Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Zázračný mok? Pivo je lepší na bolest než pilulky, tvrdí vědci

Publikováno:před měsícemZdroj:Týden.cz



Pivo jako zázračný lék? Vědci z britské univerzity Greenwich provedli celkem 18 studií, které dokázaly, že konzumace dvou piv může pomoci od bolesti. Podle nich může alkohol až o čtvrtinu snížit bolest a je silnější než běžný paracetamol. Informaci uvedl web The Independent.

Asi každý zná ten stav, kdy cítí, že mu bolestí div nepukne hlava, svět se točí a celé tělo je malátné, jak horečka stoupá. Velmi často se tak lidé uchylují k jedinému možnému řešení - pilulkám proti bolesti.

Nová studie od vědců z britské univerzity Greenwich však uvádí, že konzumace dvou piv může až o čtvrtinu pomoci od bolesti. Uvádí se, že je pivo dokonce mnohem účinnějším anestetikem než běžný paracetamol.

Výzkumníci provedli 18 studií, díky kterým došli právě k překvapivému závěru. Pivo je tak "zázračné" zejména proto, že lidé si zvýší obsah alkoholu v krvi na 0,08 procenta a díky tomu dosáhnou vyrovnání prahu bolesti a tím i středního až rozsáhlého snížení její intenzity.

"Naše výzkumy dokazují, že alkohol je účinným analgetikem, který přináší klinicky významné snížení hodnocení intenzity bolesti, což by mohlo vysvětlit i zneužívání alkoholu u pacientů s přetrvávajícími bolestmi," tvrdí vědci.

Alkohol může být srovnán s opiáty
Není však jasné, zda alkohol skutečně redukuje pocity bolesti. Jeho užívání totiž postihuje receptory mozku a snižuje úzkost, což vede k tomu, že bolest nám nepřipadá tak silná. "Alkohol může být srovnáván dokonce s opiátovými léky, jako je například kodein. Účinek alkoholu je i silnější než paracetamol," uvedl Trevor Thompson, který vedl studii na londýnské univerzitě Greenwich.

Výsledky nové studie se však nezdají dalším odborníkům. Ti totiž uvádějí, že dlouhodobé užívání alkoholu není pro pacienty a jejich zdraví dobré. "Dlouhodobé pití alkoholu může způsobit více problémů než užitku. Je lepší se pro jistotu obrátit na svého lékaře," potvrdila ředitelka britského institutu Drugs at Public Health Rosanna O'Connorová.

Pivo je na bolest lepší než analgetika, tvrdí odborníci z Anglie

Publikováno:před měsícemZdroj:Echo24.cz

Celkem 18 provedených studií výzkumníků z University of Greenwich zjistilo, že konzumace dvou piv může až o čtvrtinu snížit bolest, píše britský Independent. Podle textu publikovaného v americkém vědeckém časopisu The Journal of Pain je mnohem účinnějším anestetikem než běžný paracetamol právě pivo.

Zvýšením obsahu alkoholu v krvi na 0,08 % lze podle výsledků výzkumu dosáhnout vyrovnání prahu bolesti a tím i středního až rozsáhlého snížení její intenzity.

„Výsledky tvrdí, že alkohol jako efektivní analgetikum poskytuje klinicky relevantní snížení intenzity bolesti, což také vysvětluje jeho časté zneužívání lidmi trpícími úpornými bolestmi,“ říkají vědci.

Není ale stále jisté, zda je snížení pocitů bolesti způsobené tím, že alkohol ovlivňuje mozkové receptory, nebo jenom tím, že snižuje úzkost, což vede k tomu, že lidem následně bolest nepřipadá tak hrozná.

Vedoucí studie doktor Trevor Thompson na greenwichské univerzitě řekl listu The Sun, že účinky alkoholu jsou silnější než paracetamolu. Další odborníci ovšem varují, že kvůli tomu alkohol není automaticky dobrý a dlouhodobě způsobuje více problémů, než by díky novým poznatkům mohl vyřešit.

