Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Sládci z Budvaru uvařili za 120 let 50 milionů hektolitrů piva

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTKBudvar

Sládci Budějovického Budvaru uvařili za více než 120 let existence pivovaru 50 milionů hektolitrů piva. Této hodnoty dosáhli dnes. Pivovar, který patří státu, tak potvrzuje dlouhodobý trend vzrůstajícího zájmu o pivo značek Budvar a Pardál, řekl tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec.

Za posledních deset let se roční produkce pivovaru Budvar zvýšila o 39 procent. Podle Samce se pivovar snaží i přes nárůst objemu výroby vařit své pivo stále osvědčenými řemeslnými postupy. "Budějovické pivo vyvážíme do 70 zemí světa. Reprezentujeme tak nejen náš pivovar, ale také výrazně přispíváme ke zvyšování známosti Českých Budějovic i České republiky ve světě," uvedl ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.

V prvním roce od svého založení, což byl hospodářský rok 1895/1896, byl výstav pivovaru 35.223 hektolitrů. K uvaření jednoho milionu hektolitrů potřeboval podnik pouhých 12 let - tato meta padla v roce 1907. Přes deset milionů hektolitrů se pivovar dostal v roce 1959. V roce 1996 pak dosáhl celkový objem vystaveného piva 25 milionů hektolitrů.

Vyrobených 50 milionů hektolitrů piva by při současném průtoku Vltavy proudilo Českými Budějovicemi přes 50 hodin. Takový objem piva by zalil českobudějovické náměstí o rozloze jednoho hektaru do výšky 500 metrů, což je téměř sedminásobek výšky jednoho ze symbolů města, 71,9 metru vysoké Černé věže.
900.000 hektolitrů piva putovalo do 76 států

V roce 2015 uvařil Budějovický Budvar přes 1,6 milionu hektolitrů piva, což je meziročně téměř o deset procent více. Podnik dosáhl velmi dobrých exportních výsledků. "Do 76 států putovalo téměř 900.000 hektolitrů piva, meziročně o 10,5 procenta více," uvedl Samec. Na domácím trhu se prodej zvýšil o devět procent a překročil objem 700.000 hektolitrů.

Například Plzeňský Prazdroj prodal v roce 2014 v Česku a v cizině přes deset milionů hektolitrů piva, meziročně o 4,5 procenta více. Tehdy šlo o největší růst za posledních pět let. Údaje za rok 2015 zatím plzeňský pivovar nezveřejnil.

Ustavující valná hromada Českého akciového pivovaru (ČAP), jehož je národní podnik Budějovický Budvar právním nástupcem, se sešla 15. dubna 1895 a první várku piva uvařil první sládek 7. října. Za vznikem ČAP stáli především českobudějovičtí právovárečníci vedení Augustem Zátkou. ČAP přímo navázal na historickou tradici vaření originálního Budějovického piva v Českých Budějovicích.

Sládci z Budvaru uvařili za 120 let 50 milionů hl piva

Publikováno:před rokemZdroj:Finanční novinyAutor:ČTKBudvar

Sládci Budějovického Budvaru uvařili za více než 120 let existence pivovaru 50 milionů hektolitrů piva. Této hodnoty dosáhli dnes. Pivovar, který patří státu, tak potvrzuje dlouhodobý trend vzrůstajícího zájmu o pivo značek Budvar a Pardál. ČTK to dnes řekl tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec.

Za posledních deset let se roční produkce pivovaru Budvar zvýšila o 39 procent. Podle Samce se pivovar snaží i přes nárůst objemu výroby vařit své pivo stále osvědčenými řemeslnými postupy. "Budějovické pivo vyvážíme do 70 zemí světa. Reprezentujeme tak nejen náš pivovar, ale také výrazně přispíváme ke zvyšování známosti Českých Budějovic i České republiky ve světě," uvedl ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.

V prvním roce od svého založení, což byl hospodářský rok 1895/1896, byl výstav pivovaru 35.223 hektolitrů. K uvaření jednoho milionu hektolitrů potřeboval podnik pouhých 12 let - tato meta padla v roce 1907. Přes deset milionů hektolitrů se pivovar dostal v roce 1959. V roce 1996 pak dosáhl celkový objem vystaveného piva 25 milionů hektolitrů.

