Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Šťastné a extra chmelené, přeje Staropramen

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápojeStaropramen

Dobré pivo k Vánocům patří skoro stejně tak, jako cukroví nebo vánočka. A až uvidíte Hynka Čermáka, jak trhá vánoční papír a z balíčku vytahuje lahev Staropramen Extra chmelené dvanáctky, určitě na ní dostanete taky chuť! Letos o Vánocích se totiž Extra chmelená vůbec poprvé objeví na pultech obchodů. Dosud byla tahle pivní perla ze Smíchova k dostání pouze ve vybraných restauracích v době trvání Dnů českého piva.

Staropramen Extra chmelená dvanáctka je poctou výjimečnému českému chmelu. Sládci Smíchovského pivovaru již několikátou sezónu vaří chuťově plný středně prokvašený ležák s hustou pěnou, který je třikrát chmelený přímo na varně a k tomu ještě dvakrát za studena. Jeho srdcem je samozřejmě typický český žatecký poloraný červeňák.

„Výrazného chmelového aroma jsme dosáhli především díky použití odrůdy žateckého poloraného červeňáku, který je odborníky považován za jeden z nejlepších chmelů na světě. Ten náš si pečlivě vybíráme přímo v mikroregionu Údolí zlatého potoka. Aroma spolu s příjemnou hořkostí a jiskrnou barvou dokáže naladit naše chuťové pohárky na opravdu výjimečný zážitek. A těch je během Vánoc celá řada,” říká vrchní sládek pivovaru Staropramen Zdeněk Lux.

Po několik let bylo možné Staropramen Extra chmelenou dvanáctku ochutnat pouze ve vybraných restauracích a hospodách, vždy na přelomu září a října v době konání akce Dny českého piva. Speciální smíchovský ležák si ale získal takovou oblibu, že jej pivovar o Vánocích dodá i na pulty obchodů. Koupit si můžete balení osmi lahví v limitované edici, které se skvěle hodí ke svátečnímu přípitku, k zapití dobrého oběda nebo k setkání s rodinou či přáteli.

Užijte si Vánoce v klidu, spolu s lidmi, které máte rádi, a bez jediné kapky stresu či špatné nálady. Bohatého Ježíška, dobrou chuť a samozřejmě na zdraví!

Jarošovský pivovar uspěl v prestižní soutěži s folklorní etiketou

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jana FuksováJarošovský

Necelý rok po obnovení výroby má Jarošovský pivovar na svém kontě první mezinárodní úspěch. Mladá zlínská agentura Little Greta si z letošní prestižní soutěže World Beer Awards, na které se hodnotí kromě chuťových kvalit piva také vizuální podoba obalu, odnesla ocenění za design pivních etiket.

„Na projektu pracovali naši kolegové, kteří ač původem cizinci, dokázali uchopit specifičnost Slovácka a dostali ji do vizuální identity pivovaru i do etiket,“ vysvětlil jeden z majitelů agentury Tomáš Nedvěd.

Agenturu založili před pěti lety absolventi zlínské Fakulty multimediálních komunikací, se kterou dodnes spolupracují. Zabývají se grafickým a webovým designem a multimédii.

Při návrhu etiket vycházeli designéři z botaniky, slovácké architektury a tradičního folkloru. Použitý motiv kohouta má symboliku vzkříšení, tedy návrat pivovaru zpět k životu.

Grafici dostali od pivovaru volné ruce
Tradice pivovarnictví v Jarošově totiž sahá až do 17. století a ještě v 90. letech minulého století přesahovala produkce 300 tisíc hektolitrů. Původní pivovar zanikl po roce 1997 a výrobu v něm už nikdo neobnovil.

Pro současnou výrobu Jarošovského piva si majitelé vybrali dům u hlavní cesty, v němž v minulosti firma TON vyráběla populární dětské dřevěné skládací stoličky. Po rekonstrukci budovy a nákupu nových linek spustil pivovar vlastní výrobu.

