Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Český pivní klenot vlastní Japonci: Zisk pivovaru stoupl o třetinu na 14 miliard

Publikováno:před měsícemZdroj:Blesk.czPrazdroj

Koupili Plzeňský Prazdroj a prosperují. Japonskému pivovaru Asahi Group Holdings, vzrostl v pololetí provozní zisk o 34 procent na 70,7 miliardy jenů. Tedy v přepočtu na 14,1 miliardy korun. Japonci přitom investovali i do dalších pivovarů. Centrálu pro Evropu si však zřídili v Praze, zastřešuje 11 pivovarů z pěti zemí. Prazdroj je pro Japonce z hlediska postavení an trhu nejúspěšnější značkou.

Společnost současně v dnešním prohlášení zlepšila výhled zisku na celý letošní rok díky koupi pivních značek ve střední a východní Evropě od pivovaru Anheuser-Busch InBev.

Asahi nyní očekává za celý letošní rok zvýšení provozního zisku o 22,2 procenta na 167,3 miliardy JPY. Doposud prognóza firmy počítala se ziskem 146 miliard JPY.

Dividenda za letošní rok by pak mohla být o devět jenů vyšší, činit by měla 69 JPY na akcii, napsala agentura Reuters. Japonská skupina Asahi převzala Plzeňský Prazdroj letos na konci března.

Největšího výrobce piva v ČR koupila s dalšími čtyřmi evropskými pivovary za skoro 200 miliard korun. Převzetí bylo největší akvizicí japonského výrobce piva v zahraničí. Kromě piva společnost vyrábí i další alkoholických a nealkoholických nápoje a některé druhy potravin.

Právě v Praze v budově Myslbek na Příkopě přitom v červenci začala fungovat evropská centrála japonské pivovarské skupiny Asahi Breweries Europe Limited (ABEL).

Spadá pod ní 11 pivovarů z pěti evropských zemí a korejská distribuční a exportní jednotka, uvedla mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková. „Centrála ma nyní přes 50 lidí, kapacita kanceláře 70 lidí by se měla naplnit do podzimu, v současné chvíli probíhají výběrová řízení,“ podotkla Němečková.

Centrálu v Tokiu navštívil i Sobotka
Pod pražské vedení spadají pivovary v Maďarsku, Polsku, Slovensku, Rumunsku a v České republice.

„Z pohledu postavení na trhu je Prazdroj nejúspěšnější společností ABEL. Co se týká velikosti a objemu prodeje největší společností je Kompania Piwowarska v Polsku s 2800 zaměstnanci,“ dodala Němečková.

Evropská organizace těchto firem je podřízená centrále v Tokiu, kterou anvštívil nedávno Bohuslav Sobotka (ČSSD). Český premiér byl v Japonsku po dlouhých 12 letech.

Spotřeba piva v restauracích klesá, konzumenti mění své zvyklosti

Publikováno:před měsícemZdroj:Naše vodaAutor:Nina Havlová

Na základě klesajících prodejů piva v hospodách se může zdát, že to s českým štamgaststvím jde z kopce. Z výzkumu ppm factum pro pivovar Gambrinus ale vyplývá, že věrní čeští pivaři nejspíš jen mění své zvyklosti.

Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) za rok 2016 klesl objem prodejů piva v hospodách. Spotřeba piva v restauracích versus prodané pivo v obchodech se vloni dostala na poměr 39 : 61 přitom před deseti lety to byl poměr 49 : 51. „Štamgasti, jak je máme zažité v představách, tedy ti každodenní návštěvníci jedné hospody, spíše ubývají. Dnešní pivaři volí nejen větší rozmanitost, co do počtu hospod, které navštěvují, ale jsou také náročnější na kvalitu čepovaného piva,“ osvětluje nový trend dlouholetý hospodský z pražské Dejvické Sokolovny, Michal Zvěřina.

Pivaře lze rozdělit na ty, kteří se nebojí neustále objevovat něco jiného a nedokáží tak jednoznačně určit, kterou hospodu mají nejraději. Prostě, když mají chuť na pivo, zapadnou do nějaké nejbližší a neřeší to. Hlavně, když si tam pochutnají na pivu. Pak jsou ale srdcaři, kteří na „tu svoji“ nedají dopustit. Zmiňovaný průzkum provedený mezi konzumenty alkoholických nápojů přitom ukazuje, že každý čtvrtý konzument piva má jednu nebo dvě oblíbené hospody, kam chodí (muži i ženy vyrovnaně). Celkem 36 % pak má oblíbených hospod několik, které střídá dle nálady (39 % mužů a 30 % žen).

