Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pilsner Fest ovládne pivovar i centrum města

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Plzeňský deníkAutor:Hana Josefová

V Plzni se sejdou desetitisíce fanoušků muziky a piva. Hrát a pít se bude na nádvoří pivovaru i na náměstí.

Pilsner Fest je v regionu posledním velkým festivalem pod širým nebem. Koná se na začátku října jako připomenutí toho, že 5. října roku 1842 byla uvařena první várka piva, o němž dnešní starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka říká, že do světa vyjelo pivo, které změnilo svět. Díky spojení plzeňské vody, žateckého chmele a světlého ječného sladu totiž vznikl originální spodně kvašený ležák, jehož chuť si oblíbil celý svět. Pilsner Fest je tak oslavou plzeňského zlatavého moku. Návštěvníkům festivalu bude v sobotu čepován ze sto padesáti kohoutů. Organizátoři na základě zkušeností z minulých let očekávají okolo padesáti tisíc návštěvníků. Půlkulaté jubileum se bude v sobotu slavit nejen v Plzeňském Prazdroji, ale i na náměstí Republiky, kde bude druhé hlavní pódium; právě tam hudební produkci v sobotu v 11:30 hod. zahájí Mňága a Žďorp s lídrem Petrem Fialou. Na náměstí dále např. zahrají také kapely Support Lesbiens, Alice s Danem Bártou nebo Jelen. Na nádvoří pivovoru si návštěvníci mohou poslechnout třeba Viktora Dyka, Monkey Business nebo Sto zvířat. Na 18:42 hod. je naplánován tradiční přípitek.

Na Pilsner Festu probíhají také prohlídky pivovaru, ukázky pivovarských řemesel, škola čepování. Řada restaurací připravila speciální menu, které se podává v pivních stanech.

Pilsner Fest již zítra

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České nápoje

Tradiční Pilsner Fest startuje v sobotu 7. 10. v 11 hodin v areálu Plzeňského Prazdroje a na náměstí Republiky v Plzni. Festival připomíná uvaření první várky plzeňského piva v roce 1842. Oslavy začnou v 11:00, vstup je zdarma. Návštěvníci se mohou těšit na nefiltrovaný ležák Pilsner Urquell, skvělou gastronomii a bohatý hudební a doprovodný program.

Na Pilsner Fest budou připraveny dvě scény – jedna v pivovaru s moderátorem Alešem Hámou, druhá na plzeňském náměstí s Jiřím Pelnářem. „Hlavní hvězdou festivalu bude speciální nefiltrovaná várka piva Pilsner Urquell a na několika místech bude k dostání pivo přímo z tanku. Ve velkokapacitních stanech návštěvníci zažijí jedinečnou atmosféru jako v restauraci a vychutnají si perfektně načepované pivo ve skle,“ říká Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského pivovaru. Čepovat budou zkušení finalisté soutěže o nejlepšího výčepního plzeňského ležáku Master Bartender. „Celkem bude k dispozici 150 výčepních pivních kohoutů, půllitr piva Pilsner Urquell v klasické i nefiltrované podobě bude stát 40 Kč.“ dodává Berka.

Neodmyslitelnou součástí Pilsner Festu je společný přípitek v 18.42, který přímo odkazuje k roku 1842, kdy sládek Josef Groll uvařil první várku plzeňského originálu. Připíjet se bude současně na obou scénách. Těsně před slavnostním okamžikem se narazí dva 175 litrové dřevěné sudy piva.