Dnes vaří klasická spodně kvašená i speciální svrchně kvašená piva různých stupňů. Zákazníci tak najdou v nabídce například Jarošovskou Desítku, čtrnáctistupňového Šohaje, Jarošovskou Apu i Ipu nebo šestnáctistupňový Rochus.

„To, že nám klient nechal volné ruce, se nestává často. Vizuální identitu a etikety jsme tak mohli zpracovat naprosto po svém,“ dodal jeden z tvůrců společnosti Little Greta Mateusz Slowakiewicz.

Mezi klienty mladých designérů patří kromě Jarošovského pivovaru také britský Budvar, Znojemský městský pivovar nebo náchodský Primátor.

V minulém roce Little Greta otevřela dceřinou firmu v Londýně, svá obchodní zastoupení má v USA a v Německu. Letos agentura získala investora, jehož prostřednictvím plánuje v příštím roce dále expandovat.

25 let vařila pivo ve Velkém Březně. K profesi sládkové jí předurčilo už její příjmení

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Eva BucharováVelké Březno

Když se mladičká Jana, dcera hajného, rozhodovala, kam na střední, zatoužila dostat se z polosamoty rovnou do Prahy. Možná proto, že se tehdy jmenovala Chmelová, padla jí do oka Střední průmyslová škola potravinářská – obor kvasné technologie.

„Byly jsme čtyři děti, peněz moc nebylo, přesto jsem rodiče uprosila,“ vzpomíná Jana a doplňuje: „Rodiče měli jedinou podmínku – pokud ti to nepůjde, půjdeš ze školy pryč.“

A tak jí to pro jistotu celé čtyři roky šlo. Učitelé si jí rádi „vychutnávali“ se slovy: „Tak se pojďte předvést, Chmelová. Už jsme tu jednu takového jména měli, ale té to moc nešlo.“

Po maturitě pracovala Jana v pivovaru v Lounech, Krásném Březně a dlouhých 25 let ve Velkém Březně. „Sládkové – ženy jsme byly v republice vždycky tak maximálně tři,“ vzpomíná Jana Rostová.

Emeritní sládková Jana Rostová je už 11 let v důchodu, ale v pivovaru pracuje dál, jako průvodkyně ve velkobřezenském pivovaru. Exukrze jsou pravidelně každou sobotu ve 14:30. Někdy přijedou i němečtí turisté a tak si svojí němčinu zdokonaluje na Univerzitě třetího věku.

Z přiloženého audiozáznamu celého rozhovoru se dozvíte také třeba to, co má z celého velkobřezenského pivovaru nejraději. Pohodu u poslechu vám přeje Český rozhlas Sever!

Pecký pivovar začal vařit Sněžku

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Krkonošský deníkAutor:Jana Mudrová, Jan BraunPecký pivovar

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Známou lidovku Kde je sládek si mohou od tohoto týdne zvesela zpívat na Boudě Máma v Peci pod Sněžkou.

Otevřeli tu totiž další krkonošský pivovar. Pěnivý mok, který vzniká pod nejvyšší českou horou, dostal příznačný název Sněžka. Vaří se v několikastupňových variantách: k mání je spodně kvašená desítka, dvanáctka, jedenáctka černá, svrchně kvašená třináctka černá a speciální šestnáctistupňové pivo, konkrétně 16,03 stupňů, podle výšky Sněžky (1603 metrů n. m.).

Na zahájení provozu Peckého pivovaru dorazili nejen místní obyvatelé a zástupci podílejících se firem, ale také známé osobnosti. Ochutnávku společně s majitelem Vladimírem Niklem a peckým starostou Alanem Tomáškem zahajoval herec Pavel Nový, který je na Boudě Máma skoro jako doma, a také spisovatel Michal Viewegh. „Jsem pivem odkojený,“ smál se Pavel Nový. „Táta byl sládkem pivovaru v Železné Rudě. Jako malý kluk jsem pro něj chodíval do práce, ať jde domů na oběd. Měli tam mladinu, která se pije s rumem, to bylo moc dobré,“ smál se slavný herec, který pivovaru věnoval ručně vyřezaný dřevěný koláč s nápisem Dej Bůh štěstí.

