Novinky a zajímavosti ze světa piva

Dva největší pivovary v ČR zdražují pivo v lahvích a plechovkách. Cenu točeného piva, tankového či sudového, však pivovary nemění. Obecná inflace tedy není jediným vysvětlením jejich zdražování. Důvody je nutné hledat jinde.

Dva největší pivovary v ČR zdražují. Od dneška zvyšuje cenu svých některých piv, lahvových a plechovkových, Plzeňský prazdroj, a to v průměru o 3,6 procenta, tedy asi o 50 haléřů za kus. Od dneška za dva měsíce se přidá dvojka na trhu, Pivovary Staropramen, které svá balená piva zdraží o 3 až 4 procenta, v zásadě tedy ve stejném rozsahu jako lídr trhu Prazdroj. Budějovický Budvar se zdražením počká až na Nový rok, kdy zdraží rovněž lahvové a plechovkové pivo, a to průměrně o 3,7 procenta. Na zdražování největších pivovarů v zemi zareagují nakonec i menší pivovary.

V září spotřebitelská inflace v ČR činila v meziročním vyjádření podle našeho odhadu 3,5 procenta, a i když v příštích měsících zmírní, udrží se až do konce roku nad úrovní tří procent.

Cenu točeného piva, tankového či sudového, však pivovary nemění. Obecná inflace tedy není jediným vysvětlením jejich zdražování, neboť například personální náklady jsou nutně zahrnuty v produkci jak baleného, tak točeného piva. A právě růst personálních nákladů, v čele s těmi mzdovými, je klíčovým hybatelem současného citelného tempa spotřebitelské inflace.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy pivovary svojí nynější cenovou politikou reagují na ekonomické dopady koronaviru, které způsobují, že řada hospod a restaurací finančně krvácí. Pivovary se obávají jejich plošnějšího krachování, pročež jim pivo nezdražují, aby v čase pandemie udržely co největší možnou část poptávky skrze tento svůj nenahraditelný prodejní kanál. Tím pádem se hojí právě zdražováním v jiném kanálu, a sice právě zdražováním balených piv. Poptávka po nich není pandemií koronaviru zdaleka tak neblaze dotčena jako poptávka po pivech točených. Konzumaci v zavřených hospodách, nebo v hospodách s omezenou provozní dobou, totiž Češi nahrazují konzumací domácí, tedy právě plechovkového nebo lahvového piva.

Pivovary navíc tuší, že v příštím roce bude ochota Čechů kupovat pivo, jak balené, tak točené, o něco nižší než letos, a to kvůli zhoršení obecné ekonomické situace a kvůli růstu míry nezaměstnanosti. Snaží se tedy zahojit, dokud je to ještě vůbec možné. Zdůvodnění, že zdražují kvůli růstu cen obalů, je tedy do značné míry zástupné, míní Kovanda.

Navzdory rostoucím cenám však Češi pivo stále milují. Především právě díky jejich neutuchající přízni vyrobili loni tuzemské pivovary pivo v historicky rekordní celkové hodnotě zhruba 29,2 miliardy korun, jak plyne z aktuálních údajů Eurostatu. Pro srovnání, o deset let dříve, v roce 2009 činila celková hodnota piva vyprodukovaného v ČR 26,6 miliardy korun.

Dvojka na pivovarském trhu, Pivovary Staropramen, zvýší u balených piv od prosince cenu o tři až čtyři procenta, podle typu piva. Zdražuje se kvůli cenám obalů, řekl v rozhovoru generální ředitel pivovarů Zdenek Havlena. Konkurence již zvýšení cen ohlásila.

"K tomuto kroku jsme přistoupili po důkladné analýze nákladů a situace a momentálně informujeme naše obchodní partnery," řekl Havlena. Kromě cen obalů je podle něj důvodem nárůst cen obalových materiálů, personálních a logistických nákladů.

Konkurenční pivovar Budějovický Budvar zdraží od ledna 2021 v ČR lahvové a plechovkové pivo v průměru o 3,7 až čtyři procenta. Víc zdraží ležáky, cena výčepního piva se prakticky nezmění. Ze sudového piva stoupne jen cena Budvaru 33, kde po více než roce skončí zaváděcí sleva. Ostatní ceny sudového piva zůstanou stejné jako letos.

Zdražení již v srpnu oznámil Plzeňský Prazdroj. Od tohoto čtvrtka zvýšil cenu některých piva v lahvích a plechovkách. Zvýšení cen v průměru o 3,6 procenta, tedy asi o 50 haléřů, se dotkne zejména ležáků a prémiových piv, jako Pilsner Urquell, Radegast 12 a Gambrinus 12. Čepovaná piva v sudech a tancích ani desetistupňová piva Gambrinus či Radegast v lahvích a plechovkách nezdraží.

