Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Oktoberfest: Pivní ráj to na pohled!

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:EpochaPlusAutor: Karolína Steinbergerová

Má status největšího pivního svátku Evropy. Je to nejznámější pitka, nejopulentnější hodokvas a největší festival zlatavého moku. Každý rok na bavorské pivo dorazí kolem 6 milionů lidí, obskakuje je 12 000 zaměstnanců, spořádají se stovky volů, až 450 000 pečených kuřat nebo třeba 400 000 párků.

Nedílnou součást bavorské kultury tvoří už 200 let. Jeho oblíbenost je tak velká, že stoly v obrovských pivních stanech je třeba rezervovat několik měsíců dopředu.

Slaví celé město
Nezasvěceným by se mohlo zdát, že Oktoberfest patří k počinům moderní doby. Ne. Jeho historie se začíná psát už v říjnu roku 1810, kdy se koná královská svatba korunního prince Ludvíka (1786–1868) s Terezou Sasko-Hildburghausenskou (1792–1854). Na její počest dvůr uspořádá přímo pompézní oslavy, kam jsou pozváni všichni občané města. I když se říká, že v nejlepším se má přestat, slavnost se protáhne na několik dní, než je finálně zakončena koňským dostihem. Pro velký úspěch je za další rok uspořádána znovu, tentokrát o pár týdnů dříve. Nevědomky tak vzniká tradice přežívající už 207 let!

Jako v mraveništi
Pokud se na Oktoberfest vydáte poprvé, možná vás překvapí jeho rozlehlost a neskutečné množství lidí. Ničím výjimečným nejsou hodinové fronty do stanu nebo přeplněné promenády, jimiž je třeba doslova se proboxovat. Rozhodně se vyplatí si přivstat nebo navštívit festival ve všední den. Netrpělivost a nervozitu nechte doma. Slavnostní zahájení je v rukou starosty, který přesně v 12:00 otevírá první soudek s pivem. Tím odstartuje všeobecné veselí, trvající zpravidla 16 dní, zakončené první říjnovou nedělí.

Na levou či na pravou stranu?
Kromě výzdoby jednotlivých stanů se můžete kochat i pohledem na servírky, oblečené v tradičních bavorských dirndlech. Těm věnují pozornost nejčastěji nezadaní pánové. Na svoji nositelku totiž dokážou mnohé prozradit. Pokud má tkaničku zástěry uvázanou na levé straně, je žena nezadaná a nakloněna flirtování. Je-li však na pravé straně, je již „zamluvena“ a štěstí musíte hledat jinde. Na mužích je k vidění tradiční bavorský oděv – lederhose, který dospělému Bavořanovi vydrží klidně i celý život! V dnešní době se do tradičních krojů neoblékají jen místní, ale také turisté, kteří chtějí lépe splynout s davem.

Das ist gut!
Zatímco dnes si festival bez hektolitrů piva neumíme představit, ne vždy bylo jeho podstatnou součástí. Milovníci zlatavého moku si musí počkat až na konec 19. století, konkrétně na rok 1887, kdy na scénu vstupují mnichovské pivovary. Za tu dobu jejich malé stánečky vyrostly v obří stany, ve kterých se zvládne vypít až 8 milionů litrů piva. Speciálně pro tuto příležitost je vyráběna várka, na níž se podílí ti nejlepší sládci. Pivo obsahuje 13,5 % extraktu původní mladiny a je o 1,3 % silnější. Pokud byste měli zájem pouze o „jedno malé“, bohužel moc nepochodíte. Pokud pivo, tak echt tuplované! K tomu patří také pořádně naditá peněženka, ceny se pohybují okolo 11 eur za sklenici. Prokládání nealkoholickými nápoji není o moc levnější. Jeden litr vody či jiného nápoje přijde na 8 eur.

Pár rad na konec…
Od roku 2016 panují na Oktoberfestu zvýšená bezpečnostní opatření. Ta jsou letos ještě přísnější kvůli prosincovým útokům na vánoční trh v Berlíně. Celý areál festivalu má být oplocen a pod neustálým dohledem kamer a stovek policistů. Je tedy dobré cestovat spíše nalehko, vyhnout se velkým a objemným zavazadlům. Pokud rádi cestujete se svým mazlíčkem, je nejlepší jej nechat doma, zvířata mají totiž vstup přísně zakázán. Stejně tak platí zákaz vynášení skleněných nádob. Během Oktoberfestu není nouze ani o ztracené předměty. Každoročně se jich ztratí více než 4000! Nejčastěji se jedná o brýle, klíče, mobilní telefony nebo bundy.

Hrabal a pivovar v Nymburku. Proč má pamětní desku ve výšce, kam čůrají psi?

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:ČtiDoma.czAutor:Kryštof EderPostřižinský

Po první světové válce se František Hrabal, otec budoucího spisovatele, stal správcem v nymburském pivovaře. V prostředí pivovaru tak Bogan – jak se Bohumilovi přezdívá – vyrostl a zdrojem inspirace mu byl prakticky celý život.

Nymburské pivo dnes nese název Postřižinské. O což se zapříčinil právě slavný spisovatel. Dříve se pivo jmenovalo Polaban, avšak konzumenti byli údajně znervózněni představou, že by se pivo mohlo vařit z vody řeky Labe. Proto se jednalo o jménu novém. V úvahu přicházely názvy jako Nymburské, Postřižinské nebo Pábitelské. Bohumil Hrabal měl právo do volby nového jména zasáhnout a zvolil právě Postřižinské.

Nutno říci, že to byla volba dobrá, neboť právě díky Postřižinám byl a je pivovar nejvíce vidět. V roce 1961 vyšla Hrabalova kniha s názvem Postřižiny, jež byla situována právě do prostředí nymburského pivovaru. Už tehdy si mohli v Nymburku mnout ruce. Ne každému pivovaru se poštěstí, aby se stal dějištěm příběhu, notabene příběhu spisovatele, který pro leckoho zosobňuje českou poválečnou literaturu. Jenomže na pivovar v Nymburku se usmálo štěstí ještě jednou. A to pořádně. V roce 1980 si totiž Hrabalovy Postřižiny vybral jako námět pro svůj celovečerní film Jiří Menzel. Režisér, jehož filmy přesáhly hranice České republiky. Stejně jako Hrabalovy knihy.

