Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivo ze zoo? Ve Dvoře Králové otevřou Safari pivovar

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Euro.czAutor:Ondřej StratilíkSafari

Světlý a tmavý ležák. To má být hlavní tahák nového minipivovaru, který v polovině letošního května otevře v areálu královédvorského Safari.

Už od loňského podzimu se v Zoo ve Dvoře Králové nad Labem usilovně staví. Rekonstrukcí prochází budova Restaurantu Lemur, který bude mít nově dvě patra. Vzniká tam i nový minipivovar. „První várka by měla být uvařená v polovině května, 99 procent produkce se spotřebuje přímo v zoologické zahradě,“ popisuje Igor Mašín z firmy Safari Gastro, která bude minipivovar provozovat.

Základem sortimentu má být „výborný“ světlý a tmavý ležák, doplňovat je budou i sezonní speciály, včetně těch svrchně kvašených. V plánu je tak například pšeničné pivo. „Varna bude mít kapacitu 500 litrů, maximální roční výstav je vypočítaný na 1000 hektolitrů,“ upřesňuje Mašín. Technologii dodává zkušený sládek a stavitel minipivovarů Josef Krýsl.

Až se Safari pivovar letos na jaře rozběhne, ve Dvoře Králové nad Labem půjde už o druhý pivovar. Doplní značku Tambor, která po třicetileté odmlce obnovila zdejší tradici výroby piva v roce 2009.

Plzeňskou tankovnu Viktorka hledejte v Porubě

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápojePrazdroj

Nový bod na gastronomické mapě Ostravy, Plzeňská tankovna Viktorka, byl v úterý slavnostně otevřen v městské části Poruba. V místě, které se má stát moderním prostorem pro setkávání lidí s využitím vynikajícího jídla a tankového piva Pilsner Urquell.

Majitel a provozovatel Viktorky Lukáš Chlebovský König k tomu říká: „Volba nemohla padnout na jiné pivo než na Pilsner Urquell.“ Provozní společnost se stará mj. i o několik dalších restaurací, a také zajišťuje catering v největší sportovní aréně ve městě. „To je pro nás velká škola starat se o jazýčky světových hvězd showbyznysu a sportu, mnohdy hodně zhýčkaných. Abychom v podobných zkouškách uspěli, museli jsme dát dohromady tým špičkových odborníků a ty využíváme i v nové Viktorce,“ dodává majitel.

Viktorka přináší do Ostravy kus koloritu a atmosféry domoviny světově proslulého světlého ležáku, který dobývá svět už 175 let. A nebylo to jen v listopadu 2017, kdy do Viktorky zavítal historický průvod s plzeňským sládkem a dřevěným sudem nefiltrovaného ležáku při oslavách tohoto jubilea. Plzeňskou inspiraci přináší, ovšem neúmyslně, sám název restaurantu. Od původního Viktoria se začalo žoviálně přecházet na Viktorka. „Nicméně bez toho, že by to značilo převlékání do dresů úspěšného západočeského fotbalového klubu,“ dodává Lukáš Chlebovský König za všechny fandy ostravského fotbalu.

Moderní, prostorný a vzdušný interiér je plný světla v různě pojatých sektorech, odlišených barevně, s různými typy sezení či nenápadně vyhlížejícími oddělovacími prvky. Dílo architekta Tomáše Hrubého pracuje s různými materiály, od dřeva až po kůži.

Centrem restaurantu je výčep, za kterým se střídá hned několik výčepních, které vede Vít Voznica, Pilsner Urquell Master Bartender. Jeho hladinky patří k průkopnickým činům na celé Moravě už dlouhou dobu. Vždyť titul nejlepšího výčepního získal v roce 2009 a před několika lety přidal rovněž hrdý titul Mistr výčepní Pilsner Urquell.