Ze stejného průzkumu též vyplývá, že přes 26 % pivařů navštěvuje hospodu jednou týdně a 11 % uvedlo, že posedět do restaurace zajdou dvakrát či třikrát v týdnu. Navíc řádově jeden ze třiceti spotřebitelů pak do hospody i v současnosti zavítá čtyřikrát nebo i vícekrát za týden. „Zajímavé je, že se zvyšující se úrovní a kvalitou čepovaného piva i dalšího servisu nám přibývají i noví stálí hosté, zcela odlišní od těch štamgastů, kteří k nám chodili třeba před deseti lety. Nejčastěji jsou to právníci nebo podnikatelé, kteří v hospodě u piva vedou například obchodní jednání,“ uzavírá Michal Zvěřina.

Štamgasti ale nechodí do „té své oblíbené“ jen na pokec s kamarády, známými a obchodními partnery, ale i proto, že tam mají skvělé pivo. A pokud se tu čepují ležáky, a navíc z tanků, má taková hospoda výhodu, protože zejména tankové pivo a ležáky pivaři vyhledávají čím dál častěji. „Toto jsou nyní dva veliké taháky, které s jistotou naše hospody pravidelně plní,“ potvrzuje Pavel Zítek, sládek z pivovaru Gambrinus, který zaváží na tři sta tankových hospod napříč republikou. Statistiky ČSPS za uplynulé roky vykazují stabilní růst prodeje ležáků a prodaného tankového piva.

Z průzkumu pro pivovar Gambrinus vyplývá i to, že dnešní pivaři věnují zvýšenou pozornost nejen tomu, jaké pivo pijí, ale zaměřují se i na to, zda je pivo dobře načepované a vychlazené. Z dat vychází, že více než dvě třetiny pijáků piva je s tím, jak v jejich hospodě čepují pivo spokojena. „Štamgasti jsou pro kvalitu piva v hospodě velmi důležití. Poznají jakýkoli výkyv v chuti piva, protože ho ochutnávají na stejném místě a mají tak srovnání. Sedávají většinou blízko výčepu a jsou dobrou kontrolou výčepních. Mnozí už se s výčepním dobře znají a nedělá jim problém mu kamarádsky vysvětlit, pokud pivo není podle jejich gusta. Bývají nároční. Zajímá je nejen teplota piva, jeho pěna nebo říz, ale i to, zda je pivo čerstvé a kdy byl sud nebo tank naražen. Proto doufám, že zatím snad štamgasty jako ohrožený druh označit nemůžeme. My se o jejich zachování rozhodně snažíme. Pro štamgasty našich hospod připravujeme pravidelná setkání se sládky, kde jim vysvětlujeme, co je v péči o pivo důležité, jak se správně čepuje a mnoho dalšího. Nově teď také přicházíme s pivním rituálem, který by štamgasty mohl zaujmout. V některých našich tankových hospodách se rozezní gong vždy, když hospoda narazí nový tank,“ říká sládek Gambrinusu Pavel Zítek.

Výčepní za měsíc narazí až 150 sudů a umyje 12 tun skla

Publikováno:před měsícemZdroj:Plzeň.cz

Řemeslo výčepního je tradiční české povolání. Výčepní nejsou jen ti, kdo čepují a nosí hostům pivo, ale jsou to tváře podniku – osobnosti, které musejí precizně ovládat pivní teorii i praxi a díky skvělému servisu a příjemnému vystupování se k nim zákazníci rádi vracejí. Co všechno musejí zvládnout za jediný den? Možná vás to překvapí, ale 10 kilometrů v nohách, 500 načepovaných piv, bezpočetně přání „na zdraví“ a veselé konverzace se štamgasty jsou pro ně denní rutinou.

Výčepní v sobě skrývá hned několik povolání zároveň. Musí být tak trochu sportovcem, psychologem, technologem, někdy také účetním, k práci se mu hodí skvělá paměť a hlavně šikovnost. Jak se říká, sládek pivo vaří, ale hospodský, ten jej dělá a je posledním článkem, který musí pivní proces dovést k úspěšnému konci.

