Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivovar Starobrno se stává hlavním partnerem Brněnského Majálesu 2016

Publikováno:před rokemZdroj:STATISTICKY[cz]Starobrno



Přípravy Brněnského Majálesu 2016 odstartovaly. Zásadní novinkou letošního ročníku je změna hlavního pivního partnera. Letos budou návštěvníci pít pivo od brněnského pivovaru Starobrno.

Letošní Brněnský Majáles bude už 13. ročníkem největšího festivalu pro mladé na jižní Moravě. Dvanáct let byla hlavním pivním partnerem společnost Plzeňský Prazdroj. Letos ho ale vystřídal pivovar Starobrno. „Máme upřímnou radost ze vzájemného partnerství, na které se velmi těšíme. O spolupráci jsme mluvili už v minulosti. Doufáme, že tím potěšíme lokální pivní patrioty,“ řekl Petr Syřiště, Brand Manager pivovaru Starobrno.

Návštěvníci se mohou těšit na širokou nabídku čepovaných piv a pivních produktů. Nebude chybět ani speciální pivní zóna, kde bude zlatavému moku věnována maximální péče. Díky spolupráci na návštěvníky čeká řada překvapení, které budou součástí nabitého programu festivalu.

Mezi hlavní ohlášené hudební hvězdy letošní open-air části již tradičně patří nejžádanější kapely – Kryštof, Horkýže Slíže, Mandrage, Wohnout, UDG, Xindl X či Vypsaná Fixa a mnoho dalších.

Vstupenky nejvýhodněji
Lidé, kteří chtějí koupit lístek za aktuálně nejvýhodnější cenu, mají čas do 25. dubna. „Do té doby jsou k dispozici vstupenky za 420 korun. Členové Majálesového klubu je získají dokonce ještě levněji. Od 26. dubna se cena vstupenek zvyšuje na 499 korun,“ uvedl David Peštál, jeden z organizátorů. Seznam prodejních míst lze tradičně nalézt na webových stránkách. Zde si také mohou zájemci zakoupit vstupenky on-line.

Čepování piva trénuje finalistka jen v práci

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeňský deníkAutor:Andrea Pánková

O tom, že čepování piva není nic jednoduchého, se přesvědčili účastníci středečního finále soutěže Mistr výčepní 2016, které se konalo 
v plzeňském pivovaru.

Ti nejlepší z celé republiky měli za úkol naservírovat a hned třemi styly správně načepovat pivo odborné porotě.

Soutěže se zúčastnila také Plzeňanka Kateřina Smazalová, která své první pivo načepovala ve svých pěti letech. 
V současné době ji čepování piva v Pivnici Sladovnická živí. „Hospoda mě provází celý můj život, začínala jsem v nich už jako brigádnice," nechala se slyšet pětadvacetiletá Plzeňanka, která se do soutěže přihlásila sama.

Regionálního kola soutěže Mistr výčepní se zúčastnila už minulý rok. „Umístila jsem se v první desítce, letos jsem byla třetí, a tak jsem postoupila do finále," upřesnila Kateřina. Regionální kolo proběhlo právě v Pivnici Sladovnická, což bylo pro Plzeňanku výhodou. Její postup do finále tam prý oslavují ještě dnes. Od té doby se jí také často stává, že zákazníci chtějí načepovat pivo speciálně od ní. „Nejčastěji ode mě chtějí načepovat šnyta," prozradila.

Se svým finálovým výkonem však spokojená nebyla. „Hodně pracovala nervozita 
a pivo mi dost pěnilo," přiznala. Na předních příčkách se neumístila, ale to ji neodradilo. „Příští rok se přihlásím zase, doufám, že se budu každým rokem zlepšovat," usmívala se Kateřina, které nejvíce chutná nepasterizované dvanáctistupňové pivo od Gambrinusu.

Čepování piva trénuje pouze v práci. O tom, že je samouk, svědčí také to, že nevystudovala hotelovou školu ani neabsolvovala žádný kurz v čepování piva.

Letošního finálového kola soutěže Mistr výčepní se zúčastnilo 27 soutěžících. Mezi finalisty bylo letos sedm žen, což je rekordní počet.

Číňané dávají přednost německému pivu, chuť českého teprve objevují

Publikováno:před rokemZdroj:Česká televize

Poptávka po pivu v Číně stoupá, ročně se vypije 55 miliard litrů. Přestože pro Česko jde o tradiční exportní artikl, v Číně se prosazuje pomalu. Populárnější je německé nebo britské. V Šanghaji se to pokouší změnit první česká restaurace s mikropivovarem.

České pivo se mezi čínské obyvatelstvo snaží rozšířit Cohen Sia, který zná střední Evropu velmi dobře, v Česku totiž žil 26 let. Teď do Číny dováží organické fungicidy pro zemědělce, stojí ale i za českou restaurací s mikropivovarem. Cílem pro něj není jenom propagace české kultury. Vedly ho k tomu i osobní důvody. „České pivo je samozřejmě nejlepší pivo na světě. Každou cestu jsem říkal, že jsem se těšil více na české pivo než na svoji manželku,“ zmínil Cohen Sia.