Kuchařský tým nabízí zejména tradiční českou kuchyni připravovanou moderními způsoby a za využití špičkových technologií. Orientace ve stálé nabídce patří k přednostem Viktorky. Vždyť menu je koncipováno jako Noviny, resp. Pivoviny s originální výzvou – Přestaňte číst voloviny, čtěte naše Pivoviny.
O slavnostní otevření tankovny se podělili mj. farář Vítězslav Řehulka, starosta městské části Petr Mihálik, moderátor a olympijský vítěz v desetiboji Roman Šebrle a starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka. Večerem provázel moderátor Leoš Mareš.

Státní beranidlo: Budvar otevře minipivovarům dveře do světa

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Euro.czAutor:Jan BrožBudvar

Úzká spolupráce s minipivovary, zakládaní dceřiných firem v USA a Asii a nová dvanáctka. Budějovický Budvar pod novým vedením chystá velké změny.

Stánek českého zastoupení na jednom z největších potravinářských veletrhů světa, berlínském Grüne Woche, měl letos podobu pivního sudu. S nápadem přišel ještě bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka, pro kterého byl vývoz českého piva jedním ze stěžejních témat. Vedle obvyklého Budějovického Budvaru tak tentokrát v Berlíně nově čepovali i Pilsner Urquell, benešovský Ferdinand a několik sudů dovezl i minipivovar Bizon z Čižic u Plzně.

Českou prezentaci na „Zeleném týdnu“ lze vnímat jako předzvěst změn, které Budějovický Budvar v současnosti chystá pod novým ředitelem Petrem Dvořákem. Ten loni nahradil letitého šéfa Jiřího Bočka. Podle informací týdeníku Euro hodlá národní pivovar využít svou rozsáhlou distribuční síť v zahraničí a vedle vlastních značek v budoucnu vyvážet i produkci tuzemských minipivovarů.

Na plánu pracuje nový šéf marketingu, který do Budvaru přišel z jednoho z nejúspěšnějších tuzemských minipivovarů v Úněticích. Ačkoliv se jednání s potenciálními partnery teprve rozjíždějí, jako jedno z možných exportních piv se nabízejí právě Únětice. Spolumajitelka pivovaru Lucie Kadlecová se však nechtěla k celé záležitosti příliš vyjadřovat. „Momentálně není žádný plán,“ prohlásila.

Konkrétnější nebyl ani mluvčí Budvaru Petr Samec. Podle něj má však Budvar k minipivovarům tradičně blízko a chystanou spolupráci nepopřel. „Věříme, že náš úspěch, kterým šíříme dobré jméno českého piva, může otevírat dveře i dalším českým pivovarům,“ dodal Samec.

Budvar vedou ke spolupráci s minipivovary především dva důvody. Jednak je to potřeba obhájit si existenci národního podniku ve vlastnictví státu. Z politiky dlouhodobě zaznívají nevyslyšené, avšak přesto neúnavné hlasy, podle kterých není úkolem státu vařit pivo a Budvaru by se měl privatizovat. Jedním z nich byl v minulosti i premiér Andrej Babiš, byť v posledních době se k voličsky citlivému tématu už příliš nevyjadřoval.

„Spolupráce s minipivovary by mohla posloužit jako argumentace pro existenci národního podniku,“ prozradil zdroj týdeníku Euro. Budvar by tak mohl být vnímán jako podnik podporující tuzemskou pivní kulturu obecně.

Regionální pivo na čepu chybí. Pípy drží velké pivovary

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Blanenský deníkAutor:Alena Grycová, Pavel Vičar

Petr Doseděl z Vyškova má rád dobré pivo z malých regionálních pivovarů. Sehnat je ale v místní hospodě nebo restauracích je podle něj jako hledat jehlu v kupce sena. „Regionální piva na čepu nejsou. Zdá se mi, že se jich hospodští bojí. Všichni chtějí jen velké značky, ale aby zkusili i něco jiného, to ne,“ tvrdí muž.

Přitom právě piva z malých pivovarů jsou prý chuťově mnohem výraznější a lepší. „Nevaří na množství, ale na kvalitu. Je na čase, aby jim dal někdo šanci,“ řekl pivař.

