Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Dne 31. března odešel z postu ředitele strakonického pivovaru Marek Pohanka

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápojeDudák

Marek Pohanka působil ve strakonickém pivovaru od roku 2009 jako ředitel obchodu a marketingu. V květnu 2015 převzal funkci ředitele společnosti. Za jeho působení ve funkci ředitele se ve spolupráci se sládkem pivovaru Dušanem Krankusem povedlo stabilizovat kvalitu piva, započít s dynamickou marketingovou strategií společnosti a nastartovat novou etapu pivovaru. Pod jeho vedením se podařilo společnost ekonomicky stabilizovat a vrátit hospodaření společnosti k zisku.

Vedení města a představenstvo pivovaru v čele s předsedou Rudolfem Oberfalcerem děkuje panu Marku Pohankovi za dosavadní odvedenou práci, která mnohdy znamenala provádět nelehká rozhodnutí v složité situaci dravého konkurenčního prostředí.

Zejména velký dík mu pak patří za navázání spolupráce s odběrateli mimo domácí region a spuštění projektu pivovarských restaurací – dudákoven, kterých pod jeho vedením vzniklo sedm.

Marek Pohanka odchází do vrcholového managementu korporátní společnosti. Pozici ředitele opouští ze své vlastní vůle a osobního rozhodnutí.

Vyškovský pivovar hromadně propouští. Bojím se, že brzy zavře, říká zaměstnanec

Publikováno:před měsícemZdroj:Vyškovský deníkAutor:Alena GrycováVyškov

Poslední novinka? Den otevřených vrat z loňského srpna. Poslední zpráva? Květnové vyjádření k pivu Alko-stop, u něhož inspekce odhalila, že obsahuje více alkoholu, než povoluje norma. Už při prvním pohledu je zřejmé, že webové stránky vyškovského pivovaru neprošly aktualizací řadu měsíců. A podobně špatně je na tom, zdá se, i pivovar. Podle zjištění Vyškovského deníku Rovnost se v něm hromadně propouští a utlumuje výroba.

Jak potvrdil jeden ze zaměstnanců, jehož jméno redakce zná, pivo se už nějakou dobu nevaří. „Žije se jen ze zásob. Hromadně se propouští a z třiceti lidí zbylo zhruba deset. Vypadá to, že pivovar je v útlumu, a obávám se, že v dohledné době zavře,“ sdělil muž.

Podle ředitele pivovaru Romana Kotolana situace sice příznivá není, nicméně konec Vyškovského piva zatím vyloučil. „Dochází k určitým provozním změnám, které jsou vedené snahou minimalizovat náklady na provoz pivovaru. A to s ohledem na nenaplnění obchodních plánů, které si investor a vedení pivovaru vytyčilo,“ řekl Kotolan.

Budova pivovaru patří státu, respektive jeho společnosti Jihomoravské pivovary. Od dubna 2011 ho má v dlouhodobém nájmu firma Czech Beverage Industry Company se sídlem v Praze na Smíchově. „Nájemce vaří a prodává pivo, nemůžu tedy tyto věci komentovat. My pronajímáme movitý a nemovitý majetek a poskytujeme licence na značky vyškovského piva,“ uvedl za Jihomoravské pivovary Jaromír Žáček.

Kotolan ujistil o snaze Czech Beverage Industry Company výrobu Vyškovského piva zachovat. „V současnosti hledáme optimální varianty řešení. Významným ohrožením této naší snahy však může být probíhající soudní spor se stávajícím majitelem pivovaru Vyškov (státní firmou Jihomoravské pivovary - pozn. red.),“ poukázal Kotolan.

Důvod rozepře nechtěla ani jedna z obou stran komentovat. „Co se týká soudního sporu, v rámci zachování objektivity a korektnosti se k němu nebudeme do vyřešení vyjadřovat,“ reagoval ředitel Czech Beverage Industry Company Jiří Kopenec.

