Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivo v lahvích i plechovkách zdražilo. Víc si účtuje největší český pivovar, brzy se přidá i dvojka na trhu. Dávají tak inspiraci a prostor pro zdražování i malým pivovarům. Pivo z plechovky je navíc u Čechů čím dál oblíbenější. Pivovary tvrdí, že jsou za tím vyšší náklady třeba na obaly a inflace. Ekonom Lukáš Kovanda ale míní, že v takovém případě by se zdražovalo i pivo čepované. Jak Blesk Zprávám sdělil, pivovary se prý bojí krachu restaurací, a tak na jejich ceny nesahají.

Jako první sáhl po zdražení Plzeňský prazdroj. Nejznámější české pivo už je od tohoto měsíce dražší o 3,6 procenta, to dělá asi 50 haléřů na každé lahvi nebo plechovce. Zdražení se týká hlavně ležáků a prémiových piv, to znamená, že si připlatí ti, kteří pijí Pilsner Urquell, Radegast 12 a Gambrinus 12. Cena naopak zůstane stejná u čepovaného piva v sudech a tancích. Stejně tak nezdraží ani desetistupňová piva Gambrinus či Radegast.

Prazdroj naposledy zdražoval loni v říjnu, rovněž piva v lahvích a plechovkách o 3,6 procenta. Ceny čepovaných piv v sudech a tancích tak zůstávají na stejné úrovni od roku 2018.

Po Plzni se blíží zdražení Staropramenu i Budvaru
Ještě v srpnu se zdražováním nepočítal Staropramen. Teď už ale situaci vidí jinak. Nakonec i oni zdraží a to až o čtyři procenta. Vyšší cenu budou lidé platit od prosince. „K tomuto kroku jsme přistoupili po důkladné analýze nákladů a situace a momentálně informujeme naše obchodní partnery,“ hájil krok generální ředitel pivovarů Staropramen Zdenek Havlena.

Zdražovat se rozhodli i v Budějovicích. Budvar zvedne ceny po novém roce, od ledna tak i zdejší lahve a plechovky budou stát až o čtyři procenta víc. Týká se to ležáků, cena výčepního piva se prakticky nezmění. Ze sudového piva stoupne jen cena Budvaru 33, to ale proto, že končí nižší zaváděcí cena.

Důvod? Prý dražší obaly a zájem o plechovky
Plzeňské pivo se podle Prazdroje zdražuje kvůli inflaci a také prý kvůli vyšším nákladům. Prazdroj v posledních měsících investoval do výroby, zejména do balených piv. V Nošovicích, kde se připravuje Radegast, mají například novou linku na stáčení piva do plechovek. Ta stála téměř 600 milionů korun. Společnost uvedla, že díky této lince je schopná pokrýt zvyšující se poptávku po plechovkovém pivu na českém trhu.

Jako další důvod uvedla to, že pivovar investuje do přehlednějšího regálového vystavení svých produktů a lepší navigace pro spotřebitele v obchodech.

Šéf Staropramenu Zdenek Havlena zase zdražování zdůvodnil cenou obalů. Jsou podle něj dražší nejen obalové materiály samotné, ale mají i vyšší personální a logistické náklady.

Většími náklady krok hájí i Budvar. „Hlavním důvodem zdražení jako každý rok je revize cen vstupů zejména v osobních nákladech, cenách energií, případně dalších surovin,“ říká ředitel Petr Dvořák s tím, že se dívají na svoji cenovou pozici vůči celému trhu. „Nemyslím si, že je to nějaké zásadní, dramatické zdražení. Pivo se historicky pohybovalo za celkovou inflací a my se jen snažíme postupně část toho tempa dohnat. Jdeme zhruba necelé procento nad celkovou inflací, jenom neznatelně rychleji, než je celková inflace,“ dodal.

Ekonom vidí reakci na koronavirus
Že růst cen v zásadě kopíruje současnou inflaci, potvrzuje i ekonom Lukáš Kovanda.„V září spotřebitelská inflace v ČR činila v meziročním vyjádření podle našeho odhadu 3,5 procenta, a i když v příštích měsících zmírní, udrží se až do konce roku nad úrovní tří procent,“ upřesnil. Na co však Kovanda upozorňuje, je to, že pivovary nesahají na ceny čepovaného piva ze sudů či tanku. Zdůvodnit zdražení inflací tak podle něj nestačí. „Například personální náklady jsou nutně zahrnuty v produkci jak baleného, tak točeného piva,“ upozorňuje s tím, že právě růst personálních nákladů a hlavně mezd je tím hlavním.

