Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Ručně dělané pivo do Tesca? Proč ne, říká majitel pivovaru

Publikováno:před rokemZdroj:Vitalia.czAutor:Lenka Krbcová

Se slovenským pivem vstupuje na český trh, navíc pod hlavičkou Tesca. Nebojíme se, říká majitel Karpatu Andrej Sabovčík.

Výstavem, tedy produkcí piva, se řadí mezi malé slovenské pivovary, zkušenostmi a přístupem je to velký profesionál. Pivovar Karpat vznikl před rokem, u jeho zrodu stáli mimo jiné manželé Sabovčíkovi, spolumajitelé společnosti, která pivovar na západním Slovensku vybudovala. Slovenský obchodník Andrej Sabovčík má profesně s pivem letité zkušenosti, stejně tak jeho žena Miriam. „Uvařili jsme první pivo a zároveň jsme již řešili obchodní strategii,“ považuje za důležitý krok k úspěchu Andrej Sabovčík. Nestačí umět pivo uvařit, musíte vědět, co s ním dál. Jak upozorňuje spolumajitelka pivovaru, zásadní rozdíl mezi nimi a dalšími malými pivovary na Slovensku (a možná nejen tam) je, že lidé z Karpatu dělají s pivem roky, mají distribuci, vědí, kam pivo dát a za kolik. „Když si pivovar otevře ajťák, neví, co s ním,“ říká Miriam Sabovčíková.

V pivovaru Karpat se již na počátku rozhodli, že nebudou mít pivo jen v sudech, jak to preferovaly ostatní malé pivovary, ale také v lahvích. A ty že dostanou do velkého maloobchodního řetězce. Povedlo se. Slovenská jednička Tesco nejprve začala svým zákazníkům nabízet piva značky Karpat, od léta má v nabídce šest řemeslných piv pod prémiovou privátní řadou Tesco Finest, které pro ni v Karpatu vaří. „Do jiné než prémiové řady bychom nešli,“ komentuje Andrej Sabovčík. Tesco navíc zhruba před rokem transformovalo svoji strukturu a nyní řeší obchody v rámci střední Evropy pro čtyři země naráz: Polsko, Maďarsko, Českou republiku a Slovensko. Znamená to mj. sjednocení sortimentu v těchto zemích včetně piva a to pak včetně tzv. privátních značek, tedy produktů vyráběných speciálně pro daný řetězec. „Většina řetězců prezentuje svým zákazníkům privátní piva v těch nejlevnějších cenových kategoriích. Tesco staví privátní značku od nejlevnějších až po prémiová piva. Jako jediní nabízíme privátní značku v tzv. řemeslných pivech,“ říká Jaromír Koudelík, manažer nákupu piv v rámci střední Evropy pro obchody Tesco.

Těmi jsou právě piva z pivovaru Karpat. „Jedná se o piva svrchně kvašená a v Tescu najdete šest klasických zástupců této řady: jsou to ALE, IPA, ležák LAGER, WHEAT neboli pšeničné pivo a tmavá piva STOUT a PORTER,“ vyjmenovává Andrej Sabovčík.

Češi jsou dost hrdí na svoje pivo, samozřejmě ho umíme nejlíp na světě. Nebojíte se přijít na český trh se slovenským pivem?
Jsme pivovar, který má vrchního sládka z České republiky, Moravy, Tomáše Hubu, jednoho z nejlepších, takže se nebojíme. My jsme takový česko-slovenský produkt. Dokonce jsme chvíli uvažovali nad tím, že bychom používali značku Made in Czechoslovakia.

Vy vlastně používáte i chmel a slad z České republiky? Proč?
V těchto zeměpisných šířkách je moravský slad a žatecký chmel pro český ležák určitě to nejlepší. Je jasné, že do ostatních piv, svrchně kvašených, ještě dodáváme zahraniční suroviny.

