Novinky a zajímavosti ze světa piva

V dnešní době jsou regály plné nealkoholických piv různých odrůd. A byly chvíle, kdy za průvanem stály dlouhé čáry, vyzbrojené provázkem, plechovkou nebo třílitrovou lahví (nebo dokonce dvěma).

Spory o nebezpečích a výhodách piva se odehrávají již dlouhou dobu a dodnes nezmizí. Teetotalers a vředy říkají, že pivo je zlé, protože v něm je alkohol. A obecně: použití tohoto nápoje je prvním krokem k alkoholismu (mimochodem údajně „nevyléčitelný“). Takže buďte v úžasu pouhým zmínkou o pivu, zvláště pokud nechcete být „šťastným“ majitelem pivního břicha!

Na druhé straně jsou milovníci studeného piva se sněhově bílou pěnou a dokonce i v páře se sušeným beranem nebo švábem připraveni udělat mnoho argumentů ve prospěch jantarového nápoje: je to dobré pro srdce, pro střeva, pro mozek a pro kůži a pomáhá proti rakovině. a zmírňuje nespavost!

Kdo má pravdu? Zkusme na to přijít! Okamžitě si však udělejme rezervaci, že mluvíme o nepasterizovaném pivu bez alkoholu, které se obecně nazývá „žít“ v lásce. Právě v takovém pivu, které neprošlo procesem pasterizace a filtrace, nejsou konzervovány, užitečné složky rostlin a vitamíny.

Výhody nealkoholického piva
Okamžitě diskutujme o nejdůležitějším bodě: podle Světové zdravotnické organizace je jakákoli dávka alkoholu škodlivá pro tělo. Neexistuje žádný standard zdravého pití – ať už je to pivo nebo silnější alkoholický nápoj.

Narkologové také dodržují podobný názor a varují: denní konzumace pouze jedné láhve piva denně je přímou cestou k alkoholismu!

Podívejme se však na pivo jako na produkt bez alkoholu. Bylo by to v tomto případě užitečné?

Pivo obsahuje vitaminy B (až 9% denní hodnoty). Jsou nezbytné pro úplnou asimilaci proteinů, tuků a uhlohydrátů, jakož i pro tvorbu svalové hmoty. Vitaminy této skupiny pomáhají zvyšovat obranyschopnost těla a udržují fungování nervového systému.

Vitamin PP reguluje metabolismus bílkovin a energie, má sedativní účinek, zabraňuje srážení krve a snižuje koncentraci škodlivého cholesterolu, čímž zabraňuje tvorbě krevních sraženin.

Flavonoidy , které jsou bohaté na chmel, mají protizánětlivé, antioxidační a baktericidní vlastnosti.

Vápník a fosfor v pivu posilují kostní tkáň a zajišťují pružnost svalů.

Draslík a sodík regulují metabolismus voda-sůl, podporují eliminaci produktů rozkladu metabolitů a dodávají živiny buňkám.

Bez hořčíku není možná syntéza a asimilace mnoha enzymů, úplné odbourávání glukózy, relaxace hladkých svalů.

Stopové prvky fluor, selen, měď, křemík, mangan a železo jsou zodpovědné za normální krevní tlak, rovnováhu voda-sůl, kvalitativní a kvantitativní složení krve, proces její koagulace.

V pivu je stále ethanol a v důsledku toho jsou příznivé vlastnosti tohoto nápoje vyrovnány, i když … k této záležitosti existují alternativní názory.
Pivo do mozku


Flavonoid xanthohumol (nebo xanthohumol) obsažený v chmelu, zlepšuje paměť a prostorovou orientaci, zpomaluje zhoršování schopnosti myšlení a chrání DNA před poškozením způsobeným oxidačním stresem. Proto může být prospěšný pro lidi trpící degenerativními mozkovými patologiemi, zejména Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou.

K tomuto závěru dospěli čínští vědci z Lanzhou University, kteří prováděli experimenty na hlodavcích (odkaz na studii je k dispozici v části „Zdroje informací“ na konci článku).

Současně je terapeutická dávka xanthohumolu stokrát vyšší než množství flavonoidu obsažené ve sklenici piva. Proto bychom neměli dávat velké naděje na to, že pivo pomůže zpozdit stáří.

Také pivo v dostatečně velkém množství obsahuje křemík – minerál, který odstraňuje sloučeniny hliníku z těla, posiluje mozkové cévy a zvyšuje jejich elasticitu.

A všechno by bylo v pořádku, ale všichni dobře víme, že jakýkoli alkohol ničí mozkové buňky. Pokud zneužíváte pivo, riskujete, že se senilní demence dostane mnohem dříve, než dosáhnete důchodového věku.

Pivo posiluje kosti
Pijete mléko v litrech k posílení kostí? Ukázalo se, že pivo také obsahuje prvky, které posilují kostní tkáň!

Na internetu najdete mnoho studií, podle kterých velmi mírná konzumace piva má příznivý vliv na tvorbu, růst a hustotu kostní tkáně, snižuje riziko osteoporózy asi o 40% a riziko zlomenin kyčle o 20%. Možná je to pravda.

500 ml piva skutečně obsahuje od 3 do 30 mg křemíku s denní dávkou 20 až 30 mg. Kyselina orthosilicová je však absorbována (jmenovitě v této formě je křemík v pivu) pouze 50%.

Ale!

Žádná ze studií nenajde přesné „léčivé“ dávkování pro chmelový nápoj místo použití vhodné fráze „mírná konzumace“. S mírou však mohou nastat problémy: u některých je norma 0,33 litru piva týdně, zatímco někdo potřebuje pít alespoň 1,5 litru piva denně, aby si po náročném dni odpočinul.

