Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Dny českého piva – šance zajít si na Svijany zdarma

Publikováno:před rokemZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Petra WinklerováSvijany

V neděli 27. září odstartuje třetí ročník pivního svátku – Dny českého piva. Letos potrvá akce celý týden, takže na malé „svijanské“ zdarma můžete zajít do 50 svijanských hospod a restaurací až do 3. října.

Pivovar Svijany se do projektu Dny českého piva zapojuje už třetím rokem a i letos nabídne ve vybrané padesátce „svých“ podniků malé pivo zdarma k hlavnímu jídlu. „Dny českého piva vnímám jako návrat k podstatě českého restauratérství. Odjakživa byly hospody místem, kde se lidé setkávali a diskutovali. Mrzí mě, že dnes se tato lidská pospolitost a sdílení zážitků vytrácí. Věřím, že Dny českého piva vrátí aspoň na několik dní lidi do hospod a připomenou jim, že strávit pár desítek minut nad poctivým pivem s partou přátel je mnohem užitečněji strávený čas než doma u televize nebo počítače,“ říká sládek Pivovaru Svijany, Petr Menšík.

Malé pivo zdarma k hlavnímu jídlu najdete v padesátce svijanských podniků po celé republice. Chybět mezi nimi nebudou liberecký Radniční sklípek, vlajková značková loď pivovaru, Zámecká konírna, pivovarská hospoda ve Svijanech nebo pražská Všebaráčnická Rychta. Vybrané restaurace nabídnou i speciální menu.

Více informací o pivovaru naleznete na www.pivovarsvijany.cz nebo na www.facebook.com/svijany.

Bude pivo méně hořké? Úroda chmele letos klesne o třetinu, horší je i kvalita

Publikováno:před rokemZdroj:EuroZprávy.czAutor:ČTK

Letošní sucho výrazně snížilo produkci chmele a Agrární komora ČR už jedná s ministerstvem zemědělství o možnostech náhrad ztrát.

Podle předběžných výsledků pěstitelé sklidí 4100 tun, což je pokles o 35 procent. Pěstitelé očekávají propad tržeb ve výši 300 až 350 milionů korun.

Kvůli suchu navíc bude mít chmel nižší obsah alfa hořkých kyselin, které jsou důležité pro typickou hořkost piva. Místo běžných 3,4 procenta, což je dlouhodobý průměr u Žateckého poloraného červeňáku, budou dosahovat obsahu 2,2 až 2,4 procenta. Tato odrůda se v Česku pěstuje na 87,3 procenta plochy ze 4622 hektarů.

České pivovary spotřebují přibližně pětinu české produkce, zbytek chmele se vyváží. Většinou mají pěstitelé nasmlouvanou úrodu na několik let dopředu. Podle prezidenta Unie obchodníků a zpracovatelů chmele Pavla Šponera letos nebude žádný chmel na volném trhu. Kdo neměl uzavřenou smlouvu, bude mít podle něj smůlu. "Žádné staré zásoby nejsou, všechno je vyprodané," řekl Šponer. Případné zdražení chmele se tak podle něj promítne až do úrody v roce 2017 a později.

Poptávka po českém chmelu podle pěstitelů převyšuje nabídku, v posledních letech se proto znovu začínají rozšiřovat chmelnice. Za poslední dva roky se jejich plochy rozšířily o přibližně 300 hektarů. Pěstitelé chtějí dosáhnout výměry alespoň 5000 hektarů.

Přijďte do Velkopopovického pivovaru ochutnat klobáskové speciality

Publikováno:před rokemZdroj:Regiony24.czAutor:Vladimír JurinaVelké Popovice

V sobotu 19. září se koná v pivovaru Velké Popovice a přilehlém pivovarském parku 3. ročník gastronomické a zážitkové akce Klobáskofest. Kulinářské setkání plné ochutnávek, piva a soutěží proběhne od 10.00 do 17.00 a vstup je zdarma.

Letošní Klobáskofest opět nabídne ochutnávku regionálních klobáskových specialit se soutěží o nejlepší klobásku, do které se mohou hlasováním zapojit všichni návštěvníci akce. Během dne se představí tradiční lidová řemesla jako kovář nebo brusič skla.

