Novinky a zajímavosti ze světa piva

Vládní koronavirové restrikce tvrdě dopadají také na ekonomiku regionálních pivovarů. Přestože řadu z nich náležitě vyškolila tvrdá jarní omezení, přece jen pivovarníci neskrývají obavy z důsledků vyhrocené podzimní epidemiologické situace v naší zemi.

Podporu obratu očekávají od zvýšeného prodeje piva v lahvích a petkách, stejně tak, jako z on-line objednávek, pivního rozvozu až domů či od podzimní nabídky speciálů.

Obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz pracuje v nejslavnějším českém pivovaru dvanáct let a podle svých slov dosud nezažil složitější situaci než tu současnou, způsobenou pandemií koronaviru. „Nálada je těžká. Nikdo neví, na jak dlouho lockdown hospod bude. A málokdo věří, že to budou jen ony tři týdny, o kterých se oficiálně mluví,“ říká v pořadu Kapitola. Pivovary, restaurace i hospody byly podle něj na druhé uzavření více připravené, všechny ale i tak čeká masivní propad tržeb v řádu desítek procent.

Restaurace, hospody a bary jsou letos už podruhé nuceně zavřené. Mimořádná opatření vlády přijatá v souvislosti s pandemií koronaviru tak v důsledku dopadají i na pivovary. Obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz v rozhovoru s Vojtěchem Kristenem vysvětluje, že rozdíl mezi jarním a podzimním lockdownem byl hlavně v připravenosti. „Je velký rozdíl mezi tím, když někdo ze dne na den zavře hospody a vy máte ve skladech i u svých zákazníků obrovské zásoby sudového piva, které nemůžete prodávat. Na jaře nebylo jiné řešení než se piva zbavovat, byly to desítky tisíc hektolitrů, které skončily v kanále. Teď postupným omezováním otevírací doby jsme všichni tušili, že se něco děje a chtě nechtě se na to připravovali. Obecně vzato jsme na situaci lépe připraveni. To ale neznamená, že z ní máme radost,“ popisuje situaci Mráz.

Mráz nechce odhadovat, kolik podniků z gastro sektoru letošní rok nepřežije. Uvádí, že po jarním uzavření jich znovu neotevřelo zhruba pět procent. O tom, zda se po podzimním lockdownu tento počet zvýší na dvoucifernou sumu, podle něj rozhodne, zda budou mít provozovatelé možnost aspoň nějak podnikat. „Hospoda přežívá po věky, jsou to odolní podnikatelé,“ neztrácí Mráz optimismus. Citelné škody zaznamenají i samotné pivovary. „Nikdo neví, kdy současný lockdown skončí. Dopad na hospodaření společností je bez nějakých okolků dramatický. Pokud bude trend pokračovat, nenese to s sebou nic dobrého, ztráta tržeb bude drastická. Jsou to mínusy v řádech desítek procent, každý pivovar to bude mít jinak, rozhoduje poměr čepovaného a baleného piva,“ vysvětluje Mráz.

Jaké dopady bude mít současná situace na hospodskou kulturu? S jakými otázkami se provozovatelé restaurací, barů a hospod na pivovary nejčastěji obrací? A jak pivovarníci vnímají vládní opatření? Podívejte se na celý rozhovor.

Malé i velké pivovary v Česku řeší, co s vyrobeným pivem, které kvůli zavřeným restauracím nemají komu prodat. Podle pivovarnického svazu dokonce hrozí, že pokud vláda opatření neuvolní na začátku listopadu, budou muset začít zásoby piva vylévat.

Výroba piva je stále v plném provozu. Sklady jsou plné a odbyt kvůli zavřeným restauracím prakticky žádný. Pivovary tak znovu řeší, co s už navařeným pivem. To s nejkratší dobou trvanlivosti se snaží prodat.
Do restaurací jde až 40 procent z celkové produkce pivovarů. Těm se jen během dvou uplynulých týdnů ve skladech nahromadilo na 300 tisíc hektolitrů navařeného piva.