Cyklootvírák zve milovníky hospůdek a bicyklů do Polabí

Publikováno:před měsícemZdroj:Novinky.czAutor:Tereza VyhnálkováPostřižinský

Už po sedmé připravil Pivovar Nymburk pro všechny milovníky Postřižinských hospůdek a jízdních kol oblíbenou akci s názvem Postřižinský Cyklootvírák. Jarní výlet se bude konat v sobotu 6. května. Přijeďte odstartovat sezónou pivních zahrádek spolu s cyklistickou.

Sobotní akce začíná pozvolna kolem půl desáté dopolední. Sraz cyklistů je přímo v areálu Pivovaru Nymburk. Cyklisté budou startovat podle svých preferencí zhruba od 10 do 12 hodin.

Všichni zúčastnění obdrží památeční samolepku a startovní pivní tácek, na který budou na jednotlivých zastávkách sbírat razítka. Za posbíraná razítka nakonec v cíli získají malou pozornost.

Okruh Cyklootvíráku je precizně značený, rovinatý a nenáročný. Většinou vede po lesních a polních turistických cestách a cyklostezkách, v kratších úsecích i po silnici. Celková délka trasy měří kolem 41 kilometrů.

Vyrazit můžete sami, s přáteli, nebo i s dětmi. Vítán je každý, kdo má chuť šlápnout do pedálů a třeba i ochutnat Postřižinské nealko pivo s názvem Střízlík. Nemusíte se bát, trasa se dá zvládnout i na městském kole.

Přičemž bavit vás jistě budou i samotné plánované zastávky na občerstvení. Hned ta první a hlavní zastávka je v legendární Hájence v Kersku, kterou znáte díky filmu Slavnosti sněženek. Můžete si vybrat mezi kancem se šípkovou nebo se zelím, nicméně na výběr mají i menší jídla.

V cíli nebude chybět vynikající, již alkoholické, Postřižinské pivo a dobroty z grilu. Zájemci budou moci po domluvě ve vlastním stanu přenocovat na pozemku Pivovaru Nymburk.

V internetovém obchodě postrizinyshop.cz lze zakoupit tematické oblečení na kolo s logem „Postřižinské“.

Znojemskou tradici vaření piva připomíná nová expozice

Publikováno:před měsícemZdroj:Rozhlas.czAutor:Vlasta Gajdošíková

Ve Znojmě mají novou expozici věnovanou pivovarnictví.

Znojmo není jen vinařské město. Dlouhou tradici tam má také vaření piva. Připomíná ji právě nedávno otevřená expozice v bývalé varně tamního pivovaru.

Ve zrenovovaných autentických prostorách lidé uvidí původní technologické zařízení z roku 1930, které se i s celou budovou před sedmi lety stalo kulturní památkou. A k vidění je samozřejmě také mnoho dalšího.

Na horním peróně jsou dvě kádě měděné, na dolním péroně jsou dva kotle a pátá cenná věc je scezovací korýtko.
„Rekonstrukci mělo na starosti město Znojmo a investovalo do ní 5 a půl milionu korun. Snad největší změny doznaly podzemní prostory, kterým se v pivovarské hantýrce říká také podsvětí,“ říká městská architektka Iveta Ludvíková.

Po původním schodišti mohou návštěvníci sestoupit právě do podzemí. Nejenže se mohou podívat na spodní část kotlů umístěných v přízemí, ale po malém schodišti do jednoho kotle, konkrétně do scezovací kádě, také vstoupit.

„Můžete vlastně obdivovat, jaký opravdu to byl velkorysí prostor. A my zde jako atrakci jsme nachystali 4 velké obrazovky, na kterých můžeme pomocí videosekvence se dozvědět spoustu informací o vývoji právě zdejšího areálu pivovaru,“ dodává Ludvíková.