„Vše začíná už u dobře umytého skla. Veřejným tajemstvím je, že správný výčepní má pořád mokré ruce,“ říká starší obchodní sládek plzeňského pivovaru Václav Berka a potvrzuje to i prozatím kralující nejlepší výčepní v Česku Michal Prokeš, pro kterého není problémem za směnu umýt přes 500 kusů sklenic. Ten doplňuje: „Umývání skla určitě nepatří mezi oblíbené činnosti výčepních, možná to je důvod, proč to někteří flákají a škodí si tím, nebo možná jen neví, že dobře umytá a vychlazená sklenice je základ každého skvěle načepovaného piva.“

Ovšem správně nastavený a minimálně jednou denně vyčištěný výčep je neméně důležitý. Výčepní musí znát technologii výčepu a hlavně ji musí bravurně ovládat. Čtyři základní styly čepování – hladinka, šnyt, čochtan a mlíko pro něj nemohou být problémem ani poslepu. Ve větších restauracích tak výčepní zvládne za den načepovat třeba i přes 500 piv, většinou stylem na hladinku, která je mezi štamgasty nejoblíbenější. Hned druhým nejoblíbenějším stylem je šnyt, který se čepuje tak z 15 %.

Být výčepním znamená být neustále na nohou a při servírování piva toho některé dny nachodí hostinští opravdu dost. „Je pravda, že někdy jsme skoro vytrvalostní běžci. Sám jsem to jednou měřil a během dne jsem jen za dopoledne na place nachodil přes 7 km a odpoledne při čepování další 3 km, a když je fofr, je to ještě více. To v podstatě znamená, že jednou za měsíc dojdu z Ostravy do Prahy pěšky,“ říká Michal Prokeš, držitel titulu Pilsner Urquell Master Bartender 2016, a dodává: „Naše práce je hodně i o komunikaci se zákazníkem, a to není jen o tom, že řeknu denně nespočetněkrát na zdraví. Dopoledne během obědů obsloužím třeba i 150 hostů, v druhé půlce dne jsem hlavně za výčepem, takže to osobně obsloužím hostů méně, zhruba kolem 50. Ovšem po celý den se snažím na zákazníky přenášet dobrou náladu, bavíme se často nejen o pivu a navíc všechny své štamgasty si pamatuji a znám je osobně, jsou taková má druhá rodina.“

Důležitost výčepních s rostoucími požadavky hostů stoupá. Výčepní nejsou jen ti, kdo čepují a nosí hostovi pivo, ale jsou to v podstatě tváře podniku – osobnosti, které dokážou skvělým servisem hosty nalákat, aby se znovu vrátili. „Kvalita výčepních se rok od roku zlepšuje a české hospody tak rostou a nabízejí zákazníkům kompletní pivní zážitek. Snažíme se vzdělávat výčepní různými školeními a motivujeme je soutěžemi, jednou takovou je například Pilsner Urquell Master Bartender. Tam mohou načerpat nové zkušenosti a srovnat své síly s ostatními. Snažíme se tak vyzdvihnout ty nejlepší u nás a ukázat, že být výčepním je krásná a úctyhodná práce,“ dodává sládek Berka.

Výzva: I my jsme museli uplácet hostinské, říká zachránce malých pivovarů Bernard

Publikováno:před měsícemZdroj:Seznam.czAutor:Jindřich ŠídloBernard

Když Andrej Babiš vysvětloval Čapí hnízdo, nechal jsem se vyškrtnout ze seznamu podporovatelů ANO, říká úspěšný podnikatel.
Článek

Pětadvacet let je Stanislav Bernard, spolumajitel stejnojmenného pivovaru v Humpolci, symbolem úspěchu českého kapitalismu. Ze zhuntovaného pivovaru udělal se svým společníkem Josefem Vávrou prosperující podnik, do nějž v roce 2001 vstoupil belgický pivovar Duvel Moortgat.

„Nejtěžší období pro nás začalo v půlce 90. let, kdy velké pivovary začaly uplácet hostinské, aby změnili značku piva," vzpomíná jednašedesátiletý Bernard na začátky svého podnikání. Ačkoliv ke stejné praxi přistoupil jistý čas i jeho pivovar, před osmi lety to dělat přestal. A Bernarda tahle zkušenost přivedla k angažmá v Nadačním fondu proti korupci.

