Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

8 pozitivních účinků pití piva. Dostatek vlákniny i pomoc proti cukrovce

Publikováno:před rokemZdroj:Woman OnlyAutor:Adéla Lišková

Možná, že i vy na obranu své záliby ve zlatavém moku často říkáte, že pití piva je zdravé. A ono tomu tak skutečně je. Chcete vědět proč?

I ve světě všichni vědí, že Češi jsou národ pivařů. Ale to rozhodně není nic, za co bychom se měli stydět, ba právě naopak. Pivo obsahuje spoustu prospěšných látek, které na lidský organismus působí přímo blahodárně.

A nejen to – už jenom fakt, že pijeme něco, co nám tolik chutná, má na nás pozitivní vliv. Samozřejmě je však nutné dodržovat onu příslovečnou přiměřenou míru. Víme přece, že všeho moc škodí, a u alkoholu to pak platí dvojnásob.

1. Obsah vlákniny
Jen málo nápojů se pyšní tím, že obsahují vlákninu. Pivo, které se vyrábí z fermentovaného sladového ječmene a pšenice, je jí však plné. Pokud si tak občas dopřejete zlatavý mok, ochráníte se před kardiovaskulárními chorobami a ještě podpoříte zdravé hubnutí.

2. Zdravé cévy
Je dokázáno, že pravidelné pití malého množství piva snižuje hladinu cholesterolu v krvi a tím napomáhá udržovat naše cévy v dobrém stavu.

3. Proti infekcím
Chmel dodává pivu nejen charakteristickou hořkou chuť, ale díky němu je pití tohoto nápoje účinnou prevencí proti nejrůznějším zánětům a infekcím, včetně klasické chřipky. Květy zelené rostliny se totiž mohou pochlubit antibakteriálními i antivirovými vlastnostmi.

4. Proti cukrovce
Dalším příznivým účinkem, kterým je díky chmelu pivo opatřeno, je působení proti rozvoji diabetu. To mají na svědomí látky obsažené v chmelu, kterým se říká humulony. Podle výzkumů je u lidí, co nepijí pivo, dokonce až o třicet procent vyšší pravděpodobnost, že onemocní cukrovkou druhého typu.

5. Obsahuje křemík
Kromě vysokého obsahu vlákniny je pivo bohaté také na křemík. Ten je důležitý pro zdravé kosti, ale dokáže i zabránit vzniku Alzheimerovy choroby. Při dostatečném přísunu křemíku se v mozku neukládá hliník a snižuje se tak riziko propuknutí duševních onemocnění.

6. Dostatek vápníku
V pivu se ukrývá i pro kosti tolik důležitý vápník. Při nedostatku tohoto minerálu hrozí úbytek kostní hmoty, který způsobuje jejich slábnutí. Existuje dokonce studie, z které vyplývá, že střídmé pití piva má pozitivní vliv na kostní hmotu. Při velké spotřebě jsou však účinky zcela opačné.

7. Mírní stres
Po dlouhém a náročném dni je pivo jedna z věcí, která spoustě lidem dokáže zvednout náladu. I výzkumy ukazují, že mírné pití alkoholu dokáže zmírnit potíže s úzkostmi a stresem, které velmi často stojí za propuknutím mrtvice či srdečního infarktu.

Pivo nám tak dokonce může zachránit i život. Není snad však potřeba připomínat, že při nadměrné konzumaci nás o něj alkohol může v extrémních případech i připravit.

8. Dodává živiny
Zejména černé pivo obsahuje spoustu vitamínu a antioxidantů. Oxidační stres, před kterým nás antioxidanty chrání, podle odborníků způsobuje stárnutí buněk a může dokonce vyvolat vznik rakoviny. Pivo také udržuje v kondici naše svaly.

Pivní speciál roku 2015: stálice i nová jména mezi oceněnými pivovary a jejich pivy

Publikováno:před rokemZdroj:Regiony24.czAutor:Josef Vacl

Letošního šestého ročníku soutěže speciálních a neobvyklých piv vyrobených komerčními pivovary v České republice CEREVISIA SPECIALIS - PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2015 se zúčastnilo rekordních14 pivovarů, které přihlásily celkem 35 piv. Degustace se konaly, podobně jako v uplynulém roce, ve Výzkumném senzorickém centru Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze.