V rámci programu budou připraveny ukázky práce bednářů, jejichž řemeslo má v pivovaru tradici už od jeho založení. I díky jejich práci je totiž pivovar schopen vyvážet plzeňský ležák do více než 50 zemí světa. Bednáři na místě představí své řemeslo a ukážou, jak probíhá výroba dřevěného sudu od opracování až po jeho složení. „Ten, kdo bude chtít, si může vyzkoušet prolézt otvorem v pivním sudu, složit sud na čas nebo vypálit logo Pilsner Urquell – 175 let na dřevěný základ, kterým bednáři svou práci na sudu zakončují,“ zve vedoucí úseku uměleckých řemesel Petr Tůma. Plzeňští bednáři si navíc pro všechny nositele jména Bednář nebo Bednářová připravili soutěž, ve které – pokud se na festival osobně dostaví –mohou vyhrát speciální prohlídku pivovaru a malý dárek od Pilsner Urquell. „Stačí se při příchodu do pivovaru a na náměstí Republiky zaregistrovat v infostánku, kde se dozví vše potřebné,“ upozorňuje Petr Tůma.

Otevřen bude i pivovar díky speciálním festivalovým prohlídkám, které se zaměří jak na historii zlatého ležáku, tak na jeho unikátní výrobu. Návštěvníci prvně nahlédnou do elektrocentrály, kde se dozví o Františku Spalkovi, jenž se zapsal do historie pivovaru tím, že mu umožnil nezávislost na dodávkách vody a elektřiny. Součástí prohlídek bude rovněž návštěva bednárny, která běžně není veřejnosti přístupná a ochutnávka nefiltrovaného ležáku čepovaného přímo z dubových sudů. Prohlídky se budou konat od 10.00 do 20.00 hodin, každých 15 minut. Vstupenky budou v prodeji v Návštěvnickém centru pivovaru. Vstupné je 100 Kč.

Atmosféru na festivalu zpříjemní hudební program. Hrát budou například Support Lesbiens, Monkey Business, Mňága a Žďorp, Sto zvířat, Lenny, Jelen a další.

Na místo vzniku tradičního piva odveze zájemce z Prahy speciální vlak, který bude pro všechny jeho gratulanty zdarma. Cílem je zároveň podpořit zodpovědnou konzumaci, a zajistit tak všem návštěvníkům z Prahy a okolí bezpečný odvoz z akce. Vlak odjíždí v 10.25 z pražského Hlavního nádraží a zpět do Prahy se vrací ve 23.30. Celkem má vlak pět stanic – Praha Smíchov, Beroun, Zdice, Hořovice, Rokycany a jeho finální stanicí je Plzeň. Cesta trvá přibližně 1h 45 min.

Vysočina bude mít další pivovar. V Kamenici nad Lipou se slavnostně otevře 28. října

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Jihlavská DrbnaAutor:ČTK

Nový pivovar v Kamenici nad Lipou slavnostně zahájí provoz 28. října. Vznikl rekonstrukcí někdejšího panského pivovaru u zámku, který byl uzavřen před 70 lety. Nově obsahuje velkou varnu, v níž lze za rok uvařit 10 tisíc hektolitrů piva, a také minipivovar. S otevřením pivovaru bude spojena prohlídka jeho prostor pro veřejnost, řekl dnes Milan Houška, jednatel společnosti Pivovar Kamenice.

V minipivovaru, vytvořeném v prostorách někdejší pivovarské lednice, se pivo vaří od 1. března. O prvních 120 hektolitrů desetistupňového a dvanáctistupňového piva se už postarala i velká varna. „Od příštího týdne se ve velkém pivovaru vaří naplno,“ uvedl Houška. Kromě desítky a dvanáctky dojde i na polotmavé třináctistupňové pivo.

Pivovar v Kamenici nad Lipou skončil v roce 1947, budova naposled sloužila jako sklady. Společnost, která koupila chátrající areál loni zjara, mu vrací podobu po poslední přestavbě z roku 1861. Slavnost 28. října začne v 11:00. Lidé se budou moci podívat do varny, obnovených mohutných ležáckých sklepů i do minipivovaru, otevřena bude rovněž nová pivnice. Podrobnosti jsou na webových stránkách Pivovaru Kamenice.

