Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Zisk AB InBev skončil pod očekáváním, firma zvýšila dividendu

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTK

Zisk největší světové pivovarské společnosti Anheuser-Busch InBev ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku stoupl, tržby ale klesly více, než se čekalo. Vedení globální skupiny se sídlem v Belgii i přes čtvrtletní nečekaně slabé výsledky dnes navrhlo zvýšit dividendu, předpovědělo ale, že na trzích Brazílie a Číny přetrvají problémy.

AB InBev loni podala nabídku na převzetí konkurenta SABMiller za 107 miliard dolarů (2,6 bilionu korun) a dnes potvrdila, že dokončení akvizice majitele Plzeňského Prazdroje nadále čeká ve druhém pololetí tohoto roku.

Zisk společnosti před splátkou úroků, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA) stoupl meziročně na srovnatelném základě o 6,6 procenta na 4,3 miliardy dolarů. Analytici oslovení agenturou Reuters čekali v průměru výsledek 4,7 miliardy dolarů. Tržby se snížily o zhruba deset procent na 10,7 miliardy dolarů, což bylo asi 600 milionů dolarů pod odhady trhu.

Výrobce piv značek Stella Artois, Budweiser nebo Corona navrhl zvýšit dividendu na 3,60 eura na akcii z dosavadních tří eur. Pro letošní rok společnost předpověděla zlepšení objemu a složení prodeje ve Spojených státech, které jsou jejím největším trhem. Firma také čeká další silný rok v Mexiku, ale přetrvávající potíže v Brazílii a Číně; čínská ekonomika nyní roste nejpomaleji za čtvrt století a Brazílie zažívá nejhorší recesi v zaznamenané historii.

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického konkurenta Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má asi 200 značek z celého světa, předloni koupila budějovický pivovar Samson.

Lobečský sládek Tomáš Fencl své první pivo uvařil v paneláku

Publikováno:před rokemZdroj:Mělnický deníkAutor:Jiří ŘíhaLobeč

Vaření piva Tomáše Fencla baví, ještě větší potěšení mu však přináší, když ho točí lidem.

První pivo vařil v panelákovém bytě v pražských Malešicích, teď je Tomáš Fencl sládkem Parostrojního pivovaru v Lobči u Mšena.

A pivo vaří výborné, což dokládají i dvě bronzové pečetě z mezinárodního pivního festivalu.

O vaření vlastního piva přemýšlel už před dvaceti lety. „Byli jsme tehdy v Austrálii. Měli jsme rádi pivo, ale neměli jsme moc peněz, což mě přivedlo k tomu, že jsem v tamním supermarketu objevil instantní pivo. Byla to taková piksla s výtažkem ze sladu a chmelem, smíchalo se to s vodou, přidaly se kvasnice a nechalo se to čtyři dny kvasit. Pak se to dalo do lahví a nechalo ležet. Bylo to přitom úplně normální pivo, po kterém se člověku motala hlava," vzpomíná Tomáš Fencl, kterému v té době bylo dvacet let.

Po instantním pivu se začal shánět i po návratu do Čech. „Vyráběl to akorát jeden pivovar na vývoz do Ruska, tahle směs byla totiž levnější na dopravu a neplatilo se za to clo jako za alkohol, protože tam ještě žádný nebyl. V Rusku to smíchali s vodou a vyráběli české pivo. Podařilo se mi ale tuhle instantní směs sehnat v menším balení."

K vaření piva nynějšího lobečského sládka přivedl i jeho strýc, který s tím sám doma začal. „Našel jsem na chalupě na půdě starý třicetilitrový hrnec, v němž jsem na sporáku v panelákovém bytě vařil pivo. Zrní jsem mlel na ručním mlýnku a zcezovačku jsem měl v koupelně. Neměl jsem chladič, tak jsem to nosil přes obývák na balkon. Sem tam mi něco vyšplouchlo. A lednice byla plná petek," popisuje své dobrodružné začátky s vařením piva vystudovaný architekt.

