Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Ke spojení pivovarů AB InBev a SABMiller má dojít na konci měsíce

Publikováno:před rokemZdroj:zet.czAutor:ČTKPrazdroj

Americké ministerstvo obchodu by mělo koncem tohoto měsíce schválit s podmínkami převzetí druhého největšího pivovaru na světě SABMiller jeho větším konkurentem Anheuser-Busch InBev. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informovaný zdroj. Malé řemeslné pivovary mají dále obavy z poškození svého byznysu.

Součástí povolení dohody by mohlo být opatření, které zabrání pivnímu gigantu, aby dostal z regálů obchodů drobné řemeslné pivovary. Sloučená firma tak zřejmě bude mít omezení k vlastnictví distributorů piva. Drobné, řemeslné pivovary vyjádřily obavy, že dohoda poškodí toto rychle rostoucí odvětví v USA, protože využívají stejnou síť distributorů jako AB InBev a MillerCoors.

AB InBev, který je největším výrobcem piva na světě, transakcí získá zhruba třetinový podíl na světovém trhu s pivem. Dohodu v hodnotě více než 100 miliard dolarů (2,4 bilionu Kč) již minulý měsíc schválila Evropská komise a v úterý antimonopolní úřad v Jihoafrické republice. Podle dohody s EK však musí pivovar prodat téměř všechny pivovarnické aktivity SABMilleru v Evropě, tedy i Plzeňský Prazdroj.

Pivo na Hrad: Historické kořeny pivovarnictví představí Festival minipivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:EuroZprávy.czAutor:Jitka Kameníková

Již příští týden se uskuteční 5. ročník degustační akce roku Festival minipivovarů na Pražském hradě, s podtitulem Pivo na Hrad. Festival se stal výběrovou akcí, které se zúčastní 66 minipivovarů. 63 z České republiky a 3 zahraniční hosté z Polska.

Festival je jedinečnou akcí, kde je pivo vnímáno jako ušlechtilý nápoj, a to jak svým místem, stylem i způsobem provedení. Návštěvníci na tuto akci chodí skutečně degustovat. Hlavním cílem festivalu je představit návštěvníkům historické kořeny českého a moravského pivovarnictví a ukázat jak tradiční, tak i moderní způsoby výroby piva.

Předností festivalu je rovnost mezi účastníky, nikdo nemá větší nebo menší stánek. Pro každého bude u vstupu připraven katalog minipivovarů, degustační sklenice o velikosti 1,5 dcl a také neomezená degustace. Celkově se zdarma vyčepuje přes 6 600 litrů piva a degustační porce se bude čepovat 0,75 dl.

Minipivovary se staly svébytnou součástí pivní kultury a velké pivovary je začínají brát jako přirozenou součást trhu, na kterém zaujímají podíl 1,5%.„Odborná pivovarská veřejnost přestala vnímat minipivovary jako něco cizorodého, co se vymyká zavedeným zvyklostem oboru. Poznala, že minipivovary mohou být technologickou i marketingovou laboratoří, ověřující nové suroviny, technologie nových druhů piva i zájem trhu o tato nová piva, nové chutě a způsoby prodeje. Není již výjimkou, že si velké pivovary staví své minipivovary nebo využívají služeb minipivovarů ve svém okolí, aby si ověřily úspěšnost nového piva před jeho zavedením do svého portfolia," říká prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Přehlídka proběhne v překrásných prostorách Královské zahrady Pražského hradu, na Střelecké cestě pod Královským letohrádkem, v pátek 10. června od 14-20 hodin a v sobotu 13. června od 12-20 hodin. Každý z pivovarů vybere svá dvě nejlepší piva a k degustaci bude připraveno 132 druhů piva 36různých stylů z celé republiky.

Tohle vás bude zajímat: TOP 10 pivních rekordů

Publikováno:před rokemZdroj:Spy.cz

Tady je 10 nejbožejších z nich! Ale jedna věc nás fakt moc moc mrzí a měli byste s tím něco rychle udělat. Představte si, že Ani jeden nedrží nikdo v České republice, státu, který je na pivu postaven!

10. – Nejrychleji vypité pivo: 1,3 sekundy
Podle Guinnesovy knihy rekordů je Steven Petrosino šampiónem v pití piva na rychlost.
22. června 1977 dokázal vypít jeden litr piva za 1,3 sekundy. Problém je, že se to stalo v americkém městě Carlisle v Pennsylvanii a všichni víme, jaké břečky v Americe považují za pivo.
Jde ale o 56 procentní vylepšení předchozího rekordu, který držel Peter Dowdeswell z Anglie. Ten vypil jeden litr piva za 2,3 sekundy.

