Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Piva z Vysočiny se vrátila na pivní mapu České republiky

Publikováno:před rokemZdroj:První zprávy

Ve 4. kole základního kola První pivní extraligy 2016 zvítězil těsně jihlavský Ježek. Své kvality potvrdili i vítězové předchozích ročníků Zubr a Rychtář. Pivní znalci, členové První pivní extraligy hodnotili letos již čtvrtou várku ležáků českého typu v anonymní degustaci.

19. dubna večer se jury sešla v První pivní tramwayi na Spořilově k výběru dalších čtyř semifinalistů soutěže vlajkových ležáků středních a velkých českých pivovarů, běžně dostupných v maloobchodní síti.

Tentokrát soutěžilo deset vzorků o čtyři postupová místa a až na dvě poslední piva to byla tlačenice veliká, neboť následujících osm vzorků se seřadilo s odstupem pouhého jednoho bodu mezi jednotlivými místy. Jednoznačně nejslabším byl ve 4. kole Protivínský světlý ležák 11° se 49 body, který vykazoval velmi vážné chyby ve vůni i v chuťových parametrech. Na jeho hodnocení jako pivo „špatné“, tedy za „6“ se shodla většina hodnotících. Předposlední skončil další jihočeský zástupce, strakonický Dudák Premium, který si vysloužil hodnocení „průměrné-špatné“, tedy „5-6“ ve stupnici. Získal celkem 43 bodů.

Od osmého místa, na kterém skončil Dačický ležák světlý s 37 body až po místo první, které obsadil, jak již bylo řečeno jihlavský ležák 11° s 30 body, byly tedy minimální rozdíly, které svědčí o vyrovnanosti vzorků a českého pivního trhu. Postoupili též vítězové ročníků 2011 přerovský Zubr Premium s 31 body a ročníku 2015 Rychtář Premium s 32 body. Čtveřici postupujících doplnil pardubický Pernštejn Premium (bronzové pivo ročníku 2013) s 33 body. Mezi poraženými skončil jinak zpravidla slušně hodnocený Bakalář (stále mezi první pětkou nejlépe hodnocených piv První pivní extraligy a stříbrné pivo ročníku 2010), jehož neležáková, výrazně cukernatá chuť porotce rozladila natolik, že jej zařadili až na 6. místo pořadí tohoto kola.

České pivo nemá ve světe konkurenci, říká Afghánec

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.cz

Najib Rakin se do Česka přestěhoval v roce 1998. Z Afghánistánu odešel kvůli válce i s manželkou a čtyřmi dětmi. „Český humor se od toho naše hodně liší. Přesto ale máme něco společného, Afghánci i Češi si dokážou ze všeho a za každé situace dělat legraci. Což velmi pomáhá sbližovat národ. V temných dobách našim národům nezbývalo nic jiného než se zasmát nad svojí situací,“ říká.

Lidovky.cz: Co vás na Česku nejvíc překvapilo při vaší první návštěvě?
Příjemně nás překvapila rozmanitost krásné přírody a bohatá historie. Lesy, parky, mnoho historických památek, galerií a muzeí. Na toto jsme u nás zvyklí, ale za několik dekád válka v naší zemi, bohužel, zdevastovala mnoho jejích krás.

Lidovky.cz: Kdy jste se rozhodl, že tu chcete zůstat nastálo? Co vás k tomu vedlo?
Když jsme zde po příjezdu pár dní pobyli a měli jsme šanci trochu z blízka poznat Česko. Tehdy jsme se rozhodli, že by to mohlo být ideální místo na klidný život a výchovu dětí.

Lidovky.cz: Co vám na Češích nejvíc vadí?
Zatím jsem se nesetkal s něčím tak extrémně negativním, abych mohl tvrdit, že mi na Češích něco vadí. Těch pár komplikací, kterých jsme byli svědky, vzniklo na základě jistých předsudků, ale tento problém je v každé kultuře.

