Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Tradice je tradice, v Kroměříži vaří zelenou várku piva

Publikováno:před rokemZdroj:Kroměřížský deník

Zelený čtvrtek jako předzvěst Velikonočních svátků slaví věřící křesťané: nepřipomínají si ho ale zdaleka jen oni. Také na Kroměřížsku totiž k tomuto dni podle tradice neodmyslitelně patří třeba zelené jídlo, zejména pak zdravá zelenina. Přímo v Kroměříži pak nebude chybět ani zelené pivo.

„Dřív u nás bylo tradicí na Zelený čtvrtek vařit kapustu, špenát, zelí a jiné zdravé věci, prostě to, co mají lidé jíst celý rok. My tradice dodržujeme, takže i letos budu podávat rodinou odmítanou kapustu," usmála se například pětatřicetiletá Ivana Ulrichová z Kroměříže. Na tradicích si prý zakládá, ale přiznává, že její manžel si spíš než kapustu dá nejspíš právě ono zelené pivo.

Zelený čtvrtek totiž pojala za svůj i mnohá restaurační zařízení. Třeba v Kroměříži tak bude k dostání dokonce čerstvé zelené pivo přímo z pivního tanku: tradičně jej vaří v tamním minipivovaru Černý orel. „Připravujeme ho každý rok a můžu říct, že je o něj opravdu velký zájem. Je to prostě tak trochu rarita," směje se manažer pivovaru Michal Farkaš.

Pivo tam připravují přímo den před Zeleným čtvrtkem a zásoby mají většinou až do Velikonočního pondělí. „Jde o klasickou světlou jedenáctku, která získá svou chuť i barvu macerátem z bylin, jako je zelený čaj, kopřiva či máta v určitém poměru," naznačuje manažer.

Mezi lidmi se ovšem občas spekuluje o tom, jestli si výrobci zelených velikonočních piv nepomáhají nějakými těmi přidanými „éčky". „Musíme si uvědomit, že pokud použijeme opravdu velké množství bylin, stal by se z piva silný bylinný speciál s velmi hořkou chutí, srovnatelný například s některými příchutěmi tvrdého alkoholu," upozornil Michal Farkaš. Proto i v kroměřížském minipivovaru využívají neškodného cukrářského barviva, které je ale v pivu obsaženo zanedbatelným množstvím: neovlivní ale jeho chuťové vlastnosti a tradici zelených potravin tak lze dodržet.

Ani čtvrteční „zelená" tradice ovšem samozřejmě není pro každého. „Abych pravdu řekla, tradiční zelené jídlo už moc nedodržuji a o zeleném pivu jsem ani neslyšela, jelikož ho sama nepiju., Je mi ale jasné, že než aby moji synové snědli trochu hrášku, tak si na něj určitě do města zajdou a pojmenují to jako dodržování tradice," uzavřela se smíchem za všechny šestapadesátiletá Lenka Oplucká z Kroměříže.

Generální ředitel Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTKStaropramen

Generální ředitel Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář (42) odchází po téměř osmi letech z funkce. Místo v čele druhého největšího pivovaru v Česku opustí na konci března. V současnosti jedná o svém dalším působení v rámci pivovarnické skupiny Molson Coors, která Staropramen vlastní. Napsal to deník E15.

"Rozhodoval jsem se, jestli se ve Staropramenu snažit dožít, což by bylo určitě pěkné. Pro svůj osobní rozvoj jsem si ale říkal, že toho mám ještě hodně před sebou," řekl Kovář. Jméno svého nástupce zná, nechce ho ale prozradit. Deníku E15 pouze řekl, že jde o Čecha, který už pivovary vedl, a zároveň má zkušenost jako ředitel zahraniční firmy.

V čele Staropramenu stojí Kovář od srpna 2008. Smíchovský pivovar od té doby změnil třikrát majitele. Severoamerická pivovarská skupina Molson Coors jej vlastní od roku 2012.

Staropramenu, jehož součástí je rovněž pivovar Ostravar, patří na českém trhu dlouhodobě druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem. Předloni prodělala firma Pivovary Staropramen 2,32 miliardy korun. Podle výroční zprávy umístěné ve Sbírce listin byly důvodem ztráty účetní odpisy. V roce 2014 Staropramen utržil za pivo v Česku skoro 3,1 miliardy korun, v zahraničí přes 4,2 miliardy. Celkové konsolidované tržby dosáhly 7,94 miliardy korun.