V kategorii světlá speciální piva bylo přihlášeno 8 vzorků piv. Třetí cena byla udělena pivu Sedmý schod, jehož výrobcem je Žatecký pivovar, spol. s r. o. Na druhém místě se umístil Sváteční speciál z produkce Pivovaru Nymburk, spol. s r.o., Rychtář speciál, jehož výrobcem je Pivovar Rychtář a.s., a PRIMÁTOR Exkluziv 16 % z produkce pivovaru PRIMÁTOR. Zvítězilo pivo Telčský Zachariáš 14 % z Pivovaru Jihlava, a.s.

V kategorii polotmavé a tmavé pivní speciály bylo přihlášeno 8 piv. Na třetím místě skončilo pivo Něžný Barbar z Pivovaru Nymburk, spol. s r.o., Svatováclavský polotmavý speciál ze Zámeckého pivovaru Břeclav s.r.o a Klášterní Bock z produkce Pivovaru Klášter, a.s. se dělily o druhé místo. Vítězem kategorie se stalo pivo Herold Czech Black Lager vyrobené v Pivovaru Herold Březnice, a.s., které tak obhájilo loňské prvenství.

V nejpočetněji obeslané kategorii neobvyklých piv, kterých bylo přihlášeno rekordních 19 značek, získala dělenou třetí cenu piva Weizenbier z pivovaru Primátor, a.s. a Holba Brusinka s mátou Degustace piv v senzorickém centru z Pivovaru Holba,, a.s. Druhá místa získala piva BOHEMIAN VÚPS FOTO: Port/ jv ALE z produkce Rodinného pivovaru Bernard a BERNARD s čistou hlavou Švestka ze stejného pivovaru, dále Primátor Stout z produkce pivovaru PRIMÁTOR, a.s. a Birell Pomelo & Grep z Plzeňského Prazdroje, a.s. Vítězné pivo Primátor IPA bylo uvařeno v pivovaru PRIMÁTOR a.s.

Cenu předsedy degustační komise za nejvíce nominací z rukou Mgr. Františka Frantíka z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a.s., získalo pivo PRIMÁTOR Exkluziv 16 %.

„Obě komise degustátorů se vzácně shodla v tom, že přihlášená piva jsou stále kvalitnější a nebyl mezi nimi ani jeden propadák,“ uvedl Mgr. František Frantík z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a.s. a hlavní organizátor soutěže. „Je zřejmé, že pivovary vnímají rostoucí poptávku spotřebitelů po zajímavých a neobvyklých pivech a tomu svou produkci přizpůsobují,“ dodal František Frantík.

Přihlášená piva degustovala a hodnotila dvacetičlenná komise, rozdělená na dvě subkomise, První, dvanáctičlenný panel expertů, byl složen z členů degustační komise VÚPS doplněný o nezávislé odborníky z dalších odborných institucí jako např. z VŠCHT Praha a Zemědělské univerzity v Praze. Druhý, osmičlenný panel reprezentantů, byl sestaven z významných osobností, které pivo a pivovarskou problematiku dobře znají, ale nezabývají se jeho hodnocením profesionálně.

„Co si můžeme jako organizátoři více přát: rostoucí zájem pivovarů o soutěž a vedle stálic i nová jména mezi oceněnými pivovary a jejich zajímavými pivy,“ uvedl Ing. Josef Vacl, CSc. ze spolupořadatelské společnosti PORT spol. s r. o. „Pro stále náročnější tuzemský trh je to dobrá zpráva,“ doplnil Josef Vacl.

Ocenění byla předána představitelům vítězných pivovarů na slavnostním zahajovacím večeru gastronomického festivalu Znojemský hrozen.

Staropramen přesune distribuci do Letňan, z Radotína jej vyhnaly povodně

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:Dušan KütnerStaropramen

Pivovar se chce stěhováním vyhnout škodám, které v původním centru v Radotíně způsobily dvojí záplavy. Dvojka na tuzemském pivním trhu změnila plány. Své hlavní distribuční centrum nevybudovala v Líbeznici, ale v areálu bývalé Avie v pražských Letňanech.