Vyrobených 50 milionů hektolitrů piva by při současném průtoku Vltavy proudilo Českými Budějovicemi přes 50 hodin. Takový objem piva by zalil českobudějovické náměstí o rozloze jednoho hektaru do výšky 500 metrů, což je téměř sedminásobek výšky jednoho ze symbolů města, 71,9 metru vysoké Černé věže.

V roce 2015 uvařil Budějovický Budvar přes 1,6 milionu hektolitrů piva, což je meziročně téměř o deset procent více. Podnik dosáhl velmi dobrých exportních výsledků. "Do 76 států putovalo téměř 900.000 hektolitrů piva, meziročně o 10,5 procenta více," uvedl Samec. Na domácím trhu se prodej zvýšil o devět procent a překročil objem 700.000 hektolitrů.

Například Plzeňský Prazdroj prodal v roce 2014 v Česku a v cizině přes deset milionů hektolitrů piva, meziročně o 4,5 procenta více. Tehdy šlo o největší růst za posledních pět let. Údaje za rok 2015 zatím plzeňský pivovar nezveřejnil.

Ustavující valná hromada Českého akciového pivovaru (ČAP), jehož je národní podnik Budějovický Budvar právním nástupcem, se sešla 15. dubna 1895 a první várku piva uvařil první sládek 7. října. Za vznikem ČAP stáli především českobudějovičtí právovárečníci vedení Augustem Zátkou. ČAP přímo navázal na historickou tradici vaření originálního Budějovického piva v Českých Budějovicích.

Dolnobřežanská desítka získala Stříbrnou pivní pečeť 2016

Publikováno:před rokemZdroj:ČtiDoma.czAutor:Michal ŠtinglOlivův

Dolnobřežanská 10° Olivova pivovaru získala druhé místo v kategorii Světlé výčepní pivo z minipivovaru. Účast v prestižní soutěži nám popsal majitel pivovaru Miroslav Oliva.

Nejprestižnější česká degustační akce Zlatá pivní pečeť se letos konala již po šest a dvacáté.

Překvapení na závěr festivalu
Medailisté, tedy i Dolnobřežanská desítka, se účastnili finále o hlavní cenu a byli dekorováni při Mezinárodním pivním festivalu v Českých Budějovicích. "Festival probíhal od pondělí a v sobotu bylo předávání. Účastnil jsem se v úterý při degustování desítky a o úspěchu jsem dozvědel až v sobotu při vyhlašování. Dostali jsme diplom a džbán," řekl ČtiDoma.cz majitel pivovaru Miroslav Oliva.

Tajné ochutnávání
Degustační testy a doprovodný festival se konaly 1. - 6. února 2016. Degustace probíhá anonymně a pod dohledem profesních autorit. Hodnotí se chuť, vůně, plnost, hořkost a říz. "Museli jsme dopravit vzorky, oni je uskladní a pak jsou vypsané dny pro kategorie degustací. Vzorky mají svoje čísla a nikdo neví, jaké pivo degustuje," popsal nám průběh Miroslav Oliva.

Piva mají různé chutě
Pana Olivy jsme se zeptali, proč uspělo právě jejich pivo "Je to jako s kuchyní. Když máte jeden recept na svíčkovou a když ji budou dělat dva lidi, tak pokaždé bude jiná. Všichni vědí, jak se dělá česká desítka. Technologické postupy pro dekokci nebo česky řečeno rmutování jsou stejné. Ingredience můžete přidat při různých teplotách a v různých okamžicích. Přesný postup má každý pivovar svůj. Piva tak mají, zaplať Pánbůh, různé chutě," uzavírá Miroslav Oliva.

Heineken hlásí zisk, naopak Carlsberg je ve ztrátě. Doplatil na ruský trh

Publikováno:před rokemZdroj:EuroZprávy.czAutor:ČTK

Nizozemský pivovar Heineken hlásí za loňský rok nárůst čistého zisku bez mimořádných položek o 16 procent na 2,048 miliardy eur (55,4 miliardy Kč). Naopak dánskému pivovaru Carlsberg se nedaří. Propadl se do ztráty 1,73 miliardy dánských korun (DKK; 6,3 miliardy Kč) před zdaněním.