Kromě toho alkohol narušuje činnost vitamínu D, který je zodpovědný za tvorbu zdravé kostní tkáně, a zvyšuje produkci parathormonu, který vyplavuje vápník z kostí. A to už jde proti teorii silných a zdravých kostí.

Konečně, pod vlivem velkého množství alkoholu, mohou salto na cestě z baru vést k pádům a zlomeninám!

Závěr: V pivu by neměl být alkohol – posílilo by to kosti, a tak pivo pouze přispívá k jejich zničení.

Hanušovický Pivovar Holba si na druhou polovinu srpna připravil pivní novinku v podobě speciálu věnovaného knížeti Václavovi, patronovi našeho pivovarnictví. Do hospod a restaurací míří výrazně hořký Svatováclavský nepasterovaný ležák.

Nabídka pivovaru se rozšíří o sudové pivo, jehož mimořádná chuť a jemně chmelová vůně v sobě nese vedle poklony pivovarnickému patronovi také hrdost a úctu k českému národnímu nápoji. Filtrované nepasterované světlé pivo s 5 % alkoholu je typické výraznější hořkostí (30 EBU) danou novou odrůdou chmele. „Tento znamenitý světlý ležák vyniká svou jantarovou barvou, vysokou plností a nezaměnitelnou hořkostí s ušlechtilým řízem. Jeho jedinečnost spočívá v použití zcela nové odrůdy chmele s výraznou hořkostí. Harmonickou chuť svatováclavskému speciálu ale dodává až spojení tohoto nového chmele s dalšími dvěma odrůdami tršického chmele a třemi druhy sladů z vyhlášených moravských ječmenů,“ přibližuje novinku Ing. Vladimír Zíka, ředitel Pivovaru Holba.

Distribuce tohoto pivního speciálu byla zahájena 17. 8. 2020 a do restaurací a hospod bude dodáván v 30 a 50 litrových sudech. Den 28. září, kdy si státním svátkem připomínáme Den české státnosti a zároveň úmrtí přemyslovského knížete Václava, českého světce a patrona českého státu i pivovarnictví, tak bude možno oslavit již se sklenicí tohoto speciálu v ruce.

Po limitované edici 5litrových soudků ležáku Holba Keprník a sudové verzi nealkoholického piva Holba Horské byliny tak přichází Pivovar Holba navzdory epidemii letos už se třetí novinkou.

Rádio Evropa 2 vysílá již třicet let a jednou z myšlenek, jak to připomenout, bylo zapít narozeniny speciálním pivem. Nápad uvařit narozeninové pivo Evropy 2 vznikl naprosto spontánně v Ranní show této stanice. Projekt zaujal Plzeňský Prazdroj pro jeho rotující Volbu sládků.

„Moderátoři Ranní show Leoš Mareš a Patrik Hezucký přemýšleli nad dárkem pro posluchače, z čeho by tak mohli mít největší radost. A napadlo je, že nejvíce je potěšíme právě pivem,“ říká za rozhlasovou stanici její mluvčí Iva Pavlousková.

Přímo ve vysílání Ranní show pak Mareš s Hezuckým zavolali emeritnímu sládkovi Václavu Berkovi s dotazem, zda by Prazdroj mohl uvařit speciální narozeninové pivo Evropy 2 jako dárek pro posluchače. „Sami posluchači pak mohli ovlivnit, jaké pivo se bude vařit. V rámci online hlasování mohli vybírat z osmi pivních typů a určit charakteristiky piva jako je například barva, stupňovitost, obsah alkoholu. Do hlasování se zapojilo přes tři tisíce posluchačů. Nejčastěji vybírali světlý ležák, který dostal nejvíce hlasů. Stejně tak lidé posílali návrhy na název piva a moderátoři Evropy 2 vybrali jméno E-dvojka. Premiéru bude mít v září v rámci programu Volba sládků,“ doplnil za pivovar jeho zástupce Zdeněk Kovář s tím, že jinak komerční várky určené pro firmy nechystají.

V rámci Volby sládků Prazdroj již pátým rokem nabízí pivním speciály. „Některé vycházejí ze spolupráce se sládky jiných pivovarů, ať už to byl v minulosti Pivovar Matuška, Parní pivovar Hauskrecht nebo Pivovar Safari. V závěru roku chystáme speciál ve spolupráci s dalším minipivovarem,“ dodal Kovář.

Na výčepech se za pět let existence projektu Volba sládků postupně objevilo 62 pivních speciálů, které obohatily stálou nabídku piv hospod ve všech koutech republiky. Od roku 2015, kdy program odstartoval, se počet zapojených hospod a restaurací, které nabízí piva z Volby sládků, téměř zdvojnásobil na více než 1 300. Mezi dosud představenými pivy v rámci Volby sládků byly pivní speciály IPA, Stout, Saison či Alt.

Prazdroj se touto aktivitou snažil reagovat na sentiment konzumentů piva v dané době. Česko před léty ovládla móda minipivovarů a řemeslných piv a velké pivovary tehdy hledaly cesty, jak ukázat, že i ony umí podobné malé várky nabídnout. Podobně například konkurenční Budějovický Budvar přizval do své distribuce mnohé dnes už partnerské minipivovary.

Státní pivovar Budvar si nedávno začal říkat národní pivovar. Snaha držet ochrannou ruku nad českým pivovarnictvím je však jen jedna ze změn, které před třemi roky nastartoval nový ředitel Petr Dvořák. Zároveň se snaží tradiční českou značku inovovat, aby lépe obstála v ostré konkurenci. Avšak změny, kterými se budějovické pivo více přiblížilo novým chutím, nekvitují na jihu Čech úplně všichni.