„Na Boudu Máma jezdím řadu let, takže odsud znám hodně lidí. Viděl jsem, jak místo vypadalo, než na něm vyrostl pivovar. Proto klobouk dolů, co se podařilo vybudovat,“ ocenil spisovatel Michal Viewegh. „Mívám tady čtení, které je jedno z nejlepších, co existuje. Publikum je ideální. Lidé přijedou relaxovat na hory, popíjejí u toho pivo a víno,“ pravil.

PAROHÁČ, TRAUTENBERK A SNĚŽKA
„Před dvěma lety jsme dumali: Máme tady Paroháče na Luční, Trautenberka na Pomezkách a Pec nemá pivovar. Takže jsme se s rodinou trochu zbláznili a řekli si, že se do toho pustíme. Nechali jsme kromě pivovaru postavit také pivní lázně a zrcadlový kongresový sál. Stavět se začalo 5. dubna a minulý čtvrtek 16. listopadu jsme kolaudovali,“ řekl před přestřižením pásky majitel Boudy Máma a Peckého pivovaru Vladimír Nikl. Polovina čtyřpatrové budovy je zapuštěná do země. „Nejtěžší bylo založení stavby ve svahu. Hrabali jsme v násypu, kde zemina není stálá. Navíc jsme museli podkopávat vedle stojící budovu pizzerie,“ označil specifika stavby Jan Kyncl, prokurista a technický ředitel 3K stavby ze Svobody nad Úpou.

DVA SLÁDKOVÉ
Komentovaná exkurze do varny se spilkami, kde proskleným průhledem mohou lidé vidět i ležácký sklep s tanky, kde již hotové pivo zraje zhruba pět týdnů, stojí za to. Dozví se při ní vše o výrobě. Zajišťuje ji sládek Ladislav Černý z Černého Dolu, jemuž pomáhá a radí bývalý ředitel jihlavského pivovaru Jan Kylberger. Zájemci mohou nahlédnout i do ruční stáčírny piva do skleněných a plastových lahví. Rodinný pivovar nemůže a ani nemá ambice na výrobu ve velkém. Pivo bude kromě pivovaru k dostání v litrových plastových lahvích a nebo jako dárkové balení jen na některých místech v regionu. Například v trutnovské sýrárně nebo v galerii Veselý Výlet v Peci pod Sněžkou.

POD LUPOU
Na tisíc litrů dvanáctky musí přijít dvě stě kilo sladu, na tisíc litrů desítky pak o padesát kilo sladu méně. Vozí se z Moravy a návštěvníci restaurace mohou vzorky sladu i kvalitního chmele vidět, případně k nim přičichnout. Lemují totiž ve čtrnácti sklenicích okno, jímž je vidět do varny. Recept, kterým se při výrobě Sněžky řídí, pochází z roku 1930. „Poskytl nám ho Josef Krýzl, bývalý sládek Prazdroje. Se synem postavili už šedesát minipivovarů po celém světě. Máme štěstí, že vaříme z kvalitní vody. Bereme ji z naší studánky, položené tři sta metrů nad námi. Je to horská pramenitá voda, na jeden litr piva jí potřebujeme tři litry. S ohledem na požadavky vodohospodářů, respektive zástupců životního prostředí, ročně smíme vyprodukovat tisíc až patnáct set hektolitrů piva,“ přiblížil ředitel hotelu a pivovaru Radek Ort.

Tankový Radegast ochutnáte i v Hranicích na Moravě

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápojeRadegast

To, že nejčerstvější pivo je tankové pivo, už ví i v Hranicích na Moravě. V nejrušnější ulici 1. máje, ve Sport baru Zero, si mohou zákazníci pochutnat už i na tankovém pivu Radegast Rázná 10, které se do hospody vozí přímo z nošovického pivovaru Radegast a je tak v kondici, ve které pivovar opouští.

