Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Babiš zlikviduje celou českou pivní kulturu. Ale jemu je to jedno.

Publikováno:před rokemZdroj:Parlamentní Listy

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) nám se svou elektronickou evidencí tržeb chystá chmurnou budoucnost. Ta zahrnuje krach třetiny hospod a drastické zdražení v těch ostatních, dalo by se téměř nazvat až brutálním. Připravte se na půl litru piva za 80 korun. Nemluvě o dobrých obědech, ty podraží i o 100 procent. Svobodné fórum Pavla Šafra vysvětluje, proč bude opravdu zle. Slovák nám prý zničí českou pivní kulturu a bude mu to jedno.

České hospody a restaurace mají často už teď problém přežít. „Když se zeptáte majitele, jak to jde, řekne vám, že sotva přežívá, kdyby neměl hospodu ve vlastním a nepomáhali by mu manželka nebo příbuzní, nedokázal by hospodu utáhnout. Hosté pijí nejlacinější pivo za dvacku, z toho má hospodský osm korun. Z nich musí zaplatit nájem, energie, personál, a ještě by si měl vydělat na vybavení a nějaký zisk. Kdyby nekrátil daně, hospoda by zkrachovala už dávno a v obci by nebylo vůbec nic, jen do práce a domů. Celý život,“ píše Jan Jetmar.

Pokud tedy Babiš tvrdí, že od hospod získá dalších 12,5 miliardy, musí k tomu také dodat, že asi 30 procent hospod tím pohřbí. Ty, které přežijí, budou nuceny zdražit pivo na 60 až 80 korun „za jeden kousek“. Vítejte v nové realitě ministra financí a miliardáře. EET tedy zaplatí každý občan, který zajde do hospody. Vydá z peněženky asi 1 250 korun navíc rok co rok. To povede k tomu, že už tak dost spořiví Češi přestanou dávat spropitné a hostinští budou nuceni zvednout platy personálu. A znovu se to odrazí v cenách. Sečteno a podtrženo, zdraží nejen pivo, ale i vaše oblíbená jídla, a to ne málo. Třeba i o 100 procent.

„Skončí tisíce hospod a desetitisíce lidí budou na pracáku. Budeme mít vymazlené hospody, kam budeme chodit jen párkrát do roka ve svátek a usrkávat pivo ze třetinky na stopce. Bude tam krásné, čisté prostředí a nezakouřeno. Ale nebudou tam hosté. Kdo na světě je ochoten dát za desítku gambáč osm pětek? Nikdo. Ani blázen,“ pokračuje autor v popisu neradostné budoucnosti, za kterou budeme moci poděkovat Babišovi.

Současný šéf státní kasy tak během krátké doby rozmetá celou pivní kulturu, ale ani ho to nebude moc trápit, neb je Slovák a pivu stejně nerozumí, dodává pan Jetmar. Miliardář je prý navíc živ z řady dotací, takže může být v klidu. Pokud se tedy proti němu Češi nevzbouří. Už Haškův dobrý voják Švejk přece říkal, že vláda, která zdraží pivo, padne.

Zveřejňování smluv nás připraví o miliardu v tržbě, varuje šéf Budvaru

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Martin BenešBudvar

Od 1. července má pro stát, kraje, obce a státní firmy začít platit povinnost zveřejňovat veškeré smlouvy nad 50 tisíc korun. Týká se to i pivovaru Budějovický Budvar. Národnímu podniku to může podle ředitele Jiřího Bočka přinést obrovské problémy a ztrátu až miliardy korun v tržbách.

Zákon o centrálním registru smluv má platit od 1. července. Do té doby národní podnik bude doufat, že ještě dojde k novelizaci, která by Budvar ze seznamu takzvaných povinných subjektů vyřadila.

„Téměř každá naše smlouva je nad stanovenou hranicí 50 tisíc korun. Jsou to tisíce smluv. Pro veřejnost je to stejně naprosto bez smyslu. Především by se tam koukala konkurence,“ poukazuje ředitel pivovaru Jiří Boček.

Upozorňuje, že by to mělo na Budějovický Budvar pouze negativní dopady. „A to i v oblasti soudních sporů se společností Anheuser-Busch,“ míní Boček.