Vaše pivo označujete jako „craft beer“, tzv. řemeslné pivo. Co si pod tím máme představit?
Znamená to „urobený rukou“, takže důležité je, že u tohoto piva je vysoký podíl ruční práce. To znamená, že nezapnete počítač, který vám všechno přesně nadávkuje, uvaří, smíchá. U nás každých deset, dvacet minut vaření piva je pod přímým dohledem „ruky a oka“ našich sládků. Ručně dělají rozbory, ochutnávají… podíl ručního vaření piva je neporovnatelný s průmyslovým pivem. Ve velkém pivovaru se piva lidská ruka téměř nedotkne. U nás je ruka sládka u vaření každou minutu.

V České republice raketově roste počet minipivovarů, které podle definice „uvaří“ do deseti tisíc hektolitrů ročně. Jak se dělí pivovary na Slovensku a kam byste spadali vy?
Na Slovensku se pivovary dělí pouze na malé a velké. Malé jsou do dvou set tisíc a velké nad dvě stě tisíc hektolitrů piva za rok. V tomto jsme dost pozadu za Českou republikou. Kdybychom byli u vás, spadáme do deseti tisíc hektolitrů.

Jak se malý pivovar ze Slovenska dostane do nabídky Tesca?
Malým slovenským pivovarům se často vyčítá, že neumí dělat obchod a marketing. My jsme dali dohromady skupinu profesionálů. Naši sládci vaří pivo a já obchoduji. A tím, že už mám určité zkušenosti a znalosti, které jsem z velkého pivovaru přinesl do rodinné firmy, věděl jsem, že chci být úspěšný i v maloobchodních sítích. Tak jsme oslovili Tesco, které je na Slovensku jednička. S Karpatem jsme byli nejprve jen na Slovensku, a když to bylo podle lidí z Tesca úspěšné, začali jsme řešit projekt privátní řady a ta už šla do celé střední Evropy. Nebáli jsme se a máme poměrně přesné kalkulace, což je poměrně častý problém malých pivovarů, že ani nevědí, za kolik pivo vyrobí. Někteří „domovařiči“, ze kterých se staly malé pivovary, mají vůči nám někdy i předsudky. Snesla se na nás velká vlna kritiky, proč dáváme craft pivo do Tesca. Já jsem se jich zeptal, v čem je to jiné, když si člověk může koupit to pivo třeba v Tescu v Michalovcích, proč by to měla smět prodávat jen pivotéka v Košicích? Proč bychom Tesco nemohli použít jako distribuční kanál pro to, aby se naše pivo dostalo k co největšímu množství zákazníků?

Slyšela jsem, že jste zpočátku chtěli navařit několik druhů piv a až podle ohlasu a zájmu o ně se rozhodnout, co bude váš hlavní sortiment. Už jste se rozhodli?
Ano, to je pravda. Jako každý nový pivovar jsme začali zkoušet. Věděli jsme, že s ležákem nic nepokazíme a že ho budeme mít v portfoliu, ten byl na varně jako první. Věděli jsme, že budeme rovněž vařit IPA-u patnáctistupňovou (svrchně kvašené pivo z Anglie). Nakonec všechna piva, která jsme navařili, zůstala ve varném plánu, jen se sezónně rozdělila. Jediné pivo, které se neujalo, byla desítka, uvařili jsme jednu várku a ani tu jsme nedokázali celou prodat, lidé ji od nás zkrátka neočekávali. Naše nejnižší stupňovitost je tedy dnes jedenáctka.

Jaký podíl vaší produkce teď připadá na Tesco? Kolik piva mu dodáváte?
Je to zhruba padesát procent naší produkce.

Hospodská tradice pohání marketing Dnů českého piva

Publikováno:před rokemZdroj:E15.cz

Svátkem svatého Václava vyvrcholily marketingové aktivity českých pivovarů. Pivovarští mají totiž oblíbeného svatého za svého patrona a oslavy českého piva letos protáhli na dobu od 23. září do 1. října.

Akce Dny českého piva, do jejíž doby trvání se koncentrují marketingové a komunikační akce Českého svazu pivovarů a sladoven, se z původní jednodenní Svatováclavské slavnosti českého piva rozšířila na devět dní a přitáhla většinu českých pivovarů i hospod.