Pivovar Kamenice se roční výrobní kapacitou zařadí mezi průmyslové pivovary, jichž je na Vysočině zatím pět. Zatímco minipivovarů vzniklo v kraji od roku 1999 nejméně 16, větší pivovar byl otevřen jen v Chotěboři na Havlíčkobrodsku, a to v roce 2009. Nejdříve mohl Pivovar Chotěboř ročně uvařit 10 tisíc hektolitrů piva, podle firemního webu se od té doby jeho kapacita stoupla na 25 tisíc hektolitrů ročně. Největší producent piva na Vysočině, humpolecký Bernard, ukončil loňský rok výstavem 315 400 hektolitrů.

Radegast získal bronz mezi prémiovými pivy v soutěži České pivo roku 2017

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České nápojeRadegast

Nošovická dvanáctka získala bronz v degustační soutěži České pivo 2017 v kategorii světlých ležáků. Radegast Ryze Hořká 12 si tak již potřetí, od uvedení na trh v roce 2014, přivezla z této prestižní pivní soutěže významné ocenění.

„Jsem rád, že se opět ukázalo, že správně hořké pivo Radegast zaujímá v pivním světě významné místo. Ryze Hořká 12 získává od roku 2014, kdy jsme uvařili první várku, ocenění jak doma, tak v zahraničí. Loni si například přivezla zlato z prestižní degustační soutěže v Austrálii,“ říká ředitel pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

V letošním 17. ročníku soutěže porota degustovala 75 vzorků piv rozdělených do pěti soutěžních kategorií, což je o 17 vzorků více než v loňském roce. Odborná komise byla složená z pivovarníků, pedagogů, odborníků z Chmelařského institutu a Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Do soutěže se mohly přihlásit jen tuzemské pivovary produkující roční pivní výstav nad pět tisíc hektolitrů. Odbornou soutěž České pivo vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven již od roku 2001 ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským v roli odborného garanta.

Pivo. Co byste o něm měli vědět, než si dáte další sklenici

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Prostřeno.czAutor:Lenka Urbanová

Může se pivo podávat jako aperitiv? A k jakým pokrmům se vůbec hodí? Konec dohadů. Tohle je pravda o tekutém chmelu, který by se měl zásadně čepovat jen do stoprocentně čistých sklenic!

Češi v roce 2016 vypili nejvíce piva v historii. Podle statistik se zvýšilo celkové množství vypitého piva na 16,4 milionu hektolitrů. Našinci prostě byli, jsou a budou národem pivařů. Tak ještě štěstí, že pivo podané v elegantním poháru se dnes cení i jako aperitiv. Že jste to o něm nevěděli? Podobných informací bude asi víc!

Nejen voda…
Thiamin (B1), riboflavin (B2), niacin (B3), kyselina pantotenová (B5), pyridoxin (B6), kobalamin, biotin, kyselina folová, mesoinositol, cholin. To je jen zlomek toho, co pivo obsahuje. Spíš než složení nás ale dnes zajímá podávání.

Silnější pivo se všeobecně doporučuje k masitým pokrmům, hlavně však k huse a vepřové pečeni. Ladí i s kořeněnými sýry. Lehčí pivo zase podávejte k minutkám z bílého masa, k drůbeži, jemným sýrům a zadělávaným masům. Co se týče otázky, jestli je lepší točené nebo lahvové, odpověď je jednoznačná. Každý dá přednost točenému, i když i lahvové má něco do sebe. Jeho výhodou je praktičnost, ovšem otevřené brzo ztrácí chuť.

Jak pivo podávat?
Chlazené, ale ne ledové. To je zásada! Ideální teplota servírovaného piva je u ležáků okolo 7 °C, je však nutné přihlédnout k druhu piva. U pšeničných piv, pivních speciálů, svrchně kvašených a u piv s obsahem alkoholu od sedmi do dvanácti procent je teplota servírovaní vyšší (10– 12 °C). Jedině tak vyniknou aromatické látky, které tato piva obsahují. Pokud si stupně pamatovat nechcete, vycházejte z faktu, že čím je pivo hutnější a kvalitnější, tím méně chladu má zapotřebí. A jak je to s pěnou?

