Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Putovní oslava 175. narozenin plzeňského ležáku v sobotu zakončí pouť v Plzni

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:RegionPlzeň.czPrazdroj

Milovníci plzeňského se mohou těšit na nefiltrovaný ležák z dřevěného soudku, setkání s plzeňským sládkem a živou kapelu. Oslavy narozenin plzeňského originálu začaly 7. října v Plzni na tradičním Pilsner festu a poté dále pokračovaly po celé České republice.

Putovní roadshow připomínající zrod zlatého ležáku Pilsner Urquell přijede do Plzně v 17:30, kdy navštíví Restaurant 12. Poté se v 19:00 přesune do Restaurace U Salzmannů a ve 20:30 se na nefiltrovaný ležák z dřevěného soudku mohou těšit také hosté v restauraci U Malické brány.

Hosté všech tří restaurací se v rámci oslavy potkají se sládkem Plzeňského Prazdroje, který na místě slavnostně narazí sud se speciální várkou nefiltrovaného ležáku. Pivo do hospod přiveze jediná formanka v Česku, Jana Šůsová, na svém povozu s koňmi. Celkovou atmosféru doplní herci v dobových kostýmech v čele s postavou Josefa Grolla, sládka, jenž stál u zrodu světlého spodně kvašeného piva, které založilo zcela novou kategorii piv typu „Pils“. O zábavu a dobrou náladu se postará živá kapela, která bude na místě přítomna po celý večer.

Roadshow hostům nabídne exkluzivní pivní zážitek v podobě nefiltrovaného piva z původního dřevěného soudku. To je specifické tím, že v závěru výrobního procesu neprojde filtrací a pasterizací, a nabízí tak hostům exkluzivní pivní zážitek a jedinečnou možnost zažít ve své hospodě alespoň trošku atmosféry plzeňských ležáckých sklepů. „Nefiltrované pivo je poznat už na první pohled podle typického zákalu. Ve svátečním ležáku totiž zůstane malé množství pivovarských kvasnic a jeho chuť je díky tomu o něco plnější,“ vysvětlil Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Putovní roadshow připomínající 175. výročí od uvaření první várky piva Pilsner Urquell navštívila během svého putování řadu měst v České republice. První zastávkou celorepublikových oslav byla pražská restaurace U Pinkasů, kde Pražané v roce 1843 ochutnali Pilsner Urquell jako první v metropoli. Následovalo Brno, Kroměříž, Zlín, Ostrava, Olomouc, Teplice, Hradec Králové nebo Pardubice. Nyní se roadshow symbolicky vrací do Plzně.

Přijďte s námi oslavit 175 let od doby, kdy Pilsner Urquell změnil svět piva!
Více informací o roadshow naleznete na stránkách: http://www.pilsnerfest.cz/oslava-na-cestach

Naučí pivaře, jak si uvařit chmelový nektar doma

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Českobudějovický deníkAutor:Anna ZemanováZemědělská fakulta JCU

„Ne nadarmo se říká, že Češi jsou národem pivařů,“ říká Pavel Smetana ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity. Pod ni spadá minipivovar Čtyrák, kde se od listopadu otevřel kurz pro veřejnost.

V něm se zájemci mohou naučit, jak si uvařit pivo doma i založit vlastní minipivovar.

Účastníky povede zkušený sládek s dlouholetou praxí. „V současné době je v České republice přes tři sta padesát minipivovarů. Z toho jich sto padesát vzniklo v posledních třech letech a dá se říct, že vzniká v podstatě každý týden nový,“ dodává Pavel Smetana.

Podle tiskové mluvčí Jihočeské univerzity Dagmar Dvořákové jsou kurzy určeny pro pivní nadšence, kteří si chtějí zkusit pod odborným dohledem uvařit svoji první várku piva, i pro ty zkušenější, kteří chtějí vylepšit své receptury či vyzkoušet nové.

Účastníci kurzu budou rozděleni do skupin po maximálně pěti lidech, kteří si prý sami určí, čemu se v kurzu chtějí především naučit. „Náplň kurzu jim budeme takzvaně připravovat na míru podle jejich přání,“ upřesňuje Pavel Smetana, který je velmi rád, že se moderní zázemí minipivovaru Čtyrák, jinak sloužící k výukovým a vědeckým účelům, využije i pro veřejnost.

Kurz vaření piva na Zemědělské fakultě. Cena kurzu se pohybuje od 2500 do 5000 korun. Trvá jeden až dva dny v závislosti na zvolené náplni. Přihlášky přijímá Monika Březinová, která poskytne i bližší informace na tel: 387 772 730 nebo na e-mailu: brezina@zf.jcu.czKurz vaření piva není prvním, který je určen pro veřejnost.
Univerzita již zorganizovala kurz na výrobu sýrů, který měl velký úspěch.

