Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Prazdroj bude mít nového majitele, schválila Evropská komise

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:ČTKPrazdroj

Evropská komise schválila plánované převzetí druhého největšího pivovaru na světě SABMiller jeho větším konkurentem Anheuser-Busch InBev. Podmínkou však je, že AB InBev prodá skoro všechny pivovarnické aktivity SABMilleru v Evropě, tedy zřejmě i Plzeňský Prazdroj. Vyplývá to z úterního sdělení EK.

EK podmínečně schválila chystané převzetí majitele Prazdroje

AB InBev, který je největším výrobcem piva na světě, transakcí získá třetinový podíl na světovém trhu s pivem. Zamýšlená akvizice ale v některých zemích světa naráží na obavy z narušení zdravé hospodářské soutěže.

Den otevřených dveří v Pivovaru Ferdinand

Publikováno:před rokemZdroj:BenešovDnes.czFerdinand

Pivovar Ferdinand otevře své brány nejen na pivovarský dvůr. Tento pátek 27. května si tak návštěvníci budou moci projít celý areál a také nahlédnout do útrob místního pivovaru, především do varny, spilky a do sklepů, kde končí a v ležáckých tancích čeká pivo na své konzumenty.

V tento den bude možné ochutnat veškerý Ferdinandův sortiment včetně všech speciálů v nefiltrované podobě. Celý pivní zážitek jistě umocní nově získané ocenění TOP Delikatesa, kterou na další 4 roky získal polotmavý speciál Sedm Kulí. K tomu všemu zahraje Český Šraml pod taktovkou Jana Slabého.

Benešovský pivovar je hned vedle vlakového i autobusového nádraží, což jistě může potěšit návštěvníky z Prahy či dalších lokalit, kteří si tak budou moci Den otevřených dveří bezstarostně užít. Jednodenní vstupné do areálu stojí 50 Kč a současně každý platící má nárok na jedno pivo nebo limonádu zdarma. Areál se všem zájemcům otevře v 15 hodin, poslední prohlídky pivovaru končí v 19 hodin.

Smutní Česko, Řepka i Čvančarová. Zemřel ´pivní král´ Vladimír Černohorský

Publikováno:před rokemZdroj:Prásk!

U baru před ním ustoupil i potetovaný drsňák Tomáš Řepka, odolal magicky přitažlivé Vice Kerekes, sbalil Jitku Čvančarovou. To byl bohužel poslední úspěch nekorunovaného pivního krále, herce Vladimíra Černohorského.

Celou první polovinu května snad nebyla na televizních obrazovkách v Česku nikoho vidět víc než pražského herce Vladimíra Černohorského. Postarší muž, který pocházel ze středočeských Votic a do Prahy se přestěhoval kvůli práci, odešel právě během pro české barvy nepříliš úspěšného šampionátu.

„Kamarádili jsme se dlouho, i když jsme se v poslední době tolik nevídali, protože Vláďa žil v Praze,“ řekl deníku Aha! jeden z jeho přátel z rodného městečka.

Podle kamaráda, kterého vypátrali novináři, byl příčinou úmrtí únavový syndrom, kvůli kterému měl vladimír Černohorský deprese. Ty ho nakonec dohnaly až ke smutnému konci.

„Co se stalo, vím vlastně jen z doslechu – co se tady po Voticích povídá. On trpěl nějakým únavovým syndromem, na to měl i omezenou pracovní schopnost. A ta nemoc ho prý zachvátila takovým způsobem, že ho to dostalo do depresí a výsledek byl to, co se stalo. Myslím, že na tom něco bude, že příčinou byly deprese,“ dodal ještě Vladimírův kamarád.

Smutný skok zaskočil také Černohorského kolegy, s kterými pracoval. „Je mi to obrovsky líto a celé rodině vyjadřuji upřímnou soustrast. Respektuji soukromí rodiny a k dané záležitosti už se nebudu více vyjadřovat,“ nechala se v deníku Blesk slyšet herečka Jitka Čvančarová.

Pivovar si postavil pivovod. Vše začalo jako vtip

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Xavier Vanneste, dědic dynastie pivovarníků ve středověkém městě Bruggy, se jednoho jarního rána probudil, podíval se z okna a na ulici zahlédl dělníky pokládající podzemní sítě kabelů před jeho domem, který se nachází na stejném starověkém náměstí, jako jeho pivovar. A najednou ho to napadlo - pivovod.

