Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivní festival v Českých Budějovicích láká na irské a ruské pivo

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Ludmila Mlsová

Světově proslulé irské tmavé pivo se smetanovou pěnou Guinness, ale i holandské a ruské speciály jsou tahákem letošního 28. Mezinárodního pivního festivalu. Čtyřdenní akci bude hostit od středy do soboty českobudějovická Gerbera ve všech prostorách včetně restaurace.

Velcí i malí producenti představí svůj sortiment ve 35 stáncích.

„Bude se čepovat pivo z více než čtyřiceti pivovarů, víc nám prostor bohužel nedovolí. Na čepu bude sto druhů piv, celkem pivovarníci přivezou okolo dvou set druhů piv. Návštěvníci ochutnají i oceněná piva, která vzešla z odborných degustací,“ zve ředitel festivalu Alois Srb.

Pořadatelé v českobudějovické Gerbeře nabídnou 600 míst k sezení a dalších 200 okolo stánků ke stání.

Restaurace připravuje speciální festivalový jídelníček, kde hosté najdou i hovězí tatarák, marinovanou vepřovou krkovičku nebo vykostěné vepřové koleno.

„Návštěvníci mohou ochutnat světový skvost, irské pivo Guinness, a to hned několik druhů. Další perlou bude ruský stánek, kde se bude denně točit sedm druhů ruských piv. Jsou to samé speciály od světlých až po úplně nejsilnější tmavá piva, stouty. Nabídku doplní evropskými pivy z Holandska a Anglie, ale také lahvovými z ruského trhu, která mají krásné etikety,“ sdělil Srb s tím, že tato piva se na českém trhu běžně nevyskytují.

Novinkou bude výstavní pivo Budivoj. Tento nepasterizovaný světlý ležák je připraven v litrovém plastovém obalu i točený.

Každý host si může u vstupu na pivní festival koupit malý korbel s vyznačenou mírou jeden decilitr. U libovolného stánku s ním může požádat o načepování ochutnávky za jednotnou cenu devět korun.

Vedle standardní nabídky piv české a slovenské produkce mohou zájemci ochutnat piva z českých minipivovarů, které se na pivní přehlídce představí poprvé: Brewery Český Krumlov, Popelín a Trojan Třebíč, Lyer Modrava, Krkonošský medvěd Vrchlabí a vítězové z minulých ročníků - Mayzus Breweries Company Chotoviny a Pivovar Jílovice.

Tradiční součástí Mezinárodního festivalu piva je soutěž o nejprestižnější českou pivovarnickou cenu Zlatá pivní pečeť. Ta se odehrává ode dneška do pátku v hotelu Malý pivovar.

„O Zlatou pivní pečeť letos usiluje přes 200 přihlášených pivovarů z České republiky a zahraničí celkem ve 32 kategoriích a také ve dvou kategoriích ciderů. Je to opravdu prestižní soutěž, během jednoho dne se nalije zhruba deset tisíc skleniček, které degustátoři ochutnají a posoudí,“ přiblížil Srb.

Poprvé se degustací účastní pivovary z Chile a Mexika, tradičně pak třeba z Japonska, USA, Kazachstánu, Rakouska, Německa, Belgie, Irska a nejvíc ze Slovenska.


Zelené pivo se už chystá

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České nápojeStarobrno

I letos se začalo ve varně pivovaru Starobrno vařit slavné Zelené pivo. Už potřinácté. V Brně se pití zeleného speciálu už dávno stalo součástí velikonočních tradic, konkrétně Zeleného čtvrtka. Přesně v tento den mohou hospodští Zelené pivo začít čepovat. Letos Zelený čtvrtek připadá na 29. březen.

Třináctka Zelené pivo se připravuje podle receptury, která se za celých třináct let vůbec nezměnila. Zelené pivo se vaří z kvalitní vody, speciálního světlého moravského ječného sladu a jakostního žateckého chmele tradičním způsobem na dva rmuty. V přesně daný okamžik se při vaření do mladinového kotle přidává speciální bylinný výluh. „Výluh se připravuje z několika druhů bylin. Je koncentrovaný a silný, řádově jsou ho potřeba litry. Doba kontaktu bylin s vroucí vodou se při přípravě výluhu pečlivě hlídá,“ řekl manažer kvality Jiří Brňovják.