Její PR zajišťuje nová partnerská agentura svazu Native PR. Kampaň sází i na spojení se stále oblíbenější gastronomií, a doporučuje tak letos pít pivo spolu s oblíbenou, byť málokde podávanou specialitou – kančím se šípkovou omáčkou.

Slavnostní naražení sudu piva ŠPRINGL

Publikováno:před rokemZdroj:Město NáchodPrimátor

Ve čtvrtek odpoledne 22. října slavnostně narazil na náchodském náměstí sládek pivovaru Petr Kaluža spolu se starostou města Náchod Janem Birke sud s pivní novinkou ŠPRINGL ... fakt dost dobrý ležák. Sudy jsme přepravili z pivovaru stylově koňským povozem za doprovodu skupiny Klapeto. Všichni příchozí, kteří na náměstí dorazili, vytvořili skvělou atmosféru. A ti, kteří ochutnali jistě ani nelitovali, protože ŠPRINGL - chmelený zeleným hlávkovým chmelem je fakt dost dobrý.

Sládek Petr Kaluža ještě v předvečer zahájení Dnů českého piva osobně navštívil čtyři náchodské hospody, kde pivo ŠPRINGL místním štamgastům představil a několik prvních půllitrů sám načepoval. Pivní novinku čepuje po celé republice více než 150 restaurací, barů, hospůdek a pivnic.

Přímo v areálu pivovaru, v návštěvnickém centru budeme světlý ležák ŠPRINGL čepovat v sobotu 1. října, kdy pořádáme Den a noc otevřeného pivovaru. Zájemci o exkurzi zdarma rezervujte se a pište na e-mail: marketa.flouskova@primator.cz nebo volejte: 732 154 955.

Pivo pomáhá rozeznávat některé emoce

Publikováno:před rokemZdroj:21století.czAutor:Pavel Škopek

Konzumace alkoholu obecně narušuje úsudek, podle nové studie však má pití piva přesně opačný účinek. Švýcarští vědci z univerzity v Basileji zjistili, že může zlepšit schopnost lidí rozpoznat určité emoce, jako je štěstí.

Během studie měla skupina 60 osob ve věku od 18 do 50 let za úkol vypít přibližně půl litru alkoholického nebo nealkoholického piva. Množství přitom bylo stanoveno s ohledem na to, aby byla potenciálně ovlivněna jejich schopnost rozeznávat emoce, ale zároveň neměli být opilí natolik, aby nemohli plnit úkoly ve studii.

V jednom z experimentů ukázali výzkumníci účastníkům fotografie tváří, které vyjadřovaly šest základních emocí – strach, smutek, znechucení, štěstí, hněv a překvapení – a požádali je, aby přiřadili ke každému obličeji příslušnou emoci. Ukázalo se, že lidé, kteří pili alkoholické pivo, byli lepší v rozpoznání obličeje vyjadřující štěstí, než ti, kteří pili nealkoholické pivo. Další experimenty pak ukázaly, že lidé pijící alkoholické pivo mají rovněž větší touhu trávit čas ve společnosti jiných lidí. Ten účinek byl přitom výraznější u žen než u mužů.

Podzim? Nastává doba pivních speciálů. Sládci chystají novinky

Publikováno:před rokemZdroj:Brněnský deník

Nejvíc piva se vypije v horkém létě, s podzimními měsíci a chladnějším počasím přichází propad. Sládci však chystají speciály.

V letním vedru dává přednost malinovce nebo cideru, na podzim se vrací k pivu. „Většinou chodím do podniků, kde mají vždy nějaký pivní speciál, který rád vyzkouším," svěřil se Brňan Václav Orava.

Právě pro něho a další fanoušky chmelového nápoje je podzim v Brně ideální období. Minipivovary totiž chystají novinky.

Například Líšeňský pivovar. „V nejbližších dnech představíme čtrnáctistupňový India Pale Ale. Naposledy jsme uvedli bavorský ležák z německých kvasnic. Další speciály budeme představovat zhruba po měsíci," uvedl sládek Jiří Čejka.