"Okamžitě jsem si uvědomil, že tohle je řešení," řekl Vanneste listu The Wall Street Journal (WSJ). Flotila nákladních aut pivovaru totiž měla problémy s průjezdem úzkých dlážděných uliček města a situace byla od roku 2010, kdy pivovar přesunul svoji stáčírnu ven z města, stále horší.

"Vše začalo jako vtip," dodává Vanneste. "Nikdo nevěřil, že to bude fungovat." Po čtyřech letech je potrubí jen několik týdnů před dokončením. Táhne se v délce tří kilometrů od pivovaru De Halve Maan v centru do stáčírny v průmyslové oblasti. Bude schopno přepravit 6000 litrů piva za hodinu. Stovky jízd nákladními auty již nebudou nutné.

Nedlouho poté, co projekt oznámil, začali obyvatelé města snít o odčerpávání piva pro svoji osobní potřebu. Místní satirická televize dokonce přišla s kanadským žertíkem a uvedla, že lidem žijícím blízko trasy budou moci být instalovány do jejich domů pípy. To však Vanneste vyvrací a upozorňuje, že nebude možné se napojit na pivovod ani nelegálně, protože je z polyetylénových trubek. Ty jsou podle něj silnější než ocel.

Zájem veřejnosti o projekt mu však vnukl jiný nápad. Rozhodl se částečně financovat investici ve výši čtyři miliony eur (108,1 milionu Kč) nabídkou celoživotních dodávek piva. Získal tak od milovníků piva na projekt 300 tisíc eur (8,1 milionu Kč). Zájemcům byly nabídnuty tři možnosti. Nejdražší, zlaté členství, které stojí 7500 eur (203 tisíc Kč), opravňuje držitele k tomu, že celý život bude denně dostávat lahev piva Brugse Zoot o objemu 325 ml, jehož maloobchodní cena je 1,7 eura (46 Kč), a k tomu obdrží 18 personalizovaných sklenic.

Jedním z 21 lidí, kteří se rozhodli přispět k investici, je Philippe Le Loup, který provozuje restauraci na náměstí Simo Stevin, několik stovek metrů od pivovodu. Jeho podnik prodá přes 7000 litrů piva Brugse Zoot ročně. Le Loup ale říká, že by dal raději přednost přímému napojení na pivovod, které by mu ušetřilo spoustu tahání pivních sudů. Nicméně kromě piva pro sebe koupil i bronzové členství v ceně 220 eur (6 tisíc Kč) pro všech svých 12 zaměstnanců. Členství je opravňuje k získání lahve piva o objemu 740 ml ročně po celý život.

"Celkem jsem investoval přes 10 tisíc eur," říká 35letý místní rodák. "Vypočetl jsem, že když si budu vyzvedávat všechna svá piva zdarma 15 let, investice se mi vrátí," uvádí s tím, že hodlá většinu těchto piv vypít sám. "Až mi bude 50, začnu vydělávat," dodává.

Místní pivovod je inspirací i pro město. Bruggy loni navštívilo 6,6 milionu turistů a již dlouho hledá město řešení, jak omezit dopravu v historickém centru, které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Starosta města Renaat Landuyt považuje pivovod za průlom a zvažuje výstavbu dalších produktovodů pro jiné komodit, včetně čokolády, která je jednou z dalších ceněných komodit v Belgii.

Přes sto druhů piv na 1. ročníku Beerfestu!

Publikováno:před rokemZdroj:FANTOM.czAutor:Michaela Vávrová

1. ročník festivalu Beerfest Ostrava láká na širokou pivní nabídku místních i přespolních pivovarů. Festival se koná 17. a 18. 6. 2016 v Dolních Vítkovicích a na jednom místě budou moci návštěvníci ochutnat více než stovku pivních značek od třicítky větších i menších pivovarů. Kromě bezkonkurenční nabídky se lidé mohou těšit na oblíbené české kapely a bohatý doprovodný program.