Prodeje Pivovarů Staropramen loni vzrostly o 3,4 procenta na 3,2 milionu hektolitrů. V zahraničí poprvé překonaly dva miliony hektolitrů. Největším exportním trhem je Slovensko, kde prodeje ve srovnání s předchozím rokem vzrostly o 9,4 procenta. Tržby v ČR meziročně stouply o 3,2 procenta a na Slovensku o 14,1 procenta, uvedla firma bez údajů v korunách. Letos kvůli koronaviru společnost očekává pokles.

Pivovary Staropramen plánují v zimě také testovat prodej teplého speciálu, uvedl Havlena. Příslušné pivo se vyrábí v Pardubickém pivovaru, který společnost před rokem koupila. V hospodách se podle něj bude snižovat sortiment piv kvůli koronaviru.

"Produkt chceme testovat na některých vybraných vánočních trzích," řekl Havlena, podle kterého nepůjde o velkoobjemovou aktivitu. "Je to alternativní drink, který může doplnit klasickou předvánoční doménu svařáku a punče," dodal.

Snažíte se zhubnout, ale drinku s kamarády se vzdávat nechcete? Téměř při každé dietě se doporučuje s pitím alkoholu úplně přestat, nebo ho alespoň značně omezit. Ne všechny alkoholické nápoje jsou ovšem kalorické bomby. Některé si můžete vychutnat i během diety.

Alkoholické nápoje sice neobsahují žádné tuky, kaloricky jsou nicméně velmi vydatné. Na rozdíl od potravin navíc obsahují tzv. „prázdné kalorie“, takže vám nedodají žádnou energii. I přesto ale existuje řada nápojů, které si během hubnutí můžete v klidu dopřát.

Jaký drink si namíchat a kterému se raději vyhnout?
Většina tvrdého alkoholu má přibližně stejný počet kalorií, samozřejmě ale záleží, s čím si ho namícháte.

Vodka
Jeden panák 40% vodky obsahuje cca 95 kcal.
Nejlepší nápoj, jaký můžete zvolit je čistá vodka se sodou, tzv. Skinny Bitch – soda nepřidá vůbec žádné kalorie. Naopak takovému Sex on the Beach se zdaleka vyhýbejte. Broskvový likér, brusinkový a pomerančový džus, které se na přípravu tohoto koktejlu používají, zvýší kalorie až na 400 kcal.

Rum
40% rum je na tom po kalorické stránce stejně jako vodka, tedy cca 95 kcal.
Namíchejte si rum s dietní colou a nemusíte se bát přibírání. Anebo vyzkoušejte rum a neslazený černý čaj – ve výsledku bude mít nápoj cca 100 kcal. Piña coladu ale raději vynechte. Průměrně tento koktejl obsahuje i 250 kcal.

Gin
Gin obsahuje kalorií trochu více, a to cca 110 kcal v jednom panáku.
Ideálním drinkem je Martini. Sklenka Martini se dvěma olivami má méně než 200 kcal. A hodně populární je i drink Gin Tonic, který ale obsahuje kalorií podstatně více.

Tequila
Tequila obsahuje v průměru 48 kcal.
Dobrou volbou při hubnutí je tequila s limetkou. Naopak nejhorší nápoj po kalorické stránce, který si můžete dát, je Margarita.

A jak je to s pivem či vínem?
Pivo je dietnější jen tehdy, je-li ho vypito ve stejném objemu jako vína. Jinak řečeno, tři deci bílého vína jsou mnohem kaloričtější než třetinka piva. Ale když někdo tři deci vína nahradí třemi půllitry piva, kalorický obsah se vyrovná zvýšením objemu. Jisté však je, že 3 dcl sklenice suchého bílého vína obsahují v průměru 225 kalorií, což je více než stejný objem světlého piva – to obsahuje v průměru 111 kalorií.

Víno
Za dietnější je považováno bílé, nikoli červené víno. Nejde ovšem o příliš závratný rozdíl.
Důležité je, zda zvolíte suché či sladké. 2 dcl suchého bílého vína obsahují přibližně 150 kcal, oproti tomu 2 dcl sladkého vína mohou mít okolo 160 kcal.
Bílé, suché víno – 100 ml 75 kcal
Červené víno – 100 ml 80 kcal
Sladké víno – 100 ml 105 kcal
Portské – 60 ml 90 kcal

Pivo
Obsah kalorií se u různých druhů piv hodně liší. Průměrné světlé desítky mají zhruba 185 kcal na 0,5 l, jedenáctky pak okolo 200 kcal a dvanáctky zhruba 220 kcal. Tmavá piva mají v průměru o 10 kcal více.