09. – Nejvíc pobraných pivních půllitrů: dvacet kousků
Když pracujete jako číšník v české hospodě, musíte se naučit nosit pivní půllitry po více kusech. Je u nás ale někdo, kdo jich dokáže pobrat naráz více než 20 kousků? Pokud ano, měl by zavolat nějaké lidi z Guinnesovy knihy rekordů, protože právě tolik je v současnosti světový rekord.
Reinhard Wurtz z Austrálie díky tomu porazil dosavadní držitele rekordu z Německa. Dvacet sklenic s pivem dokázal odnést bez rozlití 40 metrů a když se to přepočítá na váhu, nesl slušných 50 kilogramů.
Předchozí rekord se šestnácti kousky držela Němka Anita Schwartz.

08. – Nejtrpčí pivo na světě
Peterovi Fowlerovi už táhne na šedesátku, ale od roku 1975 vyrábí své vlastní pivo a neustále svou recepturu vylepšuje. Ve svém Pitstop Brewery vytvořil osmiprocentní pivo s názvem The Hop, které má hořkost 323 podle mezinárodní jednotky hořkosti (ano, to opravdu existuje).
Předchozí rekord hořkosti byl na nějakých 200.
Hořkost piva The Hop potvrdili dvě na sobě nezávislé laboratoře.

07. – Nejsilnější pivo na světě: krásných 55 procent alkoholu
Z tohohle piva se opravdu velice rychle opijete. Společnost BrewDog vytvořila pivo s názvem The End of History, které obsahuje 55 procent alkoholu. Kolik pak stojí taková sklenička? Nic moc, jenom téměř 15 tisíc korun v přepočtu.
A to jsme se ještě nezmínili, že lahve jsou zastrčené do vycpaných zvířat, převážně pak do veverek. Existuje ale také verze zastrčená do vycpaného králíka.
Na světě je pouze 12 lahví tohoto skvostného moku, takže se dá očekávat, že za pár let bude mít i nějakou cenu!

06. – Největší dům vytvořený z pivních tácků
Tři sta tisíc pivních tácků. Tolik jich bylo třeba na vytvoření tohoto skvostu.
Domek si z nich postavil jednadvacetiletý Sven Goebel a jeho obydlí se skládá z pěti místností, krbu, židlí a stolu – to vše včetně místa na sezení a stolu je výhradně z pivních tácků. Takže doufáme, že v tom krbu nehodlá někdy zapalovat.
Aby se stal rekordmanem, musel dokázat, že při stavbě nebylo použito žádného lepidla nebo jiného pojiva, aby tácky držely pohromadě. Jinými slovy, celá ta legrace mohla kdykoli spadnout.
Jakmile mu ale byl uznán rekord, sám to své dílo zničil.

05. – Nejdelší cesta autem po pivních lahvích
Ano, i z takové věci se dá udělat světový rekord.
Jeden Číňan se rozhodl vytvořit světový rekord, když dal do dvou řad vedle sebe pivní lahve a přejel se po nich automobilem. Pivní lahve tvořili dráhu o 60 metrech a použito bylo celkem 1798 lahví.
Rekord probíhal v čínském městě Wenzhou. Řidič z Pekingu Li Guiwen celou svou připravenou trasu autem přejel za 8 minut a 29 sekund.
O stejný rekord se snažil již dříve v roce 2009, ale kvůli dešti mu sjela po jedné lahvi pneumatika a bylo po legraci.
Li Guiwen si tento rekord vymyslel po noci strávené chlastáním s přáteli. Ano, takhle vznikají rekordy. U piva.

04. – Největší počet piva neseného na hlavě
Celkem 237 půllitrů piva dokázal unést a balancovat na hlavě John Evans v červnu roku 2010.
John Evans je ostatně odborník na balancování těžkých věcí na hlavě. Mezitím na ní měl například Mini Cooper.