Zbyněk Kovář končí jako šéf Staropramenu, nástupcem by měl být zkušený Čech

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:Dušan KütnerStaropramen

Po osmi letech opouští na konci března Zbyněk Kovář funkci generálního ředitele Staropramenu, dvojky českého pivovarnického trhu. Jedná o svém dalším působení v rámci kanadsko-americké skupiny Molson Coors, jež od roku 2012 vlastní smíchovský i ostravský pivovar.

„Změna vlastníka se pro mne stala příležitostí uplatnit zkušenosti, které jsem nabyl,“ říká v rozhovoru pro deník E15 Zbyněk Kovář. „Rozhodoval jsem se, jestli se ve Staropramenu snažit dožít, což by bylo určitě pěkné. Pro svůj osobní rozvoj jsem si ale říkal, že toho mám ještě hodně před sebou. Kde budu působit v rámci skupiny Molson Coors, je v jednání, existuje několik scénářů,“ dodal.

„Změna vlastníka se pro mne stala příležitostí uplatnit zkušenosti, které jsem nabyl,“ říká v rozhovoru pro deník E15 Zbyněk Kovář. „Rozhodoval jsem se, jestli se ve Staropramenu snažit dožít, což by bylo určitě pěkné. Pro svůj osobní rozvoj jsem si ale říkal, že toho mám ještě hodně před sebou. Kde budu působit v rámci skupiny Molson Coors, je v jednání, existuje několik scénářů,“ dodal.

Zelenému pivu z Topolan dala barvu bazalka, Slavkov nabídne "bahnitý" speciál

Publikováno:před rokemZdroj:Vyškovský deníkAutor:Michaela Martínková

Začali s ním Brňané před deseti lety a inspirovali řadu dalších pivovarů. A tak si nyní i obyvatelé Vyškovska můžou vybrat, jestli si dají na poslední čtvrtek před Velikonocemi k obědu špenát nebo večer zajdou na zelené pivo. V regionu ho vaří dva ze čtyř pivovarů, třetí chystá kvasnicový speciál.

Na Vyškovsku pouze ve vinárně ve vyškovské Radniční ulici, anebo pak v Brně, si lidé můžou pochutnat na pěnivém moku s příměsí bazalky topolanského pivovaru Lišák. „Dělám ho jen na objednávku. Pro vinárnu šlo o tři padesátilitrové sudy. Aby pivo mělo specifickou chuť, letos jsem do něj přidal bazalku. Nejedná se o žádná umělá aromata, ale čistě o přírodní přísadu," ujistil majitel pivovaru Jan Michalík.

Poprvé letos budou mít možnost milovníci zlatavého moku ochutnat zelený speciál od Pivovaru Vyškov jinde než jen v jeho pivnici. „Prvním rokem se naše zelené pivo objeví u našich zákazníků ve větším měřítku. Chceme založit tradici. V minulosti jsme ho mívali jen u nás v pivnici," uvedl ředitel vyškovského pivovaru Roman Kotolan.

Klasická dvanáctka
Při výrobě podle něj vsadili na osvědčenou kvalitu. „Zelené pivo se většinou dělá formou speciálů, které mají vyšší stupeň alkoholu, než je dvanáct. My jsme zvolili jinou cestu. Půjde o klasickou dvanáctku, která má jen zelenou barvu," popsal Kotolan s tím, že uvařili zhruba dvě stě hektolitrů.

„Cenu si řídí naši zákazníci. Pohybovat by se ale měla kolem šestadvaceti až třiceti korun," zmínil ředitel.

K dostání má být od čtvrtka. Jak dlouho se bude čepovat, neví. Minimálně do soboty by ale podle něj mělo být v prodeji. „Samozřejmě záleží na tom, jak rychle půjde na odbyt," dodal Kotolan.

Ochutnat ho zájemci můžou v pivovarské pivnici nebo Hotelu Selský dvůr ve Vyškově, ale také třeba ve Švábenicích, Drnovicích či Hvězdlicích.

Chystá se na něj například Vyškovan Filip Bergmann. „S kamarády vyrazíme do jedné vyškovské restaurace. Nemám tušení, co to bude za pivo, z jakého pivovaru. Půjde o překvapení. Rozhodně to ale pro nás není tradice, nechodíme na něj pravidelně každý rok. Určitě se na něj však těším," svěřil se mladík.

