Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Budějovický Budvar nestíhá vařit, díky silné poptávce investuje 600 milionů

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:ČTKBudvar

Pivovar Budějovický Budvar letos investuje kolem 600 milionů korun. Zprovozní nové logistické centrum, zvýší kapacitu stáčírny plechovek a dokončí stavbu ležáckých sklepů, uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec. Pivovar je podle Samce na horní hranici výrobní kapacity. Loni státní pivovar proinvestoval 700 milionů.

Letos zahájí Budvar další dvě velké stavby. „Budou to jednak budova cylindrokónických tanků - nádob určených pro hlavní kvašení piva - jednak objekt pro instalaci další linky na plnění lahví. V dalších letech bude rozšiřování výroby završeno výstavbou nové varny,“ řekl Samec.

Do roku 2020 půjde o investice za dvě miliardy korun. Až je pivovar dokončí, bude mít roční výstav dva miliony hektolitrů.

Pivovar je podle Samce na horní hranici výrobní kapacity.
„Nyní nejsme schopni uspokojovat poptávku po našem pivu,“ řekl mluvčí. Výrobu Budvar rozšiřuje od roku 2016. Letos uvede do provozu plně automatizované logistické centrum, dokončí stavbu ležáckých sklepů a zvýší kapacitu stáčírny plechovek.

„Nový plnič plechovek zprovozníme již během února. Kapacita stáčírny plechovek tím vzroste o 40 procent,“ řekl Samec.

Do stáčírny plechovek půjde přes 40 milionů. Budvar prodal v roce 2016 v plechovkách téměř 300 000 hektolitrů piva. Největší objem tvořil světlý ležák Budweiser Budvar. Nyní má Budvar jednu linku na stáčení do plechovek.

Loni Budvar investoval především do stavby a technologie nového logistického centra, tedy do skladového hospodářství, expedice hotových výrobků, dále do rozšiřování výrobních kapacit - začala stavba ležáckého sklepa. V roce 2017 byl objem investic přes 700 milionů Kč. Státní pivovar letos proinvestuje asi o 100 milionů korun méně.

Budvar předloni prodal 1,61 milionu hektolitrů piva a měl rekordní tržby 2,54 miliardy korun. Hrubý zisk klesl o necelá čtyři procenta na 337,3 milionu korun. Pivovar, který vlastní stát, zaměstnává 670 lidí. V roce 2016 vyvezl do 77 zemí 975 000 hektolitrů, tedy 60,4 procenta produkce. Meziročně to bylo o 8,5 procenta více. Na celkovém exportu piva z ČR se předloni podílel Budvar 22,5 procenty.

Olympijský vítěz z Nagana Roman Čechmánek u soudu kvůli miliónovým podvodům

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Aleš FuksaČechmánek

Až desetileté vězení hrozí v případě uznání viny a odsouzení olympijskému vítězi z Nagana Romanu Čechmánkovi. Krajský soud ve Zlíně se od pondělí zabývá případem podvodu, kterého se měl dopustit na 28 fyzických a právnických osobách. Škoda, kterou jim měl v letech 2011 až 2014 způsobit, dosahuje více než patnácti miliónů korun.

„Obžalovaný se dopustil zločinu podvodu. Uzavíral dohody a smlouvy, přestože věděl, že mu jeho finanční situace nedovolovala plnit podmínky dané smlouvami. Nebyl schopný splácet sjednané úvěry. Později se stal pro poškozené nekontaktním. Byl si vědom tíživé situace a závazků ke svým dřívějším věřitelům,“ uvedl v obžalobě státní zástupce Petr Matoušek.

Podvodů se měl Čechmánek dopouštět ve Zlíně a v Holešově na Kroměřížsku. Podle Matouška chtěl obžalovaný záměrně získat majetkový prospěch. Odebíral na základě smluv služby, stavební materiál a bytové či restaurační vybavení.

Bývalý reprezentační brankář u soudu v pondělí využil svého práva a odmítl vypovídat. Předseda senátu Radomír Koudela tak četl jeho dřívější výpověď z přípravného řízení.

