatím však musí čekat, jak ministerstvo kultury rozhodne. K prohlášení pivovaru kulturní památkou se už vyjádřil Národní památkový ústav i odbory památkové péče Jihočeského kraje a města Tábor. Jejich názory se ovšem diametrálně liší.

Jak uvedl ředitel NPÚ v Českých Budějovicích Daniel Šnejd, prohlášení pivovaru kulturní památkou podpořili. „Budova má vnitřní renesanční jádro a měla by zůstat zachována. Její současný technický stav nám nepřísluší řešit,“ sdělil Daniel Šnejd.

V názoru, zda prohlásit chýnovský pivovar kulturní památkou, se liší i samotní památkáři. Zatímco Národní památkový úřad v Českých Budějovicích je pro, odbory památkové péče města Tábor i Jihočeského kraje jsou naopak proti.

Z PIVOVARU ZBYLO TORZO
Jak uvedla pracovnice táborského odboru rozvoje státní památkové péče Jitka Bílá, rozhodli se zařazení nedoporučit z důvodu špatného stavu budovy.

„Pokud už mělo k zapsání dojít, pak to mělo být mnohem dřív než pivovar zchátral. Teď už je z budovy doslova torzo. Chýnov jej navíc koupil za účelem postavení sportovní haly. Pokud k tomu nedojde, bude torzo hyzdit náměstí dál,“ sdělila Jitka Bílá.

Totéž si myslí i chýnovský starosta Pavel Eybert, který již dříve uvedl, že na opravu kulturní památky město nemá dostatek peněz. „Pokud by k prohlášení došlo, budeme se pivovaru snažit zbavit,“ sdělil starosta.

VYKLIDILI SKLEPY A ZKONTROLUJÍ KROV
Protože nemohou zatím ruinu zbourat, jak původně plánovali, nechalo město alespoň vyklidit sklepy.
Řeší také stav střechy. „Vzhledem ke špatnému stavu střechy u kancelářské části budovy necháme zpracovat tesařskou zprávu. Pravděpodobně bude třeba vyměnit krov a udělat kompletně novou střechu, aby nespadla jako ta nad výrobní částí,“ upřesnil Pavel Eybert další plány města. Nechali si také udělat letecké snímky pivovaru a nyní čekají na verdikt ministerstva.

„Chceme, aby rozhodli co nejdříve. Ať už jakýmkoli způsobem, ale brzy,“ dodal Pavel Eybert.

PODEPISUJÍ PETICI
Chýnovští totiž nechtějí na novou tělocvičnu, kterou jejich děti potřebují, čekat třeba ještě několik dalších let. Proti rozhodnutí ministerstva o prohlášení pivovaru kulturní památkou vznikla ve městě petice, kterou dosud podepsalo přes 500 obyvatel, a jejich počet stále roste.

Místo stoletého pivovaru bude sportoviště, parcely a park

Publikováno:před měsícemZdroj:Havlíčkobrodský deníkAutor:Štěpánka SaadouniGolčův Jeníkov

Rekultivace pozemku po bývalém pivovaru je v Golčově Jeníkově letos akcí číslo jedna.

Místo stoletých hlubokých sklepů a zbytků budov, budou parcely pro rodinné domky, sportoviště a odpočinková zóna.

Akce je to náročná, investičně i technicky, protože pozemek bývalého pivovaru zaujímá plochu o velikosti letního stadionu. V současné době zde pracuje těžká technika, která má za úkol hluboké pivovarské sklepy pocházející z počátku 20. století a zbytky budov zdemolovat, rozdrtit, část použít jako zeminu. Plasty, dřevo, a kov mají dělníci za úkol vytřídit a odvézt. Bývalý pivovar byl ostudou města.

„Zastupitelstvo v Golčově Jeníkově schválilo již loni odkoupit od soukromého vlastníka pozemky pod bývalým pivovarem za více než čtyři miliony korun. Firma Banaz, která pozemky vlastnila, je nabídla městu. V minulosti měla firma s pozemky své záměry, ale nakonec z nich sešlo. Co bylo možné z pivovaru odvézt, to zmizelo. Na pozemku zbyly ruiny a hluboké díry v zemi, odkud se ztratily poklopy, takže se celá oblast stala hlavně pro děti nebezpečným územím," popsal ve zkratce historii pivovaru starosta města Vlastimil Marušák.

Pivovar v Golčově Jeníkově má bohatou historii, která sahá do 19. Století. Divoká „klausovská" 90. léta však malým výrobcům piva příliš nepřála. Pivní pestrost ještě v módě tolik nebyla, pivaři a hospodští si spíše potrpěli na velké značky.

V roce 1996 byl vyhlášen na společnost konkurs a jeníkovské varny definitivně vychladly. Část budov byla využívána jako sklady. Technologie byla postupně rozprodávána.

Umíráček zazvonil pivovaru v Golčově Jeníkově v roce 2009, neboť byl v červnu nečekaně zbourán. Tehdejší majitel areálu budovy nechal pobořit, ale dále již ve svém úsilí nepokračoval a zbořeniště zůstalo jako němá výčitka uzavření zdejší pivovarnické historie.

Revitalizace celého území je tedy skutečně náročná. Na pozemcích bylo nejméně šest základových desek budov s nadzemní výškou zdí do zhruba 120 centimetrů. Ty je třeba do hloubky odstranit, rozdrtit a drť ekologicky zlikvidovat. Celý povrch areálu byl pokryt betonem a asfaltem. Investice do pozemků přijde město nejméně na sedm milionů korun. Architektonická studie využití území bývalého pivovaru a souvisejících pozemků přijde asi na 400 tisíc korun.

„Jedná se totiž o strategický pozemek, díky kterému můžeme s centrem města propojit část města Za Parkem a U Mlýna. Můžeme zde naplánovat parcely, udělat místní komunikaci, parkoviště, sportoviště, parčík, chodníky, venkovní tělocvičnu," vysvětlil starosta Marušák, proč mají pivovarské pozemky pro město význam. Je možné totiž pozemky propojit s pozemky kolem potoka a udělat zde zelený pás s chodníkem a lavičkami. Možné je ledacos. Jen je třeba vše propočítat a dobře navrhnout.

Zelené pivo z Pivovaru Krušnohor

Publikováno:před měsícemZdroj:Pivovar KrušnohorAutor:Vlastislav KopeckýKrušnohor

Velikonoční Ale - tedy zelené pivo ochucené směsí bylinek, ve které naleznete mimo jiné třeba eukalyptus nebo mátu. Jak už název napovídá, tak základ piva tvoří světlý ejl chmelený na americký způsob Citrou apod., ovšem se sníženou hořkostí, která tak neruší bylinou chuť, která mimochodem trošku připomíná mentolové bonbóny. Co je taky důležité zmínit je to, že pivo stáčíme jak do sudů, tak i do lahví a jsme tak jedni z mála, možná téměř jediní, kteří zelené pivo nabízí i do pivoték a ne pouze pro hospody.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.05.2017 15:024.978/4.978