03. – Nejdražší lahev piva na světě
Pokud jste seriózní pivní sběratelé a nemáte hluboko do peněženky, rozhodně by vám neměl chybět tento kousek. Stojí v přepočtu pouhých 300 tisíc korun.
Ležák Lowebrau byl nalezen v troskách německého Hindenburgu poté, co ve vzduchu tato známá vzducholoď vzplála. V květnu roku 1937 se prodala lahev za 16 tisíc dolarů, takže jde o nejdražší prodanou pivní láhev. Dneska má ale samozřejmě cenu mnohonásobně vyšší.
Lahev byla sice žárem poničená, ale pivo v ní je dodnes nepoškozené. Nakonec skončila ve vlastnictví samotného pivovaru Lowebrau, které ho vystavuje ve svém muzeu.

02. – Největší pivní sklenice na světě
Dva a půl metrů vysoká sklenice na pivo byla v jedné irské hospodě naplněna 1627 litry piva Guinness. A tím se tato sklenice zapsala do Guinnessovy knihy rekordů. Jak stylové.
Majitelé hospody s názvem Auld Dubliner Irish Pub obrovskou sklenici naplňovali několik hodin, zatímco asi 400 lidí tomu všemu přihlíželo (a samozřejmě náležitě popíjelo). Samotná sklenice vážila 408 kilogramů. Když se pak naplnila, váha stoupla na krásných 1.3 tuny.

01. – Nejdéle servírující barman
Věříme, že někde v nějaké zapadlé hospodě docela klidně může být i starší barman, ale nebyli u něj lidé z Guinnessovy knihy rekordů, takže jakoby neexistoval. Zato Angelo Cammarata, ten tedy existuje.
Většinu života servíroval pivo a činil tak do svých 77 let. Dnes je mu už osmdesát a dělal by to dodnes, ale jeho synové museli bar, kde celý život pracoval, prodat.
S prodáváním piva zákazníkům začínal v den, kdy skončila americká prohibice 7. srpna 1933. O dva roky později pak jeho otec vybudoval svůj vlastní bar a Angelo Cammarata tam pracoval kromě krátké přestávky, kdy sloužil u námořnictva a bojoval ve 2. světové válce. Pak se vrátil a točil pivo dál.

Čerstvé pivo Ferdinand až do domu

Publikováno:před rokemZdroj:ČtiDoma.czAutor:Michal ŠtinglFerdinand

Benešovský Ferdinand rozváží každou středu čerstvé pivo po celé Praze. Objednávky končí vždy v úterý v 17 hodin. Za půllitrovou lahev zákazník zaplatí od 10,- do 16,- Kč podle druhu piva. Za dopravu se neplatí.

Specialitou Ferdinanda je čerstvé nefiltrované pivo, které se ráno stočí do PET lahve přímo z tanku. Za ochutnání rozhodně stojí speciály, například bylinné polotmavé pivo Sedm kulí, světlý speciál d´Este nebo hořký speciál Max 11%.

Vlastní sladovna
Pivovar Ferdinand používá technologii spodního kvašení a dozrávání v ležáckých sklepích. Je jeden z mála posledních pivovarů v ČR provozujících vlastní sladovnu. Všech osm druhů piv v Benešově vaří podle původních receptur, sedm druhů je k dostání v lahvích.

„Věříme, že z naší nabídky si vybere skutečně každý a naše skutečné pivo ocení sváteční pijani i fajnšmekři,“ říká sládek Pivovaru Ferdinand Jaroslav Lebeda.

Po Praze vozí pivo Ferda
Rozvozová služba pivovaru se jmenuje Ferdadomu.cz. „Hlavní devizou Ferdy domů je pravidelný dovoz celých bas a zákazníkovi odpadá problém s vracením prázdných lahví. Navíc si u nás může basu libovolně namixovat," vysvětluje pivovarník Petr Dařílek. V Praze je o rozvoz piva zájem a a výstav pivovaru roste.

Česká pivní populace - kde trávíme čas s přáteli? No přece na jednom!

Publikováno:před rokemZdroj:PR.KonektorAutor:Marie LafantováStaropramen

Přidat mezi přátele? Potvrdit. Jedno kliknutí a máme dalšího kamaráda, už minimálně třístého v pořadí. Zkoukneme jeho zeď a dozvíme se skoro vše. Ale stačí nám takovýto společenský kontakt? Dobrou zprávou je, že NIKOLIV! Navzdory všem sociálním sítím se totiž stále potřebujeme vidět se svými kamarády osobně, a to bez rozdílu pohlaví a věku. A jak to celé probíhá? Vytočíme postupně čísla několika přátel, ti mladší z nás využijí mobilní aplikace, a navrhneme jim, že bychom mohli zajít v pátek na pivo. A jdeme. Setkání se na jednom, a to minimálně jednou do měsíce, je totiž nejčastější způsob, jak dnes se svými přáteli tráví čas až tři čtvrtiny Čechů. Vyplývá to alespoň z průzkumu realizovaného pro značku Staropramen na téma přátelství a chození přátel na pivo, který pro ni zrealizovala výzkumná agentura IPSOS.