Pokud pití piva nebudete nijak přehánět, pivního pupku se bát nemusíte. Potíž s tímto nápojem je ovšem v tom, že podporuje chuť k jídlu, a tak často neodoláme nedopřát si i všelijaké chuťovky.
Pivo světlé 10°– 37 kcal na 100 ml / 185 kcal na 0,5 l
Pivo světlé 11°– 41 kcal na 100 ml / 203 kcal na 0,5 l
Pivo světlé 12°– 44 kcal na 100 ml / 221 kcal na 0,5 l

Ať už jsou to narozeninové oslavy, posezení s přáteli, svatba nebo večírek, alkohol se pije všude – a pokud ho pijete rádi, tak se mu jen těžko vyhýbá. Pokud se tedy snažíte zhubnout, zvažujte, jaký alkoholický nápoj si objednáte a do svého jídelníčku ho zařazujte jen výjimečně.

Pivovar Samson zažívá úspěšný měsíc. Bodoval na mezinárodní degustační soutěži World Beer Awards v Londýně a nyní slaví úspěch i na domácí půdě. Zvítězil v soutěži Golden Bohemia, kde zahraniční porota udělila Pivovaru Samson ocenění nejlepšího pivovaru v České republice. Vítězem se stal i jeho SAMSON BOCK v kategorii nejlepší světlý speciál v národní degustační soutěži České a moravské pivní koruny. Samson obhájil i loňské ocenění o nejlepší pivovar České a moravské pivní koruny 2020.

Degustace proběhla již v lednu na začátku roku. Ochutnáno bylo celkem 413 vzorků z celkem 132 pivovarů. Samson byl jedním z 27 pivovarů, kterým se podařilo uspět jak v soutěži Golden Bohemia, tak v národní soutěži České a moravské pivní koruny. V rámci druhé zmiňované soutěže zaválel i speciál SAMSON BOCK, konkrétně v kategorii nejlepší světlý speciál. Ten si letos taktéž odvezl stříbrnou medaili z Londýnské soutěže World Beer Awards 2020.
„Mám velkou radost. Ocenění od odborné poroty je pro mě i zbytek týmu motivací a potvrzením, že svou práci děláme dobře,“ říká sládek Pivovaru Samson Radim Lavička.

Národní soutěž České a moravské pivní koruny 2020 a Golden Bohemia se konaly již popáté. Pravidla soutěže zůstávají stejná a všem zúčastněným pivovarům jsou poskytnuty rovnocenné podmínky. Zahraniční komise patřila, co se odbornosti týče, pravděpodobně k nejsilnějším ze všech ročníků. Hodnotila nejenom pivní vzorky, ale také pivovary celkově. Vyhrály pouze ty pivovary, jejichž sortiment měl celkově dobré bodové ohodnocení. Mezi výherci nechyběly jak velké tradiční pivovary, tak ani minipivovary.

„Úspěch na tuzemské půdě nám dělá velkou radost. Letos se v odborné porotě v obou soutěžích sešly opravdu neuvěřitelné kapacity oboru, o to víc nás ocenění těší. V soutěži se opět blýskl i náš speciál SAMSON BOCK, za což patří velké dík všem kolegům, kteří se na jeho výrobě podílejí. BOCK sbírá jedno ocenění za druhým,“ říká generální ředitel Pivovar Samson Daniel Dřevikovský.

Původně bylo slavnostní předávání naplánováno na březen letošního roku, ovšem kvůli tehdejší pandemické situaci bylo zrušeno. Znovu bylo naplánováno na 24. září a mělo se uskutečnit v Hlavním sále Valdštejnského paláce v Praze na pozvání místopředsedy senátu Jana Horníka. Bohužel, i nynější situace kolem onemocnění COVID-19 zapříčinila zrušení akce. Organizátor soutěže Pavel Borowiec se proto rozhodl ocenění předat osobně.
Pivovar Samson, a.s. patří do portfolia Belgicko-brazilské společnosti AB InBev, která je největším světovým výrobcem piva. Mezi další značky tohoto koncernu patří například Stella Artois, Corona, Leffe či Beck´s. Samson je nejstarším českobudějovickým pivovarem a své místo původu hrdě prezentuje i na svých nových etiketách. Díky investicím AB InBev patří Samson do první ligy světových piv. Stabilně vysokou kvalitu produkce Pivovaru Samson dokazují mnohá ocenění i z dalších prestižních degustačních soutěží. Čelní příčky ve svých kategoriích získal Samson nejen opakovaně v Londýně na World Beer Awards, ale ceny si dále přivezl z Austrálie (Australian International Beer Awards), Belgie (Brussels Beer Challenge) a soutěží Pivo České republiky či z degustací českých pivních znalců v rámci První pivní extraligy

Dvojka na pivovarském trhu, Pivovary Staropramen, zvýší u balených piv od prosince cenu o tři až čtyři procenta, podle typu piva. Zdražuje se kvůli cenám obalů, řekl generální ředitel pivovarů Zdenek Havlena. Konkurence již zvýšení cen ohlásila.