Za zalepenou kuchyň a politou podlahu ho kupodivu manželka nehubovala. „Dokonce mi v tom i fandila a poslala mě na kurz do Podskalské. Takže za to všechno může tak trochu ona," pokračuje milovník zlatavého moku, který na sporáku zvládl vyrobit asi patnáct várek.

Když se pak s manželkou přestěhoval do rodného domu na pražské Ořechovce, podmínky pro domácí výrobu jejich oblíbeného nápoje se rázem zlepšily. „Koupil jsem si tenkrát prototyp varné soupravy od Mevy, která vyrábí popelnice, a vařil jsem v tom ve sklepě pár let pivo pro nás a pro kamarády."

Zlom nastal ve chvíli, kdy Tomáši Fenclovi řekla jeho kamarádka o plánech manželů Prouzových v lobečském pivovaru. „Říkala, že hledají někoho, kdo by jim tam vařil pivo. Myslel jsem, že tam mají nějakou varnu na tři sta litrů a jednou za čtrnáct dní budou chtít uvařit pivo. Pak jsem se ale od nich dozvěděl, že to ještě hotové nemají a shánějí někoho, kdo to s nimi dá dohromady. Přes noc se nám to rozleželo a kývli jsme si," přibližuje dobu před zhruba třemi lety.

Přípravy byly zdlouhavé, ale loni v dubnu se v nově zařízené varně lobečského pivovaru začalo opět vařit pivo. „Čekal jsem, že ten přechod ze sklepa rodinného domu do pivovaru bude horší, ale bylo to naopak jednodušší a lepší. Je to všechno zařízené přímo na vaření, doma jsem musel pořád nad něčím laborovat. Kdybych ale věděl, že to bude taková dřina, už bych do toho nešel," líčí sládek s tím, že každá várka je dlouhá a fyzicky náročná. „Není to jen výroba, ale i celníci, pivo se musí nalahvovat a rozvážet do podniků…"

V provozu Tomáši Fenclovi pomáhá podsládek, jímž je jeho spolužák ze střední geodetické školy Karel Šafařík. „Léta dělal geodeta, ale přejedlo se mu to. Tak dal výpověď a šel se mnou do pivovaru."

Samotné vaření piva Tomáše Fencla baví, ještě větší potěšení mu však přináší, když ho točí lidem. „Největší odměnou je, když jsme někde se stánkem, lidé chodí, klepou nám na rameno a říkají, že naše pivo je nejlepší. Kdyby dobré nebylo, už bych se na to asi vykašlal," říká sládek lobečského pivovaru.

V pivovaru v Lobči Tomáš Fencl za necelý rok uvařil už pětaosmdesát tisíc litrů piva, což je osm set padesát hektolitrů. Do dubna, kdy uplyne rok od první várky, by měl výstav dosáhnout tisíce hektolitrů. „Na začátku jsme si říkali, že bychom mohli mít roční výstav dva tisíce hektolitrů, ale to bychom museli jet stále naplno. V letní sezoně jsme vařili až čtyřikrát týdně a přes zimu, kdy takový zájem o pivo není, vaříme dvakrát v týdnu," doplňuje sládek.

Táborský pivovar v proudu času

Publikováno:před rokemZdroj:Kultura21.cz

Pivo a táborské pivovarnictví v proudu času; to je téma nové výstavy, kterou připravilo Husitské muzeum v Táboře. Vaření piva neodmyslitelně patří k české kultuře a české historii. Staří Čechové pohlíželi na pivo nejen jako na osvěžující nápoj, ale také jako na výživný, chutný a levný tekutý chléb. Pivo je velmi oblíbeným národním nápojem.