"Pivovary se v současné době vypořádávají s výrazným poklesem odbytu. V případě, že se restaurace a hospody na začátku listopadu neotevřou, budeme opět muset přistoupit k likvidaci piva,“ řekla ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.
Některé pivovary už navíc řeší, jestli vracet peníze za sudy, které vyexpedovaly do zavřených restaurací. Obrovské problémy řeší i minipivovary. Třeba jihlavský má už teď navařeno 35 tisíc litrů piva navíc, na které nemá odbyt.

"Situace je mnohem složitější než jaře. Přišli jsme o 80 procent tržeb,“ uvedl majitel pivovaru MADCAT Jakub Tomanec.
Během první vlny koronavirové epidemie se muselo v České republice zlikvidovat až 1,5 milionu hektolitrů piva.

Pivovar Holba zvítězil se svým pivem Holba Horské byliny Nealko v nově vytvořené kategorii míchaných ochucených piv na prestižní tuzemské soutěži Pivní speciál roku 2020. Po řadě úspěchů pivovaru i na mezinárodní úrovni s tradičními pivy se tentokrát jedná o ocenění nealkoholického piva.

Do 11. ročníku soutěže CEREVISIA SPECIALIS – Pivní speciál roku přihlásilo celkem 10 pivovarů 42 vzorků. V nově vytvořené kategorii míchaná ochucená piva, která byla vyjmuta z kategorie neobvyklých piv, soutěžilo letos 6 piv. Společně ji ovládla a o první místo se podělila piva Holba Horské byliny Nealko, vyráběná v hanušovickém Pivovaru Holba, spolu s Birell Pomelo Grep.

„Z vítězství máme velkou radost, protože jde o úspěch v relativně nové, nicméně velmi perspektivní, kategorii piv. K nealkoholickým a ochuceným pivům přistupujeme stejně pečlivě jako k výrobě tradičních piv, tedy s důrazem na kvalitní lokální suroviny a propojení s přírodou našich hor – Jeseníků. Výborně to funguje i v této kategorii,“ komentoval úspěch nealkoholického piva Ing. Vladimír Zíka, ředitel Pivovaru Holba Hanušovice.

Hodnotiteli soutěžních vzorků byl dvacetičlenný degustační tým složený ze dvou komisí. Porotu tvořilo dvanáct školených degustátorů např. ze Zemědělské univerzity v Praze, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Střední průmyslové školy potravinářských technologií Podskalská a VÚPS. Dále byla porota doplněna sládky z malých pivovarů, které dlouhodobě spolupracují se senzorickým panelem VÚPS. Pivní vzorky posuzovala také osmičlenná skupina významných osobností z oborů mimo pivovarství, které se však pivu a pivovarské problematice dlouhodobě věnují.

Pivovar HOLBA, a. s., tradiční český výrobce (od roku 1874) se sídlem v Hanušovicích je společně s pivovary ZUBR a Litovel součástí pivovarské skupiny PMS. Holba je regionální pivovar s celostátním dosahem, pivo však také vyváží např. na Slovensko, do Německa, Polska, Maďarska, Itálie, Finska, Švédska, Litvy, Estonska, Ruska atd., ale třeba i do Kolumbie.

Nejprodávanějším pivem je 11° ležák Holba Šerák, aktuálně se pyšnící zlatými medailemi z European Beer Challenge (EBC) a World Beer Awards (WBA) a oceněním Výrobek Olomouckého kraje. Úspěchy však slaví také Holba Premium – zlatá na EBC a stříbrná na WBA a druhé místo v soutěži České pivo. Jedinečnou součástí produkce pivovaru je výhradně čepovaný ležák Holba Keprník, vyráběný z podhorských ječmenů a ručně česaného horského chmele.

Dnes byla představena další série unikátních pivních lahví Pilsner Urquell pro tradiční charitativní dražbu na podporu Centra Paraple. Autorem letošních lahví je jeden z nejlepších českých designérů Michal Froněk, spoluzakladatel designového studia Olgoj Chorchoj. Lahev vyrobila česká ikonická sklárna Moser ve spolupráci s hodinářskou manufakturou Bohematic.