Jaké je nejsilnější pivo na světě

Publikováno:před měsícemZdroj:forexample.cz

Mělo se za to, že nejsilnější pivo světa pochází z Bavorska a má 57,5 % alkoholu. Tenhle kousek má alkoholu více než vodka či whisky. Pít se musí po malých sklenkách a jedna láhev přijde zákazníka na tisíce korun. Toto silné pivo (avšak ne nejsilnější) vzniklo díky trumfování bavorského sládka se skotskými kolegy. To co však přijde nyní, vás zarazí do židle.

Sládci a přátelé na slovo vzatí - Lewis Ahand a John Mckenzie ze Skotska vlastní maličký pivovar Brewmeister a podařilo se jim už v roce 2012 vytvořit pivo s opravdu trefným názvem Armageddon. To se stalo asi zatím úplně nejsilnějším pivem na trhu v daném roce, ale jelikož to kamarádům bylo stále málo (víte, jak to chodí, když se lidé hecují) zrodilo se v pivovaru Brewmeister úplně nové pivo.

Zrození hadího jedu
Tato novinka dostala příznačný název Snake Venom - hadí jed s neuvěřitelnými 67,5 % alkoholu. Pivo se plní do sklenek 275 ml a jeho prodejní cena se pohybuje kolem 1750 korun, což je samo o sobě také síla. Pivo je tak silné, že na něm musí být umístěn žlutý štítek s varováním, abyste nepřekročili konzumaci více než 35 ml při jednom posezení. Tento skvost je vařený ze speciálních sladů usazených rašelinou. Při fermentaci jsou použity dva typy kvasinek, nejen ty pivní, ale vinné a využívané na výrobu šampaňského.

Udělat várku světového rekordmana trvá až půl roku, proto tomu odpovídá i cena. Většinou si taková piva kupují sběratelé, znalci a pivní šílenci (v dobrém slova smyslu). Právě oni dokážou ocenit takové pivo, protože vědí, co vše to obnáší. Koupí-li si jej někdo jen tak ze zvědavosti, a protože neví co s penězi, může se vylekat a pomyslet si, že nejde o pivo, ale likér.

Japonské pivovary Asahi začínají řídit svůj středoevropský byznys z Prahy

Publikováno:před měsícemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Michal Šenk

● Společnost Asahi Breweries Europe, která zastřešuje středoevropské pivovary Asahi, bude sídlit v Praze.
● Ředitelem firmy se stal dosavadní šéf Plzeňského Prazdroje Paolo Lanzarotti.
● Pozice Česka v rámci celé skupiny by mohla i dál posilovat.

Budoucnost pětice středo- a východoevropských pivovarů pod hlavičkou jejich nového majitele − japonské skupiny Asahi − začíná v těchto dnech nabývat konkrétní obrysy. A pro nejznámější český pivovar Plzeňský Prazdroj, který je jednou z částí nově formované skupiny, půjde zřejmě o budoucnost růžovou.

Praha, kde dosud sídlilo obchodní či marketingové vedení Prazdroje, se stala sídlem Asahi Breweries Europe, nové dceřiné firmy japonského koncernu. Do té kromě Prazdroje spadá ještě slovenský Topvar, maďarský Dreher, rumunský Ursus a polská Kompania Piwowarska. A ředitelem Asahi Breweries Europe se stal Paolo Lanzarotti, dřívější šéf plzeňského podniku.

Skupina Asahi získala Prazdroj a spol. v přepočtu za 200 miliard korun od AB InBev koncem loňského roku. Jednička globálního pivního trhu AB InBev se spojila s dvojkou SABMiller, a společný podnik byl v důsledku toho loni nucen prodat svá aktiva na těch trzích, kde hrozilo, že by měl dominantní postavení.

Podobně japonská skupina od AB InBevu koupila ještě další značky v západní a jižní Evropě − nizozemský Grolsch, italské Peroni a britský Meantime. Ty Asahi ovládla o několik měsíců dřív než pivovary ve střední Evropě. Formálně je zastřešila společností Asahi Europe, která má sídlo v Londýně.

