Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Na zdraví! Přeštice otevřely pivovar?

Publikováno:před měsícemZdroj:Plzeňský deníkAutor:Pavel KorelusU Přeška

V sobotu čekají město také pivní slavnosti.
Přes sto lidí se včera před 14. hodinou tísnilo na chodníku u bývalého zájezdního hostince v Přešticích. Budova prodělala rekonstrukci a stala se opět restaurací, v níž se teď navíc vaří pivo.

Městský Pivovar a restaurace U Přeška slavnostně otevíral a na nezájem si nemohl stěžovat – zvědaví, žízniví i hladoví lidé rychle obsadili většinu míst uvnitř a výčepní i servírky se měli co otáčet, aby na stoly co nejdříve dodali očekávané přeštické pivo.

K mání jsou světlý ležák Kilián pojmenovaný po patronovi města, silnější pšeničný svrchně kvašený ležák Schönborn, tmavý speciál Maurus a svrchně kvašený speciál Marlene.

V Přešticích se naposledy vařilo pivo v roce 1905. Ve znamení zlatavého moku se ve městě ponese také nadcházející sobota – Masarykovo náměstí od 12 hodin oživí pivní slavnosti, jež kromě mnoha druhů piva nabídnou také hudbu od vystoupení Václava Žákovce přes Hudbu Praha po Monkey Bussines.

Soutěž piv CEREVISIA SPECIALIS nabízí novou kategorii pro piva typu ale

Publikováno:před měsícemZdroj:Naše voda

Osmý ročník soutěže speciálních a neobvyklých piv vyrobených komerčními pivovary v České republice CEREVISIA SPECIALIS – PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2017 byl vyhlášen a soutěžní podmínky byly pivovarům rozeslány. Za vyhlašovatele soutěže o tom dnes informoval Josef Vacl ze společnosti PORT, spol.s.r.o.

Soutěž se vyhlašuje v tradičních kategoriích, jako jsou světlá speciální piva (13,0 a více % EPM), dále polotmavá a tmavá speciální piva (13,0 a více % EPM, barva 20 j. EBC) a vyšší a v kategorii neobvyklá piva. Tímto pojmem se rozumí např. pšeničná piva, míchaná piva (beercoolery), ochucená piva vyráběná v našich podmínkách neobvyklou technologií, míchané nápoje na bázi nealkoholického piva. V této kategorii přihlašovatel může uvést parametr, kterým se pivo odlišuje, a komise k němu při hodnocení přihlíží. Letos poprvé je vyhlášena zcela nová kategorie pro svrchně kvašená piva typu ale.

„V posledních letech je mezi konzumenty piva zvýšená poptávka po svrchně kvašených pivech typu ale, zejména o piva IPA,“ uvedl František Frantík z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS), reprezentující odborného garanta soutěže, který je i předsedou poroty. „V současnosti se již nejedná o minoritní skupinu ctitelů piva. Je to nepochybně důsledkem toho, že Češi více cestují, mají mnohem širší povědomí o pivech jiných, než tradiční ležáky plzeňského typu a především, tato piva jsou nabízena stále širším počtem malých, ale našla si prostor k výrobě i u velkých pivovarů,“ dodal Frantík.

Degustaci a vyhodnocení přihlášených piv provede dvacetičlenná hodnotitelská komise rozdělená na dvě subkomise 11. a 12. října 2017 v senzorickém centru VÚPS. První z nich, dvanáctičlenný panel expertů, tj. grémium složené z členů degustační komise VÚPS, bude doplněn o nezávislé odborníky z dalších odborných institucí, jako např. z VŠCHT Praha a Zemědělské univerzity v Praze. Osmičlenný panel reprezentantů bude tradičně tvořen novináři zabývajícími se pivovarskou problematikou významnými osobnostmi, které pivo znají, ale nezabývají se jeho hodnocením profesionálně. Vyhlašovatelem soutěže je společnost PORT spol. s r. o., odborným garantem je VÚPS, a.s.

Senzorické centrum výzkumného ústavu nabízí nejlepší možné podmínky pro objektivní posouzení piv a jsme rádi, že zde soutěž může opět proběhnout.,“ uvedl Vacl s tím, že rostoucí zájem pivovarů o soutěž speciálních a neobvyklých piv to jen potvrzuje.

