Novinky a zajímavosti ze světa piva

Nová sazba DPH způsobí růst ceny piva. Další zdražení pak způsobí inflace nebo cena energií.

Točené pivo se posune z nynější desetiprocentní sazby do základní s jednadvacetiprocentní sazbou. Cena za půllitr by tak měla u těch dražších piv vzrůst až o osm korun, v průměru si připlatíme o pět korun na půllitr. Jedná se o největší zdražení piv za poslední desítky let. Vydělají na tom lahvová piva, ta jsou totiž již ve vyšší sazbě a stále vyjdou o zhruba polovinu levněji než točená.

„Nárůst o pět korun v průměru je reálný, vesnické hospody zřejmě nasadí za cenu vlastní ztráty zdražení menší, třeba o dvě koruny, ale například v Praze jistě cena vzroste nad průměrnou částku,“ cituje ekonoma Tomáše Maiera z České zemědělské univerzity server Lidovky.

Zdražení piva kvůli přesunu do vyšší sazby je pravděpodobně jediné, které návštěvníci hospod zaznamenají. Do nákladů restaurací a hospod pak zasáhne i inflace, zdražení energií či vyšší výplaty. Alespoň ze začátku roku si však výrazný nárůst cen provozovatelé nebudou moci dovolit. Především v menších vesnicích by mohli přijít o pár posledních cenných zákazníků.

„Není v našich silách absorbovat zvýšení DPH o jedenáct procentních bodů. Přitom i při našich nižších cenách za pivo vyžene zdražení o tři až pět korun do garáží a na zahradní grilovačky i ty hosty, kteří to dosud neudělali,“ svěřuje se jeden z provozovatelů hospody na malé vsi na Strakonicku.

V Karlových Varech se začíná opět vařit minerální pivo. Lví podíl na tom má sládek, podnikatel a sběratel kuriozit Karel Chotek.
“Je mi velkou ctí a potěšením oznámit, že ve středu 13. prosince 2023 v 19 hodin 19 minut narazíme s přáteli a místními patrioty první sud piva uvařený dle původní receptury Antona Webera z roku 1892,” říká Karel Chotek. Tento milovník starých řemeslných receptů při putování v karlovarském kraji narazil na spřízněné kolegy, kteří mu ukázali artefakty spojené právě s Karlovarským minerálním pivem. Po dlouhém pátrání se mu podařilo získat i původní Weberův recept z roku 1892. “O Karlovarském minerálním pivu jsem slyšel od několika pamětníků. Vím i o snaze oživit tento pivní unikát v 90. letech. Tehdy se ale snaha nesetkala se zcela kladnou odezvou. Otázkou je, co se tehdy vařilo. Pivo, které narazíme ve středu v salonku F hotelu Thermal, je ale uvařené dle původního Weberova receptu. Znovu tak navracíme do Varů, co jim právem patří,” dodává Karel Chotek.

Anton Weber byl po otci sládek, ale jinak ho lze označit za selfmademana, který přičichl k mnoha řemeslům. Většina však souvisela s pivovarnictvím. Byl vizionářem a filantropem, nezapomínal ani na své zaměstnance. Zastával i veřejné funkce, starostoval. Za svou činorodost si vysloužil šlechtický titul, podobně jako jeho přítel, slavný Heinrich Mattoni. Weberovo pivo se exportovalo nejen po okolí, ale i do vzdálených zemí, včetně Skandinávie. Rodinný pivovar v Rybářích vystavil první pivo v roce 1880. Za dalších dvanáct let vznikl původní recept využívající jako významnou ingredienci k výrobě piva karlovarskou minerální vodu: Weber přišel na trh s Karlovarským minerálním pivem. Roku 1920 však Anton Weber zemřel a starost o pivovar převzali jeho synové. Následující osudy pivovaru kopírují dramatické zvraty dějin 20. století v Československu, počínaje znárodněním německých podniků v pohraničí po pádu nacismu. Weberův podnik však přežil správu státu jako součást chebsko-karlovarských pivovarů. Koncem slavné historie by mohl být rok 1999, kdy zde skončila výroba kdysi oblíbeného Primusu pod logem Plzeňských pivovarů, jež bývalé Weberovy pivovary po privatizaci převzaly.