Přestože spotřeba piva v Číně celkově roste, české se na tom nepodílí tak jako jeho konkurenti. Číňané si oblíbili německé, nově poutá pozornost i britské. Jeho spotřeba raketově stoupla, když se v médiích objevil čínský prezident, jak si při návštěvě Velké Británie dopřává pintu.

V Krajánkovi vaří tři druhy piva, další z Česka ještě dováží
Českou restauraci s názvem Krajánek otevřel Cohen Sia v dynamické části Šanghaje. To má spolu s moderním interiérem předpoklady zaujmout Číňany ze střední a vyšší vrstvy, kteří obdivují západní životní styl. „Sami vaříme tři druhy piva: pšeničné, ležák a černé. A ještě dovážíme lahvové z Česka,“ uvedl manažer provozovny Liou Č'. Českému pivu může pomoci, že bohatší lidé se víc a víc zajímají o kvalitní nápoje, aby udělali dojem. Pití s klienty a kolegy se považuje za důležitou podmínku kariérního postupu.

Krajánek neláká jen na pivo, ale také na české památky a přírodu. Oslovení zákazníci oceňují styl restaurace. Cítí se v něm pohodlně. „Česko musí být krásná země. Ráda bych se tam podívala,“ řekla zákaznice Amy Ču. Z jídel je hitem pečené koleno a klobásky. Převažuje ale středomořská kuchyně, kterou už Číňané znají a mají rádi. Na jídelníčku se tak najdou i zvláštnosti jako mušle po česku.

Krajánkovi by brzo mohl přibýt sourozenec. Nová pobočka by mohla otevřít přímo v Pekingu. Plány jsou hotové, čeká se na poslední razítka. Česká restaurace už tam kdysi byla, ale nevydržela.

Cestovat, pít pivo v neomezeném množství a dostávat plat?

Publikováno:před rokemZdroj:Objevit.cz

Absolventi vysokých škol hledají práci svých snů, nicméně většinou obsadí pracovní místa pro ně nevyhovující. Zahraniční firmy otevírají mladým lidem nové možnosti, neboť nabízí placené stáže. A proto se nemusíte v České republice ucházet o místo, které by vás ani nenaplňovalo. Stačí sebrat odvahu a přihlásit se na placenou stáž do zahraničí, kde si zlepšíte svůj jazyk a získáte nové zkušenosti. Skupina World of Beer nabízí práci, která se zcela vymyká zaužívaným standardům. A to jak náplní, tak i platem.

Společnost vyhledává tři zájemce na pozici Drink It Interns, kteří budou během letního období cestovat napříč celou Amerikou a ochutnávat nejkvalitnější značky piv. Zájemci budou svou cestu dokumentovat na blogu a své statusy včetně fotografií a videí sdílet také na sociálních sítích (Facebook, Twitter, Vine a Instagram).

A plat za tuto práci? Tak ten je skutečně pohádkový. Dostanete 10 tisíc euro (cca 270 tisíc korun). Dnes je poslední den, kdy můžete podávat přihlášky. Musíte splnit základní podmínky. Mít alespoň 21 let a mít platné pracovní vízum do USA. Organizátorům se představte prostřednicvím minutového videa, kde vyjádříte svou lásku ke zlatavému moku. Přihlášky můžete podávat zde.

Kozel je nejúspěšnější i v Rusku a jezdí ho k nám studovat světoví pivaři, říká šéf obchodu P

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Michal ŠenkVelké Popovice

● Obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Paul Barnett bilancuje v rozhovoru pro HN kondici firmy a upozorňuje na výzvy celého pivního trhu v Česku.
● Na domácím trhu se Prazdroj snaží "zachraňovat" hospody. V exportu firmu tíží zejména situace v Rusku.
● Snížení DPH na pivo, které zvažuje ministr financí Andrej Babiš, je podle Barnetta dobrý krok. Manažer pivovaru upozorňuje, že pomohl celému odvětví v Rumunsku či ve Španělsku.

Australan Paul Barnett je šéfem obchodu největšího českého pivovaru Plzeňský Prazdroj dva roky a v zemi, kde se vypije nejvíc piva na hlavu na světě (ročně 144 litrů), hned našel řadu unikátů. I díky tomu je česká jednotka skupiny SABMiller, kterou navíc zřejmě brzy čeká spojení s dalším globálním gigantem AB InBev, pro další značky často inspirací. "Třeba v kvalitě a rozšíření tankového piva," upozorňuje.

Co bude pro Prazdroj znamenat fúze jeho mateřské společnosti s AB InBev, mají manažeři zakázáno komentovat. Přesto je z povídání s Barnettem zřejmé, že si lídr domácího pivního trhu věří v tom, že Plzeň, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a další značky firmy budou na trhu dál nacházet své místo.