Výsledky soutěže budou 17. října 2017 oznámeny na setkání s úspěšnými pivovary, podobně jako v loňském roce, v Pivovarském domě v Praze.

V Přešticích se po víc než sto letech vaří pivo. V městském pivovaru

Publikováno:před měsícemZdroj:iDNES.czAutor:Jitka ŠrámkováU Přeška

V Přešticích se poprvé od roku 1905 znovu vaří pivo. Jako zatím poslední se na pivní mapu Česka zapsal místní městský pivovar U Přeška. Otevřel se v úterý ve 14 hodin a během chvíle ho zaplnili převážně místní. V Plzeňském kraji je nyní osmatřicet pivovarů, v celé republice pak na čtyři stovky.

Přeštický pivovar sídlí na náměstí v budově bývalého hotelu. Vznikl po rekonstrukci přízemí, do které město vložilo kolem 20 milionů korun.

Součástí několika výběrových řízení na stavební práce či vnitřní vybavení byla i zakázka na recepturu a technologii výroby přeštických piv. „Město je vlastníkem ochranných známek, z každého litru piva půjde městu koruna,“ uvedl starosta Karel Naxera (TOP 09).

Prostory město pronajalo soukromé firmě, vybíralo ze tří zájemců. Nájemce musí dodržet recepturu.

Pivovar a restaurace dostaly název U Přeška. Odvozen je od Přecha, zdrobněle Přeška, dávného zakladatele Přeštic.

Základem je světlý ležák Kilián, pojmenovaný po patronovi města. Jeho socha stojí na náměstí.

Silnější pivo je pšeničný svrchně kvašený ležák Schönborn, který nese jméno posledního majitele velkostatku a pivovaru Přeštice hraběte Schönborna.

Tmavý speciál Maurus se jmenuje po benediktinském mnichovi z Kladrub, který zahájil výstavbu kostela Nanebevzetí Panny Marie, největšího mimopražského barokního kostela v Česku.

Lahůdkou je svrchně kvašený speciál (IPA) ze čtyř druhů amerického chmele nazvaný Marlene. Ten upomíná slavné květnové dny pětačtyřicátého, kdy v Přešticích zpívala americkým vojákům herečka Marlene Dietrich.

„Mám Kiliána a šmakuje mi,“ svěřil se po otevření znalec piv Antonín Levora z Přeštic. „Smím pít jen málo, ale budu sem chodit,“ dodal.

V Budějovickém Budvaru uvařili sezonní speciál z čerstvého chmele

Publikováno:před měsícemZdroj:Budějcká DrbnaBudvar

Sezonní pivní specialitu z čerstvého chmele uvařili v Budějovickém Budvaru. Speciál Bud je z čerstvých hlávek Žateckého poloraného červeňáku. Chmel byl sklizen jen několik hodin předtím na chmelnici U Splavu na Blšansku. Pivo z čerstvého chmele bude zrát ve sklepích pivovaru až do března 2018, kdy objeví ve vybraných restauracích v České republice i v několika dalších zemích.

Sezonní pivní specialitu z čerstvého chmele uvařili v Budějovickém Budvaru v pondělí 28. srpna odpoledne. Čerstvý chmel dodává pivu větší množství aromatických látek a poněkud výraznější hořkost ve srovnání s chmelem sušeným. Čerstvý chmel se musí zpracovat ve stejný den, kdy byl načesán. Proto patří mezi nejvzácnější pivovarské suroviny a v pivovarské praxi se používá jen zcela výjimečně.

Navíc pivo chmelené stoprocentně výhradně čerstvým chmelem je možné uvařit pouze v pivovaru, který má varnu vybavenou takzvaným „chmelovým cízem“. Ten odstraňuje chmelové mláto z mladiny na konci chmelovaru. Budějovický Budvar je jedním z pouhých tří českých pivovarů, které chmelovým cízem disponují. Pivovary, které vaří pivo z chmelových granulí nebo extraktů, chmelový cíz nemají, neboť takové zařízení nepotřebují. Chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák pro sezonní speciál dodala společnost Arix, která patří mezi přední české pěstitele a obchodníky s chmelem. Chmelové hlávky byly sklizeny v pondělí 28. srpna dopoledne na chmelnici U Splavu, ve slavné lokalitě Údolí Zlatého potoka u chmelařské obce Blšany.