Jak se nejstarší nápoj světa vařil dříve a jak se vaří dnes? Co je na pivu zdravé a co naopak ne? Jak je město Tábor spojeno s pivovarnickou tradicí? Tyto a mnohé další otázky a zajímavosti zodpoví nová výstava Táborský pivovar v proudu času.
Návštěvníci se na výstavě například dovědí, kdo začal jako první dochucovat pivo chmelem, komu se říkalo lízníci, či jak se na výrobě piva podepsala průmyslová revoluce. Podrobná mapa provede návštěvníky výstavy po všech táborských pravovárečných domech a pivovarech.
V gotickém sále návštěvníka uvítá původní nápis z dob národního podniku Jihočeské pivovary. Společně s ním tu jsou vystaveny také unikátní stavební plány a fotografie pivovaru. Zajímavostí je mapa, zobrazující právovárečné domy a všech čtrnáct pivovarů, které se v Žižkově městě nacházely. Mapu doplňuje digitální prezentace, v níž se střídají fotografie někdejších právovárečných domů.

Druhá část výstavy přibližuje historii pivovarnictví od doby, kdy se pivo začalo vyrábět v Mezopotámii ve 4. tisíciletí před naším letopočtem, až po současnost, kdy chmelové palice vystřídal chmelový granulát. Návštěvníci se dozvědí, že se pivo původně vyrábělo zkvašením chleba, nebo obilné kaše a až v Evropě začalo být vyráběno z obilných zrn pšenice a ječmene. Teprve naši slovanští předci začali dochucovat pivo chmelem.
Důležitým mezníkem pro moderní výrobu piva se pak stala průmyslová revoluce v 19. století, která zavedla do výroby piva stroje. Dějiny pivovarnictví dokresluje množství zajímavých exponátů. Táborský pivovar připomínají pivní láhve a cedule. Nechybí ani patron pivovarníků, svatý Václav, a expozice nápojového nádobí.
Třetí část výstavy je věnována výhradně táborskému pivovaru. Texty seznamují návštěvníky s dějinami místních pivovarských podniků od nejstarší písemné zmínky z roku 1436 až po uzavření táborské stáčírny piva na počátku devadesátých let 20. století. Zvláštní panel návštěvníkům připomíná přestavbu pivovaru z přelomu 19. a 20. století, která ze zastaralého feudálního pivovaru vytvořila moderní parostrojní podnik, jenž v téměř nezměněné podobě dožil až do počátku osmdesátých let 20. století. K vidění jsou tabla členů správy pivovaru právovárečných měšťanů, kopie kupní smlouvy na Střelnici z roku 1862, pivní kalendáře, etikety, zátky, plány a písemné dokumenty hostince U Mědínků, který provozovalo právovárečné měšťanstvo. Návštěvníci jistě ocení i různé zajímavosti spjaté s výrobou piva.

Husitské muzeum v Táboře bylo založeno již v roce 1878. Návštěvníkům nabízí mimo jiné moderní expozice s řadou interaktivních prvků, unikátní gotický sál, ale i návštěvu chodeb středověkého podzemí města.
Výstava Táborský pivovar v proudu času potrvá do 10. července 2016.

Domažlice připravují další etapu oprav historického pivovaru

Publikováno:před rokemZdroj:archiweb.czAutor:Lada PeškováDomažlice

Do dvou let by chtěly Domažlice dokončit další etapu rozsáhlé rekonstrukce historického objektu bývalého městského pivovaru. Loni město opravilo první část - pivovarský hvozd. Nyní pracuje na dokumentaci a na žádosti o dotaci na opravy severního křídla. V něm by měla vzniknout ve dvou podlažích knihovna, dále restaurace, výstavní prostory a také samotný pivovar, jehož provoz chce město obnovit. Podle předběžných odhadů by tyto opravy přišly zhruba na 40 milionů korun, část by měla pokrýt dotace, řekl ČTK starosta Miroslav Mach.

Radnice zpracovává žádost o dotaci z česko-bavorského přeshraničního dotačního programu. Bude se vztahovat zejména na expoziční část pivovaru, kde budou mimo jiné výstavní prostory zaměřené na česko-německou spolupráci. Z celkových nákladů na opravu křídla jsou uznatelné náklady pro dotaci asi 20 milionů korun, město by mohlo dostat až 90%. Zbývající peníze se radnice pokusí získat i v jiných dotačních titulech, počítá ale i s tím, že by je doplatila z vlastních zdrojů.