Právě vrcholí sezona veder, počítám, že prodeje piva dosahují vrcholu. Bude to však stačit na dohnání výpadku z doby koronaopatření? Jak vlastně krize Budvar ovlivnila?
Co se objemu týče, tak jsme měli až překvapivě silný první kvartál. Tam jsme si udělali celkem slušný náskok, o který jsme bohužel v druhém kvartálu přišli. Ale za první pololetích sedm měsíců jsme pořád byli o nějaké jednotky tisíc hektolitrů nad loňskem. Horší situace už je v tržbách. Objemy, které chybí z restaurací, se přesunuly do lahvového piva, kde jsou obecně nižší ceny. Nejhorší byl duben, kdy jsme oproti loňsku přišli o cca 20 % tržeb, od té doby se situace postupně zlepšuje, ale doteď jsme v celkových tržbách pod loňskem.

Červenec už byl zase měsíc, kdy jsme se dostali nad loňský rok, a dokonce to byl objemem nejlepší měsíc v celé historii pivovaru. V prodejích do hospod a restaurací zatím vázne Praha, zbytek republiky už se rozjel.

A jak se krize podepsala na exportech, ve kterých je Budvar tradičně silný?
Záleží na podílu, jaký v zemi máme. Třeba v Německu máme dominantní podíl v baleném pivu a díky tomu jsme tam dokonce šli proti loňsku výrazně nahoru. Jsme tam nejsilnější importovaná značka. Ale pak máme trh například španělský, řecký, italský, britský, kde máme výrazně vyšší podíl sudového piva, a tam nás to zasáhlo víc. Některé trhy se třeba úplně zastavily - na Kubu jsme nic nevyvezli, do Itálie jsme čtyři týdny také nic nevozili. K více zasaženým trhům patří i Rusko

V Česku je Budvar, co se týče "svých hospod", oproti konkurenci poměrně slabý. Nebyla to vlastně paradoxně během koronaopatření výhoda? Hospody musely být zavřené, v obchodech se však jelo stejně jako předtím…
(smích) No, každopádně to není výhoda dlouhodobá. Podíl hospod na trhu versus podíl hospod pro Budvar je historicky nižší, tzn. ten zásah na nás dopadl o nějaké procento méně než na standardní trh. Nicméně dlouhodobě chceme získat něco, čemu říkáme "fair share" Budvaru v hospodách, tedy posilovat čepované prodeje.

Budvar vedete tři roky. Za tu dobu jste spustil změny, které někteří nazývají až revolucí. Říkají, že se odkláníte od tradičního českého pivařství směrem k mladší generaci. Během omezení vycházení jste měli reklamu, která směřovala do punku, cílila na mladé lidi. Nedávno jste také začali dovážet přímo značku Punk IPA ze Skotska. Obvykle se přitom české pivovary v marketingu zobrazují jako něco archaického, tradičního, řemeslného…
Punk je trochu silné slovo. Určitě se snažíme náš přístup omlazovat, ale v tom nejsme na trhu výjimka. Český ležák jsme dosud vnímali jako jediné pivo na světě, teď se ale již i běžní pivaři baví i o dalších typech. Obzory se výrazně rozšiřují i českým konzumentům. To je součást celkového trendu. Budvar chce být národní pivovar - pivovar, který patří všem Čechům. Máme největší kapacitu ležáckých sklepů v republice, ne-li na světě. Jedeme stále klasickou technologií ležení piva - od toho je to koneckonců ležák. To nás definuje, to musí zůstat.

Ale zároveň si říkáme, že není třeba být pivovar, který pořád kouká do minulosti a slaví pouze něco, co se stalo před 150 lety. Koukáme, kde je budoucnost pivovarnictví. Vycházíme z našich tradičních hodnot a z toho, co umíme. Snažíme se ale posouvat dopředu.

Zmínil jste "národní pivovar", tedy heslo, kterým se nyní prezentujete. Když něco podobného udělaly České dráhy, jakožto "národní dopravce", sklidily velkou kritiku od šéfů RegioJetu i od Leo Expressu, kteří začali tento termín natruc používat také. Nezaznamenali jste nějaké nesouhlasné reakce od konkurence?
Paradoxně ne. My jsme v jiné pozici než České dráhy. Budvar je standardní komerční subjekt, který funguje na vysoce konkurenčním trhu. Nefungujeme žádným systémem dotací a ani stát od nás žádné pivo nekupuje. Stát nám nepřináší žádné výhody vůči zbytku trhu, takže jsem se s žádnou negativní reakcí nesetkal.

V Budvaru jste tři roky, předtím jste pracoval v soukromém sektoru, i v jiných pivovarech. Cítíte nějaký zásadní rozdíl ve vedení firmy, kde vaši šéfové nejsou akcionáři, ale politici?
Já to beru tak, že naším hlavním šéfem je zákazník. Ten rozhoduje o tom, zda je Budvar úspěšný, nebo není úspěšný. Vlastnická struktura státu je v některých aspektech specifická, ale každý vlastník je vlastně nějakým způsobem specifický. Ať je to třeba česká rodinná firma, firma pod diktátem burzy, francouzská rodinná firma. Stát je jeden z vlastnických modelů, který má svoje nevýhody a je do určité míry logicky formálněji zorganizován. Nemá jasného majitele - jednoho člověka.

Ale má i svoje velké výhody. Třeba v situaci, kdy je Budvar jeden z posledních velkých pivovarů v ryze českých rukách, je hezké vidět, že velká část zisků Budvaru zůstává v Budějovicích a je tu investována do budoucnosti. Zisky tak nejsou odváděny někam, když si píchnu do konkurence, třeba do Tokia (vlastníkem Plzeňského Prazdroje je japonská skupina Asahi, pozn. red.).