Ačkoliv je Bernard dodnes zastupitelem za ODS v Humpolci, tvrdí, že jej politika přestala zajímat. Loni na jaře se nechal vyškrtnout ze seznamu příznivců hnutí ANO na jejich webových stránkách. „Impulsem bylo Čapí hnízdo. Když jsem viděl, jak pan Babiš nevysvětluje podstatu té kauzy a dal si to dohromady s tím, že je ministr financí a po ostatních vyžaduje přesnost a pořádek," vysvětluje Stanislav Bernard.

Podívejte se ve videu nahoře na celý rozhovor se Stanislavem Bernardem o tom, proč Češi pijí méně piva, o hrozbách pro české hospody i o tom, jak objevil vnitřní jógu.

Blíží se Den otevřených dveří pivovaru Velké Březno

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápojeVelké Březno

Tradiční Den otevřených dveří se blíží! Uskuteční se jako každoročně na stejném místě, v pivovaru Velké Březno, 9. září. Jedním z lákadel bude i možnost prohlédnout si nové distribuční centrum, které za několik měsíců vyrostlo přímo v areálu pivovaru. Začátek akce je v pravé poledne.

Den otevřených dveří se chystá měsíce dopředu a program se dolaďuje právě teď. Každopádně se návštěvníci mohou těšit na populární soutěže, kupu dobré muziky a samozřejmě i exkurze do pivovaru. Letošní novinkou bude příležitost nahlédnout do zákulisí distribuce a logistiky – přímo do nového distribučního centra, odkud pivo míří vstříc svým zákazníkům. Do Velkého Března se distribuce piva přesunuje z Ústí nad Labem.

Na návštěvníky se už těší ředitel a vrchní sládek pivovaru Michal Rouč, starosta Velkého Března Michal Kulhánek a regionální obchodní ředitel v celých Čechách Pavel Sokol. Všichni tři totiž společnými silami hned na úvod narazí první sud piva.

S detailním programem pivovar všechny seznámí v dostatečném časovém předstihu.

Potomek pánů z Hildprandtu obnovil v Blatné výrobu destilátů a od loňska i vaření piva

Publikováno:před měsícemZdroj:ekonom.czAutor:Tomáš PerglerZámecký Blatná

● Lihovar v Blatné navazuje na rodinnou tradici Hildprandtových, jejich potomek Jan se spojil s destilatérem božkovského fernetu.
● Nejžádanější specialitou z lihovaru je vyzrálá hruškovice, takzvaný tekutý zralý baron.
● Loni se v areálu lihovaru obnovila výroba piva se značkou Blatenský kohout.

Jako šlechtic podnikatel Jan Hildprandt trochu vybočuje z řady. Také pečuje o lesy, rybníky a pole, ale navíc se pustil do neobvyklého oboru, výroby destilátů a piva.

Nutno ale dodat, že i v tomto případě jde o navázání na rodinnou tradici. Značka destilátů Baron Hildprandt se váže k zámecké palírně, kterou v jihočeské Blatné založil Janův prapradědeček František v roce 1885.

Areál společnosti s názvem Liqui B Zámecký ovocný lihovar Blatná se v jihočeském městečku nedá přehlédnout. Kdo přijíždí po hlavní silnici od Plzně, narazí na něj po pravé straně, naproti dlážděné příjezdové cestě k blatenskému zámku. Ten patří Janově tetě Janě Germenis-Hildprandtové. Budova původního zemědělského lihovaru přitom stojí o kus vedle. V místě, kde se nyní stáčí pálenky a likéry, byl dříve pivovar, jenž také patřil Hildprandtovým.

"Za mého děda se v pivovaru vařila proslulá značka Blatenský černý kohout," říká Jan Hildprandt, jehož silný pěstěný knír umocňuje dojem, že hovoříte s někým, kdo má přesah až k dobám rakouského mocnářství. Pivo se v Blatné vařilo až do začátku 70. let minulého století, kdy komunistická vláda rušila menší pivovary a soustředila výrobu do krajských měst. Areál poté připadl likérce v Plzni-­Božkově, dnešnímu Stocku, která si v Blatné udělala svoji provozovnu.