Lidovky.cz: Je nějaký rozdíl v tom, jak se Češi chovají k sobě navzájem, ke starým lidem, dětem, než jak je zvykem ve vaší zemi? Jsou Češi slušní?
Každá kultura, náboženství a národ má svoje slušné a neslušné lidi. Nedá se říct, že jedna část světa je slušnější a lepší než ta druhá. Moc záleží na tom, v jakém prostředí a podle jakých zásad je člověk vychováván. To, co je slušné pro jednu kulturu, je neslušné pro jinou a naopak. V naší kultuře přikládáme velký význam úctě ke starším, rodičům, vlasti a v neposlední řadě k člověku. To nás učí ve škole, doma, venku na ulici, kdekoliv, kam jdeme, a podle toho se snažíme vychovávat naše děti.

Lidovky.cz: Co si myslíte o českém humoru? Libí se vám? Je hodně odlišný od toho, na který jste zvyklý?
Český humor se od toho naše hodně liší. Přesto ale máme něco společného, Afghánci i Češi si dokážou ze všeho a za každé situace dělat legraci. Což velmi pomáhá sbližovat národ. V temných dobách našim národům nezbývalo nic jiného než se zasmát nad svojí situací, vytvořit z toho vtip a trochu rozveselit smutný lid. A pak jít dál.

Lidovky.cz: Zajímáte se o českou historii? Je v ní něco, co vás zaujalo?
Česká historie je velmi zajímavá, ne nadarmo se do Prahy, ale i do celého Česka, sjížděli císaři a panovníci v dávných dobách. Je zde mnoho hradů a zámků, mnoho historických památek, což jen dokazuje fakt, že Česko bylo a stále zůstává centrem kultury v Evropě.

Lidovky.cz: Pijete pivo? Jak vám chutná česká kuchyně?
České pivo nemá ve světe konkurenci. Piji ho rád, ale s mírou. Mně i mojí rodině česká kuchyně velmi chutná. Je to zajímavý kontrast k té naší. Občas si i doma uvaříme něco českého. Nejradši máme staročeskou kachnu se zelím a knedlíky, řízky a svíčkovou.

Lidovky.cz: Myslíte si, že už v Česku zůstanete?
Snem každého imigranta, který utekl ze své země před válkou, je vrátit se jednou zpět domu. V našem případě to je velmi složité. Situace se u nás doma moc nezlepšuje a v Česku vidíme již náš druhý domov. Popravdě řečeno, ani já a ani moje rodina nemáme v plánu Česko opustit.

Lidovky.cz: Zajímáte se o českou politiku? Jaký na ni máte názor?
O českou politiku se bohužel moc nezajímám, neboť celý svůj život se snažím sledovat a přijít na to jak funguje politika u nás doma. Kromě toho jsem nikdy neměl moc čas sledovat českou politickou scénu. Avšak na české noviny a zprávy koukáme rádi.

Lidovky.cz: Učíte se češtinu? Je pro vás v Česku její znalost nezbytná?
Znalost českého jazyka je pro nás nezbytně nutná. Stále s češtinou trochu bojujeme, ale už jsme si na ni zvykli, snažíme se každým dnem něco nového pochytit.

Lidovky.cz: Po čem se vám v Česku nejvíce stýská? Co má vaše země výjimečného?
Velmi nám chybí to rodinné prostředí, ve kterém jsem byl vychováván. U nás bylo vždy zvykem vyrůstat v početné rodině. Rodiče, bratři, sestry s dětmi a vnoučaty žili pod jednou střechou jako velká rodina. Zde v Česku nemáme žádné příbuzné, občas je to pro nás složité, obzvlášť v dobách našich svátků, které vždy naše rodina slavila pospolu.

Pivní speciály. Zachrání hospody?

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:Vilém Janouš

Zní to skoro neuvěřitelně, ale v České republice je asi 40 procent lidí, kteří nepijí pivo. O ten zbytek nyní pivovary bojují a snaží se ho přimět k tomu, aby si nápoj dále raději vychutnávali v hospodách, ne doma. Zatím se to výrobcům příliš nedaří.

Bitva je to nelítostná. Jako by si velké pivovary sáhly na hranici, kterou jim současný český trh dovoluje. Růst jim totiž zajišťuje zejména vývoz. Třeba dvojka na trhu Staropramen loni zaznamenala pokles prodeje v Česku o 40 tisíc hektolitrů, zato export firmě vzrostl o sedm procent a překročil 600 tisíc hektolitrů. Česká jednička – Plzeňský Prazdroj – se ale chlubí tím, že se mu i přes tuto stagnaci podařilo zvýšit prodej v Česku o 1,5 procenta.