Nově zrekonstruovaný sklad firmě zpočátku sloužil jako místo distribuce pro okresy Praha-východ, Mladá Boleslav, Kolín, Nymburk a Kutná Hora. Nyní je novým skladem centrálním, což znamená výrazné rozšíření využitých prostor na 33 tisíc metrů čtverečních.

Také nový centrální sklad bude mít Staropramen pronajatý, a to od společnosti Timidus, která zvítězila ve výběrovém řízení a provozuje i areál v Líbeznici.

„V období zahájení stěhování do Líbeznice jsme od společnosti Timidius obdrželi nabídku na vhodnější sklad v Letňanech v bývalém areálu Avia, který se uvolnil a je pro nás výhodnější než původní varianta,“ vysvětlil ředitel logistiky Pivovarů Staropramen Pavel Sysel.

Centrum firma přesunula z Radotína kvůli záplavám, které v roce 2002 a předloni napáchaly škody ve výši desítek milionů korun. Například v roce 2002 vyplavila voda několik tisíc prázdných sudů a zhruba patnáct tisíc palet.

Původní centrum v Radotíně ale pivovar neopustí docela. Bude jej využívat ve výrazně menším rozsahu jako lokální sklad s takovou zásobou piva a obalů, které by v případě dalších povodní bylo možné zavčas odvézt. Zároveň v tamních kancelářích zůstanou obchodní týmy i další oddělení, která jsou při povodních mobilní.

Zaostřeno na: extrémně hořký Qásek z Ostravy

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czBiovar

První ostravský hospodský pivovar funguje už od roku 2007. Název Pivovarský dům ale získal až před třemi lety, kdy se sloučil s dalšími dvěma kluby v Přívozské ulici. Z jeho pivotéky jsem tentokrát vybral jedenáctistupňový ležák.

Pivovarský dům má velmi široké portolio. K pěti stabilním spodně kvašeným pivům přidává šest sezónních a deset výročních ležáků a speciálů. Qásek extra hořký 11° patří mezi základní sortiment. Vaří se z českého a michovského sladu a žateckých chmelových odrůd kazbek a sládek.

Světlý ležák se 4,4 procenty alkoholu se po nalití do sklenice prezentuje nijak vysokou (ovšem dlouho držící) pěnou, zakalené pivo má barvu lučního medu. Voní po citrusovém ovoci. A tohle není jediná podobnost se svrchně kvašenými speciály. Další podobnost se projeví při napití.

Qásek je totiž skutečně velmi hořký, opět se tu projevuje náznak citrusových plodů. Říz působí slabě, avšak citelně. Pivo je přesto osvěžující a lehké a vyznačuje se dobrou pitelností. Celkově jde o velmi zajímavý a nijak náročný ležák, který pijákovi dává pocit něčeho extra.

Zaostřeno na: extrémně hořký Qásek z Ostravy

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czPivovarský dům Ostrava

První ostravský hospodský pivovar funguje už od roku 2007. Název Pivovarský dům ale získal až před třemi lety, kdy se sloučil s dalšími dvěma kluby v Přívozské ulici. Z jeho pivotéky jsem tentokrát vybral jedenáctistupňový ležák.

Pivovarský dům má velmi široké portolio. K pěti stabilním spodně kvašeným pivům přidává šest sezónních a deset výročních ležáků a speciálů. Qásek extra hořký 11° patří mezi základní sortiment. Vaří se z českého a michovského sladu a žateckých chmelových odrůd kazbek a sládek.

Světlý ležák se 4,4 procenty alkoholu se po nalití do sklenice prezentuje nijak vysokou (ovšem dlouho držící) pěnou, zakalené pivo má barvu lučního medu. Voní po citrusovém ovoci. A tohle není jediná podobnost se svrchně kvašenými speciály. Další podobnost se projeví při napití.

Qásek je totiž skutečně velmi hořký, opět se tu projevuje náznak citrusových plodů. Říz působí slabě, avšak citelně. Pivo je přesto osvěžující a lehké a vyznačuje se dobrou pitelností. Celkově jde o velmi zajímavý a nijak náročný ležák, který pijákovi dává pocit něčeho extra.