Speciál pak chystá také slavkovský pivovar. Pokud ale lidé čekají zelený mok, jsou na omylu. Vedení nechce jít komerční cestou. „Pivo nemá být zelené. Proto jsme připravili úplně jiné, jde o jarní speciál," řekl obchodní zástupce pivovaru Zdeněk Vlček.
Hodně kvasinek

Myslí si, že pivovary, které tvrdí, že používají tajné byliny, a ne barviva, neříkají až tak úplně pravdu. „Všechna zelená piva podle mého názoru obsahují přísady, které v něm nemají co dělat. Proto jsme přichystali jarní ležák. Stupňově jde o jedenáctku, do které jsme přidávali živou kulturu kvasinek. Je nepasterované a nefiltrované. Chceme ukázat, jak může pivo vypadat díky přírodní složce. Působí zakaleně až bahnitě. Kvasinek je v něm opravdu hodně," vyzdvihl Vlček.

V prodeji je od středy. Cena je podobná jako u vyškovského zeleného piva, a to mezi osmadvaceti a třiceti korunami. K dostání bude zhruba na deseti místech Vyškovska. „Ale jestli ho hospodští narazí už ve čtvrtek, to netuším. Někde možná dají přednost zelenému. U nás v restauraci ale bude," dodal Vlček.

Jako jediný ze čtveřice pivovarů v regionu nenabídne zelený mok ten bohdalický. „Zatím o něm neuvažuji. Nejde o naši tradici, ale irskou. Chystáme se vařit různé druhy, zelené ovšem rozhodně ne," zdůraznil majitel Jiří Novotný.

Velikonoce v Dalešickém pivovaru

Publikováno:před rokemZdroj:Vysočina-news.czDalešice

V neděli 20. března pořádá Dalešický pivovar Velikonoční tvoření a Den otevřených dveří. Prohlídky pivovaru, muzea, ale i dalších budou s průvodcem a zdarma.

„Otevřeme pivovarskou zahradu a také Bednářský dvůr, návštěvníci budou také moci nahlédnout do hotelových pokojů,“ popisuje správce pivovaru Ladislav Urban.
V pivovarském sále bude připraveno po celý den velikonoční tvoření. Vyzkoušet si tam budete moci sypání mandal a také tradiční velikonoční pletení pomlázek a košíků. Proutky budou připraveny, takže stačí jen přijít a pod zkušeným vedením si uplést na velikonoční pondělí pomlázku. Plést se budou také košíky.
Pletení se téměř deset let věnuje Světlana Řezanková. „Začala jsem na mateřské a od té doby pletu a učím plést. Pletení košíků už není sezónní záležitost, díky novým materiálům se dá plést celý rok,“ popisuje košíkářka Řezanková. Dříve se chodili na vrbové proutí, dnes se dají velmi jednoduše koupit „moderní proutky“. Jedná se o pedig, dříve se z něj vyráběl nábytek, známé jsou také kočárky z pedigu.

Pochlubte se vlastnoručně upletenou pomlázkou

Návrat k tradicím – tak by se dal stručně shrnout celoroční program pivovaru. „Snažíme se obnovovat české tradice, nebo spíše je udržet, aby na ně lidé nezapomněli. Dříve bylo běžné, že tátové se syny chodili na proutky a pletli pomlázky. Dnes není moc času, nebo to někteří tátové zapomněli,“ říká správce Urban.
Pletení pomlázek a košíků se už v mnohých rodinách nedědí. Že se však nejedná o konec tohoto řemesla u nás, svědčí fakt, že pletení košíků se učí ve školkách a zájem mají i dospělí. „Je to velmi kreativní činnost a baví malé i velké. V dalešickém pivovaru si pletení pod mým vedením může vyzkoušet každý, kdo přijde,“ zve Světlana Řezanková. Chybět nebudou dílničky pro tvoření velikonočních ozdob. K tomu dobré pivo a dobré jídlo. Na velikonoční neděli se v pivovaru sejdou lidé, aby společně drželi tradiční Velikonoce.