Pilsner Urquell představil letošní prémiovou kolekci aukčních designových lahví

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Marketingové noviny.czPrazdroj

Pilsner Urquell odstartoval přípravy předvánoční dobročinné aukce exkluzivních pivních lahví, jejíž výtěžek věnuje na konto Centra Paraple. Design kolekce inspirované 175. výročím legendárního plzeňského ležáku navrhl letos umělecký ředitel sklárny Moser Lukáš Jabůrek.

Lahve půjdou do online dražby 13. prosince. Každoročně mají o tyto umělecké artefakty zájem stovky lidí. Mnozí z nich jsou připraveni za lahev zaplatit i víc než 150 tisíc korun.

Charitativní aukce Pilsner Urquell se koná už pošesté. „Každý rok vzniká speciální edice pivních lahví Pilsner Urquell, jejichž návrhy připravují ti nejlepší designéři. Máme tak možnost ukázat krásu řemesla, pivovarského i sklářského, a v předvánočním čase i pomáhat těm, kteří to potřebují – lidem, jež onemocnění míchy připoutalo na vozík,“ říká Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

„Pilsner Urquell je jedinečné pivo, které inspiruje, v těžkých chvílích rozveseluje a v radostných okamžicích spojuje,“ říká Václav Berka, a doplňuje: „Věříme, že ty nejlepší věci mohou vzniknout uchováním tradic a předáváním zkušeností z generace na generaci. Proto jsme se letos v tomto projektu spojili s další českou legendární značkou, kterou je Moser.“

Letošní aukce se bude konat 13. prosince 2017. Dražba bude spuštěna v 9:00 a poběží až do 16:00. Během této doby mohou předem zaregistrovaní dražitelé přispívat libovolnou částkou, jednu z deseti lahví však získají jen ti, kteří nabídnou nejvíce. Více podrobností se dozvíte na adrese www.aukcnilahveproparaple.cz.

Češi znovu staví pivovary ve světě. O tuzemské pivo, suroviny i sládky je ve světě zájem

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Hospodářské NovnyAutor:Michal Šenk

● Export piva je na rekordech. Přibývá projektů českých minipivovarů v zahraničí, a to i v exotických zemích, jako je Ekvádor.
● Do zahraničních hospod točících české pivo investují i velcí hráči jako Plzeňský Prazdroj. V poslední době je v kurzu hlavně Velká Británie.
● V zahraničí je poptávka i po tuzemských sládcích.

Michal Čižík dříve pracoval pro francouzské vodárenské společnosti nebo stavební firmu PSJ. Letos spolu s Martinem Smetáčkem, Tomášem Fenclem a čtyřmi dalšími českými společníky v ekvádorském městě Cuenca dokončili a zprovoznili pivovar s vlastní restaurací. Jmenuje se Golden Prague.

"Před pár lety jsme byli na ministerské misi v Jižní Americe zaměřené na energetiku, pivovary. Byly nám představeny nějaké možnosti. Nás zaujalo, že konkrétně v Ekvádoru byl jen jeden mamutí výrobce AB InBev a další konkurenti tam chyběli. AB InBev tam dodává lehká piva amerického typu. Cítili jsme, že by tam byla příležitost pro piva plzeňského typu," popisuje nápad na pivovar v Jižní Americe Čižík.

Investice podle něj vyšla asi na milion dolarů. Brzy by se měla vrátit. Půllitr piva se v Ekvádoru prodává za pět dolarů. "Zatím jediným prodejním kanálem je naše vlastní hospoda, ale pracujeme na tom, abychom obchod rozšířili i k dalším prodejcům. Pivo je nefiltrované a nepasterizované. V dalším kontejneru, který tam pošleme, bude filtrační zařízení, které životnost piva prodlouží, což nám otevře další možnosti," plánuje Čižík.

Uspěli v Londýně
Od letoška funguje i další malý pivovar s českou stopou v zahraničí − londýnský Bohem Brewery. Stojí za ním dva Češi Zdeněk Kudr a Petr Skoček. Kudr donedávna v britské metropoli pracoval v oblasti obchodu s realitami, Skoček řídil popelářský vůz. Jako pivaři prý cítili, že kvalita piv, která jsou v anglických hospodách k mání, klesá, zatímco cena roste. Skoček si začal vařit pivo sám doma a Kudra celá věc zaujala jako byznysový nápad.