Průměrný český uživatel Facebooku má v dnešní době něco mezi 250 až 300 přáteli. Za skutečné kamarády ale považuje tak 15 z nich. Respektive, každý dospělý Čech v současné době řadí mezi své opravdové přátele přibližně 15 lidí ze svého okolí (bez ohledu na jejich přítomnost na sociálních sítích) a udržuje s nimi alespoň nějaký kontakt, a se 6 se pak pravidelně osobně potkává. A to nejčastěji v hospodě či jiném podobném podniku. Na jedno totiž se svými kamarády chodí až tři čtvrtiny Čechů! Následuje návštěva doma, společný výlet, dovolená, sport či posezení na kávě, v případě žen pak i společné aktivity s dětmi.

„Chození s přáteli na pivo je pořád stejně oblíbené jako v dřívějších dobách. Jen se změnila jeho funkce. Zatímco dříve jsme se sešli, abychom se dozvěděli, co je nového, dnes je to spíše o tom, že se potřebujeme s kamarády vidět a jen tak se pobavit, protože už o nich většinu nových věcí víme ze sítí,“ komentuje výsledky průzkumu Petr Soukup, sociolog z Univerzity Karlovy a dodává: „Setkávání se s přáteli na jednom plní ale i roli jakési obhajoby životní situace – společně si
s přáteli povyprávíme, co se nám přihodilo, jaké máme životní a zdravotní trable, a získáme tak díky tomu pocit, že jsme úplně normální a že v tom nejsem sami. A většinou také zjistíme, že na tom nejsme tak zle, jak se nám občas zdá.“

Na pivo chodíme minimálně jednou za měsíc
Více než tři čtvrtiny Čechů se svými přáteli chodí na jedno do hospody či podobného podniku minimálně jednou do měsíce. Každý třetí pak dokonce aspoň jednou do týdne. „Častější je samozřejmě frekvence u lidí mladších 35 let a mužů. Někteří z nich si nám dokonce i trochu postěžovali, že po nástupu do práce nebo narození dětí 'už to bohužel není, co to bývalo'. To ale znamená, že teď chodí do hospody už jen jednou nebo dvakrát týdně,“ komentuje četnost chození na jedno s úsměvem Petra Chovancová, Senior Brand Manager značky Staropramen.

S touto frekvencí setkávání se s přáteli na pivu je spokojeno 88 % Čechů. Těm ostatním v tom občas zabrání nedostatek času či rodinné povinnosti. Na netolerantního partnera si postěžovalo pouze necelé procento dotázaných. U mužů a lidí mladších 35 let pak převládá posezení s přáteli v klasické české hospodě, zatímco ženy pro setkání s kamarádkami volí spíše stylovější restaurace či kavárny.

A jak se lidé na jedno svolávají? „Dalo by se říci, že poměrně 'zastaralým' způsobem. Pořád převládá klasický telefonní hovor, tento způsob aspoň někdy použijí až dvě třetiny Čechů, pravidelně se pak telefonicky svolává skoro polovina národa,“ říká Petra Chovancová a dodává: „Mobilní aplikace typu FB Messenger či WhatsApp pravidelně pro organizaci setkání používá jen pětina Čechů. Není ale asi překvapením, že tento způsob dominuje hlavně u lidí mladších 35 let. Skoro 40 % z nich je pro tyto účely používá pravidelně.“

Na jedno chodíme nejčastěji koncem týdne
Nejčastěji pak lidé vyráží s přáteli na jedno v pátek po práci či o víkendu a na takovémto posezení utratí přibližně 200 Kč bez rozdílu věku, pohlaví a regionu. O trochu více platí lidé v Praze, na Plzeňsku a Ústecku. Pětina lidí pak na takovýchto posezeních s přáteli pořídí společnou fotografii (v případě mladých do 35 let jde skoro o třetinu lidí), kterou si ale ve většině případů pouze ponechají v telefonu. „Nikoho ale asi nepřekvapí, že mladí do 35 let v 50 % případů takovouto fotku vloží na svou sociální síť,“ doplňuje Petra Chovancová.