Jaký byl pro Prazdroj rok 2015?
Byl to dobrý rok díky počasí a růstu ekonomiky. Lidé se zase začali vracet do hospod. Z našich tržeb na tuzemském trhu je více než 40 procent z hospod. Prazdroj je dokonce mírně nad průměrem českého trhu v tomto měření.

Posilovali jste i v exportu?
Export přesáhl 1,1 milionu hektolitrů. Představuje více než desetinu naší celkové produkce. Příliš nás ale netěší vývoj na ruském trhu, kde zažíváme pokles v produkci. Ten je způsoben zavedením marketingových a dovozových restrikcí, celkovou ekonomickou recesí a oslabením rublu. Nejúspěšnější naší značkou na tomto trhu je Velkopopovický Kozel. Sice i u něj dochází k poklesu, je ale výrazně nižší než pokles celého ruského trhu. Prazdroji se také otevřely zcela nové trhy jako Čína, Hongkong nebo Ghana.

V čem spatřujete zahraniční úspěch Kozla? U Pilsner Urquell je asi zřejmé, že je to kvůli jeho image, jeho tradici, historii. Proč ale Kozel?
Je to chuťově plné pivo. Kozel je skutečně exportní "success story", kterou oceňují a inspirují se z ní i další značky z portfolia celé skupiny SABMiller.

V Česku je asi určující to, že poslední roky klesaly tržby pivovarů z hospod. Co děláte proti tomu, aby to nepokračovalo?
Musíme se hospodám hodně věnovat. Proto jsme se před časem pustili do nabídky limitovaných várek piva. Jsou to ta nejčerstvější piva, obvykle nefiltrovaná anebo nepasterizovaná. Chceme lidem v hospodách nabídnout něco, co v obchodech nekoupí. Každý měsíc se snažíme hospody, které mají zájem i podmínky, zavážet speciálními pivy, která uvaříme v určitém objemu a zhruba měsíc je máme v nabídce. A další měsíc zase další... Pracujeme na spoustě promočních akcí a snažíme se vzdělávat personál.

Kam až sahá tato spolupráce s hospodami?
Je logické, že to děláme. Je to naše investice do budoucnosti hospod, tedy našich zákazníků. Když se prodává pivo, je to samozřejmě pro nás dobře. A my se musíme snažit tomu všemožně pomáhat. Troufám si tvrdit, že spousta nástrojů, které vytváříme a nabízíme, je celosvětově unikátní. Pomáháme hospodám vytvářet jejich nabídku pro zákazníky, poskytujeme jim jednoduchý program – šablonu – pro tvorbu webu i menu. Pro nás to není zásadní položka a současně je to dobrá investice, pro hospody je to podpora a úspora. Jsme také připraveni pomoci provozovnám se zavedením elektronické evidence tržeb.

Ostatně řešíte hospody vašich vlastních značek …
Ano, máte pravdu, poptávka po tzv. konceptech roste. Otevřeli jsme spoustu nových hospod našich značek – Pilsner Urquell Originál restauranty, Kozlovny, Radegastovny, Gambrinus Originál 1869. Registrujeme velký zájem o naše franšízy od stávajících nebo nově vznikajících hospod. Radegastovna například zažívá obrovský boom.

S konceptovými hospodami a tím, že jste součástí velké skupiny SABMiller – bude se stávat, že budete českému trhu představovat další světové značky? Třeba Fosters, Coors, Bulmers?
Češi milují české pivo. Soustřeďujeme se spíš na tento dlouhodobý trend.

Jak se vám daří prodeje v supermarketech, jak chcete dál pracovat s nimi?
Připravujeme nová řešení pro vystavování piva a jeho skladování v čase, který tráví lahve na prodejně, než si je lidé koupí. Investujeme do nových chladicích zařízení a stále přicházíme s inovacemi pro prodej v maloobchodě.

V maloobchodě je poslední dobou velkým tématem spolupráce dodavatelů a odběratelů. Začal fungovat nový zákon o významné tržní síle, který má vztahy korigovat. Jaké ty vztahy vlastně jsou?
Nemyslím, že je to něco, co by tady bylo jiné než jinde. Myslím, že v tomto máme výhodu, že české pivo a naše značky obchodník nemůže nemít. V poslední době se snažíme víc spolupracovat na možnostech atraktivního vystavování zboží a podobně, jak jsem o tom už mluvil.

Chystáte letos nějaké produktové inovace?
Kategorie ciderů pro nás bude dál velmi zajímavá. Přinesli jsme na trh novou variantu Kingswoodu Rosé či horké cidery pro zimní období. Další inovace zřejmě přineseme u nealkoholického Birellu. Ta značka funguje nad naše očekávání. Jezdí ji k nám studovat kolegové z celého světa. Podobně jako u Kozla.

Mimochodem, v českých provozech a výrobnách vyrábíte pouze české pivo, nebo je využíváte pro celou skupinu SABMiller?
Pouze naše pivo.

