Novinky a zajímavosti ze světa piva

„Sládek není vinař. Vinař si může dovolit říct, že víno bude kyselejší, protože nesvítilo sluníčko. Od sládka se očekává, že pivo bude chutnat pořád stejně,“ říká vrchní sládek pivovaru Staropramen Zdeněk Lux. Svoje zaměstnání by prý nikdy nevyměnil. „V pivovaru pracuji 25 let, sládkem jsem celkem 17 let. Není lepší pocit, než když si dáte v oblíbené hospodě půllitr dobře ošetřeného piva, u jehož zrodu jste stál.“

Které máte z vaší produkce nejraději?
Vždycky říkám, že jsem „desítkový“ konzument a rád si dám desítku Smíchov, což hodně lidí překvapí. Ale nenechte se mýlit, uvařit dobrou desítku je opravdové umění, a kolikrát to dá víc práce než uvařit speciál. Pracujete totiž s menším množstvím surovin, ale zároveň musíte uvařit pivo, které má plnou chuť a bude dobře pitelné. Samozřejmě si rád dám i další piva z naší produkce. Například Granát nebo Extra chmelenou 12. V zahraničí nikdy nevynechám Weissbier.

Na které pivo může být váš pivovar nejvíce hrdý?
Těch je hned několik. Například již zmíněný Smíchov. Ten poprvé uvařil před víc než 140 lety sládek Trnka na Smíchově a prakticky tak vytvořil standard pro klasickou českou desítku. Další pivní skvost, po kterém je pojmenovaná celá pivní kategorie takzvaných granátových piv Granát, je rovněž dílem kolegy Trnky. Navíc se k tomuto pivu váže i poutavý příběh. Za druhé světové války byl nedostatek surovin, proto se nesměl vařit. Na výsluní nebyl ani za dob komunismu. V pivovaru se ale nikdy nepřestal vařit. Jen se to dělo tajně, například u příležitosti Vánoc, a věděli to jen zasvěcení. Pivo pak zaměstnanci pivovaru společně vypili. Rád bych zmínil ještě jedno pivo, náš ležák. Ten je pro svou správně vyváženou chuť oblíbený nejen u nás, ale i ve světě. V loňském roce se jej v zahraničí vypilo přes dva miliony hektolitrů a dělá to z něj druhou nejprodávanější českou pivní značku. Loni navíc odborníci v jednom testu prohlásili, že nejvíc odpovídá charakteristice českého ležáku.

Mluví se o tom, že je těžké vařit pivo pořád stejně – nemáte na to počítače?
Kdyby to bylo tak jednoduché, pivo vaří všichni. Samozřejmě moderní technologie nám velmi pomáhají, ale pořád tady máte řadu proměnných, jako jsou suroviny a tak. Pivo je živý organismus a musí se s ním umět pracovat. Lidský faktor v procesu výroby i degustace piva hraje pořád důležitou roli.

Vinaři mají práci ovlivněnou sezonou, co ovlivní chuť piva při vaření?
Vždycky říkám, sládek není vinař. Vinař si může dovolit říct, že víno bude kyselejší, protože nesvítilo sluníčko. Od sládka se očekává, že pivo bude chutnat pořád stejně. Bez ohledu na to, jaké bylo počasí a v jaké kvalitě se urodily suroviny. Musíme umět s recepturami pracovat tak, aby běžný konzument nepoznal rozdíl.

Vařit pivo, to je asi dost velký nápor na ekologii, jak je to u vás?
Díky našemu programu udržitelnosti pravidelně snižujeme energetickou náročnost, spotřebu vody, emise. Ekologický aspekt se u nás promítá prakticky do všeho, co děláme. Když modernizujeme výrobní zařízení, plánujeme dopravu našeho piva, inovujeme obaly. Například v červenci jsme na trh uvedli značky Staropramen a Braník v obalech s podílem rPETu. Také naše plechovky jsou z velké části vyrobeny z recyklovaného materiálu a mohl bych pokračovat.

Jak vás zasáhla krize? Viděl jsem, že podporujete hospodské, aby vrátili lidi do hospod, to je situace opravdu tak vážná?
Krize nás zasáhla asi jako většinu odvětví. Na nějakou dobu jsme prakticky přestali úplně stáčet pivo do tanků a sudů. Provozovny ale na tom byly daleko hůř. Pomáhali jsme jim v oblasti poradenství, prošlé pivo měnili zdarma za nové, poskytli slevy na první objednávky, podpořili projekt Zachraň hospodu. Pomáháme i teď, kdy se situace stále ještě nevrátila k normálu. V menších městech a regionech se sezonními provozy není situace až tak vážná jako ve větších městech a turistických oblastech.