Asahi Europe a Asahi Breweries Europe, které společně zaujímají zhruba desetinu evropského trhu a po Heinekenu a Carlsbergu jsou evropskou trojkou, zatím fungují nezávisle na sobě a zodpovídají se tokijské centrále celé Asahi.

To ovšem nemusí trvat dlouho. Podle zdrojů HN z trhu je možné, že pozice Prahy v celém fungování Asahi v Evropě výhledově ještě posílí. Například kvůli blížícímu se brexitu. Asahi už údajně právě v Česku hledá nové zaměstnance zejména pro oblast IT a také případnou další nemovitost. Nyní stovky zaměstnanců Prazdroje a další desítky manažerů, kteří se sem zatím stěhují z okolních středoevropských zemí, sedí v centru Prahy na Ovocném trhu. Zřejmě i pro obsluhu těchto svých aktivit Asahi na přelomu loňského a letošního roku založila další společnost s názvem Asahi CE & Europe Services.

Zástupci Asahi zatím nechtěli uvést podrobnosti. Mluvčí Prazdroje Jitka Němečková HN sdělila: "Fungování Asahi na místním trhu se v tuto chvíli nastavuje. Nelze zatím komentovat počty osob nebo to, zda budou probíhat náborová řízení, vzhledem k tomu, že proces je teprve na začátku."

Další otázkou zůstává také to, zda se bude výhledově měnit letitá spolupráce Asahi a konkurenta Prazdroje − Pivovarů Staropramen. Ty vaří pro Asahi značku Super Dry na export do celé Evropy. "Prozatím se nic nemění," uvedla PR manažerka značek Pivovarů Staropramen Denisa Mylbachrová.

Co se samotného piva pod hlavičkou Prazdroje týče, zatím by se toho také moc měnit nemuselo. "Dál máme víru v historický odkaz a kvalitu našich značek," poznamenává k tomu šéf Asahi Breweries Europe Paolo Lanzarotti.

Sklepení bývalého pivovaru v Želetavě se stalo kulturní památkou

Publikováno:před měsícemZdroj:Třebíčský deníkAutor:Luděk Mahel

Sklepení při bývalém panském pivovaru v Želetavě na Třebíčsku bylo prohlášeno za kulturní památku. Sklepení je součástí tvrze Starý hrad, která sloužila od roku 1568 jako významný panský pivovar.

„Starý hrad byl zapsán jako památka již v roce 1968. Sklepení k němu historicky i funkčně přináleží a zároveň je hodnotným reprezentantem důležité historické etapy, kdy areál tvrze sloužil jako panský pivovar,“ shrnula ředitelka územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči Martina Indrová.

Sklepy jsou situovány ve stráni, léta nebyly udržovány. Vstup do objektu je uzavřen mříží, která zde byla instalována před několika lety pro zamezení vstupu nežádoucích osob. Účelem sklepů bylo uchovávání piva pro pivovar. Jednalo se o velmi významný a úspěšný pivovar, o čemž svědčí jak délka jeho provozování, tak i pozdější různá ocenění na evropských pivovarnických výstavách. Provoz pivovaru byl ukončen v padesátých letech 20. století. Stalo se tak po direktivním rozhodnutí o spádových pivovarech, přičemž ostatní pivovary byly bez ohledu na jejich význam poněkud necitlivě uzavřeny. Navíc tomuto uzavření přispívala i okolnost, že pivovarnictví bylo tehdy vyhodnoceno jako neperspektivní odvětví.

Sklepy tvoří součást pivovaru, ze své podstaty vždy náležely funkčně i historicky k památce Starý hrad. Byly zakončeny tzv. lednicí, jež sloužila k celoročnímu uchování ledu, který chladil pivo jak ve sklepích, tak i v želetavských hostincích. Dodnes je dochována cesta, která sloužila k zásobování pivovarských lednic ledem z pivovarského rybníku. Dochovaly se i vzrostlé stromy, které byly vysazeny při stavbě sklepů a sloužily k zastínění sklepení.