Karel Chotek o sobě říká, že má rád věci s duší. "Pokud někde podnikám, chci poznat příběhy, které jsou s místem spojeny. Časem většinou přichází také artefakty, často i vůně a chutě. Jsem oborem strojař, ale podnikám v gastronomii a cateringu. Něco ze strojařiny ve mně ale zůstalo. Je to úcta a pokora k důvtipu, který je jedním z hlavních motorů českého průmyslu - odvětví, které se musí promýšlet. Mojí velkou láskou jsou Krkonoše, které znám od malička. Jako kluk jsem netušil, že už můj praděda v Krkonoších podnikal a založil penzion. Shodou náhod jsem se s podnikáním mohl do hor vrátit a pradědovu nemovitost koupit. Brzy přibyly další - Lysečinská bouda nebo Dixova továrna v Temném Dole. Slibně rozjetou dráhu boudaře naboural covid a drasticky nastavené podmínky pro boudaře a hoteliéry. Nechtěl jsem přijít o klíčové zaměstnance, které mám nejen za kolegy, ale téměř za rodinu. Jim jsem peníze dát musel, i když odnikud netekly. Sám jsem byl roky bez výplaty. Nyní sice podnikám, výdělkem ale mořím dluhy za dva “mrtvé roky,” přibližuje své podnikání.

Ale nehází flintu do žita. "Je až kuriozní, kolik nápadů a zajímavých plánů ke mně doputuje. Některé musím nechat ležet ladem. Někdy jsem ale natolik osloven příběhem, že věc nemůžu jen tak pustit. Anton Weber - jméno vynikajícího člověka, který se nesmazatelně zapsal do dějin Karlovarska. Jeho nápad na výrobu minerálního piva mohl upadnout v zapomnění. Takže když jsem skoro zázrakem získal původní recept, ani chvilku jsem neváhal. Jsem sládek, to pivo musím uvařit. A jsem taky Karel, a tak je mi ctí, že jsem mohl oprášit starý recept, který do Karlových Varů patří,” uzavírá.

Zpestřete si čekání na Vánoce silným čtrnáctistupňovým speciálem s jantarovou barvou a hustou, jemnou, smetanovou pěnou z rukou Nataši Rouskové, sládkové pivovaru ZUBR. Charakteristická, jemně doznívající hořkost tohoto speciálu je ušlechtilá, střední až vyšší intenzity a příjemně se snoubí s vyšší zaokrouhlenou plností a dobrým řízem.

Klasický způsob přípravy mladiny a použití kvalitních českých surovin a pivovarských kvasnic spolu s kvašením v otevřených kádích a až 90denním dozráváním v ležáckých tancích při nízkých teplotách jsou příčinami zrodu piva s nezaměnitelným aroma. Když jej ochutnáte, bude se chtít napít znova a tak se pozná dobré pivo!

K dostání je od 27. listopadu na čepu ve vybraných pivnicích a restauracích především na střední Moravě. Ručně stáčené soudky i multipacky (8 x 0,5 l) budou v prodeji regionálně v maloobchodních a velkoobchodních sítích či v některých hospodách.
MAXXIM 14 % je součástí nového projektu Sládkův Tip společnosti Pivovary CZ Group, ve kterém budou zákazníkům v průběhu celého roku představována výjimečná a netradiční piva. „Cílem je zákazníkům a štamgastům zpestřit běžnou nabídku našimi pivními specialitami pod značkou Sládkův Tip. MAXXIM 14 % u nás ale není žádnou neznámou. Pivovar ZUBR s ním slaví úspěchy již delší dobu, a i proto jsme se ho do projektu Sládkův Tip rozhodli zařadit,“ říká Tomáš Pluháček, výrobně technický ředitel společnosti Pivovary CZ Group.

Ozdobte si sváteční tabuli za studena chmeleným světlým ležákem a vychutnejte si letošní svátky v klidu a pohodě. Toto speciální pivo pro vás uvařil Luděk Reichl, mistr sládek z Hanušovic. Na první pohled vás zaujme jantarová barva, sněhobílá hustá pěna, připomínající zasněžené hřebeny Jeseníků, vysoká plnost a poctivá chmelová chuť s výraznou hořkostí (40 EBU) a lehkým ovocným nádechem. Sváteční Horský ležák 12,5 % v sobě spojuje drsnou i romantickou tvář hor, která je domovem Ryzího piva z hor.