„Speciál z čerstvého chmele jsme letos vařili již šestým rokem. Přestože už máme nějaké zkušenosti, v tuto chvíli nedokážeme přesně odhadnout, jaká bude jeho výsledná chuť. U čerstvého chmele totiž není čas na standardní laboratorní rozbor – známe jen orientační hodnotu hořkosti – a dávkování děláme do značné míry intuitivně. Každý rok je surovina jiná a my se jen můžete těšit na to, co nám příroda připravila,“ říká vedoucí oddělení technologie výroby Budějovického Budvaru Petr Košin. Speciální pivo z čerstvého chmele bude dodáváno pouze do vybraných restaurací a pivnic v sudech o objemu dvacet litrů. Pivo z čerstvého chmele uvařil Budějovický Budvar poprvé v srpnu 2012. „V té době u nás v pivovaru nebyl nikdo, kdo by měl s čerstvým chmelem osobní zkušenosti. Výsledek nás ale velmi příjemně překvapil a zákazníci vypili celou várku během několika dnů,“ podotýká Petr Košin.

Na pivovarských slavnostech Ferdinanda představí sládek ležák „Stodvacítka“

Publikováno:před měsícemZdroj:Pivovar FerdinandAutor:David HorákFerdinand

Tradiční pivovarské slavnosti v pivovaru Ferdinand Benešov se konají 9. září, a to už po šestadvacáté. Návštěvníci mají především unikátní příležitost ochutnat na jednom místě všechny druhy piv, které se v pivovaru se 120 letou historií vaří. Sládek navíc uvařil ke kulatému výročí Vídeňský ležák.

Pivovar vaří už devět druhů piv od výčepní světlé desítky, světlou dvanáctku Premium po patnáctistupňový speciál D´Este či polotmavý speciál Sedm kulí. V sortimentu má i tmavé či nealkoholické a nyní i nově bezlepkové pivo a čtyři druhy limonád „Ferdinádu“.

„Pivo bude možné ochutnat na slavnostech i nefiltrované a v nabídce občerstvení dostanou návštěvníci na výběr i z pokrmů připravených z našeho piva. Navíc náš sládek Jaroslav Lebeda přichystal na slavnosti i jedno mimořádné překvapení – Vídeňský ležák, který opravdu poprvé ochutnají návštěvníci slavností,“ uvedla Eva Hendrychová z obchodního oddělení pivovaru. Jedná se o limitovanou edici, tato várka „120“ bude k dispozici čepovaná i ve skleněných lahvích 0,5l, a to i po slavnostech v pivovarském obchůdku.

K výrobě byly použity tři druhy sladů - vídeňský, mnichovský a český. Díky jedinečné kombinaci má ležák obdivuhodnou měděnou barvu. Přidá-li se dvourmutový dekonční způsob vaření, chmelení za studena žateckým poloraným červeňákem, otevřená spilka a 90 dnů zrání v ležáckém sklepě, má neopakovatelnou a ničím nenapodobitelnou chuť. Extrakt původní mladiny je 12,80%, alkohol 5,4%.

„Přibližně rok jsem přemýšlel, jaké originální pivo uvařit k příležitosti 120. výročí založení pivovaru. Nechtěl jsem se přiklonit k verzi, že standardní pivo z našeho sortimentu pojmenujeme jako výroční ležák a budeme mít celou věc vyřešenou. Chtěl jsem uvařit něco výjimečného, co se v českých zemí nevyrábí. Listoval jsem různými knihami o pivu, až jsem narazil na téměř vymizelý druh vídeňský ležák,“ přibližuje sládek Jaroslav Lebeda.

„Bylo to originální spojení druhu piva, Vídně jakožto kolébku tohoto piva, ale zároveň hlavní město habsburské monarchie a tím pádem i zakladatele našeho pivovaru Františka Ferdinanda d’Este,“ doplnil Jaroslav Lebeda.