"V Anglii je velmi populární pivo typu ležák. Lidé o něm ale nemají příliš dobré mínění. Když ovšem řeknete, že jste Češi, že vaříte český ležák, všichni zbystří," tvrdí Kudr. Nejdřív vařili pivo pro své kamarády, pak začali prodávat na místním trhu a letos se rozhodli pronajmout prostor pro vaření piva ve větším a rozjeli jeho prodej.

"Podpořila nás skupina britských investorů a nyní hledáme prostor pro pivovar o větší kapacitě, až kolem 20 tisíc hektolitrů ročně," říká Kudr. Pivo z Bohem Brewery už stihlo zaujmout i provozní některých vyhlášených londýnských restaurací. K mání je například v síti craft pubů Fuller's nebo v luxusním hotelu Langham.

Rostoucí export a létající sládci
Popularita českého piva ve světě je ale ještě mnohem širší a v posledních letech roste. "Za posledních sedm let byl každý následující rok z hlediska vývozu rekordní," konstatuje ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

Další investice velkých českých pivovarů se zaměřují na otevírání partnerských hospod zejména v Rusku či ve Velké Británii. Tam je populární tankové pivo a vlastní hospody s tímto konceptem tam má třeba Plzeňský Prazdroj, Staropramen či Budějovický Budvar. Dohromady jde už o desítky hospod.

Ferencová ze Svazu pivovarů ale očekává, že v dlouhodobém horizontu bude spotřeba piva v Evropě klesat a pivovary budou muset hledat příležitosti jinde, například v Asii. To už se děje, když skupina Pivovary Lobkowicz nebo Krušovice zkoušejí více vyvážet do Číny. Skupina Plzeňský Prazdroj dokonce zvažuje výstavbu vlastního pivovaru v Jižní Koreji, odkud by zásobovala trhy v celé jihovýchodní Asii.

Žádaným artiklem ve světě pak není jen samotné pivo, ale i čeští sládci nebo české suroviny pro vaření piva jako chmel a slad, zkrátka celé české výrobní know-how.

Spolumajitel společnosti Czech Brewmasters Jindřich Chejn má s tímto řadu zkušeností. Jeho firma, která sama provozuje dva minipivovary v tuzemsku − Pivovar Kunratice a Pivovárek na Kopečku ve Svitavách −, postaví ročně kolem 10 minipivovarů. Většinu v regionu střední Evropy včetně Česka, ale přibývá zakázek z jihovýchodní Asie či Jižní Ameriky.

Czech Brewmasters zájemcům o vybudování pivovaru nastaví projekt, postaví pivovar, případně pohlídají jeho provoz. Loni takto pro místního podnikatele vybudovali pivovar v restauraci The Druid Garden v Indii, o který se starají čeští sládci, které tam Czech Brewmasters dodávají. "České pivo má ve světě zvuk. Ve firmě máme 12 sládků, kteří si vždy na začátku sednou s majitelem, proberou možnosti, naplánují výrobu pro dané místo, o vše se postarají," popisuje praxi Chejn. "Když si vezmete malý pivovar s výstavem kolem tisíce hektolitrů ročně, investice se pohybuje kolem pěti až osmi milionů korun," dodává Chejn.

Jeho sládci aktuálně působí ještě například v Rusku nebo v Angole a nový pivovar firma staví v Polsku.

Radegastovna poprvé v Čechách

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápojeRadegast

Plzeňský Prazdroj otevřel první značkovou hospodu Radegastu v novém designu nejen v Praze, ale i Čechách. Už i v Praze si tak lidé mohou dopřát špičkově načepované tankové pivo Radegast, které nejlépe chutná ve spojení s kvalitní gastronomií v originálním prostředí.

„Vychutnat si nezaměnitelnou chuť správně hořkého piva Radegast, díla nošovických sládků, v originálním prostředí chceme umožnit milovníkům zlatavého moku i v ostatních regionech a přiblížit jim prostředí, kde je Radegast „doma“ – Beskydy,“ vysvětluje manažer značky Radegast Marek Grabovský. „Radegastovna má poskytovat ojedinělý a neopakovatelný zážitek milovníkům Radegastu. Interiér symbolizuje a oslavuje především sílu chlapského ducha, protože Radegast je pivo pro pravé chlapy,“ dodává Marek Grabovský. Všechny interiérové prvky poukazují na svůj původ v přírodě, podobně jak to dělají i nošovičtí sládci použitím výhradně přírodních surovin při vaření piva. Kde jinde by měl být Radegast doma, když ne právě v Radegastovnách?