Ministr financí Andrej Babiš nedávno prohlásil, že by nebylo od věci snížit daně na pivo. Co vy na to?
Snížení DPH není vůbec špatný nápad pro snížení nákladů a náročnosti, které hospodám přinese nutnost zavedení elektronické evidence tržeb. Když se podíváme na některé příklady ze světa, když se snižovala DPH na pivo a nápoje pro hospody, jasně uvidíme, že to funguje a je to dobré řešení. Třeba v Rumunsku k tomu nedávno přistoupili. Dřív v Itálii, ve Španělsku.

A jak se vám líbí návrhy ministerstva zemědělství na novou kategorizaci typů piva?
Jsme rádi, že v tom návrhu zůstává termín ležák, který nyní správněji vystihuje jeho podstatu.

Pojďme se ještě podívat na marketing a vaši práci se značkami. Jaký bude z tohoto pohledu rok 2016?
Musím říct, že tak jak jsem poznal Plzeňský Prazdroj, z hlediska marketingu je to jedna z nejinovativnějších firem v celém SABMilleru. Vždy, když procházím naším marketingovým oddělením, nestačím se divit. Spoustu věcí budeme letos směřovat k hokejovému mistrovství světa a fotbalovému Euru.

Nejlepší pivo je jako nejhezčí ženská, nedá se vybrat, srovnává sládek

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Ševčík JiříHauskrecht

Brněnský sládek Petr Hauskrecht, který vymyslel Zelené pivo, tvrdí, že se díky přibývajícím minipivovarům mění pivní kultura v Česku. „Sládkovi teď nikdo neurčuje, z čeho musí vařit. Z hlediska kvality i druhů piva se zkrátka boří hranice. A lidé to přijímají,“ konstatuje.

Až se ve čtvrtek velká část restaurací v Brně i na celé jižní Moravě obarví dozelena, někteří štamgasti si nejspíš vzpomenou na jméno Petr Hauskrecht. Právě bývalý sládek Starobrna totiž stojí za úspěšným Zeleným pivem, které lidé poprvé ochutnali na Velikonoce v roce 2006.

„Tehdy jsem čekal buď velký úspěch, nebo obrovský průser,“ usmívá se jeden z nejznámějších českých sládků, který před rokem a půl se dvěma kamarády rozjel v bývalém areálu brněnských jatek vlastní minipivovar, jenž nabízí piva se značkou Petr Hauskrecht - Parní pivovar.

Nakonec se druhá možnost nevyplnila. Zelené pivo i velikonoční speciály dalších pivovarů táhnou. Jak nápad vznikl?
Nejlepší marketing je založený na očním vnímání. Tady byla ta symbolika jasná - zelená barva je oslava jara. Inspiroval mě Den svatého Patrika. Všiml jsem si, že Irové mají všechno zelené, třeba i šály, jen to pivo mělo jinou barvu. Věřil jsem, že to lidi chytne. Dobře totiž vím, že jdou po něčem neobvyklém. A když je takové pivo osloví, zůstanou u něj.

V tomhle případě je evidentně oslovilo...
Teď už jsem na jiné lodi, takže to moc nevnímám, ale když na Zelený čtvrtek vyšlo počasí, byla to nádherná setkání. Pamatuju, jak se na Mendlově náměstí u pivovarské restaurace v podstatě zastavila doprava a oslavovalo se od deseti hodin dopoledne až do dalšího rána. Přitom Zelené pivo bylo až třetí v pořadí. Speciály existovaly, první průlom v Brně přišel už s Červeným a Černým drakem. Byla to snaha ukázat štamgastům taky trochu něco jiného z pivního spektra.

Právě tahle myšlenka zažívá v posledních letech nevídaný boom díky minipivovarům. V České republice jich jsou už přes tři stovky. Kde se to může zastavit?
Hranice jsou zatím takřka neomezené, myslím, že třeba tisícovka není nedosažitelná. Rozmanitost, kterou minipivovary nabízejí, je něčím novým, ale evidentně to funguje.

Proč tomu tak je?
Vychází to nejspíš z historie. Češi a pivo, to k sobě zkrátka patří. Definitivně pryč je ta dřívější šeď, kdy několik desítek pivovarů vařilo podle normy. Sládkovi teď nikdo neurčuje, z čeho musí vařit. Není pro něj problém si sehnat kvalitní slad i chmel a pak se realizovat. Z hlediska kvality i druhů piva se zkrátka boří hranice. A lidé to přijímají. Kdyby ne, takový rozmach by určitě nebyl.

Nehrozí, že se trh nasytí a minipivovary nebudou konkurenceschopné?Já to chápu tak, že menší pivovary se ve své nabídce spíše doplňují. Nevidím v tom náznak konkurence, ani se jí neobávám. Každý pivovar má jinou filozofii a jiný sortiment a na trhu je zatím pro všechny dost místa. Je vidět, že lidé jsou po nových výrobcích stále hladoví. Bude ale zajímavé sledovat, jestli si kvalitu a standard udrží všechny minipivovary. Teď je to ve fázi obrovského boomu, ale ten strop někdy nastat musí. Kde a kdy, to ukáže až budoucnost.