Nejlepší pivo
Bohumil Hrabal pil pivo v podstatě celý život. To je taky jeden z důvodů, proč je tak často spojován s jiným českým spisovatelem a nadšeným pivařem Jaroslavem Haškem.

Přestože měl Hrabal od raného dětství nejblíže k pivovaru v Nymburku, nejvíce se jako štamgast proslavil v hospodě U Zlatého tygra. Tam se mimo jiné setkal s americkým prezidentem Billem Clintonem (psali jsme zde). Postřižinské pivo si však Hrabal vozil na svou chatu do Kerska a nymburský pivovar je rovněž zmiňován v dalším Menzelově filmu na námět Hrabalovy knihy Obsluhoval jsem anglického krále. Tam se o nymburském pivě mluví jako o tom nejlepším.

Francinův ležák a Pepinova desítka
Nejenže dnes pivovar nese název podle Hrabalovy knihy, také jednotlivé produkty nymburského pivovaru připomínají svými jmény Hrabalovo dílo. Můžeme tak ochutnat například Něžného barbara, Francinův ležák, Bogana, Pepinovu desítku nebo Jubilejní Hrabalovo pivo.

Hrabal má rovněž v prostorách pivovaru pamětní desku. Ta stojí nezvykle nízko. Váže se k ní totiž jedna ze zajímavých příhod, jimiž se Hrabalův život jen hemží. Když spisovatel slavil osmdesáté narozeniny, na pražské Libni chtěli spisovatele vyznamenat pamětní deskou. Hrabal však odmítl. A odmítnutí doprovodil slovy "Já žádnou desku nechci, ale když, tak jen ve výšce, kam čůrají psi". Toto přání nebylo v Nymburku vyslyšeno. A tak zatímco v Libni nalezneme Hrabalovu zeď, v Nymburku je malá pozlacená destička se vzpomínkou na slavného spisovatele ve výšce asi dvacet centimetrů od země.

Nymburský pivovar byl nakonec pro Hrabala tak silnou inspirací, že se jej rozhodl popsat ještě jednou. Tentokrát v autobiograficky laděné próze s příznačným názvem Můj pivovárek. Tento text začíná ve chvíli, kdy se šestiletý Bohumil se svými rodiči a bratrem přistěhoval do pivovaru. Pak se odvíjí sled idylických obrazů z pivovarnického provozu i z návštěv jiné Hrabalovy celoživotní inspirace – strýce Pepina.

Obyčejný pivovar?
Stěží bychom hledali v české literatuře autora, jehož prózy tak sugestivně a idylicky líčí věci, jež se ostatním mohou jevit obyčejné. Hrabal prohlašoval, že proto, aby se mohl stát spisovatelem, se musí napřed zamazat životem. Pokud by tak neučinil, psaní by považoval za vykonstruované a neautentické. Pokud však Hrabal nacházel krásu v obyčejnosti, nelze říct, že bychom tuto krásnou obyčejnost dnes mohli najít v nymburském pivovaru. Protože právě díky Hrabalovi lze jen stěží mluvit o místě, kde se vaří Postřižinské pivo, jako o obyčejném.

Obyvatelé Jindřichova Hradce rozhodovali o využití pivovaru

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Jižní Čechy TeďAutor:Lucie Váchová

V dubnu začaly zabezpečovací práce na zámeckém pivovaru, který vyhořel v září 2011, a loni ruinu koupilo město Jindřichův Hradec za 7,8 milionu korun. Společnost Wraget SB Praha získala zakázku za 3 622 830 korun a pracuje na vyklizení prostor a provizorním zastřešení. To vše by mělo být hotové ještě letos na podzim. Už v červnu ale město vyhlásilo anketu pro obyvatele města, kteří mohli říct, jaké využití pivovaru by uvítali. Anketa nyní skončila a celkem se sešlo 33 různých nápadů. Nejčastěji si lidé přáli obnovit městský pivovar a zřídit při něm také pivnici nebo restauraci.

Objevily se také návrhy na vybudování lázní nebo jiného ubytovacího zařízení, kterých je i podle vedení města v Jindřichově Hradci nedostatek, stavbu divadla, které ve městě chybí, několik nápadů zmínilo výstavbu muzea pivovarnictví, které by se k pivovaru určitě hodilo. Dále se objevily tipy na virtuální svět, dětské hrací centrum, muzeum motocyklů nebo městskou truhlárnu. Mezi kuriózní nápady patřilo například muzeum voskových figurín a pěstírna konopí pro lékářské účely.

Během minulého týdne jindřichohradečtí radní jmenovali osmnáctičlennou komisi, která se bude přijatým návrhům dál věnovat, vybere ty nejvhodnější a postupně připraví podklady pro zpracování projektu na celkovou rekonstrukci pivovaru. V komisi jsou zastoupeni vedoucí odborů městského úřadu, zástupci z každé politické strany v zastupitelstvu a dva pracovníci z Národního památkového ústavu. Celý objekt je totiž součástí areálu státního hradu a zámku, který je nemovitou národní kulturní památkou. „A právě památková ochrana nás bude ve využití objektu limitovat. Musíme zachovat původní vnější vzhled a hmotu, obnovit zastřešení jednotlivých křídel v původním tvaru. Dále bude nutné zachovat dispoziční řešení dochovaných částí a v maximální míře obnovit poškozené konstrukce,“ připomněl místostarosta Bohumil Komínek s tím, že pivovar je v současné době přístupný pouze z jižní a východní strany, přístup do severního dvora blokuje soukromý vlastník. „Objekt je třípatrový, poslední patro je ale dost vysoké, v podstatě tam bude v případě potřeby možné postavit i čtvrté, podkrovní patro,“ dodal místostarosta.

Karolina Oktobeerfest se připravuje na rekordní účast

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:FórumNováKarolína.czAutor:Radka Hájková

Světlá i tmavá, spodně i svrchně kvašená, ochucená i cidery, ležáky i speciály… Už tento pátek 13. října bude slavnostně zahájen jeden z největší pivních festivalů v regionu, Karolina Oktobeerfest. Během dvou dnů obsadí prostranství mezi obchodním a zábavním centrem Forum Nová Karolina a Trojhalím na čtyři desítky pivovarů. Příchozí budou mít možnost ochutnat bezmála sto padesát druhů, typů a příchutí piv, včetně stylů APA a IPA.

