Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Brusel poslal českým pivovarům skoro půl miliardy korun

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.cz

Pivo patří k nejvíce podporovaným potravinářským produktům.

Když v hospodách Češi s gustem nadávají na bruselské úředníky 
a jejich výmysly, nevidí druhou stranu mince. Evropská unie za poslední roky nalila do tuzemských pivovarů skoro půl miliardy korun.

V takzvaném programovém období pro roky 2007–2013, které se protáhlo až do loňska, dostalo české pivovarnictví z unijní pokladny přes 470 milionů korun, spočítal magazín Dotyk. Další desítky milionů přidal český rozpočet jako povinnou spoluúčast.

Nejčiperněji se k čerpání eurofondů postavil Pivovar Svijany. Na 13 projektů čerpal 126 milionů korun. Největší sumu – 15,6 milionu korun – dostal na zvyšování energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů při výrobě piva.

Majitelem „Svijan" je Liberecký investiční fond rodiny Kučerových, který stojí také za pivovary Rohozec 
a náchodským Primátorem. Dohromady tato trojice obdržela 188 milionů korun.

I pro minipivovary
Na peníze z Bruselu dosáhly i malé řemeslné varny. Kupříkladu 1. Selský pivovárek z Kroměříže a Křinický pivovar Falkenštejn z Krásné Lípy dostaly po necelých 4 milionech. Pivovar Zbraslavice na Kutnohorsku zase ze zemědělského Programu rozvoje venkova získal loni na rozjezd 4,6 milionu. Milion přišel do pivovaru Heřman ve Vladislavi na Vysočině.

Českému pivovarnictví se teď daří. Budějovický Budvar včera oznámil rekordní výsledky za loňský rok, uvařil nejvíce piva ve své historii, objem se meziročně zvýšil 
o 9,9 procenta a dosáhl 
1 601 938 hektolitrů. Zisk před zdaněním meziročně stoupl o 13,8 procenta na 349,8 milionu korun.

V Plzni naopak řeší budoucnost Prazdroje, který je možná na prodej. Primátor Martin Zrzavecký vyzval stát, aby pivovar koupil. Premiér Bohuslav Sobotka to ale pro Deník odmítl: „Mě ta výzva překvapila, protože koupě pivovaru by nebyla levnou záležitostí. Nicméně vláda v tuto chvíli nemá disponibilní zdroje a nemá ani žádný závažný hospodářský důvod, aby se do takovéto věci pouštěla."

Na Lapači ochutnají dvacet druhů piva, narážejí v pátek

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:Michal Burda

Rájem pro milovníky zlatavého moku se na tři dny počínaje pátkem 22. července stane Music Club Lapač na zimním stadionu ve Vsetíně. Uskuteční se tady přehlídka nazvaná Víkend malých pivovarů.

Pivní festival začíná v pátek v 17 hodin. Příchozí ochutnají dvacet druhů piva z produkce šesti malých pivovarů. Představí se pivovary Hrádek Slavičín, Rodinný pivovar Vraník z Trnavy, Karlovský minipivovar Pod Pralesem, Beskydský pivovárek Ostravice, meziříčský Holendr a Pivovar Kelč.

„Točit budeme na jedenácti pípách najednou," prozradil provozovatel Music Baru Lapač Miroslav Vokulič.

K pivu samozřejmě bude patřit také bohaté občerstvení v podobě pečených kolen a žeber, grilovaných kuřecích křídel a paliček, makrel, klobás či tvarůžků v pivním těstíčku.

Chybět nebudou ani hudební vystoupení. V pátek večer se představí kapely Blues Street Band z Valašského Meziříčí a Filip Vítů Trio ze Zlína, v sobotu zahraje dívčí rocková kapela Young Lighters z Fulneku a valašská rocková legenda Koridor ze Zubří.