Zisk třetího největšího pivovaru na světě Heineken byl v souladu s očekáváním analytiků. Firma dodala, že příjmy rostly na všech jejích trzích, provozní zisk však klesl v Africe a na Blízkém východě, hlavně kvůli menšímu počtu turistů v regionu a hospodářskému poklesu v Nigérii a Kongu. Nejrychleji rostl provozní zisk na americkém kontinentu, zvláště v Mexiku a Brazílii.

Carlsberg, který je čtvrtým největším producentem piva na světě, uvedl, že jeho hospodaření zasáhly odpisy a náklady na restrukturalizaci ve výši zhruba deset miliard DKK, související zejména s podnikáním v Rusku. Výsledek ale překonal odhady analytiků, kteří v anketě agentury Reuters v průměru očekávali ztrátu 1,91 miliardy DKK.

V samotném čtvrtém čtvrtletí zůstala firma v zisku, ten se ale prudce snížil na 78 milionů DKK (282 milionů Kč) ze 168 milionů DKK před rokem. Tržby za čtvrté čtvrtletí se zvýšily o dvě procenta na 14,6 miliardy DKK.

Carlsberg v roce 2008 ovládl přední ruskou značku piva Baltika. Kvůli přísnější regulaci a celkově horší kondici ruské ekonomiky má ale na ruském trhu potíže. Pokračující pokles prodeje v Rusku a na Ukrajině způsobil, že skupina loni prodala o čtyři procenta méně piva než v roce 2014.

Heineken i Carlsberg očekávají v letošním roce růst zisku.

Ve Velkých Popovicích začali lahvovat řezaného Kozla

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovkz.czVelké Popovice

Kdo holduje řezanému, nemá příliš možností. Tou nejjednodušší je zajít do oblíbeného baru a poprosit výčepního o mix světlého a tmavého piva. Velkopopovický pivovar odteď nabízí ještě jednu variantu. Obchody začal zásobovat jedenáctistupňovým lahvovým pivem Kozel Řezaný 11.

Novinka vznikla jako kombinace světlého a tmavého ležáku uvařených z ječmenného sladu a žateckého chmele. „Naším cílem bylo nechat vyniknout charaktery obou ležáků tak, aby ani jeden z nich nedominoval. Proto jsme poctivě vyzkoušeli celou řadu poměrů, abychom našli ten nejlepší. Chtěli jsme, aby si náš Kozel Řezaný 11 ponechal hlavní chuťové charakteristiky obou piv, která se tak mohou vzájemně příjemně doplňovat,“ přibližuje Vojtěch Homolka, sládek Velkopopovického pivovaru.

Ještě před zahájením výroby si podnik udělal průzkum mezi 2500 spotřebiteli. A ze sondy vyplynulo, že 47 procent oslovených by řezaného piva pilo víc, kdyby bylo dostupné v obchodech. Zároveň se ale liší poměry, v nichž si pijáci nechávají v restauracích řezané načepovat.

„Zájem o jedenáctistupňové ležáky a černá piva je mezi spotřebiteli vysoký. Stejně tak se mezi českými pivaři v posledních letech těší velké popularitě řezaná piva, která si nechávají čepovat ve svých oblíbených hospůdkách. Chtěli jsme jim vyjít vstříc, a proto jsme připravili řezané pivo v lahvi podle našich představ,“ sumarizuje Homolka.

Dánský pivovar Carlsberg spadl do ztráty, daří se naopak Heinekenu

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTK

Hospodářské výsledky dvou předních evropských pivovarů za loňský rok se silně liší. Zatímco nizozemskému pivovaru Heineken vzrostl loni čistý zisk bez mimořádných položek o 16 procent na 2,048 miliardy eur (55,4 miliardy korun), dánský pivovar Carlsberg se propadl do ztráty 1,73 miliardy dánských korun (6,3 miliardy korun) před zdaněním.

Carlsberg, který je čtvrtým největším producentem piva na světě, uvedl, že jeho hospodaření zasáhly odpisy a náklady na restrukturalizaci ve výši zhruba deset miliard DKK, související zejména s podnikáním v Rusku.

Výsledek ale překonal odhady analytiků, kteří v anketě agentury Reuters v průměru očekávali ztrátu 1,91 miliardy dánských korun. V samotném čtvrtém čtvrtletí zůstala firma v zisku, ten se ale prudce snížil na 78 milionů dánských korun (282 milionů korun) ze 168 milionů dánských korun před rokem. Tržby za čtvrté čtvrtletí se zvýšily o dvě procenta na 14,6 miliardy dánských korun.