Například Ondřej Synek má ve Vyškově vinárnu, kde se i točí pivo. Dřív měl na čepu Lišáka, který se vyrábí v Topolanech. Po čase přešel pod větší pivovar. „Mám s ním sepsanou smlouvu, prostě to nějak vyplynulo ze situace. Zákazníci jsou spokojení,“ je přesvědčený Synek.

Topolanské pivo tak lidé ve Vyškově nekoupí. A podobné je to i s pěnivým mokem z malého pivovaru v Bohdalicích-Pavlovicích. „Ve Vyškově se nám zatím nepodařilo sehnat hospodu, která by se chtěla věnovat místním pivům. Na Vyškovsku všude prodává Starobrno a my zase prodáváme v Brně. Je to paradox. Ale snad se pivní kultura časem vzpamatuje a bude to jinak,“ věří provozovatel pivovaru Jiří Novotný.

Podle jiných malých pivovarníků Vyškov k poctivým pivům ještě neuzrál. Řada z nich tak své produkty vyváží právě do Brna, kde je hospodští vítají. Nebo za hranice.

Jestli je v Blansku pivní kultura už o něco dál, zanedlouho zjistí ve Vesnickém pivovaru Ohrada z Vísek u Letovic. „Dosud zásobujeme jednu hospodu pravidelně a několik dalších příležitostně. Chystáme navýšení výroby, uvidíme za čas, jestli narazíme na stejné problémy jako na Vyškovsku,“ řekl za pivovar Michal Kamba.

Nepočítá s tím, že mezi velkými hráči prorazí snadno. „Velké pivovary mají svou sílu. Jsou schopné hospodským poskytnout část vybavení i peníze. Jde tak hlavně o filozofii hospodských. Někteří chtějí brát pivo od velkých dodavatelů, vyjde je levněji. Jiní chtějí nabídnout kvalitu a tradiční chuť,“ okomentoval Kamba.

Souhlasí s ním majitel hospody ve vyškovském Palánku Tomáš Sommer. „Většina podniků točí velké značky, protože když začínáte jako hospodský, pivovary vám nabídnou spolupráci a peníze při rozjezdu. A všichni po tom samozřejmě skočí. Jenže pak se zavážou smlouvou na pět let a nemůžou odejít. Proto pak není možné spolupracovat s těmi menšími,“ přiblížil Sommer.

Malí výrobci piva si podle něj pozornost zaslouží. „Ze strany pivařů je po nich větší poptávka, protože už nechtějí jen nabídku větších společností. Když nás malý pivovar osloví, rozhodně se zkoušení různých piv nebráníme,“ dodal Sommer.

Pivovary v Přerově a Litovli po dvouleté pauze zdraží pivo

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTK

Pivovary v Litovli a Přerově, které patří do pivovarnické skupiny PMS Přerov, příští týden v pondělí po zhruba dvouleté pauze zvýší kvůli rostoucím výrobním nákladům cenu půllitru sudového piva o 50 haléřů. ČTK to řekli ředitelé Pivovaru Litovel a Pivovaru Zubr. Do skupiny PMS Přerov patří ještě Pivovar Holba, jehož vyjádření se ČTK nepodařilo získat.

"My jsme v rámci nájezdu elektronické evidence tržeb v roce 2016 slíbili, že nebudeme zdražovat celý rok 2017, což jsme také dodrželi. Každopádně rostou mzdové náklady i ceny surovin a energií, takže nyní už budeme muset lehce zvýšit ceny piva zhruba o 100 korun na hektolitr, což dělá padesát haléřů na jeden půllitr," řekl ČTK ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček, podle kterého Pivovar Zubr ceny piva naposledy zvýšil v 10. ledna 2016.