Koncept Radegastoven od architekta Jana Boučka je založen na myšlence použití jednotlivých materiálů v jejich „syrové“ až původní podobě – dřevo a kámen se tu snoubí s materiálem vznikající lidskou činností – ocelovým plechem. Dominantou interiéru je pohanský bůh Radegast, který shlíží na hosty a společně s výčepem vévodí celému prostoru. Kromě sochy hospodě dominuje výčep, srdce hospody, který je řešen jako kamenný monoblok a připomíná kamenný kvádr přímo z lomu.

Radegastovna Kolbenka vnáší do kdysi nejprůmyslovější čtvrti hlavního města – Vysočan atmosféru a pohodu Beskyd, kterou si až dosud vychutnávali návštěvníci těchto restaurací jen na Moravě. Název nového přírůstku se nabízel sám, vždyť sídlí v lokalitě bývalého gigantu ČKD, resp. Kolben a Daněk.

„Původní hospoda stála jen na pivu, v prostředí, které dávno neodpovídalo nárokům současných spotřebitelů,“ vrací se na počátky rozhodování o převzetí objektu Jaroslav Nový, majitel a provozovatel. „Je to lokalita budoucnosti, která se rychle rozvíjí, a proto jsme hledali něco nového a neotřelého jako důstojný stánek pro výborné pivo a moderní gastronomický koncept. V tom nám pak byl koncept Radegastovna konečnou nápovědou.“

„O tom, že jsme hledali jiný koncept, než je obvyklý, svědčí skladba piv na čepu. Vsadili jsme na Radegast Ryze Hořkou 12, která je hlavním pivem. Tuto dominanci nechceme rozmělňovat přítomností jiných oblíbených značek, na které si lidé mohou dojít jinam,“ vysvětluje druhý z provozovatelů Karel Krämer.

Šéfkuchaři Michal Arnold a Josef Prošek připravují jídla, která nesou ducha Beskyd a Valašska, ale i tradiční pokrmy, které se snaží připravovat originálními způsoby. Mezi nejtypičtější patří Valašská kyselica, k pivu domácí sulc, placky z bramborových škubánků s houbami, z beskydských specialit moravské zelňáky se špenátem, strapačky se zelím a uzeným masem, z dezertů pak pravé valašské frgále.

Pivo dělá zdravá těla! Sedm důvodů, proč jít na jedno

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Patalie.czAutor:Ondřej Hampl

To, že se pivo u nás těší velké oblibě, nemusíme zdůrazňovat. Jít na „jedno“, anebo spíše dvě, je tradicí již od nepaměti. Skvělá osvěžující chuť z piva udělala jeden z nejpopulárnějších nápojů po celém světě – jen u nás se jej ročně vypije přes 143 litrů na hlavu. Zapřisáhlí pivaři si však kromě chuti cení i jeho blahodárné účinky na naše zdraví. A věda jim dává za pravdu. Tady je sedm ověřených důvodů, proč bychom si čas od času měli dopřát pěkně orosený půllitr.

1. Srdce vám poděkuje
Pozitivní účinky na srdce si často spojujeme s červeným vínem, ale ani pivo nezůstává pozadu. Jedno denně nás ochrání před kardiovaskulárními onemocněními. Riziko srdečního infarktu se pitím piva snižuje až o 42 procent. Obzvláště prospěšná by pak měla být tmavá piva. Ta dokážou zatočit i s nezdravým cholesterolem, který ucpává žíly a je jedním z hlavních příčin srdečních selhání.

2. Vyhnete se cukrovce
Studie, kterou provedli vědci v Nizozemsku na více než 38 000 mužích, ukázala, že ti, kteří si čas od času dopřáli pivo, měli mnohem nižší výskyt druhého typu cukrovky. To se týkalo především lidí, kteří alkohol konzumovali třikrát až čtyřikrát týdně. Důležitá zde ale byla střídmost. Aby mělo pivo pozitivní účinky, nesměla dávka překročit šest piv za týden.

3. Už žádné ledvinové kameny
Ledvinové kameny dokážou pěkně potrápit. I tady ale funguje pivo jako skvělá prevence. Snižuje totiž riziko tvorby ledvinových kamenů až o 40 procent. O tom, proč tomu tak je, lékaři stále spekulují. Jedni z nich vidí největší přínos jednoduše v tom, že po pivu se častěji chodí na záchod. Zvýšený příjem tekutin pomáhá předcházet vzniku ledvinových kamenů. Dalším důvodem může být i chmel obsažený v pivu. Ten zpomaluje uvolňování vápníku z kostí, který je jedním z hlavních příčin tohoto bolestivého onemocnění.