Myslí si přitom, že našel recept, jak na to. „Přinášíme letos dvanáct unikátních várek, které jinak pivovar 
v portfoliu nemá," vysvětlil firemní šéf pro obchod restaurací a hospod Tomáš Mráz. Ve vybraných podnicích, které se zapojily do akce s názvem Volba sládků, budou k mání piva, na něž u plzeňského pivovaru nejsou jeho zákazníci zvyklí. Vůbec poprvé v historii uvaří například piva typu IPA, stout nebo ale.

Pivovar se brání, že by tyto aktivity byly reakcí na nástup minipivovarů v Česku, díky nimž se značně zvýšil pivařům výběr různých typů a stylů piv. Prazdroj se odvolává na vlastní výzkum, podle něhož 58 procent spotřebitelů si žádá oživení sortimentu ve svých oblíbených hospodách. Navíc třetina konzervativních vyznavačů jedné značky by ráda pravidelně ochutnávala i něco jiného. 
A co pivovary určitě potěší, je to, že 93 procent zákazníků je ochotno si za prémiová piva zaplatit až o dvacet procent víc, než kolik nyní platí za piva výčepní.

Zda se pivovarům podaří trend vylidňování hospod zastavit, je ve hvězdách. Zatím se to příliš nedaří. Poslední čísla ukazují, že pivovary loni v restauracích prodaly jen 40 procent své produkce, zbytek v obchodech. Na druhou stranu si lidé stále více žádají kvalitnější piva. „Poklesla spotřeba výčepního piva, naopak vzrostla spotřeba ležáků. Loni se tak křivky spotřeby poprvé téměř setkaly a vyrovnaly na úrovni 47 procent trhu," uvedl nedávno předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Zvláštní piva
V hospodách by tak zákazníky měly udržet zvláštní piva, která v běžných obchodech nebudou k mání. To si ovšem vyžaduje větší nároky i na ty, kteří pivo prodávají. „Nelze hostovi říct, že máme jen speciální pivo. Obsluha musí vědět, co k tomu hostovi říct," uvedl Rostislav Rezek, majitel Restaurace U Libora na Sázavě.

To potvrzuje i Tomáš Mráz. „Prodávat speciální piva je kumšt. Ti lidé, kteří je nabízejí, o tom musí něco vědět," doplnil.

Příští období bude podle generálního ředitele Plzeňského Prazdroje pro českou pivní kulturu klíčové. 
„K zachování této kultury musí spojit síly všichni – pivovary soustředěním na sortiment a kvalitu piva, hostinští důrazem na servis i prostředí, politici vhodnou podporou podnikání a konečně spotřebitelé tím, že budou do restaurací chodit," dodal šéf pivovaru.

Heineken ukončil experiment s menšími lahvemi na pivo. Nechytily se

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:Dušan Kütner

V tichosti se v posledních týdnech tuzemská pobočka Heinekenu vrátila k zavedeným plastovým lahvím o objemu litr a půl. Po necelém roce tak končí s experimentem, kdy zmenšila balení krušovické dvanáctky či zlatopramenu jedenáctky na 1,44 litru. Cenu ale tehdy provozovatel tří tuzemských pivovarů ponechal, takže reálně šlo o zvýšení jednotkové ceny o čtyři procenta.

„Ano, Heineken ČR se vrací k objemu jeden a půl litru u plastových lahví. Objem lahví 1,44 litru nenaplnil naše prodejní očekávání,“ řekla mluvčí tuzemské pivovarské skupiny číslo tři Jana Pikardová k důvodům zpětného chodu. Jak se opětovné zvětšení obalu projeví na ceně, není možné říct, neboť cena se v jednotlivých řetězcích může lišit – například krušovická dvanáctka v síti Albert stojí 45 korun, v Bille o pět korun více, ale nyní v akci je pouze za třicet.

Firma loni zmenšila nejen plastové lahve, ale i plechovky. V jejich případě se tak dokonce stalo o pětinu z tradičního půllitru na čtyři decilitry. U plechovek se ale cena nakonec snížila a návrat k původní velikosti se jich netýká. „Čtyřdecilitrové plechovky si našly svoje fanoušky, protože jsou ideálním kompromisem mezi zažitými půllitrovým a třetinkovým formátem a zároveň nabízejí atraktivní cenu,“ podotkla mluvčí.