A co sládci, má Česká republika tolik lidí, kteří dokážou vařit kvalitní pivo?
Je jasné, že pokud si někdo přečte knížku o vaření a jde do toho, odchylky tam samozřejmě budou. Nicméně pokud pivo dělá v menším objemu, málokdo pozná, jak má vlastně chutnat. Co pivo, to originál. (úsměv) Ale když je dobré, proč ne. Každopádně ten boom celkově není podpořený školami nebo učňovskými středisky. Jsou jen kurzy, skripta, knihy a internet. Pokud se tomu ale člověk věnuje naplno, může se z něj časem stát zkušený sládek.

Jak si vysvětlujete fakt, že nejvíc minipivovarů loni vzniklo na jižní Moravě? Celkem jich je v kraji okolo čtyřiceti, tedy zhruba jedna sedmina z celkového počtu.
Asi jsou tady prostě podnikavější lidé. (úsměv) Když minipivovary vznikají i ve vinařských regionech, evidentně je tu hlad po novinkách, které lidé postrádají. Ale pokud se podíváte do historie, tak za Rakouska-Uherska i v těchto regionech byl skoro v každé dědině pivovar. Možná je to tedy jen návrat k minulosti.

Nemění se tedy spojení jižní Morava - ráj vinařů na baštu pivařů?
Ráj vinařů to bude pořád. Zvýšená poptávka může být spojená i s tím, že na jižní Moravě těch velkých pivovarů moc není - je tu Starobrno, Černá Hora, Vyškov a to je všechno. Na tak velkou oblast to opravdu není mnoho, v Čechách jich je víc. Lidem nejspíš pořádný výběr chyběl, i když dneska je díky obchodním řetězcům k dostání spousta značek. Do toho tu je nový fenomén pivoték, ochutnávkových pivnic a pivních klubů, které nabízejí piva z celé republiky, potažmo z celého světa. Zákazníci mají možnost porovnat různé druhy i kvalitu, což dříve nebylo možné.

Dá se říct, že se tím mění pivní kultura v České republice?
Rozhodně, počet těch nových specializovaných pivních podniků se jen v Brně blíží dvacítce. Kromě toho jsou tu klasické pivotéky, kde se prodává jen ve skle nebo v PET lahvích. A jejich počet celkově roste právě proto, že lidi to srovnání zajímá. Základ byl a vždycky bude ležák, který tady historicky zakořenil, tento národ na něm vyrostl. Ale k tomu tradičnímu zákazníkovi existuje určité procento těch, kteří chtějí ochutnávat a hledat něco nového. To k lidskému bádání jednoduše patří.

Co se piva týče, je tedy český zákazník už vybíravější?
Každopádně se víc vyzná právě proto, že může víc srovnávat. Třeba díky řízeným degustacím, kde mu odborníci řeknou, co by měl v pivech poznat, jak jsou bohatá, co je na závadu a co není. Zákazníci jsou kvalifikovanější. Spousta z nich chce ochutnat něco nového, speciálního. Někteří to potom klidně zazdí pěti ležáky, ale část z nich u té novinky zůstane. Jde o fenomén, který není jen u nás, ale i ve světě. Uvidíme, jak to bude vypadat za takových deset let. Sám si netroufám odhadovat.

Když jste zmínil porovnávání kvality, je nějaký zaručený recept, jak poznat dobré nebo rovnou nejlepší pivo?
Člověk musí mít od boha dané široké spektrum chuťových a vonných pohárků a tento dar pravidelně cvičit. Ale jaké je nejlepší? To nejde říct. Jako neexistuje nejhezčí ženská, tak není ani nejlepší pivo.

Ani to vaše?
(úsměv) To bych říct mohl, ale to je pivo, které chutná mně a mým chuťovým pohárkům. Každý sládek má vnímání hořkých i sladkých chutí posunuté jinak a pivo ovlivňuje tak, aby mu sedělo. Každému chutná něco jiného. A to je právě to, o čem jsme se bavili. Dneska tady jsou lidé, kteří tohle dokážou vnímat a udělat si vlastní úsudek, co jim vyhovuje. A u takového piva pak zůstávají, byť samozřejmě klidně zkoušejí dál. To je ta změna oproti minulosti, kdy nebylo na výběr.

Můžu se orientovat podle pivních soutěží?
Pokud se člověk zaměří na tu, kde vybírají opravdoví pivní odborníci, jde o jakousi záruku kvalitního piva, ale ne takovou, že bude sedět právě vám. Jestli nějaké pivo vyhraje v soutěži, je to na základě chuťové konstelace degustační komise.