V prvním čtvrtletí roku 2017 byly za kulturní památku prohlášeny ještě secesní vodojem ve Skorkově na Havlíčkobrodsku a bývalý panský špýchar v Krucemburku.

Na území Kraje Vysočina je celkem 2974 nemovitých kulturních památek, z toho 16 národních kulturních památek, dále tři městské a tři vesnické památkové rezervace, 22 městských a pět vesnických památkových zón a jedna krajinná památková zóna. Na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jsou zapsány: Telč - historické jádro města, Zelená hora - poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, Třebíč - soubor židovské čtvrti, židovského hřbitova a baziliky sv. Prokopa, což znamená, že Kraj Vysočina se může pyšnit nejvyšším počtem památek UNESCO v rámci ČR.

V Černé Hoře dosáhli na vavříny i na rekord. Turistická sezona odstartovala

Publikováno:před měsícemZdroj:Blanenský deníkAutor:Jan Charvát

K bráně černohorského pivovaru míří v neděli po obědě skupinky turistů. Pěších i na kolech. Řadě z nich se na krku blýskají v odpolední výhni medaile. K vidění jsou i poháry a diplomy. Míří na tradiční zahájení turistické sezony v Moravském krasu. To se koná v režii Blanska, Boskovic a černohorského pivovaru již po jedenácté.

Stejně jako v předchozích letech se příchozí také pokoušejí o zápis do České knihy rekordů. Letos v počtu lidí, kteří dosáhli na vavříny. „Nepřišli jsme zdaleka. Bydlíme totiž přímo v Černé Hoře. Je to super akce s příjemnou atmosférou, kterou si nemůžeme nechat ujít. Chodíme sem pravidelně,“ usmívá se na nádvoří pivovaru Michal Vrbka.

Doprovod mu dělají tři dcery Magdalena, Marta a Mariana. „Já přišla s medailí za první místo ve školní soutěži. Asi nejvíc se ale těším na cukrovou vatu,“ hlásí Magdalena Vrbková. „To já si přinesl medaili za účast na Pražském půlmaratonu před dvanácti lety. Pro mě je důležitější, než vítězství v nějaké soutěži,“ dodává dívčin otec.

O kus dál se u pódia při poslechu country kapely Prak dobře baví parta přátel s vavřínovými věnci na hlavách. „Já už jsem tady po desáté a je to paráda. Vyšli jsme na třináctikilometrovou trasu a asi o pět kilometrů si ji prodloužili. Členové naší party jsou z Doubravníku, Žďáru nad Sázavou, Slatiňan, Nedvědice a Prahy. S sebou jsme si vzali vavřínové věnce, medaile a dobrou náladu. Užijeme si to tady, zatančíme, dáme si pivo a půjdeme pěšky zase zpátky na základnu,“ říká Miloš Bělík z Doubravníku.

Na zahájení turistické sezony připravili pořadatelé několik různě dlouhých tras s cílem v Černé Hoře. Lidé mohli vyrazit například z Blanska nebo z Boskovic. Jako každý rok nechyběl pokus o rekordní zápis v recesistické disciplíně. „Letos se pokoušíme o rekord v počtu lidí, kteří dosáhli na vavříny. Mezi ně se počítá každý, kdo dorazí se zlatou, stříbrnou nebo bronzovou medailí z jakékoliv soutěže. S diplomem, pohárem, šerpou. Nebo s vavřínovým věncem. Stačí i pytlík s kořením bobkový list,“ vysvětluje za organizátory akce Jiří Kučera z blanenské radnice.