Zmenšování obalů bývá obvyklý fígl, jak se vyhnout příliš nápadnému zvýšení ceny. Mnozí výrobci tak před lety zareagovali například na zvýšení DPH na potraviny. Menší obaly při stejné ceně dostaly v minulosti například některé žvýkačky, chipsy, jogurty či oplatky.

Pivovarníci lákají Čechy zpátky do hospod, odborníci na alkoholismus by pivo zdražili

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Ľubomír Smatana

Spotřeba čepovaného piva klesá, lidé raději popíjejí lahvové nebo z plastu. Ještě před pár lety vypili Češi šedesát procent vyrobeného piva v hospodách a zbytek doma. Dnes je to přesně obráceně. Pivovary chtějí tento trend zastavit a hledají různé způsoby, jak na to. Nabízí se ale otázka, proč by měli lidé chodit do hospod, když je Česko stejně první na světě ve spotřebě piva na hlavu. Nižší cena piva vadí i odborníkům na závislosti.

Cena piva v hospodách jistě neklesne, spíše naopak. A zřejmě kvůli tomu žádná vláda nepadne. Pivovary proto musejí hledat jiné cesty, jak do restaurací lidi nalákat.

„Vymysleli jsme projekt Dny českého piva. Chtěli bychom spotřebitelům přiblížit české pivovarnictví, českou tradici. To, že můžeme zapomenout na každodenní shon, sednout si s přáteli a posadit se u dobrého piva a jídla,“ popisuje ředitel Český svaz pivovarů a sladoven Vladimír Balach.

Pivovarníci chtějí „zachovat ducha unikátní české pivní kultury". I to je podle šéfa svazu pivovarů a sladoven důvod, proč udržovat vysokou spotřebu čepovaného piva. „Má to samozřejmě vliv na zaměstnanost i příjmy státního rozpočtu,“ tvrdí Balach.

Nižší spotřeba čepovaného piva ovšem trápí jen velké pivovarnické kolosy. Nezávislé minipivovary úbytek zákazníků nepociťují. Za prvé se podílí na výstavu piva v Česku pouhým jedním a půl procenta, za druhé jsou stále atraktivní novinkami.

„Pro minipivovary je zavedení nového druhu piva relativně jednoduché a nepřináší to nijak velké náklady, takže můžou pořád experimentovat,“ vysvětluje prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Minimální cena alkoholu
Nízká cena piva vadí odborníkům na alkoholismus. Prosazují stanovení minimální ceny alkoholu, která by část konzumentů odradila.

„Toto opatření by bylo velmi účinné k regulaci omezení spotřeby včetně intenzity. Současně by znamenalo snížení příjmů výrobců a distributorů alkoholických nápojů,“ řekl Českému rozhlasu vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík.

Podobný trend, kdy konzumenti kvůli nižší ceně přecházejí k pivu lahvovému a z plastu, evidují ostatní evropské země včetně třeba Německa. Tam poklesla spotřeba čepovaného piva oproti Česku dokonce dvojnásobně.

Raci jsou novými hlídači protivínského pivovaru.

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Jitka Cibulová VokatáPlatan

Raci dokáží upozornit na znečištění vody během několika vteřin. Díky této schopnosti se stanou pomocníky pivovarníků. Jihočeští vědci, kteří se výzkumu raků věnují už několik let, jim v těchto dnech budují nový domov v pivovaru v Protivíně.

Jde se o první potravinářský podnik v republice, kde tento způsob monitoringu čistoty vody vyzkouší. Raci signální se do úpravny vody pivovaru nastěhují za několik dní. „Tady máme raka, který je připraven na to, abychom tu nalepili čidlo. Pět raků bude na té stráži a pět dalších máme jako náhradníky, kteří budou zvyklí na to prostředí, přirozený pracovní ruch, a budou moci vystřídat své kolegy,“ ukazuje Pavel Kozák, ředitel Výzkumného ústavu Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity.

Asi dva centimetry velké čidlo budou mít raci na horní straně hlavohrudi. Pomocí infračerveného záření jsou vědci schopní snímat srdeční tep zvířat. Pokud dojde ke znečištění vody, raci na to změnou svého srdečního tepu upozorní během pár vteřin.

