Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Islandský archeolog Fridriksson nabídl pivovaru své zkušenosti

Publikováno:před rokemZdroj:Boleslavský deníkAutor:Martin WeissSvijany

Svijanský pivovar hostil vzácnou návštěvu, koncepci archeologické expozice přijel pomoci tvořit zkušený zahraniční archeolog.

Zdevastovaný zámek, jehož dřívějším majitelům vděčí Pivovar Svijany, za svou existenci se po letech opět mění v reprezentativní stavbu. A to právě díky zásluze pivovaru. Ten jej v roce 2013 koupil, aby zde vybudoval společenské centrum se stálou archeologickou expozicí, a rád by jej opravil do poloviny roku 2016. Už nyní však zámek přivítal první zahraniční návštěvu. Adolf Fridriksson přijal osobní pozvání ředitele pivovaru Romana Havlíka a přijel se na průběh prací podívat.

Islandský archeolog, jenž se během své kariéry podílel na vykopávkách ve Velké Británii, Norsku nebo Itálii, navštívil Českou republiku jako zástupce islandského archeologického institutu, který se na projektu rovněž podílí. Průvodcem se mu stal Petr Brestovanský, český archeolog.

„Bylo mi ctí pana Fridrikssona na zámku Svijany přivítat a podělit se s ním o dosavadní průběh rekonstrukce i aktuální archeologické nálezy," komentuje návštěvu Brestovanský, který svému zahraničnímu kolegovi předvedl například 3000 let starou bronzovou jehlici, masivní základovou zeď na pozemku kolem zámku, středověkou pec na chleba nebo nově odkryté stropní malby v zámecké kapli. Kolegu vzal rovněž na nejvýznamnější archeologická naleziště v regionu – do Českého Dubu, Frýdlantu nebo Hrádku nad Nisou. A také do depozitáře v Jablonci nad Nisou, odkud si bude pivovar půjčovat exponáty do připravované expozice.

Ta bude prezentovat nejzajímavější regionální nálezy z doby bronzové. Největší důraz bude kladen na artefakty přímo ze Svijan.

„Věřím, že návštěva pana Fridrikssona bude obohacením pro obě strany. Po celý týden jsme s ním a týmem podílejícím se na obnově svijanského zámku sdíleli myšlenky, nápady i zkušenosti. Ze setkání si díky tomu odnášíme spoustu inspirace, kterou bychom rádi využili pro uchopení a využití výstavních prostor v celém zámeckém areálu," říká Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany.

Markéta Tumová, manažerka projektu, je konkrétnější a dodává: „Předmětem diskuse byly například dva projekty realizované v Institute of Archaelogy. Oba se týkaly práce s dětmi a zkušenosti s nimi bychom rádi využili při přípravě archeologické dílny na zámku Svijany. Dalším projektem, který s námi pan Fridriksson sdílel, byla archeologická expozice v hotelu v centru Reykjavíku, kde byla objevena vikingská farma. Ta byla věrně zrekonstruována a ponechána v místě objevu. Se stejnou myšlenkou pracujeme i na zámku. I zde budou vykopávky ponechány v místě nálezu."

Návštěva islandského archeologa by nebyla úplná bez prohlídky pivovaru. Tím Adolfa Fridrikssona provedl ředitel Roman Havlík a pochopitelně neopomněl vzácnému hostu nabídnout možnost okusit vyhlášené české pivo přímo u zdroje, kde bývá nejlepší. Z mohutného tupláku si archeolog s chutí zavdal.

Vedle pivovaru se na obnově kulturní památky podílí například Liberecký kraj, obec Svijany, Severočeské muzeum, Národní památkový ústav a další organizace.

Slavnostní zahájení provozu Znojemského městského pivovaru

Publikováno:před rokemZdroj:Znojemský městský pivovarAutor:Miroslav HaraštaZnojemský

Dne 17.11.2015 se uskutečnilo slavností otevření Znojemského městského pivovaru.