Posléze Čechmánek svou dřívější výpověď doplnil. Podle svých slov „nikdy nejednal v podvodném úmyslu“. Uvedl, že kdyby se v konkurzu prodával majetek za tržní ceny, věřitelé by všechny své pohledávky dostali. Byl však údajně vydán napospas konkurznímu správci.
Majetek byl prý vyšší

„Můj majetek v době vyhlášení insolvence byl mnohonásobně vyšší než pohledávky a dluhy. Kdyby insolvence nebyla vyhlášena, tak jsem byl bez nějakých problémů schopen splatit všechny dluhy, které jsem měl. Způsob vedení insolvence považuji za naprosto neprofesionální a tam vidím ten majetek, jak utíká mezi prsty a mizí někde pryč,“ řekl Čechmánek.

Obžaloba souvisí s jeho neúspěšným podnikáním, při kterém se zadlužil. Půjčoval si peníze od známých, měl úvěry u bank. Jeho dluh dosáhl podle odhadů zhruba sta miliónů korun. Od roku 2013 je muž v insolvenci, o rok později vyhlásil soud konkurz na jeho majetek.

Provozoval pivovar
Bývalý hokejista provozoval ve Zlíně minipivovar s restaurací, ve kterém vařil pivo Lev. Už po zhruba roce fungování jej však musel zavřít. Insolvenční správce jej poté podle Čechmánka prodal hluboce pod tržní cenu, a to za sedm miliónů korun.

„Jeho hodnota přitom byla kolem třiceti miliónů. Jen když jsem starý dům kupoval, zaplatil jsem za něj přes deset miliónů,“ uvedl na adresu insolvenčního správce Čechmánek.

Hokejista v minulých letech také opravoval bytový dům v Holešově, koupil si bývalý domov důchodců v Prostějově. Investoval i do developerského projektu v Chorvatsku, vlastnil byty ve Zlíně a v Čeladné.

Soud bude v dalších dnech pokračovat výpověďmi svědků a soudních znalců.
Bývalý brankář Zlína, Jihlavy, Vsetína, Philadelphie, Los Angeles, Karlových Varů, Hamburku, Linköpingu a Třince ukončil kariéru v roce 2009. Od loňska vede jako trenér hokejisty druholigového Hodonína.

Okruhy Plzeňského Prazdroje prošlo loni 762 tisíc lidí

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:COTPrazdroj

Prohlídkové trasy Plzeňského Prazdroje nalákaly loni do Plzně rekordních 762 tisíc turistů z 50 zemí, což je meziročně o 6 tisíc více. Číslo je také o jedno procento vyšší, než byla návštěvnost v dosud nejúspěšnějším roce 2015, kdy byla Plzeň Evropským hlavním městem kultury (EHMK). Zhruba 60 procent lidí přijelo do pivovarů Prazdroj a Gambrinus, Pivovarského muzea a Plzeňského historického podzemí tradičně z České republiky. Výrazně se zvýšil zájem návštěvníků z Asie, zejména z Číny, Tchaj-wanu a Jižní Koreje.

„Loni poprvé překonali množství německých turistů, kteří bývali tradičně nejpočetnější zahraniční skupinou návštěvníků,“ řekla Pavla Mášková z pivovaru.

Kromě tradiční trasy Pilsner Urquell zpřístupnil loni Prazdroj pivovar Gambrinus. Tisíce návštěvníků prošly také školou čepování piva a senzorickou prezentací surovin. Rekordní návštěvnosti dosáhl Prazdroj i díky pořádaným akcím. S velkým zájmem se setkaly například oslavy 175 let od uvaření první várky ležáku Pilsner Urquell a výstava o historii plzeňských hospod na nádvoří pivovaru, uvedla. Letos chystá kromě Léta v Prazdroji a Pilsner Festu zejména oslavy 100 let od vzniku republiky, jejichž součástí má být i výstava mapující historické období v pivovarnictví.

Větší zájem loni registrovaly i další turistické cíle v Plzni. Do zoo přišlo 453 tisíc platících návštěvníků, meziročně o 11 tisíc více. Návštěvnost byla čtvrtá nejvyšší za 91 let existence zahrady. Zoo, jejíž součástí je i Dinopark, má po Prazdroji druhou nejvyšší roční návštěvnost v kraji. Třetí je vědecké centrum Techmania, kterým předloni prošlo přes 224 tisíc lidí. K nejúspěšnějším atrakcím Plzně se řadí i bazén Slovany. Návštěvnost stabilně dosahuje 600 tisíc lidí ročně.