Již čtvrtý ročník vyhledávané akce se letos rozrostl o deset nových pivovarů. Mezi plejádou pivovarských zařízení návštěvníci najdou jak ta velká a zavedená, tak menší regionální, mini i samozásobitelské pivovary. Navíc se bude možné po oba dny zapojit do Radegast školy čepování piva s mistry bartendery: Jakubem Šrubařem a Vítem Voznicou. Workshopy budou začínat vždy v celou hodinu, a to v pátek od 16.00 do 21.00 hodin, v sobotu od 13.00 do 21.00.

„Slavnostní naražení sudu s náměstkem primátora Mgr. Michalem Mariánkem v pátek v 16 hodin oficiálně odstartuje dvoudenní pěnivou zábavu, kterou doplní vystoupení předních českých kapel a sólistů. Meziročně registrujeme zvýšenou poptávku za strany gastro provozovatelů i pivovarských zařízení. Vedle čtyřiceti pivovarů tak bude možné ochutnat delikatesy a chuťovky k pivu, regionální speciality, sladkosti či lehčí jídla od dvou desítek catererů. Počasí nám snad bude přát, očekáváme rekordní návštěvnost,“ uzavírá marketingový manažer OC Forum Nová Karolina Tomáš Lučan.

Hudební program na pódiu bude v pátek 13. října v režii kapel Alkehol, Mandrage či písničkáře Thoma Artwaye. V sobotu se blýsknou stálice české hudební scény Monkey Business, zpěvák Jakub Děkan, celosvětově cenění Queenie – world Queen tribute band, skupina Memphis či divoká karta organizátorů, ostravští Easy Steps. Festival vyvrcholí v sobotu ve 21.00 slavnostním ohňostrojem.

Parkování bude po oba dny zdarma. Vstupné bude opět dobrovolné – jakýmkoliv obnosem bude možné přispět do sbírky ostravského Mobilního hospice Ondrášek. Přímo v centru Forum Nová Karolina od 9. do 15. října lze získat informace o aktivitách hospice a prohlédnout si prezentaci vzorového pokoje.

Další informace a program na www.forumnovakarolina.cz a Facebooku centra.

Stejně jako v loňském roce vyrostou na náměstí Biskupa Bruna mezi OC Forum Nová Karolina a Trojhalím velkokapacitní vyhřívané stany. Přibydou další, i krytá, místa na sezení. Kapacita bude bezmála 1 500 míst. Své portfolio představí čtyřicet pivovarů, což z Karolina Oktobeerfestu dělá jeden z největších regionálních svátků piva. Narážet sudy bude například Radegast, Černá Hora, Pivovar Garáž, Badflash, Holba, Pivovarský dům Ostrava, Sachsenberg pivovar či nově Pivovar Kohutka, Pivovar Dejv, Hubertus, Hoppy Dog nebo Létající pivovar Nomád.

Už předchozí ročník ukázal, že Oktobeerfest přerostl v městské pivní slavnosti, oslovující všechny generace. Návštěvníci navíc oceňují propojení s OC Forum, kde mají rodiče s dětmi k dispozici herní atrakce, prolézačky, trampolíny a zábavný program včetně soutěží. V provozu bude také herní koutek Chachárek s možností hlídání dětí přímo uvnitř OC Forum Nová Karolina.

V sobotu 14. října od 9.00 do 21.00 hodin bude také možné si vyzkoušet olympijskou disciplínu, curling. Její letní či indoorová varianta, tzv. Street curlling, bude umístěna v 1. patře centra. Herní pole ve zmenšených rozměrech je určené úplně pro všechny, tedy včetně dětí, seniorů či osob s jakýmkoliv omezením.

Pivovar Samson se otevře veřejnosti

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Pivovar SamsonAutor:Pavel OrálekSamson

Pivovar Samson zažije v sobotu 14. října 2017 událost, která nemá v poslední dekádě obdoby. Od 15:00 se budou konat Pivovarské slavnosti, při kterých otevře své brány veřejnosti.

Pivovar Samson nyní zažívá úspěšné období. Po investicích vlastníka AB InBev ve výši téměř 500 milionů korun se hospodářsky postupně zvedá. „Díky novým technologiím se nám daří vyrábět kvalitnější piva, důkazem toho je i stříbrná medaile na soutěži Pivo České republiky 2017, kterou získala naše desítka Samson,“ říká ředitel pivovaru Samson Daniel Dřevikovský. Teď se chce Samson představit nejenom českobudějovické veřejnosti při Pivovarských slavnostech.

Hosté, kteří zavítají do areálu pivovaru Samson na Lidické třídě, se mohou těšit na bohatý program. Celým dnem bude návštěvníky provázet moderátor Přemysl Švejk Kubišta alias Dobrý voják Švejk. Kromě dobrého jídla nebudou chybět pestrá nabídka piv z produkce Samsonu, nejrůznější pivní soutěže, exhibice historických motorek nebo ukázky hasičské techniky. Pivní fanoušky potěší svými písničkami Patrola Šlapeto, kapela Josef Švejk & C. a K. Šraml a hvězdou celého programu bude americká zpěvačka působící v Česku Tonya Graves.

Nedílnou součástí Pivovarských slavností budou také komentované prohlídky pivovaru. „Budějčáci“ i přespolní se tak budou moci podívat do míst, kde se pivo Samson vyrábí. „Chceme víc zpřístupnit pivovar zájemcům o naše produkty, ke kterým kromě tradičních alkoholických piv patří i legendární nealko Pito,“ dodává ředitel Dřevikovský. Milovníci piva, kteří se na prohlídku dostanou, budou moct ochutnat nefiltrované pivo přímo z tanku.

Akci nepřekazí ani špatné počasí, bude připraven pivní stan. Vstup je pro všechny zdarma.

Pivovar Samson, a.s., České Budějovice patří do portfolia společnosti AB InBev, která je největším světovým pivním koncernem. Mezi jeho další značky patří například Stella Artois, Corona či Foster´s. Česká republika jako pivní velmoc si v jeho portfoliu získává čím dál důležitější postavení, čemuž napomáhá investování do jejích tradičních značek, jako je právě Samson.

Obnovený pivovar v Kamenici nad Lipou

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Česká televizeKamenice nad Lipou

V Kamenici nad Lipou obnovují zchátralý pivovar. Desítky let sloužil jako sklad ovoce a zeleniny. Teď v něm začali po 70 letech znovu vařit pivo. A připravují jeho slavnostní otevření.