„Absence tankového Radegastu ve městě a v jeho okolí nás nasměrovala k rozhodnutí zlepšit kvalitu servisu čepování piva i u nás a nabídnout našim štamgastům zážitek z piva při sledování sportovních zápasů, kterými je náš bar proslaven,“ říká Evelina Porubská, majitelka Sport baru a dodává, že se zaměřili také na zlepšení jeho skladování. „Dříve byly sudy v nechlazeném skladu, nyní máme nový zachlazený box na sudy.“

Změnu doznal také samotný výčep, tradiční srdce české hospody. Zachlazený stůl s vodní lázní s výčepní hlavou Radegast je nyní novým působištěm pana výčepního, s jehož proškolením pomohl Radegast mistr výčepní, Jakub Šrubař. „Výčepní musí vědět o pivu co nejvíce. Měl by znát jeho historii i současnost, jeho charakteristiky, a především musí vědět, jakou péči pivo potřebuje, aby chutnalo tak, jak bylo vyrobeno v pivovaru,“ nadšeně říká Jakub Šrubař. Je na něm vidět, že svou prací žije a nadšení dokáže i předávat ostatním.

Důležité také je dodržovat správné skladování, hygienu a odbornou sanitaci pivního vedení a vědět, jak správně pivo načepovat a naservírovat, aby si host užil jeho chuť, kterou nikdo nenarušil od samotné výroby až po první doušek a vypití. Proto se pivovar Radegast soustřeďuje na to, aby si pivo spotřebitelé užili v té nejlepší kvalitě. Sport bar Zero v Hranicích na Moravě je toho příkladem.

Vít Zelenka: Budovat pivovary byl trend. Prostě výzva dělat něco jiného

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:ČtiDoma.czAutor:Karel HutrPodlesí

Kdo při toulkách brdskou krajinou opustí místní lesy u malebné podbrské vesnice Podlesí, ten má štěstí. Na návsi mu neunikne objekt Pivovaru Podlesí. Hladový a žíznivý turista tam najde úplně všechno.

Jeho součástí je totiž i restaurace a penzion. Na jídelním lístku si také určitě něco vybere a ochutná místní pivo. A světe, div se, otevřeno je každý den, což na vesnicích není v poslední době až tak zvykem.

Přímo v restauraci jste svědky vaření piva
Když jsme zavítali do Pivovaru Podlesí, první, co nám po otevření dveří do restaurace padne do oka, jsou dvě velké nerezové nádoby hned vedle výčepu – varna pivovaru. Kolem se neustále motá sládek, který připravuje základ pro uvaření piva, takzvanou mladinu.

Jakmile si prohlédnete varnu, udeří vás do nosu zvláštní vůně. Myslíte si, že cítíte chmel. Však jsme přeci v pivovaru. Ale spolumajitel Vít Zelenka nás hned opravil, že cítíme vůni našrotovaného sladu smíchaného s vodou, protože chmel se ucítí až v poslední fázi přípravy mladiny. Nejen o vaření piva jsme si pak s panem Zelenkou povídali v rozhovoru.

Jak dlouho tady provozujete pivovar?
Asi před osmi lety jsme se rozhodli se spolumajitelem Ivanem Černým, že chceme vařit pivo. V té době nebyl ještě trh tak nasycen minipivovary. Sháněli jsme vhodné prostory a pak se naskytla tahle příležitost. Byl to takový trend budovat pivovary a výzva k tomu dělat něco jiného, co nás bude bavit a naplňovat.

To jste se nebáli konkurence? Přeci jen v regionu i na druhé straně Brd jsou další malé pivovary?
Tehdy nebyla žádná konkurence. Malé pivovary příliš neexportovaly piva do širšího okolí, spíše jen nabízely a některé stále nabízejí pivo jen "okolo komína", jak se říká. I nyní není tak velká konkurence v regionu, na Podbrdsku jsou stále pivovary vzdáleny relativně daleko od sebe. A to je jich v Česku zhruba na čtyři stovky.