4. Vitaminová bomba
Výživoví experti se často shodují, že pivo je spíše jídlo než nápoj. Ne nadarmo se mu tak říká tekutý chléb. Proto bychom měli pití piva omezit při jakýchkoli dietách. V malých dávkách je ale pro naše těla pivo prospěšné – obsahuje velké množství proteinů, vlákniny a vitaminu B, a to dokonce více než víno. Tomu se vyrovná i v antioxidantech, které jsou v něm obsaženy díky ječmenu a chmelu.

5. Lépe vám to myslí
Mezi další zdravotní benefity patří i to, že některé látky dokážou ochránit mozek před nemocemi. To potvrzují i američtí vědci z univerzity v Chicagu. Ti, kteří si čas od času dali pivo, měli o 23 procent nižší pravděpodobnost, že u nich propukne alzheimer nebo stařecká demence. To je zapříčiněno i tím, že pivo přirozeně zvyšuje hladinu tzv. „dobrého“ cholesterolu. Ten pomáhá zachovat průtok krve, a tím pádem i okysličení mozku. Jedna nebo dvě desítky mohou zvýšit i naši bystrost. Alkohol v malém množství pomáhá najít neobvyklá řešení a vede k větší flexibilitě.

6. Zdravější zuby a pevnější kosti
Jedním z nečekaných přínosů pravidelného pití piva je i zářivější úsměv. Pivo bojuje proti bakteriím v našich ústech, které způsobují kaz nebo zánět dásní. Látky v něm obsažené zpomalují jejich růst. Pivo působí blahodárně i na kosti. Ty jsou u lidí, kteří jej pijí, až o 4,5 procenta hustší než u abstinentů. Zde ale hraje důležitou roli dávkování – v přílišné opilosti jsou naše kosti křehčí a náchylnější ke zlomeninám.

7. Prodloužíte si život
Kdo z nás by nechtěl žít déle? Podle vědců z univerzity v Texasu stačí jednoduchý recept – čas od času si dopřát pár piv. Samozřejmě v menším množství, víkendové opíjení se do němoty délku života naopak snižuje. Kromě snižování hladiny cholesterolu nebo zmíněného pozitivního účinku na naše srdce je totiž pití piva i sociální záležitostí. Lidé, kteří se svými přáteli pijí pivo nebo vyjdou ven, jsou obecně šťastnější. Společenský život je totiž také jedním z faktorů dlouhého a spokojeného života. Nezapomínejte ale, že všeho s mírou!

Další zajímavé informace a články o zdraví, chorobách a jejich léčbě najdete na Patalie.cz.

Domoč, dosuš, dovař aneb Rozumíte hantýrce mistrů sládků?

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Týden.cz

Varna není jen proslulé letovisko obklopené turisty a Spilka otec slavné golfistky. Pivovarnictví patří na našem území mezi nejvýznamnější potravinářské obory a pyšní se úspěšnou a dlouhou tradicí. Jak ale porozumět vzniku tohoto zlatavého moku a co že se skrývá na humny?

Vydrovačka a Humna
Sladovna je místo, kde všechno začíná. Už podle názvu asi odhadnete, že se zde vyrábí slad, který je jedním ze základních kamenů výroby piva. Zrna ječmene se zde namáčí v takzvaných náduvnících, kde do sebe přijímají vodu a nadouvají se.

V tradičních postupech výroby se nabobtnalá zrna rozprostírají na podlahu, kde klíčí dalších několik dní na takzvaných humnech. Jedná se vlastně o rozlehlou místnost s klenutými stropy, kde klíčí ječmen v ideální teplotě. Takových už je dnes na celém světě jen jedenáct. "Zrna se zde musí pravidelně obracet. Na přehazování sladu se dříve používala dřevěná lopata, které se říká vydrovačka. Když je zrno dostatečně vyklíčeno, je přemístěno na hvozd," vysvětluje Bohumil Valenta, sládek Pivovaru Nymburk, který se jako jeden z mála pyšní klasickými humny sladovny.

Hvozd
Hvozd je věžová stavba čtvercového půdorysu, kde dochází k sušení sladu po dobu dvou dnů. Tento hvozd má dvě podlaží. Každému z nich se říká líska, což jsou železné pohyblivé rošty, kterými zespodu proudí sušící vzduch. V horní části se slad předsouší a v dolní se takzvaně dotahuje. Teplotou a délkou sušení jsou ovlivněny vlastnosti sladu i jeho barva. Po hvozdění je hotový slad odklíčen a nechá se tři až čtyři týdny odležet. Po svém odpočinku je slad připraven na varnu.

Varna
Ve varně dochází k samotnému vaření piva. Celý proces jedné várky trvá zhruba 10 hodin a prohází čtyřmi nádobami, které mají svou vlastní úlohu.