Nabídku doplní hudební program s hard-rockovou revivalovou kapelou ROCKASS a prohlídky pivovaru. „Těším se na již třetí ročník Klobáskofestu, kde budou návštěvníci mimo jiné moci vyrazit i do našeho pivovaru a dozvědět se, kde a jak se Kozel vyrábí. Na prohlídku pivovaru mohou zájemci vyrazit od 10:30 do 16:30 každou půlhodinu. Čeká na ně ochutnávka světlého nefiltrovaného, ale při této příležitosti i tmavého velkopopovického piva,“ zve manažer pivovaru Velké Popovice Petr Kofroň.

Na Klobáskofestu čeká na návštěvníky i strom Klobáskovník. Každý návštěvník, který přinese vlastnoručně vyrobenou maketu klobásky k pověšení na strom, může vyhrát některou z originálních pivních cen. Ve 13:00 také proběhne v altánu před hudební scénou ukázka školy čepování piva pivovarským odborníkem.

Klobáskofest je také poslední příležitostí prohlédnout si na nádvoří pivovaru tzv. „trojského kozla“, největšího dřevěného kozla na světě, který je vysoký 7,1 metru, dlouhý 7,4 metru a váží pět tun. Pivovar jej loni postavil ke 140. výročí svého založení. Dřevěné části jsou z dubových a borovicových desek. Na výrobu kovové konstrukce se použilo přes tři tuny železa. Další čtyři tuny písku v jeho útrobách pomáhají trojskému kozlovi odolat silnému větru.

V nabídce Kozlího obchůdku, ve kterém končí prohlídková trasa, jsou pro návštěvníky kromě originálního kozlího sortimentu ze dřeva (prkénka, tácky, obrázky pivovaru, ...) připraveny originální „trkací“ půllitry vytvořené ke 140. výročí založení velkopopovického pivovaru. Každý, kdo si zakoupí pivní sklenici, si na ni bude moci u gravírovacího stánku nechat vybrousit jméno, přání nebo věnování.

Do soutěže speciálních a neobvyklých piv se letos přihlásil rekordní počet pivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:Naše voda

Do šestého ročníku soutěže speciálních a neobvyklých piv CEREVISIA SPECIALIS – PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2015 přihlásil rekordní počet 14 pivovarů celkem 35 vzorků piv. Informoval o tom Josef Vacl ze společnosti PORT, spol. s.r.o., která je vyhlašovatelem soutěže.

Degustaci a vyhodnocení přihlášených piv provede dvacetičlenná hodnotitelská komise rozdělená na dvě subkomise 6. a 7. října v senzorickém centru Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a.s. (VÚPS). První z nich, dvanáctičlenný panel expertů, tj. grémium složené z členů degustační komise VÚPS bude doplněn o nezávislé odborníky z dalších odborných institucí jako např. z VŠCHT Praha a Zemědělské univerzity v Praze. Osmičlenný panel reprezentantů bude tradičně tvořen novináři zabývajícími se pivovarskou problematikou, ale nezabývají se jeho hodnocením profesionálně. Vyhlašovatelem soutěže je společnost PORT spol. s r. o., odborným garantem je VÚPS, a.s.

„Rekordní počet soutěžících pivovarů jen potvrzuje trend, kterým je rostoucí popularita speciálních a neobvyklých piv mezi ctiteli piva, což dokazuje, jak se velmi zajímavě vyvíjí pivní kultura i chutě spotřebitelů u nás,“ uvedl Vacl. Rostoucí zájem pivovarů zúčastnit se uvedené soutěže pak podle Vacla potvrzuje zájem pivovarů neustále porovnávat svá piva s pivy konkurence a tím si ověřovat, jak si především v očích odborníků i laiků stojí.

Soutěž se vyhlašuje ve čtyřech soutěžních kategoriích: světlá speciální piva (13,0 a více % EPM), polotmavá a tmavá speciální piva (13,0 a více % EPM, barva 20 j. EBC) a vyšší a neobvyklá piva. Tímto pojmem se rozumí např. svrchně kvašená piva, ochucená, piva vyráběná v našich podmínkách neobvyklou technologií, míchané nápoje na bázi nealkoholického piva. V této kategorii přihlašovatel může uvést parametr, kterým se pivo odlišuje, a komise k němu při hodnocení přihlíží. Čtvrtou kategorií je kategorie míchaných piv (tj. nízkoalkoholické nápoje vzniklé smícháním piva s ovocnou složkou).