A u dvou stanovišť, kde se příchozí zapisují, není o zajímavá prvenství rozhodně nouze. Jeden z příchozích vyhrál před lety šachový turnaj na Kubě, další ušel patnáct tisíc kilometrů a jedna z turistek vyhrála soutěž v pití piva na čas. „Je to úžasné, jakou má zdejší zahájení turistické sezony tradici. Vždy se zde v pivovaru sejde tisícovka lidí. Letos je to symbolické. Pořadatelé vlastně sklízí vavříny své práce,“ usmívá se komisař Miroslav Marek z agentury Dobrý den, který dohlíží na správnost rekordního pokusu.

O půl třetí odpoledne nakrojují zástupci Blanska, Boskovic a černohorského pivovaru obří turistický salám. A o chvíli později se už příchozí radují z nového českého rekordu. „Kromě jednačtyřiceti psů dnes dorazilo osm set dvacet lidí, kteří dosáhli na vavříny. Jedná se o nový český rekord,“ hlásí do mikrofonu Miroslav Marek.

A pak už pořadatelé oceňují nejoriginálnější výkony. Pro jedno z ocenění si přichází i majitelka psa Tlapky z blanenského útulku, který túru do pivovaru urazil i přesto, že měl jen tři nohy.

Na zahájení sezony uvařili dešenické pivo

Publikováno:před měsícemZdroj:Klatovský deníkAutor:David Kojan

Jak chutnalo dešenické pivo, mohli vyzkoušet návštěvníci sobotního zahájení sezony v Muzeu šumavského pivovarnictví v Dešenicích. Muzeum je umístěno ve tvrzi v prostorech bývalého pivovaru.

Pivo pro zahájení sezony uvařil minipivovar v Čižicích. „Nechali jsme uvařit speciál podle dochovaných starých receptur, které používal mimo jiné i akciový pivovar ve Stodě, který byl od roku 1929 majitelem pivovaru v Dešenicích,“ vysvětlil autor expozice dešenického muzea, archivář Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech Jan Jirák.

Letošní sezona bude pro muzeum třetí a na návštěvníky čeká několik novinek. „Doplnili jsme sbírky o ruční tlakostroj nebo karetní stolek a lis na karty. Když se večer dohrálo, hospodský karty upnul do lisu a do dalšího odpoledne, už byly ohrané karty zase rovné. U stolku je zajímavé, že každý hráč tam má svůj šuplík na peníze a svou přihrádku na půllitr pod deskou, takže na stole při hře byly pouze karty,“ uvedl příklady průvodce Petr Štembera.

V dubnu a v květnu je muzeum otevřeno o víkendech a svátcích od 10 do 12 a od 13 do 16 hodin.

Granát není zbraň. Je to pivní kategorie

Publikováno:před měsícemZdroj:Deník.czStaropramen

Množství čepovaného polotmavého a tmavého piva v restauracích roste. Staropramen proto před Velikonocemi představuje limitovanou edici Granátu 13 speciál. Pivo Granát dalo zároveň jméno celé pivní kategorii.

S distribucí limitované edice Granátu 13 speciál se začal Staropramen přesně 1. dubna. Pivo putuje zhruba do 600 českých a 100 slovenských restaurací a hospod.

Granát 13 speciál je polotmavý ležák, který byl uvařen ze tří druhů sladů a chmele v čele s Žateckým poloraným červeňákem. Jeho receptura využívá pro Staropramen typické několikanásobné chmelení.

Granát - pivo s příběhem
„Granát má za sebou úžasný příběh. Vařit se na Smíchově začal už před více než 130 lety a za první republiky si získal obrovskou oblibu. I díky tomu začaly pivovary používat označení Granát pro celou kategorii polotmavých piv. Od začátku druhé světové války se ale jeho receptura předávala pouze ústně mezi sládky a pivovarští si ho – sami pro sebe – vařili tajně jen jednou za rok na Vánoce. K zákazníkům se opět dostal až v roce 2000, kdy jej Staropramen upravil do současné podoby a kdy se stal oficiálním pivem projektu Praha – Evropské město kultury roku 2000. Poté se stal Granát nedílnou součástí nabídky našich piv. Ale při výjimečných příležitostech, jako jsou Dny českého piva či právě svátky jara, jej vaříme v limitovaných edicích a trošku jinak, než jak jej znají naši konzumenti z běžné nabídky. Rádi bychom, aby Granát s jeho barvou, chutí a plností mohli ochutnat všichni příznivci dobrého piva," říká vrchní sládek pivovaru Staropramen Zdeněk Lux.