Proč by mělo mít na Budějovický Budvar zveřejnění smluv tak tvrdé dopady?
Budvar uzavírá smlouvy se zahraničními partnery. V našem odvětví je naprosto běžné, že jsou ustanovení o ochraně obchodních informací. V každé smlouvě se zahraničním partnerem, a těch máme opravdu hodně, protože vyvážíme pivo do 70 států světa, je ustanovení, že informace obě strany musí chránit a mohou je předkládat pouze auditorům, nebo soudu.

Co by se stalo v případě, kdybyste je zveřejnili?
Pokud to ustanovení porušíme, vystavujeme se jednoznačně riziku sankce. Navíc se smlouvy neuzavírají podle českého práva, ale třeba švýcarského. Může se stát, že uzavřeme smlouvu, my ji zveřejníme, druhá strana se bude cítit poškozena, zažaluje nás na náhradu škody. A bude se to rozhodovat podle švýcarského práva. A teď se dostáváme do schizofrenní situace. Podle zákonů se statutární orgán musí chovat jako řádný hospodář a ochraňovat firmu před škodami. A zároveň nám jiný zákon ukládá to, abychom firmu vystavovali poškození.

Máte nějaké ohlasy od obchodních partnerů, jak se k problematice staví?
Žádný z našich obchodních partnerů pochopitelně nebude spokojený s tím, že vystavujeme naše vzájemné smlouvy. My tím logicky odhalujeme obchodní strategii druhé strany. A to je velmi cenné know-how. Platí to i naopak. Naši odběratelé budou moci přijít a říct: Vy prodáváte tomuhle za devět a mně za deset. Já to chci taky za devět.

Takže to bude mít přímý vliv na hospodářské výsledky podniku?
Jednoznačně. Ze střednědobého horizontu odhaduji, že by tržby klesly o 30 až 40 procent. A pochopitelně i ztrátu zisku. Z hlediska dlouhodobého je to totální ztráta konkurenceschopnosti firmy a postupné chřadnutí podniku se všemi negativními důsledky.

Myslíte tím i zaměstnanost?
Samozřejmě, pokud klesnou prodeje, nebude jiná možnost.

Zmínil jste i o dopady na soudní spory s Anheuser-Busch. Co přesně jste měl na mysli?
Doposud k soudu přicházela obrovská společnost v brnění a my - sice malí, ale oblečení. V okamžiku, kdy bude zákon v platnosti, tam přijdeme malí a svlečení. V odvětví rychloobrátkového zboží je velká poptávka po smlouvách konkurence. Protože vidět, jak je smlouva postavená, jak to na sebe navazuje, to je sakra zajímavé čtení. A dá se toho využít.

Zastánci zákona tvrdí, že se důvěrné informace ve smlouvě zveřejňovat nemusí. Proč by vás to pak mělo poškodit?
Ano, my můžeme vyškrtat obchodní tajemství. Ale to je zákonem vymezeno jako podmnožina důvěrných obchodních informací. Jednoduše řečeno, nemůžeme vyškrtat vše, co bychom potřebovali. Od základu je ovšem nelogické, abychom smlouvy zveřejňovali. Nejsme veřejná instituce, nemáme za úkol zajišťovat veřejně prospěšné činnosti a nehospodaříme s veřejnými prostředky. Naopak jsme přispěvateli. Za minulý rok jsme státu odvedli 800 milionů korun, letos to bude 500 milionů. Na svůj provoz i rozvoj si vyděláváme vlastní činností. Nikdy jsme nečerpali podporu ze státního rozpočtu nebo z evropských dotací. Druhou věcí je, že z hlediska kontroly to nemá absolutně žádný význam.

Jak to?
Český stát má v současné době něco přes 23 právních předpisů, jak nás může kontrolovat. Navíc se to navyšuje tím, že se projednává novela zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, tedy, že státem vlastněné firmy budou procházet kontrolou NKÚ. Je tu i zákon o svobodném přístupu k informacím, který může využít každý. My jsme podnikatelský subjekt, který se tím, že bude akceptovat zákon o registru smluv, dostává do nevýhodného postavení. Což je proti ústavě. Ta zaručuje svobodu podnikání, kterou ovšem registr smluv v našem případě omezuje.

Pokud by tedy nedošlo k novelizaci zákona, budete se bránit u Ústavního soudu?
O této variantě zatím neuvažujeme. Jedna věc je právní možnost, druhá pak otázka, jak to celé může dlouho trvat. Ústavní stížnost není nic jednoduchého. Ale je pravda, že z hlediska ústavy nás tento zákon jednoznačně znevýhodňuje.