Z větších pivovarů nebude chybět třeba Radegast, Bernard, Černá Hora, Litovel či Zubr. Hojně zastoupeny však budou i menší pivovary, a to například Zobak z Bílovce, Karvinský pivovar, Brabčák z Vratimova, Venuše z Havířova-Podlesí, Valašský pivovar z Kozlovic, Městský pivovar Štramberk či Koníček z Vojkovic. Z přespolních minipivovarů se návštěvníkům Beerfestu představí například Jadrníček z Náměště na Hané, Bravůr z Loučné nad Desnou, Zámecký pivovar Břeclav a mnoho dalších.

„V posledních letech nastal ohromný boom minipivovarů, které jsou rozesety po městských a vesnických restauracích, a pokud člověk není místní, nebo na daný podnik náhodou nenarazí, často se o řadě pivovarů vůbec nedozví. Naším cílem proto bylo dostat na Beerfest co nejvíce pivovarů, aby nabídka byla co nejpestřejší a návštěvníci měli v průběhu dvou dnů z čeho vybírat,“ uvedla za pořadatele Beerfestu Ostrava Gabriela Kuncová.

Kromě široké nabídky pivních značek Beerfest přináší také bohatý hudební program, který začíná v pátek v 15:30 a v sobotu ve 13 hodin. Mezi kapelami nechybí například Olympic, Čechomor, Divokej Bill, Mňága a Žďorp či Wohnout. V nočních hodinách pak program vyvrcholí taneční párty s Darou Rollins, Robertem Burianem nebo House Madness.

Pořadatelé festivalu nezapomněli ani na fotbalové fanoušky a počítají s vybudováním speciální zóny s velkoplošnou projekcí, kde bude možno v pátek 17. 6. od 18 hodin sledovat zápas mezi Českem a Chorvatskem na Mistrovství Evropy 2016. Beerfest nabízí také řadu aktivit pro děti, které se mohou zabavit v dětské zóně se skákacími hrady, trampolínami a dalšími atrakcemi.

Zajímavosti o Beerfestu
● Třicítka pivovarů z více než 20 měst a obcí
● Nejvzdálenější pivovar: Humpolec (Bernard)
● Nejbližší pivovary: Ostrava (Pivovarský dům Ostrava, Pivovar Garage, Starobělský pivovar)
● Více než 100 druhů piva
● Stánky s jídlem o celkové délce 120 metrů
● 18 kapel a interpretů
● Fanouškovská zóna s velkoplošnou projekcí pro sledování zápasu Česko-Chorvatsko na Mistrovství Evropy 2016
● Dětská zóna s atrakcemi

Vstupenky
Vstupenky lze zakoupit v předprodeji přes portál Ticket Art. Jednodenní běžné vstupenky stojí 200 Kč, jednodenní VIP vstupenky pak 900 Kč. Cena pro děti do 18 let je 100 Kč, děti do 140 cm mají vstup zdarma. Na místě bude možno zakoupit jednodenní vstupenky za 240 Kč. Cena pro držitele ZTP a ZTP/P je 30 Kč. Ti, kteří využijí možnost zakoupit si VIP vstupenky, se mohou těšit jak na větší komfort, (například vchod bez front, samostatné toalety), tak další výhody (levnější nápoje, možnost setkat se s účinkujícími, lepší výhled na pódium).

Doménou Českého pivního festivalu je párování piva a jídla

Publikováno:před rokemZdroj:Výletník.czKrušovice

Všichni pivní fajnšmekři se dočkali - po roce se opět koná Český pivní festival. Tradičně se uskuteční v Praze na Letné, letos od 12. do 28. května. Značka Krušovice coby hlavní partner této jedinečné akce nabídne piva ze svého portfolia v hlavním stanu v krušovických barvách. Speciálně při této příležitosti se představí Desítka a Dvanáctka, mimořádně chmelené za studena a připravené výhradně pro tento festival. Po loňském úspěchu bude značka Krušovice opět předvádět snoubení (párování) chutí jídla a piva. Hosté festivalu se tak mohou těšit na spoustu zajímavých informací.