K dostání je od 27. listopadu na čepu ve vybraných pivnicích a restauracích především na střední Moravě. Ručně stáčené lahve 0,75 l s patentním uzávěrem v dárkovém tubusu a mutipacky (6x 0,5 l) s 0,5 l džbánkem s vánočním motivem jsou v prodeji v podnikové prodejně Holba a regionálně v maloobchodních a velkoobchodních sítích.

Sváteční Horský ležák 12,5 % je součástí nového projektu Sládkův Tip společnosti Pivovary CZ Group, ve kterém budou zákazníkům v průběhu celého roku představována výjimečná a netradiční piva. „Cílem je zákazníkům a štamgastům zpestřit běžnou nabídku našimi pivními specialitami pod značkou Sládkův Tip. Sváteční Horský ležák u nás ale není žádnou neznámou. Pivovar Holba s ním slaví úspěchy již delší dobu, a i proto jsme se ho do projektu Sládkův Tip rozhodli zařadit,“ říká Tomáš Pluháček, výrobně technický ředitel společnosti Pivovary CZ Group.

Pivovaru Strakonice 1649 stouply loni meziročně tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží o 15,4 procenta na 90,1 milionu Kč. Skončil ve ztrátě po zdanění 1,5 milionu, o rok dřív měl zisk 1,3 milionu.

Výstav loni vzrostl o 4,5 milionu hektolitrů na 52,2 milionu hektolitrů. Vyplývá to z výroční zprávy. Letos výstav asi klesne na 49.500 hektolitrů. Na podzim zdražil pivovar půllitr piva o korunu až 1,50 Kč. Příští rok zprovozní linku na stáčení piva do plechovek za 7,5 milionu Kč, řekl ředitel pivovaru Dušan Krankus.

„Ztráta 1,5 milionu není číslo, nad kterým bychom měli jásat. Na druhou stranu vzhledem k ekonomické a politické situaci, která v roce 2022 byla, považujeme tento výsledek za poměrně přijatelný. Ztráta byla způsobená i navýšením nákladů. I nám se navýšily ceny energií, platili jsme vyšší ceny, museli jsme navyšovat mzdy,“ řekl na podzim ředitel.

Pivovar, který se dříve jmenoval Dudák, je jediný český pivovar, jejž vlastní město. Letos udělal nejvýznamnější investici za poslední roky, rekonstrukci scezovací kádě za šest milionů Kč. Oprava byla klíčová, protože káď byla v havarijním stavu, vyplývá ze zprávy. Pivovar letos také zmodernizoval ovládání varny, opravil 20 kvasných kádí a koupil 5000 přepravek na pivo Král Šumavy.

Letos se pivovaru zvýšily náklady. „Klíčová surovina český slad zdražila o 60 procent, dále se navýšila cena tepelné energie, skleněných lahví, oxidu uhličitého a obalového materiálu,“ uvedl ve zprávě místostarosta Rudolf Oberfalcer (Strakonická Veřejnost), který je předsedou představenstva. Příští rok chce pivovar zvýšit výstav. V reklamní kampani proto podpoří nové logo i název, chystá i nové sklenice.

„Pivovar jsme převzali silně zadlužený úvěrem, který mu pomáháme splácet. Ten nákup byl velice drahý, stál 70 milionů. Tím pádem nejdou peníze použít na moderní technologie, ale dáváme je pořád bance na splátky. Je to překážka v rozvoji, přesto se pivovar velice snaží. Pivo prodává po celé republice, minimálně čtyřikrát ročně dělá pivní speciál. Zatím jsou výsledky dobré a rozhodli jsme se, že zkusíme vybavit pivovar stáčírnou piva do plechovek. Jsou odběratelé, kteří plechovky vyloženě vyžadují, tak se tomu chceme přizpůsobit,“ řekl starosta Břetislav Hrdlička (Strakonická Veřejnost). Na koupi zmíněné linky město pivovaru přispěje, dodal.

Počátky strakonického piva se datují rokem 1308. Várečné právo pak získali obyvatelé 8. prosince 1367 listinou Bavora IV. Pivovar vznikl v roce 1649. V roce 2004 město koupilo pivovar od státu za 69,2 milionu korun. Radnice si na koupi vzala úvěr, ročně splácí 3,3 milionu korun.

Pivovar se zhruba 60 zaměstnanci vaří piva pod názvy Dudák, Klostermann, Král Šumavy a Otavský zlatý. V ČR se zaměřuje hlavně na Pootaví, Šumavu, Prahu a Brno. Malou část produkce vyváží do Maďarska, na Slovensko či Ukrajinu.