V opraveném křídle by měla vzniknout například restaurace. Město by se podle Macha chtělo domluvit s učňovskou školou. Domažlice by tak získaly dobrého provozovatele a škola kvalitní prostředí pro praxe studentů.

Kromě česko-německé expozice by měla v pivovaru najít místo také pivovarská expozice či výstava o historii sklářství na Domažlicku. V údolí řeky Bystřice byly dříve sklárny, které byly největším odběratelem městského pivovaru, řekl starosta. Další dvě patra křídla budou patřit knihovně a její vzdělávací funkci. Mach by chtěl, aby se opravené křídlo otevřelo někdy na jaře 2018.

Potom už zbude opravit zhruba za 25 milionů korun přední křídlo, kde bude koncertní sál v podkroví a velký sál pro 200 lidí. Bude ho moci využívat restaurace pro velké svatby a další akce, budou se tam pořádat i konference a podobně. V křídle by také mohla vzniknout pivnice, případně menší obchůdky, plánuje starosta.

Loni v srpnu otevřely Domažlice hvozd, jehož oprava přišla na 26 milionů korun. V pětipatrovém objektu vznikla po obvodu galerie s prosklenými podlahami. Jsou tam zejména veškeré technologie a infrastruktura pro další rozvoj objektu a také nový výtah.

Chcete pivovar? Heineken jeden český prodává, a celkem levně

Publikováno:před rokemZdroj:MarketingSales.czZlatovar

Pivovarnická skupina Heineken prodává pět let nevyužívaný areál pivovaru v Krásném Březně. Odhadní cena zní 20 milionů korun.

Pivovarnický koncern Heineken, který u nás vlastní pivní mj. značky Krušovice, Starobrno, Zlatopramen nebo Březňák, prodává tříhektarový areál historického pivovaru v Ústí nad Labem - Krásném Březně s osmi budovami. Výběrové řízení na koupi bývalého pivovaru vyhlásila v těchto dnech realitní a dražební společnost Naxos. Doporučená kupní cena areálu je 20 milionů korun. První kolo výběrového řízení se uzavírá 13. dubna.

Šlechtický pivovar v Krásném Březně byl postaven v roce 1642. Na začátku 20. století tamní sládci vařili celkem 16 značek piva, včele se Zlatopramenem. V roce 2011 přesunul majitel pivovaru, koncern Heineken, výrobu do nedalekého Velkého Března, které je domovským sídlem značky Březňák, potažmo dalších pivovarů skupiny.

Naxos dnes v někdejším pivovaru vidí především jiné formy využití než je vaření piva: "K jeho velkým výhodám patří i to, že je napojený vlečkou na železniční koridor Ústí nad Labem - Děčín a dále do Hamburku. Areál nabízí široké spektrum využití - mimo jiné to může být skladování třeba ovoce a zeleniny s minimálními náklady na chlazení. Sloužit může také jako překladiště kontejnerů, jako obchodní či administrativní centrum, ale také by tu byla možná bytová výstavba. A atmosféra ojedinělé sladovny, staré varny a ležáckých sklepů zase vybízí ke zbudování komunitního centra," uvádí Martin Stibor z Naxosu.

Pivovar v ústeckolabském Krásném Březně změní vlastníka i způsob využití

Publikováno:před rokemZdroj:Hypoindex.czKrásné Březno

Obchodní či administrativní centrum, umělecké prostory či bytový dům. V to vše se v Česku proměnily bývalé pivovary. Podobná proměna čeká pravděpodobně i tříhektarový areál historického pivovaru v Ústí nad Labem – Krásném Březně s osmi budovami. Prodává jej pivovarnický koncern Heineken. Výběrové řízení na koupi bývalého pivovaru vyhlásil v těchto dnech Naxos, jedna z největších realitních a dražebních společností v Česku. Heineken si ji vybral mimo jiné i proto, že má s podobnými prodeji zkušenosti. Doporučená kupní cena areálu je 20 milionů korun. První kolo výběrového řízení, během něhož mohou zájemci podávat přihlášky, se uzavírá 13. dubna.