Plzeňský sládek Jan Majer byl uveden do Síně slávy českého pivovarství

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeň.czPrazdroj

V plzeňském pivovaru strávil nejdelší čas ze všech sládků. Jan Majer začínal sice jako chemik v laboratoři, ale postupně se vypracoval až na místo plzeňského sládka, které zastával od počátku 70. let až do roku 1989. Stejně jako jeho předchůdci pečlivě dodržoval a chránil jedinečný výrobní postup plzeňského ležáku, který pak předal svému nástupci – Václavu Berkovi. I díky němu má dnes plzeňské pivo stále svou nezaměnitelnou chuť, za což získal od Českého svazu pivovarů a sladoven výjimečné ocenění Síně slávy českého pivovarství a sladařství.

Nemít na prahu padesátých let alespoň strýce hostinským, Plzeňský Prazdroj by zřejmě svého nejdéle sloužícího a dnes i nejstaršího žijícího sládka vůbec neměl. Aby se totiž Jan Majer vůbec dostal do učení do pivovaru, musel splňovat tehdejší striktní podmínku – někdo z rodiny musel mít něco společného s řemeslem.

Letos v lednu sice oslavil čtyřiaosmdesát, ale tento věk by mu hádal málokdo. Tvrdí, že je to právě díky pivu. Stále vitální muž dělí svůj volný čas mezi pět pravnoučat, chalupu v rodné Dolní Kamenici, kam míří s manželkou Markétou, houby a také pivovar, kde stále vede degustační skupinu seniorů. „Jsem rád, že o náš názor mají v pivovaru stále zájem,“ říká. Kdo jiný by měl lépe posoudit, zda Pilsner Urquell chutná pořád stejně… Degustačně si může ověřit, že to, co nabyl od svých pivovarských předchůdců, tedy po generace hýčkané tajemství péče a tradiční receptury plzeňského piva, dodržují i jeho následovníci. Může tak ochutnat i dnes stejný a poctivě uvařený originál jako před 173 lety, kdy vznikla jeho první várka.

Do pivovaru přišel Jan Majer jako velmi mladičký. Ačkoliv se původně chtěl stát truhlářem, jeho strýc ho přesvědčil o tom, že pivovarství bude v Čechách živé navždy. „Bylo to docela narychlo. Po vyučení jsem šel studovat na pivovarskou školu do Prahy, jenže tenkrát byl v našich pivovarech nedostatek techniků a tak nám dobu studia zkrátili na rok a já nastoupil do Plzeňských pivovarů. Školu jsem pak dodělával později.“

První místo? Chemik v laboratoři Prazdroj. Po vojně pracoval v útvaru normování. „Lidi nás moc nemilovali. To víte, dělali jsme pro ně nepříjemné věci, třeba časový snímek pracovní doby. Dneska by se řeklo, že jsme šli po vyšší produktivitě práce.“ V roce 1959 povýšil na podsládka, od roku 1970 byl sládkem. „Každý věděl, že jsem sládkem, a říkali mi pane starý, ale oficiálně jsem byl vedoucím provozu Prazdroj. Sládkovskou čepici mám dodnes,“ vzpomíná.

Sládkoval do roku 1989, kdy žezlo nad Pilsner Urquell předával Václavu Berkovi. „Václav mi dělával sklepmistra. Ale rád vzpomínám i na ostatní kluky – bratry Hlaváčky, Jaroše a další. A společně vzpomínat je určitě na co. Třeba na doby, kdy do kompetencí sládka náleželo vyřizování reklamací. „Nebylo nic neobvyklého, když jsme objížděli hospody. Například Vikárku na Pražském Hradě. A propos, víte, že tam byl první pivní tank, kam jsme zaváželi cisternovým pivem? Další „tankovna“ byla v Obecním domě v Praze, kde jsme sváděli dlouhé boje za naše pivo. Když člověk vidí dnešní velice vysokou pivní kulturu a úroveň výčepáků, zdají se mu praktiky tehdejších hospodských neuvěřitelné. Slévání nedopitých půllitrů a jejich dočepování. Už tenkrát jsme vlastně dělávali obchodní sládky.