Podnět od míchače fernetu
S nápadem, aby se vrátili k podnikání s alkoholem, nepřišli po sametové revoluci Hildprandtové, ale tehdejší manažer božkovské likérky Václav Šitner, který měl na starosti i provoz v Blatné. Obrátil se na rodinu s otázkou, jestli nebudou chtít pokračovat v lihovarnictví. Současně je varoval, že v opačném případě by božkovská fabrika odmontovala výrobní technologii a propustila zaměstnance. Kdyby se Hildprandtové chtěli v budoucnu vrátit k výrobě alkoholu, museli by znovu shánět licence a investovat spoustu peněz.

Šitner, přezdívaný díky svým zkušenostem s mícháním likérových bylin "mistr Fernet", navrhl založení společného podniku. A Hildprandtové souhlasili. Na začátku měl Jan Hildprandt s matkou ve společnosti 80 procent, v současnosti vlastní necelou třetinu. Šitner kontroluje 50 procent a zbylou pětinu má majitel distribuční firmy, která se stará lihovaru o odbyt.

U pivařů vede dvanáctka. Plzeňská i z minipivovarů

Publikováno:před měsícemZdroj:Plzeňský deníkAutor:Miroslava Tolarová

Lidé mají o silnější piva zájem, jejich cena překročila 40 korun.

Léto a pivo, to je spojení, které zkrátka funguje. Osvěží, chutná a zažene žízeň. Deník zjišťoval, na kolik vyjde plzeňská dvanáctka v restauracích v kraji. Hranice čtyřiceti korun v restauracích padla v Plzni už dávno a postupně za půllitr zaplatíte tuto cenu i jinde v kraji. Přesto zájem o dvanáctku neklesá, spíše naopak.

Oblíbeným místem, kam jezdí lidé z Klatovska na obědy i večeře a kde se pořádají svatby či různé akce, je Restaurace a penzion Neznašovy na hlavním tahu z Klatov na Železnou Rudu. Plzeňskou dvanáctku tady mají za 33 Kč. „Zájem o plzeňskou dvanáctku poslední dobou roste,“ řekl provozní podniku Zbyněk Fait.

Jeho slova potvrzují i v restauraci U Kulináře v Domažlicích, kde mají plzeňskou dvanáctku za 42 Kč. Cenu naposledy upravovali vloni na podzim, kdy zdražili o tři koruny. Šéfkuchař Marek Beck k tomu říká , že ačkoli restaurace nabízí i piva Excelent, Master, speciál z volby sládků či řezané, nejvíce zákazníci pijí právě Plzeň. „Tvoří tak osmdesát procent toho, co vyčepujeme.” A nejinak je tomu i v manětínské pizzerii Na Náměstí. „Celoročně nejprodávanější je plzeňská dvanáctka, v létě ji mírně dohání 12° Staropramen, kterou máme jen v letní sezoně,“ říká provozní Renata Kubalová.

V tachovské restauraci Baileys zaplatí lidé 40 korun, v rokycanském podniku Originál 1869 U Václava 37 korun. V Plzni Na Parkánu vyjde Pilsner Urquell nefiltrovaný na 46 Kč a světlý Prazdroj na 44 korun. Stejně stojí i v Restauraci 12 v Kopeckého sadech.

Ovšem pivaři stále častěji vyhledávají i piva místních minipivovarů – a i zde patří dvanáctistupňové pivo k nejoblíbenějším. „Dobřanskou hvězdu 12° mají lidé nejraději. Kategorie světlých ležáků je v České republice unikátem a obzvlášť pití dvanáctistupňových piv má dlouholetou tradici,“ připomíná sládek pivovaru Modrá hvězda Dobřany Petr Petružálek.

Přibližně dvě třetiny všech prodaných piv v plzeňské Beer Factory tvoří plzeňský ležák dvanáctka. „Snažíme se ji vařit podle původních receptur,“ říká majitel pivovaru Joe's garage brewery Josef Krýsl.

V příšovské restauraci, která čepuje piva z místního minipivovaru, jde nejvíc na odbyt jedenáctka světlý ležák. „Kromě toho máme na čepu dvanáctku světlý ležák a vždy dva speciály, třeba pšeničné pivo nebo polotmavou vídeňskou třináctku. Ta je ze všech speciálů asi nejoblíbenější,“ odhaduje provozovatel restaurace Lukáš Peprný.