A jak pivo vařil? „V chytrých knihách jsem vyhledal původní receptury, které jsem upravil na podmínky dnešní výroby piva, a technologický postup byl na světě. V laboratorních podmínkách jsem si dle výpočtů vyzkoušel optimální poměr sladů, abychom dosáhli správné požadované barvy hotového piva. Celý tento proces trval zhruba půl roku. Přesně v den výročí atentátu na Františka Ferdinanda d’ESte jsme uvařili ostrou várku tohoto vídeňského ležáku,“ dodává sládek.


Na slavnostech bude i dobrá muzika
Přestože pivovarské slavnosti jsou především o zlatavém moku, nebude chybět ani zábava. Akce začíná už v poledne a do deseti hodin večer se na dvou pódiích vystřídá osm kapel. Slavnosti zahájí tradičně dechovka Český Šraml, a po ní vystoupí brněnská punk-rock´n´rollová kapela Fancy Foxx.

Na slavnostech zahraje i pražská rocková kapela Bílá nemoc, která loni oslavila 25 let existence. Další je mladá pop-punková kapela Brutální Jahoda z Kamenice nad Lipou. Rockoví fanoušci se mohou těšit na Štěpána Kojana ze skupiny Keks a na kapelu Lahvátor, která funguje více než dvacet let, a jejíž název vznikl právě nad vypitým pivem. Přijede i čtyřčlenná kapela se vztelkou pandou ve znaku The Beautifuls ze Sedlčan, hrající rockabilly s prvky klasického rock´n´rollu..

Zajímavým hudebním tělesem bude jistě skupina Circus Problem s disco-balkánskými melodiemi. Ti se mimo jiné přestavili loni v pořadu Česko Slovensko má talent. Od 19 hodin zahraje klatovská tanzmetalová kapela Trautenberk s bizarním rock´n´rollem, údernými refrény a s humorem sobě vlastním.

V doprovodném programu čekají návštěvníky soutěže s pivovarskou tematikou. Pivovar si letos připomíná 120 let od založení arcivévodou Františkem Ferdinandem d´ Este a do prostor tohoto místa se mohou návštěvníci podívat i během slavností. Nasají tak nejen atmosféru doby, ale budou si moci ověřit své znalosti o pivovarnictví například ve sladovně během zábavné degustace či na výstavce surovin.

Návštěvníci si budou moci koupit v pivovarském stánku i spoustu suvenýrů Ferdinand – čepice, půllitry, trička, a například také turistickou vizitku a novou výroční vizitku, která byla vydaná ke 120 letům pivovaru.

Pivovar Ferdinand si zakládá na tradiční technologii výroby piva. V roce 1897 tu začal vařit pivo arcivévoda František Ferdinand d´Este a v podstatě se stejně vaří až dodnes. Piva jsou připravována klasickým způsobem, spodně kvašená a následně dokvašována v ležáckém sklepě, a to 60 až 90 dní podle druhu piva. Pivovar Ferdinand je jeden z mála pivovarů v České republice, který provozuje vlastní humnovou sladovnu. Slad vyváží i do zahraničí.

Přeštice otevřou třetí městský pivovar v Česku. Erárních výrobců piva je jen hrstka

Publikováno:před měsícemZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrU Přeška

S mírným zpožděním, ale přece. Radnice v sedmitisícových Přešticích na jižním Plzeňsku otevře po rekonstrukci restauraci v provozovně zvané původně podle dřívějšího nájemce Peklo. Pozoruhodné je, že tentokrát bude podnik čepovat i vlastní pivo.

Město tak bude mít po 112 letech opět pivovar a název podniku se změní na Pivovar a restaurace U Přeška. Městu totiž patří nejen objekt a vybavení, ale i pivovarnická technologie, ochranné známky názvů piv či jejich receptury.

„Když naše koalice (TOP 09, ODS, KDU a ČSSD) nastoupila v listopadu 2014 do vedení města, řešila mimo jiné i úkol rekonstrukce Pekla. Přišlo nám líto dělat restauraci, jakých jsou všude tisíce. Chtěli jsme něco, čím by se Přeštice lišily a co by mohlo přilákat místní i turisty,“ popisuje starosta Karel Naxera (TOP 09) okolnosti vzniku minipivovaru.