Pivo sice zdražuje, ale Čechům to zřejmě nijak nevadí. V posledních letech si zamilovali i jeho nealkoholickou variantu. Tuzemský trh s nealko pivem se od roku 2014 dokonce zdvojnásobil.

Plzeňský Prazdroj oznámil tradiční podzimní zdražení. Lze předpokládat, že na něj navážou i další, menší pivovary, neboť plzeňský výrobce je lídrem trhu.

Navzdory rostoucím cenám však Češi pivo stále milují. Především právě díky jejich neutuchající přízni vyrobili loni tuzemské pivovary pivo v historicky rekordní celkové hodnotě zhruba 29,2 miliardy korun, jak plyne z aktuálních údajů Eurostatu. Pro srovnání, o deset let dříve, v roce 2009 činila celková hodnota piva vyprodukovaného v ČR 26,6 miliardy korun.

Mnohem dramatičtější nárůst obliby zaznamenává nealkoholické pivo. Ještě v roce 2014 činila hodnota v tuzemsku vyrobeného nealkoholického piva necelých 870 milionů korun. Loni už to byl více než dvojnásobek, a sice zhruba 1,85 miliardy korun. To odpovídá nárůstu o 112,6 procenta. Hodnota produkce alkoholického piva za stejnou dobu stoupla pouze o 6,1 procenta, a to z 27,5 na zmíněných 29,2 miliardy.

Nealkoholické pivo tak ukusuje čím dále tím větší část trhu, kterou dosud prakticky výlučně opanovávalo běžné pivo, tedy pivo alkoholické. Zatímco v roce 2014 představovala hodnota produkce nealko piva pouze 3,2 procenta celkové hodnoty produkce alkoholického piva, loni už to bylo 6,3 procenta.

Objem produkce nealko piva vzrostl mezi lety 2014 a 2019 z 45,2 milionu litrů na 97,6 milionu litrů. To odpovídá nárůstu o 115,9 procenta. Pro srovnání, ve stejném období stoupl objem produkce alkoholického piva v ČR z 1,82 miliardy litrů na 1,92 miliardy, což značí nárůst o 5,5 procenta.

Dramatický růst produkce i hodnoty vyrobeného nealko piva v porovnání s tím alkoholickým do značné míry odráží efekt nižší základny. Jinými slovy, z nízkých úrovní se roste snáze než z vyšších. Trh s alkoholickým pivem je obecně nasycenější než ten s pivem nealkoholickým, které stále představuje určitou novou, módní záležitost. Češi si ovšem stále radši dávají nealkoholické pivo i z toho důvodu, že roste jejich povědomí a celkový důraz na zdravější životní styl a životosprávu. Nealko pivo tak vnímají jako méně zdravotně škodlivou variantu jejich oblíbeného moku, která se navíc mnohdy běžnému pivu chuťově stále výrazněji přibližuje.

Letní prodej strakonického piva roste. Podle aktuální situace ve srovnání s loňským rokem stoupne prázdninový výstav o cca 700 hektolitrů, což představuje asi 3 % nárůst. „Léto bylo a je letos výborné. V červenci i srpnu evidujeme meziroční nárůst. Stejně jako ostatním pivovarům nám pomohlo, že naši trávili dovolenou v tuzemsku. Máme například plnou Šumavu a Lipensko, to nám pomáhá," uvedl ředitel pivovaru Dušan Krankus.

Výpadek prodeje v době nouzového stavu, ale úplně nahradit nepůjde. „V lednu a únoru jsme evidovali mírný nárůst a začátek roku 2020 se tak jevil velmi slibně, poté jsme během dalších třech měsíců ztratili cca 2800 hl sudového piva a bylo po nadějích. V těchto měsících jsme evidovali 20 procentní propad oproti loňsku. Situace se začala zlepšovat až v červnu, kdy se rozvolnila koronavirová opatření. Nedá se nic dělat, podobné problémy mají i jiné české pivovary,“ doplnil Krankus.