„Po dobrých zkušenostech z loňského roku budeme i letos provádět degustace soutěžních piv v senzorickém centru našeho výzkumného ústavu,“ uvedl František Frantík z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a.s. reprezentující odborného garanta soutěže. „Nesporně to pomůže v objektivitě při posuzování přihlášených piv i kvalitě samotné soutěže,“ dodal Frantík.

Výsledky soutěže budou tradičně oznámeny na slavnostním zahajovacím večeru gastronomického festivalu Znojemský hrozen 2015 16. října 2015 ve Znojmě.

Pěstitelé chmele a Agrární komora oznámí výsledky letošní sklizně chmele

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Tereza Chlubná

Pěstitelé a zástupci Agrární komory řeknou, jaká byla letošní sklizeň chmele. Kvůli horku a suchu v letních měsících odhadují, že bude asi o dva tisíce tun nižší než loni.

Tajemník svazu pěstitelů chmele Michal Kovařík očekává, že letošní sklizeň dosáhne čtyř a půl tisíce tun chmele.

Letní vysoké teploty zřejmě ovlivní taky kvalitu plodiny. Nepodaří se tak nejspíš pokrýt celou zahraniční poptávku. To potvrdil také ředitel Chmelařského institutu v Žatci Josef Pacák.

„Český chmel je ze 75 procent vyvážen do světa. Pouze v českých pivovarech se používá 25 procent produkce, tu ale postačíme uspokojit, takže se český pivař nemusí bát o své kvalitní ležácké pivo,“ vysvětlil Pacák.

Podle Kovaříka by měl pokračovat trend osazování nových chmelnic. V posledních dvou letech jich přibylo asi 300 hektarů.

„V letošním roce by tenhle trend mohl pokračovat, ale je potřeba, aby takový trend byl dva až tři roky dopředu udržen,“ řekl Kovařík.

Ten také dodal, že letošní sucho by mohlo malým chmelařům způsobit velké finanční potíže. Nižší výnosy totiž nepokryjí jejich náklady.

Staropramen připravil pro letošní Dny českého piva nepasterizovanou dvanáctku

Publikováno:před rokemZdroj:Nice MagazineAutor:Ivo MikolášekStaropramen

Ve Staropramenu nyní probíhají finální přípravy pro třetí celorepublikovou oslavu českého národního nápoje. Pro Dny českého piva, které pořádá Český svaz pivovarů a sladoven od 27. září do 3. října, na Smíchově uvařili extra várku nepasterizované dvanáctky, pro kterou si sládci vymysleli novou recepturu a vybrali pro ni speciální chmel z žatecké oblasti Údolí Zlatého potoka, který je mnohými považován za jeden z nejlepších na světě. Koncem září se tak mohou návštěvníci vybraných hospod se Staropramenem těšit na další pivní lahůdku.

Pro Staropramen je typické čtyřnásobné chmelení. V tomto případě však smíchovští sládci použili chmelení dokonce pětinásobné. Pro letošní oslavy připravili novou recepturu se žateckým poloraným červeňákem z Údolí Zlatého potoka.

“Jde o mikroregion v nejprestižnější chmelařské oblasti světa, kde se chmel pěstuje vice než tři sta let. Odrůda dostala jméno po načervenalé půdě obsahující sloučeniny železa. Díky tomu, že se nachází ve srážkovém stínu Krušných hor, je zde velmi vhodné klima pro pěstování chmele s výjimečnými vlastnostmi,” říká Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen, a pokračuje: “Díky tomuto specifickému chmelu je pivo krásně aromatické. Převládá příjemné chmelové aroma a lehce ovocná vůně.“

Speciální svatováclavská várka Staropramenu se do hospod dostane jen několik dnů před nedělí 27. zářím, prvním dnem týdenních svátků piva. Důvodem je snaha o to, aby bylo tento nepasterizovaný ležák co nejvíce čerstvý, což je vlastnost pro dobré pivo zásadní. Již nyní však na hospodách začala kampaň, která na toto pivo a svátek upozorňuje.