Víkend malých pivovarů začíná v Music Clubu Lapač ve Vsetíně v pátek 22. července od 17 hodin. V sobotu bude otevřeno od 11 hodin a v neděli opět od 17 hodin.

Národní podnik Budějovický Budvar si vede skvěle

Publikováno:před rokemZdroj:Haló novinyBudvar

Budějovický Budvar chce do roku 2020 investovat do svého rozvoje 1,5 miliardy korun. Pivovar tím reaguje na fakt, že se jeho produkce přiblížila výrobním i logistickým hranicím.

Budvar vloni prodal více než 1,6 milionu hektolitru piva, což je nejvíce v historii podniku. Za deset let zvýšil pivovar výstav o 39 procent. Ukázaly to auditované obchodní a hospodářské výsledky národního podniku, které Budějovický Budvar zveřejnil. Pivovar meziročně zvýšil výstav o deset procent. Na celkovém exportu piva z České republiky se vloni Budvar podílel téměř 22 procenty.

Podle odhadů by plánované investice ve výši 1,5 miliardy korun měly do roku 2019 zvýšit výrobní kapacitu pivovaru o 20 procent. »Byl už ukončen první projekt strategie rozvoje podniku - přetlačné tanky. Nyní zahajujeme výstavbu logistického centra,« řekl sládek Budvaru Adam Brož. Dodal, že pivovar rovněž začal projektovou přípravu k rozšíření sklepů a stáčírny lahví. V roce 2020 by výroba měla překonat dva miliony hektolitrů piva.

Brož věří, že i větší množství piva si najde na trhu své nové kupce. »Pokud se podívám do krátké historie na růst, který byl trh schopen ukázat, tak věřím, že ta čísla na úrovni přes dva miliony hektolitrů piva nejsou nereálná,« řekl Brož. Budvar zvýšil jen za posledních šest let výstav z 1,25 milionu na stávajících 1,6 milionu hektolitrů.

Loňské výsledky ve všech směrech překonaly plánované očekávání vedení podniku. »Výkony dosáhly hodnoty 2,47 miliardy korun - meziročně o 5,6 procenta více. Zisk před zdaněním pak meziročně stoupnul o téměř 14 procent na téměř 350 milionů korun,« uvedl ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček.

Pivovar větší část své produkce prodává na zahraničním trhu. Loni to bylo přibližně 898 000 hektolitrů piva, zatímco v tuzemsku šlo o zhruba 703 000 hektolitrů. »V poslední době poklesla roční spotřeba piva na osobu. Loni to bylo 143 litrů, přitom v minulosti toto číslo dosahovalo až 160 litrů. Dá se očekávat, že tento trend bude asi pokračovat,« uvedl obchodní ředitel pivovaru Robert Chrt.

Budvar vyváží pivo do 76 zemí světa. Vzhledem k politické situaci mírně oslabil export do Ruska a na Ukrajinu. Z celkového prodeje představují 85 procent produkty značky Budweiser Budvar. Zbytek pak patří Pardálu.

Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, je posledním českým pivovarem, který vlastní stát. A důkazem, že společenská forma vlastnictví má perspektivu.

Plni energie poznáváme pivní svět, říká Vrtiš před Mikulovským pivobraním

Publikováno:před rokemZdroj:Břeclavský deníkAutor:Lukáš IvánekRaven

Vypráví, že se pro něj Pálava stala srdeční záležitostí. Za vínem tam jezdí déle než dvacet let. A není sám. „Otec si Mikulovsko zamiloval natolik, že se tam přestěhoval." Přestože víno miluje, přijede Ladislav Vrtiš s pivem. Společně s kolegy je vaří v novém plzeňském pivovaru Raven, který se v Mikulově zúčastní letošního ročníku Mikulovského pivobraní.

„Fungujeme teprve šest měsíců, a tak plni energie poznáváme pivní svět. Nedávno jsme se například vrátili z Bratislavy," říká Vrtiš.