Pivovar Litovel od pondělí zdraží sudové pivo o 50 haléřů na půllitr a cena lahvového piva se zvýší o 60 haléřů. "Vzhledem k rostoucím cenám surovin, mezd a dalších nákladů přichází po více než dvou letech mírné navýšení ceny piva," uvedl ředitel Pivovar Litovel Lumír Hyneček. Připomněl, že v posledních dvou letech se litovelský pivovar kvůli EET a dalším legislativním změnám, které negativně dopadly na jeho odběratele, zaměřil na podporu svých zákazníků. "Mimo jiné tím, že nedošlo k navýšení cen výrobků a poskytovaných služeb," dodal.

Přerovský Pivovar Zubr loni navzdory nepříznivému vlivu zavedení EET a posléze i zákazu kouření v restauracích na prodej sudového piva udržel výstav na předloňské úrovni 255.000 hektolitrů piva. Bylo to nejvíce za posledních několik let. Prodej čepovaného piva klesl o tři procenta, výpadek ale pivovar nahradil vyšším prodejem lahvového a hlavně plechovkového piva.

Pivovar Litovel v roce 2016 uvařil rekordních 202.995 hektolitrů piva. Za prvních devět měsíců loňského roku pak zvýšil prodej piva meziročně zhruba o dvě procenta na více než 151.000 hektolitrů. Údaje za celý rok 2017 zatím nebyly zveřejněny.

Pivovary Zubr, Litovel a Holba tvoří pivovarnickou skupinu středomoravských pivovarů PMS Přerov Jejich roční výstav je do jednoho milionu hektolitrů piva. Pivovary prodávají svá piva především na Moravě a ve východních Čechách.

Samson zvýšil tržby o téměř sedm procent. Nejvíc roste na českém trhu

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Pivovar SamsonAutor:Pavel OrálekSamson

České Budějovice, XX. ledna 2018 - Pivovar Samson v klíčových ekonomických ukazatelích v loňském roce rostl. Tržby se meziročně zvýšily o 6,3 procent na 89,1 milionů korun. Prodej piv se zvýšil především v České republice, kde Samson zaznamenal meziroční nárůst o 25 procent. Pozitivně se tak projevují investice vlastníka pivovaru, belgicko-brazilského koncernu AB InBev. Od roku 2014 dosáhly na zhruba 400 milionů korun.

„Nejvíc nás těší boom zájmu o naše piva v České republice, registrujeme jednoznačnou změnu v chápání značky Samsonu, pozitivně se to projevuje v návratu zákazníků k našemu pivu,“ říká ředitel Pivovaru Samson Daniel Dřevikovský. Češi oceňují kvalitu Samsonu čím dál víc, důkazem toho je i stříbrná medaile desítky Samson na soutěži Pivo České republiky 2017. Celkový výstav Samsonu se tak loni zvýšil 82,8 tis. hl z na 88,0 tis. hl.

„Kvalita piva je pro nás prvořadá, velmi nám pomohly finanční injekce od AB InBev, s novými technologiemi přinášíme zákazníkům špičkové pivo,“ říká vedoucí laboratoře a Quality Manager Pivovaru Samson Kateřina Leštinová.

Vedení Samsonu očekává pozitivní výsledky i v letošním roce. Chce se zaměřit na český trh a na export Samsonu do okolních států. „Největší zájem o naše pivo je tradičně v sousedním Rakousku a také v Dánsku, zemi s pivní tradicí,“ sděluje ředitel Samsonu Dřevikovský. Samson ale proniká i do vzdálenějších zemí. „V poslední době se nám daří v Kataru, loni jsme pronikli na australský trh, “ dodává Dřevikovský.

Samson loni na trh uvedl exportní prémiový ležák značky 1795, který se v zahraničí dočkal velmi pozitivního ohlasu. Se změnami Samson počítá i pro letošní rok. „Necháváme si letošní novinky jako překvapení pro naše zákazníky,“ říká Dřevikovský.

