Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Staropramen vzhlíží k americkému trhu, může mu pomoci fúze gigantů

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:Dušan KütnerStaropramen

Fúze dvou největších pivovarských skupin na světě AB InBev a SABMiller by mohla pomoci i tuzemské dvojce, Pivovarům Staropramen.

Součástí spojení pivních gigantů AB InBev a SABMiller je transakce, při níž majitel smíchovského a ostravského pivovaru Molson Coors odkoupí od SABMilleru zbývající polovinu ve společném americkém podniku Miller Coors. Následkem toho by se měl stát druhým největším pivovarem ve Spojených státech.

„Pokud vše dopadne, jak je naplánováno, a Molson Coors bude americkou firmu vlastnit ze sta procent, tak bychom měli mít mnohem volnější ruce, co se týče prodejů značky Staropramen na americkém trhu,“ říká odcházející šéf Staropramenu Zbyněk Kovář. Dosud totiž podle něj musela panovat shoda obou vlastníků nad finálním portfoliem, zejména importovaných značek, což pozici Staropramenu omezovalo.

„V tomto ohledu se nám americký trh daleko více otevře,“ doufá Kovář. Staropramen stejně jako ostatní velké domácí skupiny sází v posledních letech na export. Ten jim nahrazuje poklesy či stagnace na českém trhu. Pivovaru tak loni stoupl export o sedm procent na více než šest set tisíc hektolitrů.

Ohromný potenciál
Na nárůst má podle Kováře vliv právě i to, že pivovar je od roku 2012 součástí kanadskoamerické skupiny Molson Coors, sedmé největší na světě, neboť majitel řadí značku Staropramen mezi tři hlavní globální značky celé skupiny.

Americký trh ale zatím pro Staropramen jedním z hlavních není a v pořadí zemí podle exportu je zhruba na desátém místě. Potenciál je tam přitom podle Kováře obrovský, protože to je jeden z největších pivních trhů na světě, který je zároveň velmi otevřen importu.

„Americký trh je také mnohem bohatší a množství lidí si může dopřát platit vyšší ceny. Tím pádem jsou ochotni připlatit za importované pivo z Česka i z jiných zemí,“ míní Kovář.

Velikonoční IPA speciál HUTMAN 14°

Publikováno:před rokemZdroj:První havířovský minipivovarPrvní havířovský

IPA 14° (India Pale Ale) je svrchně kvašený speciál typu Ale. Tento typ piva vznikl v Anglii v době, kdy Britové začali intenzivně kolonizovat Indický subkontinent. IPA se vyznačuje vyšší hořkostí a jelikož je chmelena tzv. za studena, zákazník ocení zejména výrazné chmelové aroma a samozřejmě vyšší hořkost, která je typickým prvkem tohoto druhu Ale.

Krušné časy Staropramenu. Prodeje padají, šéf odchází

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:ČTKStaropramen

Společnosti Pivovary Staropramen loni klesly prodeje piva a ostatních nápojů na 3,12 milionu hektolitrů, což znamená meziroční pád o 40 tisíc hektolitrů. I přesto zůstává podnik na českém trhu stále dvojkou za Plzeňským Prazdrojem.

Pražské manažery naopak těší růst exportu - nejznatelněji na Slovensku, v Británii a Německu. „Za dalším nárůstem exportu Staropramenu, který překročil hranici 600 tisíc prodaných hektolitrů, stojí správně zvolená marketingová strategie spolu s posílením role značky v portfoliu mateřské společnosti Molson Coors,“ myslí si Pavel Barvík, mluvčí Pivovarů Staropramen.

Staropramen je součástí této severoamerické skupiny od roku 2012. Tehdy jej odkoupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, do roku 2009 pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev.

Podle Barvíka se stále více prodávají částečně zkvašené mošty. Společnost loni začala nabízet jejich dvě nové příchutě pod značkou Carling. Firmě také stoupají prodeje nápojů v plechovkách.

Firma v roce 2015 investovala do stáčecí plechovkové linky na pražském Smíchově více než 100 milionů korun. „Výsledkem investic do podpory plechovek je meziroční růst jejich prodejů o téměř 20 procent,“ uvádí firma. Převzala také distribuci prémiového mexického ležáku Corona.

Do restaurací k fotbalu
Firma se snaží dostat co nejvíce hostů do restaurací, během loňského roku proto nabídla hospodským zvýhodněnou nabídku televizních přenosů sportovních zápasů na O2 sport. Do projektu se podle ní zapojilo více než 700 hospod, tržby jim vzrostly přibližně o desetinu.