Průzkum na téma souvislosti mezi přátelstvím a chozením na pivo pro značku Staropramen zrealizovala výzkumná agentura IPSOS v průběhu března až dubna 2016. Dotazování proběhlo prostřednictvím metody CASI a na vzorku 800 respondentů patřících do tzv. pivní populace. Tzn., že byli dotazováni lidé, kteří si alespoň jednou do měsíce dají pivo, a ze 70 % převažovali muži.

Typologie pivařů - A jaký jste pivař vy? Najdete se?

Publikováno:před rokemZdroj:PR.KonektorAutor:Marie LafantováStaropramen

Společnost Pivovary Staropramen na základě výsledků průzkumu „Setkávání na pivu!“, který pro ni zrealizovala výzkumná agentura IPSOS, připravila tzv. typologii pivařů. Dala dohromady čtyři skupiny osob, pro něž jsou charakteristické určité vzorce chování při pití piva. V českých hospodách tak můžete narazit na štamgasty, pařmeny, víkenďáky – těch je dokonce mezi českou populací nejvíc – a usedlé. Kam byste se zařadili vy?


Štamgasti - „Na jedno pivánko na žízeň není nikdy moc brzy…“
Štamgast si na pivo udělá čas kdykoli. V drtivé většině jde o muže, kterému je více méně jedno, jestli jde o desítku nebo ležák, stojí-li před ním točené nebo jestli na něj doma čeká vychlazený lahváč. Jeho měsíční spotřeba se pohybuje těsně pod 30 litry, což jasně dokazuje, že den bez piva se v životě štamgasta objeví jen výjimečně.štamgast
Štamgast má ze všech čtyř typů nejvíc přátel, s kterými si „na jedno“ pravidelně sedne. Nejčastěji jde o kamarády z dětství nebo kolegy z práce. Jsou velmi konzervativní a zároveň spontánní, nevyužívají moderní sociální sítě, domlouvají se výhradně po telefonu, často stačí SMSka s prostým vzkazem, ve kterém je smluvený čas a místo. Štamgast drží slovo, když se řekne, že se jde na pivo, nezajímají ho panáky ani jídlo. Průměrná štamgastova útrata se pohybuje kolem dvoustovky.

Pařmeni„Dneska to rozjedem!“
Pařmen má mnoho podobných rysů jako štamgast. Opět jde především o muže, přičemž mezi deseti pivaři najdeme hned devět pařmenů a pouze jednu pařmenku. Pivo mají stejně jako štamgasti hodně rádi, vypijí ho více než 25 litrů měsíčně. I domluva na pivní sraz je velmi podobná. Žádný Facebook, klasický telefonní hovor nebo SMS zpráva jsou osvědčenou volbou. Desítka nebo ležák není pro pařmena zásadní otázka, nejdůležitější je, že pivo chutná a je ho dost.pařmeni
Největším rozdílem je ale frekvence a intenzita s jakou pařmeni pivo konzumují. Pařmenům stačí vyrazit do společnosti jednou za týden, ale když už mají pivo před sebou, stojí to za to. I proto se nezřídka stane, že pařmen odchází z hospody o více než 300 Kč chudší. Stejně jako štamgast se nejčastěji potkává s kolegy z práce nebo s přáteli z dětství, oproti frekventovanějším (nebo naopak těm velmi příležitostným) pijákům se častěji potkávají s kamarády po sportu.

Víkenďáci„Proberem to příští týden u piva, ne?“
Víkenďáků je v české populaci nejvíce. Pivo mají rádi, ale nevypijí ho zdaleka tolik jako štamgasti nebo pařmeni. Průměrně je to méně než 10 litrů měsíčně. Najdeme mezi nimi i vyšší procento žen, kterých je mezi víkenďáky až jedna třetina. Víkenďáci se potkávají maximálně jednou týdně (a to samozřejmě před nepracovním dnem), někdy i výjimečněji. víkenďáciProtože chodí na pivo méně často, jejich společné akce jsou o to precizněji naplánované. Řada telefonních hovorů a vytváření událostí na Facebooku je běžnou praxí, které víkenďák rád využívá.
Víkenďák netrvá ani na klasické hospodě. Když se mezi sebou domluví, nemají s tím problém, ale když je chuť, můžou se potkat i například v kavárně. Průměrná útrata zpravidla nepřesáhne dvě stě korun.