Pořádná čepice. Jaký má účel?
Pěna na pivě neslouží jen pro parádu. Chrání před kontaktem se vzduchem, který způsobuje ztrátu chuti. No a s tím pochopitelně souvisí i čepování piva. Vykouzlete i vy tu nejkrémovější pěnu!

Sklenici nejprve nakloňte a pivo z láhve nalévejte do sklenice zvolna a takzvaně po skle. Když je sklenice asi z poloviny plná, postavte ji a pivo dolévejte v malých dávkách, ale již z větší výšky. Tím docílíte nejen bohaté pěnivosti, ale odčerpáte dostatečně i kysličník uhličitý. Tím vynikne jemnost a lahodnost piva.

Pivo by se zároveň mělo podávat v čistých sklenicích. Sebemenší stopa cizí látky negativně ovlivňuje chuť moku i tvorbu pěny! Proto špíně a mastnotě nedejte šanci. Zbytečně se ochudíte o hořký zážitek.

Tajemství české posedlosti: Proč má pivo pěnu?

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:EuroZprávy.cz

Pivo má pěnu. To je docela obyčejná a všeobecně známá věc. Traduje se, že má především zabránit tomu, aby oblíbený nápoj Čechů zvětrat, z hlediska fyziky je to ale poněkud složitější. Podívejte se, co stojí za pivní pěnou.

Čím více pěna roste, tím více se tekutina, kterou pokrývá, stabilizuje. Jak se to děje a proč tomu tak je, o tom pojednává studie americké Princetonské univerzity, o které informovala řada zahraničních serverů.

Záhada pěny byla snad jedním z největších tajemství v historii nápojů. Doktorku Emilii Dressairovou zaujalo, jak napěněná káva s mlékem, kterou si nosila v kelímku, nepotřebuje víčko, aby se nevylila.

Podobný jev upoutal jejího kolegu Albana Saureta, když si nosil pohárek piva a nemusel se obávat, že se mu vylije. Oba fyzici se rozhodli zjistit pravý důvod toho, proč pěna značně omezuje hrozbu ztráty tekutiny, když se s nápojem v nádobě pohybuje.
Advertisement

Řešení je na první pohled banální a zřejmé: pěna působí jako zátka. Ve skutečnosti ale není z vědeckého hlediska tato otázka zdaleka tak jednoduchá.

Vědci při svém pokusu naplnili nádobku vodou, saponátem na nádobí, jehož pěna je velmi stabilní, a glycerolem užívaným k tomu, aby byly tekutiny viskóznější. Poté s pomocí jehly zaváděli do tekutiny vzduch, dokud nezískali různé vrstvy miniaturních bublinek. Celý tento postup sloužil k tomu, aby pochopili působení různých vrstev na pohyb tekutiny.

Tuto tekutinu pak Dressairová a Sauret vystavili různým otřesům, počínaje lehkými a konče velmi silnými. Vše natáčeli vysokorychlostní kamerou. Objevili, že tak jak pěna stoupala, začínala se tekutina stabilizovat. Zjistili rovněž, že pět vrstev mikrobublinek snižuje desetinásobně výšku vln vyvolaných pohybem tekutiny. Více vrstev mikrobublinek však už dále vlny nesnižuje.

Podstata tohoto jevu je zřejmě spojena s tím, že se šíří energie vyvolávaná pohybem s tekutinou. Pěna má sílu tlumiče díky tomu, že rozptyluje tuto energii třením o stěny nádobky.

První plzeňský ležák se zrodil před 175 lety díky tomu, že se tak úplně „nevybarvil“

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Česká televizeAutor:ČTKPrazdroj

První várka, kterou před 175 lety, 5. října 1842, uvařil v čerstvě dokončeném plzeňském měšťanském pivovaru bavorský sládek Josef Groll, nedopadla podle jeho představ. Groll měl totiž vyrobit tmavé bavorské pivo, vařené metodou spodního kvašení, vyšlo mu ale něco jiného. Díky moderní technologii, jiným surovinám – žateckému chmelu, světlému sladu a měkké plzeňské vodě – bylo Grollem uvařené pivo průzračné, zlatavé barvy, s bělostnou pěnou držící tvar.