Pivovary Staropramen předloni prodělaly 2,32 miliardy korun. Důvodem byly podle výroční zprávy umístěné ve Sbírce listin účetní odpisy, provozní výsledek činil kladných 2,25 miliardy korun. Skupina v roce 2014 za pivo v Česku utržila téměř 3,1 miliardy korun, v zahraničí přes 4,2 miliardy. Celkové konsolidované tržby byly předloni 7,94 miliardy korun.

Šéf se klidí
Další věc, kterou musí firma vyřešit, je odchod dlouholetého generálního ředitele Zbyňka Kováře. „Rozhodoval jsem se, jestli se ve Staropramenu snažit dožít, což by bylo určitě pěkné. Pro svůj osobní rozvoj jsem si ale říkal, že toho mám ještě hodně před sebou,“ vysvětlil dvaačtyřicetiletý Kovář deníku E15. Ředitelskou kancelář vyklidí k poslednímu březnu.

Společnost provozuje dva pivovary, smíchovský Staropramen a ostravský Ostravar. Na domácím trhu jí patří druhé místo. Jedničkou je Plzeňský Prazdroj, který loni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, tedy zhruba stejně jako v roce 2014. Vývoz do více než 50 zemí posílil o 12 procent, prodej na domácím trhu o 1,5 procenta. Heineken ČR loni prodal 2,3 milionu hektolitrů piva a částečně zkvašených moštů, jeho nejprodávanějším pivem byly Krušovice.

Sládková Martina Valterová z Teplic. Ženy vaří pivo líp!

Publikováno:před rokemZdroj:Živnostenské listyAutor:Kateřina KotalováMonopol

Její povolání je typicky chlapské a výsledek její práce se může lehko dotknout mužské ješitnosti. MARTINA VALTEROVÁ (47) vaří pivo, podle mnohých vynikající, a přestože pivaři by jen stěží poznali, že to, co právě mizí v jejich hrdlech, vařila žena, ona tvrdí, že ženské pivo se prostě pozná! Být sládkovou je fuška, ale ona by neměnila za nic na světě!

S pivem pracuje už devětadvacet let! Než přišla nabídka vařit v novém teplickém minipivovaru, pracovala čtvrt století ve Zlatopramenu a pak čtyři roky v ústeckém pivovaru Na Rychtě. „Odešla jsem tehdy z pivovaru Rychta kvůli nějakým neshodám s muži a dostala jsem nabídku pracovat v laboratoři v lihovaru. Myslím, že i taková práce by mě bavila, do všeho jdu na plný plyn,“ říká za každých okolností optimistická Martina Valterová. Nástup do laborky se nakonec nekonal, předběhla ho nabídka, kterou milovnice piva zkrátka nemohla odmítnout. „Když přišla nabídka ze vznikajícího malého pivovaru v srdci Teplic, neváhala jsem ani chviličku,“ vzpomíná Valterová na okamžik, který zlomil její profesně ne úplně šťastné období. Po novém teplickém pivovaru Monopol se poprvé rozhlédla předloni v listopadu. „To to tady ještě nebylo hotové, všude byli zedníci, začínala se montovat pivovarská technika, takže jsem si mohla vše pořádně ohlídat. První várku jsem uvařila koncem března, v té době ještě probíhaly úpravy interiéru, všude byl prach a hluk, ale samotný pivovar byl připravený a bylo potřeba, aby pivo mělo čas uležet do otvíračky,“ vypráví sládková začátky teplického minipivovaru, který otevřel teprve vloni na konci května a o kterém se za krátkou chvíli vědělo široko daleko. Vznikl totiž v půvabných secesních prostorách bývalého varieté, a tak interiér lahodí oku a dobré jídlo a především dobré pivo chuťovým pohárkům.

Těžký začátek
A to to přitom chvíli vypadalo, že se snad ani neotevře. Po takřka čtyřleté rekonstrukci se čekalo na poslední povolení od hasičů, a tak zatímco pivo Martiny Valterové už netrpělivě leželo v tancích, to potřebné razítko pořád nikde. „A tak jsme ho začali prodávat na náměstí na farmářských trzích. Měli jsme s tím nečekaný úspěch. Prodávali jsme tři sta lahví denně. Bylo to strašně únavné, museli jsme stáčet pivo do sudů a zavážet několikrát denně, aby nebylo v teple a zůstalo pořád čerstvé. Na místě se lepily etikety, nestíhalo se. Ale i když jsem padala únavou, měla jsem radost a byla to předzvěst, že se Monopolu bude dařit,“ vypráví Valterová, která dnes vaří dvakrát do týdne po dvou várkách o deseti hektolitrech. Jednu várku vaří zhruba deset hodin. Přestože to, co ve Zlatopramenu zastalo dvacet lidí, musí stihnout sama, nestěžuje si ani náznakem.