Poté, co se pivo ve varně uvaří, osm dnů kvasí a pak několik týdnů dozrává při teplotě kolem jednoho stupně Celsia, čímž se chuťově zakulacuje a získává typický buket a říz. Nakonec se do něj přidává likér. „Zelená barva našeho piva je kombinací několika důležitých faktorů. Používáme světlý ječný slad, vyráběný pouze pro tuto příležitost. Nezbytností je samozřejmě bylinný výluh a likér. Suroviny a ingredience spolu s unikátní technologií dělají Zelené pivo tím, čím je. Na jeho vaření si dáváme záležet. Dobře víme, jak moc se na ně všichni těší. A my v pivovaru taky,“ konstatoval ředitel a vrchní sládek pivovaru Starobrno Ondřej Koucký.

Vaření Zeleného piva a lití speciálního výluhu si nikdy nenechá ujít ani výrobní ředitel společnosti HEIENEKEN Milan Schramm, který v minulosti ve Starobně několik let působil i ve funkci vrchního sládka a ředitele pivovaru. „Jsem na Zelené pivo moc hrdý. Je přece skvělé, že se speciál právě z našeho pivovaru Starobrno stal neodmyslitelnou součástí velikonočních svátků. Spotřebitelé vzali Zelené pivo za své – a my jsme tomu rádi,“ řekl Milan Schramm, který při lití výluhu nebude chybět ani dnes.

Ačkoli se Zelené pivo zrodilo na Starém Brně, jeho sláva už dávno překročila hranice Brna i jižní Moravy. Čepuje se nejen v celé České republice. V posledních letech zachutnalo i našim slovenským sousedům. Milovníci Zeleného piva ho letos budou mít k dispozici stejné množství jako vloni – 4700 hektolitrů, přičemž zhruba 500 hektolitrů z tohoto množství je určeno k exportu právě na Slovensko.

Skalní příznivci za Zeleným pivem každoročně vyrážejí především do Pivovarské restaurace, na její terasu a na Mendlovo náměstí. V posledních letech se přidávají i nové atrakce – například zeleně nasvícené památky včetně hradu Špilberku či okružní jízdy Šalina pubem se Zeleným pivem na palubě. Na to vše a další zajímavosti, koncerty a zábavu, se Brňané mohou těšit i letos. Přípravy už začaly.

Byty místo vaření piva nebo snad prodej? Fámy, říká správce vyškovského pivovaru

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Alena GrycováVyškov

Místo kvasných kádí byty. Majitel chce prastarý vyškovský pivovar prodat. Zprávy, které se šíří městem, ale popřelo ministerstvo zemědělství, které prostřednictvím své společnosti Jihomoravské pivovary objekt spravuje.

Podle mluvčí rezortu Heleny Šindlerové prodej není vzhledem k neukončenému soudnímu sporu s bývalým nájemcem možný. „Informace týkající se přípravy prodeje pivovaru, popřípadě úvahy o výstavbě bytů na jeho místě, nejsou pravdivé. Preferujeme využití, které ve městě zachová pivovarnickou tradici,“ ujistila pro Deník Rovnost Šindlerová.

Názory Vyškovanů se různí. Třeba Dominik Slovák je za přístup ministerstva rád. „Tradice vaření piva je ve Vyškově dlouhá a věřím, že i přes problémy na ni půjde znovu navázat. Možná by pomohl i nový majitel, soukromník,“ přemítal.

Naopak Tomáš Petržela by prý ocenil spíš bytovky. „Pivo už se v pivovaru stejně nikdy vařit nebude. I kdyby ano, myslím, že má svou slávu za sebou,“ řekl s tím, že bytů je ve Vyškově málo.

O dalším osudu pivovaru ministerstvo nyní nemůže rozhodnout. Kvůli soudu s nájemcem, firmou Czech Beverage Industry Company. Ta Jihomoravské pivovary zažalovala za ušlý zisk v desítkách milionů. Kvůli závadě na pasteru prý pivo oxidovalo.