Pivo udělá žízeň krásnou: Jak zasáhl Karel IV. do vaření piva?

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:100+1

Pivo bylo od středověku mimořádným obchodním artiklem, a tak není divu, že kvůli němu dokonce v roce 1516 vypukla mezi šlechtou a městy pivní válka.

Pro titulek tohoto článku jsme si vypůjčili moudrost jistého blíže neznámého znalce: Teprve pivo udělá žízeň krásnou. I když je pravda, že pivo vařené před mnoha staletími se od toho dnešního velmi lišilo.

Za císaře Karla
Zpočátku mohl v královských městech v zemích Koruny české vařit pivo každý měšťan a v poddanských městech ten, komu to milostivá vrchnost povolila. Všechny práce spojené s výrobou piva spadaly pod jednu živnost. To znamená, že každý, kdo sladoval, také vařil a ve svém domě šenkoval. Později se výrobní proces rozdělil, příprava sladu a vaření piva se osamostatnily.

Když Karel IV. zakládal Nové Město pražské, ustanovil, aby se do něj ve lhůtě jednoho roku přestěhovala část řemeslníků ze Starého Města. Ustanovení se vztahovalo na kováře, koláře, pláteníky, ale zvláště se mluví o brasiatoriích, braxatoriích a siccatoriích – to jest o sladovnách, pivovarech a sušírnách. Ve Zlaté bule Karla IV. je ustanovení, které praví, aby „všichni měšťané, na kterýchžkolivěk nových nebo starých městištích byli osedlí, rovnou svobodu měli pivo všelikého jména vařiti a pivovarů, sladoven i hvozdů používati“.

Měšťané-starousedlíci si toto právo žárlivě střežili, takže novousedlí neměli šanci se mezi ně dostat. Tak se některé domy staly právovárečnými a jiné zase nákladnickými. Právovárečné domy měly vlastní pivovary, jejich vlastníci se později spojovali a vařili ve společném pivovaru. S nákladnickými domy bylo zase nerozlučně spojeno právo činit náklady na vaření a právo sladování. Měly také právo várečné, ale protože neměly vlastní pivovary, jejich majitelé vařili podle potřeby jednou nebo dvakrát do měsíce v pivovarech sousedů právovárečníků.

Ještě v 15. století platilo, že kolik kdo měl obilí, tolik si mohl navařit a prodat, i když přece jenom existovalo jakési omezení: „Soused smí navařit týdně jeden var piva bílého a ročně deset varů piva starého.“ Později, když už se nevařilo podomácku, stanovila městská rada, v jakém pořádku jednotliví měšťané mají vařit. Toto právo se stále omezovalo, až si tuto výsadu udrželo jenom několik málo domů. Někde si měšťané postavili společný pivovar, ve kterém vařili „po střídě“, tedy na střídačku. Tak vznikala právovárečná měšťanstva.

Lákavé zisky
Při vaření piva měli konšelé spolu s cechmistry nejen dozor, ale určovali i sazby a mzdy. Od várky nesměl brát mistr víc než tři groše a džber mláta. Dbalo se na to, aby i chudí mohli na trhu nakoupit obilí, a trestali se ti, kteří jej skupovali už před branami města nebo přímo ve vesnicích. „Kdož by koli z domácích soused ládoval a překupoval všelijaké vobilé, buďto po všech, na předměstí i ve městě v ulicích, chyby na rynku a v trhu, ten a takový, kdož by koli v tom nalezen a postižen i usvědčen byl, má dáti k obci na opravdu města pět kop grošů českých a k tomu aby trestán byl.“ Takto se usnesla obec města Bydžova, ale jen málokdo na to dbal.

Pivovarských mistrů bývalo velmi málo a někteří řídili várky v několika pivovarech najednou. To potvrzuje i Novoměstský řád, který nařizuje, aby žádný mistr nedržel víc než dva až tři pivovary. Rozdělováním svého umu a času se nemohl poctivě věnovat práci v žádném pivovaru a jakost piva tím mohla trpět.