Nový pivovar se „zrodil“ na místě, kde se od roku 1720 až 2009 vařilo pivo. Novorozence uvítal starosta města, pan Ing. Vlastimil Gabrhel, a dle dávné tradice, dal pivovaru a jeho dílu požehnání farář a děkan Mons. Jindřich Bartoš.

Nový pivovar bude celoročně zákazníkům nabízet Znojemskou 11%, Znojemskou 12%. Také tmavé pivo (Tmavá 10%), výčepní pivo s použitím Vídeňského sladu (Vídeňská 10%) a pivo pro siláky „Zetko“ (speciální světlé pivo 14%). Tato piva mají významně odlišné chuťové vlastností, díky kterým si každý může najít svého favorita. Sortiment bude doplněn sezónními speciály, kterých hodlá pivovar během roku vyrobit minimálně šest druhů (Stout, Medová 13%, Pšeničná 11%, Červená 13%, IPA, Doppelbock 18%).
Kvalita portfolia produktů je v rukou emeritního sládka, pana Karla Čaňka a sládka Luboše Vrány.
„Dej jim bůh štěstí“.

Každý, kdo přišel 17.11.2015 do pivovaru, mohl ochutnat pivo, poslechnout si hudební produkci, zažít některou z atrakcí, které byly pro fanoušky pivovaru přichystané. Návštěvníky především zajímala prohlídka nově zrekonstruovaného pivovaru a jeho výrobních prostorů. Odhadem prošlo pivovarem za jediný den kolem 1500 návštěvníků.

V příštím roce hodlá pivovar Znojmáky utvrdit v tom, že vaří pivo, které je nejlepší na světě! Úkol, jak jistě každý uzná, to není lehký, ale pivovar si věří. Znojemský městský pivovar, se hodlá viditelně účastnit akcí, které se ve Znojmě pořádají a bude nabízet své produkty všem, kteří o to budou stát.

Kompletní rekonstrukcí pronajatého areálu prošla dvoupodlažní budova s ležáckými sklepy.
Dále plánujeme zrekonstruovat malý sál, trafostanici, restauraci a provést demolici bývalé kuželny se zdí do ulice Přemyslovců.

Pivovary navařily speciály. Budvar láká na ležák s višní, Dudák na medové

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

Jihočeské pivovary připravily na Vánoce stovky hektolitrů pivních speciálů. Zásobují jimi restaurace a prodejny v celé republice, ale i v zahraničí. Strakonický Dudák nabídne sváteční medový speciál, třeboňský regent bio žitné pivo.

Závěr roku je na pivním trhu každoročně charakteristický zvýšeným zájmem zákazníků především o silnější, kvalitnější, ale také dražší piva, která před vánočními svátky do nabídky zařazuje většina tuzemských pivovarů.

Zejména pro velké podniky jsou proto Vánoce druhou prodejní špičkou roku po létě, kdy je poptávka lidí po pivu nejvyšší. Největší regionální pivovar, českobudějovický Budvar, začal v těchto dnech v restauracích prodávat tmavý ležák s višní.

„Je to plnohodnotný tmavý ležák s obsahem alkoholu 4,5 procenta, a zásadně se tak liší od běžných mixů piva a limonád. Toto pivo je ochuceno přírodní višňovou šťávou,“ řekl mluvčí Budvaru Petr Samec.

Podle něj chce Budvar tímto nápojem primárně oslovit ženy a také milovníky neobvyklých piv. „V polovině listopadu jej poprvé uvedeme na maloobchodní trh po celé republice,“ upřesnil Samec.

Třeboňský pivovar Regent uvaří na Vánoce 150 hektolitrů bio žitného piva. „Jedná se o svrchně kvašený polotmavý ležák vařený ze čtyř druhů sladu, jeden je ze žita,“ uvedla obchodní ředitelka pivovaru Regent Olga Čalkovská.

Lobkowicz vaří Čertovský speciál
Pivovary Lobkowicz, pod které spadá i protivínský Platan, uvaří na Mikuláše Čertovský speciál. „Má 14 procent a ďábelsky červenou barvu, andělsky bohatou, jemně narůžovělou pěnu a výraznou plnost s vyváženou hořkostí,“ popsala Renata Melíšková, specialistka vnější komunikace Pivovarů Lobkowicz. Dodala, že se Čertovský speciál dostane do hospod po celé České republice.