„Pivní kvasinka to je maskot naší expozice. Provází děti nebo návštěvníky celou expozicí. Pro děti jsou připraveny nějaké úkoly, hry. My nechceme učit děti pít pivo. A vůbec celá ta expozice není koncipována kvůli tomu, abychom propagovali pití piva, ale protože si myslíme, že vaření piva to byla tradice vlastně už od středověku. Takže na to my tady vlastně navazujeme a tím, že tady máme ty cenné exponáty, tak vysvětlujeme, jak se to pivo vaří,“ vysvětluje architektka Ivona Poláčková.

Expozici město připravilo ve spolupráci s Národním zemědělským muzeem a provozovat ji bude Znojemská beseda.

Expozice je interaktivní a doplňuje ji spousta fotografií, výkresů a dalších předmětů včetně pivovarského kroje nebo vývěsních štítů znojemských hospod.

V pražských Kunraticích vyroste nový minipivovar

Publikováno:před měsícemZdroj:E15.czAutor:Hana Filipová

Na trojmezí tří městských částí Chodov, Kunratice a Šeberov vyroste pivovar. Zatím má pracovní název Spojovna.

Zakladatel a majitel developerské skupiny Rodop Martin Kulík, který stojí za pivovary Hostivar a krkonošským Trautenberkem, přidá na pražskou mapu další cíl pro milovníky piva. A to krátce poté, co během dubna otevřel pobočku hostivařské varny Hostivar II. „Tento týden poklepeme na základní kámen a hned začínáme stavět,“ potvrdil Kulík. Už dříve přitom uvedl, že projekt by měl být dokončen v závěru roku.

Kunratický pivovar bude fungovat na podobném principu jako jeho předchozí projekty. „Udělali jsme asi dvě stě akcií po 200 tisících korun. Každý si mohl koupit maximálně pět. Mezi majiteli jsou kamarádi nebo lidé, kteří si koupili domy v Kunraticích, protože primárně jsem to chtěl dělat pro ty, co tam budou bydlet,“ vysvětlil Kulík v nedávném rozhovoru pro deník E15. Akcie vlastní zhruba 80 lidí a Kulík vše zastřešuje.

Společnost, která byla pro tento projekt založena, nese název Spojovna. Tak by se mohl pak jmenovat i pivovar samotný. „S názvem se celkem pereme, ale máme ještě rok, takže to nijak nehrotíme a je to zatím název pracovní,“ uvedl Kulík.

Jméno má symbolizovat umístění pivovaru na trojmezí tří městských částí − Chodov, Kunratice a Šeberov − a spojovat nejen je, ale také lidi různých generací a profesí. „Chceme, aby se tam nebáli chodit cyklisti ani byznysmeni. V Kunraticích jsou blízko studentské koleje, byznysparky i sídliště,“ uzavírá podnikatel, k jehož aktivitám patří také hostivařský golfový areál či investice do lyžařských skiareálů v Krkonoších.

Když lidi pivo pochválí, je to nejlepší hodnocení, říká sládek z Plas

Publikováno:před měsícemZdroj:Plzeňský deníkAutor:Miroslava VejvodováPlasy

Zavítali do jsme do malého pivovaru v Plasích za sládkem Milanem Pillerem.

Vašnosta, Metternich, Felčar, Řeholník anebo třeba Nachmelenec. Řeč je o pivech. O pivech, která v malém Knížecím pivovaru v Plasích na Plzeňsku vaří sládek Milan Piller, který se pivovarskému řemeslu vyučil už před čtyřiceti lety. I když od té doby vystřídal řadu profesí, k vaření piva se před časem vrátil a dnes s pokorou v hlase říká, že stát se sládkem je vlastně poslání.

„Člověka to hlavně musí bavit a pivo musí vařit s láskou," vysvětluje. Důležité je však podle něj stále sledovat trendy. Pouze s ležákem dnes prý malý pivovar neuspěje. „Nutnost je mít výčepní pivo, pak ležák plzeňského typu a nějaký speciál. To už lidé vyžadují běžně. Dále jsou zde piva typu ALE či IPA anebo různá ochucená, letní svěží či pšeničná piva a další. Lidé rádi objevují nové chutě a přiznám se, že já sám také," popisuje Piller s tím, že v Plasích už celkově uvařili asi třináct druhů piv. Speciální druhy piv vaří také na Vánoce či Velikonoce, naposledy to bylo zelené pivo s příchutí kopřiv.