Celkově má za první letošní pololetí Dudák kvůli koronaviru výstav nižší meziročně o 7,5 procenta. Ředitelův aktuální odhad je, že roční skóre se bude pohybovat mezi pěti až šesti procentním poklesem. „Pokud se objeví povinnost nosit roušky v restauracích a hospodách, bude pokles ještě větší,“ doplňuje.

Při jarní koronavirové krizi přišel strakonický pivovar každý týden na tržbách o 2,5 milionu korun. Prodej sudového piva klesl na jaře téměř na nulu. Pivovar v březnu a dubnu úplně zastavil linku na stáčení piva do sudů, zrušil i několik plánovaných investic. Soustředil se ale na pomoc zdejší nemocnici, zdravotníkům nakoupil například respirátory. Letos chtěl Dudák zahájit další rekonstrukci technologií, v jakém to nakonec bude rozsahu záleží na aktuálních finančních možnostech. V Dudáku budou ale určitě modernizovat scezovací kádě a lepičky lahví.

Strakonický pivovar Dudák měl v roce 2019 výstav 56.544 hektolitrů. Obrat stoupl o procento na 93,7 milionu korun, zisk po zdanění vzrostl o 200 procent na 448.000 Kč. Také loni a předloni byl pivovar ziskový. O 300 hektolitrů loni stoupl vývoz. Dudák celkově vyvezl 3000 hektolitrů. K tradičním zemím patří Maďarsko a Slovensko, předloni získal pivovar nové kontrakty na Ukrajině, ve Španělsku, Portugalsku a Itálii. Zaměřit se chce na export do Ruska. Jediný český pivovar, který vlastní město, má asi 60 zaměstnanců, žádný nemusel v době krize nuceně odejít.

V centru Brna po téměř dvou stoletích opět ožije areál bývalého městského pivovaru. Názvem i zaměřením bude odkazovat na tradici nejslavnějšího českého sládka Františka Ondřeje Poupěte.
Článek

V areálu bývalého brněnského městského pivovaru se budou od září opět vařit pivní speciály. Řemeslo se do historického objektu v Dominikánské ulici vrací po více než 150 letech.

V pondělí tam specializovaná firma nainstalovala novou nerezovou varnu přímo na místo varny původní. Nový pivovarský dům bude připomínat tradici brněnského městského pivovaru a také odkaz významného českého sládka Františka Ondřeje Poupěte.

Počátky brněnského městského pivovaru sahají do poloviny 16. století, kdy se na místě toho dřívějšího dominikánského začal budovat pivovar nový. „Ve svých nejlepších letech byl tím největším na Moravě. Vařilo se zde více než 20 tisíc hektolitrů piva ročně,“ řekl odborník na historii pivovarnictví Filip Vrána.

K rozkvětu pivovaru výrazně přispěl také nejslavnější český sládek František Ondřej Poupě, který v Brně působil od roku 1798. Poupě je považovaný za významnou ikonu českého pivovarnictví. K vaření oblíbeného nápoje přistupoval vědecky.

„Do té doby byla každá várka piva jiná. Poupě chtěl várky sjednotit a zvýšit jejich kvalitu. Do řemesla proto zavedl reformy jako například teploměr nebo pivní váhu,“ řekl Vrána. Poupě také založil první pivovarnickou školu na světě. Ta však byla vázána na jeho jméno, a proto v roce 1805, kdy sládek zemřel, zanikla.

Pivovar však fungoval nadále. „V polovině 19. století pivovary přecházely na technologii takzvaného spodního kvašení a výrobu ležáků plzeňského typu. K tomuto postupu jsou však zapotřebí velké sklepy, které brněnský pivovar nemohl na malé parcele v historickém centru města vybudovat,“ dodal Vrána. Pivovar se tak stal zastaralým, a proto ho městská rada nakonec v roce 1862 zavřela.

Postupem času se na sládka i pivovar zapomnělo. „V Brně pracuji už moře let, ale to, že tady býval pivovar, nevím,“ uvedl majitel nedalekého obchůdku František Kachlík.

Na práci slavného sládka chtějí navázat noví majitelé. „František Ondřej Poupě je nedoceněná osobnost, na kterou bychom chtěli novým pivovarem odkázat. Pivo ponese jeho jméno a sládkova tvář se objeví také na etiketě,“ naznačil jednatel pivovarského domu Marek Tichý.