Podle Kovandy pivovary svojí nynější cenovou politikou také reagují na ekonomické dopady koronaviru. „Ty způsobují, že řada hospod a restaurací finančně krvácí,“ popisuje.

Češi z plechovek pijí častěji
Pivovary podle ekonoma nechtějí zdražovat pro restaurace, aby se nestalo, že přijdou v době pandemie o poptávku, kdyby podniky začaly krachovat. Jde totiž o „nenahraditelný prodejní kanál“. „Tím pádem se hojí právě zdražováním v jiném kanálu, a sice právě zdražováním balených piv,“ zdůvodňuje.

Tomu nahrává i fakt, že pití piva z plechovek koronavirus nezarazil, tak jako je tomu u piva čepovaného. „Konzumaci v zavřených hospodách, nebo v hospodách s omezenou provozní dobou, totiž Češi nahrazují konzumací domácí, tedy právě plechovkového nebo lahvového piva,“ dodává.

Pivovary také nejspíš předvídají, že Češi v budoucnu tolik pivo nebudou kupovat - a to ani to čepované ani to v plechovkách a lahvích „na doma“. Kovanda za tím vidí blížící se zhoršení obecné ekonomické situace a růst nezaměstnanosti. „Snaží se tedy zahojit, dokud je to ještě vůbec možné. Zdůvodnění, že zdražují kvůli růstu cen obalů, je tedy do značné míry zástupné,“ míní.

Ačkoli byla letos celá naše země v obležení turistů, tady v Hrubém Jeseníku se dalo dýchat. Svérázný horský kraj křižovaly lišky dávající dobrou noc a do toho my jako fanouškové piva. Kde tady vaří to ryzí pivo z hor? Vydali jsme se po stopách letité značky Holba.

Ozve se mocný klakson a dělníci z ostravských hutí, kteří si do Jeseníků vyrazili na výlet, sebou reflexivně trhnou. Klid, to není začátek směny! Odbila celá a lanovka protínající historickou hranici Moravy a Slezska se rozjíždí. Kde jsou ty časy, kdy na horu Šerák vedla jednosedačka, kterou v roce 1981 postavila firma Transporta.

Na vrchol se kodrcala z mezistanice Čerňava, kam se turisté mohli dostat jinou jednomístnou lanovkou už o pět let dříve, tedy od roku 1976, zespoda z Ramzové. Obě zařízení jsou už v propadlišti jesenických dějin, dnes vás na vrchol vytáhnou kapacitnější lanovky. Nynější provozovatel obě koupil z druhé ruky, čtyřsedačka z roku 1990 původně dělala radost turistům v Dolomitech ve středisku Corvara, starší dvojsedačka v nedalekém Bellamonte-Alpe Lusia.

Jak dostat sud nahoru – autem, nebo lanovkou?
„Vyskočte doleva a nezastavujte se!“ vítá nás obsluha vleku z horní stanice. Je horký srpen, ale nahoře fouká osvěžující ledový vánek.

Dvojsitz z Dolomit se rychle otočí pod obřím kolem a zamíří dolů pro další várku turistů. Od Martina Bořuty, syna provozovatele zdejšího lyžařského areálu, se později dozvídáme, že lanovka dokáže své majitele pěkně potrápit. „Problém jsou změny počasí, kdy z deště začne mrznout a vše se nabaluje na lano a kladky, to se pak musí chodit s kladivem a vše pořádně obouchat. No, a pokud se to stane před otvírací dobou, tak pak je to špatný,“ říká. Pamatuje si, když se lanovka stavěla. „Občas zapršelo, a tak se stalo, že tatrovka s pískem nekontrolovaně sjížděla z kopce, řidič z ní vyskočil a tatra se opřela o strom. Nikomu se nic nestalo, ale večer se to vždy řádně zapilo a na druhý den se pokračovalo,“ směje se.

Ale to už sedíme na zahrádce vyhlášené Chaty Jiřího na Šeráku, kterou Martin se svou partnerkou Veronikou provozuje. A pijeme pivo zezdola z Hanušovic, které se jmenuje stejně jako hora, na níž jsme si vyjeli – Šerák. „Sudy s pivem jsme ještě loni vozili lanovkou, ale překládání na Ramzové, pak v prostřední stanici a pak znova na konci na Šeráku nám přišlo složité, proto jsme letos zkusili vše vozit auty po lesní cestě. Ani jedna varianta není ideální. Obojí je dřina, vyvozíme asi 500 sudů piva a limonády ročně,“ pokračuje Martin Bořuta.