Samson intenzivněji než dříve komunikuje se zákazníky na sociálních sítích a loni se zúčastnil výstavy Země živitelka. „Pro letošní rok chystáme nové aktivity, v polovině roku to bude třeba první ročník SamsonFestu v Českých Budějovicích,“ prozrazuje Dřevikovský s tím, že Samson díky pozitivním trendům vstupuje do roku 2018 sebevědoměji než kdykoli v minulosti.

Pivovar Samson, a.s., České Budějovice patří do portfolia společnosti AB InBev, která je největším světovým pivním koncernem. Mezi jeho další značky patří například Stella Artois, Corona či Foster´s. Česká republika jako pivní velmoc si v jeho portfoliu získává čím dál důležitější postavení, čemuž napomáhá investování do jejích tradičních značek, jako je právě Samson.

Baštecké pivo ze Starého Kolína

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Kolínský PRESBaštecký pivovar

Osm kilometrů od Kolína vzniknul malý pivovar, který vaří znamenité hořké pivo. Po deseti letech pokusů a sbírání zkušeností ho založil v bývalém areálu Fruty Mochov ve Starém Kolíně zdejší rodák Roman Charvát.

První Baštecké pivo, pojmenované podle místní lokality, mohli před měsícem ochutnat návštěvníci starokolínských vánočních trhů. Nyní si již pro soudky jezdí lidé z okolí, pivovar navštěvují i exkurze turistů. Patří do kategorie malých pivovarů, nicméně jeho objem ležáckých tanků činí 11.400 litrů. Při pivovaru vznikla i hospoda s příznačným názvem Koštovna s otvírací dobou od 16 do 21 hodin. K pivu vám tu za dvacku namažou dva chleby se sádlem a cibulí.

Příběh pivovaru je příběhem splněného snu. Roman Charvát zkoušel vařit v malém od roku 2008. "Manželka už tehdy navrhla abych změnil povolání a dokonce mi k vánocům dala poukázku k vaření piva do pivovaru Želiv. Jejich dvěstělitrová varna se mi zdála nádherná, ale zpětně vidím, že to ještě nebyl ten správný objem," popisuje své začátky Roman Charvát. Postupně navštívil i jiné menší pivovary a učil se vařit i u nich. Nejvíc zkušeností získal od sládka z Hostomic pod Brdy, s nímž se občas navštěvují.

Otázka, kde budou Charvátovi pivo vařit, byla vyřešena v okamžiku, kdy výhodně koupili zpustlý zemědělský areál na zpracování zelí. Ve sklepení jedné z budov našli ideální prostor pro pivovarský provoz. Technologii do varny s tisícilitrovými nerezovými kotly dodala odborná firma. Roman Charvát si osobně namontoval specialitu, úsporné topení s rezonančními obvody. Pivovar ve Starém Kolíně je jedním z prvních pivovarů, který tento hi-tech vynález legendárního Nikoly Tesly používá.

Baštecké pivo, spodně kvašený ležák, se vaří podle staročeské receptury z místní vody, českého sladu a chmele. Proces vaření trvá 12 až 17 hodin, během nichž Roman Charvát neopouští varnu. Hlídá teploty, kontroluje a spouští procesy. První várku uvařil v říjnu 2017, další várky ve sklepě zrají. Pivo má svou typickou chuť a kvalitu. Nečekejte žádné konzumní europivo. Baštecký nektar je proti světlu tmavší, má medovou až rubínovou barvu, na sklenici kroužkuje a vytváří pěnu hladkou jako smetana. Platí to o Baštecké desítce, jedenáctce i dvanáctce. Pivovar nyní zaměstnává čtyři lidi, kteří se starají i o Koštovnu a přidruženou výrobu zelí.

Kvůli pivovaru se rodina Charvátových na léta zadlužila a starokolínský pivovarník si jezdí přivydělávat jako elektromontér. Nelituje toho. Pivo lidem chutná, sen se vyplnil a doufejme, že hned tak neskončí.