Párování piva s jídlem se značka Krušovice věnuje systematicky už několik let a vychovává si z řad svých zaměstnanců odborníky na tuto ojedinělou aktivitu. Párování tak na festivalu představí obchodní sládek Petr Karlovský a pivovarský sládek Michal Havrda z Královského pivovaru Krušovice. Párováním chce značka Krušovice ukázat, jak lze pivo s gastronomickými specialitami dobře kombinovat – a pro někoho možná bude překvapením například to, že se některé druhy piv hodí i ke sladkým dezertům. To je případ piva Krušovice Černé, které se bude podávat s kvalitní hořkou čokoládou s kávovým zrnem. Krušovice Mušketýr dobře ladí s paštikovou kanapkou a karamelizovanou šalotkou, Krušovice Pšeničné s kanapkou s marinovaným lososem a Krušovice Dvanáctka s kanapkou se zlatým sýrem Romadúr. Všechny tyto kombinace právě s odborným komentářem mohou hosté festivalu na místě vyzkoušet, protože si mohou zakoupit degustační tácek s uvedenými specialitami.

Na Českém pivním festivalu se dále představí piva, která krušovičtí sládci uvařili výhradně pro tuto příležitost, například Krušovice Dark Chilli. Temný charakter tohoto ležáku nabízí ve srovnání s jinými druhy tmavých piv zcela jedinečnou chuť. Výrazné aroma praženého sladu, podtóny kávy a čokolády jsou dokonale podrženy divokou hřejivou chutí chilli. Ležák tak v přeneseném slova smyslu pálí i hřeje. Krušovická Desítka i Dvanáctka sice patří do standardního portfolia pivovaru, nicméně speciálně u příležitosti festivalu bylo použito jejich chmelení za studena. Jde o nový trend, se kterým Krušovice ve větším měřítku začaly v loňském roce. „Většina chmelových silic, tedy látek odpovědných za chmelové aroma, vytěká během vaření mladiny a do hotového piva se pak dostává pouze jejich stopové množství. U běžných piv je proto chmelové aroma velmi slabé, až nerozeznatelné. Při studeném chmelení se během ležení aromatické látky z chmele dále uvolňují, čímž se v hotovém pivu docílí výrazné chmelové vůně,“ vysvětluje důvody studeného chmelení sládek Královského pivovaru Krušovice Michal Havrda.

Krušovická Desítka i Dvanáctka a další pivo z portfolia Malvaz se bude na festivalu čepovat z tanku a výhradně do skla. Ze sudů se dále budou čepovat Krušovice Pšeničné, Krušovice Černé a zmíněný speciál Dark Chilli.

Češi objevili kouzlo piva v plechovce, prodeje rostou dvouciferným tempem

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:Dušan Kütner

V západní Evropě a Spojených státech je pivo v plechovce běžná věc, v Česku však šlo léta o okrajovou záležitost. Přístup Čechů k plechovkovému pivu se ale mění. V uplynulých dvou letech prodeje piva v plechovém obalu rostou dvouciferným tempem. Pivo v plechovce přitom bývá dražší než v lahvi. Nárůstu ale pomáhá i export, který táhne tuzemské pivovarnictví již od dob krize.

Loni tak stouply prodeje piva v plechovce podle údajů Českomoravského svazu pivovarů a sladoven o celou čtvrtinu a podíl plechovkového piva na tuzemské spotřebě dosáhl sedmi procent, což je o dva procentní body více než o rok dříve. Tempo růstu se přitom stále zrychluje – mezi lety 2013 a 2014 činil šestnáct procent, o rok dříve pak jen osm. Naopak další obaly – lahve, sudy a plastové lahve – se loni prodávaly méně.

Rostoucí zájem dokonce přiměl některé producenty k nemalým investicím. Pivovar Krušovice ze skupiny Heineken dal loni sto milionů korun do nové balicí linky na plechovky. Do nové stáčecí linky do plechovek nedávno investoval Pivovar Nymburk padesát milionů korun, což z ní činí největší investici v historii „hrabalovského“ pivovaru. Předloni mu stoupla poptávka po plechovkovém pivu o výrazných 34 procent a loni to bylo obdobné. Novou stáčecí linku plánuje i Prazdroj.

„Pivo v plechovce má při nynějším životním stylu a jisté pohodlnosti lidí svůj podíl na trhu. Sedm procent není konečné číslo, předpokládáme, že jeho podíl na trhu naroste do dvouciferných čísel,“ řekl ředitel a majitel nymburského pivovaru Pavel Benák. Splácet úvěr přitom pomáhá i zájem jiných pivovarů bez vlastní linky o stáčení piva do plechovek.