Monopol má monopol
Její pivo je k mání pouze v pivovarské restauraci a hotelu Monopol v Teplicích a za měsíc se tam vypije až osm tisíc litrů. Jinde si na něm nepochutnáte, a to zřejmě ani v budoucnu. „Nechci, aby to znělo nabubřele, ale jsem pyšná na hodnocení mého piva a nechci, aby se zkazilo cestou nebo nedobrým zacházením. Naši kluci u výčepu v Monopolu jsou ode mě proškolení a kontrolovaní, tady jsem si čistotou a správným čepováním jistá, jinde bych ji nemohla garantovat,“ vysvětluje důvody, proč se dál než za hranice Teplic pivo Monopol nedostane. Na čistotu je Martina pes. „Nejsem si jistá, jestli pivař pozná, že pro něj obsah jeho sklenice vařila ženská nebo chlap, ale rozhodně se ženská pozná při vaření, líp totiž udrží tu čistotu. Radši tu budu o to déle, ale chci mít čisté tanky a dodržet časy sanitací. Myslím, že i to nás pivovarnice liší od pivovarníků,“ usmívá se.

Prototypy z kuchyňského kastrolu
S muži pracuje celý život, vyhovuje jí to, ale přiznává, že ne všichni jsou ochotní přijmout ženský pohled na věc. Na pivo, chcete-li. Pětadvacet let strávila ve Zlatopramenu, že je žena, nikomu a ničemu nevadilo, ale než aby přihlížela tomu, jak se pivovar řítí do záhuby, tehdy tedy do područí Heinekenu, raději odešla do pivovaru Na Rychtě. Tam už ženskost byla trochu na obtíž. „Když jsem začínala ve Zlatopramenu, byla to psina, s chlapama jsme se bavili, ale když nás začali kupovat, legrace skončila, přišly první výpovědi a lidi začali být nervózní. Že později skončil i pivovar, mě mrzelo hodně. Na Rychtě byl problém, že jsem ženská, že nemohu dělat všechno jako chlapi, a asi to vadilo. Odešla jsem kvůli vztahům. Uvědomila jsem si, že si musím vážit sama sebe,“ vzpomíná sympatická sládková. Rozhodnutí vstoupit do Monopolu bylo prý nejlepší v jejím životě. „Myslím, že teď jsem na vrcholu, nepotřebuju víc. Chci klid na práci, žádné hádky, stres a intriky,“ říká. A není divu. Na své pivo ještě neslyšela křivého slova, od lidí ani odborné veřejnosti. Nejvíce si lidé oblíbili její polotmavou jedenáctku Karlík a višňovou jedenáctku a čtrnáctistupňový Ale i světlý ležák, který získal prestižní cenu časopisu Pivo, Bier & Ale pro nejlepší nové spodně kvašené pivo roku 2015. „Náš Ale tady pijí ženské po půllitrech, jak jim chutná. Určitě to je tím, že jejich chutím jako ženská víc rozumím. Nejprve jsem ho vařila doma v hrnci a až u posledních třech verzích jsem si říkala, že to je konečně ono. Chutnalo i majitelce pivovaru, a tak jsem to začala vařit tady. Říkala jsem si, že když to chutná jí a mně, bude chutnat i ostatním ženám. A opravdu,“ prohlédne si pečlivě skleničku s právě natočeným Alem. „Mám ráda pivo s řízem. Nesnáším pivo, které leží jako mrcha. Vařím ho tak, aby chutnalo mně a líbilo se mi na pohled. Dělám ho vlastně pro sebe a mám radost, že chutná i hostům.“ Desítku byste v Monopolu hledali marně. Nevyplatí se. „Je tam jen o pár gramů chmele a pár kilo sladu méně, výrobní náklady jsou tedy srovnatelné se silnějšími pivy, ale lidé jsou zvyklí, že desítky jsou levnější. Naštěstí je tady po nás nikdo nevyžaduje,“ usmívá se úlevně.