Investice do pořízení technologie, vybavení i rekonstrukce vnitřních prostor restaurace činí zhruba 18 milionů korun. Výběrové řízení na provozovatele vyhrála společnost PCP Brewery, technologii pivovaru s roční kapacitou 1400 hektolitrů dodali otec a syn Josef a Petr Krýslovi, kteří vaří piva a staví pivovary v Česku i po světě. Erární vlastnictví pivovaru je u nás vzácnost a ani ve světě není běžné. Fungující průmyslový pivovar, kterých je u nás celkem 49, vlastní stát (Budějovický Budvar) a město Strakonice (Dudák – Měšťanský pivovar Strakonice).

Minipivovarů přibývá
Z minipivovarů, kterých je po Česku už kolem 390 a každý týden přibývají další, patřil samosprávě podle dostupných informací dosud jen jeden – Městský pivovar Volary, vybudovaný v šumavském městečku v hotelu Bobík.

Přeštice sázejí ve své nové investici na spojení s vlastní historií. Jeden z dávných majitelů města se jmenoval Přech, zdrobněle Přešek, a po něm tedy dostal pivovar jméno. Pracovníci místního Domu historie Přešticka dostali za úkol najít názvy i pro značky piv.

Světlý ležák Kilián se tedy jmenuje po někdejším patronu města, tmavý ležák Maurus po opatovi kladrubského kláštera, který se zasloužil o rozkvět Přeštic, pšeničné pivo Schönborn po rakouském šlechtickém rodu, který zde naposled provozoval pivovar a vlastnil i panství v nedaleké Dolní Lukavici. Čtvrtým pivem, které už má přeštický sládek Petr Hampl připravené, je svrchně kvašený speciál IPA Marlen, pojmenovaný po zpěvačce Marlen Dietrichové, která v květnu 1945 byla v Přešticích společně s americkou armádou.

Šance pro turistický ruch
Provozovatel a nájemce restaurace společnost PCP Brewery je v pivovarnickém oboru nováčkem. Jeden ze tří společníků Zdeněk Papáček má ale letité zkušenosti s podnikáním v potravinářském oboru. Jeho firma Bapa, kterou před časem prodal společnosti Hamé, si udělala jméno výrobou a rozvozem hotových jídel a baget. „Pivovarnictví je taková moje další životní etapa,“ svěřuje se Papáček.

PCP Brewery má od radnice smlouvu na deset let. Měsíčně bude platit nájem 31 tisíc korun a kromě toho už uhradila zálohu tři miliony korun, ze které se bude městu každý měsíc upisovat jedna stodvacetina. Navíc se ale ještě provozovatel zavázal jako jakousi úhradu za užívání ochranných známek k pivním značkám platit městu jednu korunu z každého uvařeného litru piva.

„S vlastnictvím pivovarů obcí nebo státem je to poměrně složité,“ komentuje tuto formu vlastnictví vydavatel odborného magazínu Pivo, Bier & Ale Pavel Borowiec. „Vždycky se najde nějaký kritik, který bude zpochybňovat takovou veřejnou investici a radnice nebo stát musí důsledněji než soukromý majitel obhajovat všechny náklady a výnosy. Pokud má ale město smlouvu nastavenou chytře a nájemce se uživí, může být pivovar přínosem pro obě strany a může podpořit turistický ruch,“ soudí Borowiec.

Přeštický PIVOVAR U PŘEŠKA otevírá už zítra

Publikováno:před měsícemZdroj:Plzeň.czU Přeška

Svůj vlastní městský pivovar nově otevřou už zítra 29. 8. 2017 také v Přešticích. Vznikl přestavbou objektu na místním náměstí, v němž byly dříve hotel a restaurace a radnice za něj utratila více než 18 milionů korun. Tento minipivovar by měl ročně vyprodukovat kolem 1400 hektolitrů zlatavého moku. V nabídce bude pět druhů vlastních piv s ochrannou známkou. Výroba piva ve městě tak bude obnovena po 112 letech.