Opatrná církev a šlechta
Vaření piva se pokládalo za tajemné, a proto se provázelo zpíváním vážných a náboženských písní. Docela seriozně se počala řešit i otázka, zda se pivovarskému řemeslu mohou měšťané věnovat bez porušení svědomí. Neboť: 1. vaření piva vynašli pohané, 2. ve Svatém písmu se o pivovarnictví nic nepíše, 3. dává příležitost k opíjení a jiným zlořádům, 4. teologové na pivo mnoho nedrží. V Písmu se nepraví o mnoha dalších věcech, jako je například papír nebo lety do kosmu, a přesto jsou dobré. A co se opilství týká, nebezpečné je i nemírné pití vína a přece nebylo církví zakázáno, naopak se obřadně používá.

A protože teologové na pivo přece jen drželi, dostalo se mu dokonce papežského požehnání. „Žehnej, ó Pane, toto pivo, jež milostí Tvou vzešlo ze zrna obilného, aby se stalo blahodárným lékem pokolení lidskému a vzýváním Tvého jména nejsvětějšího račiž učiniti, aby každý, kdo se z něho napije, zdraví těla svého a ochrany duše své přijal. Skrze Krista Pána našeho. Amen!“

I šlechtici a rytíři považovali zpočátku sladovnictví, vaření a šenkování piva za činnost škodlivou pro pověst rodu. Když ale seznali, že jde o jeden z nejpřednějších zdrojů příjmů, pomíjeli čistotu svých erbů a počali nejen vařit pivo, ale také konkurovat městům v šenkování. Na svých statcích, v poddanských městečkách a vesnicích zřizovali nové pivovary, sladovny a šenky a vůbec se neohlíželi, že často porušují práva a výsady udělené městům různými králi.

Nejčastěji porušovali právo mílové, jež ochraňovalo řemesla a živnosti v okruhu jedné míle, tedy necelého sedm a půl kilometru od hradeb měst, od nežádoucí konkurence. Piva na panstvích nebyla dlouho kvalitní, ale páni si z toho nic nedělali. Nutili poddané k odběru svých špatných piv a navíc jim zakazovali prodávat obilí do městských pivovarů. Museli jej nejdříve nabídnout své vrchnosti.

Válka o pivo
Roku 1516, když zemřel král Vladislav II., u nás vzplála hotová pivní válka. Páni a rytířstvo nejenže sedlákům nedovolovali odebírat pivo z městských pivovarů, ale dokonce ve městech pro čepování svých piv zřizovali šenky a krčmy. „Města však vidouce, an se jim tak veliká křivda a újma děje a sobě vespolek toho hořce sobě žalujíce, spikla se jednomyslně proti rytířům a pánům, z čehož vzniknutí strašlivé války, podobné oné z časů Žižkových, bylo se obávati...Tento strašlivý rozbroj mezi stavem panským a městským, které zemi české hrozil, šťastně přetrhlo několik moudrých a šlechetných pánů, jenžto učinivše mezi sebou a měšťany mír, tyto od tak násilného práva svého hájení odvrátili.“

Páni a rytíři se zavázali, že nebudou o výročních trzích vozit své pivo na prodej do města ani bránit poddaným v odběru piva z městských pivovarů. Po krátké době však šlechtici začali vařit i na prodej a začali s hostinskou živností. Panské pivovary byly vždycky dostatečně zásobené kvalitními surovinami a dřevem na topení a navíc využívaly lacinou pracovní sílu. Brzy tak předčily pivovary městské, které jim v konkurenčním boji nestačily. A bez války.

Spotřeba piva v hospodách stále klesá

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Polar.czAutor:Bára Kelnerová

Majitelé hospod a restaurací si stěžují na úbytek štamgastů, kteří pijí pivo. A vrásky začínají mít také pivovary. Za tímto trendem stojí více faktorů, včetně protikuřáckého zákona.

Nízké ceny piva v obchodech, protikuřácký zákon, omezení hazardu. Všechny tyto faktory stojí za tím, proč lidé raději zlatavý mok začali pít doma a ne v restauracích či hospodách. Majitelé podniků jsou z toho zoufalí.