Ten je zároveň architekt a spolu s kolegy ze společnosti Archatt se věnuje rekonstrukci památek. „V pivovarnictví nejsme žádní nováčci. Před 20 lety jsme obnovili pivovar v Dalešicích. Po těch letech jsme si ale chtěli vyzkoušet něco nového, a to svrchně kvašené speciály,“ vysvětlil.

Starý areál dalešického pivovaru posloužil filmařům při natáčení Postřižin.

Budovu v centru Brna v osmdesátých letech minulého století přeměnili na Dům stavbařů. Z této doby také pochází poměrně rozsáhlé prostory, které nový pivovarský dům využije nejen k vaření piva. „Dole bude pivnice s kapacitou 350 míst a nad ní je sál, kam se vejde dalších 500 lidí. To nám umožní uspořádat i větší akce například vzdělávacího nebo kulturně-společenského rázu,“ uvedl Tichý.

Dům nynější majitelé koupili v dražbě před pěti lety za 26 milionů korun. Obdobně velkou částku poté museli investovat do nutných stavebních úprav a rekonstrukcí.

Restaurační minipivovar U Fleků je podnikem, o kterém by vám asi průměrný Pražan řekl, že by tam přece nikdy nešel, protože je to předražená past na německé turisty. Byla by to velká chyba. Jít ke Flekům je skoro jako vydat se na prohlídku hradu nebo zámku.

„Praotec minipivovar“ byl jediným podnikem svého druhu, který fungoval i za socialismu a bez něj by tento seriál byl neúplný. „Za socialismu patřil pod Staropramen,“ říká mi zdejší průvodce Stanislav Derungs, který si mě přebírá, aby mi ukázal flekovské muzeum, jež tu mají od roku 1999.

Flekovi jsou instituce. Patří k nim neodmyslitelně hodiny na štítu vystrčené do ulice, kde jsou místo číslic písmena názvu U Fleků. Vaří zde jediný druh piva, flekovský černý speciál, jenž stupněm odpovídá třináctce.

A ano, opravdu tu mají na malbě v jednom ze sálů nápis: „Kdybys nám pivečko umřelo, tolik sirotků by pro tebe plakalo.“ V jiném sále svítí lustry vyrobené z pivních půllitrů.

Flekovi se dostali i do literatury. Třeba klasická povídka Šimka a Grossmana ze Semaforu vypráví, jak se děti koupaly ve světlém pivě, aby pak tatínek pozval sousedy na „černou flekovskou třináctku“.

Historických sálů je tu celkem osm, ten nejhezčí je rytířský ze 17. století. Venkovní areál se zahrádkou připomíná divadelní kulisy středověkého hradu včetně bran, věžiček, sochy svatého Václava a mříží.

Kapacita hospody je impozantní – 1 200 míst. I když se někdy uvádí, že největší hospodou v Česku je ta Na Spilce v plzeňském pivovaru, flekovský labyrint je ještě prostornější. „Máme sto zaměstnanců, ale přímo ve výrobě piva pracují jen dva,“ říká mi průvodce Derungs.

Minipivovar U Fleků vaří pivo od roku 1499, byl založen pár let po objevení Ameriky. Dnes ho opět vlastní rodina sládků Brtníkových a na dvoře na ně upomíná figurka medvídka.

Pětadvacet pivovarů na „Karláku“
Muzeum se nalézá ve věži, kde se sušil slad. Sušil se kouřem a pivo pak mělo kouřovou příchuť. „Tady kolem Karlova náměstí bylo před průmyslovou revolucí 25 pivovarů,“ zahajuje průvodce Derungs výklad. A to nám dnes přijde, že 500 minipivovarů na celou republiku je hodně. Z pivovarů kolem Karlova náměstí přežil jediný – U Fleků.

Ve flekovské expozici uchovávají staré sudy i obraz s Janem Amosem Komenským a sloganem: „Uč se, synu, sladovníkem býti.“ Jsou tam i historické lahve včetně protektorátních s německými nápisy, historická stáčecí linka a modýlek povozu, který vozil po Praze pivo. Prohlídka za stovku vydá na více než půl hodiny.

„Ulice v okolí se jmenují po starých sládcích, třeba po panu sládkovi Křemencovi,“ vykládá průvodce. Středověký dům U Fleků se nalézá právě v Křemencově ulici.