Kromě limitované várky Staropramen nepasterizované 12 uvařené se žateckého poloraného červeňáku z Údolí Zlatého potoka připravují smíchovští pro své fanoušky i další program. Více informací k nim zveřejní v týdnu před akcí.

Cílem Dnů českého piva je připomenout českou pivovarskou tradici, posílit hrdost k našemu národnímu nápoji a nalákat veřejnost k oslavě přímo v hospodách a restauracích, které tvoří základ české pivní kultury. Tradici tohoto pivního svátku založil Český svaz pivovarů a sladoven v roce 2013. V prvních dvou letech Dnem českého piva vyhlásili pivovarníci 27. září, předvečer svátku nejvýznamnějšího českého patrona sv. Václava. Ten je zároveň i patronem sládků a pivovarníků. Letos poprvé se svátek bude konat celý týden.

V Česku je ze zemí EU nejméně lidí na jeden pivovar

Publikováno:před rokemZdroj:Finanční novinyAutor:ČTK

V Česku je ze zemí Evropské unie nejméně obyvatel na jeden pivovar. V ČR připadá na pivovar 31.333 lidí, druhé je Dánsko s 37.500 lidmi na pivovar. Následují Rakousko, Litva a Velká Británie. Vyplývá to z informací evropského svazu pivovarů a státních pivovarnických svazů, které porovnal měsíčník Pivo, Bier & Ale. Loni byla ČR na třetím místě, řekl na dnešním setkání s novináři vydavatel časopisu Pavel Borowiec.

Podle něj je v Česku nyní 336 pivovarů, podmínkou pro zařazení pivovaru do přehledu byl celní sklad, varna piva a skutečně uvařené pivo. "Nejsou tam zahrnuty pivovary, které dosud neuvařily pivo. Takové jsou v projektu založeny, mají už jméno, jejich majitelé již tvrdí, že mají pivovar, a čepují tam pivo z jiného pivovaru," řekl Borowiec.

Světovou jedničkou v počtu obyvatel na pivovar je podle něj Švýcarsko s 16.592 lidmi. Důvodem je tamní povinná registrace a nízká spotřební daň. Často tu jde o mikropivovary, které ročně vyrobí pouze několik hektolitrů piva. "Pokud by došlo na součet skutečných průmyslových a restauračních pivovarů, ocitlo by se Švýcarsko až na konci první desítky evropských zemí," uvedl Borowiec.

Pivovary v Česku loni uvařily 19,65 milionu hektolitrů piva, což bylo o 2,3 procenta meziročně více. Zatímco domácí spotřeba stagnovala, vývoz vzrostl o osm procent.

Celková spotřeba piva včetně nealkoholického loni činila 16,29 milionu hektolitrů. Každý obyvatel Česka tak stejně jako předloni vypil v průměru 144 litrů piva. Turisté v Česku loni vypili 630.000 hektolitrů piva. Ze země se vyvezlo 3,65 milionu hektolitrů piva, předloni to bylo 3,39 milionu hl.

Konec levného piva v Česku. Babišův plán může zničit až třetinu hospod

Publikováno:před rokemZdroj:Ekonom iHNEDAutor:Jan Němec

Levné pivo může většina českých hospodských nabízet jen díky krácení daní. Přísnější dohled na restaurace proto povede ke zdražení.

Schůzka s účetním nejmenované pražské restaurace probíhá téměř v konspiračním duchu: na neutrální půdě, bez záznamu na diktafon, hned několikrát zazní požadavek na anonymitu. Jen při dodržení těchto podmínek je nynější spolumajitel hospody, který v minulosti s "kreativním" účetnictvím pomáhal i v několika dalších restauracích, ochoten nechat týdeník Ekonom nahlédnout do střev restauračního byznysu.

"Na jméno mluvit nebudu, to na sebe rovnou můžu zavolat kontrolu finančního úřadu. Už tak si občas říkám, jestli mi to stojí za to: nevydělávám žádné extra peníze a přitom jsem pořád jednou nohou v kriminále," tvrdí účetní.
Účel setkání je jasný: zjistit, jak vlastně funguje podnikání, které má v Česku pověst jednoho z nejnepoctivějších.