Ostravar si pro svůj nový koncept vybral Aetnu

Publikováno:před rokemZdroj:Mediář.czOstravar

Nová kampaň ostravské pivní značky s dlouhodobou strategií se objeví v létě.

Ve výběrovém řízení Pivovarů Staropramen na plánovaný repositioning značky Ostravar zvítězila původně brněnská agentura Aetna. Ta nyní připravuje ve spolupráci s výzkumnou a insightovou agenturou Simply5, která se podílela na organizaci tendru, nový dlouhodobý komunikační koncept značky ostravského piva. Představen by měl být letos v létě.

Zástupci Pivovarů Staropramen pozvali do tříkolového tendru na Ostravar zejména nesíťové a regionální agentury. V prvním kole byla představena big idea, v druhém její rozpracování do jednotlivých komunikačních nástrojů. Dva nejlepší koncepty následně prošly na testování do focus groups. „Regionální pivo potřebuje regionální řízení a partnera, který bude mít motivaci růst společně se značkou,“ tvrdí Zuzana Cieciotková, brand manažerka značky Ostravar.

V minulosti pro něj pracovala také agentura Outbreak, která se podílela na vzniku subbrandu „fotbalového piva“ Bazal, určeného pro fanoušky Baníku Ostrava.

Pro Aetnu je vítězství v tendru na Ostravar ve světě pivních značek premiéra. V oblasti rychloobrátkového zboží však spolupracovala se značkami Mondelez, Tesco, Rossmann nebo Datart, dlouhodobě se podílí také na komunikaci pražského Obchodního centra Nový Smíchov, brněnského NC Králova Pole či bratislavského OC Central.

„Vnímáme Ostravar jako referenční projekt. Z velké části půjde o nadlinkové aktivity, eventy a aktivační projekty,“ říká Michal Rožek, new business developer agentury Aetna.

Smiřický pivovar vstane z mrtvých

Publikováno:před rokemZdroj:Hradecký deníkAutor:Jan Pruška

Poslední várku piva ve Smiřicích sládek uvařil několik let po válce, zlatavý mok by se ale do míst nedaleko slavné kaple Zjevení Páně mohl brzy navrátit.

Téměř čtyři sta let se kouřilo z komínu smiřického pivovaru, jehož budova dodnes stojí v areálu místního zámku. A zdá se, že se sem sládek opět vrátí. Soukromá firma zde chce pivovar v nejbližší době obnovit.

„Máme vážného zájemce o obnovu pivovaru, ale jsme teprve na začátku administrativní mašinérie. Investor chce co nejdříve dokončit studii svého záměru po technologické stránce i co se týče další vybavenosti," potvrdil Luboš Tuzar, starosta Smiřic.

Místo by v areálu měla kromě samotné výroby piva najít také nová restaurace nebo ubytovaní.

Kdy se začne vařit ve Smiřicích pivo, ale zatím jasné úplně není. Projekt musí uspokojit hlavně památkáře, kteří budou mít v celé věci také slovo.

„Až se s investorem a památkáři dohodneme, tak musí vytvořit projekt a začne stavební řízení. V této fázi už by problém být neměl, nemovitost i pozemky kolem jsou naše. Samotná realizace pak bývá u těchto věcí kratší než předchozí administrativa," zakončil Tuzar.

Naposled místní vařili pivo na přelomu let 1948 a 1949, než výrobu zastavil stát. „17. prosince 1948 v rámci plánovitého řízení vyživovacího hospodářství ve smyslu zákona č. 118/45 Sb. zaslavilo Ministerstvo výživy Praha výrobu piva s okamžitou platností v místním státním pivovaru," píše se ve smiřické kronice.