Snažili jste se nějak své argumenty prezentovat poslancům, senátorům či vládě?
Ano, naše argumenty prezentujeme tři roky, od chvíle, kdy se o zákonu začalo mluvit. A to prostřednictvím našeho zakladatele, ministerstva zemědělství, obraceli jsme se na předsedy politických stran a předsedy poslaneckých klubů. Naše stanoviska jsme obhajovali také ve výborech v Senátu.

Nakonec jste ale neuspěli.
Ovšem i ve sněmovně se už začíná diskutovat o tom, že by měla být novela zákona, a v rámci toho by se mělo jednat, zda Budvar bude zahrnutý mezi povinné subjekty, nebo ne. Doufáme, že bude politická ochota zákon novelizovat.

Trasy a programy Plzeňského Prazdroje letos navštívilo více než 716 tisíc lidí

Publikováno:před rokemZdroj:Regiobiz.czPrazdroj

Pro rok 2015 se z Plzně stala kulturní metropole celého evropského kontinentu a přilákala rekordní počet návštěvníků. Více než 716 tisíc lidí navštívilo také turistické trasy a programy, které pro návštěvníky připravil Plzeňský Prazdroj, generální partner projektu Evropské hlavní město kultury Plzeň 2015.

Plzeňský Prazdroj a jeho značka Pilsner Urquell byla rok a půl hrdým generálním partnerem projektu Evropské hlavní město kultury Plzeň 2015 (EHMK), který ze západočeské metropole udělal pro rok 2015 kulturní metropoli celého kontinentu.

Pomalu končící rok byl z pohledu návštěvnosti pro pivovar a jeho turistické trasy velmi úspěšný. Plzeňský Prazdroj provozuje v Plzni nejen návštěvnickou trasu Pilsner Urquell, ale i Pivovarské muzeum a Plzeňské historické podzemí. Tradiční turistické cíle zpestřila řada doprovodných akcí, které doplňovaly program projektu EHMK Plzeň 2015.

„Návštěvnost na našich plzeňských trasách vzrostla v porovnání s rokem 2014 v průměru o 26 %. Celkem v letošním roce navštívilo trasy Plzeňského Prazdroje a doprovodné akce více než 716 tisíc lidí a konečná bilance tohoto roku bude ještě vyšší,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka rozvoje cestovního ruchu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje,

a dodává: „Největší nárůst v návštěvnosti zaznamenalo Plzeňské historické podzemí, kde nárůst návštěvnosti dosáhl v některých měsících až 64 %.“

Pokud se podíváme na složení návštěvníků z pohledu zastoupení národností, tak na prvním místě jsou stále Češi. Jejich podíl na trasách v Plzni je velmi podobný jako v loňském roce. „Největší nárůst ze zahraničních turistů jsme zaznamenali u turistů z Německa. Nárůst návštěvníků na našich trasách v Plzni se pozitivně projevil i v dárkových prodejnách, které rovněž zaznamenaly nárůst nakupujících. Z nabídky dárkových předmětů byly nejvíce populární gravírované půllitry a sklenice, kam na přání zákazníka na místě gravírujeme jména, loga či věnování a vzkazy,“ říká Jindřiška Eliášková.

Svijany plánují zámecký minipivovar, sloužit má i zážitkové turistice

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:Dušan KütnerSvijany

Boom minipivovarů byl v posledních letech doménou nových subjektů na trhu. Nyní vstup do této oblasti zvažuje i jeden z deseti největších průmyslových producentů, Pivovar Svijany.

„Sloužit by měl pro testování nových piv. Zároveň bychom jej rádi zpřístupnili veřejnosti – snem našeho sládka je nechat návštěvníky zámku vařit si své vlastní pivo,“ říká Petra Winklerová, mluvčí pivovaru, který loni uvařil 570 tisíc hektolitrů piva.

Minipivovar by byl součástí svijanského zámku, který firma nedávno koupila a začala jej rekonstruovat. Obnova památky bude stát firmu kolem sta milionů korun, pomohou i dotace z norských fondů. O ceně samotného minipivovaru je podle Winklerové zatím předčasné mluvit. Obecně zařízení pro minipivovary stojí minimálně několik milionů.