Zahrádka s harmonikou
Harmonikář s akordeonem se prochází mezi stoly i během obědů. Tento styl asi není pro každého, zvlášť když pán hraje mimo jiné Jožina z bažin v instrumentální verzi. „Ano, je to pravda, pověst, že je to podnik pro Němce, pivovar U Fleků provází. Ale už to platí méně. Za socialismu se tu scházeli Němci ze Západu a Východu, kteří se jinak potkat nemohli,“ vysvětluje průvodce Derungs.

Pivovar je přístupnější a vlídnější, než by se podle jeho image zdálo. Nabízí i polední menu s hlavním chodem za 129 korun a pivo tu stojí (0,4 dl) 59 korun. To už je taková pražská cena půllitru plzně.

Zdejší pivo je hodně karamelové a pro mě překvapivě hodně sladké. Je to ten typ piva, jenž chutná ženám. „Vaříme šest tisíc litrů v jedné várce každý týden,“ říká spolumajitel pivovaru Ivo Brtník.

Ve čtvrtek ráno proběhla sklizeň chmele na pozemku Střední školy hospodářské a lesnické ve Frýdlantu. Letos šlo už o třetí ročník chmelobraní, které vyústí ve výrobu 6 tisíc litrů Frýdlantského Hospodáře 12 a 2 tisíc litrů Frýdlantského Čeledína 11.

Škola vaří vlastní pivo ve spolupráci se Zámeckým pivovarem Frýdlant z čerstvého chmelu hned poté, co šišky skončily v koších česáčů.

"Když je chmel dočesán, putuje do varny, kde se už od časného rána vaří slad. Slad se vaří 90 až 100 minut. Varem projde celkem třikrát. Dvakrát v rámci takzvaného rmutu. Do té doby se tomu říká sladina. Teprve, když se přidá chmel, se stává dílo mladinou. Po 90 minutách vaření se pivo prudce zchladí na osm stupňů, provzdušní se a pak se přidají kvasnice. Během kvašení leží pivo na spilkách. V této fázi vzniká z cukrů alkohol. Teprve pak se pivo „zesuduje“,“ popsali průběh vaření piva pracovníci školy. Po této proceduře se pivo uloží do pivovarského sklepa, kde leží asi 60 dnů. První žejdlíky školního piva se budou čepovat začátkem října.

Plzeňský Prazdroj od 1. října zdraží některá svá piva v lahvích a plechovkách. Zvýšení cen v průměru o 3,6 procenta, tedy asi o 50 haléřů, se dotkne zejména ležáků a prémiových piv jako Pilsner Urquell, Radegast 12 a Gambrinus 12. Informace v pátek potvrdil mluvčí největšího českého pivovaru Zdeněk Kovář.

Čepovaných piv v sudech a tancích ani desetistupňových piv Gambrinus či Radegast v lahvích a plechovkách se zdražení nedotkne, beze změny zůstanou i všechny varianty nealkoholického piva Birell.

Prazdroj naposledy zdražoval loni v říjnu, rovněž piva v lahvích a plechovkách o 3,6 procenta. Ceny čepovaných piv v sudech a tancích tak zůstávají na stejné úrovni od roku 2018.

"Prazdroj tak pokračuje v podpoře pohostinství, které je jedním z nejhůře zasažených segmentů koronavirovou pandemií. Pivovar už během nuceného zavření restaurací bezplatně vyměňoval prošlé pivo, aktivně podporoval iniciativu Českého svazu pivovarů a sladoven Zachraň hospodu a při znovuotevření hospod podpořil jejich provozovatele zhruba milionem piv pro jejich hosty zdarma," uvedl Kovář.

Do znovunastartování celé ekonomiky a společnosti po koronavirové krizi investoval Prazdroj přes 300 milionů korun. Podpořil tak restaurace a hospody, ale i obchody, spotřebitele, své zaměstnance i obyvatele žijící v blízkosti jeho pivovarů.

Letošní zdražení zdůvodňuje pivovar svojí obchodní strategií. Zvýšení cen zároveň zhruba kopíruje letošní vývoj inflace. Prazdroj v posledních měsících investoval do výroby, zejména do balených piv. Příkladem je letos dokončená stavba nové linky na stáčení piva do plechovek v pivovaru Radegast v Nošovicích za téměř 600 milionů korun. Díky ní je Prazdroj schopný pokrýt zvyšující se poptávku po plechovkovém pivu na českém trhu. Kromě toho pivovar rovněž dlouhodobě investuje do přehlednějšího regálového vystavení svých produktů a lepší navigace pro spotřebitele v obchodech.