„Musím říci, že jsem nečekal takový nárůst českých turistů, kteří nahradili ty polské. Pravidelně jsme měli plno v pátek i v sobotu, což loni nebývalo,“ dodává.

Drsný Keprník a dva zlaté kameny
Dva kilometry od nás jižním směrem se nachází další z jesenických tisícovek – Keprník. Jméno kopci dala drobná horská bylina koprníček bezobalný lidově nazývaná medvědí kořínek. A 1423 metrů vysoká hora zas dala jméno dalšímu z hanušovických piv. „Keprník si tu můžete dát taky,“ pohotově reaguje provozák jedné z nejstarších turistických chat na Moravě a další kelímky už jsou na cestě.

Dostáváme pivo označované jako symbol drsné přírody, které si život vzalo z horských pramenů. „A také z podhorských ječmenů. Duši pak má díky divokému chmelu, jehož malé množství se do várky přidává. Ten je svérázný jako celé Jeseníky,“ říká nám o několik hodin později obchodní sládek pivovaru Holba Luděk Kurek dole pod horami v Hanušovicích, kde závod sídlí. Ale nepředbíhejme!

Ze Šeráku se vydáváme po svých, strmým sešupem do údolí říčky Branná, na níž leží stejnojmenná vesnice s hradem a renesančním zámkem. Cesta nám utíká jako voda, a to i díky několika bunkrům, které byly součástí systému československého pohraničního opevnění. Branná má jen necelých tři sta obyvatel, přesto se může pochlubit vlastním minipivovarem. Na chvilku si od všudypřítomné Holby odpočineme a žízeň zaženeme desítkou Vogtey a dvanáctkou Bran z místní produkce. Samotný pivovar se jmenuje Kolštejn, což je počeštěný tvar původního německého názvu Branné Goldenstein. Tedy v překladu do češtiny Zlatý Kámen.

Do Hanušovic se z Branné přesouváme motorákem. Pivo tady vaří už skoro 150 let, Holba má vlastní pivovarskou restauraci, muzeum i penzion, kde můžeme přespat. To je dobrá zpráva, protože ani ne třítisícové Hanušovice toho mnoho dalšího nenabízejí. Podhorské město skřípnuté v údolích řek Moravy a Branné dokonce ani nemá klasické náměstí, a tak první kroky většiny turistů směřují právě k pivovaru. Na svou dobu moderní parní závod byl založen v roce 1874, a je tedy jen o pár let mladším vrstevníkem smíchovského Staropramenu, plzeňského Gambrinusu nebo Kozla z Velkých Popovic.

Co víc chutná Hanákům a co víc horalům
Pokud jste si stejně jako my celý život mysleli, že je Holba názvem odvozeným od staré objemové míry, podívejte se do plánu města a ten vás vyvede z omylu. Holba – v jazyce původních německých obyvatel Halbseit – je jednou z místních částí Hanušovic, ve městě najdete třeba ulici Na Holbě nebo vlakovou zastávku Hanušovice-Holba. Dnes je pivovar součástí moravské pivovarnické skupiny, která pod svými křídly sdružuje také závod v Litovli a přerovského Zubra.

„Jaký je mezi výrobky jednotlivých pivovarů rozdíl? Mají jiné chutě pivaři dole na Hané a ti odsud z Jeseníků?“ vyzvídáme na hanušovickém obchodním sládkovi. „Slovy se to špatně popisuje, vždycky je to samozřejmě nejlepší zdegustovat,“ odpovídá lišácky Luděk Kurek. „Zjednodušeně lze ale říci, že Holba není tak plná a víc hořká. Opakem Holby je pak především Litovel,“ pokračuje sympaťák, který v pivovaru pracuje už téměř tři desítky let. Za tu dobu vystřídal snad všechny profese – začínal koulením tehdy ještě hliníkových sudů, dělal i mistra na varně a pracoval také v ležáckých sklepích nebo ve stáčírně. „Pro mě to byla super zkušenost. Kdybych tohle všechno měl naučené jenom z knížek, necítil bych se pevný v kramflecích při provádění exkurzí nebo při jednání s hostinskými,“ říká Kurek.

A on pevný v kramflecích být musí, v Česku přece platí staré známé „Co Čech – a samozřejmě i Morávák a Slezan – to sládek“. Lidem, kteří sem chodí na exkurze, musí například často trpělivě vysvětlovat, že se v Hanušovicích opravdu vaří jenom Holba, a ne i Zubr nebo Litovel. A obráceně – že se „ryzí pivo z hor“ vyrábí jenom tady, a ne ve sto kilometrů vzdáleném Přerově ani šedesát kilometrů odtud v Litovli. Jediné, co mají tři pivovary společného, jsou specializované stáčecí linky. Do lahví se hanušovické pivo stáčí v Litovli, do plechovek a petek v Přerově, vozit se tam musí v cisternách. Sudovou stáčírnu má každý pivovar vlastní.