Nárůst prodejů o pětinu zaznamenala loni i předloni tuzemská dvojka Staropramen. Loni proto firma investovala do stáčecí plechovkové linky na pražském Smíchově více než 100 milionů korun. Rostoucí zájem přičítá mimo jiné tomu, že Češi jezdí stále častěji na dovolené, na které je praktičtější vzít si balení plechovek než basu lahví.

„Plechovkový obal skýtá jisté pohodlí a umožňuje vypít pivo i v situaci, ve které by si člověk pivo ve skle nebo točené nebyl schopen dát. A jak i česká společnost bohatne, je ochotna připlatit si i za pivo v plechovce,“ řekl již dříve deníku E15 tehdejší šéf Staropramenu Zbyněk Kovář.

Češi a pivo? Jsme konzervativní, ale nové chutě nás lákají, říká sládek

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeňský deníkAutor:Miroslava VejvodováModrá Hvězda

Pivo. Nápoj, kteří mnozí Češi považují za národní poklad. O oblibě tohoto moku svědčí i údaj, který byl před jedenácti lety zapsán do Guinnessovy knihy rekordů. V ní stojí, že Češi se řadí se spotřebou piva 160,5 litru na osobu za rok k největším konzumentům piva na světě.

Nebývalý rozkvět zažívají v posledních letech takzvané malé pivovary. Mezi těmi západočeskými je nepřehlédnutelný pivovar Modrá hvězda v Dobřanech, založený v roce 1998, jehož piva se pyšní hned několika oceněními. Jmenujme například zlaté pivní pečetě, medaile za české pivo roku, jarní cenu českých sládků nebo titul Regionální potravina Plzeňského kraje. „Pokud chce být výrobce piva úspěšný, musí do té práce vkládat hlavně lásku. To je celá filozofie," vysvětluje muž, který za vším stojí, dobřanský sládek Petr Petružálek. Loni mimo jiné obdržel výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie.

Čím to je, že malé pivovary u nás zažívají takový boom?
Pozor, ve světě je podíl malých pivovarů na trhu mnohem větší, u nás máme ještě hodně co dohánět. Malé pivovary dnes v tuzemsku zaujímají zhruba jeden a půl až dvě procenta pivovarského trhu ve srovnání s těmi velkými hráči, kteří vyrobí více než deset milionů hektolitrů piva za rok. Pro srovnání náš dobřanský pivovar vyrobí do pěti set hektolitrů piva za rok.

Dále je důležité si říct, že Češi jsou, co se týče piv, hodně konzervativní. Jsou však také zvědaví a novoty je lákají, a právě to nahrává minipivovarům. Lidé objevují a vyhledávají nové chutě. Podívejte se na hospody, které začaly nabízet piva z malých pivovarů. Ta piva mají výtoč a daří se jim. Podle mého názoru je dobré, když je výběr pestrý.

Na Plzeňsku je dnes malých pivovarů hodně, kolem tří desítek. Jak si má člověk vlastně vybrat?
Na tohle nejde přesně odpovědět. Podstatné ale je, že člověk ten výběr má a sám si pak vybere to, co mu chutná.

Je tedy dobře, že se u nás malé pivovary rozrůstají?
Rozhodně ano. Já jsem byl například v únoru v australském Melbourne, což je tedy oproti Plzni obrovské město, a tam je kolem stovky minipivovarů. Není výjimkou, že přijdete do místního klubu a na čepu máte čtyřicet druhů piv.
Chci tedy podotknout, že je dobře, že malé pivovary přibývají i u nás.

Není to ale někdy na úkor kvality?
Důležité je říci si, co je dobré a co je špatné. Ne každý minipivovar bude automaticky vyrábět dobré pivo jenom proto, že je to minipivovar. Přál bych si, aby zákazník začal vnímat vlastní chuť piva, aby rozlišoval. Nemůže mu být jedno, jaké pivo pije.