Na posledním soudním jednání loni v září rozhodl soudce Petr Ševčík, že vadu a možné ovlivnění piva posoudí nezávislý znalec. „Trochu nás zdrželo, že si obě strany vyžádaly materiály, které jim pomohly specifikovat otázky pro znalce. Nyní už je mám, takže v dohledné době ustanovím znalce. Vyhodnocení bude chvíli trvat, může se jednat o tři, ale i šest měsíců,“ nastínil.

Zatímco osud vyškovského piva je nejistý, černohorské má své místo na mapě pivařů jisté. Od roku 2010 patří do pivovarnické skupiny Pivovary Lobkowicz, pod níž pivovar zvýšil výrobu. Například loni černohorské pšeničné pivo Velen získalo ocenění Pivo České republiky. Pivovar tak obhájil své prvenství z roku 2016. Od třiadvacátého února také uvede na trh nové pivo Sea Witch IPA.

Majitel minipivovaru Kněžínek: Už mě nebavilo kupovat si pivo

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Euro.czAutor:Markéta MazancováKněžínek

Věčný rebel František Kněžínek začínal s podnikáním ve stavebnictví. Ještě před tím byl na zkušené v Německu a postupně si osvojil řadu řemesel. Jeho poslední „štací“ je zatím minipivovar, ale ani u něj nezůstalo. „Jsem věčný budovatel,“ říká.

Na otázku, co doporučuje začínajícím podnikatelům, třiapadesátiletý František Kněžínek odpovídá: „Vykašlete se na to, je to jen hrozná dřina. Podívejte se na mě, celý život dřu a dnes tady dělám topiče a zametám dvůr.“ Je ale zřejmé, že hovoří s nadsázkou. Na to, co vybudoval, je hrdý. A neměnil by.

Pád a poznání
Vždycky byl tak trochu rebel a nikdy mu nechyběl tah na branku. Za komunistů měl dvě práce. První ve Škodovce a druhou ve Sportsevisu (obor výškové práce). „Nikdy jsem nepočítal, kolik hodin mám odpracováno, prostě jsem dělal tak dlouho, jak bylo potřeba. Chtěl jsem mít hodně už tehdy a dělal jsem pro to maximum,“ vzpomíná.

Hned po revoluci s kamarádem Vencou ořezávali stromy, myli okna, natírali věže „a tak podobně“. Během dvou let poznal všechny klempíře, pokrývače, tesaře v okolí a ti ho následně přivedli k další práci. Od obecního úřadu ve Štěpánovicích si koupil Avii MP13 a vyrazil s ní na zkušenou do Německa. Ta ale netrvala dlouho, ukončil ji pád z lešení.

Přesto tam nabyl zkušenost, která se mu později náramně hodila. „Myslím, že do Německa by si to měl jít zkusit každý. Přístup Němců k práci a jejich produktivita je nesrovnatelná s naší náturou. Rozhodně se nedá říct, že jsou to větší dříči, ale mají vše precizně zorganizované.”

Návrat domů
Podle pořekadla všude dobře, doma nejlíp se po uzdravení z pádu do Německa už nevrátil. Vydělával tam víc, ale vadilo mu, že nic nebuduje, že po něm nic nezůstává. „Peníze jsou přece jen něco nehmatatelného. Já potřebuji mít viditelný cíl,“ dodává.

Tou dobou bylo Františkovi 28 let, byl ženatý a měl dvě malé děti, o které se starala výhradně manželka. Otevřeně přiznává: „To je také podle mého názoru jeden z důvodů, proč ženy jen málokdy v podnikání uspějí. My muži umíme ´zapomenout̕, že máme nějakou rodinu, a pracujeme klidně od nevidím do nevidím.”

Po návratu z Německa obnovil staré konexe a založil vlastní stavební firmu zaměřenou především na střechy. Sám byl překvapený, jak rychle se rozrostla. Brzy měla 86 zaměstnanců – hlavně pokrývače, tesaře, zedníky.