Smiřický pivovar se nacházel v letech 1560 až 1949 v rohu areálu zámku. Největší příjem smiřického panství pocházel z pivovaru. Pivovar dával až 200 várek (každá z 23 korců sladu), tj. 4800 sudů v sumě 3000 kop gr. ročně. K roku 1629 se dozvídáme, že celkový příjem panství dosahuje přes 30 000 kop gr., v tom výnos z pivovaru činí 37 procent, za obilí 15 procent, z dobytka 13 procent, pokuty a úroky z dluhů poddaných 10 procent, poddanské úroční platby 7,6 procenta a zbytek drobné příjmy. Réžii domínia 12 500 kop téměř uhradil příjem z pivovaru.
Pro potřeby pivovaru dříve vrchnost udržovala čtyři chmelnice. Poddaní byli povinni prodávat určité množství obilí pro panské sýpky a pivovar za pevně stanovenou cenu, která byla nižší než tržní cena. 21. června 1697 vypukl ve vrchnostenském pivovaře ve Smiřicích nenadále ukrutný požár. Vyhořel nejen samotný pivovar, ale i jeho sladovna. Požár zachvátil i zdejší velký mlýn. Přenesl se také na celé městečko Smiřice a dokonce na sousedící Smiřičky. Ohně bylo ušetřeno jen několik málo domů. V roce 1958 byla v prostorách bývalého pivovaru zřízena výrobna antibiotik, jimiž byly obohacovány krmné směsi pro prasata.
(převzato ze smirice.eu)

Hospody na Blanensku budou čepovat oblíbené zelené pivo

Publikováno:před rokemZdroj:Blanenský deníkAutor:Petra Srstková

Velikonoční pivní speciály na Zelený čtvrtek nabídnou hospody na Blanensku. Například v restauraci U Štěpánků v Blansku jej budou hostům čepovat již od středy. „Koupili jsme asi sto čtyřicet litrů zeleného piva z Černé Hory. Budeme jej nabízet, dokud se neprodá. Návštěvníci naší restaurace na Velikonoce vždy očekávají, že zelené pivo budeme mít. Je to tradice, na kterou jsou zvyklí," uvedl vedoucí zařízení Petr Popelka.

Pivovar v Černé Hoře, který patří do rodiny Pivovarů Lobkowicz, bude dodávat pivo Velikonoční krasličák. „V Jihlavě jej intenzivně připravovali už před měsícem a půl. Je o něj ještě větší zájem než loni," sdělil sládek pivovaru Vlastimil Zedek.

Obchodní zástupce pivovaru Jaroslav Křelina uvedl, že v hospodách na Blanensku budou čepovat zhruba pětadvacet hektolitrů tohoto pivního speciálu. „Celkem jej dodáme do zhruba čtyř stovek hospod," upřesnil Křelina.

Na Velikonočním krasličáku si budou moci pochutnat například návštěvníci restaurace Slavia v Boskovicích. „Máme jej zhruba sto litrů. Každoročně je o něj obrovský zájem. Předpokládáme, že vydrží maximálně dva dny," řekla servírka Nikola Krejčířová.

Ve Vesnickém pivovaru Ohrada ve Vískách velikonoční pivo na Zelený čtvrtek připravit nestihli. „Máme pšeničné pivo, které ještě není uzrálé. Loni jsme ho touto dobou již nabízeli, ale letos máme vytíženou kapacitu, a tak jsme přednostně vyráběli jiná piva," řekl jednatel pivovaru Michal Kamba.

Pšenice dvanáctka ještě odpočívá v ležáckých tancích. „Zhruba za čtrnáct dní ji budeme stáčet. Pak bude k dostání v restauraci Agrocentra Ohrada. Chtěli jsme, aby název piva evokoval jaro. Dobu, kdy začíná růst obilí," doplnil Kamba.

Nejlepší výčepní piva Gambrinus soutěžili v Plzni

Publikováno:před rokemZdroj:Region Plzeň

Mezi finalisty byl letos rekordní počet žen. O titul absolutního vítěze se jich utkalo celkem sedm. Absolutním vítězem v pivní soutěži Mistr výčepní 2016 pořádanou plzeňským pivovarem Gambrinus se ale nakonec stal Petr Hlavatý z liberecké restaurace U Cvičáku.

Pivovar Gambrinus přispívá soutěží Mistr výčepní ke zvyšování úrovně české pivní kultury dlouhodobě. Dobré, správně vychlazené a hezky načepované pivo do čisté sklenice je jednou z nejdůležitějších podmínek spokojenosti zákazníků a příjemného zážitku z návštěvy restaurace. Gambrinus připravuje pro letošní rok velkou akci, kterou by chtěl zvýšit povědomí o péči o pivo, jeho správném čepování a servírování. A právě nejlepší výčepní, mistři svého řemesla, by měli sehrát v tomto projektu důležitou roli. „Jsme přesvědčení, že vaříme skvělé pivo a rádi bychom, aby se ve stejné kvalitě dostalo až na stůl před naše štamgasty. Proto máme pro letošní rok připravenou rozsáhlou aktivitu, která by měla oslovit až dva tisíce hospod. Půjde o skutečně velkou věc, takže zvažujeme zapojení i těch nejlepších výčepních, z nichž většinu jsme mohli vidět právě na soutěži o Mistra výčepního,“ uvedl Marek Dvořák, manažer značky Gambrinus.