Pivo hlídá na dálku
Všechny receptury jsou její vlastní. „Ve velkém pivovaru jsou dané, tam jsem vařila tak, jak mi řekli, tady jsem svým pánem, můžu si s těmi recepty hrát a zodpovídám za ně. Vím z minulosti, co to je chodit do práce se stresem, se scvrklým žaludkem. Tady je pohoda. Dělám sama, plánuju sama, když chci jet na dovolenou, předvařím si a vzdáleně kontroluji teplotu. V létě jsem byla na Korsice, tam jsem šla vždy do wifi zóny, nastavila teploty tanků a zase se vrátila na pláž."

Doma pivo nepije
Pokud tedy zrovna nekontroluje pivo z Korsiky, tráví v Monopolu každý den. „Vstávám v půl páté, pět minut po páté mi jede trolejbus a v pět třicet vlak. Dojíždím do Teplic z Ústí nad Labem. Mám ráda rána, je klid, nikde nikdo. V šest jsem tady a v pět odpoledne mám většinou hotovo, ale zpravidla se tady zaseknu ještě na kafíčku,“ ukazuje směrem k malebné secesní kavárně, jež rovněž patří k Monopolu. Že by si po práci zašla na jedno k sobě, to nehrozí. „Samozřejmě ochutnávám, ale pivařka nejsem. Třeba doma si pivo neotevřu,“ překvapuje paní sládková, a to jsou v její domácnosti od fochu dva. Její partner Miloš je obchodním sládkem u Bernarda. „Naše večery jsou o pivě, ne že bychom ho popíjeli, ale řešíme třeba kvašení nebo různé styly piva,“ směje se Martina Valterová. V partnerovi našla Martina po smrti rodičů obrovskou oporu a pochopení. Je totiž jediný v rodině, kdo se pivu profesionálně věnuje. „Řemeslo jsem nezdědila, u nás se tomu nikdo nevěnoval. Maminka pracovala jako prodavačka dámských oděvů a tatínek byl elektromechanik. Starší sestra je pedikérka, mladší překladatelka a bratr pracuje ve firmě, která se zabývá servisem zdravotnických přístrojů. A ani já jsem neměla dříve touhu být sládkovou. Chtěla jsem studovat ekonomickou školu, ale nedostala jsem se na ni, a tak mi tatínek zajistil potravinářskou v Plzni, kam jsem ve čtrnácti letech odjela na internát,“ vzpomíná na rozhodující okamžik v jejím životě Valterová. „Tehdy se vědělo, kam po škole nastoupíte, a protože jsem byla z Ústí, nastoupila jsem tam. Po celou dobu studia jsem tam chodila na brigádu. Už tam jsem poznala, jaká je pivovarnictví dřina, ale to mě nezaskočilo. Není to o tom být jenom v teple, ve sklepích musíte mýt tanky, na spilce kádě, a tam je v zimě pořádná kosa.“

Dohled shůry
Dnes by se Martinin tatínek bil v hruď, jak dobře tehdy v jejích čtrnácti letech rozhodl. Dceřina úspěchu se ale nedožil on, ani Martinina maminka. „Tatínek mi zemřel, když mi bylo 17 na selhání srdce, pět let byl po nemocnicích, každou neděli jsme ho chodili navštěvovat, něco jsme mu přinesli, popovídali si a za týden znovu. Maminka podlehla rakovině, když jsem dělala ještě ve Zlatopramenu, takže vůbec neví, jakou jsem nastartovala dráhu. Bylo to těžké období bez rodičů. Obzvlášť maminka mi chybí. Zemřela v době, kdy nás vychovala a mohla si začít užívat života a odpočívat. Myslím, že to bylo nejtěžší období v mém životě. V té době totiž navíc Zlatopramen přebíral Heineken a funkce začali dostávat jiní lidé a ti, kteří něco uměli a hlavně pivovar dobře znali, začali být na obtíž. Pamatuji si, jak mi kolega říkal, že nechápe, že jsem se ještě nesesypala. Ale netýkalo se to jenom mě.“ Život je pes, to Martina ví líp, než mnozí jiní.