Věděli jsme, že pivo od nás jde v té nejlepší kondici stejně jako dnes a pokazit ho můžou spíše v hospodě. Také jsme měli k ruce výsledky analytických rozborů z laboratoří, ale stejně vám nejvíc napoví chuť bezprostředně po napití. Že pivo má hořkost přijatelnou, ne drzou, že má správnou pitelnost, to z čísel nevyčtete.“

Pivovar Ostravar vyráží s Kryštofy na další turné: Kryštof Srdcebeat Tour 2015

Publikováno:před rokemZdroj:EuroZprávy.czOstravar

Ostravský pivovar bude i tentokrát doprovázet skupinu Kryštof na jejich letošním turné Srdcebeat Tour 2015. Šňůra 8 koncertů v 5 největších halách v České republice začíná 19. října v Ostrava aréně.

"Kapela Kryštof představuje absolutní špičku české hudební scény. Je známa svými neuvěřitelně věrnými, komunikativními fanoušky a samozřejmě fantastickými vystoupeními. Jsme rádi, že můžeme se skupinou spolupracovat a že se budeme podílet na jejich dalším turné," říká Zuzana Cieciotková, manažerka značky pivovaru Ostravar.

Součástí spolupráce mezi Ostravarem a kapelou při nadcházejícím turné bude mj. dodávka originálního ostravského piva. „Chceme zbytku republiky ukázat, že v Ostravě se rodí nejen skvělí hudebníci, ale také vaří výborné pivo," směje se sládek pivovaru Ostravar Roman Richter, který pro Srdcebeat Tour pivo uvařil.

Na všech koncertech s výjimkou brněnského se bude čepovat Ostravar Original. „Jedná se o světlé výčepní pivo, které vaříme tradiční technologií varna-spilka-sklep. Ostravar Originál má osvěžující chuť, silnější říz a středně hořké doznívání," upřesňuje Zuzana Cieciotková.

Kryštof Srdcebeat Tour se uskuteční od 19. října do 3. listopadu v Ostravě, Brně, Praze, Liberci a Pardubicích. Turné navazuje na letošní album Srdcebeat, které vyšlo 1. června letošního roku a je v pořadí sedmým studiovým albem Kryštofů. Ochutnávku z nového alba skupina zveřejnila ve spolupráci s Ostravarem v první polovině letošního roku. Nejdříve měl 1. března premiéru titulní videoklip Srdcebeat v ostravské Nové Karolině a poté se na začátku června uskutečnil živý koncert Srdcebeat Live pro fanoušky Ostravaru přímo na nádvoří ostravského pivovaru.

Plzeňský sládek Jan Majer byl uveden do Síně slávy českého pivovarství

Publikováno:před rokemZdroj:Regiony24.czAutor:Vladimír JurinaPrazdroj

V plzeňském pivovaru strávil nejdelší čas ze všech sládků. Jan Majer začínal sice jako chemik v laboratoři, ale postupně se vypracoval až na místo plzeňského sládka, které zastával od počátku 70. let až do roku 89. Stejně jako jeho předchůdci pečlivě dodržoval a chránil jedinečný výrobní postup plzeňského ležáku, který pak předal svému nástupci – Václavu Berkovi. I díky němu má dnes plzeňské pivo stále svou nezaměnitelnou chuť, za což získal od Českého svazu pivovarů a sladoven výjimečné ocenění Síně slávy českého pivovarství a sladařství.

Nemít na prahu padesátých let alespoň strýce hostinským, Plzeňský Prazdroj by zřejmě svého nejdéle sloužícího a dnes i nejstaršího žijícího sládka vůbec neměl. Aby se totiž Jan Majer vůbec dostal do učení do pivovaru, musel splňovat tehdejší striktní podmínku – někdo z rodiny musel mít něco společného s řemeslem.