Carlsberg v roce 2008 ovládl přední ruskou značku piva Baltika. Kvůli přísnější regulaci a celkově horší kondici ruské ekonomiky má ale na ruském trhu potíže. Pokračující pokles prodeje v Rusku a na Ukrajině způsobil, že skupina loni prodala o čtyři procenta méně piva než v roce 2014.

Heineken dostál očekáváním
Zisk třetího největšího pivovaru na světě Heineken byl v souladu s očekáváním analytiků. Firma dodala, že příjmy rostly na všech jejích trzích, provozní zisk však klesl v Africe a na Blízkém východě, hlavně kvůli menšímu počtu turistů v regionu a hospodářskému poklesu v Nigérii a Kongu. Nejrychleji rostl provozní zisk na americkém kontinentu, zvláště v Mexiku a Brazílii.

Heineken i Carlsberg očekávají v letošním roce růst zisku. Přispět k tomu má hlavně vyšší spotřeba ve Vietnamu a v jihovýchodní Asii, které mají vyrovnat slabší poptávku z Ruska a Afriky.

Carlsbergu patří kromě značky stejného jména také třeba značky Tuborg, San Miguel či Kronenbourg. V České republice Carlsberg loni koupil jednapadesátiprocentní podíl v Žateckém pivovaru. Dánský podnik už také řadu let úzce spolupracuje s Budějovickým Budvarem. Heineken působí ve 170 zemích. V Česku mu patří pivovary Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno.

Český minipivovar uspěl v mezinárodní konkurenci

Publikováno:před rokemZdroj:Naše voda

Stovky malých i velkých pivovarů se utkaly v Českých Budějovicích o titul Zlatá pivní pečeť 2016. O výsledcích dnes informoval Radek Václavík z agentury Botticelli.

Soutěž s rekordní účastí pivovarů se konala od 1. do 5. února 2016 v rámci Mezinárodního pivního festivalu, na správný průběh degustací dohlížela již patnáctým rokem nezávislá certifikační společnost Bureau Veritas. Hlavní cenu získal Světlý nefiltrovaný ležák 11 % – Jan Wünsch z Pivovaru Jílovice. „Jak vidno, i minipivovary umí v anonymních degustacích zdatně konkurovat nadnárodním gigantům. Jílovický nefiltrovaný ležák byl velkým letošním překvapením. O to senzačnější bylo, že tento pivovar z Novohradských hor začal vařit pivo teprve před půl rokem,“ říká generální ředitel Jakub Kejval z Bureau Veritas. Stříbrnou Hlavní cenu získala Krušovická světlá desítka, bronzový byl další malý jihočeský minipivovar – světlý ležák Lyer z Modravy.

Degustací se účastnilo rekordních 225 pivovarů ze tří kontinentů, které bojovaly v desítkách soutěžních kategoriích. Do degustačních soutěží o Zlatou pivní pečeť se letos přihlásilo 1110 piv a ciderů. Oproti loňsku zaznamenaly degustační soutěže Zlatá pivní pečeť kvantitativní nárůst o 20% v počtu přihlášených pivovarů (225 letošních oproti 186 loňským) a 30% nárůst v počtu přihlášených piv (1110 letošních oproti 849 loňským). Počet zahraničních účastníků se oproti loňsku zvýšil také zhruba o 30%, z loňských 51 na letošních 65).

Naše voda, popisek k foto (kategorie Tmavé výčepní pivo): Na druhém místě se umístilo pivo Zlatý Bažant Tmavé (Heineken, Slovensko). Na snímku zleva M. Slávik, výrobně technický ředitel Heineken SK, J. Kejval, generální ředitel Bureau Veritas.

Tmavé pivo Litovel Dark světovou jedničkou v mezinárodním klání

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.cz

Pivo Litovel Dark získalo na prestižní mezinárodní soutěži Zlatá pivní pečeť kvality 2016 první místo v kategorii Tmavé výčepní. Potvrdilo tak své výjimečné postavení a kvalitu světové úrovně. Do Pivovaru Litovel poputuje též bronz v kategorii Míchané pivo za Litovel Červený pomeranč.