Ten v Ravenu, který se na pivobraní stane nováčkem, spolupracuje s vrchním sládkem Filipem Millerem pocházejícím z australského Sydney. „Do České republiky přijel v roce 2006," líčí Vrtiš.

A pokračuje. „Rozhodl se zůstat. Před založením pivovaru Fil vařil pivo dvacet let doma. Zároveň ohodnotil kolem deseti tisíc vzorků z celého světa. S vařením nám pomáhá i sládek Sky, který pochází z New Yorku a uvařil naše první a nejprodávanější pivo – Sky Apa."

V Mikulově se v jejich podání lidé dočkají dvanáctky, třináctky a čtrnáctky. Vrtiš a spol připravují zejména piva typu Ale. „V České republice se pijí především světlé ležáky plzeňského typu, které po roce 1842 zcela ovládly trh. Piva typu Ale, která vaříme, jsou mnohem starší a jsou typická zejména pro Anglii a Spojené státy. Kromě základních ingrediencí se liší téměř ve všem," tvrdí Vrtiš.

Takže slad, chmel, voda a kvasnice. Co je tedy jinak? Rozdíl je podle Vrtiše v původu, varném postupu a teplotách. „Používáme kolem čtyřiceti druhů chmele z celého světa. Tím dosahujeme chutě a vůně, které připomínají byliny a ovoce, aniž bychom do piva přidávali cokoliv dalšího. Naše piva jsou též výrazně silnější. Běžně vaříme třeba dvacítku s devíti procenty alkoholu," dodává Vrtiš.

Mikulovské pivobraní se uskuteční třináctého srpna, program doplněný hudebními kapelami bude hostit tamní amfiteátr. Jde o šestý ročník.

Budějovický Budvar irituje pivaře i diváky svých „NE“ reklam

Publikováno:před rokemZdroj:Reflex.czAutor:Jiří ŠtefekBudvar

Budějovický Budvar šlape jako dobře promazaný stroj. Podle auditovaných výsledků společnost loni utržila 2,47 miliardy korun, hrubý zisk činil 349 milionů korun a celkový výstav překročil hranici 1,6 milionu hektolitrů. Pro úplnost je potřeba dodat, že všechny tři ukazatele jsou historicky rekordní. Přesto se při vyslovení jméno Budvar člověk nezbaví dojmu, že tento podnik je tak trochu jiný, takový trošku mimozemšťan z jiné planety.

Z velké části je to způsobeno samotnou DNA podniku a dění kolem něj. Budějovický Budvar je jediný pivovar v zemi, který vlastní stát. Podnik vedl a stále vede (a to víceméně úspěšně) celou řadu sporů po celém světě o ochrannou známku. Řadě tuzemských politiků je Budvar tak trošku osinkou v zadnici, a to kvůli tomu, že hromadí spoustu peněz ze zisků a ne všechny odevzdá státu. Opakovaně se na přetřes dostává možnost jeho privatizace. Výslednou odpovědí vždy však je „NE“. Ostatně není se čemu divit, že ono „ne“ jako i hlavním motivem reklam, které patří lepšímu co se v pivní a reklamní branži produkuje.

Současný způsob řízení Budvaru má samozřejmě i mnoho odpůrců, kteří poukazují na anomálii státního vlastnictví. Argumentují, že pokud by podnik získal nějaký světový pivovarnický gigant, nalil by nemalé peníze do modernizace, technologií nebo by ještě zintenzivnil export piva do zahraničí. Podnik by více vydělával a vzrostla by jeho hodnota.

Samozřejmě pokud by stát chtěl Budvar prodat, s hledáním kupce by asi dlouho čas neztrácel. Výnos by nebyl nikterak závratný (kdysi se hovořilo o zisku kolem pěti miliard, vedení podniku jej nikdy nekomentovalo), takže by to ve státním rozpočtu jen zasyčelo. Mnozí by potom naopak namítali, že stát rozprodává „cizákům“ poslední zbytky toho, co mu po předcích zbylo.