Dá se říct, že širší výběr piv svým konkurenčním prostředím celkově zlepšuje kvalitu?
Základní definice piva je, že jde o nápoj vařený ze sladu, chmele, vody a pivovarských kvasnic. To dodržují víceméně všichni sládci. Hlavní otázka ale je, jaké to pivo ve finále bude a jestli zákazníka zaujme. V našem pivovaru se třeba hodně orientujeme i na to, aby vypadalo skvěle vizuálně. Aby oslovilo zákazníka barvou, pěnou, která musí být hustá a kroužkovat. Je nutné použít nejkvalitnější chmele a slady a pivo nechat pořádně vyzrát, aby v něm vznikla harmonie a zákazník měl z jeho konzumace požitek. A v tom, jak ho udělat, pořád existuje široká škála. Roli hraje samozřejmě i čepování. Jak se říká, padesát procent kvality dělá ten, kdo stojí za pípou. A to je třeba si ohlídat.

Jakým způsobem?
Ve větším měřítku to jde velice těžko, ale je potřeba si výčepáky vychovávat. Proto hospodám, kam dodáváme, nabízíme školení, kde se dozvědí nejen o pivovaru a výrobě, ale také o hygieně a vlastním čepování.

Co vůbec váš podnik, plánujete přesáhnout výstav deset tisíc hektolitrů ročně a přejít z kategorie minipivovarů?
Zatím to náš cíl není. Naše budova v ulici Porážka nás v tomto ohledu limituje. Současná kapacita je tři tisíce hektolitrů, proto se orientujeme právě na tu kvalitu. Nechceme dělat velké množství piva, spíš míň, ale dělat svým zákazníkům radost. Jak se v minulosti říkalo, vozíme okolo pivovarského komína, tedy po Brně a blízkém okolí. Stále se to vyvíjí, ale teď dodáváme do zhruba pětatřiceti hospod, což je momentálně stop stav.

Současným trendem je mít k minipivovaru vlastní restauraci. Proč ji vy nemáte?
Nikdo z nás v gastronomii nepůsobil, tak jsme se rozhodli, že se budeme věnovat tomu, čemu opravdu rozumíme. A kromě výroby piva pořádáme také speciální exkurzi, kterou nazýváme pivním kulturním zážitkem. Trvá skoro tři hodiny. Návštěvník zhlédne krátký film o tom, jak se vyrábí pivo, seznámí se s historií od Mezopotámie až po současnost, pak si prohlédne pivovar a čeká ho degustace, včetně aktuálního speciálu.

Co vůbec chystáte na Velikonoce?
Pro velký úspěch z loňska zopakujeme třináctku PH Marcen, které máme okolo 35 hektolitrů a dnes večer ji pokřtíme v nově zrekonstruované restauraci U Kormidla v Kounicově ulici. Na čarodějnice pak narazíme PH 13 Magic a přes léto nachystáme desítku Špilberk, která na loňské výstavě Žít pivo zvítězila v hodnocení zákazníků.

Když připravíte speciál, za jak dlouho se po něm zapráší?
Děláme ho prakticky na objednávku, takže ho jen rozvezeme do hospod a do týdne je pryč. Člověk si s tím tak může víc vyhrát. Když chcete čerstvé mlíko, dáte si ho rovnou někde na salaši, ale když ho chcete pít i půl roku poté, tak se s ním prostě něco musí udělat. Tím ale neříkám, že takové pivo je horší nebo špatné, je jen jiné. Sládkovského řemesla je třeba si vážit. Každý pořádný sládek totiž dělá pivo, jak nejlíp umí, ale je také limitovaný podmínkami.

Orloj, socha Jošta i Špilberk v Brně zezelenaly. Může za to pivovar

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.cz

Tisíce lidí ve čtvrtek v brněnských podnicích popíjejí tradiční zelené pivo. Na Zelený čtvrtek se ale v moravské metropoli v zelené ocitly i brněnské dominanty. Nebyla to alkoholová halucinace. Speciální nasvícení Špilberku, sochy markraběte Jošta na Moravském náměstí a orloje na náměstí Svobody zařídil místní pivovar.

„Žádosti o povolení krátkodobého nasvětlení vybraných brněnských dominant vyhověla porada vedení města,“ potvrdil Filip Poňuchálek z tiskového střediska brněnského magistrátu.

Netradiční propagační akci zorganizoval brněnský pivovar, který před deseti lety přišel i se zeleným pivem. To od té doby zákazníkům začala nabízet řada pivovarů po celém Česku.

„Akci jsme měli namyšlenou několik let. Letos se ji povedlo uskutečnit. Brno se bude zelenat od čtvrtečních 17.45 hodin až do pátečního rána,“ konstatovala Zdeňka Mindlová z pivovaru.

Brněnské osvětlení dominant neumožňuje snadné použití barevných filtrů, které by zelené zabarvení jednoduše zařídily.

Pivovar tak vlastně domluvil s magistrátem zhasnutí osvětlení Špilberku podobně, jako tomu bylo minulý týden při celosvětové ekologické akci Hodina země, ke které se Brno připojilo. Tentokrát ale hrad následně nasvítily speciálně přivezené zelené reflektory. Stejně na tom byl i orloj a jezdecká socha.