Minipivovar by vznikl ve druhé etapě opravy zámku. V první, právě probíhající fázi se Svijanští soustředí na rekonstrukci objektu samotného a jeho zpřístupnění veřejnosti.

Po dobu minimálně pěti let pak bude zámek sloužit jako kulturně-společenské centrum s rozsáhlou archeologickou výstavou, na jejímž konceptu se podílí mimo jiné i architekt, herec a průvodce „šumnými“ městy David Vávra. Do té doby také padne definitivní rozhodnutí, zda minipivovar vznikne.

Pivovar Zubr letos uvařil o pětinu více vánočního speciálu

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTKZubr

Přerovský Pivovar Zubr letos kvůli rostoucí poptávce zvýšil o pětinu výstav čtrnáctistupňového zimního speciálu Zubr Maxxim, kterým zásobuje restaurace a prodejny. Speciální vánoční piva do své nabídky opět zařadily také jeho sesterské pivovary Holba a Litovel, jejichž vedení si rostoucí oblibu pivních speciálů rovněž pochvalují.

Ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček řekl, že zatímco loni bylo v Přerově uvařeno 1000 hektolitrů speciálního vánočního piva Zubr Maxxim, tak letos se jeho produkce zvýšila na 1200 hektolitrů. „Rostoucí zájem o Maxxima je potvrzením trendu, že konzumenti stále častěji zkouší speciální piva, která zpestřují pivní nabídku," uvedl Pluháček. Sváteční Maxxim, který až 90 dní dozrával v ležáckých tancích, je nejoblíbenějším pivním speciálem přerovského pivovaru.

Pivovar Litovel v předvánočním období uvedl na trh pivní speciál ALE, který je k dostání ve vybraných restauracích a barech. Původem anglický typ svrchně kvašeného piva je podle sládka litovelského pivovaru Petra Kosteleckého pokračováním tradice z 18. a 19. století, kdy byl tento druh piv běžně rozšířen po celé Moravě.

„V Litovli jsme se rozhodli navázat na vzácný um místních sládků a v roce 2012 jsme připravili vlastní ALE, který udržuje slavnou tradici a současně následuje moderní trendy," řekl Kostelecký. Nový pivní speciál ALE se v roce 2012 setkal s velkým úspěchem. Pivovar ho proto letos zařadil do vánoční nabídky, jejímž pilířem bylo v předchozích letech sváteční pivo Gustav.

Pozadu s vánočními speciály nezůstal ani Pivovar Holba z Hanušovic na Šumpersku. „Nabízíme oblíbený Šerák Speciál 13,51 v novém dárkovém balení s osmi lahvemi. V obchodech je součástí vánoční nabídky a nechybí ani v restauracích," řekla ČTK mluvčí pivovaru Hana Matulová. Pivovar Holba letos společně s vánočním speciálem distribuuje také nové pivní džbánky. „Kromě sympatického tvaru nabízí možnost dát si půllitr nebo třetinku, což konzumenti vítají," podotkla Matulová.

Speciální receptury
Pivovary se při výrobě vánočních piv řídí speciálními recepturami. „Pro výrobu ALE se používají tři druhy speciálních chmelů, jejichž kombinace dává pivu svěžest a kořenitost citrusů. Dále pak tři druhy tuzemských ječných a karamelových sladů, které zaručují plnou chuť," uvedl Kostelecký.

Závěr roku na pivním trhu je každoročně charakteristický zvýšeným zájmem zákazníků především o silnější a dražší piva, která před vánočními svátky do nabídky zařazuje většina tuzemských pivovarů. Jde o ležáky a speciály, které si Češi o svátcích dopřávají ve výrazně větší míře než jindy. Zejména pro velké pivovary jsou proto Vánoce druhou prodejní špičkou roku po létě, kdy je poptávka lidí po pivu nejvyšší.

Pivovary Zubr, Litovel a Holba patří do skupiny středomoravských pivovarů PMS. Jejich roční výstav je do jednoho milionu hektolitrů piva. Závody prodávají svá piva především na Moravě a ve východních Čechách.