Chtěl-li stát Budvar prodat, měl to udělat už dávno. Teď pro to není vůbec žádný důvod. Podnik nestojí stát ani jednu korunu, spíš mu občas posílá všimné. Je spíš sympatické jak ředitel Jiří Boček a jeho tým s buldočí vytrvalostí svůj podnik brání i za cenu toho, že občas musí přijet do Prahy na kobereček vysvětlovat svoje kroky. Ono je to stejné jako se samotným pivem, které Budvar vaří. Někdo na něj nedá dopustit, jiní zase lamentují, že je po něm ráno bolí hlava. Řešení je jednoduché (obzvlášť během současného parného léta): „ne“ Budvaru může říct dobrovolně každý. Alternativ na výběr má více než dost.

Ke Komárkům se chodí na pivo už skoro tři sta let! A možná i víc…

Publikováno:před rokemZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaRohov

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Pan Artur Komárek z Rohova na Opavsku je patriot každým coulem. Potvrzuje to nejen jeho vztah k malé dědince, kde po staletí žili jeho předkové, ale i k jejich historicky zavedené živnosti, kterou je provozování hospody. Atmosféra a kouzlo dávných časů si vás tam, pokud jste lidé vnímaví, okamžitě podmaní. Stačí, když vstoupíte vraty do dvora, kde se dříve klasicky hospodařilo, což ilustruje malba rodinné zabíjačky na jedné ze stěn.

Krásných detailů vypovídajících o někdy až netušené síle proudu dějin je tady však mnohem více. Třeba přes sto let staré pivní lahve s nápisem „Unverkäuflich Eigentum – Franz Komarek Rohov“ odkazující na neprodejný majetek. Připravte se, naše objevování „genia loci“ rohovského minipivovaru právě začíná.

Dřeli tady po generace a já bych to měl zavřít?
Vesnická hospoda je pojem, který v nás často evokuje nepříliš vábné prostředí. Dáte si tam pivo, a když je dobře, narazíte na pár dalších lidí, kteří měli podobný nápad a se kterými si můžete povykládat o životě. Nic, co by člověk musel obdivovat. Z hlediska provozu spíš přežívání z měsíce na měsíc, hlavně, aby to aspoň trochu fungovalo.

Tak nějak to bylo i u Komárků v prvních letech po sametové revoluci, kdy opět mohli ve svém vlastním domě mít vlastní hospodu. Však víte, komunistické Jednotě zkrátka došel dech.

„První dva roky jsem tady dělal úplně sám, chodil do zaměstnání a pak se staral o hospodu, to bylo na kolaps. Takže jsem začal brzdit. Pak to bylo tak, aby hospoda nějak přežila, a servírka měla plat. Ale na uživení rodiny to rozhodně nebylo,“ vrací se Komárek do časů obnovení hospodské živnosti.

Jeho předkové ji podle údajů z kronik začali provozovat už v roce 1732, ale vzhledem k tomu, že starší zápisy neexistují, mohlo to reálně být i mnohem dříve. „Vzhledem k tomu, že Rohov je dědinka, která má šest set obyvatel, je to úžasná věc. Je to hospoda opravdu s velkou tradicí,“ pokračuje majitel, který se považuje za správce rodinného odkazu. Jak známo, vlastnictví je totiž pojem velmi relativní.

Z úcty k nepřetržité tradici začal nejprve interiér zdobit dobovými fotkami a připomínal si práci generací před ním. „Říkal jsem si, tak oni dokázali hospodu udržet po taková staletí, dřeli tady po generace a já bych to měl zavřít? To jsem nechtěl, ale musela přijít myšlenka, jak se uživit a přitáhnout sem lidi z okolí,“ říká náš průvodce, který tušil, že na smažený sýr do Rohova lidi asi nenaláká.

A tak se rozhodl postavit pec, ze které se dle lidové tvořivosti okamžitě stal „Golem“ produkující pouze na bukovém dřevě pečené speciality.