Na vrcholu blaha
Když potřebuje vyčistit hlavu, vezme pohorky a vyrazí na túru. Zatímco jiní cestou odpadávají, Martině je nejlépe ve třech tisících. „Miluji vysokohorskou turistiku. Tam nahoře to je skvělý pocit. Ani nevím, k čemu bych ho přirovnala. Ráda jezdím do Alp, ale moc mě baví i procházky po českých lesích. Nemáme televizi od doby, kdy se přešlo na digitální vysílání a já jsem si kvůli tomu nechtěla pořizovat novou ani set top box. A tak raději vezmeme naši třináctiletou bernskou salašnickou a ušli jsme denně klidně sedm osm kilometrů,“ přiznává Valterová. Mnoho času na procházky jí ale nezbývá, v pivovaru je denně, i když nemusí. „Nedá mi to ani v neděli, abych to nepřijela zkontrolovat,“ zvedne obočí v nevinném gestu. „Tohle je můj život. Jsem šťastná, i když jsem unavená.“

A jestli má z něčeho strach? Snad jedině z toho, že by minipivovarům zvedli spotřební daň. „To by pro nás bylo hodně nepříjemné. Málokdo si uvědomuje, že my máme třikrát tak větší výrobní náklady. Pokud by ji zvedli, minipivovary by to neskutečně zatížilo,“ krčí rameny teplická sládková.

Rekvalifikační kurz Pivovarnické a sladovnické práce

Publikováno:před rokemZdroj:VÚPS, a.s.Autor:Ing. Věra Hönigová

Dnem 1. října 2016 bude na VÚPS otevřen akreditovaný rekvalifikační kurz Pivovarnické a sladovnické práce.

Kurz je určen především zájemcům o získání odborné způsobilosti k řemeslné živnosti „Pivovarnictví a sladovnictví“ dle Živnostenského zákona č. 455/1991 Sb.

Podrobnější informace najdete v aktualitách na http://www.beerresearch.cz/

Pivovar Starobrno se stává hlavním partnerem Brněnského Majálesu 2016

Publikováno:před rokemZdroj:STATISTICKY[cz]Starobrno



Přípravy Brněnského Majálesu 2016 odstartovaly. Zásadní novinkou letošního ročníku je změna hlavního pivního partnera. Letos budou návštěvníci pít pivo od brněnského pivovaru Starobrno.

Letošní Brněnský Majáles bude už 13. ročníkem největšího festivalu pro mladé na jižní Moravě. Dvanáct let byla hlavním pivním partnerem společnost Plzeňský Prazdroj. Letos ho ale vystřídal pivovar Starobrno. „Máme upřímnou radost ze vzájemného partnerství, na které se velmi těšíme. O spolupráci jsme mluvili už v minulosti. Doufáme, že tím potěšíme lokální pivní patrioty,“ řekl Petr Syřiště, Brand Manager pivovaru Starobrno.

Návštěvníci se mohou těšit na širokou nabídku čepovaných piv a pivních produktů. Nebude chybět ani speciální pivní zóna, kde bude zlatavému moku věnována maximální péče. Díky spolupráci na návštěvníky čeká řada překvapení, které budou součástí nabitého programu festivalu.

Mezi hlavní ohlášené hudební hvězdy letošní open-air části již tradičně patří nejžádanější kapely – Kryštof, Horkýže Slíže, Mandrage, Wohnout, UDG, Xindl X či Vypsaná Fixa a mnoho dalších.

Vstupenky nejvýhodněji
Lidé, kteří chtějí koupit lístek za aktuálně nejvýhodnější cenu, mají čas do 25. dubna. „Do té doby jsou k dispozici vstupenky za 420 korun. Členové Majálesového klubu je získají dokonce ještě levněji. Od 26. dubna se cena vstupenek zvyšuje na 499 korun,“ uvedl David Peštál, jeden z organizátorů. Seznam prodejních míst lze tradičně nalézt na webových stránkách. Zde si také mohou zájemci zakoupit vstupenky on-line.

Čepování piva trénuje finalistka jen v práci

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeňský deníkAutor:Andrea Pánková

O tom, že čepování piva není nic jednoduchého, se přesvědčili účastníci středečního finále soutěže Mistr výčepní 2016, které se konalo 
v plzeňském pivovaru.

Ti nejlepší z celé republiky měli za úkol naservírovat a hned třemi styly správně načepovat pivo odborné porotě.

Soutěže se zúčastnila také Plzeňanka Kateřina Smazalová, která své první pivo načepovala ve svých pěti letech. 
V současné době ji čepování piva v Pivnici Sladovnická živí. „Hospoda mě provází celý můj život, začínala jsem v nich už jako brigádnice," nechala se slyšet pětadvacetiletá Plzeňanka, která se do soutěže přihlásila sama.