Pivovar Zubr letos uvařil o pětinu více vánočního speciálu

Publikováno:před rokemZdroj:Finanční novinyAutor:ČTKZubr

Přerovský Pivovar Zubr letos kvůli rostoucí poptávce zvýšil o pětinu výstav čtrnáctistupňového zimního speciálu Zubr Maxxim, kterým zásobuje restaurace a prodejny. Speciální vánoční piva do své nabídky opět zařadily také jeho sesterské pivovary Holba a Litovel, jejichž vedení si rostoucí oblibu pivních speciálů rovněž pochvalují.

Ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček ČTK řekl, že zatímco loni bylo v Přerově uvařeno 1000 hektolitrů speciálního vánočního piva Zubr Maxxim, tak letos se jeho produkce zvýšila na 1200 hektolitrů. "Rostoucí zájem o Maxxima je potvrzením trendu, že konzumenti stále častěji zkouší speciální piva, která zpestřují pivní nabídku," uvedl Pluháček. Sváteční Maxxim, který až 90 dní dozrával v ležáckých tancích, je nejoblíbenějším pivním speciálem přerovského pivovaru.

Pivovar Litovel v předvánočním období uvedl na trh pivní speciál ALE, který je k dostání ve vybraných restauracích a barech. Původem anglický typ svrchně kvašeného piva je podle sládka litovelského pivovaru Petra Kosteleckého pokračováním tradice z 18. a 19. století, kdy byl tento druh piv běžně rozšířen po celé Moravě.

"V Litovli jsme se rozhodli navázat na vzácný um místních sládků a v roce 2012 jsme připravili vlastní ALE, který udržuje slavnou tradici a současně následuje moderní trendy," řekl ČTK Kostelecký. Nový pivní speciál ALE se v roce 2012 setkal s velkým úspěchem. Pivovar ho proto letos zařadil do vánoční nabídky, jejímž pilířem bylo v předchozích letech sváteční pivo Gustav.

Pozadu s vánočními speciály nezůstal ani Pivovar Holba z Hanušovic na Šumpersku. "Nabízíme oblíbený Šerák Speciál 13,51 v novém dárkovém balení s osmi lahvemi. V obchodech je součástí vánoční nabídky a nechybí ani v restauracích," řekla ČTK mluvčí pivovaru Hana Matulová. Pivovar Holba letos společně s vánočním speciálem distribuuje také nové pivní džbánky. "Kromě sympatického tvaru nabízí možnost dát si půllitr nebo třetinku, což konzumenti vítají," podotkla Matulová.

Pivovary se při výrobě vánočních piv řídí speciálními recepturami. "Pro výrobu ALE se používají tři druhy speciálních chmelů, jejichž kombinace dává pivu svěžest a kořenitost citrusů. Dále pak tři druhy tuzemských ječných a karamelových sladů, které zaručují plnou chuť," uvedl Kostelecký.

Závěr roku na pivním trhu je každoročně charakteristický zvýšeným zájmem zákazníků především o silnější a dražší piva, která před vánočními svátky do nabídky zařazuje většina tuzemských pivovarů. Jde o ležáky a speciály, které si Češi o svátcích dopřávají ve výrazně větší míře než jindy. Zejména pro velké pivovary jsou proto Vánoce druhou prodejní špičkou roku po létě, kdy je poptávka lidí po pivu nejvyšší.

Pivovary Zubr, Litovel a Holba patří do skupiny středomoravských pivovarů PMS. Jejich roční výstav je do jednoho milionu hektolitrů piva. Závody prodávají svá piva především na Moravě a ve východních Čechách.

Svijany si budují síť restaurací. Po Liberci a Jablonci také v Praze

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Adam PluhařSvijany

Pivovar Svijany expanduje po Liberci a Turnově se sítí hospod s tankovým pivem také do Prahy. První restaurace, kde se pivo bude čepovat z tanků a nikoliv ze sudů, nyní vznikla ze svijanské hospody U Rokytky v Libni. Má kapacitu 100 lidí.

„Jedná se o první svijanskou pivnici s tankovým pivem v Praze,“ potvrdila mluvčí Pivovaru Svijany Petra Winklerová.

Tank má oproti sudu větší objem a s pivem se už po naplnění tanku nemusí manipulovat. Zároveň nepřijde do kontaktu s tlačným plynem, jako je to u sudu. A o tankové pivo je podle Winklerové zájem.

„Dodat do podniku tanky je pro nás relativně velkou investicí, protože se pro každou z restaurací vyrábějí na míru,“ vysvětlila mluvčí.