Měšťanský pivovar Dudák ve Strakonicích připravuje na prosinec 170 hektolitrů svátečního medového speciálu. Ten je podle ředitele pivovaru Marka Pohanky vyrobený ze tří druhů moravských ječných sladů.

„Na hořkost jsme použili jemný aromatický žatecký chmel. Pivo se vyznačuje sladovou chutí, do které se přidává chuť a vůně pravého lesního medu,“ uvádí Pohanka. Vánoční speciál má spíše sladší chuť, medovou barvu a hustou bílou pěnu. „Obsah alkoholu bude 5,5 procenta. Při jeho vaření jsme mysleli i na ženy,“ uvedl Pohanka.

Nový městský pivovar Znojmo má požehnání

Publikováno:před rokemZdroj:Znojemský deníkAutor:Dalibor KrutišZnojemský

Po šesti letech se do Znojma vrátila výroba piva. Poté, kdy v červnu roku 2006 oznámila společnost Heineken ukončení výroby piva Hostan, otevřel včera odpoledne své brány široké veřejnosti Znojemský městský pivovar. Ten využívá částečně prostory bývalého pivovaru.

„Zákazníkům nabídneme Znojemskou jedenáctku a dvanáctku. Dále tmavé desetistupňové výčepní pivo či čtrnáctistupňový světlý speciál," uvedl ředitel pivovaru Miroslav Harašta.

Sezonně chtějí pivovarníci nabízet také speciály, kterých chce pivovar dělat minimálně šest druhů. O kvalitu piva se bude starat emeritní sládek Karel Čaněk a sládek Luboš Vrána. Budovu od města pronajatého areálu museli pivovarníci opravit. „Rekonstrukcí prošla celá dvoupodlažní budova i s ležáckými sklepy. V plánu je také rekonstrukce malého sálu, trafostanice, restaurace a chceme zdemolovat bývalou kuželnu se zdí do ulice Přemyslovců," sdělil Harašta. Slavnostního otevření pivovaru se zúčastnili představitelé města, varnu požehnal děkan Jindřich Bartoš. Na otevření se přišly podívat davy lidí.

Ženské umí pivo degustovat lépe, říká novopečený majitel minipivovaru

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Radomír DohnalOndra

Tak dlouho se chodí se džbánem pro pivo, až si ho raději začnete vařit doma. A pak si třeba splníte i sen a otevřete si vlastní minipivovar. Jako pan Ondra, který si předsevzal přeměnit legendu Brandýsa na skutečnost.

Miroslav Ondra z Brandýsa nad Labem si v říjnu otevřel svůj vlastní minipivovar po letech skromné domovařičské praxe. A plány má veliké. Se svým pivem hodlá město přiblížit době Rudolfa II.

Pijete rád pivo?
Mám rád všechno dobré, a proto nejsem asi ten klasický pivař, co chodí do hospody na sedm kousků. To ne. Spíš mě baví ochutnávat různá piva, různé značky. Ale původem jsem Moravák ze severu, rád si dám i víno.

Proč jste se rozhodl vařit si pivo sám?
Někdy před šesti lety jsem dostal od manželky dárkový poukaz na vaření piva. Kdyby jen věděla, co tím strhne za lavinu. Po tom pivovarnickém školení jsme totiž všichni absolventi dostali mladinu k zakvašení a koncentrát, abychom si mohli pivo uvařit doma. Tak jsem to vyzkoušel. A zalíbilo se mi to.

Co bylo dál?
Začal jsem vařit doma. Mělo to klasický průběh, kterým projde většina domovařičů. Nejdřív pár hrnců na plotně a vaření z koncentrátů, pak jsem šel víc do surovin. Lidi, co to ochutnávali, chválili, a tak mě napadlo, že si prostě udělám pivovar.