Také Petr Hauskrech ve svém pivovaru chystá novou nabídku. „V říjnu uvedeme limitovanou edici Brněnské dvanáctky, která bude dvakrát chmelená z čerstvého chmele ze Žatecka. Také připravíme tmavou třináctku Black Flek," odhalil plány Hauskrecht.

Zvýšit výstav se nyní snaží v minipivovaru Lucky Bastard. „Sedminásobně zvětšujeme pivovar, protože jsme kvůli kapacitě nemohli vařit všechna piva, která jsme měli v nabídce," vysvětlil Jan Grmela. Na podzim však i napříč přestavbě chystají světlou výrazně chmelenou dvanáctku a speciál Virgin Ale.

Problém s kapacitou má také pivovar Charlie's Square. „Chtěli bychom kromě naší jedenáctky připravovat i další druhy piv. Protože ale vaříme přímo v restauraci, nemáme na to potřebné místo," informoval za podnik Petr Barták. Na podzim proto na rozdíl od jiných žádné novinky na trh neuvedou.

To však není případ pivovaru U Richarda v brněnském Žebětíně. „Na podzim chystáme tmavý svrchně kvašený Staut a do Vánoc Vídeňský speciál, který si lidé loni pochvalovali. Proto jsme se rozhodli u něj zůstat i letos," uvedl sládek Milan Trávníček.

V České republice je přes tři sta minipivovarů. Podle viceprezidenta jejich svazu Jana Kočky ale nejde o přímou konkurenci velkým výrobcům. „Spíše zpestřují nabídku na trhu. Konkurovat ani nemohou, protože mají omezenou roční produkci," uvedl Kočka.

Návštěvníky Pilsner Festu přepraví z Prahy do Plzně speciální vlak Pilsner Expres

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeň.cz

Ty, kdo se chystají 1. října oslavit v plzeňském pivovaru 174 let od uvaření první várky ležáku, sveze z Prahy do Plzně speciální Pilsner Expres. Vlak vypraví Plzeňský Prazdroj společně s Českými drahami a na Pilsner Fest, tedy narozeninovou oslavu plzeňského piva, doveze cestující zdarma. Už cestou navíc zažijí tu pravou festivalovou atmosféru.

Narozeninový vlak Pilsner Expres vyrazí na Pilsner Fest v sobotu 1. října ze zastávky Praha hlavní nádraží, a to v 10:30. Vlak zastaví ještě v dalších 4 zastávkách a jeho finální stanicí bude Plzeň, místo vzniku tradičního ležáku. Už cestou se o pivní a narozeninový zážitek všech cestujících postarají šenkýřky v dobových kostýmech s hudebním doprovodem. Ty také doprovodí všechny gratulanty z plzeňského nádraží až k branám pivovaru na oslavu.

„Oslava výročí uvaření první várky plzeňského piva je pro náš pivovar každoročně největší událostí. Chceme, aby ho společně s námi oslavili i lidé ze vzdálenějších míst, proto jsme, letos poprvé, pro milovníky dobrého piva z Prahy, Berouna a dalších měst připravili speciální narozeninový vlak. Už v něm se můžou naladit na festival a taky si třeba zasoutěžit o zajímavé pivní ceny,“ říká Stanislav Pekárek z Plzeňského Prazdroje.

Vlak odveze návštěvníky Pilsner Festu také zpět z oslavy. Z Plzně vyrazí na cestu z hlavního nádraží ve 23:30 a do Prahy dorazí v 01:00 v neděli 2. října.

Kdo by chtěl být na Pilsner Festu už se zahájením hlavního dopoledního programu a zároveň dává přednost pohodlnému a rychlému cestování vlakem před automobilovou dopravou, může využít některou z klasických linek Českých drah, které odjíždí z Prahy do Plzně v 9:12 nebo 10:12.