Co je pro sládka důležité?
Prioritou dobrého výsledku je čistota. Můžeme si povídat o tradičních surovinách, jako je voda, slad, chmel či kvasnice, to je ale standard, který musí být kvalitní, když chcete kvalitní výrobek. Další faktor, který beru v potaz, je nebát se investovat, protože i když děláme všechno ručně, vidím, že je zapotřebí do toho stále investovat. Základem jsou tedy čistota a suroviny a před ně bych já osobně dal ještě lásku. Pivovarnictví miluji, je to můj život, a tohle když dáte tomu výrobku, tak musí být dobrý.

Hodnotíte jako sládek piva z jiných pivovarů?
Samozřejmě. Ochutnal jsem jich řadu, nevyhnu se tomu ani na dovolené. Je to taková profesní deformace. Jezdím také na degustační soutěže, abych měl přehled.

Za piva z malých pivovarů si lidé často připlatí…
…ano, to je ovšem dané hlavně způsobem výroby. Ve velkém pivovaru uvaří za šest hodin várku čtyř set hektolitrů piva, protože 
na to mají varnu. Já udělám za stejnou dobu pět hektolitrů. Dál je to také o tom, že já všechno dělám ručně, 
zatímco ve velkém podniku je automat. A takových věcí je víc, takže cenově to úplně nejde srovnávat. Je třeba, aby český pivař pochopil, že za poctivou rukodělnou práci si musí připlatit. Přál bych si rovnež, aby lidé vnímali, že když si dají pivo z malého pivovaru, pijí české pivo. Když jsem byl v Austrálii, nedával jsem si americká či jiná piva, ochutnával jsem ta místní.

Když je řeč o Austrálii, v únoru jste v Melbourne pomáhal s rozjezdem minipivovaru The Foreigner Brewing Company, který spoluvlastní český přistěhovalec. Jak jste se k tomu dostal a jak to pak vypadalo na místě?
Dostal jsem se tam 
přes svého kamaráda Miroslava Komana z Přeštic, jehož syn Míra se v Austrálii usadil. S kamarádem, který je Čechoaustralan, se už loni rozhodli, že by si chtěli vařit vlastní pivo. Oslovili mě, abych jim s tím pomohl, abych jim ukázal, jaký je postup a co všechno 
je třeba udělat. Takovou nabídku jsem nemohl odmítnout. Prvně jsem tam jel už v loňském roce a uvařil jsem čtyři druhy piv: desítku, dvanáctku, klasicky spodně kvašenou po českém způsobu, a speciály 'pale ale' a 'indian pale ale', což jsou svrchně kvašená piva. Loni to ale bylo jen pro samotné majitele a jejich známé, neboť pivovar ještě neměl licenci. Tu se ale letos podařilo získat. Také se rozšířila varna.

Opět jste vařil čtyři druhy piv?
Ano i tentokrát. Desítka a dvanáctka zůstaly, ovšem v kategorii 'ale' nastala malá změna. Uvařil jsem takový silnější pale ale, třináctku, a tím čtvrtým pivem bylo summer ale, což byla voňavá a svěží letní desítka.

V jakých objemech jste tam vařili pivo?
Varna má 650 litrů a ležácké tanky 1650 litrů. Do nich jsme uvařili tři dávky.

Jsou dnes v tom pivovaru schopni pokračovat sami?
Ano a co vím, jde jim to dobře. Já jsem jim ukázal výrobní postupy, předal jsem jim receptury a teď už je to na nich. Samozřejmě spolupracujeme nadále, ovšem už jen na dálku. Například jsme takhle ladili chlazení tanků.

Bylo zmíněno, že v Austrálii jste objevoval místní piva. Pochutnal jste si?
Musím říct ano i ne. Je to jako všude ve světě. Jsou pivovary, které vyrábějí dobrá piva, a ty, které dělají méně dobrá piva. Ochutnával jsem čepovanou i lahvovou produkci, a to nejen v Melbourne. Například jsme se vydali 
na víkend na jih k pobřeží oceánu, což je mimo jiné 
ráj surfařů, a tam se nachází několik pivovarů. Všiml jsem si, že v pivovarech, které jsem navštívil a byl jsem s nimi i nadmíru spokojen, čerpali z evropských zkušeností. Musím ale říct, že jsem si v Austrálii pochutnal na pivech typu 'pale ale' a 'summer ale'. Na tato piva jsem mířil cíleně, abych měl inspiraci a rovněž co nejobjektivnější zkušenost ke svému řemeslu.