Pivo k obědu je běžné. Poslanci vítají, že se ve Sněmovně může opět nalévat

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Barbora Zpěváčková

Je to správné rozhodnutí, dát si pivo k obědu je běžné, komentovali poslanci, které Novinky oslovily, zrušení „suchého zákona“. Poslední čtyři roky totiž platilo, že během jednání dolní komory se ve sněmovních restauracích nesměl podávat alkohol. Šéf Sněmovny Radek Vondráček (ANO) v úterý nařízení zrušil.

„Je to naprosto v pořádku. Poslanci nejsou děti, ale dospělí lidé. Je pravda, že to tady bylo snad jediné místo, kde si člověk nemohl dát k obědu ani malé pivo,“ řekl Novinkám Pavel Blažek (ODS).

Podobně to vidí i poslankyně Věra Kovářová (STAN). „Je to správné rozhodnutí. Všichni poslanci, když chodí do práce, tak by neměli pít, ať je nějaký zákaz, či není. Není to důstojné Poslanecké sněmovny,“ míní.

„Mám takový malý příklad. Když za mnou přišla moje 82letá maminka na oběd, tak si k obědu nemohla dát ani malé pivo,“ líčila Novinkám Kovářová. Podle ní je zcela běžné, že si ho lidé dávají k obědu. Podotkla, že to ale nesouvisí s velkou konzumací alkoholu.

Nařízení, které prosadila někdejší místopředsedkyně Sněmovny Jaroslava Jermanová (ANO), pokládal za naprosto zbytečné i šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. „Záleží na každém poslanci, jak se chce chovat. Myslím, že je to v pořádku,“ komentoval Vondráčkovo rozhodnutí.

„Poslanci nejsou děti z mateřské školky a vědí, jak se mají chovat,“ glosoval šéf komunistů Vojtěch Filip.

Jiný názor má předseda Pirátů Ivan Bartoš, který abstinuje. „Když nikdo nezpochybňuje, že řídit auto pod vlivem je špatně, tak rozhodovat o zákonech, které se dotknou 10 miliónů obyvatel republiky, by měl člověk za střízliva,“ sdělil Novinkám.

Dodal však, že selektivní prohibice pouze na jednání Sněmovny stejně nebyla poslanci dodržována a kdo si chtěl dát po obědě panáka, tak si ho mohl dát v kanceláři. „Ale to opatření mělo minimálně nějaký deklarativní smysl, nemuselo se to rušit,“ uzavřel.

To si myslí i šéf ČSSD Milan Chovanec. „Je mi to úplně jedno, já jsem téměř abstinent, pro mě to má vliv nula. Jako signál veřejnosti to moc dobré není, ve Sněmovně se má pracovat, ne pít. Já bych to nerušil,“ konstatoval Chovanec.

Předsedovi poslanců ANO Jaroslavu Faltýnkovi je jedno, zda suchý zákon platí, nebo ne. „Nemám na to žádný názor. Alkohol tady nepiju, ani jsem ho nepil, ani nebudu. Dám si večer skleničku vína, a to je většinou až po jednání Sněmovny anebo doma,“ sdělil Novinkám.
Zákaz alkoholu prosadila Jermanová

Zákaz podávání alkoholu v březnu 2014 vyhlásil tehdejší šéf komory Jan Hamáček (ČSSD) na nátlak své první místopředsedkyně Jermanové z ANO. Ta k nelibosti mnohých zákonodárců tvrdila, že poslanci nemají v době konání schůze pít alkohol.

A tak se zasadila o to, že alkohol musel ve dny, kdy Sněmovna zasedala, zmizet ze všech restaurací i klubových zařízení. O výjimky museli poslanci žádat předsedu.

V bufetu se přestal alkohol nalévat ještě o 11 let dříve, kdy po opileckém extempore občanského demokrata Petra Kotta zatrhl alkohol již soc. dem. šéf komory Lubomír Zaorálek.