„K tomuto kroku jsme přistoupili po důkladné analýze nákladů a situace a momentálně informujeme naše obchodní partnery,“ řekl Havlena. Kromě cen obalů je podle něj důvodem nárůst cen obalových materiálů, personálních a logistických nákladů.

Konkurenční pivovar Budějovický Budvar zdraží od ledna 2021 v ČR lahvové a plechovkové pivo v průměru o 3,7 až čtyři procenta. Víc zdraží ležáky, cena výčepního piva se prakticky nezmění. Ze sudového piva stoupne jen cena Budvaru 33, kde po více než roce skončí zaváděcí sleva. Ostatní ceny sudového piva zůstanou stejné jako letos.

Zdenek Havlena. Konkurence již zvýšení cen ohlásila.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Pivovary Staropramen

„K tomuto kroku jsme přistoupili po důkladné analýze nákladů a situace a momentálně informujeme naše obchodní partnery,“ řekl Havlena. Kromě cen obalů je podle něj důvodem nárůst cen obalových materiálů, personálních a logistických nákladů.

Konkurenční pivovar Budějovický Budvar zdraží od ledna 2021 v ČR lahvové a plechovkové pivo v průměru o 3,7 až čtyři procenta. Víc zdraží ležáky, cena výčepního piva se prakticky nezmění. Ze sudového piva stoupne jen cena Budvaru 33, kde po více než roce skončí zaváděcí sleva. Ostatní ceny sudového piva zůstanou stejné jako letos.

Zdražení již v srpnu oznámil Plzeňský Prazdroj. Ode dneška zvýšil cenu některých piva v lahvích a plechovkách. Zvýšení cen v průměru o 3,6 procenta, tedy asi o 50 haléřů, se dotkne zejména ležáků a prémiových piv, jako Pilsner Urquell, Radegast 12 a Gambrinus 12. Čepovaná piva v sudech a tancích ani desetistupňová piva Gambrinus či Radegast v lahvích a plechovkách nezdraží.

V zimě pivo na zahřátí
Pivovary Staropramen plánují v zimě testovat prodej teplého speciálu.„Produkt chceme testovat na některých vybraných vánočních trzích,“ řekl ČTK Zdenek Havlena, podle kterého nepůjde o velkoobjemovou aktivitu. „Je to alternativní drink, který může doplnit klasickou předvánoční doménu svařáku a punče,“ dodal. Příslušné pivo se vyrábí v Pardubickém pivovaru, který společnost před rokem koupila.

Obecně se speciály a silnější piva - Pardubický Porter, který chce takto společnost prodávat, je 19stupňové pivo - pijí více v zimě a v okolí vánočních svátků. Skupina plánuje i do budoucna vařit limitované edice v regionálních pivovarech.

Restaurace na jaře kvůli pandemii ve svých provozech omezovaly sortiment piv, například i o polovinu. Speciály tak byly podle Havleny mírně upozaděny, do nabídky se začnou vracet ve chvíli, kdy spotřeba piva vzroste na předpandemické hodnoty. Do budoucna ale firma podle něj zatím neplánuje zužování svého portfolia.

Naopak nárůst poptávky společnost očekává hlavně u nealkoholických piv a tzv. beer mixů - tedy nápojů na bázi radlerů s limonádovými příchutěmi. Trend nárůstu byl i přes koronavirou pandemii meziročně kolem pětiny, podobně jako poslední tři až čtyři roky.

Prodeje Pivovarů Staropramen loni vzrostly o 3,4 procenta na 3,2 milionu hektolitrů. V zahraničí poprvé překonaly dva miliony hektolitrů. Největším exportním trhem je Slovensko, kde prodeje ve srovnání s předchozím rokem vzrostly o 9,4 procenta. Tržby v ČR meziročně stouply o 3,2 procenta a na Slovensku o 14,1 procenta, uvedla firma bez údajů v korunách. Letos kvůli koronaviru společnost očekává pokles.

Pivovary Staropramen, dvojka na českém trhu, plánují v zimě testovat prodej teplého speciálu. Mohl by se uchytit místo svařeného vína, řekl ČTK ředitel pivovaru Zdenek Havlena. Příslušné pivo se vyrábí v Pardubickém pivovaru, který společnost před rokem koupila. V hospodách se podle něj bude snižoval sortiment piv kvůli koronaviru.

"Produkt chceme testovat na některých vybraných vánočních trzích," řekl ČTK Havlena, podle kterého nepůjde o velkoobjemovou aktivitu. "Je to alternativní drink, který může doplnit klasickou předvánoční doménu svařáku a punče," dodal.

Obecně se speciály a silnější piva - Pardubický Porter, který chce takto společnost prodávat, je 19stupňové pivo - pijí více v zimě a v okolí vánočních svátků. Skupina plánuje i do budoucna vařit limitované edice v regionálních pivovarech.