První jedenáctka, na svou dobu divočina
Základními surovinami pro vaření piva jsou voda, slad, chmel a kvasnice. Většina sladu pochází z nedalekého Zábřeha, chmel od Olomouce. „Chmel je klasický žatecký poloraný červeňák. Když to někdo slyší, tak se mě hned snaží nachytat: Ha, žatecký! Proč děláte moravské pivo z českého chmele? A tak musím vysvětlovat, že to je jen jméno odrůdy, ale chmelnice jako takové jsou na Hané,“ směje se Kurek. Vodu čerpá Holba z vlastního 61 metrů hlubokého vrtu v areálu pivovaru a zatím se nestalo, že by nebylo z čeho vařit. Voda, která se upravuje pouze UV zářením, z podzemí putuje na varnu, kde se to leskne mědí a mosazí.

Mnozí návštěvníci si myslí, že jsou staré varné nádoby jen muzejními exponáty, ale je to stále funkční technologie. Na varně je ještě větší horko než venku, a tak nás to táhne do chladnějších koutů pivovaru – na spilku a pak do ležáckých sklepů. Právě tady před skoro čtyřiceti lety zrálo první pivo Šerák, jehož zkušební várka byla uvařena v roce 1983. K běžným konzumentům se poprvé podívalo o rok později. Pivo to bylo v tehdejším Československu výjimečné, jednalo se prý o vůbec první jedenáctku na trhu. V dobách desítek a ležáků to byl odvážný experiment. Nyní se v Hanušovicích samozřejmě vaří i mnoho speciálů, třeba ten se stupňovitostí 13,51°, která odpovídá nadmořské výšce vrcholu Šeráku. Cože, tak vysoko jsme byli, o skoro tisíc metrů výš, než jsme teď?! Ano, Šerák je 33. nejvyšší horou Česka. A Keprník dokonce dvanáctou.

Na začátku letošního května začal být účinný zákon 229/2020, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2.

Jedná se o reakci na jarní situaci, kdy v důsledku šíření koronavirové epidemie došlo k negativním dopadům na podnikání pivovarů a restaurací. Ty neměly v důsledku nouzového stavu odbyt pro své pivo, z něhož již zaplatily spotřební daň. Po vyhlášení nouzového stavu ho již ale nemohly dodat svým odběratelům, případně spotřebitelům, a tím dochází k jeho neprodejnosti z důvodu blížícího se konce trvanlivosti. Řada pivovarů se proto rozhodla zdaněné pivo zlikvidovat.

Novela ustanovení zákona o spotřebních daních nově umožní například provozovateli daňového skladu vrátit pivo uvedené do volného daňového oběhu do režimu podmíněného osvobození od daně a získat tak vrácení již zaplacené daně. Kromě již platného, je v době koronaviru důvodem i to, že pivo nebylo komu prodávat. Žádost o přepracování či likvidaci podává vlastník daňového skladu celnímu úřadu.

Skutečnost musí být doložena správci daně, pivovaru tak vznikne nárok na vrácení odvedené spotřební daně. Platnost tohoto ustanovení končí posledním dnem roku 2020.

Podnikatel.cz přinesl příběh podnikatele, který se pustil do provozování minipivovaru. Přečtěte si Čelíte vyhoření, pořiďte si pivovar, radí jeden z majitelů Pivovaru Bubeneč

Plzeňský Prazdroj udělal další důležitý krok k udržitelnosti ve svém podnikání, když se zavázal splnit konkrétní cíle do roku 2030. Ve výrobě piva bude zcela uhlíkově neutrální, sníží používání plastů na minimum a úplně přestane používat ty nerecyklované, výrazně pokročí i v dalších úsporách vody, kde již nyní patří mezi nejúspěšnější firmy v oboru.

„Jak vyrábíme a prodáváme naše produkty, ovlivňuje nejen naše zákazníky, obchodní partnery, zaměstnance a obyvatele žijící v blízkosti našich pivovarů, ale také okolní prostředí. Závazky, které jsme si stanovili na příštích 10 let v oblasti udržitelného rozvoje, jsou důležité jak pro budoucnost našeho podnikání, tak i pro ochranu přírody a jejich zdrojů. Zároveň představují i jasné poselství spotřebitelům, že za našimi výrobky a zážitky, které jim každý den předkládáme, je i úsilí odpovědné společnosti,“ vysvětluje generální ředitel Prazdroje Grant Liversage.