Budvar chce sice být "národním pivovarem", historicky se však hodně soustředí na export a už jsme hovořili o tom, že v samotném Česku, co se týče hospod, dost pokulhává. Vaším cílem je tak kromě vývozu značky českého piva do světa i česká expanze. Jak ji chcete provést?
Základní část expanze je, že hodně upravujeme svoje portfolio. Na začátku byl Budweiser Budvar Original ležák. Dnes máme mnohem širší nabídku. Začalo to v roce 2019 Budvarem 33 v sudech a po velmi dobré odezvě jsme ho letos zavedli i v lahvích.

Je to pivo, které je modernější, které sice vychází z našich pivovarských tradic, projde klasickou technologií a ležáckým sklepem, ale malinko si sáhne i do věcí, do kterých se tradiční ležák standardně nepouštěl. Půjčili jsme si třeba část sladu, která se používala tradičně v "ejlu", to je onen slad Krystal. Používáme také chmel Agnus, který má větší podíl hořčích látek…

Nedávno jsme ve spolupráci s malými pivovary vyzkoušeli hořkou desítku, jmenovala se Společné z Budvaru. Ta se v sudech také velmi osvědčila, proto jsme se rozhodli ji pod jménem Budvar Redix uvést do standardního portfolia. Dále máme Budvar Kroužek. Za loňský rok se nám tak podařilo zastavit pokles v segmentu hospod a restaurací. Letos jsme již plánovali růst, což se kvůli pandemii nestane, ale uvidíme, jak se bude vyvíjet druhá polovina roku.

Musím říct, že máme i zajímavý feedback ze strany zákazníků, registrujeme mnohem větší zájem ze strany hospodských o Budvar, než jsme viděli v minulosti. Klobouk dolů před naší výrobou, nové produkty se opravdu povedly.

Pravdou je, že k Budvaru se vážou hodně zažité stereotypy, třeba že jde o sladké pivo. Vy jste vykročili novými pivy směrem k hořkosti, která je, zdá se, stále populárnější. Je to tedy tak, že Budvar míří do mainstreamu, nebo se ke stále větší hořkosti posouvá celý trh?
Nevím, zda je těžiště zrovna v parametru hořkost/nehořkost. My jsme jeden z největších expertů na ležák (měřeno kapacitou tradičních ležáckých sklepů) v Česku, v Evropě, na světě. Až tak si věříme. A zároveň máme potenciál ukázat, že to není o jednom typu ležáku, že umíme i další typy ležáků a je zbytečné se zavírat do toho, jestli Budvar má být méně hořký, nebo víc hořký. Budvar má především nabízet skvělé ležáky a o to se snažíme a to děláme.

V podstatě celé naše portfolio se produktově pohybuje mimo mainstream. Když se podíváte na Budweiser Budvar Original, tak on vlastně produktově nemá žádnou alternativu na trhu. Pokud vám vyhovuje jemná hořkost piva, ať už v kroužku, nebo v originálu, dostanete jedinečný produkt. Náš Budvar tmavý ležák je zase trochu jiný, tradičně jsou černá piva karamelizována do sladka, náš vůbec není sladký.

"Třiatřicítka" má zase úplně netradiční skladbu sladů. Pivo má krásnou barvu, plnou chuť a zároveň se nápaditě vyhýbá nasládlé pražené chuti karamelových sladů. Redix je zase produkt, který vzniká ze zajímavého sladu (Red X) a chmelu (Polaris). Takže každá věc v tom našem portfoliu je zajímavá a jedinečná a to se mi na tom líbí, to je naše cesta: tradiční technologie, u kterých se nebojíme si sáhnout tam, kam si mainstream nechce sahat. To dělá to pivo jedinečným.

V poslední době vzniká v Česku velká spousta nových podniků, které se vyloženě specializují na minipivovary. Není klasická hospoda, která má jednu značku piva, už věc minulosti?
Mám svoje pochybnosti o hospodách, které jedou na trendu "čím víc piv, tím víc jsme craftoví". Nic proti rozmanitosti, je to bezva, ale musí se dodržet v nějakých intencích. Pak ta hospoda funguje. Obzvlášť hospoda s točeným pivem musí být hodně opatrná. Točené pivo musí téct, musí mít výtoč, měli by se starat o výčepní zařízení, proplachovat denně. Ideálně minimálně každý týden vyčistit potrubí. Nejhorší, co se může stát, když vám tam malý sud stojí tři týdny někde pod barem v teple a ještě v těch trubkách.

Věřím, že ty bary, které do toho jdou, si to uvědomují a jsou schopni tomu ten servis dát. Ale byl jsem třeba v newyorských craftových barech, kde to pivo bylo příšerné, protože měli 30-40 piv na čepu. Nejlepší je se zeptat, co tady prodáváte nejvíc, a to si dát. Nemusí být nejlepší, ale víte, že bude nejlepší v tom baru.

Ale právě s minipivovary se Budvar před časem rozhodl spolupracovat. Před Vánocemi jste s nimi uvařili limitovanou edici piva "Sedm spolčených", pomáháte jim také s distribucí. Není to pro vás zároveň cesta, jak se po zádech minipivovarů dostat i do oněch "craft" podniků?
Tuhle cestu jsme zvolili hlavně proto, že jsme experti na ležák. Raději se spojíme s tím, kdo dělá skvělé pšeničné pivo, skvělou IPU, APU nebo kyseláče, než abychom dále rozšiřovali naše kapacity do těchto oblastí. Víme, že jsme experti na svíčkovou, tak proč se pouštět do hamburgerů.