Restaurace na jaře kvůli pandemii ve svých provozech omezovaly sortiment piv, například i o polovinu. Speciály tak byly podle Havleny mírně upozaděny, do nabídky se začnou vracet ve chvíli, kdy spotřeba piva vzroste na předpandemické hodnoty. Do budoucna ale firma podle něj zatím neplánuje zužování svého portfolia, ve kterém jsou mimo jiné dovozové speciály Hoegaarden nebo Leffe.

Do budoucna ale společnost očekává nárůst hlavně nealkoholických piv a tzv. beer mixů - tedy nápojů na bázi radlerů s limonádovými příchutěmi. Trend nárůstu byl i přes koronavirou pandemii meziročně kolem pětiny, podobně jako poslední tři až čtyři roky.

Dvojka na pivovarském trhu, Pivovary Staropramen, zvýší u balených piv od prosince cenu o tři až čtyři procenta, podle typu piva. Zdražuje se kvůli cenám obalů, řekl ČTK v rozhovoru generální ředitel pivovarů Zdenek Havlena. Konkurence již zvýšení cen ohlásila.

"K tomuto kroku jsme přistoupili po důkladné analýze nákladů a situace a momentálně informujeme naše obchodní partnery," řekl ČTK Havlena. Kromě cen obalů je podle něj důvodem nárůst cen obalových materiálů, personálních a logistických nákladů.

Konkurenční pivovar Budějovický Budvar zdraží od ledna 2021 v ČR lahvové a plechovkové pivo v průměru o 3,7 až čtyři procenta. Víc zdraží ležáky, cena výčepního piva se prakticky nezmění. Ze sudového piva stoupne jen cena Budvaru 33, kde po více než roce skončí zaváděcí sleva. Ostatní ceny sudového piva zůstanou stejné jako letos.

Zdražení již v srpnu oznámil Plzeňský Prazdroj. Ode dneška zvýšil cenu některých piva v lahvích a plechovkách. Zvýšení cen v průměru o 3,6 procenta, tedy asi o 50 haléřů, se dotkne zejména ležáků a prémiových piv, jako Pilsner Urquell, Radegast 12 a Gambrinus 12. Čepovaná piva v sudech a tancích ani desetistupňová piva Gambrinus či Radegast v lahvích a plechovkách nezdraží.

Prodeje Pivovarů Staropramen loni vzrostly o 3,4 procenta na 3,2 milionu hektolitrů. V zahraničí poprvé překonaly dva miliony hektolitrů. Největším exportním trhem je Slovensko, kde prodeje ve srovnání s předchozím rokem vzrostly o 9,4 procenta. Tržby v ČR meziročně stouply o 3,2 procenta a na Slovensku o 14,1 procenta, uvedla firma bez údajů v korunách. Letos kvůli koronaviru společnost očekává pokles.

Tento příběh je hlavně o tom, že pokud budete dělat věci poctivě, navedou vás správným směrem a kýžený úspěch se nakonec sám dostaví. A to třeba i v případě, že o daném oboru nic nevíte.

Tahle mělnická partička, která před osmi lety pozvedla zdejší gastronomii vlastním pivem a pak i burgery, prochází i dnešní složitou pandemickou dobou zatím bez ztráty kytičky, a to i přes to, že se do oboru vrhla po hlavě a bez zkušeností.

„Prostě jsme chtěli mít hospodu s minipivovarem,“ vrací se do doby před devíti lety Petr Němec, jeden ze dvou spoluzakladatelů beerbaru a minipivovaru Němý Medvěd v Mělníku, který se ve Středočeském kraji stal vyhlášenou burgerárnou, v okolí Prahy konkurující například berounskému Black Dogu. Znamená to jediné – tady si večer bez předchozí několikadenní rezervačky a bez notné dávky štěstí nesednete.

Navíc díky této dvojici mělnický kopec neoplývá už jen vínem, ale po 50 letech znovu i pivem. A za tím vším stála vlastní nespokojenost s úrovní poskytovaných služeb.

„Vytáčelo nás, že všude v hospodách byly stejné druhy piva, zakouřené prostory a uzavřené kuchyně, ve kterých se navíc brzy večer přestávalo vařit. Proto jsme chtěli udělat vlastní hospodu, která bude odrážet naše skutečné představy, a věřili jsme, že i představy dalších lidí,“ popisuje zdánlivě jednoduchý recept na úspěch druhý ze zakladatelů Martin Medek.

Po osmi letech provozu dvojice se zhruba třicetičlenným týmem v Němém Medvědovi přímo na mělnickém náměstí Míru ročně protočí nižší desítky milionů korun, nově se v historickém centru města rozrostli o hostinec s ubytováním s názvem Dobrý Kanec. Do toho „pod kopcem“ přestavují starý čtyřpatrový objekt na pivnici, minipivovar, konferenční prostor, a hlavně samoobslužný tácový prodej masa přímo z udírny v americkém stylu, který v Česku až na výjimky nemá obdoby.