České pivo v zahraničí nemůže mít stejnou chuť. Sputnik Vám řekne proč

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Sputnik Česká republikaAutor:Apolena Rajská

České pivo je považováno za národní nápoj a chloubu, za kterou Česko uznávají i ve světě. Dalo by se říci, že pivo je českým kulturním dědictvím, jehož kvalita by se měla udržovat i nadále. Má specifické vlastnosti, které jsou výsledkem odlišného složení Českého piva.

Všude ve světě se zaváděly moderní technologie ve vaření piva, snižovaly se náklady na výrobu a jak už tomu v dnešní době bývá, byla dávána přednost kvantitě před kvalitou. Avšak v Česku kvůli nebo spíše díky totalitnímu režimu se pivo vyrábělo stále tradičně a nyní za to můžeme poděkovat, protože České pivo je zkrátka jedinečné.

Není tedy překvapením, že od roku 2008 je „České pivo" chráněným zeměpisným označením (CHZO). Po několika letech jednání orgánů EU a českých pivovarů byla zaspána tato ochranná známka, která chrání České pivo před nekalou zahraniční konkurencí. Pivo neboli náš „tekutý chléb" je velkým tématem, a proto vzniká i mnoho fám a mýtů.

Proč chutná české pivo v zahraničí jinak? Jak je možné, že když si objednáte pivo například v Anglii, tak vám donesou pivo bez naší pověstné „pivní čepičky"?

Sputnik se zeptal odborníka na slovo vzatého, nejmenovaného sládka jednoho malého moravského pivovaru. Jak říká sládek, vaření piva je velice komplexní záležitostí, a proto se zaměříme pouze na pár základních charakteristických vlastností, které formují chuť českého piva.

Rozdíl bude dokonce už i mezi ležákem vyrobeným podle určité receptury tady v Chomoutu anebo ležákem vyrobeným podle té stejné receptury v Litovli, i když voda bude ze stejného zdroje. Chuť bude prostě jiná. Záleží samozřejmě i na zkušenostech lidí, kteří to pivo vyrábějí v originále, a těch, kteří se o to snaží v podstatě zprostředkovaně. Není tedy takřka možné, aby v jiné zemi dané pivo chutnalo stejně.

Jestliže je tedy skoro nemožné docílit stejné chuti piva přímo v zahraničí, tak máme ještě jednu variantu, jak zkusit zprostředkovat chuť tradičního českého piva i cizincům, a tím je export.

Dalším krokem, který zvyšuje trvanlivost piva je pasterace, která je prováděna zahříváním na různé teploty blížící se například 80 °C a tím ničíme veškeré živé mikroorganismy, které jsou v pivu. Sám sládek tomu říká, že se vyrobí tzv. mrtvé pivo. Jestliže máte v pivu živé kvasnice, tak ty podle něj pozitivně ovlivňují chuť piva, avšak při pasteraci a filtraci se jich zbavíme, díky čemu pak pivo vydrží v bečce třeba půl roku nebo i rok v některých extrémních případech. Proto je třeba pravda, že nefiltrovaná a nepasterizovaná piva jsou zdravější. V pivu obsažené kvasnice a další látky mají velmi příznivý vliv například na trávící systém, ale je třeba, aby byly v pivu zachovány.

Podle slov sládka je tedy možné pivo vyvést do zahraničí s trvanlivostí například více než šest měsíců, ale samozřejmě jeho chuť bude jiná, respektive záleží na způsobu přepravy a úpravy piva pro tyto účely.

Pokud zachováme skladování do sedmi stupňů a přepravu ve tmě, tak i nefiltrované pivo vydrží například dva měsíce až půlrok. U filtrovaných piv je způsob přepravy jednodušší, jelikož tam již žádné živé kvasinky nejsou. Při vyšších teplotách se u nefiltrovaných a nepasterizovaných piv živé kvasinky tzv. probouzejí, kvasí dál a tím mění i chuť piva.