Zraje pivo z čerstvě sklizeného chmele

Publikováno:před rokemZdroj:Třebíčský deníkDalešice

Ladislav Němeček dělá v dalešickém pivovaru sládka dva a půl roku, předtím byl čtyři roky podsládkem. Na jeho práci ho nejvíc baví, když lidem pivo chutná. Jeho Dalešické májové získalo letos ocenění Nejlepší pivo roku 2016 v Českých Budějovicích u laické i profesionální poroty a také punc Regionální potraviny.

Pivo se vyrábí, nebo vaří? Jak to je?
Vyrábí. V některých fázích výroby se i vaří.

Jaká technologie je tedy k výrobě potřeba?
V Dalešicích máme klasické technologické vybavení, tedy varnu, otevřené kvasné kádě na spilce a ležácký sklep. Většina zařízení pochází z roku 2011, jde tedy zároveň o zařízení moderní, na kterém se dá proces výroby výborně kontrolovat.

Existuje recept na dalešické pivo? Podle čeho se vlastně dělá?
Obecná technologie výroby piva není nic tajného, ta se vyučuje ve školách, máme spoustu pivovarské literatury. Potom už je na každém sládkovi, jak s tím naloží. V pivovaru je však technologický postup, který musí každý dodržovat.

Platí u piva to stejné jako u vína, že každý rok může mít stejná odrůda trochu jinou chuť?
Za rok máme asi osm šarží sladu, chmel bereme od dvou dodavatelů, nové kvasnice vozíme každé čtyři týdny. Určité rozdíly na vstupech jsou. Na tyto změny je potřeba reagovat, aby bylo pivo pořád stejné, tak jak ho mají rádi naši zákazníci.

Podle čeho a jak vybíráte chmel? Odkud ho vozíte?
Chmel vybírám podle konkrétních chuťových a aromatických vlastností, převážně Žatecký poloraný červeňák, který je na výrobu českých ležáků nejlepší. Nakupujeme ho v Žatci.

Co dodává pivu chuť?
Celý proces výroby. Nejde vyzdvihnout jednu věc. Pro dobré pivo je potřeba mít spolehlivé lidi, dobře nastavený proces výroby, kvalitní zařízení pivovaru, prvotřídní suroviny. Tady je důležitá dlouhodobá spolupráce a důvěra. Pivovarský pozdrav je Dej Bůh štěstí, to je potřeba vždycky a všude.

Kolik piva se letos v Dalešicích uvařilo? A jak je to ve srovnání s loňským rokem?
Letos uvaříme kolem 8 500 hl, minulý rok to bylo cca 7 500 hl.

Jaká piva jste letos vařili? Prozradíte, jaká piva do konce roku ještě budete vyrábět a na co se můžeme těšit?
Náš stálý sortiment je Dalešická 11°, Dalešické Májové 13°, Fledermaus 13° a Kouřící králík 12°. K tomu přidáváme během roku speciály. Letos jsme uvařili dvě speciální dvanáctky, Wiener, což je za studena chmelené pivo, dále Anton Dreher, extra hořké, a k tomu nové pivo na letošní sezonu Osvald 10°, to je pivo chmelené všemi deseti běžně dostupnými odrůdami chmele. Ve sklepě nám zraje další nové pivo, dvanáctka z čerstvě sklizeného zeleného chmele. Na konec roku chystáme stejně jako minulý rok Bock 16°, a to ve dvou variantách. Každé pivo nabízíme všem našim restauracím a hospodám, kterých máme zhruba stovku.

Jak vybíráte názvy piv?
Společně a dlouho (smích). Vždycky doufám, že někoho něco napadne. Inspirujeme se významnými jmény, která jsou spjatá s pivovarnictvím. Například Osvald má název podle šlechtitele chmele z první republiky Karla Osvalda.

Před vypitím piva je potřeba udělat důležitý krok. Pivo stočit do sudů nebo do lahví. Jak se děje v dalešickém pivovaru?
Stáčení piva je důležitý úsek ve výrobě. Sudové pivo stáčíme na KEG lince o výkonu třicet sudů za hodinu. Tuto linku jsme zprovoznili na jaře minulého roku, jsem s ní maximálně spokojený. Od loňského léta máme taky ruční stáčení lahví, v drtivé většině jen pro potřebu naší pivovarské restaurace v Dalešicích.