„Česká kuchyně je super, ale skoro nikdo tu nezkoušel dělat pořádně tradiční americké barbecue s přesahem do lokálních gastronomických tradic. Třeba taková kachna z udírny musí být luxusní,“ předesílá čtyřiatřicetiletý Martin Medek s tím, že se se svým tak trochu fastfood konceptem nechali inspirovat přímo ve Spojených státech, kam dvojice loni cíleně zamířila.

Petr Němec a Martin Medek o sobě jakožto obyvatelé stejného maloměsta věděli odmalička. Kamarádské pouto si vytvořili už na základní škole, zejména v turistickém oddílu Hadi. Dlouhá léta ale nic nenasvědčovalo tomu, že by jednou měli společně rozjet úspěšný minipivovar a pivnici.

Po střední se oba rozprchli na vysoké školy, Petr do Plzně na fakultu elektrotechniky a Martin skončil v nejdříve v Praze a poté v Ústí nad Labem, kde studoval historii. To až Petrova návštěva jeho sestry v Anglii v něm probudila podnikatelského ducha.

„Všiml jsem si tam fenoménu milkshake barů, ty vlastně v Česku nefrčí dodnes.“ Po návratu se rozhodl, že jeden takový milkshake bar zkusí postavit a provozovat, už po propršené sezoně s tím ale přestal. „Byl jsem rád, že jsem skončil na nule,“ říká k tomu s tím, že poté odjel na tři čtvrtě roku na zkušenou do Kanady, kde se živil mytím nádobí v restauraci, která denně obsloužila až 9 tisíc hostů. Tam více pronikl do gastrobyznysu.

„Bral jsem to jako hospodské řeči, ale Petr to myslel vážně. A tak se roztočila kola,“ popisuje Martin setkání s Petrem už po jeho návratu z Kanady v jedné z mělnických osvěžoven, kde otázka rozjezdu minipivovaru s pivnicí byla poprvé vhozena vplac. Kluci si začali vytipovávat prostor a nakonec po menších strastech zakotvili ve v té době uzavřené pivnici přímo na mělnickém náměstí, která ale zrovna neměla tu nejlepší pověst.

„Zřejmě z poslední party tam třeba zůstaly pytle s odpadem, ve dřezu bylo ještě nazvraceno. Ale ty prostory se nám hrozně líbily, tak jsme do toho šli.“

To byl moment, kdy s odkazem na příjmení Petra Němce a Martina Medka v názvu vznikl už tehdy nekuřácký beerbar a dnes i burgrárna Němý Medvěd. Snadné a rychlé to ale nebylo. Hlavně zručnějšího Petra čekal rok náročného obouchávání zdí a přestavování interiéru, Martin do toho pendloval za studii mezi Mělníkem a Ústím. Oba ale sháněli peníze, kde se dalo, jelikož 600 tisíc, které oba do rozjezdu dali ze svých kapes, rychle ubývalo.

„V Alze jsem k nákupu dostal úvěrovou kreditku od Cetelemu, na které jsem mohl jít 30 tisíc do minusu. Samozřejmě s úroky jako blázen,“ načíná Martin jednu úsměvnou historku. „Když už jsme chtěli otevřít hospodu, přijel závozník s pivem, vyložil sudy a chtěl 30 tisíc na ruku. Nějak nám nedošlo, že to bude chtít předem, a my měli v peněžence dohromady dvě stovky. Takže se ta karta rychle hodila,“ dokončuje Petr.

Od té doby ale Němý Medvěd v podstatě jen roste. Dvojice od začátku vsadila na koncept výběru dobrých lokálních pivních značek, které kombinují s pivy Vopičák, Vídeň, Kňour a Brtník ze svého minipivovaru, se kterým původně podomácku začal experimentovat Petr. Ten ale v útrobách Němého Medvěda nenajdete, své místo má v garáži domu Petrovy rodiny. Do beerbaru by se nevešel, problém byl už jenom s kuchyní.

„Kuchyni jsme přestavovali čtyřikrát,“ naráží Martin na nedostatek místa v provozovně, který v podstatě definoval počáteční sortiment Medvěda – pivní pochutiny, jako je utopenec, hermelín, tlačenka. „V té době se trh s burgery začal teprve zvedat. A protože nejsme z oboru a máme burgery rádi, zkusili jsme přidat do našeho menu naše první burgery, Jacka Danielse a Hot Machete, které jsou po mnoha úpravách dodnes stálicí,“ říká Martin s tím, že dnes mají stabilně v nabídce osm originálních burgerů, vše ostatní postupně dle priorit zákazníků zmizelo.