Jak dlouho vaříte pivo? Přeci jen od sehnání prostor přes instalaci technologií až po uvaření první várky uběhne nějaký čas?
V červnu roku 2013 jsme otevřeli restauraci a v prosinci téhož roku uvařili první várku piva. To je právě pro nás výhoda, že máme pivovar a restauraci, takže zase nemusíme až tak exportovat naši produkci. Myslím si, že lidem máme co nabídnout, snažíme se mít vynikající pivo a dobrou kuchyni.

Kolik druhů piv vaříte?
Celkový sortiment se skládá z 10 až 11 druhů piv. Různě je střídáme během ročních období, a to tak, abychom měli neustále na čepu alespoň čtyři druhy. Pro typické pivaře máme klasiku – desetistupňová a dvanáctistupňová piva ležáckého typu. Pak příležitostně vaříme různé speciály. Naší stálicí je Podleský Mikeš, což je třináctistupňový tmavý ležák. Nyní zase připravujeme na vánoční svátky speciální vídeňský ležák.

Chystáte něco speciálního, nějaké pivo, které jste ještě nevařili?
Ano. Jsme sice ve vaření nových pivních stylů relativně konzervativnější. Máme svých deset, jedenáct druhů, které střídáme během ročních sezon, to jiné pivovary vaří klidně i 50 druhů. Nyní budeme vařit nově pšeničné pivo amerického typu. Bude jiné než klasická pšeničná piva bavorského typu. Budou použity výrazné odrůdy amerických chmelů pro zvýraznění chuti.

Co místní, chodí na pivo? A poznali jste přítomnost CHKO Brdy, zvedla vám tržby?
Místní k nám chodí a Příbram je taky nedaleko, i když nyní na to není takové počasí se sem projít. Máme otevřeno každý den a v nabídce máme polední menu, takže sem chodí lidé na jídlo, a to i z firem okolo. O víkendech a v sezoně je to samozřejmě lepší, řada turistů se tu ubytuje. Ani zimy ale nejsou nejhorší, je tu přeci jen na tisícovku obyvatel a za kopcem máme celou Příbram a protože tu také máme sál a salónky, pořádáme plesy, zábavy anebo firemní akce či svatby. Vznik CHKO v loňském roce jsme poznali na tržbách, ty stouply zhruba každým rokem od vzniku chráněné oblasti o dvacet procent. Je to prostě výrazně lepší a náš pivovar profilujeme jako takovou vstupní bránu do Brd a snad se nám to daří. V kombinaci s kuchyní a ubytováním to je pochopitelně lepší. Návštěvníci Brd k nám můžou přijet, pohodlně zaparkovat, udělat si výlet a potom se v klidu dobře najíst a popít.

Jak jste se vůbec dostal k vaření piva?
Vždycky mě zajímalo pivo a jeho vaření, tak jsem vystudoval v Praze střední školu Podskalská, která je nejlepší v oboru, jsem vlastně vystudovaný sládek. Vaření piva je složitá věc. Proces výroby piva je mnohem složitější než u jiných kvašených nápojů. Když se například víno nevydaří, svede se to na počasí. Zkuste ale říci pivařům, že pivo je jiné nebo není dobré, protože byla špatná úroda chmele nebo nekvalitní slad...

Putovní oslava 175. narozenin plzeňského ležáku v sobotu zakončí pouť v Plzni

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:RegionPlzeň.czPrazdroj

Milovníci plzeňského se mohou těšit na nefiltrovaný ležák z dřevěného soudku, setkání s plzeňským sládkem a živou kapelu. Oslavy narozenin plzeňského originálu začaly 7. října v Plzni na tradičním Pilsner festu a poté dále pokračovaly po celé České republice.