Dnes už nikdo nezjistí, jestli to byl sládkův záměr, chyba nebo dobře využitá náhoda, jisté ale je, že nový druh piva slavil okamžitý úspěch. Hned při naražení 11. listopadu 1842 si ho v plzeňských hostincích U bílé růže a U zlatého orla nemohli vynachválit. „Jaký obdiv nastal, když zaskvěla se zlatová jeho barva a sněhobílá pěna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivě dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek,“ píše kronikář.

Sláva plzeňského ležáku se rychle šířila. Neuběhl ani rok a už se čepoval v Praze, kam ho jako první nechal přivézt krejčí Jakub Pinkas. Úspěch byl mimořádný, a tak se rychle z Pinkase stal hostinský a zrodila se vyhlášená hospoda U Pinkasů. V roce 1856, kdy se jen v Praze točilo plzeňské již v 35 hostincích, se začalo pít i ve Vídni a v roce 1862 v Paříži. V 70. letech 19. století proniklo do Ameriky a na sklonku 19. století také do Afriky, na Blízký východ a do Latinské Ameriky.

Josef Groll působil v Měšťanském pivovaru tři roky. Poté se sice opět ucházel o místo sládka, ale neuspěl, nejspíš kvůli prudké povaze. Vrátil se tak do rodného Vilshofenu a převzal otcův pivovar, který řídil až do smrti. Zavedl zde výrobu piva, které stvořil v Plzni a pojmenoval jej Vilshofen Pils.

Zemřel v listopadu 1887 v 74 letech v pivnici u stolu. Rodinný pivovar Grollových již neexistuje, části ale přešly pod společnost Wolferstetter, která dodnes vyrábí ležák Josef Groll Pils.

Evropská komise zakázala říct: To je pravý český ležák!

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Aha Online

»Světlý ležák svrchně kvašený«. Tak z takového označení na lahvi zlatavého moku, který je ale podle norem Evropské unie naprosto v pořádku, mohou čeští pivaři vyskočit z kůže. Ležák je přece vždycky spodně kvašený! Pořádek v dnešním pomateném označení měla udělat nová vyhláška. Jenže Brusel jí stopnul!

Do vyhlášky o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí, české ministerstvo zemědělství zapracovalo i pořádek v názvosloví piv. Dosud totiž jsou jako ležák označována i svrchně kvašená piva anglosaského stylu, která spadají do limitu stupňovitosti od 11 do 12 stupňů. Pivovary to tak nutí dělat platná vyhláška. Tradiční označení ležák je ale u nás vyhrazeno jen pro piva spodně kvašená. Takový mok má větší říz i naprosto jiné chuťové parametry, než svrchně kvašená piva zahraniční výroby.

Prsty Slováků?
Ministerstvo proto chtělo do vyhlášky zavést novou kategorii piv. Takzvaná »plná piva« by byla právě ta, která jsou dnes zmatečně označována jako ležák. Jenže některé členské státy Unie nám do této bohulibé snahy hodily vidle. Spekuluje se o tom, že v tom mají prsty hlavně Slováci. Výhrady se sice oficiálně týkaly pasáže o minerálních vodách, ale... Může za tím být i to, že výrobci svrchně kvašených piv mají rychlejší obrat, protože nápoj nemusí tak dlouho zrát v kádích.

Až příští rok
V každém případě je platnost celé vyhlášky pozastavena, přestože podle představ ministerstva zemědělství měla platit už loni. Teď není jasné, jak dlouho bude trvat, než se všechny připomínky vyřeší. V každém případě – pořádek v pivech nenastane zřejmě ani příští rok.

„Vyjádření Evropské komise k problematice označování ochucených minerálních vod a způsob jeho vypořádání zatím ministerstvo zemědělství spolu se zástupci průmyslu analyzuje,“ uvedla pro Lidovky.cz mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Další úpravy
Neschválená vyhláška je však podle svazu minipivovarů ještě stále nedostatečná a žádá si další úpravu. Podle nich totiž typicky český ležák může být uvařen i jako deseti či třeba patnáctistupňový, tedy nikoliv jen v rozmezí 11 až 12 stupňů.