Spilka
Na spilce probíhá hlavní kvašení, kdy kvasnice zpracovávají cukr na alkohol. "Otevřenou spilku už ve velkých pivovarech nenajdete. Pro mě, jako sládka, to má velkou výhodu; pořád vidím i cítím a také chutnám, jak pivo kvasí. Tady dostává svoje tělo a charakter. Spilka je pro výslednou chuť piva, podle mě, asi nejdůležitější," říká Valenta.

Domoč, dosuš, dovař, dokvaš, dotoč a dopij
Domoč - řádně namočit ječmen podle druhu a ročního období.
Dosuš - řádně dosušit slad, aby se neporušily enzymy a slad neplesnivěl.
Dovař - řádně dovař várku, aby neobsahovala koloidy a byla zcukřená.
Dokvaš - řádně prokvasit piva na spilce i ve sklepě, aby mělo plnou chuť.
Dotoč - jak velký tank ve sklepě, tak malý soudek na stáčírně se musí dotočit.
Dopij - nedopiješ-li pivo, dáváš tím najevo, že ti nechutná nebo jsi to naopak přehnal a už nemůžeš - obojí je špatně, protože pivo se pije na žízeň i pro žízeň.

Na pivo bez mobilu! Lidé by chtěli hospodu se zákazem telefonů

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Skoro polovina lidí (45 procent) by uvítala existenci restauračního zařízení, kde by bylo zakázané používání mobilních telefonů. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky poskytl Český svaz pivovarů a sladoven. V restauracích a hospodách nepoužívá mobilní telefony 28 procent lidí. Více než 35 procentům dotazovaných používání mobilů vadí, zvlášť pokud u stolu sedí více lidí.

"Výsledky průzkumu nás nepřekvapují. Mobilní telefony se staly běžnou součástí našich životů. Otázka ale stále zůstává, zda je vhodné se mobilu držet i ve chvílích, kdy se scházíme se svými blízkými a známými," uvedla výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová.

Telefon v restauracích nejvíce využívají lidé ve věku od 18 do 26 let, bez telefonu se během občerstvování neobejde 81 procent respondentů. Lidé mezi 54 až 66 lety ho využívají v 55 procentech.

Využívání mobilu v restauracích vidí jako společenský přešlap 36 procent dotázaných. Přes 40 procent je s využíváním mobilu u stolu smířeno. Nejostřeji se proti využívání mobilu vymezují lidé s vysokoškolským vzděláním, jeho použití v restauraci odmítla skoro polovina z této skupiny, dále pak mladí lidé do 26 let.

Svaz dlouhodobě řeší odliv hostů z restaurací, klesá spotřeba čepovaného piva, lidé ho více konzumují doma. Podle svazových údajů i vlivem zákazu kouření v restauracích klesla letos v září meziročně produkce českého piva o 16 procent, prodej v restauracích o 24 procent.

V průzkumu svazu odpovídalo 525 respondentů.

Letos zavřela každá desátá hospoda. Majitelé si stěžují na EET i zákaz kouření

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Obavy z likvidace stovek restaurací a hospod vlivem státních regulací se naplňují. Podle prvních přesnějších údajů ukončilo letos činnost zhruba až 3000 pohostinských zařízení, ve kterých se čepuje pivo. Z toho polovina připadá na podniky, které zásobuje Plzeňský Prazdroj.

Letos se propadá odbyt piva v gastronomii úplně nejvíc za předešlé roky – za období leden až září meziročně o 6,5 procenta. Nejvíc pak v chladném září, kdy hostům a zejména kuřákům skončily letní zahrádky – prodej piva se za celé Česko propadl oproti loňskému září o 24 procent.

Souhra přitěžujících okolností
Hospody a v té souvislosti i pivovary doplácejí na dlouhodobý trend přesunu pivařů z čepovaného na lahvová piva z obchodů. Tento trend navíc letos výrazně urychlila kumulace dalších vlivů, jako je elektronická evidence tržeb (EET), zákaz kouření i hracích automatů nebo rostoucí byrokracie, včetně od loňska platného kontrolního hlášení plátců DPH.

Konkrétní údaje o vlivu regulací dosud nebyly k dispozici. Přesnější čísla o vývoji hospodského trhu teď poskytl jako první lídr tuzemského trhu Plzeňský Prazdroj, který zásobuje téměř polovinu z 32 tisíc českých výčepních podniků. Za letošek skončilo úplně svou činnost jeho 1500 odběratelů. Nejsou v tom započítány hospody, které přešly k pivu konkurence, a tedy fungují dál.

To ve výsledku odhadem znamená, že za celý hospodský trh u nás (zatím) skončilo až 3000 podniků, které čepují pivo, tedy zhruba každý desátý. Nejvíc hospod pak zavřelo v méně lidnatých regionech, jako je Vysočina, Jihočeský kraj a jihozápad Plzeňska.