Prazdroj se v nové strategii udržitelného rozvoje nazvané symbolicky „Na budoucnost“ soustředí na všechny činnosti, kterými své okolí ovlivňuje – od spolupráce se zemědělci při udržitelném pěstování surovin, přes výrobu, logistiku, dopravu a hospodaření s obaly až po chování zodpovědného výrobce a vztahy s komunitami.

Veškeré suroviny pro výrobu se Prazdroj zavazuje do roku 2030 nakupovat jen od dodavatelů s udržitelným způsobem zemědělské produkce. Podpoří i další úspory vody, které ho již nyní řadí mezi nejhospodárnější pivovary. „Za posledních deset let se nám podařilo snížit spotřebu vody v pivovarech o 40 % a aktuálně potřebujeme na výrobu 1 litru piva zhruba 3 litry vody. Lídrem mezi našimi pivovary i v celosvětovém měřítku je nošovický pivovar Radegast, který je ještě úspornější. Chceme ho následovat i ve všech našich ostatních provozech a už do roku 2025 se plánujeme dostat na 2,78 litru spotřeby vody na litr vyrobeného piva. Oproti dnešku to bude znamenat roční úsporu přibližně 2 milionů hektolitrů vody, tedy zhruba 80 napuštěných padesátimetrových bazénů,“ komentuje cíle technický ředitel Plzeňského Prazdroje Pavel Šemík. Největší úspory plánuje Prazdroj dosáhnout u užitkové vody, kde bude hledat nová chytrá řešení k jejímu čistění a opětovnému využití v technických úsecích pivovarů. Pokračovat bude také v aktivitách v boji proti suchu a šetření s vodou i za branami svých pivovarů. „Věnovat se samozřejmě budeme i úsporám energie, přejdeme postupně na výrobu založenou kompletně na obnovitelných zdrojích,“ dodává Pavel Šemík.

Důraz dává Prazdroj i na recyklaci a opakované využívání obalů. Do roku 2025 sníží spotřebu jednorázových plastů o 89 % a za dalších pět let bude používat výhradně recyklované. Výrazný krok v této oblasti Prazdroj udělal v letošním roce, když přestal plnit do PET lahví piva Gambrinus a Radegast. Do konce roku 2022 budou tuto cestu následovat i další značky (Kozel, Primus, Klasik). Prazdroj letos také snížil tloušťku plastových folií, které drží pohromadě piva na paletách, a to až o třetinu. Již v roce 2025 pak bude Prazdroj používat z výhradně recyklovaného materiálu i plechovky.

Klíčovými jsou pak pro pivovar vratné obaly, které lze používat opakovaně. Přes 70 % jeho obalů tvoří skleněné vratné lahve a sudy. Právě prodej sudového piva je jednou z největších priorit pivovaru a ve vztahu k životnímu prostředí je šetrnější variantou. „Čepované pivo v sobě snoubí hned několik nej – nejlepší pivní zážitek, nejšetrnější obal vůči životnímu prostředí i podporu tuzemské pivní kultury, která ve světě nemá obdoby,“ komentuje Pavlína Kalousová, ředitelka firemních vztahů a komunikace.

Prazdroj do roku 2025 zredukuje celkovou produkci odpadů v porovnání s rokem 2020 o 30 %. „Největšího pokroku jsme dosáhli přímo ve výrobě, kde již nyní směřujeme k naprosto bezodpadovému hospodaření. Mláto, kvasnice a sladovnický odpad dodáváme zemědělcům jako krmivo, z mláta navíc vyrábíme pivovarské krekry. Čistírenské kaly se používají jako hnojivo. Odpadní filtrační křemelina se zaorává, což výrazně přispívá ke zlehčování půdy pro rekultivovaná území,“ říká Pavlína Kalousová.

Další úsilí pak Prazdroj věnuje snižování emisí, a to nejen ve výrobě, ale také na cestě svých produktů k zákazníkům. Výraznou část své distribuce převedl pivovar na železnici a letos začal používat šetrnější nákladní automobily, čímž sníží roční produkci emisí o 414 701 kilogramů CO2. To odpovídá 377 zaoceánským letům z Prahy do New Yorku. Nyní navíc provádí testování nákladních elektromobilů.