Regionálního kola soutěže Mistr výčepní se zúčastnila už minulý rok. „Umístila jsem se v první desítce, letos jsem byla třetí, a tak jsem postoupila do finále," upřesnila Kateřina. Regionální kolo proběhlo právě v Pivnici Sladovnická, což bylo pro Plzeňanku výhodou. Její postup do finále tam prý oslavují ještě dnes. Od té doby se jí také často stává, že zákazníci chtějí načepovat pivo speciálně od ní. „Nejčastěji ode mě chtějí načepovat šnyta," prozradila.

Se svým finálovým výkonem však spokojená nebyla. „Hodně pracovala nervozita 
a pivo mi dost pěnilo," přiznala. Na předních příčkách se neumístila, ale to ji neodradilo. „Příští rok se přihlásím zase, doufám, že se budu každým rokem zlepšovat," usmívala se Kateřina, které nejvíce chutná nepasterizované dvanáctistupňové pivo od Gambrinusu.

Čepování piva trénuje pouze v práci. O tom, že je samouk, svědčí také to, že nevystudovala hotelovou školu ani neabsolvovala žádný kurz v čepování piva.

Letošního finálového kola soutěže Mistr výčepní se zúčastnilo 27 soutěžících. Mezi finalisty bylo letos sedm žen, což je rekordní počet.

Číňané dávají přednost německému pivu, chuť českého teprve objevují

Publikováno:před rokemZdroj:Česká televize

Poptávka po pivu v Číně stoupá, ročně se vypije 55 miliard litrů. Přestože pro Česko jde o tradiční exportní artikl, v Číně se prosazuje pomalu. Populárnější je německé nebo britské. V Šanghaji se to pokouší změnit první česká restaurace s mikropivovarem.

České pivo se mezi čínské obyvatelstvo snaží rozšířit Cohen Sia, který zná střední Evropu velmi dobře, v Česku totiž žil 26 let. Teď do Číny dováží organické fungicidy pro zemědělce, stojí ale i za českou restaurací s mikropivovarem. Cílem pro něj není jenom propagace české kultury. Vedly ho k tomu i osobní důvody. „České pivo je samozřejmě nejlepší pivo na světě. Každou cestu jsem říkal, že jsem se těšil více na české pivo než na svoji manželku,“ zmínil Cohen Sia.

Přestože spotřeba piva v Číně celkově roste, české se na tom nepodílí tak jako jeho konkurenti. Číňané si oblíbili německé, nově poutá pozornost i britské. Jeho spotřeba raketově stoupla, když se v médiích objevil čínský prezident, jak si při návštěvě Velké Británie dopřává pintu.

V Krajánkovi vaří tři druhy piva, další z Česka ještě dováží
Českou restauraci s názvem Krajánek otevřel Cohen Sia v dynamické části Šanghaje. To má spolu s moderním interiérem předpoklady zaujmout Číňany ze střední a vyšší vrstvy, kteří obdivují západní životní styl. „Sami vaříme tři druhy piva: pšeničné, ležák a černé. A ještě dovážíme lahvové z Česka,“ uvedl manažer provozovny Liou Č'. Českému pivu může pomoci, že bohatší lidé se víc a víc zajímají o kvalitní nápoje, aby udělali dojem. Pití s klienty a kolegy se považuje za důležitou podmínku kariérního postupu.

Krajánek neláká jen na pivo, ale také na české památky a přírodu. Oslovení zákazníci oceňují styl restaurace. Cítí se v něm pohodlně. „Česko musí být krásná země. Ráda bych se tam podívala,“ řekla zákaznice Amy Ču. Z jídel je hitem pečené koleno a klobásky. Převažuje ale středomořská kuchyně, kterou už Číňané znají a mají rádi. Na jídelníčku se tak najdou i zvláštnosti jako mušle po česku.

Krajánkovi by brzo mohl přibýt sourozenec. Nová pobočka by mohla otevřít přímo v Pekingu. Plány jsou hotové, čeká se na poslední razítka. Česká restaurace už tam kdysi byla, ale nevydržela.

Cestovat, pít pivo v neomezeném množství a dostávat plat?