Usedlí - „Ráda tě zas po delší době uvidím. Nezajdeme posedět?“
Mezi usedlými nalezneme největší procento žen a to téměř ve čtyřech případech z deseti. V pivní populaci jich je celých 35% a holdují především pivu lahvovému, kterého vypijí téměř třikrát více než piva točeného. Přesto usedlí vypijí měsíčně zhruba 15 piv, což je oproti štamgastům „pouhá“ čtvrtina měsíčního pivního příjmu. Větší konzumace lahváčů vychází z toho, že usedlí se nejčastěji potkávají společně u někoho na návštěvě. Velmi často jde o rodinné grilování nebo narozeninové oslavy. Když už usedlí vyrazí do společnosti, sází na jistotu – navštíví podnik, usedlíkterý je všem dobře známý, ve kterém se cítí dobře a téměř vždy se v něm vaří česká kuchyně.
Podobně jako u víkenďáků se i usedlí potkávají večer před nepracovním dnem a ještě s nižší intenzitou, někdy i třeba jen jednou za měsíc. Jde především o starší lidi, kteří mají už své rodiny a na pivo už nemají tolik času jako jejich mladší kolegové. I když se usedlí potkávají pouze jednou za čas, za pivo příliš neutrácí, stejně jako u víkenďáků v restauraci neutratí více než 200 Kč.


Typologie pivařů vychází z výsledků průzkumu na téma souvislosti mezi přátelstvím a chozením na pivo, který pro společnost Pivovary Staropramen zrealizovala výzkumná agentura IPSOS v průběhu března až dubna 2016. Dotazování proběhlo prostřednictvím metody CASI a na vzorku 800 respondentů patřících do tzv. pivní populace. Tzn., že byli dotazováni lidé, kteří si alespoň jednou do měsíce dají pivo, a ze 70 % převažovali muži.

Na Pražském hradě se představí 66 minipivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:EuroZprávy.cz

Na Pražském hradě se představí 66 minipivovarů. V prostorách Královské zahrady se bude konat degustační pátý ročník Festivalu minipivovarů na Pražském hradě. Ta nese podtitul Pivo na hrad. Z důvodu nařízení Pražského hradu bude na každý den připraveno 1200 vstupenek a cena zahrnuje katalog pivovarů, degustační sklenici a neomezenou degustaci.

Festival minipivovarů se stal výběrovou akcí, na které je pivo vnímáno jako ušlechtilý nápoj. Na festivalu se představí 63 pivovarů, které jsou členy Českomoravského svazu minipivovarů. Každý z pivovarů vybere svá dvě nejlepší piva a k degustaci bude tedy připraveno 132 druhů piva 36 různých stylů z celé republiky. Celkově se zdarma vyčepuje přes 6 600 litrů piva a degustační porce se bude čepovat 0,75 dl.

Akce se bude konat v prostorách Královské zahrady Pražského hradu, na Střelecké cestě pod Královským letohrádkem, v pátek 10. června od 14-20 hodin a v sobotu 13. června od 12-20 hodin. Festivalu se zůčastní sládci a majitelé z každého pivovaru, kteří budou podávat návštěvníkům konkrétnější informace.

„Hlavním cílem festivalu je seznámit návštěvníky s historickými kořeny českého a moravského pivovarnictví a ukázat jak tradiční, tak i moderní způsoby výroby piva," říká Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Léto s pivovarem Svijany: Otevření zámku a nové pivo

Publikováno:před rokemZdroj:Blesk.czSvijany

Milovníci historie a piva zbystřete! V červnu se otevře zrekonstruovaný zámek Svijany. K této příležitosti stejnojmenný pivovar připravil nejen bohatý program, ale i nové pivo.

Pivovar Svijany zakoupil zámek stojící proti pivovaru před třemi lety, od roku 2015 probíhala rekonstrukce částečně financovaná z EHP a Norských fondů. Ta měla za cíl vrátit jeho podobu do dob jeho největší slávy. Přesvědčit se, nakolik se záměr podařil, můžete poprvé v sobotu 25. června od 10 hodin, kdy se zámek otevře veřejnosti.

OBJEVENÝ POKLAD
Připravena je řada stálých expozic, mezi nimi archeologická výstava s exponáty ze Svijan a blízkého okolí, expozice o podzemí Libereckého kraje, pivovarnická expozice, část věnovaná bývalým pánům zámku – Valdštejnům a Vartenberkům. Těšit se můžete i na objevené poklady. V průběhu rekonstrukce totiž byla odhalena řada zámeckých tajemství. Jde třeba o unikátní bronzovou jehlici starou 3000 let, středověkou pec na chleba nebo tajnou chodbu pod zámkem.