Granát bude i v maloobchodech
Granát 13 speciál bude k mání i v obchodech, a sice v limitované edici a se speciální etiketou.

A jak je to s polotmavými a tmavými pivy obecně? Zmíněná kategorie je oblíbenější v gastronomii než maloobchodě.

„Na vzestupu je v rámci gastronomie v Česku spotřeba tmavých a polotmavých piv, mezi která patří právě Staropramen Granát. Zatímco v roce 2014 jich návštěvníci tuzemských restaurací a hospod vypili 152 000 hl., loni už to bylo 195 000 hl. V rámci tohoto trhu tak tmavá a polotmavá piva tvořila v roce 2016 3,8 % celkové spotřeby, což je nejvíc od roku 2009," upřesňuje Senior Brand manažerka značky Staropramen Petra Chovancová.

Dilema ministra Jurečky. Z osmi kandidátů na ředitele Budvaru zbyli jen dva

Publikováno:před měsícemZdroj:Parlamentní listyBudvar

Výběr nového ředitele pivovaru Budvar je ve své finální fázi. Výběrová komise původní počet osmi kandidátů zúžila na dva. O tom, kdo bude po více než čtvrt století teprve druhým ředitelem jediného národního podniku v České republice, rozhodne v nejbližší době ministr zemědělství Marian Jurečka.

To, že výběrová komise nakonec doručila na ministerstvo pouze dvě jména, potvrdil v rozhovoru pro HlídacíPes.org bývalý dlouholetý ředitel pivovaru a člen komise Jiří Boček.

„Konkrétní jména ale neřeknu, nebylo by to vůči kandidátům ani ministerstvu fér. O tom rozhoduje ministr a je to jeho jednoznačná pravomoc,“ říká Boček.

Odborně i morálně
Už v polovině března ministerstvo zveřejnilo informaci, že kandidáti ze zúženého výběru absolvovali psychologické testy a že nový ředitel bude jmenován „na konci března či počátkem dubna“.

Ministr Jurečka na otázku, kdy přesně plánuje rozhodnout, či ředitele jmenovat, nyní nereagoval. Řízením Budvaru je od počátku letošního roku pověřen ekonomický ředitel Petr Žáček.

Právě on byl pravděpodobně jedním z osmi kandidátů, kteří se do výběrového řízení přihlásili. Vedle něj zájem podle médií projevili například i obchodní ředitel Budvaru Robert Chrt, výrobní ředitel Adam Brož či bývalý šéf skupiny Pivovary Lobkowicz Zdeněk Radil a čtyři další zájemci.

Podle Jiřího Bočka, který stál v čele pivovaru nepřetržitě od roku 1990, musí budoucí ředitel splňovat řadu odborných i morálních předpokladů:

„V odborné rovině musí znát mechanismy rychloobrátkového zboží, pivovarnictví, musí mít znalost zahraničního obchodu, schopnost organizovat a řídit tým lidí a firmu, umět vyjednávat se zakladatelem o strategiích, o plánech, nezbytné jsou jazykové dovednosti.“

Zdůrazňuje však i charakterové vlastnosti. „Odbornost se dá dohnat, charakter ne. Ředitel je od toho, aby ve firmě nastavil určitou kulturu, jasné pravomoci a procesy a měl by fungovat tak, aby kolektiv táhl za jeden provaz. To je největší umění. Když tohle zvládne, řediteluje se mu snáze,“ konstatuje Boček.