Putovní roadshow připomínající zrod zlatého ležáku Pilsner Urquell přijede do Plzně v 17:30, kdy navštíví Restaurant 12. Poté se v 19:00 přesune do Restaurace U Salzmannů a ve 20:30 se na nefiltrovaný ležák z dřevěného soudku mohou těšit také hosté v restauraci U Malické brány.

Hosté všech tří restaurací se v rámci oslavy potkají se sládkem Plzeňského Prazdroje, který na místě slavnostně narazí sud se speciální várkou nefiltrovaného ležáku. Pivo do hospod přiveze jediná formanka v Česku, Jana Šůsová, na svém povozu s koňmi. Celkovou atmosféru doplní herci v dobových kostýmech v čele s postavou Josefa Grolla, sládka, jenž stál u zrodu světlého spodně kvašeného piva, které založilo zcela novou kategorii piv typu „Pils“. O zábavu a dobrou náladu se postará živá kapela, která bude na místě přítomna po celý večer.

Roadshow hostům nabídne exkluzivní pivní zážitek v podobě nefiltrovaného piva z původního dřevěného soudku. To je specifické tím, že v závěru výrobního procesu neprojde filtrací a pasterizací, a nabízí tak hostům exkluzivní pivní zážitek a jedinečnou možnost zažít ve své hospodě alespoň trošku atmosféry plzeňských ležáckých sklepů. „Nefiltrované pivo je poznat už na první pohled podle typického zákalu. Ve svátečním ležáku totiž zůstane malé množství pivovarských kvasnic a jeho chuť je díky tomu o něco plnější,“ vysvětlil Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Putovní roadshow připomínající 175. výročí od uvaření první várky piva Pilsner Urquell navštívila během svého putování řadu měst v České republice. První zastávkou celorepublikových oslav byla pražská restaurace U Pinkasů, kde Pražané v roce 1843 ochutnali Pilsner Urquell jako první v metropoli. Následovalo Brno, Kroměříž, Zlín, Ostrava, Olomouc, Teplice, Hradec Králové nebo Pardubice. Nyní se roadshow symbolicky vrací do Plzně.

Přijďte s námi oslavit 175 let od doby, kdy Pilsner Urquell změnil svět piva!
Více informací o roadshow naleznete na stránkách: http://www.pilsnerfest.cz/oslava-na-cestach

Naučí pivaře, jak si uvařit chmelový nektar doma

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Českobudějovický deníkAutor:Anna ZemanováZemědělská fakulta JCU

„Ne nadarmo se říká, že Češi jsou národem pivařů,“ říká Pavel Smetana ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity. Pod ni spadá minipivovar Čtyrák, kde se od listopadu otevřel kurz pro veřejnost.

V něm se zájemci mohou naučit, jak si uvařit pivo doma i založit vlastní minipivovar.

Účastníky povede zkušený sládek s dlouholetou praxí. „V současné době je v České republice přes tři sta padesát minipivovarů. Z toho jich sto padesát vzniklo v posledních třech letech a dá se říct, že vzniká v podstatě každý týden nový,“ dodává Pavel Smetana.

Podle tiskové mluvčí Jihočeské univerzity Dagmar Dvořákové jsou kurzy určeny pro pivní nadšence, kteří si chtějí zkusit pod odborným dohledem uvařit svoji první várku piva, i pro ty zkušenější, kteří chtějí vylepšit své receptury či vyzkoušet nové.

Účastníci kurzu budou rozděleni do skupin po maximálně pěti lidech, kteří si prý sami určí, čemu se v kurzu chtějí především naučit. „Náplň kurzu jim budeme takzvaně připravovat na míru podle jejich přání,“ upřesňuje Pavel Smetana, který je velmi rád, že se moderní zázemí minipivovaru Čtyrák, jinak sloužící k výukovým a vědeckým účelům, využije i pro veřejnost.

Kurz vaření piva na Zemědělské fakultě. Cena kurzu se pohybuje od 2500 do 5000 korun. Trvá jeden až dva dny v závislosti na zvolené náplni. Přihlášky přijímá Monika Březinová, která poskytne i bližší informace na tel: 387 772 730 nebo na e-mailu: brezina@zf.jcu.czKurz vaření piva není prvním, který je určen pro veřejnost.
Univerzita již zorganizovala kurz na výrobu sýrů, který měl velký úspěch.