Vývoj šel postupně, od pece k pivovaru
To se psal rok 2001 a lidi ze širokého okolí potřebovali podle Komárka ještě nějaký čas, aby přišli na to, jak chutná vepřové koleno pečené pět hodin na bukovém dřevě či vcelku upečených dvacet kilo krocana. Dobrá pověst se šířila hlavně ústně, doporučí jeden, druhý, a když se přidá třetí, jedete to vyzkoušet taky.

„Tím jsme se stali v okolí známí, začali k nám jezdit lidé z Opavy i Ostravy na jídlo. Kolikrát se mi stalo, že někdo znal Rohov díky našim kolenům, to je nádherné, že lidi mají povědomí, i když tady třeba nikdy nebyli,“ usměje se Komárek, který postavení pece bral jako impuls k dalšímu rozvoji hospody.

Chtěl nabídnout lidem něco originálního v odpovídajícím prostředí, a tak vsadil na dobu, ke které měl ještě docela blízký vztah. V hospodě U Komárků se tak dnes vrátíte zhruba do 20. a 30. let minulého století.

Prostředí působí naprosto věrohodně, a to jak díky zachování původních dveří či oken, tak i dobových fotek, řady drobných historických artefaktů, dřevěnému vybavení či maleb od místního umělce. Velké přestavby a umělé zásahy nebyly nutné. Když už byla hospoda tak akorát zavedená, přišel čas udělat další důležitý krok, postavit minipivovar.

„Chtěl jsem hospodu opět povýšit. Při vědomí, že k nám chodilo opravdu hodně lidí z celého okolí, jsem to risknul a šel do toho. Bylo to v roce 2010, kdy minipivovarů ještě nebylo tolik jako dnes. Byli jsme v pořadí někde kolem stovky,“ přibližuje správce okolnosti vzniku klasicky vařeného piva s názvem Rohan majícího ve znaku podobně jako zdejší obec „rohatou“ věž, která odráží umístění v rohu opavské kotliny a zemědělský charakter místa.

Polotmavá a tmavá piva, to jsou perly…
Je to tedy šest let, co se ke Komárkům chodí na Rohana, který už v povědomí lidí prý přestal být knížetem a stal se prostě pivem. Začínali s malou varnou, ale hned po roce kapacitu zvyšovali. V současnosti je minipivovar na její hraně a vize na rozvoj by tady opět byla. Avšak… „Nechci přehánět, ale chci tomu dál nechat charakter hostinského pivovaru. Jak se říká, dva řízky nesním, stačí mi jeden,“ vystihuje trefně Komárek, jemuž se ostatně trpělivý přístup vždycky v dobrém vrátil.

Zatímco v prvních letech po založení pivovaru se sám zaučoval a pivo vařil, dneska má k ruce dva sládky, a tak se stará o celkový chod. To už je samo sebou práce na plný úvazek. Asi nepřekvapí, že vzhledem k tradici místa U Komárků sází na pivní klasiku, tedy spodně kvašená piva, přičemž s jistotou je vždycky na výčepu jedenáctka světlá a třináctka polotmavá.

Speciály jsou pak podle sezóny například vánoční šestnáctka nebo velikonoční čtrnáctka, ale taky piva s příchutí domácího medu a ořechů.

„Teď čepujeme taky dvanáctku tmavý ležák, to je naše třetí pivo. Máme tady mírně tvrdší vodu, kterou mají ráda polotmavá piva. Proto říkám, že polotmavá a tmavá piva, jsou naše perly. Třináctka polotmavá je naše vlajková loď,“ upozorňuje zakladatel pivovaru, jehož Rohan se nespotřebovává jenom v Rohově, ale dodává jej také do patnácti regionálních hospod.

Dějiny běží, pivo se pije a generace se střídají…
Když se ohlédneme do historie, člověku se zdá vždycky až neuvěřitelné, ocitne-li se na místě, kde se po stovky let střídají generace předků.