Pivovaru Strakonice 1649 stouply loni meziročně tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží o 15,4 procenta na 90,1 milionu Kč. Skončil ve ztrátě po zdanění 1,5 milionu, o rok dřív měl zisk 1,3 milionu. Výstav loni vzrostl o 4,5 milionu hektolitrů na 52,2 milionu hektolitrů. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou ČTK získala z pivovaru.

Letos výstav asi klesne na 49.500 hektolitrů. Na podzim zdražil pivovar půllitr piva o korunu až 1,50 Kč. Příští rok zprovozní linku na stáčení piva do plechovek za 7,5 milionu Kč, řekl ČTK ředitel pivovaru Dušan Krankus. "Ztráta 1,5 milionu není číslo, nad kterým bychom měli jásat. Na druhou stranu vzhledem k ekonomické a politické situaci, která v roce 2022 byla, považujeme tento výsledek za poměrně přijatelný. Ztráta byla způsobená i navýšením nákladů. I nám se navýšily ceny energií, platili jsme vyšší ceny, museli jsme navyšovat mzdy," řekl na podzim ředitel.

Pivovar, který se dříve jmenoval Dudák, je jediný český pivovar, jejž vlastní město. Letos udělal nejvýznamnější investici za poslední roky, rekonstrukci scezovací kádě za šest milionů Kč. Oprava byla klíčová, protože káď byla v havarijním stavu, vyplývá ze zprávy. Pivovar letos také zmodernizoval ovládání varny, opravil 20 kvasných kádí a koupil 5000 přepravek na pivo Král Šumavy.

Letos se pivovaru zvýšily náklady. "Klíčová surovina český slad zdražila o 60 procent, dále se navýšila cena tepelné energie, skleněných lahví, oxidu uhličitého a obalového materiálu," uvedl ve zprávě místostarosta Rudolf Oberfalcer (Strakonická Veřejnost), který je předsedou představenstva. Příští rok chce pivovar zvýšit výstav. V reklamní kampani proto podpoří nové logo i název, chystá i nové sklenice.

"Pivovar jsme převzali silně zadlužený úvěrem, který mu pomáháme splácet. Ten nákup byl velice drahý, stál 70 milionů. Tím pádem nejdou peníze použít na moderní technologie, ale dáváme je pořád bance na splátky. Je to překážka v rozvoji, přesto se pivovar velice snaží. Pivo prodává po celé republice, minimálně čtyřikrát ročně dělá pivní speciál. Zatím jsou výsledky dobré a rozhodli jsme se, že zkusíme vybavit pivovar stáčírnou piva do plechovek. Jsou odběratelé, kteří plechovky vyloženě vyžadují, tak se tomu chceme přizpůsobit," řekl ČTK starosta Břetislav Hrdlička (Strakonická Veřejnost). Na koupi zmíněné linky město pivovaru přispěje, dodal.

Počátky strakonického piva se datují rokem 1308. Várečné právo pak získali obyvatelé 8. prosince 1367 listinou Bavora IV. Pivovar vznikl v roce 1649. V roce 2004 město koupilo pivovar od státu za 69,2 milionu korun. Radnice si na koupi vzala úvěr, ročně splácí 3,3 milionu korun.

Pivovar se zhruba 60 zaměstnanci vaří piva pod názvy Dudák, Klostermann, Král Šumavy a Otavský zlatý. V ČR se zaměřuje hlavně na Pootaví, Šumavu, Prahu a Brno. Malou část produkce vyváží do Maďarska, na Slovensko či Ukrajinu.

V seriálu Srdce kraje představujeme ve spolupráci s Regionální Agrární komorou Královéhradeckého kraje pivovar Ovipistán se sídlem v Ledcích na Rychnovsku. Ovipistán - zkuste číst pozpátku! Pivovar provozují tři spolužáci ze střední školy: Viktor Johanis, Pavel Karásek a Michal Marek. Ještě předtím ale založili recesistickou republiku Ovipistán.

A jak vysvětluje název jeden z majitelů Viktor Johanis? „Je to vlastně pivo pozpátku a -istán znamená ve staroperštině: kde je dobře... kde je doma. Až po letech jsme zjistili, že když na konci vyměníte D za písmeno N, pozpátku se to čte jako: dát si pivo.“

První pivo vařili v hrnci
Název Ovipistán pak spolužáci použili pro svou firmu. Rádi si totiž dali pivo, ale často komentovali jeho kvalitu. Až jim někdo řekl, ať si ho tedy uvaří sami a oni to opravdu zkusili.