Řekněme tedy, že se nám podařilo dodržet všechny kritéria pro správnou přepravu piva a nyní si myslíme, že máme vyhráno a dáme si kvalitní zlatavý mok i v cizině. Omyl! Dalším faktorem ovlivňující konečnou kvalitu a trvanlivost piva je i samotný způsob čepování, a konkrétně jaký tlačný plyn byl použit, jelikož potřebujeme vytvořit přetlak, díky němuž pivo z bečky vytlačíme. Nejhorším způsobem, jak se dá pivo ze sudu hnát, je použití klasického kompresoru. Pivo je tedy tlačeno obyčejným vzduchem. V tomto případě je třeba pivo z bečky vyčepovat ještě ten den, jelikož pivo ztratí oxid uhličitý, který je v něm navázaný a poté chutná zcela jinak. Způsobuje tedy oxidaci piva, ztrácí říz, a navíc v něm vzniká příznivé prostředí pro množení organismů. Tyto vzduchové kompresory jsou stále ještě součástí vybavení mnoha hospod. Dále existují tlačné plyny, jako je oxid uhličitý, který zamezuje oxidaci piva, avšak při nízké teplotě a malé výtoči se tento plyn v pivu rozpouští a dochází k jeho přesycení. V současné době se používá tzv. biogon, což je směs technických plynů (jedním z poměrů je 30 % dusíku a 70 % oxidu uhličitého). Při použití tohoto plynu a při správném nachlazení vydrží pivo i týden.

Jestliže je řeč například o ležáku, tak jeho charakteristikou je tzv. říz, což znamená určité nasycení piva. Proč tedy pivo v Anglii nemá pěnu? Češi velice často ohrnují nos nad anglickým pivem a stěžují si, že nemá pěnu. Pravdou je, že se jedná o jiný druh piva tzv. Real Ale, které je dokvašované přímo v sudu, ze kterého se potom čepuje a pivo tedy nemá říz. V bečce nevzniká přetlak a čepuje se pumpou, a ne přetlakem plynu.

Jestliže nemáme možnost si dát čerstvě načepované pivo, tak je podle názoru sládka nejlepší variantou pivo v plechovce. V Česku je plechový obal paradoxně považován za podřadný, avšak pro pivo je nejvhodnější, protože největším nepřítelem hotového piva je kyslík a ultrafialové záření. Proto jsou i lahve normálních pivovarů většinou tmavě hnědé, jelikož jimi špatně prochází již zmíněné ultrafialové záření. Z pohledu marketingu mají některé pivovary zelené lahve, avšak ty nejsou zcela ideální. V recenzích je zmiňována tzv. „letinková příchuť", která je způsobená právě ultrafialovým zářením, a tedy jednoduše řečeno tím, že na pivo svítilo slunce.

Docílení stejné chutě českého piva i v zahraničí je tedy pro sládky skoro nadpřirozeným úkolem. To však nebrání tomu, aby milovníci českého piva po celém světě zanechali hledání toho nejpodobnějšího zlatavého moku.

Ostravar představuje novinku. Polotmavou třináctku Rufus

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Moravskoslezský deníkAutor:Břetislav LapiszOstravar

Jmenuje se Rufus a v limitované edici bude na čepu do Velikonoc. „Myslím, že Rufus je vůbec prvním novým pivem v ČR v letošním roce,” uvedl vrchní sládek ostravského pivovaru Roman Richter.

Polotmavá třináctka se chce zařadit do úspěšné edice speciálů ze spilky, kterými pivovar Ostravar pravidelně zpestřuje svou nabídku. A jak nové pivo chutná?

„Po prvním doušku na jazyku pocítíte nejprve karamel s lehkým nádechem kávy. Poté následuje krátká, ale hutná sladovost, a vše zakončí jemná a velmi příjemná chmelová hořkost,” popisuje vrstevnatost nového piva vrchní sládek Ostravaru.

Pivovar nyní distribuuje nové pivo do vybraných hospod na celé Moravě, do Čech i na Slovensko a počítá s tím, že bude na čepu přibližně do Velikonoc. S distribucí nového piva v lahvích Ostravar nepočítá.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.04.2018 15:476.159/6.159