Ale ty začátky…
V roce 1998 František Kněžínek bydlel i působil pouze v pronajatých prostorách. První kancelář otevřel u sebe doma. Avii parkoval na sídlišti mezi ostatními auty a s úsměvem vzpomíná: „V zimě v mrazech špatně startovala. Tak jsem musel vstávat každé tři hodiny, nastartovat ji a zase jít spát. Jinak bych ráno neodjel. Když jsem pak ráno nastartoval, celé sídliště zahalila hustá mlha z výfuku.“

O rok později koupil první vlastní podnikatelské prostory, „statek“, jak sám objekt nazývá. Když ho na místo vezl realitní agent, František se bál, že to nepřežije. Natolik byla cesta krkolomná a místo odlehlé. Nicméně objekt ho natolik zaujal, že ho hned koupil. To ještě netušil, že z téhle původní ruiny vznikne největší a nejoblíbenější komplex s minipivovarem v Českých Budějovicích a širém okolí.


UPC Internet je ještě rychlejší. Více zábavy pro Váš domov
Pouze do 14. 2. Nokia 6 pro stávající i nové zákazníky už od 995 Kč!
Nepřehlédněte
Důvěrnice bývalé jihokorejské prezidentky Čche Son-sil přichází k soudu
Důvěrnice jihokorejské exprezidentky byla odsouzena na 20 let za korupci
Zdeněk Bakala
Bakala miliardy vracet nechce. Žalobu insolvenčního správce OKD odmítá
Online farmářská hra Big Farm – Hraj zdarma, nic nestahuješ.
Reklama
1. místo v soutěži Plagiarius 2018. Kuchyňská sada struhadel Nicer Dicer Plus. Vlevo originál výrobce Genius GmbH, Německo. Vpravo napodobenina firmy Pingyang County Leyi Gift Co. z Číny.
Trh s padělky má hodnotu 440 miliard eur. Němci ty „nejlepší“ odměňují anticenou
28 hodin týdně v práci. Požadavek německých odborů IG Metall.
Experimenty na pracovním trhu: 28hodinový týden je jen začátek
Škoda Transportation usiluje o tendr za 17 miliard, ilustrační foto
Kellner chce varšavské tramvaje i metro. Škoda Transportation usiluje o tendr za 17 miliard
Limitovaná nabídka: Nokia 6 za 1 995 Kč
Reklama
Euro : Byznys
Majitel minipivovaru Kněžínek: Už mě nebavilo kupovat si pivo
dnes 06:25 - Markéta Mazancová
Sdílet Tweetnout Komentovat
František Kněžínek

Věčný rebel František Kněžínek začínal s podnikáním ve stavebnictví. Ještě před tím byl na zkušené v Německu a postupně si osvojil řadu řemesel. Jeho poslední „štací“ je zatím minipivovar, ale ani u něj nezůstalo. „Jsem věčný budovatel,“ říká.

Na otázku, co doporučuje začínajícím podnikatelům, třiapadesátiletý František Kněžínek odpovídá: „Vykašlete se na to, je to jen hrozná dřina. Podívejte se na mě, celý život dřu a dnes tady dělám topiče a zametám dvůr.“ Je ale zřejmé, že hovoří s nadsázkou. Na to, co vybudoval, je hrdý. A neměnil by.
Pád a poznání

Vždycky byl tak trochu rebel a nikdy mu nechyběl tah na branku. Za komunistů měl dvě práce. První ve Škodovce a druhou ve Sportsevisu (obor výškové práce). „Nikdy jsem nepočítal, kolik hodin mám odpracováno, prostě jsem dělal tak dlouho, jak bylo potřeba. Chtěl jsem mít hodně už tehdy a dělal jsem pro to maximum,“ vzpomíná.

ADVERTISING
inRead invented by Teads

Hned po revoluci s kamarádem Vencou ořezávali stromy, myli okna, natírali věže „a tak podobně“. Během dvou let poznal všechny klempíře, pokrývače, tesaře v okolí a ti ho následně přivedli k další práci. Od obecního úřadu ve Štěpánovicích si koupil Avii MP13 a vyrazil s ní na zkušenou do Německa. Ta ale netrvala dlouho, ukončil ji pád z lešení.