Miloslav Prokop, majitel restaurace a minipivovaru: “V létě to tak nebylo, ale teď, jak jsou zimní měsíce, tak někteří klienti si koupí pivo v obchodě a sednou si k televizi a zakouří si. A někteří mi to vyloženě řekli, že tu kvůli toho přestali chodit a nepomáhá ani to, jestli máte vlastní pivo nebo je to z velkých pivovarů.

anketa, obyvatelé Havířova:
“Já do restaurace chodím minimálně. Já sedím doma, vypiji jedno po obědě”.
“Já nekouřím, pivo piji v restauraci málo. Když tak si koupím pivo domů”.

Tento trend zaznamenávají i ve velkých pivovarech. Uvádí se, že poměr spotřeby ve prospěch baleného piva v obchodech oproti prodeji v hospodách je 60:40.

Ivan Fujer, regionální manažer pro Moravu, pivovar Plzeňský Prazdroj: “Snažíme se pomáhat hospodským tím, aby přilákali do hospod více hostů, aby lidé trávili více času v hospodách, aby měli zážitek a cítili se tam dobře”.

Sníženou spotřebu točeného piva ale prozatím nepocítil pivovar Ostravar.

Roman Richtr, vrchní sládek, pivovar Ostravar,: “Připisujeme to zvýšenou starostlivostí o hospody a produkty, které jsou úspěšné na trhu”.

Majitelé restaurací a hospod se shodují na tom, že by jim pomohlo, kdyby se zmírnil protikuřácký zákon ve smyslu rozdělení podniků na kuřáckou a nekuřáckou část.

V hradeckém kraji vzkvétají regionální minipivovary

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

V Královéhradeckém kraji roste počet regionálních pivovarů, otevření dalších se připravuje. V současnosti je v regionu 28 pivovarů a pouze tři lze označit za průmyslové. Vyplývá to z krajských webových stránek a z vyjádření krajských úředníků. "Zažíváme neuvěřitelný boom regionálních pivovarů, v loňském roce jich na území našeho kraje fungovalo 27, převažovaly minipivovary," řekl radní hradeckého kraje pro oblast regionálního rozvoje a cestovního ruchu Pavel Hečko. Minipivovarem se rozumí zařízení s ročním výstavem do 10 tisíc hektolitrů.

Podle Hečka většina z nich vznikla v posledních 10 letech a dvě třetiny jsou záležitostí předchozích pěti let. "Když se zaměříme na posledních pět let, tak bych se to nebál označit jako fenomén. A další minipivovary přibývají. Třeba nedávno i v Peci pod Sněžkou jeden takový minipivovar vznikl a o dalších dvou na území Královéhradeckého kraje víme, že se připravují," uvedl Hečko.

Například jen v Krkonoších funguje šest minipivovarů. Raritou je ten na Luční boudě (1410 m n. m.), který je nejvýše položeným podobným zařízením v republice. "V Krkonoších se nyní velmi daří takzvané pivní turistice. Krkonošské pivovary, z nichž některé jsou v horských boudách, spojuje pivní stezka," řekl Jan Špelda z krajského úřadu. Podle něho jde o celorepublikový trend.

Minipivovary nevznikají v kraji jen na horských boudách, ale i v místech zaniklých pivovarů. Příkladem je stotisícový Hradec Králové, ve kterém skončil velký průmyslový pivovar před koncem tisíciletí. Byl známý značkou Lev, pivo přestal vařit v roce 1999 a od té doby chátral. Přestavba areálu na sídlo kraje začala v dubnu 2005 a skončila v říjnu 2007.

Od loňského podzimu je ale v krajském městě nový minipivovar. "Naše maximální kapacita je 10 tisíc hektolitrů, ale zatím jí nedosahujeme," řekl Miroslav Miletín ze společnosti Královéhradecký měšťanský pivovar, která pivovar provozuje. Uvedl, že Hradec Králové delší dobu neměl pivovar, který by byl schopen zásobovat pivem větší množství hospod. "Této myšlenky jsme se chopili a snažíme se do města tradici pivovarnictví vrátit, i když v menší míře," řekl Miletín. Podle něj v Hradci fungují ještě dva menší minipivovary.

Královéhradecký kraj cítí v módě minipivovarů příležitost, jak propagovat nové turistické cíle. Kraj proto nedávno spustil web s mapou pivovarů a společně se sousedním Pardubickým krajem na lednovém veletrhu cestovního ruchu v Brně pokřtil tištěnou mapu regionálních pivovarů, která by v budoucnu měla mít i elektronickou podobu.