PÍSKOVIŠTĚ PRO ARCHEOLOGY
Zábavu nabídne i zámecká zahrada, kde na děti čeká např. pískoviště sloužící i jako archeologické naleziště. Pod vrstvou písku bude možné odkrýt atrapu kostry prasete, jejíž část byla v zahradě objevena a dala obci Svijany jméno. V peci na chleba i peci na bronzové odlitky bude možné vyrobit si suvenýry. Prohlédnout si můžete i svijanský pivovar a ochutnat zde čerstvé pivo načepované přímo z ležáckého tanku.

ZÁMECKÝ MÁZ
Pivovar Svijany připravil pro tento den ještě jedno překvapení – nové pivo s názvem Zámecký Máz, které vychází z nejprodávanější svijanské jedenáctky Svijanského Mázu. Sládek Petr Menšík se při vaření tohoto piva inspiroval starými recepturami pro přípravu sudového piva zaváženého před zimou na nepřístupné horské chaty. Tehdy se hotové pivo znovu zakvasilo rozkvašenou mladinou, tak zvanými kroužky, přímo do sudů, ve kterých až u hospodského ve sklepě v průběhu zimy potřetí dokvášelo. I dnes je hotové zfiltrované pivo opětovně zakvašeno rozkvašenou mladinou, tzv. kroužky, a nechá se krátce rozkvasit v tanku, aby došlo k homogenizaci celé várky a pivo pak kvasilo stejně ve všech sudech. Po dvou až třech dnech se stočí do sudů a uskladní v ležáckých sklepech, kde při teplotě 2 °C tři až čtyři týdny znovu dokváší. Ihned poté putuje k hospodským. Opětovným dokvášením a přítomností čistých pivovarských kvasinek získává pivo plnější, ale jemnější a zakulacenější chuť.

Aktivace značky Březňák: Vezmi tátu na pivo

Publikováno:před rokemZdroj:Startegie.czAutor:Petr NovotnýVelké Březno

Značka Březňák vyzývá potomky pivařů, aby svým tatínkům ke Dni otců nadělili pivní láhev s osobním vzkazem. Březňák je za to zve na pivo zdarma. Akce probíhá v „hrdinném duchu“ běžící kampaně značky z dílny agentury VCCP.

Z průzkumu agentury Perfect Crowd vyplývá, že pro 55 procent mužů představují jejich tátové největší hrdiny. Problém je ale v tom, že 80 procent synů jim nikdy neřeklo, že je považují za svůj největší vzor. Na Den otců v neděli 19. června mohou proto lidé svého rodiče potěšit za tekuté asistence značky Březňák z portfolia pivovaru Heineken.

Pivovar připravil akci s názvem Vezmi tátu na Březňáka a řekni mu, že je tvůj hrdina, která od začátku června začíná v sedmi desítkách hospod v celé České republice. První pivo zdarma dostane každý otec v případě, že do provozovny přijde se svým potomkem, společně vyplní do připravené kartičky svá jména a objednají si dvě piva.

Otcům můžou jejich dcery i synové poslat rovněž vzkaz na zadní etiketě limitované edice pivních lahví. Pětistovka nejlepších se dočká vytištění na etiketu Březňáka a bude doručena otcům v dárkovém balení s půllitrem, speciálním podtáckem a láhví se vzkazem.

S pivem pod kyvadlo
Sváteční akcí Březňák podporuje otevření dočasné restaurace v Praze na Letné, která bude od 9. do 19. června fungovat v místě pod kyvadlem. Pivovar ji zřizuje právě u příležitosti Dne otců a akce Vezmi tátu na Březňáka.

Akcí, pro niž vznikla i microsite Denotcu.cz, pokračuje značka Březňák v kampani, kterou letos představila ve spolupráci s agenturou VCCP a jež se zamýšlí nad vztahy otců a synů, mezigenerační úctou a tradičními hodnotami. I s myšlenkou Dne otců a dočasné restaurace přišla VCCP, realizace se ujme agentura Next Level.