Klenuté historické sklepy, kde se vařilo a skladovalo pivo už od 17. století, začínají znovu sloužit svému původnímu účelu.
Právě teď začíná zkušební provoz nové varny a na 28. října připravují slavnostní otevření pivovaru. Otevíráme po 70 letech, protože Kamenický pivovar byl zavřen na podzim 1947.

Budovy je nutné obnovit i zvenku. Za éry komunismu velmi zchátraly a až do nedávna tady byl velkosklad potravin. Tady byly brambory, melouny, jablka, nahoře se skladovaly potraviny.

Teď už jsou tady ale zpátky, a to v šesti patrech nad sebou, nejmodernější pivovarnické technologie. Ke stávajícím 18 ležáckým tankům jich přibude ještě dalších 25. Technici právě pracují na jejich instalaci.

První kamenické pivo už se prodává a má velký úspěch. Dosavadní kapacita pivovaru nestačí vykrývat poptávku.
Automatickou stáčecí linku pořídí až v příštím roce. Do té doby je potřeba pivo stáčet ručně. Je to dvanáctihodinová směna a za tu dobu jsme schopni vytočit asi 2 000 lahví. Pořád jsme vyprodaní, tak jsme moc rádi, a to je naším cílem.

Pivovarnictví zažívá v Česku velký rozmach. V posledních pěti letech u nás každoročně vzniklo 40 až 50 nových minipivovarů. Teď už jich je 375. Kameničtí ale nechtějí zůstat jen u malého pivovaru. Do 5 let prý zvýší roční výstav piva až na 35 000 hektolitrů.

Chmelený speciál, to je novinka od Corgoně

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České nápoje

Tradícia špeciálov, ktoré majú korene v nitrianskom kraji, tak pokračuje ďalej. Historicky prvú voľbu, ktorá prebehla na jar, robili, ako inak, Nitrania. Aktuálnu jesennú mali zase pod palcom krčmári a štamgasti zo Záhoria.

Rozhodovali na profesionálnej ochutnávke tu neďaleko v Hurbanove a medzi dvoma chmeľmi - Fuggles a Crystal. Oba pochádzajú z anglickej pivovarníckej tradície. Po zodpovednom rozhodovaní napokon vybrali vzorku so zemitým a korenistejším chmeľom Fuggles.

„Ide o silne chmeľové pivo so sladovými tónmi. Jeho farba je číra zlatistá s jantárovými odleskami, pričom pena je krémová a v čistom pohári efektne krúžkuje po stranách. Horkosť mu dodávajú práve skvelo vybrané a namiešané odrody chmeľov Fuggles a Aurora, ktorý je štandardne využívaný v pive značky Corgoň,“ dopĺňa obchodný sládok spoločnosti Heineken Slovensko Karol France. Majitelia prevádzok a ich štamgasti sa tak môžu tešiť na plnú, sladovú chuť s príjemným postupným otváraním horkosti a jej dlhotrvajúcim doznievaním.

„Týmto jesenným spodne kvaseným svetlým ležiakom so stupňovitosťou 12% pokračuje Corgoň v sérii limitovaných špeciálov pre chlapov, ktorí obľubujú tú správnu horkosť,“ povedal brand manažér značky Peter Nikodem. Podľa Ivana Macenauera z pohostinstva u Templa v obci Šaštín-Stráže je jesenný špeciál výborný najmä k sledovaniu športových zápasov:

„Anglicko mám rád pre výborný futbal. Je to výborný bonus, že k sledovaniu futbalových zápasov anglickej ligy môžem chlapom odporučiť pivo s chmeľom z tejto krajiny. Pre našich chlapov to bude niečo nové a výnimočné.“ Voľbu krčmárov a štamgastov zo Záhoria už môžu ochutnať všetci slovenskí fanúšikovia horkých spája vášeň pre horkosť. Pozor, sudy sú už narazené, ale len do vypredania zásob.

Pivovar Šariš zachránil žíznivé východňáry

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České nápoje

Keď druhého júla 1967 v prešovských pohostinstvách prvýkrát čapovali svetlú desiatku Šariš, bol to veľký deň pre všetkých milovníkov piva. Dnes, keď sa desiatky pivární a značiek bijú o svojho zákazníka, sa zdá priam neuveriteľné, že východniarov vtedy trápil smäd... Malé pivovary v Košiciach, Poprade a Michalovciach koncom 60. rokov 20. storočia nestačili uspokojiť dopyt, pivo sa muselo dovážať z Čiech. Súdruhovia vo vláde a strane rozhodli, na východe sa musí postaviť moderný pivovar. A bol to jeden z mála výborných nápadov Komunistickej strany Slovenska, ktorý navždy zmenil región Veľkého Šariša. Východniari dostali svoje pivo a srdcom sú mu verní dodnes, pri oslavách päťdesiatky sa ich do areálu nahrnulo rekordné množstvo - viac ako 20-tisíc. S radosťou a pýchou prišli popriať svojmu pivu všetko najlepšie.

Dnes 69-ročný Jozef Havelka bol vtedy čerstvým absolventom SVŠT v Bratislave, keď ho ako stavebného inžiniera v roku 1964 prevelili na stavebnú správu 22 v Michalovciach a poverili funkciou stavbyvedúceho pre stavbu pivovaru.

Ďatelinové pole a v posteli s majstrom
„Stavenisko budúceho pivovaru ma privítalo prekrásnym pohľadom, lebo všade som videl len ďatelinové pole a na okraji tohto poľa pristavená maringotka, ktorá slúžila ako mini kancelária s jednou posteľou a v nej sa nachádzal prvý majster na stavbe J. Dudáš. Nakoľko v maringotke bolo len jedno miesto na spanie, navštívil som predsedu MNV vo V. Šariši pána Čaju a oboznámil som ho zo situáciou, že Chemkostav začína s výstavbou pivovaru a je potrebné pomôcť pri počiatočných prácach a ubytovaní. Pán predseda MNV prejavoval hneď od začiatku nesmiernu radosť z toho, že taká významná stavba sa bude realizovať práve tu. Prvú noc som aj tak spal na jednej posteli s pánom majstrom, v ďalších dňoch už na priváte," s úsmevom spomína Jozef Havelka.

Pri stavbe pivovaru sa už využívali moderné metódy, pracovalo sa na dve zmeny. Pri betonáži základov počas mrazov sa využívalo zohrievanie betonárskych štrkopieskov pomocou ihiel, do ktorých sa vháňala horúca para.