Co má změnit vyhláška
*»ležák« bude jen spodně kvašené pivo o síle 11 až 12 stupňů
*»plná« mají být označena ostatní piva o síle 11 až 12 stupňů
*»silná« mají být bez rozdílu piva o síle 13 a více stupňů

Jaké jsou druhy piv:

SVRCHNĚ KVAŠENÁ
Vznikají při teplotách okolo 15 – 20 °C s využitím kvasinek z rodu Saccharomyces cerevisiae subsp. cerevisiae. Ty vytoří jakousi „krustu“, sesbírají se a mladina se ukládá do sudů nebo tanků, kde zraje několik dnů až 3 týdny.

Pšeničná
Při výrobě byla nejméně jedna třetina z celkového extraktu dodána pomocí pšenice či pšeničného sladu (u bavorských piv je to víc než 50 %).

Ale
Původně označení pro nechmelená piva, dnes ale jsou některá naopak velmi silně chmelená s důrazem na hořkost i výrazné aroma.

Stout
Je velmi tmavé pivo z praženého sladu, které má původ hlavně v Británii a Irsku. Může se podávat i nechlazené.

SPODNĚ KVAŠENÁ
Vznikají za kvašení, které probíhá při nižších teplotách v rozmezí 8–14 °C s využitím kvasinek Saccharomyces cerevisiae subsp. uvarum. Poté měsíc a déle leží při teplotách blízkých nule.

Ležák
Po procesu kvašení měsíc a déle leží, proto ležák, stupňovitost má typicky od 8° až 17°, u nás nejrozšířenější plzeňský typ ležáku.

Výčepní
Má oproti ležáku nižší stupňovitost, a to 8° až 10°.

Jděte na jedno. Pivo výrazně zlepšuje náladu!

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Odhaleno.cz

Rod ječmen se latinsky nazývá Hordeum. Když vědci poprvé izolovali z ječmene kortikosteroidní alkaloid, nazvali ho odvozenou latinského jména právě hordenin. A on je jedním z důvodů, proč je pivo tak oblíbené a zlepšuje lidem náladu. Hordenin totiž souvisí s vylučováním dopaminu v mozku a s pivními svátky zvanými oktoberfest.

Tento hormon dobrých pocitů a nálady se při konzumaci piva vylučuje do mozku ve větším množství. A nejenže nám působí příjemné pocity, ale nutí nás konzumovat piva více.

Podobně působí i samotný etanol – alkohol – ale ne každý lihový nápoj obsahuje hordenin. Zato nápoje z ječného sladu – v tomto případě především pivo – jsou oblíbené právě kvůli tomuto kortikosteroidnímu hormonu.

Vědci z Norimberku tvrdí, že právě hordenin vysvětluje hédonistickou žízeň konzumentů piva, oblibu nápoje a důvod, proč pořádáme tzv. oktoberfesty – říjnové svátky piva. Ačkoli v případě vody či jiného nealkoholického nápoje bychom po jednom či dvou půllitrech přestali cítit žízeň, po pivu toužíme dál. A to proto, že hordenin nás činí závislými na dopaminovém rauši, k němuž po konzumaci piva dochází.

„Bylo pro nás docela překvapením, že tato látka obsažená v pivě aktivuje receptory D2 pro dopamin,“ uvedla profesorka Monika Pischetsriederová z Friedrichovy Alexanderovy univerzity v Erlangenu.

Ležák není ležák. Evropská komise stopla českou vyhlášku

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Členské země Evropské unie neschválily normu, která v české legislativě mimo jiné zavádí pořádek do označování piv. V Česku se zatím dál bude označovat ležákem i pivo, které ve skutečnosti tradičním českým ležákem není. Evropská komise totiž na základě připomínek některých členských zemí Evropské unie vydala negativní stanovisko k zavedení vyhlášky o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí, ve které české ministerstvo zemědělství dělá pořádek i v názvosloví piv.