„Obdobným způsobem, kdy se počítalo s jinými využitím areálu, než bylo to původní, jsme již prodávali několik velkých komerčních nemovitostí,“ říká Martin Stibor z Naxosu, který má prodej na starosti. „Například bývalý areál cihelen Wienerberger začal po svém zpeněžení sloužit jako fotovoltaická elektrárna. Jednotlivé provozy textilky Triola se zase využily pro výrobu montovaných rodinných domků. A nyní aktuálně prodáváme také Automatické mlýny Pardubice. Vždycky se snažíme představit si možné varianty, jak mohou objekt využít noví vlastníci. Propojujeme při těchto prodejích jak poradenství, tak vlastní zpeněžení,“ dodává.

Sklady, obchody ale i komunitní centrum…

Revitalizace někdejšího pivovaru v Krásném Březně po jeho prodeji by podle Martina Stibora znamenala přínos pro okolí a také nová pracovní místa v Ústí nad Labem. „K jeho velkým výhodám patří i to, že je napojený vlečkou na železniční koridor Ústí nad Labem – Děčín a dále do Hamburku. Areál nabízí široké spektrum využití – mimo jiné to může být skladování třeba ovoce a zeleniny s minimálními náklady na chlazení. Sloužit může také jako překladiště kontejnerů, jako obchodní či administrativní centrum, ale také by tu byla možná bytová výstavba. A atmosféra ojedinělé sladovny, staré varny a ležáckých sklepů zase vybízí ke zbudování komunitního centra,“ uvádí.

Šlechtický pivovar v Krásném Březně byl postaven v roce 1642. Na začátku 20. století tamní sládci vařili celkem 16 značek piva. V roce 2011 přesunul majitel pivovaru, koncern Heineken, výrobu do nedalekého Velkého Března.

Hospodští budou moci čepovat pivo z Chrámu chmele dříve, než čekali

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Miroslava Strnadová

Radnice v Žatci chce, aby se pivo z tamního Chrámu chmele čepovalo kromě domovské i v dalších restauracích. Zatím tomu brání pětiletá lhůta, což byla jedna z podmínek udělení dotace na tuto turistickou atrakci. Už za tři roky by ale vše mohlo být jinak.

Město se totiž nyní dohodlo s poskytovatelem dotace ROP Severozápad, že povinnou pětiletou lhůtu zkrátí o rok. Pivo z Chrámu chmele a piva by se tak mohlo čepovat v jiných podnicích a také na veřejných akcích mimo domovskou restauraci už v roce 2019.

„Chtěli bychom pivo nabídnout i do dalších restaurací, což by přineslo organizaci víc peněz. Máme poznatky, že o pivo mají majitelé podniků zájem,“ uvedl žatecký místostarosta Jaroslav Špička.

Chrám chmele a piva byl dokončen v roce 2012, pětiletá lhůta ale začala běžet až od loňska, kdy byla schválena závěrečná zpráva projektu.

Řídící výbor dotačního úřadu schválil zkrácení doby udržitelnosti na svém posledním zasedání, které proběhlo 16. února. Důvodem vstřícnosti výboru bylo právě to, že kvůli problémům v celém ROP Severozápad, kdy byl program kvůli machinacím zastavený, byly Žatci peníze proplacené a závěrečná zpráva schválena se zpožděním.

„Výbor do zkrácení lhůty udržitelnosti započítal dobu, po kterou příjemce nemohl svým jednáním a svou vůlí ovlivnit pozastavení procesu schvalování projektu,“ vysvětlil mluvčí dotačního úřadu Severozápad Pavel Žinčík s tím, že doba udržitelnosti se Žatci zkrátila o 374 dní.

Celkové náklady na Chrám chmele a piva činily 252 milionů korun, z ROP Severozápad přišla dotace 211 milionů korun.