Dvanástka sa čapovala za korunu sedemdesiat halierov
„V rámci výstavby bol vybudovaný aj skupinový vodovod Šarišské Michaľany - V. Šariš - Prešov v profile 700 mm v dĺžke 7 km, bolo vybudované pramenisko v Šarišských Michaľanoch, odkiaľ sa z vrtných studní dostáva voda do skupinového vodovodu, to znamená, že aj do pivovaru. Na kopci smerom na Gregorovce je vybudovaný vodojem pre potreby pivovaru. Okrem výborného vodného systému s kvalitnou vodou zavážilo aj výborné dopravné spojenie s mestom Prešov."

Jozef Havelka, prvý majster varne Ján Ivanecký i sládek Juraj Jusko spomínajú, že najkvalitnejšie pivo bolo uvarené už v prvej várke, lebo na výrobu piva boli použité najkvalitnejšie suroviny - jačmenný slad, chmeľ, voda a kvasinky. Pivári vtedy tvrdili, že toto pivo bolo lepšie ako české. Krígeľ dvanástky stál vtedy 1,70 Kčs a mesačný plat bol 1600 korún. Kde sú tie časy, smejú sa.

Za socializmu sa pilo piva oveľa viac
Keď pivovar stavali, bol jeho súčasný riaditeľ Ján Čerkala ešte malý chlapec, ktorý ani vo sne netušil, ako veľmi ovplyvní aj jeho život. „Pritom Veľký Šariš nebol jedinou vybranou lokalitou, o ktorej sa uvažovalo. Súťažil s Kapušanmi, kde mali tiež napojenie na železničnú vlečku, ale rozhodlo, že tam bola veľká zásoba benzínu a to s pivom neladilo. Tak prišiel konečný verdikt, stavať sa bude vo Veľkom Šariši."

Na východnom Slovensku v 60. rokoch 20. storočia pokračovala industrializácia, stavali sa cukrovary, pekárne, fabriky a množstvo robotníkov potrebovalo po práci tekutý chlieb. Technologicky zastarané pivovary kapacitne nestíhali aj preto, že vtedy sa vypilo ročne vyše 5 miliónov hektolitrov piva, štatisticky vzaté viac ako 100 litrov na hlavu.

„Dnes je to približne 3,7 milióna, teda podstatne menej. Je za tým zmena životného štýlu, ľudia majú oveľa širší výber nápojov, lebo vtedy bolo pivo, víno alebo pálenka. Dnes má pivo ako nápoj na trhu obrovskú konkurenciu, nehovoriac o tom, že veľa ľudí chodí dnes do práce autom, fungujú kontroly na alkohol, čo predtým nebolo, alkohol v práci sa ticho toleroval, popíjalo sa bežne. Veď sa traduje, že v 50. rokoch bol alkohol pri dopravnej nehode poľahčujúcou okolnosťou," smeje sa Ján Čerkala, ktorý v Pivovare Šariš začínal ako brigádnik pred 36 rokmi.

Prišiel ako brigádnik, zostal 36 rokov
„Neprijali ma na vysokú školu, tak som nastúpil, že rok nejako vydržím a uvidíme, čo bude ďalej. Nastúpil som na sladovňu, začal robiť na zmeny ako operátor výroby sladu, postupne sa mi tam zapáčilo a začal som tam pracovať a posúvať sa v hierarchii cez majstra, vedúceho sladovne, vedúceho stáčania, vedúceho výroby a posledných dvadsať rokov som technickým riaditeľom, resp. manažérom závodu vo Veľkom Šariši."

Niekomu sa môže zdať, že robiť v jednej firme 36 rokov musí byť poriadna nuda, to však nepozná riaditeľa. Ján Čerkala rozhodne nepatrí k ľuďom, ktorí sa dokážu nudiť, má rád svoju prácu a dokonca aj zmeny, nikdy nemá pocit, že sa už nemá čo naučiť, neustále si stanovuje nové výzvy, ktoré posúvajú Šariš dopredu. Navyše nie je manažérom dosadeným zvonku, ktorý nemá o pivovarníctve ani páru, všetky prevádzky dôverne pozná, takže mu ťažko niekto povie, čo sa dá a čo naopak nie.

Riaditeľ Čerkala: Za úspechom sú ľudia
„Mám prehľad aj cit rozoznať, čo je reálne. Je veľmi dôležité mať širokú základňu skúseností a vedomostí, človek vie, čo sa deje a potom stojíte pevnými nohami na zemi a viete odhadnúť situáciu. Viem ľahšie rozhodnúť a najmä viem, že úspech pivovaru je úspechom ľudí, lebo moderné stroje kvalitné pivo nenavaria, potrebujú odborníkov, ktorí chcú, majú radi svoju prácu, vzdelávajú sa, nechýba im talent a cit nastaviť technologický proces tak, že vo výsledku má zákazník vždy výborný Šariš, najlepšie slovenské pivo s vysokou piteľnosťou. Vyvážený balans troch chutí - sladkej, kyslej a horkej, spôsobuje, že keď si dáte jedno, dostanete chuť na druhé i tretie...," usmieva sa spokojne.

S radosťou spomína na nedávny Deň otvorených dverí, keď do areálu prišiel rekordný počet fanúšikov piva Šariš. "Keď som videl úplne natrieskaný dvor ľudí v dobrej nálade s naším pivom v ruke vo výbornej zábave, išla z toho ohromná pozitívna energia, veľmi sa teším a zároveň ďakujem východniarom, že sú takí srdeční lokálpatrioti."

Zamestnanci majú u Jána Čerkalu status najvyššej priority. „Dávame veľa peňazí na vzdelávanie zamestnancov v pivárskej akadémii, trendových kurzoch, počítačových znalostiach. Každá pozícia v procese výroby piva je úzko špecializovaná, filtrácia, varňa, labák, stáčanie, každý musí vedieť a rozumieť svojej robote, lebo keď jeden zahapruje, znehodnotí prácu všetkých a pivko nebude také, aké má byť. Najlepšie na Slovensku."

Za 36 rokov zažil v pivovare socialistické plánovanie, keď Šariš vyrábal pivo aj na export k našim bratom v RVHP v Maďarsku, Poľsku i Sovietskom zväze, privatizáciu slovenským podnikateľom Rudolfom Mosným po Novembri ´89, ktorý ho v roku 1997 bez investícií dobre predal juhoafrickej nadnárodnej spoločnosti South African Breweries (SAB). Štvrtý najväčší výrobca piva na svete, s bohatými výrobnými aj marketingovými skúsenosťami, urobil v závode Šariš rozsiahlu modernizáciu.