Díky tomu raci ochrání protivínský pivovar i před teroristy. „Mohou fungovat jako ochrana před nějakých zásahem zvenčí, ale jde i o běžné hlídání kvality vody. Abychom zamezili planým poplachům, využíváme pět raků. Pouze v případě, že bude reagovat většina z nich, vyhodnotíme, že se s vodou něco děje, a bude následovat kontrola pomocí chemických analýz,“ dodává Pavel Kozák.

Podle něj bude ještě nějakou dobu trvat, než se raci signální stanou součástí systému v pivovaře. „Potrvá dva až tři měsíce, než se adaptují a než systém vyladíme tak, aby reagoval správně v těchto provozních podmínkách. Do této doby jsme ho používali jen v experimentálních podmínkách pro naše studie,“ vysvětluje Pavel Kozák.

Ke stejným účelům se už v jiných potravinářských provozech a na úpravnách vody využívají pstruzi duhoví. Raci ale kontrolní systém ještě zdokonalí. Pstruzi totiž reagují až na vyšší koncentrace znečištění a navíc rovnou uhynou. Naproti tomu raci reagují už za několik vteřin.

Protivínský pivovar vyzkouší patent jihočeských vědců jako první. „Máme přísný kontrolní systém a jeden ze způsobů, jak řídit kvalitu vody v těch nejjemnějších nuancích, je právě zkusit využít raky,“ komentuje výrobní ředitel Michal Voldřich.

Raky signální uvidí při jejich práci i návštěvníci. „Budeme je sledovat 24 hodin denně kamerou a záběry chceme promítat na monitor, aby je mohli vidět lidé při exkurzích,“ doplňuje Michal Voldřich.

Budvar taví složitou pozici v nový kreativní směr“

Publikováno:před rokemZdroj:Mediář.cz

Boj Budvaru proti úpadku hospodské kultury opět v režii Kaspenu reklamní katy nadchl. Krušovické angažmá „královny“ Čvančarové zavání sexismem. A u Pardála zaujaly ocasy.

1. Budvar i dál říká ne úpadku (58 %)
Budějovický Budvar navazuje na svojí kampaň z minulých let, ve které se snaží „říkat ne“ úpadku hospodské kultury. V předchozích spotech narážel na to, že lidé raději pijí pivo doma a tradiční hospody nemají dostatek klientely. Nejnovější tvorba se zaměřuje na časté pofidérní chování hospodských jako je třeba točení „podmíráků“ nebo šizení jídel v kuchyni. Spot jde v televizích od poloviny dubna, opět se ho ujala agentura Kaspen/Jungen von Matt, produkci obstaralo Bistro.

Budvar se letos chystá vyzvat pivaře, aby se za svou hospodu postavili a v průzkumu odpověděli, proč se do ní vrací. Pokud si v ní dají tři a víc budvarů, mohou vyhrát některé z cen. Průzkum provede společnost ve 200 hospodských zařízení, další exekuce se budou odvíjet podle výsledků.

3. Král Krušovic má k sobě Čvančarovou (43 %)
Pivovarnická skupina Heineken uvedla novou kampaň značky Krušovice k letošnímu mistrovství světa v ledním hokeji. Ke krušovickému Králi se v ní přidala Královna v podání herečky Jitky Čvančarové. Kampaň zahrnuje televizní spot spolu s jeho online verzí. Televizní spoty produkovala Armada Films a režíroval je Tomáš Řehořek. Kreativní vývoj a přípravu zbylé části komunikace zajišťovala agentura VCCP Prague.

Natáčení televizního spotu dokumentovala speciální 360° kamera, která má nabídnout divákům pohled do zákulisí. Pro Česko bude tento formát použit jako promovaný online spot formou pre-roll videí. Herec představující Krále měl tedy při natáčení na hlavě otočnou kameru snímající okolní dění z jeho pohledu. Při natáčení spotu tak vznikla i další videa, v nichž se mohou internetoví uživatelé „stát na chvíli Králem“, tedy vnímat okolí z jeho pohledu a při využití podpory 3D videa i ovládat směr, kam se Král právě podívá – kromě herečky Čvančarové tak mohou zblízka poznat i další herce, kompars, ale také celý štáb, a to i se zvukem. Uslyší i režisérské pokyny Tomáše Řehořka. Tvůrci videí dovnitř ukryli i další postavy, které se v televizní reklamě nevyskytují – například českého panovníka Rudolfa II., který povýšil pivovar Krušovice na Královský pivovar, dvojníka hlavního hrdiny, zamilovanou fanynku či finského fanouška.