Největší český pivovar Plzeňský Prazdroj loni meziročně zvýšil zisk o zhruba 300 milionů Kč na 4,8 miliardy Kč. Tržby mu stouply o půl miliardy na rekordních 17 miliard korun. Kapitálové investice firmy loni činily 1,5 miliardy Kč. Společnost loni celkově prodala rekordních 11,7 milionu hektolitrů piva, meziročně o procento více. Z toho prodeje v zahraničí činily 4,5 milionu hektolitrů, což je nové maximum a nárůst o 2,5 procenta. Meziroční nárůst prodeje na domácím trhu, kde se prodalo 7,3 hektolitrů piva, činil jedno procento.

Plzeňský Prazdroj vyváží pivo do více než 50 zemí na světě, což z něj dělá největšího exportéra českého piva. Pivovar vlastní od konce března roku 2017 japonská skupina Asahi. Letošní výsledky ale budou výrazně ovlivněné pandemií koronaviru.

Plzeňský Prazdroj od 1. října zdraží některá svá piva v lahvích a plechovkách. Zvýšení cen v průměru o 3,6 procenta, tedy asi o 50 haléřů, se dotkne zejména ležáků a prémiových piv jako Pilsner Urquell, Radegast 12 a Gambrinus 12. Čepovaných piv v sudech a tancích ani desetistupňových piv Gambrinus či Radegast v lahvích a plechovkách se zdražení nedotkne, beze změny zůstanou i všechny varianty nealkoholického piva Birell. Informace, které ČTK získala od některých obchodníků, dnes potvrdil mluvčí největšího českého pivovaru Zdeněk Kovář.

Prazdroj naposledy zdražoval loni v říjnu, rovněž piva v lahvích a plechovkách o 3,6 procenta. Ceny čepovaných piv v sudech a tancích tak zůstávají na stejné úrovni od roku 2018.

"Prazdroj tak pokračuje v podpoře pohostinství, které je jedním z nejhůře zasažených segmentů koronavirovou pandemií. Pivovar už během nuceného zavření restaurací bezplatně vyměňoval prošlé pivo, aktivně podporoval iniciativu Českého svazu pivovarů a sladoven Zachraň hospodu a při znovuotevření hospod podpořil jejich provozovatele zhruba milionem piv pro jejich hosty zdarma," uvedl Kovář. Do znovunastartování celé ekonomiky a společnosti po koronavirové krizi investoval Prazdroj přes 300 milionů korun. Podpořil tak restaurace a hospody, ale i obchody, spotřebitele, své zaměstnance i obyvatele žijící v blízkosti jeho pivovarů.

Letošní zdražení zdůvodňuje pivovar svojí obchodní strategií. Zvýšení cen zároveň zhruba kopíruje letošní vývoj inflace. Prazdroj v posledních měsících investoval do výroby, zejména do balených piv. Příkladem je letos dokončená stavba nové linky na stáčení piva do plechovek v pivovaru Radegast v Nošovicích za téměř 600 milionů korun. Díky ní je Prazdroj schopný pokrýt zvyšující se poptávku po plechovkovém pivu na českém trhu. Kromě toho pivovar rovněž dlouhodobě investuje do přehlednějšího regálového vystavení svých produktů a lepší navigace pro spotřebitele v obchodech.

Největší český pivovar Plzeňský Prazdroj loni meziročně zvýšil zisk o zhruba 300 milionů Kč na 4,8 miliardy Kč. Tržby mu stouply o půl miliardy na rekordních 17 miliard korun. Kapitálové investice firmy loni činily 1,5 miliardy Kč. Společnost loni celkově prodala rekordních 11,7 milionu hektolitrů piva, meziročně o procento více. Z toho prodeje v zahraničí činily 4,5 milionu hektolitrů, což je nové maximum a nárůst o 2,5 procenta. Meziroční nárůst prodeje na domácím trhu, kde se prodalo 7,3 hektolitrů piva, činil jedno procento. Plzeňský Prazdroj vyváží pivo do více než 50 zemí na světě, což z něj dělá největšího exportéra českého piva. Pivovar vlastní od konce března roku 2017 japonská skupina Asahi. Letošní výsledky ale budou výrazně ovlivněné pandemií koronaviru.