Pilsner Urquell představil letošní prémiovou kolekci aukčních designových lahví

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Marketingové noviny.czPrazdroj

Pilsner Urquell odstartoval přípravy předvánoční dobročinné aukce exkluzivních pivních lahví, jejíž výtěžek věnuje na konto Centra Paraple. Design kolekce inspirované 175. výročím legendárního plzeňského ležáku navrhl letos umělecký ředitel sklárny Moser Lukáš Jabůrek.

Lahve půjdou do online dražby 13. prosince. Každoročně mají o tyto umělecké artefakty zájem stovky lidí. Mnozí z nich jsou připraveni za lahev zaplatit i víc než 150 tisíc korun.

Charitativní aukce Pilsner Urquell se koná už pošesté. „Každý rok vzniká speciální edice pivních lahví Pilsner Urquell, jejichž návrhy připravují ti nejlepší designéři. Máme tak možnost ukázat krásu řemesla, pivovarského i sklářského, a v předvánočním čase i pomáhat těm, kteří to potřebují – lidem, jež onemocnění míchy připoutalo na vozík,“ říká Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

„Pilsner Urquell je jedinečné pivo, které inspiruje, v těžkých chvílích rozveseluje a v radostných okamžicích spojuje,“ říká Václav Berka, a doplňuje: „Věříme, že ty nejlepší věci mohou vzniknout uchováním tradic a předáváním zkušeností z generace na generaci. Proto jsme se letos v tomto projektu spojili s další českou legendární značkou, kterou je Moser.“

Letošní aukce se bude konat 13. prosince 2017. Dražba bude spuštěna v 9:00 a poběží až do 16:00. Během této doby mohou předem zaregistrovaní dražitelé přispívat libovolnou částkou, jednu z deseti lahví však získají jen ti, kteří nabídnou nejvíce. Více podrobností se dozvíte na adrese www.aukcnilahveproparaple.cz.

Češi znovu staví pivovary ve světě. O tuzemské pivo, suroviny i sládky je ve světě zájem

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Hospodářské NovnyAutor:Michal Šenk

● Export piva je na rekordech. Přibývá projektů českých minipivovarů v zahraničí, a to i v exotických zemích, jako je Ekvádor.
● Do zahraničních hospod točících české pivo investují i velcí hráči jako Plzeňský Prazdroj. V poslední době je v kurzu hlavně Velká Británie.
● V zahraničí je poptávka i po tuzemských sládcích.

Michal Čižík dříve pracoval pro francouzské vodárenské společnosti nebo stavební firmu PSJ. Letos spolu s Martinem Smetáčkem, Tomášem Fenclem a čtyřmi dalšími českými společníky v ekvádorském městě Cuenca dokončili a zprovoznili pivovar s vlastní restaurací. Jmenuje se Golden Prague.

"Před pár lety jsme byli na ministerské misi v Jižní Americe zaměřené na energetiku, pivovary. Byly nám představeny nějaké možnosti. Nás zaujalo, že konkrétně v Ekvádoru byl jen jeden mamutí výrobce AB InBev a další konkurenti tam chyběli. AB InBev tam dodává lehká piva amerického typu. Cítili jsme, že by tam byla příležitost pro piva plzeňského typu," popisuje nápad na pivovar v Jižní Americe Čižík.

Investice podle něj vyšla asi na milion dolarů. Brzy by se měla vrátit. Půllitr piva se v Ekvádoru prodává za pět dolarů. "Zatím jediným prodejním kanálem je naše vlastní hospoda, ale pracujeme na tom, abychom obchod rozšířili i k dalším prodejcům. Pivo je nefiltrované a nepasterizované. V dalším kontejneru, který tam pošleme, bude filtrační zařízení, které životnost piva prodlouží, což nám otevře další možnosti," plánuje Čižík.