V rámci Libereckého kraje mají Svijany zatím jen dvě restaurace s tanky. Na tankové pivo je možné od loňského prosince zajít do libereckého Radničního sklípku, během letošního roku přibyla ještě turnovská westernová restaurace U Supa.

„Tento koncept chceme i v rámci Libereckého kraje rozšiřovat dál,“ dodala Winklerová. Pražská pivnice prošla rekonstrukcí ve spolupráci s majitelem a provozovatelem. Pivovar se ale na projektu finančně podílel.

Extrémně hořký Rytíř
„Restauraci vnímáme jako svoji značkovou. Vždy měla Svijany na čepu a naše kompletní portfolio,“ zmínila mluvčí Winklerová.

Jedná se zároveň o jediný podnik, který z tanku čepuje extrémně hořkou dvanáctku Svijanského Rytíře.

„V České republice existuje jen málo podniků, které si mohou dovolit mít ho ve velkoobjemovém tanku. Pražská Rokytka k nim díky oblibě u zákazníků patří,“ vysvětlila mluvčí.

Pivovar odhaduje, že tanky bude v Praze obměňovat jednou týdně. Tanky jsou U Rokytky 3, každý o objemu 5 hl.

Svijanských restaurací, i když jen s pivem v sudech, přibývá i v rámci kraje. Od středy je v Jilemnici znovu otevřená restaurace Sklípek za lyžárnou. Záštitu nad restaurací má pivovar Svijany.

Jsme rádi, že restaurace ožila, říká starostka
„Restaurace byla zavřená rok, jsme rádi, že znovu ožila. Možná je to zatím počáteční zvědavost, ale lidí chodí hodně,“ řekla starostka Jilemnice Jana Čechová.

Svijany míří i do Jablonce. Pivovar vyhrál výběrové řízení na pronájem kdysi oblíbené restaurace v centru města - přes rok zavřeného podniku Adam a Eva naproti městskému úřadu.

Stejně jako v případě Radničního sklípku v Liberci, opraví pivovar také prostory jabloneckého podniku. Nově se bude jmenovat Radnice. Zatím běží rekonstrukce, první návštěvníky přivítá začátkem příštího roku.

Svijany budou restauraci provozovat, ale jako nájemce v ní bude působit společnost Franko & Lukas.

Půjde o podobný koncept jako v libereckém Radničním sklípku, kde svijanskou hospodu provozuje Catering Krajské nemocnice Liberec.

„Co se týká Radničního sklípku, naše očekávání naplnil, myslím, že si restaurace během ročního fungování udělala velmi dobré jméno,“ zhodnotila Petra Winklerová.

Litovelský pivovar na svátky nabídne speciál Litovel ALE

Publikováno:před rokemZdroj:Olomoucké novinkyLitovel

Pivní speciál Litovel ALE bude během vánočních svátků k dostání na čepu vybraných regionálních restaurací a barů. Původem anglický typ svrchně kvašeného piva je pokračováním tradice z 18. a 19. století, kdy byl tento typ piv běžně rozšířen po celé Moravě.

„V Litovli jsme se rozhodli navázat na vzácný um místních sládků a v roce 2012 jsme připravili vlastní ALE, který udržuje slavnou tradici a současně následuje moderní trendy. Tento svrchně kvašený speciál zaznamenal nebývalý úspěch u našich zákazníků, proto jsme se rozhodli zařadit jej v letošním roce do Kalendáře pivních speciálů. Ve vybraných regionálních restauracích a barech jej můžete ochutnat od 1. prosince,“ vysvětluje Petr Kostelecký, sládek Pivovaru Litovel.

Litovel ALE je svěží a přitom plné pivo velmi originální a nezvyklé citrusové chuti, které vyniká zvláště svou silou a hořkostí. „Pro jeho výrobu se používají tři druhy speciálních chmelů, jejichž kombinace dává pivu svěžest a kořenitost citrusů. Dále pak tři druhy tuzemských ječných a karamelových sladů, které zaručují plnou chuť,“ dodává Petr Kostelecký.

Nejlépe chutná vychlazený na 8 až 9 stupňů Celsia a doporučuje se podávat v širokých degustačních sklenicích se širokým hrdlem či ve sklenicích se stopkou. Výborně se hodí k lehkým jídlům, jako jsou ryby, drůbež či saláty. Litovel ALE je v limitovaném množství k dostání také v maloobchodech v samostatném multipacku s dárkem v podobě sklenice zdarma i jako součást degustačního balíčku pivních speciálů s názvem Kolekce litovelského sládka. Olomouckénovinky.cz informovala Gita Jílková.