Nebojíte se toho, že by minipivovary mohly získat časem takovou oblibu, že by vás začaly ohrožovat?
My koukáme na naše portfolio a zároveň koukáme, kde jsou pro nás příležitosti na trhu. Je vidět, že dnes je trend v jedinečnosti, je to trend, který nám se líbí. Nechceme, aby bylo pivo vnímáno jako komodita. Takže se raději spojujeme s těmi, kteří ukazují, že pivo komodita není, než s těmi, kteří směřují spíše do komoditního systému.

Zmiňoval jste slovo craft, kterým jsou označovány řemeslné pivovary. Nyní se o toto slovo vede mezi pivaři spor, jelikož se jím začaly nazývat i průmyslové pivovary, jako je Starobrno nebo Primátor. Z Budvaru craftový pivovar nebude?
Na americkém trhu probíhá tato debata už dlouho - co nazývat craft a nenazývat craft, jestli je to podle velikosti pivovaru, nebo způsobu výroby… To slovo samotné je tak už vlastně zprofanované. Lidé ovšem rozpoznávají tu hlavní filozofii za tím - jakým způsobem se to pivo vaří, jakým způsobem se o něj starají, jak se chtějí rozvíjet do budoucna. Jde o ten základní příběh dobře udělaného piva.

Pojďme trochu bilancovat. Před třemi lety, když jste nastupoval do funkce, tak jste si dal tři cíle, o dvou z nich už jsme hovořili: šířit image českého piva exportem a být lídr prémiového segmentu doma. Třetí věc byla práce s lidmi, se zaměstnanci. V poslední době se objevily na různých webech zprávy, že v Budějovicích probíhá jakási válka mezi vámi jako novým "progresivním" vedením a "tradičními" zaměstnanci. Jak to vnímáte? Je to opravdu tak vyhrocené, že "obránci tradice", nesouhlasí s vašimi kroky, které jste popsal před chvílí?
Takhle já to vůbec nevnímám. Vím o článku, na který narážíte, autora jsem pozval na rozhovor, ale odmítl. Nevím, z jakých informací vychází…

Určitě probíhá spousta změn. Zavádíme věci, které jsou někde už standardní, zaměřujeme se na rozšiřování portfolia, procesy a produktivitu, kde zaostáváme vůči trhu. Nicméně ten nejdůležitější feedback na naše počínání musí přicházet z trhu. Daří se nám, nebo nedaří? Chutná naše pivo, nebo nechutná? Získáváme nové zákazníky, nebo ne?

Když probíhá hodně změn, tak to nejdůležitější spočívá na managementu a komunikaci a to je z mé strany podceněné. Musíme trávit více času s lidmi a vysvětlovat jim věci, které děláme. Rozhodně však nemohu probíhající změny nazývat revolucí, zavádíme pouze roky prověřené standardy trhu. Neděláme žádné experimenty.

Kritici vás třeba obvinili, že na nových obalech, které se tváří hodně moderně, chybí slovo Budweiser, že tento známkoprávně ožehavý termín záměrně potlačujete…
Tak to rozhodně není. Hodně to souvisí se zmíněnou prací s portfoliem. Snažíme se vypíchnout vlajkovou loď Budweiser Budvar Original a onen termín pro ni rezervovat.

Navíc máme nezanedbatelný podíl exportních trhů, kde Budweiser Budvar prostě používat nemůžeme, tam můžeme používat jen Budějovický Budvar a v té nejhorší variantě Czechvar. Ale je pravda, že tam, kde nemůžeme používat Budweiser Budvar, tak raději než abychom budovali známku Budějovický, tak budujeme Budvar. Co se názvu Budweiser Budvar týká, naše známkoprávní pozice zůstává nezměněná, pouze projasňujeme jeho roli v portfoliu.

Kde vidíte Budvar za pět let? Jak bude tou dobou vypadat trh s pivem a jaké vás v oboru čekají příležitosti?
Na trhu piva jsou změny hodně pozvolné. Když se podíváte na různé krize, kterými jsme si prošli za posledních 20 let, tak pivo nepatří k nejpostiženějším segmentům. Naopak vypadá často velmi stabilně. Kde se jinde klesá o desítky procent, tak pivo vykazuje i růsty a daří se dokonce i prémiovým značkám.

Příležitostí pro Budvar podle mě bude pokračující premiumizace. Vidíme, že spotřeba piva postupně klesá, v Česku i ve většině Evropy. Nicméně roste hodnota. Spotřebitelé možná v rámci "seance" vypijí méně piv, ale zároveň si chtějí dopřát ta lepší piva. Je to vidět i na chování mladší generace, česká společnost se navíc za posledních několik let opravdu posunula, je vidět postupné bohatnutí populace, byť by určitě mohlo být rychlejší.

A co hrozby?
Bude mě dost zajímat, jestli se Česko vydá onou cestou kvality, image a celkového vnímání piva, nebo jestli se vydáme spíš cestou komoditizace. Tím směrem se hodně vydal německý trh, kde klesá spotřeba, přičemž dochází i k poklesu kvality, hlavně co se týče starání se o pivo v hospodách. Byl bych nerad, aby bylo jen levnou komoditou, v mnoha případech levnější než voda. Věřím, že rozpoznáme to umění a úsilí, které do piva jde, než abychom se soustředili na ušetření každého halíře ve výrobním procesu.

Plzeňský Prazdroj ve spolupráci s likérkou L´Or special drinks vyrobil limitovanou edici pivní pálenky. Použili na ni pivo z programu Volba sládků, které se v době uzavření hospod kvůli koronavirové pandemii nepodařilo prodat a které by jinak muselo být zlikvidováno. Pivní pálenka bude k dostání výhradně v dárkové prodejně v plzeňském pivovaru a je jí jen 100 litrů.