Přestavba trvala ¾ roku, přičemž na více než 11 milionů korun přišly samotné stavební práce. Hostinec a varny jsou umístěny v přízemí, větší část technologie, která umožní vařit také speciální piva typu ALE a IPA, je pak ve sklepě. Město podepsalo smlouvu na desetiletý pronájem s firmou PCP Brewery, která má zkušenosti z oboru a vyhrála ve veřejné soutěži. Platit bude měsíční nájem 31 tisíc korun a složí více než tři miliony korun zálohu, z níž se bude upisovat městu každý měsíc jedna stodvacetina.

Na You Tube už hovoří noví provozovatelé restaurace Zdeněk Papáček a Kamil Černý o tom, že chtějí nabídnout tradiční piva plzeňského typu, a to světlý i tmavý ležák. Dojde prý i na svrchně kvašené speciály, což je v kompetenci sládka Petra Hampla. K jídlu tady budou nabízet nejen speciality, ale i českou a staročeskou kuchyni.

Pivovar Zubr opět chystá oblíbené podzimní speciály

Publikováno:před měsícemZdroj:Pivovar ZubrAutor:Jana DobrovskáZubr

Již tradičně se v druhé polovině roku na čepech objevují pivní speciály pivovaru Zubr, které si získaly u konzumentů velkou oblibu. Letošní „šňůru speciálů“ zahájí 28. srpna ZUBR Extra Force, který byl uvařen u příležitosti Dnů NATO v Ostravě a Dnů vzdušných sil AČR, jichž je pivovar Zubr již pátým rokem marketingovým partnerem. Pivovar Zubr ho v letošním roce uvaří 1 000 hektolitrů.
„Lidé stále častěji vyhledávají a rádi zkouší speciální a méně tradiční piva, a to především na podzim a v zimě, kdy je pro pití silnějších piv příhodnější počasí. My této poptávce dlouhodobě vycházíme vstříc, když každoročně do nabídky pivovaru zařazujeme několik limitovaných edicí speciálů,“ popisuje pivní trend Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr.
Filtrovaný ležák ZUBR Extra Force 12,5% si mohou lidé vychutnat již od 28. srpna ve vybraných provozovnách, především v Olomouckém a Zlínském kraji, k dostání bude až do vyprodání zásob a samozřejmě nebude chybět také přímo na Dnech NATO, které se konají 16. až 17. září. V podnikové prodejně pivovaru Zubr pak bude možné zakoupit i limitovanou edici v lahvích.
Pro tento ležák je typická vysoká plnost, tmavší barva a výrazná intenzívní hořkost, která vznikla na varně během chmelovaru použitím několika vybraných odrůd českého chmele. Je uvařen podle tradiční receptury za použití regionálních surovin a v ležáckých tancích zrál 70 dní, obsah alkoholu je 5,5% obj.
V září na čepech restaurací Extra Force vystřídá další z oblíbených speciálů, a to ZUBR Svatováclavský speciál, na který naváže ZUBR Grand z prvního chmele. V listopadu nebude chybět Svatomartinské pivo a sezonu speciálů již tradičně uzavře ZUBR Maxxim.
Pivovar Zubr v letošním roce plánuje celkově uvařit více než 5 000 hektolitrů speciálů, což je o 10 procent více než v roce loňském. Prvním letošním speciálem byl ZUBR Narozeninový speciál, který byl uvařen v dubnu u příležitosti oslav 145. výročí založení pivovaru Zubr.
Pivovar ZUBR, a.s., tradiční český výrobce působící především na Moravě, je společně s pivovary Holba a Litovel součástí holdingu PMS. Pivovar je držitelem ocenění Klasa A a Regionální potravina a známky CHZO "České pivo". Nejprodávanějším pivem z produkce je 11° ležák Zubr Grand, který je vítězem v degustačních soutěžích Zlatý pohár PIVEX 2017 v kategorii ležáků a České pivo 2016 v kategorii jedenáctistupňových piv. Ocenění v soutěži PIVEX 2017 si odnesla také piva Zubr Classic a Zubr Gold (1. a 3. místo v kategorii výčepních piv). Pivovar Zubr byl zároveň zvolen na letošním jubilejním ročníku pivovarem čtvrtstoletí. Pivovar tak navázal na loňský úspěch, kdy si absolutní vítězství v degustační soutěži PIVEX 2016 odnesl ležák Zubr Premium. Novinkou ve stálém sortimentu je 12° ležák Zubr Gradus.