Pivovarnictví se vrátilo do České Kamenice. Po šedesáti letech

Publikováno:před rokemZdroj:Děčínský deníkAutor:Alexandr VanžuraČeská Kamenice

Dlouhých šedesát let museli českokameničtí čekat na vlastní pivo. Dočkali se až letos, kdy českokamenický pivovar uvařil již několik várek příležitostných piv.

Nyní se pivovar otevřel
i veřejnosti a nové českokamenické pivo si bude možné dát přímo v historických pivovarských budovách.

Majitelé nového pivovaru mají s výrobou mnohaleté zkušenosti. Před lety si totiž otevřeli palírnu, kterou nyní přestěhovali do pivovaru.

„Od samého začátku, kdy jsme palírnu měli, nám bylo jasné, že ji nemůžeme mít v rodinném domě, protože je to hrozně malé. Takže jsme sháněli prostor, kam bychom se přestěhovali. Z několika různých objektů se nám nakonec podařilo koupit pivovar. Je to obrovský objekt, který sám vybízí k tomu, aby byl využit k tomu, čemu sloužil," popisuje majitel českokamenického pivovaru Jan Kotouč. Ten tak bude kromě pivovaru v historických budovách, kde se vařilo pivo i pálilo již několik staletí, provozovat i přestěhovanou palírnu.

První novodobé pivo uvařili v České Kamenici již 
v průběhu letošního roku, nyní, v prosinci, se samotný pivovar otevřel i veřejnosti.
„V době, kdy se zde bude vařit pivo, to chceme nechat otevřené pro veřejnost, aby se lidé mohli podívat, jak se pivo dělá. Já i sládek máme rádi hořké pivo, tak doufáme, že si zákazníci zvyknou," říká Jan Kotouč.

Přestože pivovar teprve začíná, již nyní plánuje poměrně širokou nabídku piv. Mimo jiné by se mezi nimi měl objevit Kamenický Dukát, Kamenická Podkova a Kamenický Zlaťák.

Českokamenický pivovar vsadil na zkušeného sládka. Jan Pavlík má totiž dvacetiletou praxi s vařením piva, působil například i v ústeckém Zlatopramenu, následně přešel do jednoho východočeského pivovaru.

„Plánujeme vařit klasické značky od desítky přes jedenáctku, dvanáctku k tmavé dvanáctce, polotmavé jedenáctce až ke speciálům jako je patnáctka nebo šestnáctka," říká sládek.

„Prostě k pivům, která se dneska dělají pro zpestření trhu," dodává sládek.

Opravovat památkově chráněné objekty, mezi které kamenický pivovar patří, není pro jejich majitele zrovna nejjednodušší. Nemohou si 
v nich totiž udělat vše podle svých představ, řadu věcí musí konzultovat s památkáři.

Nejprve bylo nutné nechat zpracovat stavebně historický průzkum. Při přípravách rekonstrukce investoři řešili 
s památkáři například i to, jakou barvu bude mít fasáda.

Rekonstrukce pivovaru byla finančně náročná a přispěla na ni také prostřednictvím svých fondů i Evropská unie. Přesto kompletní oprava ještě stále není hotová.

„Tu část, která je vidět od silnice, jsme zabezpečili celkově včetně vnitřních konstrukcí. Poměrně hodně práce je uděláno. Je to tak, aby ten objekt mohl sloužit. Prostřední části pro skladování a opravená část pro pivovar a palírnu," přibližuje rozsah oprav Jan Kotouč. Ten plánuje v budoucnu výstav přibližně tří tisíc hektolitrů, kterého by chtěl dosáhnout do tří let.

Podle jeho slov ale není problém v případě zájmu výstav ještě po dokoupení dalších částí technologie zvýšit. Prostorů na to je v českokamenickém pivovaru dostatek.

Ležák, který není ležák. Pivovary tak musí označovat i úplně jiná piva.