Popisujete to, jako by to byla hračka.
Tak snadné to zase úplně nebylo. Spíš to byl běh na dlouhou trať. Situaci hodně zkomplikovaly metanolové aféry. Od té doby celní správa hodně zpřísnila podmínky a není to tak jednoduché jako dřív. Vyžaduje se mnohem víc měření, evidence, papírování. Chtělo to hlavně trpělivost.

Proč právě trpělivost?
Vy když přijdete na úřad, tak bohužel nedostanete papír, na kterém by bylo přehledně napsáno, co všechno po vás vlastně budou chtít. Když pak přijdou na kontrolu, tak si dodatečně na něco ještě vzpomenou.

A co kolegové z ostatních minipivovarů v Čechách, ti neporadí?
Poradili by, ale problém je, že skoro v každém kraji jsou požadavky na minipivovary rozdílné. Protože nikde není přesně vymezené, co musíte mít.

Jistě, jsou nějaké věci, které platí obecně, ale tu a tam si každý kraj najde něco speciálního. Kolegovi v Brně třeba projdou cejchované ležácké KEG sudy, já tady musím mít extra přímo cejchovanou váhu, která něco stojí. Pak máte na výběr ze dvou možností. Buď s nimi začít vést papírovou válku na téma, co přesně stanovuje zákon, nebo jim prostě vyjít vstříc a ten další blbý papír přidat.

Vy jste se spíš hádal, nebo raději vycházel vstříc?
Je snadnější se nehádat. Kdybyste se striktně držel zákona, tak sice vyhrajete, ale bude to trvat dlouho. A taky byste si u úřadů udělal pověst prudiče a problémisty. A ono je lepší být s živnostenským nebo celním úřadem zadobře. I tak mi to papírování kolem trvalo devět měsíců.

Devět měsíců běhání po úřadech, to vás neznechutilo?
Tak ono to není o znechucení, ale spíš o tom, jestli to chcete dotáhnout do konce. Víte, teoreticky by se to dalo stihnout za polovinu času. Takovou jsem aspoň měl naivní představu. Natahují to ale různé zákonem stanovené lhůty. Úřad nechvátá, má na odpověď 30 dní. Zase úplně neřeknu, že by se nějaký úřad, se kterým jsem jednal, vyloženě flákal, nebo dělal problémy. Prostě to jen dlouho trvalo.

A nějaký velký zádrhel?
No úplná Hlava XXII je, když si pronajmete nějaký prostor, kde budete vařit, ale vařit nemůžete, protože ten prostor není zkolaudovaný. A to kolečko běží devět měsíců, po které platíte nájem, protože bez prostoru nemůžete žádat o povolení k vaření piva.

Jak se na tohle vaše dílo dívá vaše žena?
No, mrmlá. Ale to jsou ženské, ty si vždycky něco na nadávání najdou. Buď jste doma moc často, anebo moc málo. Ale na druhé straně mám pořád pocit, že mě podporuje. A opravdu se snaží. Napište, že to dělám s podporou milované ženy.

Slad, chmel, kvasnice a voda. Vaření z koncentrátu vás už neláká?
Je to sice mnohem jednodušší, ale ve své podstatě strašně omezující. Takový koupený mladinový koncentrát, to je v podstatě hotové pivo. Vy to jen rozředíte, necháte zkvasit a je to hotové. Není v tom žádná radost, nic vlastního do toho nevnášíte. Ale pro začátečníky je to asi nedocenitelné.

Proč?
Když začínáte, je dobré si to na něm párkrát vyzkoušet. Jak se kvasí a stáčí. Kdyby hned na začátku někdo skočil do vaření z chmele a sladu, tak se zblázní. Tam je takové množství vychytávek a postupů, při kterých se dá ledacos zkazit...

Jak je to s cenou za půllitr, vyplatí se vám domácí vaření?
Záleží, co všechno do toho hodláte započítat. Jestli jen cenu surovin, nebo práce. A taky nájem nebo elektriku. U mě je to kolem 10 až 15 korun za půllitr. Záleží, jaké pivo vaříte. Když budete dělat dvanáctku, tak spotřebujete 12 kilo sladu. A když třeba patnáctku, tak je to dvacet kilo. Není tam přímá úměra. Ale zase to všechno slouží k tomu, abych se vše naučil a na všechno se připravil.