Budvar překonal magickou hranici 50 milionů hektolitrů

Publikováno:před rokemZdroj:Krajské listyBudvar

Budějovický Budvar překonal další magickou hranici ve své historii a potvrdil dlouhodobý trend vzrůstajícího zájmu o pivo značek Budweiser Budvar a Pardál. Ve čtvrtek 11. února 2016 přesáhl celkový výstav piva, uvařeného v tomto pivovaru, objem 50 milionů hektolitrů.

Pivovar Budějovický Budvar potvrdil trend dlouhodobého růstu zájmu o pivo značek Budweiser Budvar a Pardál. Ve čtvrtek 11. února 2016 překonal objem vystaveného piva hranici 50 milionů hektolitrů. Pro názornost: tento objem piva by zalil českobudějovické náměstí o rozloze jednoho hektaru do výšky 500 metrů – to je téměř sedminásobek výšky jednoho ze symbolů jihočeské metropole, Černé věže (71,9 metru). Při průměrném ročním průtoku řeky Vltavy v Českých Budějovicích by u Dlouhého mostu dosud vystavené budvarské pivo protékalo řekou déle než dva dny (přes 50 hodin).

V prvním roce od svého založení (hospodářský rok 1895/1896) byl výstav pivovaru pouhých 35 223 hektolitrů. K uvaření jednoho milionu hektolitrů potřeboval podnik dvanáct let – tato meta padla v roce 1907. Hranice 10 milionů hektolitrů byla překonána v roce 1959. Teprve sto let po založení pivovaru, v roce 1996, dosáhl celkový objem vystaveného piva 25 milionů hektolitrů.

Během posledních deseti let se roční produkce pivovaru zvýšila o 39 procent. Přes obrovský nárůst objemu výroby vaří Budějovický Budvar své pivo stále osvědčenými řemeslnými postupy. „Jsme hrdí na to, že pokračujeme v 750leté tradici vaření originálního Budějovického piva. Pod značkou Budweiser Budvar o tuto tradici pečujeme a uchováváme ji pro příští generace. Při výrobě piva používáme výhradně původní suroviny a vaříme jej pouze v Českých Budějovicích. I proto se naše pivo může pyšnit Chráněným zeměpisným označením,“ říká ředitel Jiří Boček. Chráněné zeměpisné označení garantuje spotřebitelům skutečnou kvalitu, tedy to, že zakoupený produkt není levnou napodobeninou a že byl vyroben na konkrétním místě, z přesně definovaných surovin a předepsaným výrobním postupem. „Budějovické pivo vyvážíme do 70 zemí světa. Reprezentujeme tak nejen náš pivovar, ale také výrazně přispíváme ke zvyšování známosti Českých Budějovic i České republiky ve světě,“ dodává Boček.

V roce 2015 uvařil Budějovický Budvar více než 1,6 milionu hektolitrů piva, což představuje meziroční nárůst téměř o deset procent. Podnik tradičně dosáhl velmi dobrých exportních výsledků. Do 76 států putovalo téměř 900 000 hektolitrů piva, meziročně o 10,5 procenta víc. Na domácím trhu se prodej zvýšil o devět procent a překročil objem 700 000 hektolitrů. Tržby podniku se loni meziročně zvýšily o osm procent a překročily hodnotu 2,55 miliardy korun.

PIVEX 2016 zná vítěze – Litovel, Zubr i Holba mají zlato

Publikováno:před rokemZdroj:Olomoucké novinky

Únor přinesl do brněnského hotelu Voroněž již tradiční vyhlášení prestižní degustační soutěže PIVEX 2016, ve které se utkala lahvová a sudová piva.T mavá Litovel Dark potvrdila světovou kvalitu.

Mezi patnácti zúčastněnými pivovary nechyběl ani Pivovar Litovel. Jeho tmavé výčepní pivo Litovel Dark získalo zlatou medaili a potvrdilo tak nedávné vítězství na mezinárodní soutěži Zlatá pivní pečeť kvality 2016. Kromě něj získalo stříbro také tmavé pivo Litovel Dark Premium, stříbrnou a bronzovou medaili si odnesl pivovar za světlé pivo Litovel Moravan. Kromě medailí putují do pivovaru i speciální ocenění – certifikáty kvality pro Litovel Premium a Litovel Classic.