V České republice je nyní už téměř 400 minipivovarů a podle odborníků jejich počet poroste i v příštích letech.

Kdo bude dělat kampaně na plzeňské pivo? Prazdroj hledá agenturu

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Marketing&MediaAutor:Filip RožánekPrazdroj

Šest agentur pozval Plzeňský Prazdroj do uzavřeného tendru na kreativní kampaně. Pozvánku dostala i současná agentura MUW Saatchi & Saatchi, která pro pivovar pracuje od roku 2014. „Cítíme, že teď je vhodný čas na to, abychom získali nové silné nápady. Jsme moc rádi, že se Saatchi tendru zúčastní,“ řekl marketingový šéf Prazdroje Grant McKenzie.

Vítěz výběrového řízení bude připravovat kampaně pro český a slovenský trh. „Za poslední čtyři roky jsme se Saatchi vytvořili některé z nejúspěšnějších reklam v oboru včetně nedávné vánoční kampaně nebo populárních sponzorských hokejových aktivit,“ hodnotí McKenzie, který by na úspěšnou éru rád navázal.

Němcům přestává chutnat pivo. Pivovary ho loni prodaly nejméně od znovusjednocení

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Echo24.czAutor:ČTK

Německé pivovary loni prodaly nejméně piva od znovusjednocení země v roce 1990. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil německý statistický úřad. Odbyt piva podle něho oproti roku 2016 klesl o 2,5 procenta na 93,5 milionu hektolitrů.

Velká většina – 82,6 procenta – z tohoto množství byla určena pro domácí spotřebu. Do zemí Evropské unie se vyvezlo 9,7 milionu hektolitrů piva, což představuje meziroční pokles o 2,4 procenta, a do ostatních zemí 6,5 milionu hektolitrů, což je dokonce o 4,1 procenta méně než předloni.

Svaz pivovarů loňský pokles vysvětluje mimo jiné saturací čínského trhu, špatným počasím v létě a obecně také stárnoucí populací. Starší lidé pijí v průměru méně piva. Německé pivovary ale věří, že se letos situace zlepší. Přispět by k tomu mělo i mistrovství světa ve fotbale, díky kterému by se podle pivovaru Veltins mohlo prodat o milion hektolitrů piva více.

S klesajícím odbytem zlatavého moku německé pivovary bojují dlouhodobě. Zatímco v roce 1993 ho prodaly 112,1 milionu hektolitrů, o deset let později to bylo 105,6 milionu hektolitrů a v roce 2013 už jen 94,6 milionu hektolitrů.

Výrazně příznivější situaci zažívají pivovarníci v Česku. Předloni zde dosáhli rekordu, když jejich výstav meziročně stoupl o 1,9 procenta na 20,5 milionu hektolitrů.

Pivovar Svijany předal finanční dar v rámci projektu Koruna na dně půllitru

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš SpálovskýSvijany

Podzimní Dymytry Svijany tour 2017 navštívilo tisíce fanoušků z celé České republiky. Turné provázela kampaň jejího hlavního sponzora – Pivovaru Svijany Koruna na dně půllitru, v jejímž rámci se pivovar rozhodl přispět jednu korunu za každý načepovaný půllitr piva a čtyři koruny za každou prodanou dvoulitrovou Plechovku nejen pro chlapy. Vybraná konečná částka putovala Nadačnímu fondu Cesta proti bolesti až do Jirkova.

Po dobu trvání turné mohl kdokoliv posílat tipy na nestátní neziskové organizace, z nichž porota vybrala tři postupující do finálního hlasovacího kola. O konečném výherci tak rozhodli fanoušci na facebookovém profilu Pivovaru Svijany. „Celkem jsme obdrželi deset nominací na neziskové organizace, z nichž jsme vybrali tři – Nadační fond Cesta proti bolesti, Hospic Dobrého pastýře a sportovní klub pro zrakově postižené BSC Praha. Fanoušci nakonec rozhodli a finanční částku svými hlasy přiřkli Nadačnímu fondu Cesta proti bolesti z Jirkova,“ řekl Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany.