V Prazdroji si současně udělali na vzorku víc než 4000 hospod průzkum, z něhož vyplývá, že hospodské a restauratéry nejvíc tíží od května platný zákaz kouření (28 procent oslovených), na druhém a třetím místě je nedostatek personálu a velká byrokracie (20 procent) a na čtvrtém EET (19 procent).

Krachy letos převážily
Léta platilo, že část podnikatelů v pohostinství končila a zhruba stejně velká část naopak hospodu otevřela. Počet hospod a restaurací se dlouhodobě držel na zmíněných 32 tisících. Tak tomu bylo až do loňska. Letos poprvé podle zjištění Prazdroje ti krachující výrazně převažují nad nováčky.

„Řada podniků, zejména těch, kde se i vaří, a těch ve větších městech, se dokáže se situací vyrovnat. Nebo dokonce si i ekonomicky polepšit. Kritická situace je v malých obcích, kde vadí nejvíc zákaz kouření a EET. Naopak v sídlech, kde panuje větší konkurence, je největší hrozbou spíš nedostatek a kvalita personálu,“ shrnuje poznatky z průzkumu obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

Přes polovinu ze zavřených hospod připadá podle něj na ty vesnické a lidově „čtvrté cenové skupiny“. Příkladem je třeba Olbramov na Tachovsku. Vesnice se 60 stálými obyvateli končí s hospodou. Její provoz fungoval už delší dobu jen omezeně, ale sem tam v pátek a sobotu se tu ještě hrstka lidí scházela, naposled o martinském posvícení bylo dokonce plno.

Poslední ranou byla podle starostky Mirky Válové elektronická evidence tržeb a zákaz kouření. „Takhle už hospodu neuživíte. Chystáme se ji provozovat jako klub, aby se nás pár místních ještě mělo kde scházet, ale ví bůh, jestli i tak vyděláme aspoň na provoz,“ popisuje Válová.

Klubů, ve kterých si jejich členové mohou dovolit k pivu i cigaretu a při menším objemu tržeb se na ně nevztahuje ani EET, teď u nás vzniká po stovkách.

Jak vylepšit hospody?
Pivovarům už od roku 2009 klesá odbyt piva v pohostinských zařízeních a všechny se snaží tento trend alespoň zpomalit. Prodávat sudové nebo tankové dražší pivo je totiž pro pivovary ziskovější než lahvové do obchodů, které má na celkovém pivním prodeji u nás už sice podíl 60 procent a dál roste, ale kvůli minimálním maržím a tlaku řetězců na co nejnižší cenu přináší pivovarům jen malý profit.

Důkladný a co nejpřesnější přehled o stavu hospod a celém trhu je proto pro výrobce zásadní věc, podle které se pak snaží hospodským pomoci s vylepšením byznysu. Cestou poradenství a milionových investic do vybavení podniků jdou prakticky všechny větší pivovary. Kromě Prazdroje však konkrétní údaje o vlastních průzkumech vlivu regulací nesdělují. A vzhledem k jejich menšímu tržnímu podílu by jejich údaje ani neposkytly relevantní obraz o celém Česku jako v případě lídra trhu.

„Spotřebu piva nejvíce negativně ovlivnil zákaz kouření, který dopadl především na segment klasických hospod bez letních zahrádek,“ komentuje situaci mluvčí Pivovarů Staropramen Pavel Barvík.

Jana Pikardová z Heinekenu zase připomíná, že v řadě zemí Evropy, například v Polsku, Rakousku, Chorvatsku nebo Německu, není zákaz kouření tak striktní jako od konce května u nás. A hospodám by v jejich složité ekonomické situaci pomohlo, kdyby stát striktní zákaz kouření zmírnil – jak o tom nyní uvažuje část politiků.

To si ostatně myslí i prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. „I naše zjištění potvrzují až desetiprocentní úbytek pohostinských zařízení. Že lidé přecházejí víc k lahvovému pivu, je logická věc, se kterou se musí trh popasovat. Ale vesnické hospody, které jsou tam prakticky jediným místem společenského setkávání a přitom nemají moc jiných možností, jak zastavit propad tržeb, je třeba nějakým způsobem podpořit,“ uzavírá Stárek.

Zdá se vám Gambrinus jiný než dřív? Sedíte ve špatné hospodě, říká sládek

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jitka ŠrámkováGambrinus

Jedním z nejdéle sloužících sládků v Česku je Zdeněk Polák. Ten už 42 let vaří v pivovaru Plzeňský Prazdroj nejprodávanější české pivo Gambrinus. Sládek, který se věnuje i takzvané škole čepování, uvařil za svůj život přes 500 miliard půllitrů piva. To se blíží objemu dvou Boleveckých rybníků, kam se Plzeňané chodí rekreovat.