Všechny popsané kroky povedou k výraznému snižování uhlíkové stopy hospodaření Plzeňského Prazdroje. Ten plánuje být do roku 2030 uhlíkově neutrální ve vlastní výrobě a do roku 2050 chce dosáhnout plné uhlíkové neutrality včetně distribuce a dopravy.

rávě začátkem října měl vrcholit svátek všech milovníků piva, bavorský Oktoberfest. Kvůli pandemii koronaviru se však letos poprvé po více než sedmdesáti letech neuskutečnil. Stejně tak se letos nekonal ani oblíbený Pisner Fest, na který před dvěma lety přišlo do Plzně přes 55 tisíc lidí.

Kdo chce nasát speciální pivařskou atmosféru alespoň v menším formátu, může vyrazit za zážitky do Plzně, protože ve zdejších tradičních hospodách je pití piva svátkem po celý rok. Město je právem považované za centrum pivovarnictví u nás a milovníci piva se v místním muzeu a dalších památkách navíc dozvědí řadu zajímavostí, které o svém oblíbeném nápoji možná ani netušili.

Plzeňské pivní zajímavosti a rekordy:
● Spodně kvašený ležák je nejrozšířenější druh piva na světě. Jako první ho uvařil plzeňský sládek Josef Groll v roce 1842 v Plzni, městě považovaném dodnes za centrum pivovarnictví u nás. Slavnou historii plzeňského pivovarnictví přibližuje tamní Pivovarské muzeum s historickým podzemím, kde pivo kvasilo, zrálo a skladovalo se už ve 13. století.
● Vodárenská věž v pivovaru Plzeňský Prazdroj patří mezi plzeňské dominanty, ale málokdo ví, že stojí na místě, kde dřív bývalo popraviště. V roce 1695 tu byl popraven Jan Sladký Kozina. Jeho smrt připomíná pamětní cedulka nedaleko brány pivovarského areálu.
● Pivovarská restaurace Na Spilce v Plzni je největší pivnicí v České republice. Nachází se v prostorách bývalého pivovarského sklepa.
● V Plzni se podařilo dosáhnout a poté několikrát překonat rekord v hromadném přípitku pivem. V roce 2011 si během tehdejšího Pisner Festu zároveň připilo 5 493 lidí. Plechovky s třetinkou piva se vydávaly půl hodiny předem a po přípitku je osmdesát hostesek sbíralo celou hodinu a půl.
● Plzeňský Prazdroj měl v loňském roce rekordní prodej, celkově dodal zákazníkům rekordních 11,7 milionu hektolitrů piva. Letošní prodej srazila pandemie koronaviru, proto pivovar ze zbylého piva vyrobil pálenku.



Pivní zajímavosti a rekordy ze světa:
● Pivo je nejstarší alkoholický nápoj na světě. Vařili ho už starověcí Sumerové, kteří měli i bohyni piva jménem Ninkasi. Nejstarší dochovaný recept na vaření piva je vlastně oslavná píseň pro tuto bohyni a pochází z doby 1800 let před naším letopočtem.
● Nejvýše položeným pivovarem na světě je bolivijský Cerveceria Nacional Potosí s nadmořskou výškou 4070 metrů nad mořem. Byl založen před více než sto lety a dodnes se tu vaří dva druhy piva – silné tmavé a světlý ležák plzeňského typu.
● Nejrůznějších pivních rekordů je nespočet. Co se týče počtu vypitých piv, drží prvenství profesionální zápasník Andre the Giant, který během šesti hodin vypil 119 třetinkových piv. Andre byl vysoký 224 centimetrů a vážil přes 200 kilogramů. Rekord v pití piva na rychlost drží Steven Petrosino, který do sebe obrátil tuplák za 1,3 vteřiny.
● Za nejdražší pivo na světě se považuje lahev německé značky Löwenbräu, která byla v roce 1937 na palubě vybuchlé vzducholodi Hindenburg. Před několika lety si ji v dražbě koupil sběratel za v přepočtu asi 360 tisíc korun.
● Nejsilnější pivo na světě se jmenuje Snake Venom, tedy hadí jed, a vyrábí se ve Skotsku. Obsah alkoholu je 67,5 procenta, čehož se při výrobě dosahuje mražením a odstraňováním obsažené vody. Jeho chuť prý připomíná jemnou whisky s hořkým koncem a má se usrkávat po doušcích.

Kdo se chce o historii, výrobě či blahodárných účincích piva dozvědět více, může se vydat do Plzně do tamního Pivovarského muzea, zkusit si Školu čepování nebo si prohlédnout labyrint chodeb v podzemí pod právovárečnými domy.