Plaský minipivovar je otevřený krátce, teprve od roku 2015, za tu dobu už si však získal své stálé odběratele, a majitel se dokonce rozhodl rozšířit kapacity z původního výstavu šestnácti set na cirka dva tisíce hektolitrů ročně. „Aby dnes pivovar uspěl, musí mít kromě skvělého piva i dobře zajištěnou prodejní strategii," říká s tím, že on se dnes z velké části věnuje právě i obchodu.

Hlavní rozdíl mezi malým a velkokapacitním pivovarem je podle něj v technologii výroby.

„V malých pivovarech se vaří klasicky metodou: varna, spilka, zakvašení, sklep, ležení, samozřejmě při přečerpávání piva a dodržování hlavního kvašení a dozrávání v oddělených nádobách, což je podstatné. Ve velkovýrobě se to dělá všechno do cylindrokónických tanků. Někdo to dělá dvoufázově, někdo jednofázově," vysvětluje sládek.

Piva z velkých pivovarů však nehaní. „Nutné je říct, že oni potřebují pokrýt opravdu velké objemy na našem i zahraničním trhu, což by při takové technologii, jakou používáme my, nebylo možné," pokračuje. Piva z malých pivovarů však považuje za kvalitnější, i když výroba je finančně náročnější.

A jaké je vlastně nejlepší hodnocení pro sládka? „Samozřejmě když lidi pivo pochválí. Pak jsem spokojený," usmívá se.

Gambrinus vypravil do ulic speciální tramvaj. Ptá se v ní Plzeňanů na názor

Publikováno:před měsícemZdroj:Plzeňský deníkGambrinus

Zvláštní tramvaj brázdí od včerejška ulice Plzně. Oděna do panoramatu Plzně a barev pivovaru Gambrinus cestující vyzývá, aby se podělili o své názory k lokálním tématům.

„Zajímá nás názor všech, co v Plzni bydlí nebo pracují, a právě prostřednictvím této tramvaje chceme zahájit diskuzi," říká Marek Dvořák z pivovaru Gambrinus s tím, že tramvaj Plzeňákům položí v průběhu roku několik otázek a se získanými odpověďmi zodpovědně naloží.

KAM NA NEJLEPŠÍ GAMBRINUS?
Jako první přijde v tramvaji na řadu otázka, o které můžete živě hlasovat do konce června. Pivovar totiž zajímá, do jaké hospody nejraději chodí Plzeňáci na dobře načepovaný Gambrinus. „Kde jinde, než v plzeňských hospodách by měl Gambrinus chutnat stejně dobře jako u nás v pivovaru? A jelikož se Gambrinus v našem městě čepuje v desítkách hospod, chceme vědět, v jaké pivařům chutná Gambrinus nejvíce. To abychom hospodu mohli za skvělé pivo odměnit," říká Marek Dvořák z pivovaru.

NAPIŠTE, CO SE VÁM LÍBÍ, A MŮŽETE VYHRÁT
Pokud se tedy necháte svézt pivní tramvají, neváhejte hlasovat. Uvnitř tramvaje budou k dispozici samolepky i vyznačené plochy, kam lze svá doporučení na oblíbené Gambrinus hospody lepit. A když už budete hospody chválit, vtipně komentovat anebo s ostatními diskutovat, můžete být i odměněni. Pokud totiž svůj příspěvek do diskuze v tramvaji vyfotíte a pošlete na emailovou adresu kamnagambrinus@denik.cz, můžete s pivovarem Gambrinus a Plzeňským deníkem v následujících devíti týdnech vyhrát. Ceny jsou zajímavé – poukázky na sudy plné Gambrinus 12 anebo party pro vás a přátele přímo v pivovaru. Takže: „Plzeňáci, kam v Plzni na nejlepší Gambrinus?"