Prírodné pivo bez gramu chémie
„Bola to konzervatívna spoločnosť, ktorej vedenie nám vždy zdôrazňovalo, aby sme robili a my sme aj vždy robili čisté prírodné pivo. Nepoužili sme gram chémie na to, aby sme napríklad stabilizovali penu alebo urýchľovali výrobu piva," spomína Čerkala. Keď do juhoafrickej spoločnosti vstúpili Američania, čo sa prejavilo v názve SABMiller, bolo jasné, že na svetovej scéne dôjde ku gigantickým fúziám. V česko-slovenskom priestore mala globalizácia podobu licenčnej výroby. Okrem českých značiek sa v Šariši varí aj Birell, Smädný mních (vymyslel ho R. Mosný), Topvar a majú aj licenciu na známe pivo z nemeckého Oktoberfestu Hot Brau pre maďarský trh.

"Podporili naše lokálne značky, jediné, čo chceli bolo, aby sme nemenili receptúru a nakupovali rovnaké suroviny bez ohľadu na úrodu a ceny. Skrátka, aby sa chuť piva nemenila za žiadnych okolností," hovorí Čerkala.

Dva roky dozadu sa majiteľmi Šarišu stala japonská nadnárodná pivovarnícka spoločnosť Asahi Group, ktorá ho kúpila od belgicko-brazílskeho giganta Anheuser Busch InBev ako súčasť spoločnosti Pivovary Topvar a získala aj český Plzenský Prazdroj.

Pripitých zamestnancov ako za socíku už nestretnete
„Najväčšie zmeny, ktoré vnímam, keď porovnám socializmus so súčasnosťou? Najväčšou je pracovná disciplína a prístup ľudí k robote, dnes už nestretnete vo výrobe človeka, ktorý na vás pozerá s mútnymi očami a pri odchode z nočnej sú mu dvere na vrátnici malé. Dnes sa už nestane, že várku prevaria alebo vykypí... Dnes je neporovnateľne vyššia hygiena pri výrobe piva a kedysi nedokázali vykvasiť pivo iba na 3,1 percenta alkoholu, dnes je to 5 percent vďaka modernej technológii. Myslím, že reči o tom, že v minulosti bol Šariš lepší, sú len nostalgiou bez štipky pravdy," hovorí Ján Čerkala. Dokopy dnes v Šariši vyrábajú 12 rôznych značiek pív a balia ich do viac ako sto druhov balení, plechoviek, fliaš, sudov. Vo výrobe a sklade je zamestnaných vyše 200 ľudí, sezónne si najímajú brigádnikov.

A čo by si želal riaditeľ Ján Čerkala?
„Aby fabrika prosperovala, aby bola v top špici vo firemnom rebríčku, aby mala vzdelaných zamestnancov, vyrábala naďalej špičkový produkt kvalitou i dizajnom, aby pivovar vyzeral aj vizuálne lepšie, na čom sme už začali pracovať firemným vysádzaním stromčekov a aby sme naďalej podporovali všetky užitočné projekty, ktoré povedú k rozvoju regiónu. Lebo len keď sa bude dariť ľuďom okolo nás, bude sa dariť aj nám."

Míľniky
Novodobá história pivovarníctva vo Veľkom Šariši sa začala písať položením základného kameňa výstavby pivovaru dňa 1. septembra 1964. Investorom výstavby boli Pivovary a sladovne, odborové riaditeľstvo v Bratislave. Kapacita projektovaného pivovaru bola 600-tisíc hektolitrov, celkový investičný náklad činil 160 miliónov Kčs.

Vyvrcholením tohto stavebného projektu bolo uvarenie prvej várky piva v novovybudovanom pivovare dňa 26. mája 1967. Vznikol národný podnik Šarišské pivovary.

V roku 1976 bola priamo v areáli pivovaru zahájená výstavba sladovne a 7. januára 1981 bolo vyrobených prvých 1500 ton sladu. Na konci 70. rokov bola ponuka Šarišského pivovaru skutočne bohatá. Milovníci piva si pochutnávali na 7, 8, 10 a 12 % sudových

a fľašových pivách. K dispozícii boli aj špeciality – 14 % svetlé pivo i 16-stupňový tmavý Šariš. Začala sa vyrábať aj verzia nealko a DIA.

V roku 1982 bol k pivovaru priradený aj prešovský závod, na výrobu nealkoholických nápojov.

Do konca roku 1987 vyrobil pivovar Šariš viac ako 11 miliónov hektolitrov piva, z ktorého takmer 1,5 milióna hektolitrov bolo vyvezených do zahraničia. V tomto období bol najväčším vývozcom piva na Slovensku. Jeho ročná produkcia bola 600-tisíc hektolitrov piva.

1967
História novodobého pivovarníctva pod Šarišským hradom siaha do obdobia 60. rokov, keď bolo rozhodnuté postaviť nový, veľkokapacitný a moderný pivovar. Prvá várka piva

Šariš 10% v novom pivovare s kapacitou 600 000 hl piva bola uvarená 26. mája 1967.

1969
Značka Šariš sa vďaka dobrej kvalite veľmi rýchlo dostala do povedomia spotrebiteľskej verejnosti tak na vnútornom trhu, ako aj v zahraničí. Už od roku 1969 sa pivo Šariš začalo exportovať aj za hranice a prvým odberateľom bolo Maďarsko a ZSSR. Okrem 10 % svetlého piva sa v prvých rokoch vyrábalo aj 10 % tmavé pivo a 7 % svetlé pivo. Neskôr pribudlo vo výrobnom programe aj 14 % pivo svetlé a 16 % pivo tmavé.

1981
V roku 1981 bola postavená nová sladovňa s ročnou kapacitou 16 500 ton sladu a o dva roky neskôr sa začala v pivovare aj výroba nealkoholických nápojov v množstve 100 000 hl. Kapacita pivovaru sa zvýšila v roku 1983 na 900-tisíc hl piva a ako jeden z prvých pivovarov v Československu začal používať aj cylindricko-kónické tanky (CKT) a prešiel na tzv. jednofázový spôsob výroby piva, pri ktorom sa výrazne skráti cyklus procesu kvasenia a dokvasovania. Obľuba šarišského piva, ale aj jeho kvalita stále narastala a začiatkom deväťdesiatych rokov sa zvýšila kapacita pivovaru na milión hl piva ročne a pivovar sa stal druhým najväčším na Slovensku. Značka piva Šariš si prerazila cestu aj do Poľska, SNŠ, Juhoslávie, Rumunska, Anglicka, Švédska a Nemecka.