Stejně jako se žádná kuchyně neobejde bez koření, neobejde se pivo bez chmele. Ten se jako základní přísada do piva používá už nejméně tisíc let. Záplava odrůd chmele po celém světě dává pivu rozmanitou chuť, hořkost a také trvanlivost. Z této rostliny se stal poklad a ceněná komodita, z pěstitelů celebrity i vědečtí výzkumníci diskutující o alfa- či beta-hořkých kyselinách. Z pivařů pak mudrlanti, kteří se dohadují, zda neměl sládek použít místo českého Kazbeku třeba americkou Citru.

A pak je tady kouzelný pojem žatecký poloraný červeňák. Kategorie sama o sobě a symbol toho pravého českého piva, kterému dodává specifickou aromatickou chuť.

Česko je pořád, co se týče plochy i produkce chmele, skutečný světový gigant. S rozlohou pět tisíc hektarů chmelnic jsme na třetím místě za Spojenými státy a Německem. Z oněch pěti tisíc hektarů všech zdejších odrůd připadlo loni přes 85 procent na samotný žatecký červeňák, to znamená bezmála 4,3 tisíce hektarů.

Červeňák válcuje ostatní chmely i při porovnání produkce. Z loňských celkových 7,1 tisíce tun všech vypěstovaných chmelů připadlo na žateckou aromatickou chloubu 5,5 tisíce. Můžeme se tak pyšnit titulem největšího producenta jemně aromatického chmele na světě.

Přitom jen zlomek z něj využijí domácí pivovary. Chuťové buňky českých pivařů dávají často přednost víc hořkým odrůdám, jako je například Agnus nebo Sládek. Na 80 procent vypěstovaného chmele, a platí to i pro žatecký červeňák, posílají pěstitelé do světa. V první řadě do Japonska, Německa a Číny. Prostě tenhle chmel se už dávno stal symbolem kvality – ostatně odpovídá tomu i jeho vysoká cena, takže ho řada pivovarů u nás neváhá uvádět na nejviditelnějších místech etiket, přestože ve skutečnosti dané pivo obsahuje červeňáku jen zlomek.

Slouží leckdy spíš k „doladění“ chuti nebo jen ke zviditelnění výrobce. „V mnoha pivech je tohoto chmele úplné minimum a psát na etikety, že pivovar používá žatecký poloraný červeňák, je v takovém případě zavádějící,“ myslí si Tomáš Maier z České zemědělské univerzity v Praze.

Jako s pokladem zacházejí s červeňákem nejmenší pivovary, ale i některé střední a částečně i ty největší. To je případ třeba piva Pilsner Urquell Plzeňského Prazdroje nebo piva Budweiser Budvar Original z Budějovického Budvaru, který pro tuto hojně exportovanou značku používá žatecký červeňák ze sta procent. A jako jeden z mála na našem domácím dvorečku nepoužívá chmelový extrakt nebo pelety, ale slisované hlávky.

Ty je třeba šetrně, byť například sekerou z velkých balíků porcovat a odměřovat takřka na lékárnických vahách. Což není nic až tak divného, vezmeme li v úvahu, že pivo při střídmé konzumaci doporučuje jako lék nejeden doktor

Hořký versus aromatický
„Asi tak před sto lety se začalo s cílenou selekcí a šlechtěním nových chmelových odrůd. Ty se dnes rozlišují na chmely hořké a aromatické. Jak název napovídá, chmely hořké dávají pivu základní hořkost, chmely aromatické krásnou vůni a obecně kulaťoučkou chuť,“ básní na adresu pivního koření obchodní sládek národního pivovaru Budějovický Budvar Aleš Dvořák.

Prakticky po celých Čechách i na Moravě se tradičně pěstovaly chmely červeňáky, ale příslovečnou díru do světa udělaly především klony aromatického žateckého červeňáku, šlechtěné od roku 1927 zakladatelem českého chmelařského výzkumu docentem Karlem Osvaldem. Právě jej by měli zapřisáhlí vyznavači českého piva od rána do večera velebit.

Žatecký poloraný červeňák se totiž i díky Karlu Osvaldovi stal fenoménem a jednou ze základních surovin, jež jsou obsaženy ve specifikaci v rámci Evropské unie chráněného zeměpisného označení „České pivo“. Ostatně žatecký poloraný červeňák také přispěl k registraci žateckého chmele coby chráněného označení původu. Od roku 2008 už výraz a logo s etiketou „Žatecký chmel“ nesmí používat nikdo jiný než chmelaři ze Žatecka.