Speciály a export aneb Co pomůže větší spotřebě piva?

Publikováno:před měsícemZdroj:Moravskoslezský deníkAutor:Petr Jiříček

Minipivovary z regionu odhadují, co by mohlo pomoci vyšší konzumaci piva, která za poslední roky stagnuje. Je ale nárůst spotřeby reálný?

Poslední výrazný nárůst spotřeby pivovary zaznamenaly v roce 2013. A právě to je podle zástupců některých minipivovarů v Moravskoslezském kraji období, kdy pivaři měli největší žně. Ty už podle nich přijít nemusejí.

„Nemyslím si, že spotřeba piva ještě někdy výrazně stoupne," tvrdí Radovan Koudelka z minipivovaru Zámek Zábřeh v Ostravě.

Podle něj se bude měnit spíše složení a druhy piv. „Zásadně se změnil poměr sudového a lahvového piva, které už zaujímá přes šedesát procent. Lidé také budou vyhledávat cestu k pivním speciálům, budou přicházet různé módní vlny, ale spotřeba neporoste," odhaduje jednatel zábřežského minipivovaru, který je také členem prezidia Českomoravského svazu minipivovarů.

EXPERIMENT A INOVACE
S jeho názorem, že cesta vede přes pivní speciály, souhlasí i Dušan Holý z Beskydského pivovárku v Ostravici. „Mezi spotřebiteli je čím dál větší skupina lidí, kteří chtějí zkoušet stále nové chutě a vůně, což velké pivovary nesplňují. Rostoucí spotřeba minipivovarů ještě nějakou dobu bude pokračovat, zřejmě dokud koncerny také nezačnou vařit speciály ve velkém. Přes inovace vede cesta vždy," myslí si Holý.

Netroufá si ale odhadovat, jestli by velké pivovary dokázaly přilákat zákazníky, kteří právě různorodé chutě a typy vyhledávají v regionech. „Navíc velký pivovar nemůže rychle měnit výrobní program, z týdne na týden vymyslet nové pivo a za měsíc ho mít na trhu," vysvětluje Radovan Koudelka, který svou teorii o stagnaci spotřeby opírá také o to, že dnešní doba, založená na zdravém životním stylu a omezování alkoholu, pivu také dvakrát nenahrává. „Jediný prostor vidím v exportu, což je spíše záležitost středních a velkých pivovarů."

OSTRAVAR V PRŮBĚHU ROKU ROZŠÍŘÍ SVÉ PIVNÍ PORTFOLIO
Právě na tyto dvě vyřčené cesty, tedy pivní speciály a větší export, hodlá nastoupit pivovar Ostravar, který v průběhu roku rozšíří své pivní portfolio ze dvou stabilních piv hned na osm. Premium a Original stabilně doplní dosud příležitostné značky Mustang, Černá Barbora a Velvet, a další tři speciály pivovar odhalí v průběhu roku, v němž chce pod mottem „Nás nezkrotíte" expandovat do celé republiky.

„Ostravar byl dlouhou dobu čistě regionální pivo, kterým sice svými hodnotami zůstane, ale rozhodli jsme se, že se s ním i kvůli zvýšení povědomí o značce vydáme i za hranice regionu do celé republiky," řekla Deníku manažerka značky Ostravar Zuzana Cieciotková.

Zda to třeba i spolu s rozšiřováním značkových hospod Radegastoven a Ostravaren pomůže větší konzumaci piva, ukáže čas.

Šlechta proti městům: Počátek velké války o pivo v českých zemích

Publikováno:před měsícemZdroj:100+1

Pivo bylo od středověku mimořádným obchodním artiklem, a tak není divu, že kvůli němu v roce 1516 vypukla mezi šlechtou a městy pivní válka.