Charitativní projekt Aukční lahve pořádá Pilsner Urquell již od roku 2012. Každoročně se limitované edice ručně vyráběných designových lahví draží v předvánočním čase v on-line aukci. Na projektu se v minulých letech podílela zvučná jména českého designu jako Bořek Šípek, Maxim Velčovský, Lukáš Novák a další. Design aukčních lahví je každý rok ovlivněn unikátním příběhem a hodnotami Pilsner Urquell.

Pro vytvoření letošních aukčních lahví oslovil Pilsner Urquell Michala Froňka spoluzakladatele designérského studia Olgoj Chorchoj. Ten si při návrhu aukčních lahví inspiroval hodnotami spolupráce a vzájemné pomoci, které stály u zrodu plzeňského ležáku a jsou velmi aktuální i v této době.

Pro výrobu lahví si Michal Froněk přizval ke spolupráci sklářské mistry Milana Mana a Vlastimila Loušu, a také brusiče Milana Tůmu ze světoznámé sklárny Moser. Na uměleckých zátkách lahví pak pracoval s hodinářskou manufakturou Bohematic. Jednotlivé lahve budou zabaleny do dřevěných pouzder ručně vyrobených plzeňskými pivovarskými bednáři. „Události letošního roku nám znovu připomněly, jak důležité je umět se spojit pro dobrou věc. Aukční lahve pro Pilsner Urquell jsou dalším dokladem toho, že spoluprací individualit s originálními myšlenkami vznikají jedinečná nadčasová díla a smysluplná řešení,“ hodnotí letošní kolekci Michal Froněk.

Aukční lahve pro rok 2020 symbolizují hodnoty, které stojí za jedinečností a úspěchem piva Pilsner Urquell. Unikátní plochý brus, provedený mistry brusiči ze sklárny Moser, umožňuje vzájemné designové propojení všech lahví do jednoho celku a je proto symbolem spojení individualit pro společnou věc. „Naši skláři do projektu přinášejí neopakovatelnou originalitu čistě ruční výroby křišťálu, kterou zdokonalujeme už 163 let. Společnost Moser je potěšena, že může přispět k projektu Pilsner Urquell Aukční lahve, jehož výtěžek pomůže Centru Paraple,“ uvádí Martina Jirásková, ředitelka marketingu sklárny Moser.

V letošním roce bylo mimořádně vyrobeno jedenáct lahví, které jsou symbolicky propojeny, takže společně vytváří jeden celek. V něm má každá láhev svou roli. Ta jedenáctá je o něco větší, stojí uprostřed a je objímaná deseti lahvemi, určenými pro letošní aukci. Stane se symbolem podzimní sbírky veřejnosti na portále HitHit. Pokud se v ní podaří nashromáždit potřebné prostředky, bude vybraná částka společně s jedenáctou lahví slavnostně předána Centru Paraple. Podobně jako myšlenka letošního projektu Aukčních lahví se sbírka ponese v duchu spolupráce a spojení sil. I z toho důvodu se Centrum Paraple společně s Pilsner Urquell spojilo s dalšími partnery projektu a připravilo si pro veřejnost unikátní dárky a exkluzivní zážitky.

Dosud dražby Aukčních lahví vynesly 11 milionů korun. Zatím nejvyšší částku se podařilo vydražit v roce 2018, kdy za lahve dle návrhu dvojice Václav Mlynář a Jakub Pollág získalo Centrum Paraple 2 759 988 Kč. „Jsem hrdý, že už devátým rokem pomáháme prostřednictvím tohoto výjimečného projektu hendikepovaným. Udržujeme tak více než 170 let starou tradici, po celou dobu Plzeňský Prazdroj pomáhal lidem ve svém okolí i celé společnosti. Letos jsme se rozhodli připomenout hodnoty spolupráce a vzájemné pomoci, které jsou dnes tolik aktuální. Zároveň chci poděkovat Centru Paraple za nesmírně potřebnou práci, kterou již dvacet let dělá pro handicapované, a taky dražitelům, kteří se aukcí účastní,“ říká generální ředitel Plzeňského Prazdroje Grant Liversage.