A i když s burgrárnou ve svých plánech původně nepočítali, Martin s Petrem i tak chtěli zajistit, že se na stoly zákazníků dostane ten nejlepší produkt. U českých dodavatelů ale ne vždy našli to, co hledali, a tak slaninu nebo čedar dovážejí z britských ostrovů. Od českého chovatele odebírají stařené maso a housky jim zase dodává lokální pekař Václav Novák, který byl v počátcích jako jediný ochotný péct pro Němého Medvěda týdně pouze 60 housek, jejichž finální podoba se s panem Novákem ladila více než rok. Navíc s bonusem absence jakýchkoli umělých přísad vylepšujících vzhled nebo chuť housky.

Burgery od Němého Medvěda ale pořádně prorazily až díky druhému ročníku Burgerfestu, kam se Němý Medvěd vydal se svou polní kuchyní. V soutěži burgerů sice nevyhráli a ani jiné ocenění od poroty nezískali, stalo se ale něco, s čím nemohli počítat.

„Na akci tehdy byl redaktor jednoho celostátního média, který napsal recenzi. A náš burger mu chutnal nejvíce a doporučil jej. To spolu s rozšířením naší burgerové nabídky a důrazem na stále se zvyšující kvalitu pro nás znamenalo, že jsme se v očích veřejnosti stali opravdovou burgrárnou,“ odpoví Martin a upije pivo ze svého půllitru na zahrádce další provozovny, kterou dvojice nově vlastní. Místní si ji vybaví spíš ještě pod letitým názvem U Beníšků, pro nově příchozí to už bude jen „Dobrý Kanec – hostinec“.

V názvu hledejme zase slovní hříčku. Restauraci s penzionem totiž původní majitelé skoro dva roky nemohli prodat a nakonec se ji rozhodli uzavřít s koncem loňského roku. Jenže jednoho listopadového večera dostali Petr s Martinem chuť na plzeň, kterou u Medvěda netočí, ale u Beníšků byla tanková.

Když tam došli a zjistili, jak se věci doopravdy mají, začali nad koupí seriózně přemýšlet a nakonec i jednat. Oběhli banky, a když jim díky bezproblémové minulosti dvojice přislíbily financování na více než dvacetimilionové investice, bylo rozhodnuto.

Nucenou pauzu v podobě jarní karantény využili k úpravě interiéru a všech procesů a v červnu otevřeli, takže vše mělo dobrý konec, tedy vlastně kanec. Burgery tam ale nehledejte, koncept je postavený na tankové plzni a české kuchyni.

Kanec ale přece jen neznamená konec. Dvojice mladých dobře naladěných podnikatelů totiž ještě píše třetí dějství svého příběhu. Svůj rukopis v něm zanechá i zmíněný pekař Václav Novák, kterému patří nevyužívaná čtyřpatrová budova přibližně v místech bývalého mělnického pivovaru.

Desítky let už tam stojí jen nové sídliště, ale teď se sem zřejmě tradice vaření piva znovu vrátí. Václav Novák si totiž během několika let pečení housek pro burgery Němého Medvěda mladou dvojici oblíbil a získal k ní důvěru. A tak jí nevyužitou budovu nabídl k realizaci jejího dalšího počinu.

Petr s Martinem dnes už mají i díky své cestě do „gastropupku“ světa New Yorku i architektovi Miloši Machačovi a jeho týmu ze Studia A.D.I. určitou představu o tom, jak to uvnitř bude vypadat.

V prostoru s půdorysem o rozloze 600 metrů čtverečních vznikne v prvním patře dlouhý výčep a zázemí s pultem pro samoobslužný výdej masa, salátů a dalších dobrot, druhé patro bude sloužit pro posezení u pivovarských tanků, do třetího se z garáže přestěhují spilky a trubky minipivovaru, kde se jeho výstav může zečtyřnásobit na 2 tisíce hektolitrů ročně. Horní patro bude patřit menšímu konferenčnímu salonku, což je zrovna v Mělníku poměrně nedostatkové zboží.

„Budova bude mít starý industriální look. Jsme milovníci dobrého masa a baví nás jeho netradiční přípravy a náhodou jsme narazili na koncept pravého originálního amerického barbecue. Masa se připravují v originální americké udírně, kde se udí na opravdovém dřevě při specifické teplotě, díky čemuž maso zůstane šťavnaté. Žádné pelety, žádné náhražky, žádné šizení. Je to něco mezi pečením a uzením a v Americe se vše servíruje na tácu, kam si každý nechá naložit, co chce,“ popisuje Martin.