Teď fungujete v jakém rozsahu?
Od prvního října jsem oficiálně v provozu, na várku dělám 65 litrů. Připravuju se na 300 litrů a výrobu dvou až tří druhů piv. Teď nastane ta myslím příjemná fáze testování. Pozvu všechny kamarády, co mi pomáhali, a budeme ochutnávat, vybírat tu správnou chuť.

To zní jako velice příjemná povinnost.
Zní, ale není to vůbec nic snadného. Protože když si vaříte jen tak sám doma, vždycky se to vypije. Ale když už to má být pro lidi? Znáte to, tisíc lidí, tisíc chutí. Člověk musí počítat s tím, že to někdo zkritizuje. Už to máme tak nějak v povaze.

Jaké jsou vaše další plány?
Navázat tady v Brandýse nad Labem na dobu Rudolfa II.

Prosím?
Udělal bych pšeničné pivo. Pšeničné pivo obecně chutná víc ženám. A pro výrobu bych rád oslovil všechny domovařičky a sládkové, aby mi poslaly k ochutnání pšeničné pivo dle vlastní receptury. A pokud by souhlasily, mohl bych tu začít vařit pivo podle receptury vymyšlené ženskou od A do Z.

Jak souvisí rudolfínská doba, Brandýs a pivo?
To pivo by se jmenovalo Mlynářka. Jako podle toho mlýna, kam údajně „Hopsa hejsa, pojedeme do Brandejsa“ jezdil císař za sličnou mlynářkou. V Brandýse bohužel už zámecký pivovar dlouho nemáme. Takhle by se do města vrátila historická vzpomínka na Rudolfa II. a pivo současně. Tradovaná legenda by se mohla stát skutečností. Jinak kromě Mlynářky budu vařit ještě Magistra Kelleyho.

A ony se u nás najdou nějaké sládkové a domovařičky?
Ano. Možná se to nezdá, ale ony ty ženský opravdu umí. Já si taky nejdřív myslel, že je to spíš chlapský koníček. Ale v zájmu o domácí vaření piva je to u nás skoro fifty-fifty. Mají větší smysl pro detail a na úrovni degustace rozeznávají více nuancí chutí.

A budou vaše receptury na pivo tajné, stejně jako receptury rudolfínských alchymistů?
Když se podíváte na internet, najdete tam nejrůznějších receptů mraky. I kdybych tam pak já ten svůj dal, tak prostě stejné doma neuvaříte.

Pročpak?
Řekněme, že v Plzni, Podkrkonoší i na Ostravsku, všude bude mít jinou chuť. Protože základní vstupní ingredience – voda – je na každém místě jiná. V Plzni je voda měkčí, v Budějovicích je zase jiná, a proto je tam pivo sladší.

Jak se na váš úspěch dívají ostatní domovařiči?
Mají z toho upřímnou radost. A přitom k tomu stačí málo. Nebát se jít do toho.

Panský pivovar Sokolnice

Publikováno:před rokemZdroj:Garry GroupSokolnice

Navázali jsme spolupráci s nově vznikajícím Panským pivovarem v Sokolnicích. Nyní pivovar, jehož počátky sahají do roku 1550 a kde se pivo vařilo až do roku 1923, prochází velkou celkovou rekonstrukcí. Těšit se můžete na několik druhů piv, včetně tmavého piva a speciálů. Také na příjemné posezení v prostorách krásné rustikální pivnice, na dobré jídlo v moderní restauraci, na krásné pokojíky penzionu nebo si užít relaxaci v přilehlé zahradě a altánku.

Pro firmy či svatby zde bude možnost si kromě pokojíků k ubytování pronajmout i dva salónky pro větší soukromí. A především se můžete těšit na zážitkový program, kde si budete moci uvařit své vlastní pivo. 
My už se nemůžeme dočkat, až se začne vařit a mělo by se začít během léta 2016. Určitě Vás o tom budeme rádi zde informovat.