„Je to poprvé, co jsme se k výrobě pálenky odhodlali. Vedla nás k tomu snaha zužitkovat pivo, na jehož výrobu byly využity špičkové suroviny a ve kterém je velké množství lidské práce. Po prošlém termínu spotřeby by se totiž jinak muselo vylít. Naší snahou není proniknout na nový trh, bereme to jako zajímavý test, jak využít surovinu, která byla vlastně určená k likvidaci,“ říká Rudolf Šlehofer, manažer oddělení turismu Plzeňského Prazdroje.

Pivní pálenka
Prazdroj na destilaci vybral pivo z Volby sládků, protože má vyšší obsah alkoholu a pro výrobu pálenky je tak nejvhodnější. Z 10 hektolitrů nevyužité várky tak v likérce v Prádle pomalou a náročnou destilací vznikla limitovaná edice 100 litrů originální Plzeňské pivní pálenky. Tento způsob výroby se používá pro prémiové pálenky, na rozdíl od levnějších produktů, které vznikají ředěním pivního lihu coby odpadu po dealkoholizaci piva. „Má nezaměnitelnou, typicky chlebovou vůni a chuť pivní pěny. Optimální surovinou je vícestupňové pivo, alespoň jedenáctistupňové, ale lepší je silnější. Jednou jsme ji dělali dokonce z jednadvacetistupňového. Pokud se vyrábí z dvanáctky, tak je k výrobě litru padesátiprocentní pivní pálenky zapotřebí zhruba deseti litrů piva. Konečným výsledkem je v podstatě obilný destilát, ve kterém je cítit chmel. Jde o velmi lahodný nápoj,“ charakterizoval pivní pálenku Jan Šteinigl z prádelské likérky L´Or.

Prazdroj trvale usiluje o minimalizaci dopadů svého podnikání na životní prostředí a snaží se maximálně využívat zbytkové suroviny. Jiným příkladem je letošní zahájení prodeje Pivovarských krekrů, které se vyrábí z plzeňského mláta zbývajícího z výroby piva. Šetrně se Prazdroj snaží přistupovat i ke spotřebě vody a jejímu čištění a opakovanému využívání ve svých technických provozech. Zkušební využití piva určeného původně k likvidaci a jeho přeměna na pálenku tak zapadá do mozaiky udržitelného podnikání společnosti.

Zavřené hospody v důsledku koronavirové krize během letošního jara znamenaly pro většinu českých pivovarů včetně Prazdroje zásadní omezení prodejů i zvýšené náklady spojené s likvidací neprodaného piva. Většinu musel pivovar ekologicky zlikvidovat, část použil právě na výrobu pivní pálenky. Přičemž i pivo, které bylo nutné zlikvidovat, mělo další využití. V čistírně odpadních vod z něj vyrobili bioplyn, který slouží jako zdroj energie například na provoz čistírny.

„Otestovali jsme si to, a víme, že vícestupňové pivo lze použít na pálenku. Pevně ale věříme, že už nenastane plošné uzavření hospod a my nebudeme nuceni stát před stejnou situací, jako letos na jaře. Což ale neznamená, že pokud bude o Plzeňskou pivní pálenku zájem, že ji v malém množství jako zajímavost pro návštěvníky pivovaru nebudeme nabízet i v budoucnu,“ dodává Rudolf Šlehofer.

Povinnost nosit roušky při pohybu po restauraci, která začne znovu platit na začátku září, by podle ředitele Pivovaru Zubr Tomáše Pluháčka neměla na podzim snížit návštěvnost hospod. Mnohem větší dopad by měla případná ekonomická krize způsobená pandemií koronaviru. "Spíš se bojím toho, že budou krachovat hospody a lidé nebudou mít na to utrácet v restauracích peníze," řekl Pluháček.

Roušky budou od září povinné i v kadeřnictvích a dalších podobných službách nebo restauracích mimo dobu konzumace, povinné budou pro hosty i obsluhu. Novinářům to ve středu řekli ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a hlavní hygienička Jarmila Rážová. Pluháčka tato informace zaskočila. "Je to pro mě novinka. Původně se ještě v úterý snad říkalo, že se v restauracích nosit nebudou. Pořád se to mění," uvedl Pluháček.

Pluháček ale věří, že lidé navzdory tomuto nepopulárnímu opatření budou do restaurací dál chodit v hojném počtu a rouška je od návštěvy hospody neodradí. "Samozřejmě při konzumaci a sezení u stolu ji mít nemusí," podotkl Pluháček, podle kterého podobné opatření platilo už na konci jara po znovuotevření restaurací.

Mnohem větším strašákem je pro pivovary a provozovatele restaurací případná ekonomická krize způsobená pandemií koronaviru a následnými opatřeními. "Že se bude propouštět a budou se snižovat platy. Z toho osobně mám větší strach než z roušek," dodal Pluháček.

Pivovar Zubr loni uvařil 255 tisíc hektolitrů piva, stejný výstav vykázal i v předchozích třech letech. Zhruba 60 procent produkce piva prodal v sudech. Na ostatní obaly připadlo 40 procent.

Letos Pivovar Zubr kvůli více než dvouměsíčnímu uzavření hospod, které na jaře souviselo s pandemií koronaviru, zaznamenal pokles prodeje sudového piva. "Dva měsíce jsme neprodávali sudové pivo. Celoroční výpadek v sudovém pivu odhadujeme na 15 až 20 procent," upozornil Pluháček. Pivovar Zubr naopak zvýšil prodej piva v lahvích, plechovkách a PET lahvích. Na odhad celkové bilance letošního podeje piva je podle Pluháčka zatím brzy.