„Kolik to bylo generací, co tady tu hospodu propily? Když to zjednoduším, narodili se, chodili na pivo, umřeli a pak přišli další a další, to musí být v té hospodě poznat. Těžko se to popisuje, ale vnímavý člověk, když si tady sedne, cítí, že se něco děje. Je to něco navíc,“ popisuje na závěr správce hospody a pivovaru U Komárků, kde se žije velký příběh o tradici, která odolala i rozbouřeným proudům našich dějin.

Dej Bůh štěstí!

Minipivovar U Komárků
Místo: Rohov (Slezská 86)
Druhy piv: Rohan světlý ležák 11°, Rohan polotmavý speciál 13°, Rohan tmavý ležák 12° a další speciály dle sezónní nabídky
Stáčení: pivo čepují přímo z ležáckých tanků, dále pivo stáčí do 15, 20, 30 a 50 litrových sudů a také do 1 litrových pet lahví
Výtoč: odhadem asi 1200 hektolitrů za rok

Budvar dosáhl výrobního maxima, do rozvoje investuje 1,5 miliardy

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czBudvar

Budějovický Budvar chce do roku 2020 investovat do svého rozvoje 1,5 miliardy korun. Produkce pivovaru se loni přiblížila výrobním i logistickým hranicím. Budvar loni prodal více než 1,6 milionu hektolitru piva, což je nejvíce v historii podniku. Za deset let zvýšil pivovar výstav o 39 procent.

Pivovar meziročně zvýšil výstav o deset procent. Na celkovém exportu piva z České republiky se loni Budvar podílel téměř 22 procenty. Ukázaly to auditované obchodní a hospodářské výsledky národního podniku, které ve čtvrtek společnost zveřejnila.

Podle odhadů by plánované investice ve výši 1,5 miliardy korun měly do roku 2019 zvýšit výrobní kapacitu pivovaru o dvacet procent. „Byl už ukončen první projekt strategie rozvoje podniku - přetlačné tanky. Nyní zahajujeme výstavbu logistického centra,“ řekl sládek Budvaru Adam Brož. Dodal, že pivovar rovněž začal projektovou přípravu k rozšíření sklepů a stáčírny lahví. V roce 2020 by výroba měla překonat dva miliony hektolitrů piva.

Brož věří, že i větší množství piva si najde na trhu své nové kupce. „Pokud se podívám do krátké historie na růst, který byl trh schopen ukázat, tak věřím, že ta čísla na úrovni přes dva miliony hektolitrů piva nejsou nereálná,“ řekl Brož. Budvar zvýšil jen za posledních šest let výstav z 1,25 milionu na stávajících 1,6 milionu hektolitrů.

Loňské výsledky ve všech směrech překonaly plánované očekávání vedení podniku. „Výkony dosáhly hodnoty 2,47 miliardy korun - meziročně o 5,6 procenta více. Zisk před zdaněním pak meziročně stoupnul o téměř 14 procent na téměř 350 milionů korun,“ uvedl ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček.

Pivovar větší část své produkce prodá na zahraničním trhu. Loni to bylo přibližně 898 tisíc hektolitrů piva, zatímco v tuzemsku šlo o zhruba 703 tisíc hektolitrů. „V poslední době poklesla roční spotřeba piva na osobu. Loni to bylo 143 litrů, přitom v minulosti toto číslo dosahovalo až 160 litrů. Dá se očekávat, že tento trend bude asi pokračovat,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru Robert Chrt.

Budvar vyváží pivo do 76 zemí světa. Vzhledem k politické situaci mírně oslabil export do Ruska a na Ukrajinu. Z celkového prodeje představují 85 procent produkty značky Budweiser Budvar. Zbytek pak patří Pardálu.

Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, se od roku 1967 nazývá národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Budějovický Budvar prodal nejvíce piva v historii

Publikováno:před rokemZdroj:Novinky.czAutor:Pavel OrholzBudvar

Budějovický Budvar investuje v příštích čtyřech letech do svého rozvoje 1,5 miliardy korun. Reaguje tak na hospodářské výsledky, když v loňském roce prodal více než 1,6 miliónu hektolitrů piva, což je nejvíce v jeho historii. Produkce pivovaru se tak přiblížila výrobním i logistickým hranicím.

„Díky rekordním investicím by výroba měla v roce 2020 překonat dva milióny hektolitrů piva. Částka 1,5 miliardy korun však otvírá i budoucí rozvoj za horizontem zmíněného roku. Máme připravené návazné věcné i finanční kroky až do roku 2030,“ sdělil Právu sládek pivovaru Adam Brož. Zmínil, že nyní už byl ukončen první projekt rozvoje podniku a to sice přetlačné tanky. Budvar zahajuje také výstavbu logistického centra a začal přípravu k rozšíření sklepů a stáčírny lahví.

Jak uvedli zástupci podniku ve čtvrtek na tiskové konferenci v Českých Budějovicích, výsledky z loňského roku, překonaly plánovaná očekávání. „Výkony dosáhly hodnoty 2,47 miliardy korun – meziročně o 5,6 procenta více. Zisk před zdaněním pak meziročně stoupl o téměř 14 procent na téměř 350 miliónů korun,“ upozornil ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček.

Pivovar větší část své produkce prodá na zahraničním trhu a na celkovém exportu z České republiky se loni podílel 21,7 procenta. Loni prodal přibližně 898 000 hektolitrů piva, zatímco v tuzemsku se jednalo o zhruba 703 000 hektolitrů. Nejvíce se dařilo na trzích klíčovému druhu piva, tedy světlému ležáku Budweiser Budvar, jehož prodej vzrostl o dvanáct procent, ležáku Pardálu Echt se prodalo o devět procent více.

Celkově na jednotlivce však spotřeba piva v republice klesá. „V poslední době poklesla roční spotřeba piva na osobu. Loni to bylo 143 litrů, přitom v minulosti toto číslo dosahovalo až 160 litrů. Dá se očekávat, že tento trend bude asi pokračovat,“ podotkl obchodní ředitel pivovaru Robert Chrt.

Budvar loni prodal 1,6 milionu hektolitrů piva a připravuje obří investici

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTKBudvar

Budějovický Budvar loni prodal více než 1,6 milionu hektolitrů piva, což je nejvíce v historii podniku. Nyní je pivovar na hraně své výrobní kapacity, a proto připravuje obří výrobní investici.

Za deset let zvýšil pivovar výstav o 39 %. Ukázaly to auditované obchodní a hospodářské výsledky národního podniku, které dnes Budějovický Budvar zveřejnil.

Pivovar meziročně navýšil výstav o 10 %. Na celkovém exportu piva z České republiky se loni Budvar podílel téměř 22 %.

Budějovický Budvar chce do roku 2020 investovat do svého rozvoje 1,5 miliardy korun. Pivovar tím reaguje na fakt, že se jeho produkce přiblížila výrobním i logistickým hranicím.

Podle odhadů by plánované investice ve výši 1,5 miliardy korun měly do roku 2019 navýšit výrobní kapacitu pivovaru o 20 %.

Budvar je nyní na hraně výrobní kapacity
"Byl už ukončen první projekt strategie rozvoje podniku - přetlačné tanky. Nyní zahajujeme výstavbu logistického centra," řekl sládek Budvaru Adam Brož. Dodal, že pivovar rovněž začal projektovou přípravu k rozšíření sklepů a stáčírny lahví. V roce 2020 by výroba měla překonat dva miliony hektolitrů piva.

Loňské výsledky ve všech směrech překonaly plánované očekávání vedení podniku.