A taky jaké dopady na (nejen) šedý restaurační byznys bude mít chystaný zpřísněný dohled v podobě elektronické evidence tržeb (EET). Ta totiž většinu dnes používaných metod "optimalizace" tržeb znemožní. Co se stane, pokud se Andreji Babišovi povede i přes časový skluz zavedení EET prosadit?

"Pokud bychom zůstali na stávajících cenách a dělali všechno legálně, budeme každý měsíc v minusu v řádu desítek tisíc. Efekt tedy bude jasný: nejprve budeme muset zdražit," tvrdí podnikatel. Pak budou restaurace doufat, že zdražení nezpůsobí odliv zákazníků k jinému typu stravování či domů k lahvovému pivu. "Úbytek zákazníků ale téměř jistě přijde. Pak ovšem mnoho hospod zkrachuje," odhaduje účetní.

Situaci navíc zhorší fakt, že se na hospodské nechystá jen zavedení EET. Vedle toho je v plánu také zákaz kouření v restauracích nebo zákaz "výherních" automatů. Varovné hlasy proto znějí nejen z hospod, ale třeba také z pivovarů.

"I když se může ve všech případech jednat o správné kroky, jejich kumulativní dopad v krátkém časovém období může mít devastující efekt na celé odvětví a vést k ukončení provozu řady podniků, zejména pak v menších městech a na vesnicích," tvrdí šéf Českého svazu sladoven a pivovarů František Šámal. Podle jeho odhadů může být výsledkem zavření až třetiny, tedy zhruba 10 tisíc restaurací v Česku.

V Česku připadá 31 tisíc lidí na jeden pivovar. Nejméně ze zemí EU

Publikováno:před rokemZdroj:E15.cz

V České republice je ze zemí Evropské unie nejméně obyvatel na jeden pivovar. V ČR připadá na pivovar 31 333 lidí, druhé je Dánsko s 37 500 lidmi na pivovar. Následují Rakousko, Litva a Velká Británie. Česko si na žebříčku polepšilo, loni bylo v této statistice na třetím místě.

Údaje vyplývají z informací evropského svazu pivovarů a státních pivovarnických svazů, které porovnal měsíčník Pivo, Bier & Ale. Podle něj je v Česku nyní 336 pivovarů, podmínkou pro zařazení pivovaru do přehledu byl celní sklad, varna piva a skutečně uvařené pivo.

Světovou jedničkou v počtu obyvatel na pivovar je podle časopisu Švýcarsko s 16 592 lidmi. Důvodem je tamní povinná registrace a nízká spotřební daň. Často tu jde o mikropivovary, které ročně vyrobí pouze několik hektolitrů piva.

16.9.2015 16:29 |

Údaje vyplývají z informací evropského svazu pivovarů a státních pivovarnických svazů, které porovnal měsíčník Pivo, Bier & Ale. Podle něj je v Česku nyní 336 pivovarů, podmínkou pro zařazení pivovaru do přehledu byl celní sklad, varna piva a skutečně uvařené pivo.

Světovou jedničkou v počtu obyvatel na pivovar je podle časopisu Švýcarsko s 16 592 lidmi. Důvodem je tamní povinná registrace a nízká spotřební daň. Často tu jde o mikropivovary, které ročně vyrobí pouze několik hektolitrů piva.

Přečtěte si: Celníci: Pololetní prodej piva propadl o pětinu

Pokud by došlo na součet skutečných průmyslových a restauračních pivovarů, ocitlo by se Švýcarsko až na konci první desítky evropských zemí.

Pivovary v Česku loni uvařily 19,65 milionu hektolitrů piva, což bylo o 2,3 procenta meziročně více. Zatímco domácí spotřeba stagnovala, vývoz vzrostl o osm procent. Celková spotřeba piva včetně nealkoholického loni činila 16,29 milionu hektolitrů. Každý obyvatel Česka tak stejně jako předloni vypil v průměru 144 litrů piva.

Turisté v Česku loni vypili 630 tisíc hektolitrů piva. Ze země se vyvezlo 3,65 milionu hektolitrů piva, předloni to bylo 3,39 milionu hl.