Na Tachovsku je ve většině obcí k dostání zlatá jedenáctka místního pivovaru Chodovar. V domácí Restauraci Ve Skále je na čepu i více než pět zdejších piv. „Cena je u všech stejná, 40 Kč za půllitr. Tuto částku už držíme dlouho, více než pět let se s cenou nehýbalo,“ podotkl provozní restaurace Kamil Chvojka.

Dluhopisy nastartovaly pivovar ve Frýdlantu a výnos potěšil mecenáše

Publikováno:před měsícemZdroj:iDNES.czFrýdlant

Zámecký pivovar Frýdlant znovu sklízí úspěch u zákazníků i na odborných soutěžích. Pomohla mu k tomu i finanční injekce od milovníků piva a těch, kdo nechávají své peníze smysluplně vydělávat. Lidé, kteří v roce 2012 nakoupili jeho dluhopisy, po 4 letech dostali své peníze zpět a k tomu 24 % navíc.

Společnost Terra Felix se rozhodla v roce 2010 koupit Zámecký pivovar Frýdlant a navázat na tradici z roku 1381. K potřebné rekonstrukci a nákupu moderních technologií však potřebovala sehnat desítky milionů korun. V průběhu emise pomohl s administrativou i portál Dluhopisy.cz.

„Jsme rádi, když můžeme pomáhat českým firmám v jejich rozvoji. Podnikové dluhopisy jsou oblíbenou a stále častěji vyhledávanou cestou, jak získat potřebné finance na firemní růst. No a pro lidi jde o smysluplný způsob, jak lépe vydělat na svých úsporách,“ komentuje trh s podnikovými dluhopisy Jiří Mesároš, spoluzakladatel potrálu Dluhopisy.cz, ze serveru Dluhopisy.cz.

Spolehlivý partner českých firem
Portál Dluhopisy.cz je prvním nezávislým a úzce specializovaným partnerem pro emise dluhopisů českých firem a jejich prezentaci české veřejnosti. Návštěvník zde získá objektivní a podrobné informace o dluhopisovém trhu, způsobu jeho fungování a zároveň si zde může koupit dluhopisy přímo od desítek rozličných společností (tzv. emitentů).

„Veškeré informace i nákup dluhopisů jsou pro lidi zdarma a bez poplatků. Pokud se návštěvník rozhodne podpořit některý z inzerovaných záměrů, stačí mu vyplnit jednoduchý formulář a pak už se starají samotní emitenti,“ dodává Jiří Mesároš, spoluzakladatel potrálu Dluhopisy.cz, ze serveru Dluhopisy.cz.

Pivovar ve Frýdlantu: tradice musí žít
Historickému Zámeckému pivovaru Frýdlant pomohla emise dluhopisů k rozsáhlé a citlivé rekonstrukci. Do roku 2014 se podařilo zcela obnovit vaření piva, následovala renovace kongresových prostor a pivovarnická škola.

Nemovitosti pivovaru ohodnotil znalec na 70 milionů korun, moderní technologie přišly na 60 milionů korun. Celková hodnota pivovaru dosáhla k 130 milionům korun. V obnovených pivovarských sklepech se ročně může uvařit až 65 tisíc hektolitrů craftového (kvalitního řemeslného) piva. Pivovar tak může opět dosáhnout své nejlepší kapacity z let 1898 až 1940.

„Filozofií našeho pivovaru je vařit dobrá a poctivá piva dle zavedených stylových kategorií. Nebojíme ale ani experimentovat a přinášet vlastní nápady. Naše piva jsou vařena klasickými postupy, suroviny dovážíme z celého světa, to vše při dodržování přísných hygienických norem. Piva ke spotřebiteli dodáváme bez pasterizace,“ dbají na tradice ve Frýdlantu.

Nabídka pivovaru obsahuje „ležáky“ (spodně kvašená piva), „ale“ (svrchně kvašená piva) a „weizen“ (svrchně kvašená pšeničná piva). Pivovar Frýdlant dokonce zvítězil v několika kategoriích na uznávané mezinárodní soutěži Pivní pečeť 2016. Za dva pivní produkty získal ocenění Zlatá pivní pečeť a obdržel také jednu Stříbrnou pivní pečeť. To vše díky odvaze emitenta a důvěře investorů, kteří nákupem dluhopisů toto znovuzrození umožnili.