Půllitr piva je buď napůl plný, nebo napůl prázdný. Koronavirová krize narýsovala mezi českými pivovary dělicí čáru. Některé byly nuceny vylévat navařené pivo, jiné, zejména ty nejmenší, pojaly obtížnou situaci jako příležitost. Ani mimořádné restrikce nezastavily vznik nových projektů. Počet minipivovarů v Česku letos dosáhl pěti set. Nyní jich je stejně jako před druhou světovou válkou. "Některé minipivovary zcela přerušily výrobu, některé ji naopak navýšily," uvádí sládek Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů. "Letos jich sedm skončilo, ale přibyla dvacítka nových. Dosáhli jsme historického milníku."

Pivní stezku zahrnující návštěvu čtrnácti pivovarů či minipivovarů nabízí nově turistická oblast Beskydy. Stezka má 686 kilometrů, milovníci piva mohou díky ní ochutnat různorodé pivní chutě, od těch klasických až po ovocné či medové pivo.

Beskydská pivní stezka nabízí pětadvacet tras o délce od čtyř do 48 kilometrů.
„Můžete je absolvovat na kole i pěšky a spojit cestování po Beskydech se zážitkovou gastronomií a nahlédnutím do alchymie sládků. Pamatujeme i na ubytování, aby nejrůznější pivní speciály mohli ochutnávat také cyklisté či motoristé,“ poukázala Monika Konvičná, ředitelka Destinačního managementu turistické oblasti Beskydy-Valašsko. Stezka ale nenabízí jenom zastavení v pivovarech.

Lidé na ní mohou například navštívit ráj dřevěných soch, historii kloboučnictví a dům generála Laudona v Novém Jičíně, žerotínský zámek, Štramberk, unikátní chráněné peřeje v Ostravici, Muzeum Sigmunda Freuda v Příboře, lišku Bystroušku na Hukvaldech, cyrilometodějská poutní místa, baziliku ve Frýdku-Místku, zříceniny hradů, rozhledny i romantické vyhlídky.

„Nejde nám o to, aby lidé jen putovali mezi pivovary, ale chceme je upozornit na místa v okolí, která stojí rozhodně za vidění,“ vysvětlila Konvičná s tím, že v samotných pivovarech jsou připraveny exkurze a prohlídky.

Na všech zastaveních na pivní stezce mohou turisté ochutnat z více než stovky druhů piv. Některé pivovary navíc lákají i na zajímavosti. Například Kozlovický minipivovar se chlubí folklorní tradicí a zázemím starého fojtství s budovou z roku 1822.

Pivovar Koníček z Vojkovic zase upozorňuje na získaná ocenění sládků i konzumentů a Beskydský pivovárek z Ostravice nabízí polotmavý ležák Zbuj, který odkazuje na slavného zbojníka Ondráše, a novinku nazvanou Tetřev hlušec. Z jeho prodeje je koruna z každého půllitru určena na podporu ohroženého ptáka a jeho zahnízdění v Beskydech.

Chmelaři letos očekávají dobrou úrodu chmele. Počasí ani koronavirus, kvůli kterému hrozil nedostatek brigádníků, podle nich sklizeň negativně neovlivnily. Úrodě neublížila ani pozoruhodná anomálie: na mnoha místech letos chmel roste trochu atypičtěji - chmelové šišky se více sdružují v horní části rostliny, nikoliv v jeho celé délce.

Chmelař Pavel Kozlovský, který působí v Chmelařském institutu v Žatci, pro on-line deník Aktuálně.cz potvrdil, že letos některý chmel vypadá trochu jinak, než je obvyklé. Chmelové šišky jsou podle něj na rostlině posazeny výše, ale zase jich je tam o to více.

Tomu přikyvuje i Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR. "Skutečně jsme si všimli toho, že chmelové šišky jsou na některých porostech hodně vysoko. To je ale ve většině případů dáno tím, že letos je z hlediska počasí příznivější rok - je více srážek než loni a vedra nejsou tak velká. Habitus (vzhled, pozn. red.) rostliny je opravdu mohutný," vysvětlil Hejda.

Ten ale zároveň zdůraznil, že je to dáno porost od porostu a nejde to vztáhnout paušálně na celou úrodu v Česku. "Záleží, jaký kdo má pozemek atd. Je ale pravda, že když má někdo hustou chmelnici, kam nejde tolik světla, hlávky jsou vysoko nasazené," doplnil Hejda.

Hejda i Kozlovský letos věří v dobrou úrodu chmele, byť některé chmelnice zničily bouřky. Například zemědělské družstvo v Kokorách takto přišlo o 16 hektarů chmelnic, tedy o zhruba desetinu celkové plochy. ZD Kokory představují největšího producenta chmele v regionu. Bouře přišla minulý pátek, tedy týden před zahájením sklizně, kdy jsou porosty nejtěžší.

Vyšší náklady na brigádníky
Toto úterý začali se sklizní chmele například na Žatecku. Podle prvních rozborů je jeho kvalita dobrá, úroda se očekává zatím průměrná. Náklady pěstitelům vrostly na zajištění brigádníků. Na chmelnicích pracují cizinci i místní vysokoškoláci. Na jaře se chmelaři obávali nedostatku pracovníků ze zahraničí poté, co nejen česká vláda zavřela kvůli šíření koronaviru hranice.

"Začali jsme pozvolna dnes (v úterý, pozn. red.), i když chmel není úplně dozrálý, ale máme tady lidi ze zahraničí, kteří chtějí pracovat," sdělil Kozlovský.