Překvapilo vás tam něco?
Čecha překvapí tamější způsob čepování i chlazení piva. U nás jsme zvyklí na krásnou vysokou bílou pěnu a tam to lidově řečeno nabryndají až po okraj sklenice a téměř to přetéká ven. Nějaké ztráty vůbec neřeší, o čemž by si naši hospodští leda tak mohli nechat zdát. A co se týče chlazení, tak to oni nemají jako my, tedy chlazený sklep pro spodně kvašená piva. Kdo nemá chladicí boxy, má prostě omrzlou pípu; je tam vháněný glykol. Pivo pak dostanete ledové. My bereme jako správnou konzumační teplotu 7 až 8 stupňů Celsia, zatímco u nich dostanete pivo o teplotě tři až čtyři stupně Celsia, tedy podchlazené. Lidé v Austrálii mají též běžně v oblibě takzvaný cider, což je příjemný alkoholický nápoj jablečného nebo jiného ovocného typu oblíbený hlavně v létě. U nás je to ještě v plenkách, i když už i tady lidé přicházejí cideru pomalu na chuť.

Když je řeč o ochutnávání piv, jak by je měl vlastně člověk ochutnávat?
Jako degustace vín, tak i degustace piv má svá pravidla. Tím základním je, že vždy by se mělo pít od nejlehčího světlého piva vzhůru. A neochutnávat po půllitrech, ale dát si třeba dvě deci.

Zpět do české kotliny. Na jakém pivu si pochutnáte u nás?
Protože jsem výrobce, zajímají mě všechny styly. Celosvětovým trendem jsou dnes aromatická svrchně kvašená piva typu 'ale', takže ta mě teď zajímají a osobně se mi hodně líbí. Když to ale shrnu, vždycky si vyberu pivo podle toho, co právě říkají mé chuťové pohárky. Oblíbený mám i tradiční český ležák, který by podle mého názoru měl vařit každý dobrý tuzemský pivovar, neboť je to naše tradice a též světová rarita.

Anheuser-Busch InBev získá podmínečný souhlas Evropské unie s převzetím SABMiller

Publikováno:před rokemZdroj:Web4TradeAutor:ČTK

Největší světový výrobce piva Anheuser-Busch InBev zřejmě získá podmínečný souhlas Evropské unie s převzetím svého menšího konkurenta SABMiller, majitele Plzeňského Prazdroje, poté, co AB InBev souhlasil s výrazným odprodejem majetku. Uvedly to dnes tři nejmenované zdroje agentury Reuters. Evropská komise má své rozhodnutí oznámit do 24. května. Brusel i pivovar Ab InBev se k tvrzení zdrojů odmítly vyjádřit.

AB InBev chce posílit svou přítomnost v Africe a v zemích Latinské Ameriky, aby si vynahradil horší podmínky na trzích jako Spojené státy, kde spotřebitelé dávají přednost koktejlům a řemeslným pivům před ležáky. AB InBev, který vyrábí piva jako Stella Artois nebo Corona, získá plánovaným převzetím SABMilleru za více než 100 miliard dolarů (2,4 bilionu Kč) třetinový podíl na světovém trhu s pivem.

AB InBevu se podle zdrojů podařilo zmírnit obavy regulátorů z narušení hospodářské soutěže v EU, když souhlasil s prodejem značek piv Peroni, Grolsch a Meantime japonské skupině Asahi Group Holdings. V dubnu pak skupina oznámila plány na prodej veškerých aktivit SABMilleru v Česku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Slovensku, aby tak odstranila poslední obavy Evropské komise.

Ab InBev naráží na obavy z narušení zdravé hospodářské soutěže také v jiných oblastech. Pivovar prodává rovněž podíl SABMilleru v americkém společném podniku MillerCoors. Zbavuje se i podílu SABMilleru ve společném podniku China Resources Snow Breweries. Souhlas s akvizicí již získal od úřadů v Austrálii a v Jihoafrické republice.