"Litovel Dark je pivo, které nám v loňském roce zajistilo nejedno prestižní ocenění, včetně těch zlatých. Stabilní místo na tuzemských i světových soutěžích potvrzuje jeho neměnnou vysokou kvalitu a vynikající chuťové vlastnosti," komentuje výsledky Lumír Hyneček, generální ředitel Pivovaru Litovel.

Do letošního již 26. ročníku soutěže Zlatá pivní pečeť, konaného od 1. do 6. února, se přihlásilo rekordních 1110 piv a ciderů 225 pivovarů z celého světa. Soutěž se tak zařadila mezi největší evropská pivní klání a po čtvrtstoletí se přestěhovala z menšího Tábora do krajských Českých Budějovic. Kromě tří hlavních cen bylo uděleno dalších 33 Zlatých pivních pečetí ve 30 pivovarnických kategoriích. Dvaadvacet kategorií bylo otevřeno všem pivovarům, osm jich pak bylo vyhrazeno pro minipivovary. Jedna z kategorií byla určena letos poprvé i výrobcům kvašených ovocných moštů, tzv. ciderů.

"Degustační soutěž Zlatá pivní pečeť, které se účastníme již několik let, patří k největším událostem svého druhu. Počet přihlášených pivovarů rok od roku stoupá, a tím roste i konkurence. O to více si získaných ocenění vážíme. Potvrzují totiž, že se při výrobě našich produktů vydáváme správným směrem," dodává Hyneček.

V rámci skupiny PMS zaznamenaly úspěch v kategorii Kvasnicové též Holba Premium Kvasničák a Holba Kvasnicová, které se umístily na druhém, respektive třetím místě.

Japonci koupí dvě evropské značky pivovaru SABMiller

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Japonská společnost Asahi Group Holdings se dohodla na převzetí značek piva Peroni a Grolsch, které nyní vlastní pivovar SABMiller. Napsal to dnes japonský ekonomický list Nikkei. Japonci podle něj za obě evropské značky zaplatí zřejmě více než 400 miliard jenů (83,6 miliardy Kč).

Asahi je s podílem 38 procent na trhu největším pivovarem v Japonsku. Prodej piva tam ale už asi 20 let klesá, z části kvůli úbytku obyvatelstva, z části rovněž kvůli rostoucí oblibě vína. Firma proto hledá příležitosti k růstu v zahraničí.

Pivovarnickou skupinu SABMiller, který je rovněž vlastníkem Plzeňského Prazdroje, se nyní chystá převzít světová pivovarnická jednička Anheuser-Busch InBev. Aby firmy nenarazily na odpor antimonopolních úřadů, zbavují se některých aktiv.

O možném prodeji značek Grolsch a Peroni se spekulovalo již loni. Zájem o ně měly například americká investiční skupina KKR či evropské investiční firmy PAI Partners a EQT, uvedla agentura Reuters.

Plné nebo silné pivo? Stačí desítka nebo dvanáctka, míní sládek z pivovaru v Broumech

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Radek DuchoňMatuška

Pivaři v Česku si budou pravděpodobně muset zvyknout na dva nové názvy svého oblíbeného moku. Na plná a silná piva. Tuhle terminologii chce zavést ministerstvo zemědělství. Rozdíl bude v tom, jestli jsou takzvaně svrchně kvašená, anebo spodně kvašená.

Právě kvašení je pro nové dělení piv zásadní. „U toho svrchního kvašení je rozdíl v tom, že kvasinky pracují při vyšších teplotách, zhruba při 20 stupních. Vzniká taková květnatější chuť a vůně piv. Zatím co při spodním kvašení je to při nižších teplotách – kolem 10 až 12 stupňů a piva nejsou tak aromatická. Proto je to nejrozšířenější pivní styl u nás,“ dodal sládek pivovaru v Broumech na Berounsku Adam Matuška.

A co říká plánovaným změnám? „Já z nich nadšený nejsem. Nedovedu si představit, že někdo přijde do hospody a objedná si tři silná piva, tři hutná piva a pro slečny dvě výčepní piva. Přece se dnes jasně říká „desítka“, „dvanáctka“, takže by to mělo být jednoduše rozdělené – na svrchně a spodně kvašená piva a označené stupňovitostí. A každý ví, na čem je,“ vysvětlil sládek.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.10.2017 08:385.613/5.613