Zakladatel a obnovitel pivovarské tradice v Medlešicích po roce 2000, sládek Adolf Zeman, zde vařil pivo do roku 2008, v jeho odkaze pokračují jeho příbuzní. Vynikající pivo se zde ale vaří dál a chutná stále stejně skvěle! Novodobý pivovar navazuje na tradici vaření piva rodem Zemanů z roku 1919, a zároveň na zdejší tradici vaření piva od roku 1673. Rod Zemanů se proslavil svým pivem na Aljašce i v Patagonii.

Pivovarníci zažívají v této době krušné časy. Ne každý tomuto nápoji holduje, ale to nefiltrované a nepasterované pivo má v sobě opravdu zdraví prospěšné látky. To je i případ piva vařeného v Medlešicích. Kdo by neznal jeho historii a chuť, má nejvyšší čas zavítat sem třeba z Chrudimi po cyklostezce, nebo vlakem a spojit vycházku za poznáním s obhlídkou parku vedle medlešického zámku a několika barokních artefaktů v jeho blízkosti. Budete si zde cenou poctivého piva připadat jako v minulosti a díky vědomí zajímavé historie i světově. Medlešický pivovar má za sebou zajímavou historii.

Pivovar oslavil minulý rok 100. výročí od zakoupení pivovaru rodem Zemanů. V roce 1919 koupil 20. května pivovar Vladislav Zeman. Nově otevřen byl pivovar v roce 2001, kdy vařil pivo tehdy 77 letý sládek Adolf Zeman, který po roce 1946 emigroval do Ameriky. Ten pivovar získal po rodičích v restituci zpátky. Do Čech se tehdy vrátil z Aljašky. Pivovar v Medlešicích převzala po Adolfu Zemanovi nynější sládková Milena Zemanová-Chalupová.

Adolf Zeman měl bratra Vladislava, který byl taktéž sládkem, v Argentině založil minipivovar s pivovarskou restaurací El Chaltén. Má dodnes vysoké hodnocení a pochvalují si ji nejen na cestovatelském serveru Tripadvisor. Pivovar se hrdě hlásí k tomu, že vaří české pivo a získal na proslulosti. Jezdí sem návštěvníci z celého světa. Bratr Adolf založil pivovar na Aljašce, ale ten již dnes nefunguje, narozdíl od toho, který založil po roce 2000 v Medlešicích, nemusíme tedy jezdit ochutnávat lahodný mok se zajímavou historií daleko. Dnes mají otevřeno od 14:00.

V pátek 9. října proběhla ve varně domažlického městského pivovaru malá komorní slavnost. Poprvé byl použit nový zvon, jehož prostřednictvím (zazvoněním) sládek oznamuje uvaření nové várky piva.

,,Tak to bylo i zastara. Sládek uvařil várku, zazvonil, přišel finančák, změřil ji a pak už sládek nic nezmohl, pivo bylo státu," s úsměvem vyprávěl domažlický sládek Bohuslav Hlavsa.

Ten má s kolegy Janou Müllerovou a Davidem Bierhanzlem na starosti vaření pěnivého moku v městském pivovaru, který byl v rekonstruované historické budově otevřen letos v červenci po čtvrtstoletí dlouhé pauze. Historie vaření piva v tomto areálu sahá až do roku 1341.

Pivovarníkům dlouhá léta sloužil zvon Advent. Právě on v minulosti oznamoval Domažličanům vydávání mláta. Proto se mu říkalo i Mlatný zvonek. V opise má dodnes i čitelný nápis třikrát se opakující Hilf Gott mir (Pomáhej mi Bůh). Pochází z počátku 15. století. Do roku 1747, kdy Domažlice postihl jeden z největších požárů v historii, visel na ráhně zvonice dolejší brány.

Zbrusu nový zvon, který zakoupilo město Domažlice, má na svém těle nápis Dej bůh štěstí.

Plzeňský Prazdroj se zavázal, že do roku 2030 bude ve výrobě piva uhlíkově neutrální. Rovněž sníží používání plastů na minimum a přestane používat ty nerecyklované. Veškeré suroviny pro výrobu bude kupovat jen od dodavatelů s udržitelným způsobem zemědělské produkce. Do roku 2050 chce také dosáhnout plné uhlíkové neutrality včetně distribuce a dopravy. Informovala o tom agentura ČIANEWS.