Kouzlo tibetského piva-návštěva v pivovaru v Šangri-La

Publikováno:před měsícemZdroj:CRI online

V průmyslovém parku v severní oblasti města Šangri-la čínské provincie Yunnan (Jün-nan) se leží pivovar naplněn tibetskou kulturou.

V roce 2009 odpovědná osoba tohoto pivovaru na nadmořské výšce 3300 metrů začal používat místní ječmen setý, aby vyvinul pivovarský průmysl. Současně mnoho krát byl na stáži do Švýcarska. Po několikaletém úsilí pivovar Šangri-La úspěšně vyrobil první skupinu piva od ječmenu setého ve světě, což dostala pozornosti a chválení čínských a zahraničních odborníků. V současnosti tento pivovar vytvořil šest druhů pivovarských produkce. Každá produkce má zvláštní suroviny, recepci a balicí design s hlubokými tibetskými rysy.

Docent Ing. Jan Šavel pracuje 50 let v Budějovickém Budvaru

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápojeBudvar

V pondělí 17. 7. uplynulo přesně 50 let od okamžiku, kdy do laboratoře Budějovického Budvaru nastoupil docent Ing. Jan Šavel, CSc. K výročí mu přišlo pogratulovat vedení pivovaru v čele s ředitelem Mgr. Petrem Dvořákem a bývalým ředitelem Ing. Jiřím Bočkem. Docent Šavel patří mezi významné české vědce – publikoval přes 200 odborných článků, podílel se na psaní několika učebnic a je autorem asi 30 patentů. Je členem Síně slávy českého pivovarství a sladařství, držitelem Výroční ceny F. O. Poupěte a Výroční ceny České a moravské pivovarnické akademie.

Pan Šavel je pracovně stále velmi aktivní – pracuje pro Budějovický Budvar při testování kvality surovin a kvality pivovarských kvasinek. Na podzim vyjde nová vysokoškolská učebnice „Sladařství“, do které napsal docent Šavel 3 kapitoly.

„Lidí jako pan Šavel si v pivovaru velmi vážíme. Pan docent je bohatou studnicí zkušeností a znalostí, které předává nastupující generaci v naší laboratoři. Zároveň jeho myšlenky významně pomáhají s řešením aktuálních úkolů spojených s řízením kvality výroby. Do dalších let mu přeji pevné zdraví a hodně životního elánu,“ říká Mgr. Petr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru.

Docent Šavel stále pokračuje v práci pro Budějovický Budvar při testování kvality surovin a kvality pivovarských kvasinek. Na podzim 2017 vyjde nová vysokoškolská učebnice „Sladařství“, do které napsal tři kapitoly a u jedné další byl spoluautorem.

Doc. Ing. Jan Šavel, CSc. – stručný životopis
Narodil se v roce 1944 v Českých Budějovicích. Po absolvování Vysoké školy chemicko-technologické nastoupil v roce 1967 do laboratoře Budějovického Budvaru. Postupně zastával pozice vedoucího podnikové laboratoře a útvaru řízení jakosti (1972) a posléze se v roce 1978 stal vedoucím samostatného výzkumného pracoviště. Jeho původní specializací je pivovarská mikrobiologie. Své poznatky i rozsáhlé praktické zkušenosti shrnul do knihy „Mikrobiologická kvalita v pivovarech“. Další oblastí jeho profesního zájmu byly metody kontroly a navrhování nových kontrolních metod a přístrojů. Habilitoval v roce 1996 prací „Modernizace kontroly pivovarské výroby“. Byl odborně činný v řadě českých i mezinárodních institucí – například byl členem Skupiny pro pivovarskou vědu v European Brewery Convention. Pedagogicky působil na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a navíc byl členem vědeckých rad Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT v Praze a Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. Jan Šavel publikoval více než 200 odborných článků doma i v zahraničí. Je autorem a spoluautorem asi třiceti patentů. Například jeho návrh originální půdy pro prokazování cizích kvasinek a mléčných bakterií znamenal rozšíření metod mikrobiologické kontroly. V roce 2004 byl uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. V roce 2010 obdržel od Českého svazu pivovarů a sladoven Výroční cenu F. O. Poupěte za spoluautorství vysokoškolské učebnice „Pivovarství“. Je také držitelem Výroční ceny České a moravské pivovarnické akademie za rok 2016.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.25.09.2017 20:115.506/5.506