Pivovar, lázně a restaurace. Vítejte v Panském Dvoře v pražských Dolních Počernicích

Publikováno:před rokemZdroj:Ekonom.czAutor:Libor BudinskýPočernický

● Komplex Panského dvora v Dolních Počernicích byl po kompletní rekonstrukci otevřen letos v létě.
● V krásném prostředí zámeckého parku nyní fungují nejen lázně a rodinný penzion, ale především tři zajímavé restaurace s nabídkou české a italské kuchyně.

Komplex Panského Dvora v Dolních Počernicích byl po kompletní rekonstrukci otevřen letos v létě. V krásném prostředí zámeckého parku nyní fungují nejen lázně a rodinný penzion, ale především tři zajímavé restaurace s nabídkou české a italské kuchyně.

V budově bývalého mlýna je umístěna italská restaurace Al Mulino, v prostorech počernického pivovaru našla domov jak příjemná pivnice s názvem Počernický pivovar, tak i česká restaurace Léta Páně zaměřená na moderně pojatou českou kuchyni (ta sídlí v bývalé sladovně). Všechny tři restaurace mají vedle vnitřních prostor také příjemné a prostorné zahrádky. Na poslední z nich se podíváme podrobně.

Akcionáři SABMiller a AB InBev schválili spojení největších pivovarnických skupin

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Filip NeradPrazdroj

Každé čtvrté pivo na planetě pochází ze dvou největších pivovarských skupin na světě. Ve středu padla poslední překážka pro to, aby se tito největší výrobci piva spojili a vytvořili jednu obří společnost. Pak už nic nebude bránit tomu, aby světová pivovarská jednička AB InBev převzala majitele Plzeňského Prazdroje, firmu SABMiller. Obě firmy plánují jednu z největších transakcí v dějinách dokončit v říjnu.

Akcionáři pivovarnických skupin Anheuser-Busch InBev a SABMiller schválili fúzi obou podniků. Po jejich souhlasu už nic nebrání tomu, aby světová pivovarská jednička AB InBev převzala za zhruba 2,5 bilionu korun majitele Plzeňského Prazdroje.

Oba pivovarničtí giganti se na fúzi dohodli loni, museli ale získat souhlas antimonopolních úřadů na trzích, kde působí. Po červnovém referendu o vystoupení Británie z Evropské unie a poklesu kurzu libry musel Anheuser-Busch InBev zvýšit svou nabídku na 45 liber za akcii, jinak hrozilo, že akcionáři největšího konkurenta prodej neschválí. Jeho součástí je i závazek, že nový pivovarnický kolos prodá pivovary SABMilleru ve střední a východní Evropě. Mezi ty patří i Plzeňský Prazdroj.

Přístup na africké a jihoamerické trhy

Oproti původnímu očekávání byl souhlas akcionářů s touto obří transakcí jednoznačný. O spojení nejdříve hlasovali akcionáři skupiny Anheuser-Busch v Bruselu a jednoznačně je podpořili. To nebylo až takové překvapení. AB InBev o koupení SABMilleru usiluje už delší dobu, protože se díky němu bude moct dostat na rostoucí trhy v Africe a Latinské Americe, kde zatím nemá tak silnou pozici.

Překvapivá byla spíš velmi silná podpora fúze mezi akcionáři v SABMilleru. Část jich totiž před středečním hlasováním byla nespokojená s výší nabídky belgického konkurenta. Nakonec ji ale na valné hromadě v Londýně velká většina akcionářů podpořila.

SABMiller přestane existovat
Souhlasila tak i s tím, že značka SABMiller úplně zmizí z trhu. Anheuser-Busch totiž dnes oznámil, že po dokončení obchodu bude celá nová obří pivovarnická skupina vystupovat pod jménem Anheuser-Busch InBev. Podle dosavadních plánů by jejich spojení mělo být dokončeno za necelé dva týdny, konrétně 10. října.