Dále chce Prazdroj pokročit i v úsporách vody, přičemž za posledních 10 let snížil spotřebu o 40 % a aktuálně potřebuje na výrobu 1 litru piva zhruba 3 litry vody. Do roku 2025 se plánuje dostat na 2,78 litru. V nové strategii udržitelného rozvoje Na budoucnost se bude pivovar věnovat i úsporám energie a postupně přejde na výrobu založenou kompletně na obnovitelných zdrojích.

Výroba piva obecně nepatří k nejekologičtějším záležitostem. Ročně se v České republice k jeho výrobě spotřebuje zhruba 6 miliard litrů vody. „Přibližně čtvrtina spotřeby vody připadá na čištění, ať již lahví, sudů, zařízení a podobně. Voda je také hnacím médiem v potrubí, kterým se dopravuje pivo,“ řekla v roce 2018 mluvčí Prazdroje Jitka Němečková.

Dne 3. prosince 2020 uplyne 50 let od zahájení provozu pivovaru Nošovice (Radegast). Pojďte si s námi připomenout historii pivovaru, který je spolu s mosteckým pivovarem (jenž byl uzavřen r. 1998) jediným podnikem svého druhu zbudovaným na území České republiky v období socialismu.

Na počátku historie pivovaru v Nošovicích najdeme mimo jiné v r. 1953 poddolovaný a následně zrušený pivovar v Karviné. Po uzavření tohoto pivovaru totiž vyvstala otázka, jak budou těžce pracující zaměstnanci v průmyslu zásobováni pivem. Po dlouhém procesu padlo nakonec rozhodnutí vybudovat nový pivovar v Nošovicích a není bez zajímavosti, že výstavba objektů pivovaru i sladovny byla realizována společností Vítkovické stavby, n. p.

V nošovickém pivovaru byla uplatněna řada tehdy moderních a unikátních technologií: šestnáctikohoutová scezovací korýtka vyrobená z nerezu, instalace sladinového filtru MEURA, absence chmelnic, semikontinuální kvašení, přechod z hlinkových sudů na sudy KEG (jako jeden z prvních v ČR).

Na výstavě 50 let pivovaru Radegast v Nošovicích si můžete prohlédnout nejrůznější předměty pivovarských technologií a další vybavení nejen z nošovického, ale i z dalších pivovarů. Časovou osu doplňuje tematická audiovizuální složka. Část výstavy je věnována restauracím a pivnicím, další pak problematice pivního skla, pivet a dalších propriet. Pomocí velkoplošných projekcí můžete nahlédnout do vybraných výrobních provozů od r. 1980 a seznámit se s osobnostmi tohoto pivovaru. Připomenete si i staré reklamy a další (nejen marketingové) aktivity pivovaru.

Přesně 125 let dnes uplynulo ode dne, kdy byl založen Budějovický Budvar. První várka piva vznikla v pivovaru 7. října 1895. A právě k tomuto výročí uvařil národní pivovar exkluzivní várku piva Budvar Reserve. Celkem 125 lahví ručně naplnili, očíslovali a podepsali vrchní sládek Adam Brož a ředitel pivovaru Petr Dvořák.

„Touto mimořádnou edicí zároveň pivovar odhaluje nový název a vizuální podobu svého nejsilnějšího piva, dnes prodávaného pod názvem Bud B:Strong, který se do obchodů, restaurací a barů dostane až v příštím roce,“ doplnila mluvčí národního pivovaru Budějovický Budvar Markéta Ježková.

Výroční Budvar Reserve zraje několik měsíců v pivovarských sklepích. Obsahuje 7,5 procenta alkoholu a podle sládka dává ideálně vyniknout vyvážené, lahodné a hebké chuti.

Město piva
České Budějovice jsou pivovarnickým městem již od roku 1265. Město založil král Přemysl Otakar II. a zároveň mu udělil i právo várečné. V průběhu 15. století se vyvinuly měšťanské pivovary, v roce 1495 založila vlastní pivovar městská rada. O 300 let později město prodalo dva obecní pivovary měšťanům, čímž vznikl Měšťanský pivovar. Várečné právo se vztahovalo na 387 domů ve vnitřním městě, jejich majitelé byli podílníky nového pivovaru.

Průmyslová revoluce v 19. století si vynutila přechod na novou technologii a vznik velkých průmyslových pivovarů. Čeští právovárečníci, nespokojení se situací v proněmecky orientovaném Měšťanském pivovaře, se na schůzce v lednu 1894 dohodli na založení nového pivovaru na zelené louce. Jeho první valná hromada, která zvolila správní radu, se sešla 15. dubna 1895. V roce 1936 se ČAP přejmenoval na Budvar - Český akciový pivovar České Budějovice. Národním podnikem je od roku 1967.