V prodejnách řetězce Lidl v jednotlivých regionech naleznou zákazníci nově stálý sortiment piv od svých regionálních výrobců. Cílem Lidlu je vyjít vstříc poptávce po lokálních potravinách i podpořit lokální pivovary. Trvale tak zákazníci například v okolí Jihlavy naleznou v sortimentu jihlavského Ježka či návštěvníci prodejen v okolí Šumperka hanušovickou Holbu Šerák.

„Zpětná vazba od zákazníků nám potvrzuje, že je o regionální výrobky velký zájem,“ říká mluvčí Lidlu Iveta Barabášová. Velký zájem podle ní projevili zákazníci už v rámci speciální akce s podtitulem Ochutnejte to nejlepší z regionů, která se pro velký úspěch v budoucnu zopakuje.

Vyhlášení nouzového stavu z důvodu epidemie koronaviru zmrazilo ekonomickou činnost celé řady klíčových oblastí českého hospodářství. Jedním z nejvíce zasažených segmentů se stalo pohostinství a s ním silně spjatá odvětví, kam patří také české pivovarnictví. Ekonomické ztráty v dodavatelsko-odběratelském řetězci pivovarnického průmyslu přesahují dle studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) v období březen-květen letošního roku částku 4,7 mld. Kč. Nejvíce zasaženy byly gastronomické provozy, které byly nuceny uzavřít ze dne na den. Prodej piva v tomto segmentu poklesl v měsících březen až květen o 55 %, resp. o 728 tisíc hl.

Na celkových ztrátách v dodavatelsko-odběratelském řetězci pivovarnického průmyslu se podílel pokles tržeb pivovarů, snížený odběr zboží a služeb od dodavatelů a pokles prodeje piva v pohostinství. Ten pak byl částečně kompenzován nárůstem prodeje baleného piva v maloobchodu. Ztráty samotných pivovarů z hlediska tržeb přesáhly částku 1 104 mil. Kč.

Dodavatelé přišli v důsledku poklesu výdajů na své dodávky v průběhu března až května o 165 mil. Kč. Roční distribuční náklady v pivovarnictví oscilují kolem hranice 3,5 mld. Kč, v důsledku pozastavení dodávek do restaurací lze proto předpokládat významný pokles také v distribučním řetězci. Pokles tržeb za pivo v pohostinství dosáhnul 4 238 mil. Kč, v důsledku meziročního poklese prodejů čepovaného piva o 728 tis. hl. Oproti tomu rostly prodeje v maloobchodu, kde se tržby za balené pivo v době nouzového stavu zvýšily přibližně o 794 mil. Kč.

„Pohostinství a s ním provázané pivovarnictví utrpělo v době koronavirové krize výrazné ztráty. Většina hospodských sice v červnu znovu otevřela, ale o tom, jestli přežijí budou rozhodovat následující týdny. Nejkritičtější situace je přitom v Praze, Karlových Varech a dalších lokalitách závislých na cestovním ruchu. Pro další období bude klíčové, aby vláda pokračovala v podpoře nejvíce zasažených sektorů, včetně pohostinství, a současně je nezatěžovala novými administrativními a regulačními opatřeními,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.

Omezení produkce a činnosti v dodavatelsko-odběratelském řetězci pivovarnického průmyslu se odrazí také ve výpadku příjmů státního rozpočtu, jehož ztráty už nyní přesahují částku 1,3 mld. Kč. Kvůli nižšímu celkovému výstavu piva a změně poměru prodeje on-trade/off-trade lze očekávat za měsíce březen až květen pokles inkasa DPH z piva ve výši 951 mil. Kč. Snížení inkasa spotřební daně za stejné období činí oproti minulého roku 262 mil. Kč (-20 %). Celkový výpadek inkasa daně z příjmu právnických osob lez odhadovat ve výši přesahující 39 mil. Kč. Celkový odhad poklesu inkasa daně z příjmu fyzických osob a odvodů na sociální a zdravotní pojištění přesahuje částku 34 mil. Kč.

„Vzhledem k současné situaci je žádoucí sestavit post-krizový plán a vhodně dopracovat vládní opatření, která jednak minimalizují již vzniklé škody a současně předejdou případným dalším externím zásahům,“ vysvětluje Aleš Rod, ředitel výzkumu CETA.

V souvislosti s možnými obavami z druhé vlny koronavirové pandemie se provozovatelé gastronomických zařízení obávají dalšího možného uzavření provozů a s tím spojeného prohloubení ztrát.

„Přestože jsou hospody a restaurace otevřené, rozhodně nemáme vyhráno. Poptávka je stále v řadě míst utlumena, zatímco náklady se vrací do původní výše. Zejména v turistických lokalitách potřebují restaurace pomoc stejně, jako hotely a lázně. Měl by vzniknout – po vzoru agendy pro cestovní ruch – Národní program podpory gastronomie. S jasnou agendou a akčním plánem,“ říká Luboš Kastner, spoluzakladatel restaurační skupiny Hospodska.