Pivní peníze do rozpočtu
Na politické tlaky si Boček z doby svého působení v čele národního podniku nestěžuje. „Vždy jsem to bral profesionálně. Ministerstvo zemědělství je náš zakladatel, provádí kontrolní činnost, plní roli valné hromady, předkládáte mu své plány a strategické záměry. To fungovalo a funguje standardně. Od ministerstva jsme nepotřebovali žádné dotace, finanční podporu, byl to vždy klasický vztah majitel versus management.“

Budvar podle Bočka pravidelně na odvodech do státního rozpočtu na daních, sociálním a zdravotním pojištění za zaměstnance odvádí ročně 400 milionů korun. Z nerozděleného zisku z posledních let odvedl v roce 2016 pivovar do státního rozpočtu 1,3 miliardy.

„Přestože jsme zůstali národním podnikem, chovali jsme se jako standardní společnost. Rozvinuli jsme své exportní aktivity, zvýšili prodeje a ještě obstáli ve sporech s Anheuser-Busch o značku Budweiser, a to je klíčové,“ říká Boček.

Jizeran svolává sběratele pivních suvenýrů

Publikováno:před měsícemZdroj:Jablonecký deníkAutor:Jan Sedlák

Taková etiketa z pivní lahve. Někdy na pohled pěkná, jindy strohá. Pro Františka Matějku mají cenu všechny. Doma v panelovém domě v Železném Brodě jich chová jako oko v hlavě na sedmdesát tisíc!

Každou nalepenou na archu, ten vložen do desek a ty založeny do šanonů. Podle pivovarů a ty zase podle stupňů či procent alkoholu.
Ke sbírání pivních etiket mu napomohla náhoda a bratr. „Někdy v roce 1971 mi přinesl od jednoho pána několik pořadačů s etiketami. Tak mě to chytlo. Kdoví, možná bych k tomu jinak v životě nečuchnul,“ usmívá se František Matějka. Začal jezdit po burzách. To ještě žil v České Třebové, odkud se přestěhoval do Železného Brodu. Jak se porozhlédl, hned si to zamířil do klubu Jizeran v Jablonci, který tehdy fungoval pod podnikem Elektropraga. V roce 1989 ale klub zanikl.

„Až v roce 1993 jsem klub obnovil, ale protože Jabloncem Jizera neprotéká, přestěhovali jsme se do Turnova. Dlouhá léta klubu předsedám,“ popsal Matějka. V kloubu Jizeran je dnes deset členů a všichni postarší. „Mladé to asi moc nezajímá, což je škoda. Komu to všechno předáme?“

PSÁT A PSÁT
Sběratel pivních etiket hlavně … píše. Když sbíráte etikety z celého světa, je to docela nákladná fuška. Mnohdy se v podstatě nevyplatí. „Většinou pošlou etiket víc, ale ne vždy. Když jsem ještě sbíral svět, napsal jsem do jednoho pivovaru v Japonsku. Poslali mi jednu etiketu s tím, že se moc omlouvají, že mají spočítané vše skoro na kus etikety a lahve,“ vzpomněl sběratel.

K tomu musí také připočítat ještě drahé poštovné…

A tak se František Matějka specializuje na etikety pivovarů z Česka. Doma má prvorepublikové i moderní. Pro sběratele pivních etiket navíc nastaly zlaté časy. „Dneska je u nás na tři sta třicet minipivovarů a každý si nechává tisknout etikety. Ať už na lahve nebo na sudy,“ přiblížil předseda.
19. května zamíří sběratelé z Jizeranu na mezinárodní výstavu do Polska. Loni byla ve slovenském Martině. „Ale za rok asi nepojedeme. Koná se v Argentině,“ směje se sběratel.
SETKÁNÍ

V sobotu 8. dubna se od 7 do 12 hodin koná v Hasičárně v Daliměřicích u Turnova Setkání sběratelů pivních suvenýrů pořádané klubem sběratelů pivních etiket Jizeran Turnov. Jeho předsedou je právě František Matějka.. „Přijďte se podívat, jak sbírání pivních suvenýrů vypadá. Třeba vás to zaujme.“

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.28.05.2017 08:274.996/4.996