Staropramenu klesly prodeje o 40 tisíc hektolitrů, vývoz však vzrostl

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTKStaropramen

Společnosti Pivovary Staropramen loni o 40 tisíc hektolitrů klesly prodeje piva a nápojů na 3,12 milionu hektolitrů. Export firmě vzrostl o sedm procent na více než 600 tisíc hektolitrů. Zahraniční prodeje nejvíc rostly na Slovensku, v Británii a Německu. Firmě patří dlouhodobě na českém pivovarském trhu druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem.

„Za dalším nárůstem exportu Staropramenu, který překročil hranici 600 tisíc prodaných hektolitrů, stojí správně zvolená marketingová strategie spolu s posílením role značky v portfoliu mateřské společnosti Molson Coors,“ informoval mluvčí společnosti Pavel Barvík.

Staropramen je součástí této severoamerické skupiny od roku 2012. Tehdy jej odkoupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, do roku 2009 pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev.

Podle Barvíka se stále více prodávají částečně zkvašené mošty. Společnost loni začala nabízet jejich dvě nové příchutě pod značkou Carling. Firmě také stoupají prodeje nápojů v plechovkách.

Loni firma investovala do stáčecí plechovkové linky na pražském Smíchově více než 100 milionů korun. „Výsledkem investic do podpory plechovek je meziroční růst jejich prodejů o téměř 20 procent,“ uvádí firma. Převzala také distribuci prémiového mexického ležáku Corona.

24.3.2016 14:45 |

„Za dalším nárůstem exportu Staropramenu, který překročil hranici 600 tisíc prodaných hektolitrů, stojí správně zvolená marketingová strategie spolu s posílením role značky v portfoliu mateřské společnosti Molson Coors,“ informoval mluvčí společnosti Pavel Barvík.

Staropramen je součástí této severoamerické skupiny od roku 2012. Tehdy jej odkoupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, do roku 2009 pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev.

Podle Barvíka se stále více prodávají částečně zkvašené mošty. Společnost loni začala nabízet jejich dvě nové příchutě pod značkou Carling. Firmě také stoupají prodeje nápojů v plechovkách.

Loni firma investovala do stáčecí plechovkové linky na pražském Smíchově více než 100 milionů korun. „Výsledkem investic do podpory plechovek je meziroční růst jejich prodejů o téměř 20 procent,“ uvádí firma. Převzala také distribuci prémiového mexického ležáku Corona.

Pivovary Staropramen předloni prodělaly 2,32 miliardy korun

Firma se snaží dostat co nejvíce hostů do restaurací, během loňského roku proto nabídla hospodským zvýhodněnou nabídku televizních přenosů sportovních zápasů na O2 sport. Do projektu se podle ní zapojilo více než 700 hospod, tržby jim vzrostly přibližně o desetinu.

Pivovary Staropramen předloni prodělaly 2,32 miliardy korun. Důvodem byly podle výroční zprávy umístěné ve Sbírce listin účetní odpisy, provozní výsledek činil kladných 2,25 miliardy korun. Skupina v roce 2014 za pivo v Česku utržila téměř 3,1 miliardy korun, v zahraničí přes 4,2 miliardy. Celkové konsolidované tržby byly předloni 7,94 miliardy korun.

Jak již deník E15 informoval, ke konci března odchází generální ředitel společnosti Zbyněk Kovář po téměř letech z funkce. V současnosti jedná o svém dalším působení v rámci pivovarnické skupiny Molson Coors.

Společnost provozuje dva pivovary, smíchovský Staropramen a ostravský Ostravar. Jednička na českém trhu Plzeňský Prazdroj loni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Vývoz do více než 50 zemí posílil o 12 procent, prodej na domácím trhu o 1,5 procenta. Heineken ČR loni prodal 2,3 milionu hektolitrů piva a částečně zkvašených moštů, nejprodávanější bylo pivo Krušovice.

Velikonoce Češi oslaví pivem, nejčastěji si ho koupí v Jihočeském a Středočeském kraji

Publikováno:před rokemZdroj:Žena-in.cz

Velikonoce jsou vedle Vánoc největším tuzemským svátkem. Ať už jsou symbolem příchodu jara, nebo křesťanských tradic, Češi si nenechají ujít možnost je pořádně oslavit. Nejčastěji pro tuto příležitost volí pivo. Chmelový nápoj si na Velikonoce koupí zhruba třetina Čechů. Čtvrtina preferuje víno a každý pátý sáhne po tvrdém alkoholu, viz graf 1. Vyplynulo to z průzkumu Pivovaru Litovel realizovaného pomocí Instant Research společnosti Ipsos.

Největší pivaři žijí v jižních a středních Čechách a v Ústeckém kraji. Vinaři se koncentrují v Praze a samozřejmě na jižní Moravě. „Trendem posledních let, a to nejen v tuzemsku, jsou spíše silnější vícestupňová piva a různé pivní speciály. To ostatně potvrdil i průzkum – ležák nebo speciál v období Velikonoc ochutná každý druhý Čech,“ komentuje výsledky průzkumu Petr Kostelecký, sládek Pivovaru Litovel. Klasické světlé výčepní pivo si dá více než třetina respondentů, kteří pijí alkohol (36 %).