Česká pivní horečka: Minipivovarů rychle přibývá, zpomalují vylidňování venkova

Publikováno:před měsícemZdroj:Blesk.cz

V Česku by mohla být během několika let až tisícovka minipivovarů, tedy více než dvojnásobek současného počtu. Je o tom přesvědčen sládek Tomáš Mikulica. Současný vývoj mu dává za pravdu, zhruba každý týden totiž otevře nový minipivovar. Také podle svazu minipivovarů jsou rodinné a malé regionální podniky hitem, a to nejen ve větších městech, ale i na venkově. Dokonce stojí i za rozvojem pivního turismu.

Sládek Tomáš Mikulica pracuje v minipivovaru v Chýni u Prahy už 23 let. Začínal ve velkém zavedeném pivovaru, ale protože chtěl vyrábět pivo sám, odešel. „Když jsem začínal, bylo v Česku šest minipivovarů, takže vám tenkrát nemohl nikdo s ničím poradit. Člověk si musel poradit sám nebo u lidí z velkého pivovaru,“ vzpomíná v rozhovoru pro Blesk.cz.

Dnes existuje v Česku nejméně 370 minipivovarů a podle některých odhadů je jich dokonce už více než 400. Ročně vznikne zhruba pět desítek nových a zatím to nevypadá, že by se tento rozvoj nějak dramaticky zpomalil. Od roku 1989 zaniklo podle webu Pivovary.info jen 23 minipivovarů.

„Myslím, že to zastaví až na úrovni 1000 pivovarů. Do tohoto čísla tady máme trh a poptávku. Třeba Praha vůbec není nasycená a jsou i další větší města, kde žádné minipivovary nejsou,“ je přesvědčen sládek Mikulica, který situaci na trhu sleduje a sám objíždí i konkurenční minipivovary. Podnikatelé podle něj přišli na to, že provozování restaurace s minipivovarem je lákadlem pro zákazníky. „Návratnost je dnes navíc kratší, cena piva šla hodně nahoru a je vyšší marže,“ dodává.

Pivní turismus zpomaluje vylidňování
Menší a rodinné pivovary si mezi Čechy získávají oblibu. Podle aktuálního průzkumu agentury Ipsos je až 80 procent lidí ochotno ochutnat nové pivo z regionálního minipivovaru a dvě třetiny lidí do něj zavítají, pokud na něj neplánovaně narazí. Každý sedmý turista dokonce při výletech vyhledává tyto podniky jako zajímavé cíle. Naopak jen menšina Čechů pivo z minipivovarů odmítá a preferuje zavedené značky.

„Minipivovary jsou hitem nejenom ve velkých městech, ale především v malých městečkách a vesnicích. Jsou zde významným ekonomickým a kulturním centrem venkova. Podporují turistický ruch, dávají lidem práci a zabraňují vylidňování venkova,“ myslí si Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů. Podle něj vznikají i speciální pivní stezky, které zatraktivňují jinak turisticky „mrtvé“ lokality.

Produkci piva v Česku stále absolutně dominují velké pivovary. Ty malé z celkových 20 milionů hektolitrů piva ročně uvaří jen asi 2 procenta. Za minipivovar je považován takový, který nevyrobí více než 10 tisíc hektolitrů piva ročně. Pro srovnání: největší tuzemský pivovar Plzeňský prazdroj ročně vyrobí přes 10 milionů hektolitrů.

Svaz: Vzniknou řetězce minipivovarů
Některé větší pivovary dokonce začínají uvažovat o zakládání vlastních minipivovarů nebo o jejich kupování těch malých. „Uvažujeme o různých možnostech využití flexibility malých pivovarů,“ řekl například pro ČTK ředitel marketingu a strategie Plzeňského Prazdroje Grant McKenzie. Naproti tomu třeba pivovar Staropramen o něčem takovém neuvažuje.