Brigádníkům musí pěstitelé letos zajistit nejen ubytování, ale pro některé z nich také testy na covid-19. "Přivézt a otestovat jsme museli nechat Rumuny. Slováků bylo zase nejprve nahlášeno 45, ale po informacích o situaci v ČR se jich 15 odhlásilo, takže jsme rychle zajistili příjezd alespoň těch třiceti," uvedl Kozlovský.

Na sklizeň není potřeba tolik lidí jako na zavádění chmele. Do práce se teď zapojuje i řada vysokoškoláků. Ti pomáhali pěstitelům i na jaře, kdy byla personální situace kritická. "Agentury nám tehdy zajistily Ukrajince, kteří tu byli v posléze kvůli koronaviru zavřených továrnách. No a pak už jsme sháněli jednotlivce," řekl Kozlovský.

Vliv počasí
Zdeněk Rosa, který působí jako předseda představenstva žateckého družstva Chmelařství a současně šéfuje dceřiné společnosti Bohemia Hop, uvedl, že většina pěstitelů začne se sklizní až o víkendu. Až poté tedy bude jasnější, jak se letošní úroda vydařila.

"Zatím to s úrodou vypadá na průměr," doplnil tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík. Ovlivnit sklizeň může ještě počasí. "První rozbory kvality vypadají dobře," dodal. Kozlovský věří, že úroda bude lepší než průměr.

V Česku se chmel pěstuje na přibližně 5000 hektarech půdy ve třech chmelařských oblastech: Žatecku, Úštěcku a Tršicku. Loni pěstitelé v ČR sklidili 7145 tun chmele. Meziročně šlo o narůst o 39,4 procenta.

Gambrinus podpoří fotbalové kluby na vesnicích a malých městech speciální akcí Výkopná 2020. Právě probíhající soutěží chce motivovat kluby k tomu, aby zahájily sezónu ve velkém stylu a pomohly tak obnovit společenský život v obcích. Komunitní fotbal podporuje Gambrinus v rámci projektu Kopeme za fotbal již jedenáctým rokem.

Mnoho místních fotbalových klubů se vlivem současné koronavirové krize ocitlo ve složité situaci. S pozastavením tréninků a zápasů se v mnoha vesnicích utlumil také společenský život. Po vynucené fotbalové pauze nastal čas s výkopem nové sezóny dostat na hřiště hráče i diváky. Právě s tím chce pomoci projekt Gambrinus Kopeme za fotbal.

„Oslovili jsme více než tisíc klubů z celé České republiky, aby uspořádaly během září na hřišti akci pro místní komunitu. Může to být posezení po zápase, vesnická zábava nebo koncert místní kapely. Tím pomohou obnovit společenský život na menších městech a vesnicích,“ vysvětluje Radim Krupka, projektový manažer Gambrinus Kopeme za fotbal. Momentálně jsou do projektu zapojeny desítky klubů a další stále přibývají. Fanoušci mohou své kluby podpořit hlasem na www.kopemezafotbal.cz/vykopna. 200 klubů s více než stovkou hlasů obdrží od Gambrinusu na akci mimo pomoci s propagací zejména občerstvení ve formě klobás a piva. Nejlepším deseti klubům z hlasování poté pivovar ještě příspěvek na kapelu a opékané prase, aby mohly vykopnout sezónu ve velkém stylu. Hlasovat je možné až do úterý 25. srpna.

Řada klubů v současné době řeší i zdroje na svůj provoz, případně na nezbytné opravy hřišť a zázemí. „I zde jsme připraveni podat klubům pomocnou ruku. Pro letošní mimořádný rok jsme připravili speciální grantový program – pomůžeme desítkám klubů s opravou jejich zázemí. Celkem jsme na tuto pomoc vyčlenili 1 600 000 Kč,“ doplňuje Radim Krupka. Právě uspořádání akce Výkopná 2020 přímo na hřišti a hlasy fanoušků na webu mohou výrazně zvýšit šance klubu na grantový příspěvek ve výši až 40 000 Kč.

„Myslím, že je důležité poukazovat na to, jak podstatná je vesnice nebo malé město pro český fotbal. Spousta talentů a hvězd vyrůstalo právě v malých místních klubech,“ říká tvář projektu, fotbalista a trenér Pavel Horváth. Sám začínal s fotbalem v malém klubu na pražském Břevnově, který dnes již neexistuje, podobně jako stovky dalších klubů po celé republice. Uvědomuje si proto potřebu podpory fotbalu na jeho základní úrovni. „Projekt Kopeme za fotbal zároveň ukazuje, že fotbal je často tím, co vesnici spojuje. I když konečný výsledek kolikrát není tím nejdůležitějším, přátelské posezení u piva s výhledem na hřiště bývá nenahraditelným programem víkendu,“ uzavírá.

Projekt Kopeme za fotbal pivovaru Gambrinus letos běží již jedenáctým rokem a napřímo podporuje více než 1000 amatérských klubů v České republice. V rámci projektu mohou kluby zlepšit zázemí i vybavení klubu, soutěžit o sudy piva Gambrinus nebo se třeba podívat na některé z utkání v elitních evropských fotbalových soutěžích. Každý tým, který vstoupí do projektu, získá vstupní balíček (sadu dresů nebo míčů) a může získat sportovní vybavení, zájezd na evropský fotbal nebo přátelský zápas s týmem hvězdných sportovců Real Top Praha, podporu profesionálních trenérů a pivo Gambrinus na komunitní akce. Podrobnosti k registraci a celému projektu naleznete na stránkách www.kopemezafotbal.cz.