Pivovar Frýdlant zvítězil v soutěži o nejlepší turistické cíle

Publikováno:před rokemZdroj:Město FrýdlantFrýdlant

Zámecký pivovar Frýdlant je absolutním vítězem největší tuzemské soutěže zaměřené na turistické cíle DestinaCZe 2015, kterou vyhlásila agentura Czech Tourism letos už potřetí.

Pivovar soutěžil v kategorii Fénix: Znovuzrozený projekt a její filozofii naplnil bezezbytku. Jeho plný název totiž zní Obnovený zámecký pivovar Frýdlant. Kořeny pivovaru sahají hluboko do středověku, ovšem svému účelu nesloužil celou druhou polovinu dvacátého století, kdy v něm byl sklad zeleniny. Na počátku nového tisíciletí už areálu reálně hrozil zánik. V roce 2010 byla po letech socialistického chátrání započata jeho obnova a dnes se v něm vaří pivo Albrecht v různých pivních stylech. Zachránilo ho přesvědčení nového majitele Marka Vávry, že industriální památky si zaslouží naši pozornost, ochranu a péči. Za úsilí, které během pěti let náročných rekonstrukcí Vávra vyvinul, obdržel ve zmíněné kategorii cenu Toulavé kamery. V pátek 13. listopadu 2015 mu ji v Plzni předala moderátorka a dramaturgyně stejnojmenného televizního pořadu Iveta Toušlová.

„Cenu jsme přebírali v plzeňském pivovaru. Takže stylově,“ oceňuje pivovarník Marek Vávra. A dodává, že ocenění patří všem nadšencům, kteří se snaží zachraňovat industriální památky. "Málokdo se o ně stará, spíš se bourají," lituje Marek Vávra a věří, že vítězství v soutěži pomůže dalšímu rozvoji pivovaru, který pod jeho rukama doslova vstal z mrtvých.

Nejvíce piva vypijí Pražáci, Pípa Beer Story nabízí 160 druhů

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Láska ke chmelovému moku se v České republice nedá popřít. První místo ve světové konzumaci piva na hlavu hovoří za vše. Až 76 procent dotazovaných Čechů uvedlo, že pijí pivo nebo pivní nápoje. Nejvíce piva se vypije v Praze. Plyne to z pravidelného omnibusového šetření agentury Focus. Výzkum trhu týkající se konzumace piva v České republice se letos zúčastnilo 1020 respondentů ve věku 18 let a více.

Velmi zajímavým se stal i verdikt posledního šetření agentury Focus, který ukazuje, že největšími konzumenty piva (8 procent z dotázaných vypije více než 10 půllitrů týdně) jsou muži žijící v Praze a pravidelní kuřáci, manuálně pracující, s příjmy nad 45 tisíc korun.

Naopak 75 procent Češek udává, že za týden vypijí maximálně dva půllitry lahodného moku, čímž se řadí mezi konzumenty s nízkou spotřebou.

Není tedy divu, že se v Praze chystá otevření nového pivního konceptu s názvem Pípa Beer Story. Své brány otevře pivařům v polovině listopadu.

Návštěvníkům nabídne až 160 druhů piv, které speciálně vybírá pivní specialista Robert Demeter.

Velké pivovary reagují na zvýšenou poptávku po nepasterovaném pivu

Publikováno:před rokemZdroj:Svět potravinAutor:ČTK

Nepasterované, tedy tepelně neošetřené, pivo je živější a zákazníci jej stále více chtějí.

Velké pivovary nabízejí restauracím stále víc nepasterovaného piva. Podle odborníka Pavla Dostálka z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze je nepasterizované pivo živější a zákazníci jej více chtějí. Pasterace, tedy tepelné ošetření, prodlužuje dobu trvanlivosti piva.

Podle Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) přechází pivovary z tepelné úpravy nápoje na filtraci. Oficiální údaje, zda se více vypije tepelně upraveného či neupravovaného piva, svaz neeviduje. Podle odborného asistenta svazu Jaromíra Fialy ale v Česku panuje nyní v nápojovém průmyslu trend, že "co je zakalenější, to je zdravější". Češi tak mají o nefiltrované pivní speciály větší zájem.