Majitele Plzeňského Prazdroje chce převzít světová jednička Anheuser-Busch InBev

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTKPrazdroj

Dosavadního vlastníka Plzeňského Prazdroje, společnost SABMiller, by mohla převzít světová pivovarnická jednička Anheuser-Busch InBev. Ta zamýšlí podat nabídku, podrobnosti neuvedla. SABMiller "řádně přezkoumá jakýkoli návrh, který by mohl být učiněn, a odpoví na něj". Spojení dvou kolosů, které produkují zhruba třetinu světové spotřeby piva, by bylo dosud největší transakcí v pivovarnickém odvětví.

Světová pivovarnická jednička Anheuser-Busch InBev zamýšlí podat nabídku na převzetí svého největšího nadnárodního konkurenta SABMiller, který je mimo jiné majitelem Plzeňského Prazdroje. Sdělily to dnes obě společnosti. Spojení dvou kolosů, které produkují zhruba třetinu světové spotřeby piva, by bylo dosud největší transakcí v pivovarnickém odvětví.

List The Wall Street Journal na základě úterní tržní hodnoty SABMiller odhadl, že případná transakce by mohla mít hodnotu přes 75 miliard dolarů (1,8 bilionu korun). Akcie SABMilleru ale na zprávu reagovaly vzestupem o 23 procent a hodnota světové pivovarnické dvojky se tak vyšplhala na 93 miliard dolarů. Celková tržní hodnota sloučené společnosti by dosáhla zhruba 270 miliard dolarů, spočítala agentura Reuters.

SABMiller v krátkém sdělení oznámil, že AB InBev zamýšlí podat návrh na jeho převzetí, neví ale, jestli se tak stane. Společnost ale ujistila, že "řádně přezkoumá jakýkoli návrh, který by mohl být učiněn, a odpoví na něj".

"Úmyslem AB InBev je spolupracovat s vedením SABMilleru na doporučené transakci," doplnila skupina se sídlem v Belgii. AB InBev má podle britských pravidel na rozhodnutí, zda nabídku předloží, čas do 14. října.

Spekulace o megafúzi v globálním pivovarnictví se na akciových trzích vynořují pravidelně, dnešní oznámení ale trhy zaskočilo. Akcie AB InBev posílily o sedm procent, třebaže převzetí by pro skupinu znamenalo nemalé náklady. Spojení by ale vedlo k významným úsporám a obě skupiny by se ve většině oblastí světa "výjimečně dobře doplňovaly", řekl Reuters analytik Wyn Ellis z makléřské firmy Numis Securities.

Sloučená firma by spojovala dominantní pozici AB InBev v Latinské Americe s výsadním postavením SABMilleru v Africe a posílila by aktivity na rychle rostoucích asijských trzích. Problémy by mohla fúze mít zejména ve Spojených státech, kde Anheuser-Busch ovládá téměř polovinu trhu, zatímco společný podnik SABMilleru s firmou Molson Coors zabírá dalších takřka 30 procent.

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického konkurenta Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má asi 200 značek z celého světa, včetně Budweiseru, Beck's a Stelly Artois. Od Anheuseru zdědil AB InBev řadu dlouhodobých právních sporů s českobudějovickým Budvarem o značku Budweiser a její různé obměny. Loni skupina koupila budějovický pivovar Samson.

SABMiller, který se z jihoafrického výrobce piva stal světovou pivovarskou dvojkou, expandoval od 90. let prostřednictvím řady akvizic. Začal převzetím Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů ve střední a východní Evropě, pokračoval koupí nizozemského Grolsche a americké Miller Brewing a v roce 2011 převzal velký australský pivovar Foster's. Nyní má asi 70 000 zaměstnanců ve více než 80 zemích světa.

Megafúze by završila vice než desetiletí intenzivního slučování producentů piva v celém světě. Konsolidaci si vynutily změny v chování spotřebitelů ve vyspělých zemích, kde lidé stále více preferují lokální a řemeslná piva, přecházejí k vínu nebo pití alkoholu omezují.

Belgická InBev a později AB InBev v sérii transakcí za celkem asi 100 miliard dolarů zvýšila za posledních deset let své tržby více než pětinásobně. Spojení obou gigantů by bylo podle agentury Bloomberg nepřekonatelným vrcholem procesu konsolidace, protože nizozemský Heineken a dánský Carlsberg, které jsou na dalších místech v žebříčku největších světových producentů, mají pod kontrolou rodinné nadace a jejich geografický záběr je omezený.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.05.2017 07:374.983/4.983