Zelený čtvrtek? Jedno zelené pivo, prosím!
Mezi oblíbené velikonoční speciály patří zelená piva. Ta mají v Česku už více než desetiletou tradici a nabízí je mnoho pivovarů. Zájem o konzumaci pivní speciálů spojených s určitou událostí v posledních letech roste, neodolá jim téměř třetina lidí (32 %). Konkrétně na Velikonoce si zelené pivo koupí každý devátý. Tento trend potvrzují i samotné pivovary. „Kvůli stoupající poptávce jsme letos prodloužili dobu, kdy je náš zelený speciál Litovel Patrik na čepu, a to na sedmnáct dnů. Lidé si jej budou moci vychutnat až do konce března,“ říká sládek Petr Kostelecký z Pivovaru Litovel.

Na Hané převládají pivaři a fanoušci lihovin
Na Olomoucku se lidé dělí hlavně mezi příznivce piva a lihovin, obě kategorie totiž v průzkumu skončily shodně s téměř 29 %. Haná se nijak nevymyká současnému trendu: i zde jsou nejčastějším pivem, které si pivaři dají na Velikonoce, vícestupňové ležáky (44 %). Každý dvanáctý konzument pěnivého moku ale počítá s tím, že o svátcích ochutná zelené pivo.

Tajemství zelené barvy mají na svědomí bylinky
Jedenáctistupňový zelený ležák Litovel Patrik je nefiltrované pivo zelené barvy, které letos již potřetí uvařili v litovelském pivovaru. Jeho smaragdová barva i aroma vznikají přidáním pečlivě zvolených bylin, které zjemňují exotické podtóny silic pomerančů a citronů. Jarní speciál je na čepu od půlky až do konce března.

Staropramenu klesl prodej piva o 40 tisíc hektolitrů. Firmě se podařilo zvýšit export

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:ČTKStaropramen

● Společnosti Staropramen loni klesl prodej o 40 tisíc hektolitrů na 3,12 milionu hektolitru.
● Vzrostl naopak export o sedm procent na více než 600 tisíc hektolitrů.
● Nejvíce se společnosti dařilo na Slovensku, v Británii a Německu.

Společnosti Pivovary Staropramen loni klesly prodeje piva a nápojů o 40 tisíc hektolitrů na 3,12 milionu hektolitrů. Export firmě vzrostl o sedm procent na více než 600 tisíc hektolitrů. Zahraniční prodeje nejvíc rostly na Slovensku, v Británii a Německu. Ve čtvrtek o tom informoval mluvčí společnosti Pavel Barvík. Firmě patří dlouhodobě na českém pivovarském trhu druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem.

"Za dalším nárůstem exportu Staropramenu, který překročil hranici 600 tisíc prodaných hektolitrů, stojí správně zvolená marketingová strategie spolu s posílením role značky v portfoliu mateřské společnosti Molson Coors," informoval Barvík. Staropramen je součástí této severoamerické skupiny od roku 2012. Tehdy jej odkoupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, do roku 2009 pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev.

Podle Barvíka se stále více prodávají částečně zkvašené mošty. Společnost loni začala nabízet jejich dvě nové příchutě pod značkou Carling. Firmě také stoupají prodeje nápojů v plechovkách. Loni firma investovala do stáčecí plechovkové linky na pražském Smíchově více než 100 milionů korun. "Výsledkem investic do podpory plechovek je meziroční růst jejich prodejů téměř o 20 procent," uvádí firma. Převzala také distribuci prémiového mexického ležáku Corona.

Firma se snaží dostat co nejvíce hostů do restaurací, během loňského roku proto nabídla hospodským zvýhodněnou nabídku televizních přenosů sportovních zápasů na O2 sport. Do projektu se podle ní zapojilo více než 700 hospod, tržby jim vzrostly přibližně o desetinu.

Pivovary Staropramen předloni prodělaly 2,32 miliardy korun. Důvodem byly podle výroční zprávy umístěné ve Sbírce listin účetní odpisy, provozní výsledek činil kladných 2,25 miliardy korun. Skupina v roce 2014 za pivo v Česku utržila téměř 3,1 miliardy korun, v zahraničí přes 4,2 miliardy. Celkové konsolidované tržby byly předloni 7,94 miliardy korun.

Jak ve čtvrtek napsal deník E15, ke konci března odchází generální ředitel společnosti Zbyněk Kovář téměř po osmi letech z funkce. V současnosti jedná o svém dalším působení v rámci pivovarnické skupiny Molson Coors.

Společnost provozuje dva pivovary, smíchovský Staropramen a ostravský Ostravar.

Jednička na českém trhu Plzeňský Prazdroj loni prodala v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Vývoz do více než 50 zemí posílil o 12 procent, prodej na domácím trhu o 1,5 procenta. Heineken ČR loni prodal 2,3 milionu hektolitrů piva a částečně zkvašených moštů, nejprodávanější bylo pivo Krušovice.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.11.2017 11:125.760/5.760