Letos v lednu sice oslavil čtyřiaosmdesát, ale tento věk by mu hádal málokdo. Tvrdí, že je to právě díky pivu. Stále vitální muž dělí svůj volný čas mezi pět pravnoučat, chalupu v rodné Dolní Kamenici, kam míří s manželkou Markétou, houby a také pivovar, kde stále vede degustační skupinu seniorů. „Jsem rád, že o náš názor mají v pivovaru stále zájem,“ říká. Kdo jiný by měl lépe posoudit, zda Pilsner Urquell chutná pořád stejně… Degustačně si může ověřit, že to, co nabyl od svých pivovarských předchůdců, tedy po generace hýčkané tajemství péče a tradiční receptury plzeňského piva, dodržují i jeho následovníci. Může tak ochutnat i dnes stejný a poctivě uvařený originál jako před 173 lety, kdy vznikla jeho první várka.

Do pivovaru přišel Jan Majer jako velmi mladičký. Ačkoliv se původně chtěl stát truhlářem, jeho strýc ho přesvědčil o tom, že pivovarství bude v Čechách živé navždy. „Bylo to docela narychlo. Po vyučení jsem šel studovat na pivovarskou školu do Prahy, jenže tenkrát byl v našich pivovarech nedostatek techniků a tak nám dobu studia zkrátili na rok a já nastoupil do Plzeňských pivovarů. Školu jsem pak dodělával později.“

První místo? Chemik v laboratoři Prazdroj. Po vojně pracoval v útvaru normování. „Lidi nás moc nemilovali. To víte, dělali jsme pro ně nepříjemné věci, třeba časový snímek pracovní doby. Dneska by se řeklo, že jsme šli po vyšší produktivitě práce.“

V roce 1959 povýšil na podsládka, od roku 1970 byl sládkem. „Každý věděl, že jsem sládkem, a říkali mi pane starý, ale oficiálně jsem byl vedoucím provozu Prazdroj. Sládkovskou čepici mám dodnes,“ vzpomíná.

Sládkoval do roku 1989, kdy žezlo nad Pilsner Urquell předával Václavu Berkovi. „Václav mi dělával sklepmistra. Ale rád vzpomínám i na ostatní kluky – bratry Hlaváčky, Jaroše a další. A společně vzpomínat je určitě na co. Třeba na doby, kdy do kompetencí sládka náleželo vyřizování reklamací. „Nebylo nic neobvyklého, když jsme objížděli hospody. Například Vikárku na Pražském Hradě. A propos, víte, že tam byl první pivní tank, kam jsme zaváželi cisternovým pivem? Další „tankovna“ byla v Obecním domě v Praze, kde jsme sváděli dlouhé boje za naše pivo. Když člověk vidí dnešní velice vysokou pivní kulturu a úroveň výčepáků, zdají se mu praktiky tehdejších hospodských neuvěřitelné. Slévání nedopitých půllitrů a jejich dočepování. Už tenkrát jsme vlastně dělávali obchodní sládky. Věděli jsme, že pivo od nás jde v té nejlepší kondici stejně jako dnes a pokazit ho můžou spíše v hospodě. Také jsme měli k ruce výsledky analytických rozborů z laboratoří, ale stejně vám nejvíc napoví chuť bezprostředně po napití. Že pivo má hořkost přijatelnou, ne drzou, že má správnou pitelnost, to z čísel nevyčtete.“

Do Síně slávy českého pivovarství a sladařství jsou každoročně uváděny významné osobnosti pivovarsko-sladařského oboru. Toto nejvyšší ocenění je odměnou těm, kteří svými znalostmi, schopnostmi, vysokou odborností i pracovitostí a morálním příkladem přispěli k tomu, že pivovarnictví spolu se sladařstvím, chmelařstvím a pěstitelstvím se stalo nedílnou součástí společnosti, kultury a profesního věhlasu v České republice. Jan Majer mezi laureáty přibyl letos v září, jako jeden z oddaných a nadšených sládků plzeňského pivovaru.

O koutské pivo je zájem i ve světě. Výstav se bude zvyšovat

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:ČTKKout

Koutský pivovar, po Prazdroji a Chodovaru třetí největší výrobce piva v Plzeňském kraji, trvale zvyšuje export. Letos vyrobí stejně jako loni 10 tisíc hektolitrů, z čehož polovinu vyveze do 12 zemí. Do tří let chce výstav ztrojnásobit.