Ostatně i sami účastníci předešlých ročníků potvrzují, že své zkušenosti ze soutěže ocenili i ostatní kolegové výčepní. „Vítězství nebylo jen zvýšením vlastní prestiže a propagace naší hospody, ale zároveň i příležitost, předat své zkušenosti dalším kolegům a kolegyním,“ řekla loňská absolutní vítězka Marie Černá.

Řemeslo výčepního není již jen doménou mužů

Letošní ročník Mistra výčepního Gambrinus ukázal také na zajímavý trend, mezi dvaceti sedmi finalisty bylo zastoupeno celkem sedm žen, což je nejvíce v historii soutěže. Porota nakonec ovšem rozhodla o prvenství pro Petra Hlavatého, který je výčepním v restauraci U Cvičáku v Liberci.

Pořadí Jméno a příjmení Město Hostinec
1. Petr Hlavatý Liberec U Cvičáku
2. Petra Kolářová České Budějovice Čečovka
3. Dominik Šafránek Třebíč Kozlovna Alfa

„Ocenění je pro mě velká čest, svým způsobem by si ale prvenství zasloužili všichni zúčastnění, protože i oni dokázali, že dělají dobré jméno svému řemeslu,“ uvedl Petr Hlavatý. Vedle samotného titulu Mistra výčepního obdrží vítěz od pivovaru také nefiltrovaný ležák Gambrinus v dřevěném soudku. Letošní nejlepší mistr výčepní ho narazí přímo ve své domovské hospodě během oslavy, kterou pro něj pivovar Gambrinus uspořádá.

Pivní turistika láká. V Jeseníku se můžete vydat po stopách tajemného vynálezce Alfreda Beern

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Andrea Švubová

Jeseník má novou ikonu. Je jí vášnivý myslitel a vynálezce Alfred Beernitz. Na rozdíl od jiného slavného rodáka Vincence Priessnitze, který léčil vodou, Beernitz šířil mezi lidmi pivo. Od března má v Jeseníku i své muzeum.

Lidé v něm mohou ochutnat pivo v různých formách a skupenstvích. A i když si kdekdo řekne, že jde jen o reklamní trik, v Centru pivních vynálezů se určitě pobaví.

Alfred Beernitz, nadšený badatel, chemik a experimentátor údajně podnikal v Jeseníku na přelomu 19. a 20. století. V archivech by turisté ale Beernitze nenašli. Žil nebo nežil?

„To je těžká otázka, každopádně postava Alfreda Beernitze nám zapadá do Jeseníků, které jsou tajemné. To, jestli žil nebo ne, necháme na návštěvnících našeho Centra pivních vynálezů, aby sami posoudili,“ říká Kamil Kavka, jeden z těch, kteří odkaz Alfreda Beernitze oprášili.

U pivní laboratoře provádí bratr Kamila, Martin Kavka: „Připravuji pivní pálenku, která se skládá z piva. Zde nám destiluje. Tady máme pivní čokoládu a vedle vidíte molekulární pivo, kde děláme pivní kaviár.“

Mimo laboratoře tu najdete také pivní vynálezy. Právě Alfred Beernitz byl totiž údajně tím, kdo vynalezl malé pivo. Najdeme tu například malou věc z nerezu, která se jmenuje Gustátus, neboli „ochucovač“. Slouží pro ty, kteří mají rádi pivo nějak okořeněné.

„Je to pro fajnšmekry, kteří mají rádi pivní pestrost. Návštěvníci si tu mohou vyzkoušet pivo s různými příchutěmi. Teď se nám hodně podařila příchuť citrusových plodů a perfektně funguje chilli a pepř, které tomu pivu dodávají na pikantnosti a posílají ho chuťově úplně někam jinam,“ říká Kamil Kavka.

Centrum pivních vynálezů slibuje celou řadu zážitků, a protože je expozice živá, bude jich neustále přibývat.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.11.2017 11:125.760/5.760