Podle Šuráně ze svazu minipivovarů se případné větší aktivity dají čekat až později s dalším rozvojem. „Já tomuto oboru předpovídám dalších deset let růstu a uvidíme, kdy přijde doba, kdy velké koncerny vytvoří řetězce minipivovarů,“ uvedl.

Britky kritizují ‚první pivo pro ženy‘. Výrobek z Česka mají za sexistický

Publikováno:před měsícemZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

I ženy pijí pivo. A mnohé s nadšením. Speciální produkt vyloženě pro ně však prodává málokdo. Podnikatelka Martina Šmírová se to pokouší změnit a svou značku Aurosa prezentuje jako „první pivo pro ženy“. Putuje hlavně za hranice. A tam také Šmírová nedávno s prezentací ženského piva narazila.

Respektive narazila na sociálních sítích na ironické a kritické ohlasy britských pivařek, které označují marketing Aurosy za sexistický a hloupý.

Píše o tom britský deník The Telegraph. „Pivo, které se v České republice vyrábí, přichází v hezké růžové lahvi a prodává se jako první pivo pro ni. Zakladatelka Aurosy Martina Šmírová říká, že pivo je reprezentací síly ženy a dívčiny něhy,“ uvedl deník.

„Pivní trh cílený konkrétně na ženy čelí ale zásadnímu odporu online uživatelů sociálních médií,“ píše se dále.

Nadšení i kritika
Řada jedovatých poznámek například na Twitteru to dokládá.

Zatímco v Paříži, kde letos v březnu začala mladá podnikatelka Aurosu prvně nabízet, vyvolalo pivo pro ženy nadšení, byť se třetinková lahev prodává za deset eur, tedy zhruba 260 korun, v Londýně se hrdé britské pivařky bouří proti údajné genderové propagandě.

„Pivo pro ni je posledním z komických marketingových triků, který chce ženy obrat o jejich peníze,“ posteskla si na Twitteru jedna z emancipovaných pivařek.

Aurosa je „ženská“ především díky balení v luxusní designové lahvi, ke které patří i decentní skleničky – šampusky, ale obsahem se jedná o typický český ležák. Přesněji polotmavou, nepříliš hořkou jedenáctku s jemnou chutí karamelu.

Vaří se v minipivovaru – ve Valašském pivovaru v Kozlovicích nedaleko Frýdku-Místku, který patří otci Martiny Pavlu Šmírovi. „Chci ukázat, že i pivo je vhodné pro oficiální luxusní příležitosti jako třeba šampaňské,“ uvedla Šmírová pro LN.

Sociální sítě, nejlepší reklama
Komentáře z Twitteru nebo Facebooku se však staly pro Aurosu tou nejlepší reklamou. Na základě poptávky a s pomocí agentury Czech Trade už připravuje Šmírová dodávky ženského piva do Amsterdamu a Rotterdamu, ale překvapivě i do Hongkongu.

V Česku je dámské pivo k mání také, ale jen v několika obchodech, které se věnují designu – v Praze, v Ostravě nebo Čeladné. Pivotékám a klasickým obchodům s nabídkou piva se však Šmírová vyhýbá.

V Česku je pivo určené spíše ženám výjimkou. Speciální tmavý speciál čtrnáctku Xantho krátce prodával například Žatecký pivovar. Nebo firma Pivo Praha dodnes vyrábí Šamp – pivní sekt.

„Původně jsme to mysleli hlavně pro ženy. Prostě pivo, které ženám přiblíží pivo. Jenže se po čase ukázalo, že to kupují a pijí převážně chlapi,“ komentuje „úspěchy“ ženského piva spolumajitel firmy Jan Šuráň.

Šmírová už chystá další pivo – Aurosu Gold, které bude prodávat v podobném luxusním stylu, ale nebude genderově vyhraněno.

„Prezentovat pivo jako špičkový ušlechtilý nápoj je záslužná myšlenka. Ale Češi nejsou připraveni za vysokou kvalitu u piva také více zaplatit,“ soudí Pavel Borowiec, znalec trhu a vydavatel časopisu Pivo, Bier &Ale.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.10.2017 21:555.615/5.615