Uspěli v Londýně
Od letoška funguje i další malý pivovar s českou stopou v zahraničí − londýnský Bohem Brewery. Stojí za ním dva Češi Zdeněk Kudr a Petr Skoček. Kudr donedávna v britské metropoli pracoval v oblasti obchodu s realitami, Skoček řídil popelářský vůz. Jako pivaři prý cítili, že kvalita piv, která jsou v anglických hospodách k mání, klesá, zatímco cena roste. Skoček si začal vařit pivo sám doma a Kudra celá věc zaujala jako byznysový nápad.

"V Anglii je velmi populární pivo typu ležák. Lidé o něm ale nemají příliš dobré mínění. Když ovšem řeknete, že jste Češi, že vaříte český ležák, všichni zbystří," tvrdí Kudr. Nejdřív vařili pivo pro své kamarády, pak začali prodávat na místním trhu a letos se rozhodli pronajmout prostor pro vaření piva ve větším a rozjeli jeho prodej.

"Podpořila nás skupina britských investorů a nyní hledáme prostor pro pivovar o větší kapacitě, až kolem 20 tisíc hektolitrů ročně," říká Kudr. Pivo z Bohem Brewery už stihlo zaujmout i provozní některých vyhlášených londýnských restaurací. K mání je například v síti craft pubů Fuller's nebo v luxusním hotelu Langham.

Rostoucí export a létající sládci
Popularita českého piva ve světě je ale ještě mnohem širší a v posledních letech roste. "Za posledních sedm let byl každý následující rok z hlediska vývozu rekordní," konstatuje ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

Další investice velkých českých pivovarů se zaměřují na otevírání partnerských hospod zejména v Rusku či ve Velké Británii. Tam je populární tankové pivo a vlastní hospody s tímto konceptem tam má třeba Plzeňský Prazdroj, Staropramen či Budějovický Budvar. Dohromady jde už o desítky hospod.

Ferencová ze Svazu pivovarů ale očekává, že v dlouhodobém horizontu bude spotřeba piva v Evropě klesat a pivovary budou muset hledat příležitosti jinde, například v Asii. To už se děje, když skupina Pivovary Lobkowicz nebo Krušovice zkoušejí více vyvážet do Číny. Skupina Plzeňský Prazdroj dokonce zvažuje výstavbu vlastního pivovaru v Jižní Koreji, odkud by zásobovala trhy v celé jihovýchodní Asii.

Žádaným artiklem ve světě pak není jen samotné pivo, ale i čeští sládci nebo české suroviny pro vaření piva jako chmel a slad, zkrátka celé české výrobní know-how.

Spolumajitel společnosti Czech Brewmasters Jindřich Chejn má s tímto řadu zkušeností. Jeho firma, která sama provozuje dva minipivovary v tuzemsku − Pivovar Kunratice a Pivovárek na Kopečku ve Svitavách −, postaví ročně kolem 10 minipivovarů. Většinu v regionu střední Evropy včetně Česka, ale přibývá zakázek z jihovýchodní Asie či Jižní Ameriky.

Czech Brewmasters zájemcům o vybudování pivovaru nastaví projekt, postaví pivovar, případně pohlídají jeho provoz. Loni takto pro místního podnikatele vybudovali pivovar v restauraci The Druid Garden v Indii, o který se starají čeští sládci, které tam Czech Brewmasters dodávají. "České pivo má ve světě zvuk. Ve firmě máme 12 sládků, kteří si vždy na začátku sednou s majitelem, proberou možnosti, naplánují výrobu pro dané místo, o vše se postarají," popisuje praxi Chejn. "Když si vezmete malý pivovar s výstavem kolem tisíce hektolitrů ročně, investice se pohybuje kolem pěti až osmi milionů korun," dodává Chejn.

Jeho sládci aktuálně působí ještě například v Rusku nebo v Angole a nový pivovar firma staví v Polsku.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.02.2018 08:465.991/5.991