Například pivovar Gambrinus přestal od listopadu dodávat pasterované pivo do restaurací. Pivovar uvedl, že je prvním z velkých pivovarů, který zcela oddělil sortiment čepovaného piva od piva na lahvování, která jsou pasterovaná.

Pasterací se dosahuje delší trvanlivosti piva, pro zvýšení trvanlivosti se používá i filtrace. Během ní se z piva odstraňují kalící látky, zejména pivovarské kvasinky, zvýší se tak čirost piva. "Chuťový rozdíl tam je. Pasterace vždy znamená tepelnou zátěž. Pokud je nepasterované, tak nemá tu tepelnou zátěž a vždy je chuťově lepší," tvrdí Dostálek.

Spotřeba piva v Česku podle svazu od začátku letošního roku do konce srpna meziročně klesla o dvě procenta. Naopak export vzrostl o osm procent. Svazové údaje jsou přibližně za 90 procent trhu.

Pivovary v Česku loni uvařily 19,65 milionu hektolitrů piva, což bylo o 2,3 procenta meziročně více. Domácí spotřeba piva včetně nealkoholického loni činila 16,29 milionu hektolitrů, každý obyvatel Česka tak stejně jako předloni vypil v průměru 144 litrů piva.

Do centra Znojma se po šesti letech vrátila výroba piva?

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTKZnojemský

Do centra Znojma se po šesti letech vrátila výroba piva. Minipivovar vznikl v jedné z budov bývalého areálu Hostanu. Jinak je areál zatím bez využití, radnice hledá další investory.

Otevření pivovaru nový investor plánoval původně na konec léta, nakonec se práce protáhly a stavební firma poslední dodělávky dělala ještě dnes. Do areálu následně přišly na prohlídku stovky lidí.

Podle zástupce investorů Miroslava Harašty od středy začnou zaměstnanci Znojemského městského pivovaru sanitovat a čistit vybavení. Teprve poté se uvaří takzvané jalové várky a následně pivo, které bude určené na výstav.

Znojemský městský pivovar si zatím svoje pivo nechává vařit ve Svitavách. "Svitavský minipivovárek jsme vybrali z tohoto důvodu, že je tam stejná technologie," uvedl Harašta.

Nájem na třicet let
Znojemský městský pivovar má jeden z objektů bývalého Hostanu pronajatý na 30 let. Podle starosty Vlastimila Gabrhela (ČSSD) nový pivovar dá areálu nový impuls. "Bez toho, aby někdo začal to nejde," řekl dnes novinářům Gabrhel. Podle něj byla situace složitá, protože areál byl už dlouho opuštěný a navíc je památkově chráněný. Radnice bude podle něj hledat i další investory.

Město smlouvu s investorem podepsalo před 12 měsíci. Znojemský městský pivovar dodává na trh jedenáctku a dvanáctku, chystá ale i speciály, například nepříliš typickou osmnáctku Doppelbock. Zatím počítá s kapacitou 5000 hektolitrů piva ročně, která se do budoucna může zvýšit na dvojnásobek.

Podle Harašty není ambicí nového pivovaru dohonit produkci značky Hostan, kterou v Brně vyrábí koncern Heineken. "Naše ambice je Znojmo a prodej především v gastronomických provozovnách," uvedl Harašta. Celkem podle něj firma nainvestuje za 30 let do projektu pivovaru 50 až 60 milionů korun. Už při stavebních pracích se rozpočet navýšil, protože budova byla zdevastovaná a vlhká.

Ve znojemském pivovarském areálu, který sousedí s románskou rotundou sv. Kateřiny a hradem a tvoří jednu z dominant města, dříve působila společnost Heineken. V roce 2009 se ale v areálu přestalo vařit pivo a Heineken přesunul výrobu Hostanu do Brna, kde tuto značku dále provozuje. Nový investor podepsal smlouvu s městem koncem loňského roku. Stejná skupina podnikatelů chystá obdobný projekt i v v části Uherského Hradiště zvané Jarošov.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.25.06.2017 15:475.145/5.145