Letošní charitativní on-line aukce deseti designových lahví proběhne 10. prosince na serveru Mall TV.

Každý Čech vypije za rok v průměru 284 půllitrů, neboli pět a půl piva týdně. Upozorňuje na to Český statistický úřad (ČSÚ). Ve speciální grafice přináší i další zajímavosti týkající se českého pivařství. Pití piva je podle statistiků součástí naší kultury a národní pýchou.

„Průměrný Čech vypije každý týden zhruba pět a půl piva. Pivo je v naší zemi součástí kultury, symbolem odpočinku a socializace, národní pýchou i tvůrcem pracovních míst,“ napsal úřad ve své twitterové grafice.

Statistiky ukazují, že se od 70. let roční spotřeba piva drží v České republice na 150 litrech na osobu, což je 300 velkých piv. Lidé však stále více preferují ležák oproti výčepnímu pivu. Zásadním způsobem roste také počet minipivovarů, který v roce 2020 dosáhl čísla 500.

„V Evropě v pivu patříme ke špičce, ať už jde o produkci chmele či objem produkce. V produkci chmele jsme v Evropě hned za Německem, ve světě jsou před námi pouze Spojené státy americké,“ dodává ČSÚ.

Ve výrobě piva je na čele Německo, kde se ho loni vyprodukovalo osm miliard litrů. Následuje Polsko s necelými čtyřmi miliardami litrů, Nizozemsko (2,5) a Belgie (2,4 miliardy litrů). V Česku se v roce 2019 vyrobilo 1,9 miliardy litrů piva.

Obchodní řetězce v posledních dnech zaregistrovali zvýšený prodej alkoholu včetně piva nebo vína. Zatím největší měl být o víkendu, kdy se projevilo uzavření restaurací. Ty mohou od středy prodávat jen přes okýnko. Nabízet sice hospodští mohou kromě jídla i alkohol, lidé ho ale nesmí konzumovat na veřejnosti.

Univerzita Karlova bude mít příští rok první ze zamýšlené řady vlastních piv uvařených podle unikátní receptury. Originální nápoj ideově vznikl na Matematicko-fyzikální fakultě UK, jeho recepturu připravil Výzkumný ústav pivovarský a sladařský. Produkt uvede na trh Pivovar Ferdinand pod názvem Pěkný číslo. Na trhu by se mělo objevit v březnu 2021.

Několikaletý proces příprav výroby nového originálního nápoje završil ve čtvrtek 15. října slavnostní podpis memoranda o spolupráci mezi všemi třemi zmíněnými institucemi. Má v sobě spojit tradice a inovace a tím vystihovat jejich ducha.

„Pivo je inspirované číslem π, které se také symbolicky promítá do jeho receptury i názvu,“ vysvětluje proděkan Matematicko-fyzikální fakulty UK pro propagaci Martin Vlach. „První nápad byl vlastně recese, když matfyzáky napadlo psát slovo pivo jako π v kroužku (πvO). Postupně však dostal vážnější podobu. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, se kterým matfyz dlouhodobě spolupracuje, vyvinul v rámci svého výzkumného záměru unikátní recepturu, která je v mnoha směrech inspirována přibližnou hodnotou čísla π, tedy 3,14.“

Ve výrobě se využívají tři druhy chmele (Žateckého poloraného červeňáku, českého Kazbeku a německého Huell Melonu), jeho stupňovitost je kolem 14 a obsah alkoholu zhruba 6,28 %, což odkazuje k dvojnásobku π. I proto nakonec nápoj dostal název Pěkný číslo. „Nápad z matfyzu se nám líbil, protože, pokud víme, zatím žádná receptura piva nebyla inspirována konkrétním číslem. Zajímavost nového nápoje však spočívá i v oblasti předepsané výrobní technologie a surovin. I v tomto ohledu je přínosem pro současné pivovarnictví,“ upřesňuje ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského Tomáš Brányik.