4. Pardál rozdává ocasy (41 %)
Značka Pardál, která patří stejně jako vítězná reklama pod Budějovický Budvar, spustila nové reklamní spoty také v polovině dubna. Na rozdíl od Budvaru jsou ale těžištěm prodejů Pardálu obchody, proto značka nezaměřuje spoty městským „hospodským“ směrem, ale naopak se nestydí za to, že cílí na vesnice. Pardál spustil sérii spotů, každý má 15 sekund a jeho hlavním sloganem je Ukaž, zač je toho vocas. I za jejich tvorbou stojí agentura Kaspen/Jungen von Matt, spoty natáčela produkce Savage po českých vesničkách. Televizní kampaň doplní intenzivní promoaktivity, v rámci nichž se rozdají tisíce skutečných mechanických ocasů objevující se v reklamě, které by měly umět pivo otevřít.

Do Ruska nepojedou tanky ale plechovky s pivem

Publikováno:před rokemZdroj:JenProMuže.czPrazdroj

Snad každý Čech je hrdý, když v zahraničí narazí na české pivo Pilsner Urquell nebo tam uslyší chválu na české hokejisty. A právě proto vzniklo spojení těchto dvou fenoménů, aby na MS v hokeji s reprezentovaly to nejlepší, co v ČR máme.

Do várky plzeňského ležáku pro nadcházející šampionát přidali zasloužilí hokejoví reprezentanti pomyslnou špetku národní hrdosti a vyslali Pilsner Urquell společně pro české zlato do českých hospod i do Moskvy. Navíc nejen v tradiční podobě, ale také v limitované sérii plechovek v „hokejových dresech“ národního týmu.

Hokejisté zlaté generace, úspěšní hokejoví reprezentanti Milan Hnilička, Petr Čáslava a Jaroslav Špaček dokončili se sládkem Václavem Berkou várku piva Pilsner Urquell určenou pro české fanoušky doma i v Moskvě, aby jim zpříjemnila chvilky napětí během Mistrovství světa v hokeji v Moskvě. „Pokaždé, když jsem se při svém angažmá v NHL dostal k plzeňskému pivu, zažíval jsem taky pocit sounáležitosti a hrdosti, že pocházím z České republiky a v mém případě i přímo z Plzně,“ komentoval svou přítomnost Jaroslav Špaček, hokejový medailista olympijského Nagana.

Již za necelý měsíc se tak české hospody naplní, aby všichni mohli společně fandit našemu týmu na letošním Mistrovství světa v ledním hokeji. Zkrátka nepřijdou ani fanoušci a hokejisté v Moskvě, ke kterým Pilsner Urquell doputuje také.

„Původně jsme chtěli vyslat do Ruska tanky – ovšem ne ty, co známe z historie, ale pořádné české, pivní. Nakonec ale pošleme hokejové plechovky a sudy, v nich pivo se špetkou národní hrdosti od našich sládků a hokejistů. Ta bude jistě letos v Rusku potřeba,“ říká Luděk Baumruk, manažer značky Pilsner Urquell. Pilsner Urquell samozřejmě myslí i na ty, kteří nemohou vyrazit fandit do hospod ani na šampionát, a připravil pro ně limitovanou edici plechovek s hokejovou tématikou.

I fanoušci budou mít možnost poslat své vzkazy a přání našim reprezentantům do Moskvy. Pilsner Urquell připravuje překvapení ve formě tour po osmi českých městech, kde fanoušci mohou své pozdravy napsat na 2 metry vysokou plechovku Pilsner Urquell. Tu pak společně se soudkem a pozdravy od hokejových legend i fanoušků plzeňský pivovar pošle hokejistům do Českého domu v Moskvě, aby i přes velkou dálku mohli cítit podporu a hrdost Čechů.