Publikováno:před rokemZdroj:Objevit.cz

Absolventi vysokých škol hledají práci svých snů, nicméně většinou obsadí pracovní místa pro ně nevyhovující. Zahraniční firmy otevírají mladým lidem nové možnosti, neboť nabízí placené stáže. A proto se nemusíte v České republice ucházet o místo, které by vás ani nenaplňovalo. Stačí sebrat odvahu a přihlásit se na placenou stáž do zahraničí, kde si zlepšíte svůj jazyk a získáte nové zkušenosti. Skupina World of Beer nabízí práci, která se zcela vymyká zaužívaným standardům. A to jak náplní, tak i platem.

Společnost vyhledává tři zájemce na pozici Drink It Interns, kteří budou během letního období cestovat napříč celou Amerikou a ochutnávat nejkvalitnější značky piv. Zájemci budou svou cestu dokumentovat na blogu a své statusy včetně fotografií a videí sdílet také na sociálních sítích (Facebook, Twitter, Vine a Instagram).

A plat za tuto práci? Tak ten je skutečně pohádkový. Dostanete 10 tisíc euro (cca 270 tisíc korun). Dnes je poslední den, kdy můžete podávat přihlášky. Musíte splnit základní podmínky. Mít alespoň 21 let a mít platné pracovní vízum do USA. Organizátorům se představte prostřednicvím minutového videa, kde vyjádříte svou lásku ke zlatavému moku. Přihlášky můžete podávat zde.

Kozel je nejúspěšnější i v Rusku a jezdí ho k nám studovat světoví pivaři, říká šéf obchodu P

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Michal ŠenkVelké Popovice

● Obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Paul Barnett bilancuje v rozhovoru pro HN kondici firmy a upozorňuje na výzvy celého pivního trhu v Česku.
● Na domácím trhu se Prazdroj snaží "zachraňovat" hospody. V exportu firmu tíží zejména situace v Rusku.
● Snížení DPH na pivo, které zvažuje ministr financí Andrej Babiš, je podle Barnetta dobrý krok. Manažer pivovaru upozorňuje, že pomohl celému odvětví v Rumunsku či ve Španělsku.

Australan Paul Barnett je šéfem obchodu největšího českého pivovaru Plzeňský Prazdroj dva roky a v zemi, kde se vypije nejvíc piva na hlavu na světě (ročně 144 litrů), hned našel řadu unikátů. I díky tomu je česká jednotka skupiny SABMiller, kterou navíc zřejmě brzy čeká spojení s dalším globálním gigantem AB InBev, pro další značky často inspirací. "Třeba v kvalitě a rozšíření tankového piva," upozorňuje.

Co bude pro Prazdroj znamenat fúze jeho mateřské společnosti s AB InBev, mají manažeři zakázáno komentovat. Přesto je z povídání s Barnettem zřejmé, že si lídr domácího pivního trhu věří v tom, že Plzeň, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a další značky firmy budou na trhu dál nacházet své místo.

Jaký byl pro Prazdroj rok 2015?
Byl to dobrý rok díky počasí a růstu ekonomiky. Lidé se zase začali vracet do hospod. Z našich tržeb na tuzemském trhu je více než 40 procent z hospod. Prazdroj je dokonce mírně nad průměrem českého trhu v tomto měření.

Posilovali jste i v exportu?
Export přesáhl 1,1 milionu hektolitrů. Představuje více než desetinu naší celkové produkce. Příliš nás ale netěší vývoj na ruském trhu, kde zažíváme pokles v produkci. Ten je způsoben zavedením marketingových a dovozových restrikcí, celkovou ekonomickou recesí a oslabením rublu. Nejúspěšnější naší značkou na tomto trhu je Velkopopovický Kozel. Sice i u něj dochází k poklesu, je ale výrazně nižší než pokles celého ruského trhu. Prazdroji se také otevřely zcela nové trhy jako Čína, Hongkong nebo Ghana.

V čem spatřujete zahraniční úspěch Kozla? U Pilsner Urquell je asi zřejmé, že je to kvůli jeho image, jeho tradici, historii. Proč ale Kozel?
Je to chuťově plné pivo. Kozel je skutečně exportní "success story", kterou oceňují a inspirují se z ní i další značky z portfolia celé skupiny SABMiller.

V Česku je asi určující to, že poslední roky klesaly tržby pivovarů z hospod. Co děláte proti tomu, aby to nepokračovalo?
Musíme se hospodám hodně věnovat. Proto jsme se před časem pustili do nabídky limitovaných várek piva. Jsou to ta nejčerstvější piva, obvykle nefiltrovaná anebo nepasterizovaná. Chceme lidem v hospodách nabídnout něco, co v obchodech nekoupí. Každý měsíc se snažíme hospody, které mají zájem i podmínky, zavážet speciálními pivy, která uvaříme v určitém objemu a zhruba měsíc je máme v nabídce. A další měsíc zase další... Pracujeme na spoustě promočních akcí a snažíme se vzdělávat personál.