1997
V septembri 1997 získala väčšinový podiel akciovej spoločnosti Pivovar Šariš známa juhoafrická pivovarnícka spoločnosť “South African Breweries Ltd.”, ktorá je štvrtou najväčšou pivovarníckou spoločnosťou na svete a od tohto roku sa začína nová éra pivovaru.

Spoločnosť SAB investovala do novej techniky a technologických zariadení a rozšírila výrobu o ďalšie licenčné značky.

2001
V pivovare sa uvaril 20-miliónty hl piva od založenia pivovaru

50.000 lidí z Česka i ze světa přijelo oslavit 175. výročí slavného českého ležáku

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:PlzeňPrazdroj

Oslavit 175 let od uvaření první várky unikátního plzeňského ležáku přišlo na Pilsner Fest i přes nepřízeň počasí 50 000 tisíc návštěvníků, tedy stejně jako loni. Letos se však neslavilo pouze v areálu Plzeňského pivovaru, ale i na Mlýnské strouze a na náměstí Republiky. Město Plzeň bylo opět partnerem akce. K dispozici bylo přes 150 výčepů a sedm velkokapacitních vyhřívaných stanů, světová gastronomie reprezentující výběr z padesáti zemí, do nichž se Pilsner Urquell vyváží. Vystoupily desítky hudebníků a kapel v čele s populární Lenny, Jelenem, Alicí a Danem Bártou či Support Lesbiens. Festival zároveň odstartoval regionální slavnosti uvaření první várky po celé České republice.

V noci a v ranních sobotních hodinách bylo počasí přímo příšerné. Naštěstí se oblačnost protrhala a během dne se dokonce chvílemi i ukázalo sluníčko, i když citelné chladno zůstalo. Plzeňský Prazdroj ale stále festival vylepšuje. Vhod přišly např. velkokapacitní stany, některé i s živou hudbou a gastronomickými lahůdkami.

I prohlídky pivovaru měly speciální festivalový prohlídkový okruh, během kterého návštěvníci prvně nahlédli do elektrocentrály. Zde se dozvěděli o Františku Spalkovi, jenž se zapsal do historie pivovaru tím, že mu umožnil nezávislost na dodávkách vody a elektřiny. Dále se sympatickou průvodkyní navštívili bednárnu Plzeňského Prazdroje, jež bývá zpřístupněna široké veřejnosti pouze v den Pilsner Festu, a která připomíná již téměř zapomenuté tradiční bednářské řemeslo. Neodmyslitelným završením prohlídky byly pivovarské sklepy, kde ochutnali nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell čepované přímo z dubových ležáckých sudů. Pro účastníky prohlídek byl k dispozici pro jednotlivé skupiny i firemní autobus.

Kromě tradičního přípitku v 18:42 hodin (čas koresponduje s rokem 1842), byly na obou hlavních scénách v pivovaru i na náměstí Republiky naraženy dva 175litrové sudy plzeňského ležáku. Obou těchto aktů se na obou scénách zúčastnili významní hosté, na hlavní scéně v pivovaře to byli Josef Bernard, hejtman Plzeňského kraje, Martin Zrzavecký, primátor města Plzně, Grant Liversage, generální ředitel Plzeňského Prazdroje Grant, Václav Berka, vedoucí starší sládek pivovaru a další.

Přes nepřízeň počasí si účastníci užívali pivo v té nejlepší kvalitě, včetně ochutnání plzeňského ležáku Pilsner Urquell v nefiltrované podobě a na několika místech bylo nabídnuto pivo přímo z tanku. Ve velkokapacitních stanech bylo možno zažít jedinečnou atmosféru jako v restauraci a vychutnat si si perfektně načepované pivo ve skle. Čepování probíhalo pod dohledem zkušených Master Bartenderů, finalistů soutěže o nejlepšího výčepního plzeňského ležáku, kteří také ukázali jak správně načepovat hladinku, šnyt nebo mlíko. To na místě předvedli praví mistři svého řemesla a bylo rovněž možno při této příležitost se potkat se se sládky Plzeňského Prazdroje. Ti, kteří se chtěli mistrné technice čepování sami alespoň částečně přiučit, mohli zavítat do stanu Na Spilce do Školy čepování.

K dobrému pivu patří dobré jídlo. Ve spojení s gurmánským Fresh Food festivalem byla připravena pestrá nabídka nejrůznějších českých i zahraničních specialit ze zemí, kam se Pilsner Urquell vyváží. Byly využity i místní dlouholeté partnerské restaurace, např. Lokál, Švejk a Na Spilce. Exkluzivním hostem festivalu byla pražská hospoda U Pinkasů, která se na Pilsner Festu letos objevila úplně poprvé.

Připraven byl rovněž bohatý doprovodný program, zejména hudební část měla vysokou úroveň. Stačí zmínit např. skupiny Support Lesbiens, Monkey Business, Mňága a Žďorp, Dan Bárta, Sto zvířat, Jelen a další. Velký úspěch měla i mladá zpěvačka Lenny, přestože začínala na hlavní scéně jako první před polednem.

Zbývá doplnit, že v kvalitě programu i návštěvnosti se plně vyrovnala scéně přímo v pivovaru i scéna na náměstí Republiky, nejen zmíněnými hudebními skupinami, ale i třeba školou čepování, kterou vtipně uváděl Jonáš Novotný. Mistrem čepování, který před naplněným náměstím dokázal natočit hladinku, šnyt i mlíko byl v soutěžích úspěšný Slávek Štych. Úkol zvládnout moderování celého dne zvládl velice úspěšně Jiří Pelnář.

Na náměstí Republiky ukončila ve 22 hodin večerní program skupina Jelen, v pivovaru byl program až do 01.00 hodin a uzavřela ho skupina Sto Zvířat.

Pro zájemce z Prahy byl vypraven speciální vlak, který byl pro všechny účastníky zdarma. Cílem bylo zároveň podpořit zodpovědnou konzumaci a zajistit tak všem návštěvníkům z Prahy a okolí bezpečný odjezd z Plzně.