Příběh piva z Chříče. Výrazná hořkost, vyvážená chuť. A vaří ho lidi z ústavu

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czChříč

Nechtěl, aby lidé kupovali výrobky z jejich chráněné dílny ze soucitu. Petr Jakubíček začal tedy vařit pivo. Většina zaměstnanců pivovaru jsou klienti ústavu pro lidi s mentální hendikepem. Po roce rozšiřuje výrobu a přemýšlí, jaké další lahůdky by vrhl na trh.

Veřejnost rozhodla. Nejoblíbenější je Zámecký pivovar v Chyši

Publikováno:před rokemZdroj:Karlovarský deníkAutor:Zdeněk HnízdilChyše

V anketě jednoho z ekonomických médií, která se uskutečnila začátkem roku na sociálních sítích a jejíž výsledky jsou známy od dubna, vybrala veřejnost jako nejoblíbenější minipivovar v České republice Zámecký pivovar Chyše. Ten letos také slaví deset let své existence.

Podle majitele Vladimíra Lažanského jej lidé zvolili především díky jejich lásce k pivu, sládkovi, domácí kuchyni, kvalitním surovinám i geniu loci celého místa. Své kulaté jubileum oslaví 1. června.

Minipivovarů je v Česku v současnosti kolem 360 a ten chyšský byl před deseti lety první v Karlovarském kraji. Jeho premiérové várce dokonce požehnal i katolický farář.

„Do jisté míry je pro nás toto vítězství prestiž, jelikož se nejedná o odborné hodnocení, ale o odezvu našich návštěvníků. Je to ocenění za odvedenou práci a dílo," uvedl Lažanský.

Současné místo pro výrobu zlatavého moku tu vzniklo v historické budově, jež byla vystavěna v rozmezí let 1839 až 1841. V areálu se nachází však torza zdí z 16. století, tedy dob renesance, a návštěvníkům slouží rovněž přilehlý zámek a okolí obce.

„Konkurence je vysoká, takže jsme více než potěšeni. Příchozím se tu líbí také kvůli tomu, že vidí, že jsme lidé z masa a kostí, co dali a dávají do záchrany objektu vše," doplnil Lažanský.

Pivní stálice i speciály

Zákazníci si tu mohou pravidelně pochutnat na světlé jedenáctce, polotmavé a tmavé dvanáctce a na až přibližně desítce speciálů, které se tu v průběhu roku vaří. Z nich tu bývají pravidelně k dispozici Velikonoční a Vánoční speciál či světlé třináctky Anton a Leopold. Ve sklepích tu teď také dozrává Vídeňské červené. „K pivu Leopold máme také starou etiketu z 80. let 19. století, kterou dáváme opět na lahve," dodal majitel s tím, že k výčtu nabízených speciálů patří také piva ALE, IPA, APA nebo různá ochucená piva na léto.

Dále se připravuje výroční pivo, které bude k dostání během červnových oslav desátých narozenin. Tato událost se podpoří rovněž výrobou etiket, tácků a samozřejmostí bude i zábavný večer s doprovodným programem.

Kvalitní suroviny a zaměstnanci

Zámecký pivovar Chyše je pak schopen ročně vyrobit až 1 200 hektolitrů piva, přičemž jedna várka se vaří osm až deset hodin.

„Za vším stojí také kvalitní technologie, suroviny a voda. Dále je nutno mít skvělého sládka. Slad kupujeme v Benešově, chmel v Žatci a vodu máme z řeky Střely a žlutické vodní nádrže. Pivovar jsme otevřeli v roce 2006 a od té doby u nás pracuje původně českobudějovický rodák, sládek Robert Maňák. Když jsem ho přijímal, bylo mu dvaadvacet let a praxi měl u Martina Matušky, což je ve světě pivovarnictví pojem. Nyní tu žije a má v této budově také byt. Náš úspěch stojí i na něm, jelikož je do své práce naprosto ´zažraný´," dodal s úsměvem Vladimír Lažanský.

K oblíbenosti tohoto podniku přispívá velkou měrou také kuchyně. Vyrábí se tu domácí bramborové i houskové knedlíky, omáčky, nakládané pochoutky nebo jídla z piva, jako například kachna na černém pivu. Svůj podíl na tom nese rovněž kmenový stav zaměstnanců, takže se kvalita a variabilita nabídky drží stejně vysoko.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.20.10.2017 16:105.628/5.628