Kam až sahá tato spolupráce s hospodami?
Je logické, že to děláme. Je to naše investice do budoucnosti hospod, tedy našich zákazníků. Když se prodává pivo, je to samozřejmě pro nás dobře. A my se musíme snažit tomu všemožně pomáhat. Troufám si tvrdit, že spousta nástrojů, které vytváříme a nabízíme, je celosvětově unikátní. Pomáháme hospodám vytvářet jejich nabídku pro zákazníky, poskytujeme jim jednoduchý program – šablonu – pro tvorbu webu i menu. Pro nás to není zásadní položka a současně je to dobrá investice, pro hospody je to podpora a úspora. Jsme také připraveni pomoci provozovnám se zavedením elektronické evidence tržeb.

Ostatně řešíte hospody vašich vlastních značek …
Ano, máte pravdu, poptávka po tzv. konceptech roste. Otevřeli jsme spoustu nových hospod našich značek – Pilsner Urquell Originál restauranty, Kozlovny, Radegastovny, Gambrinus Originál 1869. Registrujeme velký zájem o naše franšízy od stávajících nebo nově vznikajících hospod. Radegastovna například zažívá obrovský boom.

S konceptovými hospodami a tím, že jste součástí velké skupiny SABMiller – bude se stávat, že budete českému trhu představovat další světové značky? Třeba Fosters, Coors, Bulmers?
Češi milují české pivo. Soustřeďujeme se spíš na tento dlouhodobý trend.

Jak se vám daří prodeje v supermarketech, jak chcete dál pracovat s nimi?
Připravujeme nová řešení pro vystavování piva a jeho skladování v čase, který tráví lahve na prodejně, než si je lidé koupí. Investujeme do nových chladicích zařízení a stále přicházíme s inovacemi pro prodej v maloobchodě.

V maloobchodě je poslední dobou velkým tématem spolupráce dodavatelů a odběratelů. Začal fungovat nový zákon o významné tržní síle, který má vztahy korigovat. Jaké ty vztahy vlastně jsou?
Nemyslím, že je to něco, co by tady bylo jiné než jinde. Myslím, že v tomto máme výhodu, že české pivo a naše značky obchodník nemůže nemít. V poslední době se snažíme víc spolupracovat na možnostech atraktivního vystavování zboží a podobně, jak jsem o tom už mluvil.

Chystáte letos nějaké produktové inovace?
Kategorie ciderů pro nás bude dál velmi zajímavá. Přinesli jsme na trh novou variantu Kingswoodu Rosé či horké cidery pro zimní období. Další inovace zřejmě přineseme u nealkoholického Birellu. Ta značka funguje nad naše očekávání. Jezdí ji k nám studovat kolegové z celého světa. Podobně jako u Kozla.

Mimochodem, v českých provozech a výrobnách vyrábíte pouze české pivo, nebo je využíváte pro celou skupinu SABMiller?
Pouze naše pivo.

Ministr financí Andrej Babiš nedávno prohlásil, že by nebylo od věci snížit daně na pivo. Co vy na to?
Snížení DPH není vůbec špatný nápad pro snížení nákladů a náročnosti, které hospodám přinese nutnost zavedení elektronické evidence tržeb. Když se podíváme na některé příklady ze světa, když se snižovala DPH na pivo a nápoje pro hospody, jasně uvidíme, že to funguje a je to dobré řešení. Třeba v Rumunsku k tomu nedávno přistoupili. Dřív v Itálii, ve Španělsku.

A jak se vám líbí návrhy ministerstva zemědělství na novou kategorizaci typů piva?
Jsme rádi, že v tom návrhu zůstává termín ležák, který nyní správněji vystihuje jeho podstatu.

Pojďme se ještě podívat na marketing a vaši práci se značkami. Jaký bude z tohoto pohledu rok 2016?
Musím říct, že tak jak jsem poznal Plzeňský Prazdroj, z hlediska marketingu je to jedna z nejinovativnějších firem v celém SABMilleru. Vždy, když procházím naším marketingovým oddělením, nestačím se divit. Spoustu věcí budeme letos směřovat k hokejovému mistrovství světa a fotbalovému Euru.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.10.2017 08:385.613/5.613