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Slavný český ležák – pivo, které se z Plzně rozšířilo za hranice a tvoří už na 70 procent světové produkce – nemusí být ve skutečnosti ležák. Toto pojmenování totiž musejí dávat pivovary na etikety i v případě, že v lahvi není české spodně kvašené a dlouho zrající pivo, ale naprosto odlišný typ – například pšeničné nebo jiné svrchně, a tedy rychleji kvašené pivo, známé z Anglie, Belgie či Ameriky.

Podle vyhlášky, ve které ministerstvo zemědělství rozlišuje jednotlivé druhy piv, je ležák zkrátka úplně každé pivo, které má stupňovitost v rozmezí 11 až 12,9.

Pokud sládek v tomto rozmezí uvaří třeba svrchně kvašené pšeničné pivo, musí ho stejně označit jako ležák. A k tomu přidá slovo „pšeničný“.

Pivovary chtějí už roky toto matoucí označování změnit. Ministerstvo, které právě dokončilo návrh nové vyhlášky (měla by platit od poloviny příštího roku) a přichází s definicí nových druhů piv, však ponechává ležák beze změny.

Odborníci se smějí
„Jde o patvar, kterému se odborníci, včetně našich kolegů v zahraničí, smějí. Já tak například musím jako ležák označovat svůj dvanáctistupňový California Ale. To je, jako kdybyste z hlediska rasy označili člověka za černého bělocha nebo bílého černocha,“ kroutí hlavou plzeňský sládek a majitel minipivovaru Joe’s garage beer Josef Krýsl.

„Je to naprostý nesmysl, ale legislativa to tak bohužel zatím nařizuje,“ komentuje situaci ředitel náchodského pivovaru Primátor Josef Hlavatý.

Primátor má šestnáctiprocentní, tedy mezi českými průmyslovými pivovary zřejmě největší podíl svrchně kvašených piv na své produkci.

Zmatená legislativa
Dlouho nebyl s názvoslovím problém. V Česku se vařila v drtivé většině jen spodně kvašená a ve světě proslavená piva českého typu.

Před lety ale začala, především díky rostoucímu počtu minipivovarů a jejich inspiraci v zahraničí, stoupat také obliba různých typů, jako je weizen – pšeničné, stout (například Guinness), india pale ale (a další typy „ejlů“), vařených z jiných typů obilovin, chmele i kvasnic.

Na to reagoval kromě minipivovarů nejen náchodský Primátor a další větší výrobci, ale i ti obří. Včetně třeba skupiny Heineken (vaří například Krušovice pšeničné) či lídra Plzeňského Prazdroje (pšeničné svrchně kvašené pivo Fénix). I oni musejí na etiketě uvádět, že jde o ležák.

Legislativa zkrátka neřeší zásadní rozdíly v chuti, surovinách ani způsobu výroby, ale pouze kategorie podle stupňovitosti (podílu pevných látek v mladině před kvašením). Takže vyhláška zná jen stolní piva (do 6°), výčepní (7° až 10°), ležáky (11° až 12°), speciály (13° a více) a portery (tmavé nad 18°).

Na odlišné styly výroby reaguje ministerstvo až nyní, kdy v rámci návrhu vyhlášky o požadavcích na nápoje zavádí nové definice a mění některé staré.

„Změny zohledňují nové metody výroby piva a požadavky na jejich označování, a to včetně produkce z minipivovarů,“ říká mluvčí resortu Hynek Jordán.

Důvody, proč vyhláška ponechává matoucí označení u ležáků, však nesdělil. Mezi lidmi z branže se spekuluje o údajných obavách z toho, že by výraz, na který je české pivovarnictví hrdé, zmizel z legislativy.

Nerozlišují ani pivní velmoci
Kategorii ležák, respektive lager, však nerozlišují podle stupňovitosti v legislativě ani takové pivní velmoci, jako je Rakousko nebo Německo. Mají v tomto rozmezí výraz silné nebo plné pivo.

Označení ležák také používají, ale mohou tak být dobrovolně popsána piva s rozdílnou stupňovitostí. A především jen ta, která skutečně jsou ležákem. A to navrhuje také Českomoravský svaz minipivovarů.

„Vyhláška je nyní v meziresortním připomínkovém řízení a ještě se pokusíme změnu prosadit. Jde zkrátka o to, abychom nemuseli povinně používat termín ležák u piv, která mají s ležákem pramálo společného,“ uvedl šéf svazu Jan Šuráň.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.17.08.2017 11:515.316/5.316