„PIVEX je u nás již zavedeným pivním kláním, které má respekt jak u odborníků, tak u samotných konzumentů piva. Náš pivovar se jej účastní již tradičně a těší nás, že každoročně dosahuje vynikajících výsledků,“ uvádí ředitel Pivovaru Litovel Lumír Hyneček. Tento rok je pro litovelské pivovarníky opět ve znamení vítězství. Tmavá Litovel Dark, která naposledy zazářila ve Zlaté pivní pečeti 2016, potvrdila nedávný úspěch z mezinárodní soutěže i tzv. zlatý hattrick neboli zlato ze tří ročníků degustační soutěže České pivo.

„Naše Litovel Dark je pivo, které má na svém kontě již nejedno prestižní ocenění, včetně těch zlatých. Stálé místo na prvních příčkách tuzemských i světových soutěží potvrzuje jeho neměnnou vysokou kvalitu a vynikající chuťové vlastnosti,“ dodává Hyneček.

Dalšími významnými úspěchy jsou pro Litovel stříbro pro tmavé pivo Litovel Dark Premium a stříbrná a bronzová medaile světlého výčepního piva Litovel Moravan. Skutečnost, že se nejlepší piva vaří na střední Moravě, potvrzují získané medaile pro produkty všech tří pivovarů moravské pivovarnické skupiny PMS. Litovel, Zubr i Holba obsadily v soutěži PIVEX 2016 první místa ve všech kategoriích lahvových piv a celkově si ze soutěže odvážejí historicky rekordní počet šestnácti ocenění celkem.

Zlatý pohár Pivex (soutěž lahvových piv) a Zlatý soudek Pivex (soutěž sudových piv) se řadí mezi nejprestižnější degustační soutěže v zemi. Neoznačené vzorky jsou podrobeny anonymnímu posuzování poroty, kterou tvoří zástupci soutěžních pivovarů, Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze a dalších odborníků. Hlavními hodnoticími kritérii jsou chuť, plnost, vůně, barva, říz a hořkost. Olomouckénovinky.cz informovala Mgr. Jitka Cilečková.

Rozkvět minipivovarů výrazně pomáhá i sklářům

Publikováno:před rokemZdroj:Reflex.cz

Jen v Praze jich je několik desítek. Novoměstský pivovar, Strahovský pivovar, Břevnovský, nebo třeba Nota Bene či Kolčavka. Pivní turistika je stále oblíbenější. A prospěšná - kromě specifických chutí totiž zajistila také oživení sklářské výroby - stále častější jsou totiž požadavky na výrobu netradičních pivních lahví nebo půllitrů.

Minipivovary v posledních letech hledají atypické formy skleněných lahví. Do módy se znovu dostávají i ty s pákovým uzávěrem a porcelánovým vrškem. Na potravinářském veletrhu Salima to dnes řekl Radovan Růžička ze společnosti Bricol - M z Valtic na Břeclavsku.

Podle Růžičky se vrací do módy i skleněné lahve o objemu 0,75 litrů stejně jako půllitrové s porcelánovým vrškem. Podobné typy pivovary používaly od konce 19. století. "Minipivovary mají specifické podmínky výroby, je tam lidštější přístup sládka, který si s pivem dokáže vyhrát," míní Růžička.

Podobné typy lahví už před deseti lety používal minipivovar ve Vrchlabí, větší zájem o ně souvisí i s tím, že je ve velkém používá Rodinný pivovar Bernard. "Navazuje to na historické tradice. Velké pivovary to ale nekupují od nás, ale rovnou ze skláren," uvedl Růžička.

I tak však firmě z Valtic roste obrat. Loni jej měla kolem 85 milionů korun. Letos očekává, že bude o osm procent vyšší. Dodává lahve desítkám minipivovarů. Těch je nyní už přes 300 a jejich oborový svaz předpokládá, že se časem jejich počet ještě zdvojnásobí.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.20.10.2017 16:105.628/5.628