Stejně jako v předchozích letech, oslavy výročí zrození plzeňského originálu Pilsner Festem nekončí. Na festival navážou regionální slavnosti po celé zemi, které připomenou první várku plzeňského ležáku. V říjnu a listopadu budou vybrané restaurace a pivnice po celé ČR čepovat nefiltrovaný Pilsner Urquell, naražený ze stylového dřevěného sudu plzeňským sládkem. Na Plzeň vychází datum 25.11. 2017 a akce proběhne postupně ve třech restauracích. Jsou to Restaurant 12, Restaurace U Salzmanů a U Malické brány.

O doprovodnou zábavu se postará putovní hudební kapela, která svůj repertoár podřídí vždy místu oslav. Roadshow s první várkou začne 12. října v Praze a bude putovat přes Brno, Bratislavu, Ostravu, Liberec, Karlovy Vary, Hradec Králové, České Budějovice a jak už bylo uveden zpět do Plzně, kde svou pouť 25. listopadu zakončí.

Oslavit 175. výročí světově proslulého českého ležáku přijelo do Plzně 50.000 lidí

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Regiony24.czAutor:Jana LutonskáPrazdroj

Oslavit 175 let od uvaření první várky unikátního plzeňského ležáku přišlo na Pilsner Fest i přes nepřízeň počasí 50 000 tisíc návštěvníků, tedy stejně jako loni. Letos se však neslavilo pouze v areálu Plzeňského pivovaru, ale i na Mlýnské strouze a na náměstí Republiky. Město Plzeň bylo opět partnerem akce. K dispozici bylo přes 150 výčepů a sedm velkokapacitních vyhřívaných stanů, světová gastronomie reprezentující výběr z 50ti zemí, do nichž se Pilsner Urquell vyváží. Dobrou zábavu dotvářela skvělá hudba - vystoupily desítky hudebníků a kapel v čele s populární Lenny, Jelenem, Alicí a Danem Bártou či Support Lesbiens. Festival zároveň odstartoval regionální slavnosti uvaření první várky po celé České republice.

„Jsem velmi rád, že tady teď mohu stát a slavit společně s Vámi 175 let od chvíle, kdy první sládek uvařil pivo Pilsner Urquell - pivo, které dobylo svět, pivo, které změnilo celé odvětví, pivo, které nás Čechy proslavilo,“ uvedl Václav Berka, vrchní obchodní sládek Pilsner Urquell na hlavním pódiu. Zároveň zdůraznil, že pivo, které se vaří v plzeňském pivovaru, má stále stejnou kvalitu jako v roce 1842 především díky tomu, že v něm pracují lidé zapálení pro věc, kteří nikdy neslevili z prvotřídních surovin a tradičních postupů. „Báječnou chuť našeho piva a jeho vysokou kvalitu dělá měkká plzeňská voda, plzeňský slad a žatecký chmel a dodržování tradičních receptur a procesů při vaření,“ vyzdvihl Berka. Že na český pivní originál jsou Češi po celém světě náležitě pyšni, potvrdila i řada sportovců v čele s olympijskými medailisty Martinou Sáblíkovou, Josefem Dostálem, Romanem Šebrlem a Jaroslavem Špačkem, kteří přišli popřát osobně nebo poslali videogratulaci.

175. výročí plzeňského ležáku se prolínalo programem celého PIlsner Festu. Vše směřovalo k symbolickému času 18:42, kdy si společně v jeden okamžik připili účastníci jak v pivovaru, tak na náměstí, aby si připomněly rok 1842, kdy se zrodila první várka originálu Pilsner Urquell. Václav Berka v tu chvíli narazil speciální dřevěný sud o objemu 175 litrů a společně s přítomnými milovníky plzeňského piva si připil na počest výročí zlatého českého ležáku.

Pivo na festivalu čepovali finalisté soutěže Pilsner Urquell Master Bartender, díky níž Prazdroj rozvíjí vysokou úroveň české pivní kultury. K dispozici bylo letos navíc sedm velkokapacitních vyhřívaných stanů, v nichž se návštěvníci mohli nejen zahřát, ale vychutnat si pivo čepované do skla jako v dobré české hospodě. V nabídce byla typická česká jídla ale i světová gastronomie, tj. výběr z 50 zemí, do nichž se Pilsner Urquell vyváží. Třešničkou na dortu byla nabídka hospody U Pinkasů, tj. historicky první hospody mimo Plzeň, kde se Pilsner Urquell čepoval.

Na cestu do Plzně a zpět účastníci opět využili speciálně vypravený vlak Českých drah. Tematickými soutěžemi a hudbou si tak cestu nechalo zpestřit několik set cestujících. Atraktivní byly i speciální komentované prohlídky pivovaru, kterých se jen během soboty zúčastnilo 2 000 návštěvníků. Přímo v pivovaru byl pak obrovský zájem o možnost vyfotit se na místě, kde v r. 1842 Pilsner Urquell vznikl. Fotku si tady pořídilo víc než 10 tisíc lidí.

Hudební program se odehrával hned na několika pódiích tak, aby si návštěvníci mohli užít různé styly. Jedním z vrcholů bylo vystoupení Alice a Daniela Bárty, který na pódiu na náměstí Republiky mezi jednotlivými písničkami vzpomínal na studentská léta v Plzni. Vedle muziky pak zejména nádvoří pivovaru patřilo tradičním pivovarským řemeslům. Své umění předvedli plzeňští bednáři, kteří vyrábějí a pečují o zdejší sudy a kádě, ve kterých ležák zraje stejným způsobem jako v roce 1842. Sládkové díky tomu mají šanci porovnat, jestli má pivo uvařené moderním způsobem tutéž chuť jako za časů jeho zakladatele Josefa Grolla.

Oslavy první várky pokračují
Oslavy 175. narozenin Pilsner Urquell budou pokračovat celý říjen i listopad. Vybrané restaurace a pivnice po celé České republice nabídnou nefiltrovaný plzeňský ležák ze stylového dřevěného sudu, který přiveze na koňském povozu česká formanka Jana Šůsová v doprovodu vrchního plzeňského sládka. Roadshow odstartuje 12. října v pražské restauraci u Pinkasů a potrvá až do 25. listopadu, kdy se slavnostně zakončí v plzeňském hostinci u Malické brány. Mezi tím navštíví přes třicet dalších hospod po celé České republice.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.11.12.2017 22:335.819/5.819