Uplynulo 120 let od otevření první restaurace v areálu Budějovického Budvaru

Publikováno:před rokemZdroj:Regionální novinyBudvar

V úterý 17. května 2016 uplynulo 120 let od slavnostního otevření první restaurace v areálu pivovaru Budějovický Budvar. Pro občany Českých Budějovic to byla významná společenská událost, o které informovaly i české noviny Budivoj (ročník 32, čtvrtek 21. května 1896, str. 2):
"Restaurace českého akciového pivovaru byla sice teprve v neděli oficielně otevřena, ale již v sobotu bylo tam po celý den nabito. V neděli byl proud žíznivých poutníků - možno-li ještě větší. Restaurace, jest elegantně zařízena a pozůstává z velkého a malého sálu, dále z dvou místností pro úředníky a personál z pivovaru. Veškeré místnosti pivovaru jsou elegantně jako nejlepší velkoměstské restaurace zařízeny a elektricky osvětleny. Restauratér p. Otto Němeček, bývalý vrchní číšník u arcivévody Štěpána v Praze, v Grandhotelu v Kolíně a pak správce restaurace Mayerovy (dříve Petzoldovy) a šlechtického kasina v Praze, v Celetné ulici, jest chvalně známý odborník, kuchyň i sklep jeho jsou výtečné a odporučují se všem labužníkům co nejlépe. Hosté, kteří dříve konali výlety na kovárnu a do německých hostinců ve Kněžských a Čtyřech Dvořích, do Čes. Vrbna a jiných obcí německých, dají při svých výletech zajisté přednost znamenité restauraci pana Němečka. Také v pondělí a v úterý navštívili restauraci četní hosté, kteří si restauraci velice libuji. Podél silnice, lípovým stromořadím ozdobené, sedí se to také pěkně venku ve stínu a pivečko české v parnu tím více chutná a žíznivé poutníky láká. V pondělí počalo se v zahradě se stavbou letní verandy."

Zahradní restaurace s prostorným kuželníkem zahájila provoz v létě 1896. Pivovarská restaurace se od začátku stala útočištěm nejrůznějších českých spolků. Rušno v ní bylo i v zimě, protože vedení Českého akciového pivovaru povolilo Sokolům, aby si vedle kuželníku zřídili veřejné kluziště. Pivovar se stal po Besedě druhým významným centrem českého národního života ve městě. V pivovarské zahradě se počínaje rokem 1896 konaly srazy a slavnosti českých spolků jako například Matice školské, Sokola, Obce baráčníků a jiných, které značně přispívaly k rozvoji národního uvědomění i společenského života českého obyvatelstva. Největší oblibě se těšily tzv. Matiční slavnosti, které byly od roku 1899 pořádány každoročně, zpravidla poslední neděli v červnu. Šestnáctá, a zároveň poslední Matiční slavnost, neměla šťastný konec. Byla přerušena v důsledku sarajevského atentátu a Rakousko-Uhersko stanulo na prahu první světové války. (Zdroj: I. Hajn: kniha "Budweiser Budvar (1895 - 2015)", vydavatel: Budějovický Budvar, n. p., 2015).

V prostorách, kde fungovala první pivovarská restaurace, je dnes "Společenský sál pana sládka" pro 80 osob. V něm se pořádají bankety, svatební hostiny nebo firemní školení. Původní vchod z Pražské třídy je dnes již zazděný. Od 60. let byla pivovarská restaurace přemístěna do nové budovy v ulici K. Světlé. Pivnice "Formanka" v prvním patře patřila v 70. a 80. letech minulého století mezi nejpopulárnější českobudějovické restaurace. V roce 1981 se šéfkuchařem "Formanky" stal pan Milan Bláha. Když byla dne 24. ledna 1996 - bezmála po sto letech - pro veřejnost otevřena dnešní Pivnice Budvar, pan Bláha se v ní stal šéfkuchařem a na této pozici pracuje dodnes. Pivnice Budvar nabízí širokou nabídku jídel tradiční české kuchyně a perfektní obsluhu. Vyhlášená jsou zvláště vepřová kolena, svíčková a budvarský guláš se špekovým knedlíkem. V turistické sezóně bývá v době obědů a večeří beznadějně obsazena. Lidé často využívají Pivnici Budvar k uspořádání rodinných oslav, nebo podnikových večírků.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.12.12.2017 16:175.822/5.822