Zpočátku mohl v královských městech v zemích Koruny české vařit pivo každý měšťan. Šlechtici a rytíři považovali zpočátku sladovnictví, vaření a šenkování piva za činnost škodlivou pro pověst rodu. Když ale seznali, že jde o jeden z nejpřednějších zdrojů příjmů, pomíjeli čistotu svých erbů a počali konkurovat městům.

Nekvalitní, leč povinné
Páni zřizovali na svých statcích, v poddanských městečkách a vesnicích nové pivovary, sladovny a šenky a vůbec se neohlíželi, že často porušují práva a výsady udělené městům. Nejčastěji porušovali právo mílové, jež ochraňovalo řemesla a živnosti v okruhu jedné míle, tedy necelého sedm a půl kilometru od hradeb měst, od nežádoucí konkurence.

Piva na panstvích nebyla dlouho kvalitní, ale páni si z toho nic nedělali. Nutili poddané k odběru svých špatných piv a navíc jim zakazovali prodávat obilí do městských pivovarů. Museli jej nejdříve nabídnout své vrchnosti. V Rozmlouvání člověka stavu rytířského s pánem Jeho Milosti o hospodářství a důchodech pivovarských říká pán: „Poddaní moji, všichni nikam pšenice voziti nesmějí než ke mně. Pivo od nikoho bráti nesmějí než ode mne. A kdo by pšenici do města vezl a pivo tam bral, hned mi musí jednu kopu grošův dáti.“
Válka o pivo

Roku 1516, když zemřel král Vladislav II., u nás vzplála hotová pivní válka. Páni a rytířstvo nejenže sedlákům nedovolovali odebírat pivo z městských pivovarů, ale dokonce ve městech pro čepování svých piv zřizovali šenky a krčmy. „Města však vidouce, an se jim tak veliká křivda a újma děje a sobě vespolek toho hořce sobě žalujíce, spikla se jednomyslně proti rytířům a pánům, z čehož vzniknutí strašlivé války, podobné oné z časů Žižkových, bylo se obávati. Tento strašlivý rozbroj mezi stavem panským a městským, které zemi české hrozil, šťastně přetrhlo několik moudrých a šlechetných pánů, jenžto učinivše mezi sebou a měšťany mír, tyto od tak násilného práva svého hájení odvrátili.“

Páni a rytíři se zavázali, že nebudou o výročních trzích vozit své pivo na prodej do města ani bránit poddaným v odběru piva z městských pivovarů. Po krátké době však šlechtici začali vařit i na prodej a začali s hostinskou živností. Panské pivovary byly vždycky dostatečně zásobené kvalitními surovinami a dřevem na topení a navíc využívaly lacinou pracovní sílu. Brzy tak předčily pivovary městské, které jim v konkurenčním boji nestačily. A bez války.

Budvar vítá nastupujícího ředitele Dvořáka pivnicí s novým designem

Publikováno:před měsícemZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrBudvar

Do národního podniku nastupuje v pondělí nový ředitel Petr Dvořák. Pivovar ho vítá modernizovaným stylem restaurací, tedy konceptem, jaký Dvořák pomáhal zavádět už před lety ve Staropramenu.

Nový kabát, zavedená značka. Budějovický Budvar začal od základu inovovat svůj koncept značkových restaurací Budvarka. První dvě v novém designu zahájily provoz v domovských Českých Budějovicích, další se chystají. Do dvou let chce mít tento čtvrtý největší pivovar u nás nový koncept Original pivnice Budvarka v každém krajském městě.

Národní podnik takhle modernizuje svou dosavadní síť značkových restaurací In Loco a Budvarka, kterých má aktuálně po Česku jedenáct. „Po více než 20 letech jsme přistoupili k zásadní změně designu i celkového pojetí našich značkových restaurací. říká obchodní ředitel Budvaru Robert Chrt.

Projekt přišel těsně před nástupem nového ředitele Budvaru Petra Dvořáka a v době, kdy všichni velcí konkurenti už využívají modernizované restaurace a v nich technologicky nejlepší způsob čepování piv jako svou úspěšnou marketingovou prezentaci, jakousi výkladní skříň.