Chmejl neboli opilství
Zajímavý je původ samotného slova chmel. Autoři publikace České pivo (Gabriela Basařová, Petr Basař, Ivo Hlaváček a Jan Hlaváček) připomínají, že se jedná o odvozeninu od staroslovanského výrazu chmelj znamenajícího také opilství, což potvrzuje používání chmele při výrobě alkoholického nápoje.

O systematickém pěstování chmele u nás můžeme mluvit od 12. století, kdy se objevují první zmínky o chmelnicích, tehdy označovaných jako chmeliště.

A jak jsme na tom dnes? Za chmelem a chmelnicemi lze vyrazit do tří hlavních oblastí pěstování. Tou hlavní je Žatecko, kde se loni chmelnice rozprostíraly na 3,9 tisíce hektarech, o něco severovýchodněji je to Úštěcko (přes 500 hektarů v oblasti mezi Litoměřicemi a Kladnem) a na Moravě pak Tršicko (přes 600 hektarů na Olomoucku).

Málokdo dnes ví, že ještě v 17. století patřilo k nejvýznamnějším oblastem pěstování chmele západočeské Klatovsko.

Plzeňský Prazdroj od 1. října zdraží některá svá piva v láhvích a plechovkách. Zvýšení cen v průměru o 3,6 procenta, tedy asi o 50 haléřů, se dotkne zejména ležáků a prémiových piv jako Pilsner Urquell, Radegast 12 a Gambrinus 12. Čepovaných piv v sudech a tancích ani desetistupňových piv Gambrinus či Radegast v láhvích a plechovkách se zdražení nedotkne, beze změny zůstanou i všechny varianty nealkoholického piva Birell. Informace v pátek potvrdil mluvčí největšího českého pivovaru Zdeněk Kovář.

Prazdroj naposledy zdražoval loni v říjnu, rovněž piva v láhvích a plechovkách o 3,6 procenta. Ceny čepovaných piv v sudech a tancích tak zůstávají na stejné úrovni od roku 2018.

„Prazdroj tak pokračuje v podpoře pohostinství, které je jedním z nejhůře zasažených segmentů koronavirovou pandemií. Pivovar už během nuceného zavření restaurací bezplatně vyměňoval prošlé pivo, aktivně podporoval iniciativu Českého svazu pivovarů a sladoven Zachraň hospodu a při znovuotevření hospod podpořil jejich provozovatele zhruba milionem piv pro jejich hosty zdarma,“ uvedl Kovář. Do znovunastartování celé ekonomiky a společnosti po koronavirové krizi investoval Prazdroj přes 300 milionů korun. Podpořil tak restaurace a hospody, ale i obchody, spotřebitele, své zaměstnance i obyvatele žijící v blízkosti jeho pivovarů.

Zdražení doprovází rozsáhlé investice
Letošní zdražení zdůvodňuje pivovar svojí obchodní strategií. Zvýšení cen zároveň zhruba kopíruje letošní vývoj inflace. Prazdroj v posledních měsících investoval do výroby, zejména do balených piv. Příkladem je letos dokončená stavba nové linky na stáčení piva do plechovek v pivovaru Radegast v Nošovicích za téměř 600 milionů korun. Díky ní je Prazdroj schopný pokrýt zvyšující se poptávku po plechovkovém pivu na českém trhu. Kromě toho pivovar rovněž dlouhodobě investuje do přehlednějšího regálového vystavení svých produktů a lepší navigace pro spotřebitele v obchodech.

Největší český pivovar Plzeňský Prazdroj loni meziročně zvýšil zisk o zhruba 300 milionů Kč na 4,8 miliardy Kč. Tržby mu stouply o půl miliardy na rekordních 17 miliard korun. Kapitálové investice firmy loni činily 1,5 miliardy Kč. Společnost loni celkově prodala rekordních 11,7 milionu hektolitrů piva, meziročně o procento více. Z toho prodeje v zahraničí činily 4,5 milionu hektolitrů, což je nové maximum a nárůst o 2,5 procenta. Meziroční nárůst prodeje na domácím trhu, kde se prodalo 7,3 hektolitrů piva, činil jedno procento. Plzeňský Prazdroj vyváží pivo do více než 50 zemí na světě, což z něj dělá největšího exportéra českého piva. Pivovar vlastní od konce března roku 2017 japonská skupina Asahi. Letošní výsledky ale budou výrazně ovlivněny pandemií koronaviru.