"Výkony dosáhly hodnoty 2,47 miliardy korun - meziročně o 5,6 % více. Zisk před zdaněním pak meziročně stoupnul o téměř 14 procent na téměř 350 milionů korun," uvedl ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček.

Pivovar větší část své produkce prodá na zahraničním trhu
Loni to bylo přibližně 898.000 hektolitrů piva, zatímco v tuzemsku se jednalo o zhruba 703.000 hektolitrů. "V poslední době poklesla roční spotřeba piva na osobu. Loni to bylo 143 litrů, přitom v minulosti toto číslo dosahovalo až 160 litrů. Dá se očekávat, že tento trend bude asi pokračovat," uvedl obchodní ředitel pivovaru Robert Chrt.

Budvar vyváží pivo do 76 zemí světa. Vzhledem k politické situaci mírně oslabil export do Ruska a na Ukrajinu. Z celkového prodeje představují 85 procent produkty značky Budweiser Budvar. Zbytek pak patří Pardálu.

Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, se od roku 1967 nazývá národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Budvar investuje 1,5 miliardy Kč do rozšíření výroby, je na maximu

Publikováno:před rokemZdroj:České novinyAutor:ČTKBudvar

Budějovický Budvar chce do roku 2020 investovat do svého rozvoje 1,5 miliardy korun. Pivovar tím reaguje na fakt, že se jeho produkce přiblížila výrobním i logistickým hranicím. Budvar loni prodal více než 1,6 milionu hektolitru piva, což je nejvíce v historii podniku. Za deset let zvýšil pivovar výstav o 39 procent. Ukázaly to auditované obchodní a hospodářské výsledky národního podniku, které Budějovický Budvar zveřejnil. Pivovar meziročně zvýšil výstav o deset procent. Na celkovém exportu piva z České republiky se loni Budvar podílel téměř 22 procenty.

Podle odhadů by plánované investice ve výši 1,5 miliardy korun měly do roku 2019 zvýšit výrobní kapacitu pivovaru o 20 procent. "Byl už ukončen první projekt strategie rozvoje podniku - přetlačné tanky. Nyní zahajujeme výstavbu logistického centra," řekl sládek Budvaru Adam Brož. Dodal, že pivovar rovněž začal projektovou přípravu k rozšíření sklepů a stáčírny lahví. V roce 2020 by výroba měla překonat dva miliony hektolitrů piva.

Brož věří, že i větší množství piva si najde na trhu své nové kupce. "Pokud se podívám do krátké historie na růst, který byl trh schopen ukázat, tak věřím, že ta čísla na úrovni přes dva miliony hektolitrů piva nejsou nereálná," řekl Brož. Budvar zvýšil jen za posledních šest let výstav z 1,25 milionu na stávajících 1,6 milionu hektolitrů.

Loňské výsledky ve všech směrech překonaly plánované očekávání vedení podniku. "Výkony dosáhly hodnoty 2,47 miliardy korun - meziročně o 5,6 procenta více. Zisk před zdaněním pak meziročně stoupnul o téměř 14 procent na téměř 350 milionů korun," uvedl ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček.

Pivovar větší část své produkce prodá na zahraničním trhu. Loni to bylo přibližně 898.000 hektolitrů piva, zatímco v tuzemsku šlo o zhruba 703.000 hektolitrů. "V poslední době poklesla roční spotřeba piva na osobu. Loni to bylo 143 litrů, přitom v minulosti toto číslo dosahovalo až 160 litrů. Dá se očekávat, že tento trend bude asi pokračovat," uvedl obchodní ředitel pivovaru Robert Chrt.

Budvar vyváží pivo do 76 zemí světa. Vzhledem k politické situaci mírně oslabil export do Ruska a na Ukrajinu. Z celkového prodeje představují 85 procent produkty značky Budweiser Budvar. Zbytek pak patří Pardálu.

Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, se od roku 1967 nazývá národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.17.02.2018 16:355.982/5.982