Turné skupiny Dymytry začalo 13. října a skončilo 16. prosince 2017, skupina měla celkem šestnáct koncertů v různých městech po celé České republice, na nichž se v kampani Koruna na dně půllitru vybralo 26 180 Kč. „Vybranou částku jsme rádi zaokrouhlili na 30 000 Kč,“ doplnil Roman Havlík. Finanční dar si osobně převzal Milan Dzuriak z Nadačního fondu cesta proti Bolesti od zástupců Pivovaru Svijany. Za kapelu Dymytry dorazil do pražské svijanské restaurace U Rokytky zpěvák Jan Protheus Macků a bubeník Miloš Mildor Meier. „Velice si vážíme nominace do této kampaně a děkujeme všem, kteří pro nás hlasovali. Finanční dar použijeme na činnost Nadačního fondu a organizaci akce,“ uvedl Dzuriak.

Kapela Dymytry, která je specifická nejen svou hudbou, ale i svou image, připravuje letos na jaře opět za podpory Pivovaru Svijany velké turné k oslavě svých patnáctých narozenin. Vrcholem oslav bude unikátní koncertní show „Monstrum“ v pražské Malé sportovní hale, která je již teď beznadějně vyprodána. Fanoušci rockové muziky a dobrého piva si na všech koncertech tour pochutnají i na svijanském pivu. K této příležitosti připravil navíc Pivovar Svijany speciální edici 2l Plechovek nejen pro chlapy Dymytry „450“. Plechovky jsou k zakoupení na celém turné kapely a také na e-shopu pivovaru. Předprodej na všechny koncerty jarního tour k oslavám patnáctin kapely Dymytry je spuštěn prostřednictvím sítě Ticketstream.

Mariánské Lázně budou mít minipivovar, trh obohatí i speciálem typu IPA

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Petr KozohorskýKronl

Mapa malých pivovarů v Karlovarském kraji se záhy rozroste o další místo. V Mariánských Lázních je těsně před dokončením Rodinný pivovar Kronl.

První pivo z jeho varny by měli příznivci zlatavého moku ochutnat na přelomu března a dubna.

„Pivovar jako takový je už na místě. Teď potřebujeme vyřídit všechny náležitosti, například povolení od Celní správy,“ uvedl Václav Růžička, manažer projektu rodinného pivovaru.

Dvanáctka i speciály
Pivovar spojený s restaurací se zprvu hodlá specializovat na klasický dvanáctistupňový ležák.

„Výhledově ale i na speciály, jako je například svrchně kvašené pivo typu IPA, které na trhu na Mariánskolázeňsku chybí,“ naznačil možný sortiment minipivovaru Růžička.

Specialitou by pak mělo být lázeňské pivo s nižší stupňovitostí. „Do budoucna nebudeme ničím limitovaní. Vařit se bude to, o co bude zájem,“ doplnil PR manažer.

Prioritou iniciátorů projektu mariánskolázeňského minipivovaru je především zásobit výrobky vlastní restaurace. Václav Růžička ovšem nevylučuje, že by se výhledově jejich pivo mohlo objevit i jinde.

Jednu ze základních surovin pro výrobu piva, vodu, chce mariánskolázeňský pivovar čerpat z vlastní artézské studny.

„Zatím ji čistíme, pak si necháme udělat detailní rozbor vody. Kdyby nevyšla možnost využít studně, budeme odebírat vodu z přehrady nad městem. I ta je velice kvalitní,“ konstatoval Růžička.

Lidé, kteří rozjíždějí nový minipivovar, nejsou v oboru žádnými nováčky. Martin Holba, který je jedním z nich, už měl podobný podnik v Praze. A dařilo se mu podle Václava Růžičky tak, že nestíhal vyrábět. Lví podíl na tom měla originální receptura sládka Adama Roudnického.

„Pivo, které chystáme vařit v Mariánských Lázních, bude stejně dobré, spíš lepší,“ dodal manažer projektu.

Konkurenci v regionu bude mít ovšem pivovar Kronl velkou. Permon, Zajíc, Krušnohor, Prokop nebo třeba Puškvorcový speciál. To jsou jména jen některých z piv, která vyrábějí malé pivovary v regionu.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.04.2018 17:166.162/6.162