Zkušenost s výrobou piva do projektu vnáší benešovský Pivovar Ferdinand. „Jde o středně velký pivovar, který stále dodržuje tradiční výrobní postupy, jako je varna, otevřená spilka a ležácké tanky. Vše je u nás přírodní proces, tedy žádná chemie a urychlená výroba,“ ujišťuje jednatel pivovaru Petr Dařílek. Zavedení nové receptury do výroby vyžaduje vstupní investice. Ferdinand však receptuře věří, protože zapadá do jeho vlastní obchodní politiky. Nový nápoj má mít v chuti nádech karamelu, jemného cukrového melounu se stopami manga a vanilky i bylino-kořenité aroma s tóny máty a tymiánu.

Než se objeví první láhve Pěknýho čísla na trhu, zbývá ještě najít jeho vizuální podobu. Matfyz proto vypisuje na webu peknycislo.cz soutěž pro širokou veřejnost o grafické zpracování jak etikety, tak dalších vizuálně propagačních prvků nového nápoje. Návrhy je možné zasílat až do 20. listopadu 2020.

Smoked Iron je pivo pro železné borce, protože pochází ze samotného nitra Železných hor. Zakouřená “třináctka” totiž není pití pro žádnou slečinku. Iron je jako krajina Železných hor, odkud pochází – trochu hořký, s plnou chutí a vůní, a je vyrobený z té nejčistší živé vody. A stejně jako syčí žhavé železo při ponoření do vody, zasyčí i Iron ve vypitém půllitru.

Pivo je svrchně kvašené pivo (IPA – India Pale Ale), vyráběné z ječného sladu, pivo typicky vyšší stupňovitosti v polotmavém vydání, slad je tzv. “nakouřený“.

Pivo se prodává v litrových plastových lahvích za 85 korun nebo 0,5l ve vratném skle za 50 korun. Koupíte jej v sídle Vodních zdrojů Chrudim, č.p. 138 pod Širokými schody, a to každý všední den od 9:00 do 15:30. Zde také pořídíte i pěkné pivní etikety a tácky. A nebo se stavte na chrudimském náměstí v Peciválu mlsném. Dále ho pak určitě seženete na všech akcích Geoparku Železné hory, jen co to současná situace dovolí.

Pandemie koronaviru tvrdě dolehla na restaurace a bary. Podobně jako během jara totiž i na podzim vláda rozhodla o uzavření provozoven. Ty nyní můžou maximálně prodávat jídlo přes okénko, ale alkohol nikoliv. Redakce CNN Prima NEWS vyzpovídala hospodského z restaurace v centru Prahy. Ten popsal těžkosti, které kvůli opatřením čekají celé řady restauračních podniků.

Uzavření restaurací znamená, že jejich provozovatelé přijdou nejen o tržby za prodaný sortiment, ale i o část nakoupených věcí. Téměř tři týdny trvající opatření, které by se mohlo navíc prodloužit, totiž může mít za následek, že se některé potraviny zkazí, a dotknout se to může i piva.

Nejinak je tomu v Restauraci u Dandů na pražských Vinohradech. Jeden ze zdejších hospodských Václav Havlín CNN Prima NEWS řekl, že se s kolegy snažili v posledních dnech možné ztráty minimalizovat. „Doufejme, že se nic nezkazí. Něco jsme včera prodali, něco jsme vyhodili, něco se zamrazilo,“ řekl hospodský.

Mnohem horší situace je však právě u piva. Do restaurace totiž v pondělí, tedy pouhé dva dny před středečním zavřením, dodavatel přivezl plný tank piva z plzeňského pivovaru. Tank, v němž bylo tisíc litrů. Něco málo sice během pondělí a úterý stihli štamgasti vypít, ale zůstává téměř plný. Nyní tak hrozí, že skončí v kanalizaci. „Má to sice asi tři až čtyři týdny záruku, ale tvrdí se, že vydrží tak deset dní. Poznáme to, až znovu otevřeme. Pokud bude pivo kalné, tak se vylije, to se nedá prodávat,“ řekl Havlín.