První várku uvařili doma v hrnci. Vydařila se, pivo chutnalo i známým, o další várky byl zájem, a tak vznikl nápad zkusit vybudovat pivovar.

Architekt + matematický inženýr + politolog = pivovar
Když se tři spolužáci ze střední školy rozhodli, že opravdu budou vařit pivo, opustili svá původní zaměstnání a koupili bývalou hospodu v Ledcích na Rychnovsku. Tam, kde býval taneční sál, je v současné době varna, takže už se tam netančí. Místní ale můžou přijít pár dní v týdnu posedět do výčepu, na což si docela dobře zvykli a nové majitele přijali přátelsky.

Pivovar Ovipistán se zaměřuje především na hořká spodně kvašená piva. Zpracovává český chmel, ale testuje i zahraniční. Ten dodává pivu ovocný, někdy až citrusový nádech.

Dá se v současné době uživit výrobou piva?
Samotná vesnická hospoda by ale k uživení nebyla. Pivovar proto rozváží pivo po celé republice.

„Zatím se daří, Češi mají pivo rádi a chodí na něj. Za tři roky, co jsme na trhu, se nám daří získávat klienty,“ říká Viktor Johanis.

Ochutnávky jsou povinné
Kontrola kvality musí být, ale u piva je to jiné než u vína. Víno degustátoři můžou poválet na jazyku a vyplivnout, kdežto pivem je potřeba naplnit celá ústa, aby se naplnily i chuťové pohárky a pak se musí spolknout, aby se prověřila kvalita.

Stačí se napít ze zhruba jedné deci piva. Spolumajitelé se proto vždycky musí předem dohodnout, kdo ten den bude řídit domů.

Pivo tu vařili Rožmberkové, Švamberkové, Buquoyové i Schwarzenbergové. Stovky let. Během posledních desetiletí ale rožmberská chlouba hned naproti známému hradu chátrala. Až se jí před pár lety ujal jihočeský podnikatel Martin Neudörfl. Z ruiny vytvořil jeden z nejpříjemnějších hotelů v jižních Čechách. S prvotřídní gastronomií a potěšením pro všechny pivaře.

První várka piva se v Rožmberku pár kroků od náměstí uvařila už v roce 1590. Rožmberkové si tehdy na králi prosadili várečné právo. Nynější vlastník pivovaru Martin Neudörfl už sice nežádal krále o povolení, ale musel vynaložit nemalé úsilí k tomu, aby za více než 100 milionů zrekonstruoval zchátralou budovu se silným příběhem a ještě silnějším potenciálem. Hned nad rožmberským jezem, který sjíždějí generace vodáků, vyrostla nejen velmi slušná vodácká základna, ale i příjemný prázdninový hotel, za který se okolí horního toku Vltavy konečně nemusí stydět.

Nový rožmberský hotel otevřel teprve letos v červenci. Pivovar už slouží svému účelu a čeká ho ještě významné rozšíření portfolia. Zatím jsou na čepu dva druhy: jedenáctka ležák a překvapivě lehká čtrnáctka svrchňák. Postupně pivovar představí další tři: ležák plzeňského typu, „panské“ pšeničné s ovocnými tóny a také silnější malinové nazvané Červená bukvice.

Pivní portfolio se snaží navazovat na místní tradici: po celou historii pivovaru se tu vařil především weizenbier, tedy bílé pšeničné pivo, a maliny patří k jihočeské klasice, ostatně z tohoto kraje pochází oblíbená malinovka. Kořeny se pivovarská restaurace snaží hledat i v jídelníčku. Ať už je to poctivý jihočeský tatarák, či pivovarský guláš z místních surovin, nebo třeba císařský trhanec i buchtičky s vanilkovým krémem – veškeré pečivo si tu vyrábějí sami.

Na podzim se tu ještě otevře wellness s pivními lázněmi. Ve sklepení je pak připravena exkurze pivovarem s výkladem o vaření piva a historii domu, dvě ochutnávkové místnosti i prostory pro firemní akce. Pivovar chce vařit v budoucnu mnohem víc piva, než by šlo spotřebovat přímo v Rožmberku, takže počítá s jeho vývozem do dalších malebných míst jižních Čech.