„Značka Březňák se k léty prověřeným hodnotám hrdě hlásí a nebojí se o nich mluvit nahlas. Pivo z malebného pivovaru ve Velkém Březně je jako ze ,staré školy‘, poctivé, kvalitní a vařené s láskou k poctivému řemeslu,“ řekl manažer značky Březňák Petr Syřiště.

Je svátek, nebo úterý? Pivo se neptá, říká majitel sklepního pivovaru

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Martin VokáčKozlíček

Pivo má rád natolik, že si ho zkoušel i doma v kuchyni sám uvařit. Neváhal pak zakoupit technologie a postupně celý sklep svého rodinného domu přeměnil v malý pivovar. V práci dal výpověď a z amatérského sládka se stal profesionálem. Rodinný pivovar Milana Kozlíčka dnes zná široký region.

Pivovar z Horních Dubének na samém jihozápadě Jihlavska byl jedním z dvanácti, které se zúčastnily víkendového Festivalu malých pivovarů v Třebíči. Na nádvoří Lihovaru vynikal.

„Všechna naše piva jsou vařená podle bavorského zákona o čistotě piva z roku 1516. Smí se používat jen ječmen, chmel a voda, žádné cukry nebo přidané látky,“ vysvětloval Milan Kozlíček.

Sympatický vysoký muž pivu doslova propadl. Měl ho rád tak, že nic jiného ani nepil. A tak ho v polovině minulého desetiletí napadlo, že si ho sám uvaří. „Zkoušel jsem to v hrncích v kuchyni, neoficiálně,“ vypráví.

Rychle zjistil, že aby mělo domácí pivo nějakou kvalitu, bude třeba pořídit příslušné technologie. A že je toho potřeba daleko víc.

„Byl jsem se poradit se sládkem v Hradci Králové, který mi řekl na rovinu, že to mám dělat buď oficiálně včetně povolení od potravinářské inspekce, nebo ať to nedělám vůbec. Byl jsem z toho rozčarovaný. Nicméně jsem se rozhodl do toho jít,“ popisuje.

Oběhal úřady, získal povolení a na začátku roku 2007 se stal majitelem minipivovaru. Zpočátku pivo vařil při běžném zaměstnání, ale zanedlouho mu koníček začal přerůstat přes hlavu.

„Byl jsem pořád v práci. Buď v zaměstnání, nebo okolo piva. Nešlo to tak dál. Protože už jsem v pivovaru měl dost peněz, v zaměstnání jsem skončil a věnoval se jen pivu,“ říká Kozlíček.

Češi dokázali nabídnout jen vagón sladu. Němci byli pružnější
Největším problémem zpočátku bylo nakoupit potřebné suroviny. Před deseti lety neuměly minipivovarům vyjít vstříc třeba sladovny.

„Nebyly zvyklé prodávat slad v padesátikilových pytlích. Nabízely mi tenkrát celý vagon,“ směje se pivovarník. Suroviny nakupoval v průmyslových pivovarech, s nimiž se domluvil.

Do té doby, než oslovil jistou bavorskou sladovnu. „Ti mě úplně zaskočili. Do dvou týdnů byl u mě jejich obchodní zástupce s kompletní nabídkou veškerých sladů. To bylo někde úplně jinde než české podniky,“ vzpomíná.

Jak ale dodává, české sladovny se rostoucímu počtu minipivovarů postupně přizpůsobily, i když se zpožděním.

Milan Kozlíček profesionálně vaří pivo desátým rokem. Ročně ho vyrobí kolem 250 hektolitrů. Obětoval mu celý suterén rodinného domku v Horních Dubénkách. Nemá svou restauraci, pivo prodává na jednorázových akcích nebo dodává do několika hospod takzvaně na čtvrtou pípu, tedy do ochutnávkové nabídky regionálních speciálů.

I když by třeba zájem ze strany odběratelů byl, zvětšovat minipivovar Milan Kozlíček nechce. „Jak je to teď, na obživu to stačí,“ mávne rukou. „Nemusím mít vily, auta, bazény, abych byl šťastný. Já jsem šťastný, když pivo můžu vařit a když lidem chutná,“ říká. A když by se staral o chod větší firmy, už by pivo nevařil sám a to by ho prý nebavilo.

Jak ale dodává, na provozování minipivovaru se moc zbohatnout nedá. A naopak práce je občas až nad hlavu. „Pro malého sládka neexistují soboty, neděle. Proces výroby piva neustále běží a neptá se, jestli je svátek, nebo úterý,“ vysvětluje.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.12.12.2017 16:175.822/5.822