Někteří pivaři si stěžují, že Gambrinus je v poslední době horší.
Ale já ho dělám stále stejně.

Takže v pivu je i prostor pro vaši invenci?
Je to tak. Stále ovlivňuji chuťové vlastnosti.

Dřív sládek chodil, ochutnával, sledoval barvu. Co dělá dnes?
Sládek také čichal k budoucímu pivu, jak nádherně voní. Když mi poprvé řekli, budete vařit přes počítač, řekl jsem, že nebudu, protože to nejde. Ale nakonec jsem zjistil, že všechno jde. Dřív se rmutovalo, což je proces na varně, kdy jsem ručně pustil páru, za dvacet minut ji zastavil, dnes to za mě dělá počítač.

Jste dnes víc obsluha strojů, nebo sládek?
I v době automatizace jsem pořád sládek. Odeberu vzorky, pošlu je do laboratoře, oni mi odpovědí, jak vypadá třeba hořkost, abych na to mohl zareagovat. Třeba ubrat množství chmele.

O kolik víc Gambrinusu se dnes vyrábí?
Když jsem začínal, byla tu jedna varna, teď jsou čtyři. Dříve se za den dělalo maximálně 15 tisíc hektolitrů, teď třeba i 60.

Každý rok je jiné počasí, jiný chmel i ječmen. Liší se nějak jednotlivé várky Gambrinusu?
Dříve byly větší rozdíly než dnes. Každou várku posílám na rozbor, když mi třeba hořkost stoupá nad 30, tak i když mám limit do 41, musím zareagovat a v příští várce uberu pět deset kilo chmele.

Co byste řekl kritikům, kteří vám vyčítají chuť vašeho piva?
Že sedí ve špatné hospodě. V některých hospodách péče o pivo chybí. Hospodský načepuje pivo, vybere peníze a je mu to jedno. To ale nestačí. Rozhoduje třeba uskladnění. U sudu například nesmí stát vajíčka, jinak pivo nasákne jejich pach. Proto 15 let dělám školy čepování a učím, jak zacházet s pivem.

Aby vám pivo nezkazili?
Pivovar pivo vyrábí, hospodský ho dělá. V hospodě se pivo dá hodně zkazit. Když mi lidé nevěří, řeknu jim, dejte si v pěti hospodách jedno malé a garantuji vám, že všude bude chutnat jinak. Ale ne každý přijde na moje školení.

Máte oblíbenou hospodu?
Nemám. Můj koníček je ptát se lidí, kde jim chutná pivo. Tak zjišťuji, jak jsou na tom jednotlivé hospody.

A pak oslovíte ty hospodské, u nichž lidem pivo nechutná?
Někteří nechtějí. Když ale přijdou, dám jim ochutnat pivo, když řeknou, že je vynikající, já takové nemám, poradím třeba, že má špatný sklep či špatnou teplotu. Když přijde parta kluků, že potřebuje jejich hospodskou dostat na školení, poradím, ať jí ho zaplatí a řeknou mi, která to je, a já se na ni soustředím.

Traduje se, že Prazdroj se pije na žaludek, protože je to jediné zásadité pivo na světě. Jak je na tom Gambrinus?
To o Prazdroji je fáma nebo pověra, zkrátka není to pravda. Prazdroj se vaří z většího množství chmele, takže má větší hořkost. Proto ho lékaři doporučují. Stejně jako doporučují při žaludečních potížích i vývar z chmele. Ale podle mne lze říct, že pivo je neskutečně zdravý nápoj. Dvakrát se vaří, jednou při rmutování, jednou s chmelem, zatímco limonády, to je voda a esence.

Když tolik doporučujete pivo, cítíte sám na sobě, že jste díky práci sládka zdravější?
Je mi 61 let, pracuju 42 let a pořád se cítím dobře. Těžko říci, jestli je to pivem, ale asi ano. Každý rok musím jít na kontrolu, protože děláme i noční, a zatím je vše v pořádku.

Ochutnáváte i konkurenční piva?
Musím ochutnat i konkurenci, která vyrábí velmi zajímavá piva. Když jsem v Jihlavě, ochutnám jihlavského Ježka, v Brně zase Starobrno, na jihu budějovické pivo. Zkrátka abych věděl, co se na trhu děje. Neříkám, že je pivo špatné, ale že má jiné chuťové vlastnosti. A každý si musí vybrat.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.02.2018 16:575.995/5.995