Což platí zejména pro dvojku trhu Staropramen, který před 18 lety odstartoval v Česku dnes zřejmě nejúspěšnější restaurační koncept pivovarů – Potrefené husy. Shodou okolností právě u jejich zrodu Dvořák stál, tehdy ještě jako brand manažer značky Staropramen.

Načasování nových Budvarek s příchodem uznávaného marketingového odborníka, který dnes nastupuje na pozici nejvyššího šéfa Budvaru, je však jen náhodné. Podnik začal projekt připravovat ještě před zahájením výběrového řízení - za předchozího šéfa Jiřího Bočka, který koncem loňska kvůli zdravotním problémům rezignoval na funkci.

Úkol zní jasně – oživit prodej
První restaurací v moderním kabátu byl v březnu podnik v českobudějovickém hotelu Malý pivovar, oficiálním startem se ale minulý týden stala pro Budvar pětimilionová přestavba jeho vlastní pivnice v budově podniku, fungující od roku 1996.

Představitelé pivovaru uvádějí, že „hosté najdou v každé modernizované Budvarce dokonale ošetřené čepované pivo, jedinečnou českou gastronomii, profesionální a kvalitní servis a nadčasové prostředí moderní a zároveň tradiční pivnice.“ A přesně o tohle všechno jde ve všech značkových restauracích, ve kterých pivovary uplatňují svůj vliv.

Budvarky jsou výjimkou, ale často jde o formu franšízy, kde pivovar zajistí jednotný interiér, co nejčerstvější dodávky piva, dohlíží na jeho čepování, někde i doporučuje styl gastronomie, zajišťuje reklamu a propagaci celého konceptu, majitel zařízení za to pivovaru platí franšízové poplatky.

Pro pivovary je to jedna z mála možností, jak oživit prodej čepovaných piv a mít co nejvíce pod kontrolou úroveň a kvalitu prodeje. Odbyt piva v gastronomii, který je z hlediska ziskovisti pro pivovary výhodnější než dodávat pivo do obchodů, totiž vytrvale klesá. Loni se v českých hospodách, barech a restauracích prodalo pouze 39 procent celé domácí spotřeby piva.

Vzor Potrefená husa
Ale potvrzuje se, že ve značkových podnicích pivovarů naopak prodeje spíš rostou. „Stále registrujeme velký zájem nových franšízantů o náš koncept, ale ne všechny zájemce můžeme uspokojit. Koncept Potrefená husa je totiž svým charakterem určen pro větší města a ve většině z nich už jedna či dvě Potrefené husy fungují,“ říká Jan Trochta, manažer značkových restaurací ve Staropramenu.

Potrefených hus už funguje po Česku na 30, pro menší města připravil v roce 2014 Staropramen další koncept, nazvaný Naše hospoda. Těch je v provozu 7, dvě nové se budují. Ve velkém rozjel sítě svých značkových restaurací i lídr trhu Plzeňský Prazdroj. Nejprémiovější sítí, určenou v první řadě pro značku Pilsner Urquell, jsou Pilsner Urquell original restauranty (PUOR), kterých už funguje 27.

Stejný počet hospod se registruje v síti Original 1869, která se zaměřuje na značku Gambrinus. Prazdroj ale také kontroluje už 32 Kozloven, 15 Radegastoven a 6 Excelent pubů.

Na vlastní značkové restaurace sázejí i další pivovary. Včetně Heinekenu, který pod názvem Šalanda ovládá v Česku už desítku restaurací a letos chystá dvě nové v Mělníku a pražském Karlíně. Kouzlo pivnic s dohledem nad čepováním vlastních piv objevují i menší pivovary. Například humpolecký Bernard už má u nás šest Bernard pubů a buduje další. Jiné pivovary, třeba Svijany, nemají vyloženě vlastní koncept restaurací, ale spolupracují s vybranými hostinskými na dodávkách piv a kontrolují kvalitu jejich čepování.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.06.2017 22:455.125/5.125