„Chceme růst, ale až poté, co budou další peníze. Vše, co vydělám, jde celých devět let do rozvoje pivovaru,“ sumarizuje Jan Skala, majitel pivovaru. Dosud investoval 30 milionů korun, do rozšíření na 30 tisíc hektolitrů piva ročně by potřeboval dalších 20 milionů Kč. „Já ten pivovar vlastně buduji tak, jako to tu bylo kdysi (první pivo se v obci uvařilo v roce 1736, pozn. red.),“ pokračuje. Nejdříve chce mít hotovou technologii a pak opraví budovy.

Minipivovar vyváží nejvíce na Slovensko, které odebírá téměř dva tisíce hektolitrů ročně, ale daří se mu také v Rusku, Spojených státech, Británii, Dánsku, Finsku, Švédsku. „Do všech těchto zemích vývoz trvale roste,“ vypočítává Skala. Vyrábí pouze sudové pivo. „Chtěl jsem kdysi lahvárnu, ale stála fůru peněz. Udělal jsem dobře, protože dneska bych neměl co stáčet, vše je vyprodáno,“ pyšní se Skala. Do budoucna se ovšem téhle vize nevzdává.

Pivovar, který má dlouhodobější vývozní kontrakty, se trvale rozšiřuje. Koupil větší varnu a instaloval výkonnější kotelnu. Musí pořídit další ležácké tanky a rozšířit spilku. Na budově opravil zadní část fasád i střech.

Koutské pivo - desítka, dvanáctka, čtrnáctka a osmnáctka - se v současností čepuje ve stovce hospod po celé republice. Desítku prodává 12 Kč za půllitr a dvanáctku za 17 Kč, základem jsou české suroviny a minerální voda z vlastního podzemního jezera. Areál starého pivovaru koupil Skala v roce 2002.

Tak nám sebrali sebraný pivovar.

Publikováno:před rokemZdroj:Blog iDNESAutor:Lukáš Mrkvička

Plzeňský pivovar převzal nový vlastník. Celé dny teď poslouchám jenom to, že už Prazdroj nebude co býval. Trochu mi to připadá jako zabití Ferdinanda a titulek Mým národům!

AB InBev převzala plzeňský klenot. Spoustu lidí si tedy myslí, že tím končí éra plzeňského piva. Je to podle mě dost závádějící. Tradici, která se drží už od roku 1842 přece nejde jen tak zamést pod práh, a poté začít čepovat "pivo" amerického typu (Pod tímhle označením si prosím představte vodu z kouhoutku s pěnou). Co si asi lidé museli myslet, když převzal pivovar vlastník z Jižní Afriky? Nejspíš si mysleli, že pivovar už bude rozdělen jako v apartheidu. Svojí značku bude mít světlý i tmavý ležák, kdy ten tmavý bude u sebe muset mít pas. Tedy pokud ho budeme chtít čepovat v hospodě. Podobné to bylo, když Gambrinus založil svůj minipivovar. Ihned jsem poslouchal v Plzni lidi, kteří říkali, že je to lepší než ty splašky od Gambrinusu. Nerad se do těch konverzací pletu, ale přesto mi to nedalo. Zeptal jsem se na důvod. Nakonec jsem zjistil, že polovina lidí, kteří se označují jako pivaři, neví o pivu vůbec nic. Pivař se nepozná podle kousků na účtě, ale ani tím, že po práci si otevře pivo. Pozná se podle lásky k tomu Svatému grálu, který shodou okolností, historici hledají už několik let v domnění, že z něj pil Ježíš.



Důvod proč tenhle článek píšu je takový, že se chci nechat překvapit tím, jak bude společnost pivo exportovat, a aby si každý člověk i ženská uvědomili, že pivo plzeňského typu je rarita krušného světa. Na co má být naše země pyšná? Na politiku? Nebo na tu rozlohu naší země, kdy dojedeme na druhý konec státu až po neuvěřitelných pěti hodinách cesty na tříkolce? Pyšní, ale můžeme být jen na naše pivo, protože to dodává naší zemi prestiž víc, než nejmenovaní politici, kteří drží v ruce koblihu z Polska. Celá Česká republika se chce měřit s Německem, ale například v pivu jsme před ním o stovky let dopředu. Važme si toho co máme a co nám prozáří den. Někdy i cestu domů :)

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.06.2017 15:555.135/5.135