Nadnárodní koncern SABMiller vlastní i české pivovary ze skupiny Plzeňského Prazdroje. Prodej mateřské společnosti se jich dotkne zásadně. Aby skupina Anheuser-Busch InBev dostala souhlas od Evropské komise s pohlcením svého největšího konkurenta a s vytvořením toho pivovarnického gigantu, musela souhlasit s prodejem pivovarů SABMilleru ve střední a východní Evropě.

Prazdroj bez majitele
Kromě pivovarů plzeňského Prazdroje tak bude muset najít nové majitele pro pivovary na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a v Rumunsku. Celková cena těchto pivovarů se přitom odhaduje v přepočtu až na 190 miliard korun.

Tato obří fúze se tímto způsobem ale nedotkne jen pivovarů v Evropě. Anheuser-Busch musí ze stejného důvodu třeba také aktiva SABMilleru v Číně.

Pivovar Zubr letos exportuje tisíce hektolitrů piva do Izraele

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTKZubr

První tisíce hektolitrů piva letos exportuje do Izraele přerovský Pivovar Zubr, který do této blízkovýchodní země dosud nevyvážel. Export do Izraele se vyvíjí slibně a vypadá to na poměrně velké objemy prodaného piva, řekl ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček.

Vývoz do Izraele přerovskému Pivovaru Zubr zařídila česká firma, která má v Izraeli obchodní aktivity. "Náš pivovar už navštívil rabín, který zkontroloval, zda je výroba piva Zubr košer. Schválil nám ji a můžeme do Izraele vyvážet," uvedl Pluháček.

První jedenáctistupňové pivo Zubr bylo do Izraele vyvezeno v srpnu. "Odhaduji, že letos tam exportujeme tři až čtyři tisíce hektolitrů, což je pro nás z pohledu celkového vývozu slušný objem," podotkl Pluháček.

Export se na prodeji Pivovaru Zubr podílí zhruba pětinou. Hlavním vývozním teritoriem zůstává Slovensko, pivovar ale vyváží také do Švédska, Estonska či Finska. Přerovské pivo je nově vyváženo také do Číny a na Kapverdské ostrovy. "Náš export lehce roste. V zahraničí je zájem hlavně o pivo v plechovkách," řekl Pluháček.

Pivovar Zubr loni díky rostoucímu prodeji v Česku i na zahraničních trzích zvýšil výstav piva zhruba o šest procent z 240.000 hektolitrů v roce 2014 na 255.000 hektolitrů. Loňská výroba byla podle Pluháčka nejvyšší za posledních několik let.

Produkce pivovaru za prvních devět měsíců letošního roku kopíruje loňský rok. "Zatím to vypadá, že letos z pohledu výstavu dopadneme zhruba stejně jako loni. Nebylo tak teplé léto, takže prodeje v hlavní sezoně byly o něco menší než v roce 2015. Naopak září a předsezonní období se vydařilo lépe," řekl Pluháček.

Ocenění pro ležák
Pivovar Zubr letos opět zabodoval v degustační soutěži České pivo. Ležák Zubr Grand se stal vítězem v kategorii jedenáctistupňových piv a ocenění si odnesla i piva Zubr Gold a Zubr Classic. "Ležák Zubr Grand se po dvou letech, co je na trhu, stal naší nejprodávanější značkou. Tvoří už zhruba 60 procent námi distribuovaného piva," řekl Pluháček.

Češi podle něj v posledních letech stále častěji dávají přednost jedenáctistupňovému pivu. "Lidé chtějí o něco kvalitnější pivo. Je to vidět hlavně ve městech a větších obcích. Například v Přerově a Hranicích už prakticky neexistuje restaurace, kde by se čepovalo pouze desetistupňové pivo," uvedl Pluháček.

Pivovar Zubr patří do pivovarnické skupiny středomoravských pivovarů Zubr, Holba a Litovel. Jejich roční výstav je do jednoho milionu hektolitrů piva. Pivovary prodávají svá piva především na Moravě a ve východních Čechách.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.06.2018 15:296.352/6.352