A nejde jen o tvrdý byznys či návratnost kapitálu. Z prodeje rožmberského piva mimo brány pivovaru bude částečně financována obnovená Schwarzenberská granátnická garda. Tu přitom vede syn majitele pivovaru Martin Neudörfl mladší. Časový a personální kruh se uzavírá a tahle echt jihočeská klasika se jistě stane neopominutelnou zastávkou při toulkách po místních lučinách a skalinách.

To by nebyl náš oblíbený Jarošovský pivovar, aby si pro nás nepřipravil zase nějakou tu novinku. Aktuálně jsou v nabídce vedle osvědčených stálic dva speciály přímo pro toto období – Lucifer a Adventní.

Lucifer
Je limitovanou edicí Jarošovského Matúša 12 %, který je ukázkou přístupu pivovaru k českému ležáku. Vaří jej z místní vody, světlého sladu ze sladovny Kroměříž a s trochou karamelového sladu z humnové sladovny Záhlinice. Vařen je dekokčně na dva rmuty s čtvero chmelením. Čtvrté chmelení je za studena v ležáckém tanku. Silné sladové tělo piva je vyváženo počáteční vyšší hořkostí pozvolně přecházející v jemnou na patře ulpívající hořkost, která je doprovázena vyváženou chmelovou vůní.

Jarošovské Adventní 14 %
Je spodně kvašené pivo s přídavkem medu. Pro výrobu tohoto piva sládci použili světlý slad z Kroměřížské sladovny a mnichovský slad z humnové sladovny Záhlinice. Vařeno je dekokčně na dva rmuty, s trojím chmelením třemi druhy chmele. Hlavní kvašení probíhá na spilce s následným dokvašováním v ležáckých tancích, do kterých kuchaři, tedy vlastně sládci ještě před sudováním přidali med. Zaujme vás vůně sladu a chmele Kazbek a jeho velmi lehký citrusový tón. Po napití si vychutnáte vyšší plnost piva se středním řízem a díky přidanému medu je jeho hořkost příjemně zjemnělá a doznívající v jemném medovém tónu.

Rodinný pivovar Bernard na svátky uvařil dva pivní speciály – polotmavý Adventní speciál Bernard a limitovanou edici Ležáku s chmelem z Vysočiny.

„Polotmavou třináctku s pěnou hustou jak šlehačka jsme uvařili z několika druhů sladů – českého, bavorského, karamelového a „čokoládového“. Vůně piva je příjemná, s tóny karamelu a sladu, lahodná chuť a příjemná hořkost je daná harmonickou kombinací sladů a několika druhů chmele,“ popisuje novinku vrchní sládek a generální ředitel Rodinného pivovaru Bernard Josef Vávra. Adventní speciál Bernard má 5,4 procenta alkoholu a 36 jednotek hořkosti, k dostání je pouze čepovaný v restauracích a hospodách.

Svébytnou hořkost dodal chmel z Vysočiny
Druhým speciálem je už tradiční limitovaná edice Ležáku s chmelem z Vysočiny. Ten skutečně vyrostl a uzrál na Vysočině v nadmořské výšce 570 metrů, konkrétně na zahradě vrchního sládka Josefa Vávry.

„Chmelu bylo letos méně, ale byl kvalitní. Toto pivo je opravdu unikát, vaříme ho jednou do roka, není ho mnoho a jeho hořkost je odlišná, svébytná, ovšem velmi lahodná. Lidé už se na něj těší, a také ho brzy vypijí,“ říká s úsměvem Josef Vávra. Ležák s chmelem z Vysočiny je svěží, voňavá a řízná jedenáctka s 4,7 procenty alkoholu a 43 jednotkami hořkosti.

Zatím jen v lahvích, čepovaný jen přímo v pivovaru
Ležáku s chmelem z Vysočiny je uvařeno pouze malé množství (necelých 200 hl), je dostupný pouze v lahvích ve značkových prodejnách pivovaru, čepovaný je k dostání výhradně v Pivnici Na Štokách v Návštěvnickém centru Bernard v Humpolci. Do budoucna se to ale změní. Rodinný pivovar Bernard letos na jaře vysadil na Vysočině, v Humpolci, vlastní chmelnici. „Na první úrodu bude nutné asi dva tři roky počkat, pak bude dostatek chmele i pro větší množství tohoto speciálu, aby byl dostupný i v sudech do hospod a restaurací,“ plánuje vrchní sládek a generální ředitel pivovaru Josef Vávra.