Vyhláška například zavádí do české legislativy v rámci rozlišení stupňovitosti i novou kategorii piv, takzvaná plná piva, tak aby výrobci nemuseli jako dosud zmatečně označovat ležákem i svrchně kvašená piva anglosaského stylu, různé ejly (ale) – jen proto, že podle limitu stupňovitosti od 11 do 12,99 procent spadají do kategorie, označované dosud jako ležák.

Jiná výroba, stejná kategorie
Ležákem se však ve skutečnosti bez rozlišení stupňovitosti rozumí tradiční český způsob výroby s využitím kvasnic spodního kvašení, při nižších teplotách a delším čase zrání, což dává pivu větší říz i naprosto jiné chuťové parametry než svrchně kvašená piva zahraniční výroby.

Problém však nevidí členské země Evropské unie (spekuluje se, že veto české vyhlášce vystavilo například Slovensko) v nových pravidlech pro piva v Česku, ale v jiné pasáži vyhlášky, týkající se minerálních vod. Tím však byla pozastavena platnost celé vyhlášky. A nikdo teď neví, jak dlouho řešení celé situace potrvá. Vyhláška přitom měla začít v Česku platit podle původních představ ministerstva zemědělství už loni.

Rezort je poměrně skoupý na informace. „Vyjádření Evropské komise k problematice označování ochucených minerálních vod a způsob jeho vypořádání zatím ministerstvo zemědělství spolu se zástupci průmyslu analyzuje,“ uvedla mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Jisté je, že vyhláška u nás nezačne platit možná ani v příštím roce.

K rozporu se stávající normou dochází už několik let v souvislosti s tím, jak se u nás pivovary stále častěji pouštějí do výroby piv typu stout (příkladem je irský Guinness), pšeničné, ALE (ejl), IPA (India Pale Ale), vyráběných jednodušší a rychlejší technologií svrchního kvašení. Jejich obliba a tedy i výroba u nás výrazně roste, vaří je už i největší pivovary u nás, dosavadní vyhláška však s nimi nepočítá.

Jenže pokud tato piva mají stupňovitost v rozmezí 11 až 12 stupňů, což je dosud podle platné legislativy kategorie s označením ležák, musejí pivovarníci na etikety také slovo ležák používat.

Jde o odborný renonc a matení zákazníků.
Dochází tak k tomu, že například Pivovary Lobkowicz musejí na etiketě svého svrchně kvašeného piva „Lobkowicz ALE premium“ uvádět nesmyslný protimluv „pivo světlý ležák svrchně kvašený“. Krušovice musejí označovat za ležák zas své svrchně kvašené pšeničné, podobně jsou na tom některá svrchně kvašená piva z Pivovaru Náchod a nesmyslné označení musejí používat i další výrobci, včetně minipivovarů.

Chce to další změnu vyhlášky
Nové znění vyhlášky už specifikuje, že ležákem může být jen spodně kvašené pivo a pro ta ostatní v rozmezí 11 až 12 stupňů zavádí označení „plná“ piva. Třináctky a všechna vícestupňová piva pak budou bez rozdílu označovaná jako „silná“.

Českomoravský svaz minipivovarů však považuje i nové kategorie, byť zatím v Bruselem odmítnuté vyhlášce, za nedostatečné. V budoucnu bude nutné zmíněnou vyhlášku doplnit ještě o povinnost uvádět nutričních hodnoty piva. A v té souvislosti chce svaz minipivovarů prosadit i další zlepšení vyhlášky. Tak, aby kategorie „ležák“ nebyla vymezena jen pro spodně kvašené jedenáctky a dvanáctky.

„Typicky český ležák totiž může být uvařen i jako desítka nebo třeba patnáctka. V zahraničí tuhle charakteristiku uznávají. Chceme, aby to respektovala i česká legislativa,“ uvedl šéf Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.11.12.2017 22:335.819/5.819