Během úterý v restauraci proběhla rozlučková akce, na kterou dle Havlína přišlo velké množství lidí. To bude pro restauraci poslední akce na určitý čas. V plánu totiž není ani prodej jídla přes okénko, k čemuž přistoupily jiné provozovny.

Hospodský: Nemyslíme si, že by se v restauracích lidé nakazili
„Samozřejmě nám to strašně moc ublížilo. Byli bychom radši, kdyby bylo otevřeno,“ uvedl k samotnému uzavření hospod a restaurací Havlín z vinohradské Restaurace u Dandů. Připomněl slova vládních představitelů, že se koronavirus šíří také v restauracích. Sám má ale jiný názor. „Já s tím nesouhlasím. Celý náš ansámbl s tím nesouhlasí, ale když si to říkají pověřené osoby...,“ dodal Havlín.

Ten se vyjádřil i k výrokům premiéra Andreje Babiše (ANO) a prezidenta Miloše Zemana, které se týkaly právě hospod. Babiš během sobotní mimořádné tiskové konference ještě před oznámením, že dojde k zavření restaurací, vyzval hosty, aby se před nimi neshlukovali, přičemž zmínil i hospodské, kteří se dle Babiše mají o situaci před hospodou starat.

Podle Havlína však na to hospodští ani nemají právo. „Babiš jen kope kolem sebe a chce, aby lidi dělali jeho práci. O chodník se má starat policie, městská či státní. Kdyby se o to pokoušel hospodský, tak by taky mohl dostat pár pohlavků,“ prohlásil Havlín.

Zeman následně v rozhovoru pro deník Blesk řekl, že podniky, které nejsou schopny využít úvěrový program COVID III, ať zkrachují. Bral by to za pročištění trhu. S tím vinohradský hospodský nesouhlasí. „Jsou to jen bláboly a pan Zeman už to, bohužel, co se týče intelektu, má za sebou,“ zakončil Havlín.

Restaurace jsou kvůli pandemii koronaviru uzavřené od 14. října až do 3. listopadu, tedy do konce nouzového stavu. Jedinou možností, jak dále prodávat sortiment, je mít otevřené okénko. To můžou mít restaurace do 20:00, zároveň ovšem nesmí prodávat alkohol. Výjimkou jsou hotelové restaurace. Uzavřené do 3. listopadu musí být i bary.

Hospodářská lesnická škola ve Frýdlantu pokřtila letošní v pořadí již třetí várku piva a rozšířila dosavadní chmelnici. Navíc by chtěla vyzkoušet i úplně nový typ chmelového moku, nealko pivo.
Celkem o dvacet nových chmelových kořenáčů se rozšířila současná školní chmelnice. Stejně jako v loňském roce i letos se z tohoto chmelu vytvořila dvě piva, Hospodář a Čeledník, která jsou k prodeji v Zámeckém pivovaru Frýdlant. A podle ředitele školy je o školní pivo stále větší zájem. „Poptávka je ve škole i mezi veřejností obrovská,“ sdělil ředitel Miroslav Kudrna.

První nealkoholické pivo by mohlo vzniknout již příští rok. Vařit by se mělo podle receptury nealkoholického Zera ze Zámeckého pivovaru Frýdlant. O nealko pivo si řekli sami studenti, ochutnat by ho ale mohli třeba i řidiči, kteří si jinak musí před jízdou nechat zajít chuť. „Pivo je opět vynikající. Nealko pak ocení určitě i ti z nás, kteří často řídíme,“ komentoval místostarosta Jiří Stodůlka.

Do příští úrody musí ještě vzniknout název nového piva, o který se postarají žáci. „Uvidíme, co k Hospodáři a Čeledínovi přibude,“ dodal ředitel.