Čtěte také:
Mléko je pro telata. Mladý pár uspěl s Nemlékárnou

Přesto tam nabyl zkušenost, která se mu později náramně hodila. „Myslím, že do Německa by si to měl jít zkusit každý. Přístup Němců k práci a jejich produktivita je nesrovnatelná s naší náturou. Rozhodně se nedá říct, že jsou to větší dříči, ale mají vše precizně zorganizované.”
Návrat domů

Podle pořekadla všude dobře, doma nejlíp se po uzdravení z pádu do Německa už nevrátil. Vydělával tam víc, ale vadilo mu, že nic nebuduje, že po něm nic nezůstává. „Peníze jsou přece jen něco nehmatatelného. Já potřebuji mít viditelný cíl,“ dodává.

Tou dobou bylo Františkovi 28 let, byl ženatý a měl dvě malé děti, o které se starala výhradně manželka. Otevřeně přiznává: „To je také podle mého názoru jeden z důvodů, proč ženy jen málokdy v podnikání uspějí. My muži umíme ´zapomenout̕, že máme nějakou rodinu, a pracujeme klidně od nevidím do nevidím.”

Po návratu z Německa obnovil staré konexe a založil vlastní stavební firmu zaměřenou především na střechy. Sám byl překvapený, jak rychle se rozrostla. Brzy měla 86 zaměstnanců – hlavně pokrývače, tesaře, zedníky.
Ale ty začátky…

V roce 1998 František Kněžínek bydlel i působil pouze v pronajatých prostorách. První kancelář otevřel u sebe doma. Avii parkoval na sídlišti mezi ostatními auty a s úsměvem vzpomíná: „V zimě v mrazech špatně startovala. Tak jsem musel vstávat každé tři hodiny, nastartovat ji a zase jít spát. Jinak bych ráno neodjel. Když jsem pak ráno nastartoval, celé sídliště zahalila hustá mlha z výfuku.“

O rok později koupil první vlastní podnikatelské prostory, „statek“, jak sám objekt nazývá. Když ho na místo vezl realitní agent, František se bál, že to nepřežije. Natolik byla cesta krkolomná a místo odlehlé. Nicméně objekt ho natolik zaujal, že ho hned koupil. To ještě netušil, že z téhle původní ruiny vznikne největší a nejoblíbenější komplex s minipivovarem v Českých Budějovicích a širém okolí.
Závislost pro každého: Bombus vyváží raw tyčinky do 14 zemí

„Na začátku tam bylo krušno, vše se neuvěřitelně vleklo, práce bylo nad hlavu. A ty průšvihy… třeba když jsem spadl i s malým nakladačem do septiku. A když jsme to chtěli opravit, tak jsem do septiku spadl ještě jednou a zlomil si ruku.“ Dnes už se tomu směje, ale přiznává, že tehdy se necítil nejlépe.

A přidává ještě jednu historku. „Když jsem koupil první kolový bagr, tak jsem s ním chtěl ´slavnostně̕ vjet do dvora. No, a nevšiml jsem si, že rameno podkopu je moc vysoké. Shodil jsem jím klenbu nad vstupní bránou a bagr postavil na zadní.“

Nejen tyhle zkušenosti byly drsné. Musel se vším i sám prokousat. Naučit se, jak řídit firmu, jak zaměstnat tolik lidí, vše správně propočítat. V té době ještě nebylo na trhu třeba tolik literatury o tom, jak vést malou firmu. Všechno poznával za pochodu. Ale uspěl. Hlavně díky své zarputilosti a píli. I když někdy měl namále. Nerad vzpomíná na jedno odpoledne, kdy seděl sám v autě v lese. Přemýšlel o tom, zda by nebylo nejlepší, kdyby finanční nesnáze, které ho tehdy sužovaly, nevyřešil tím, že by si vzal život.

Z hospůdky pivovar
Na „statku“ byly zpočátku kanceláře firmy, sklady a dílny, parkoviště pro stroje a nákladní auta. Až po čase vznikla v přední části budovy malá hospůdka „pro známé“. Nad ní pak postupně vyrostl penzion, a ještě později ve stejném křídle wellness centrum, posilovna a kongresová místnost. Ze staré sýpky, vedlejší budovy, vyrostla velká restaurace s bowlingem. A nakonec tu stál celý pivovar! Tedy přesněji minipivovar.

František Kněžínek a jeho přátelé už prostě měli dost toho kupovat pivo od někoho jiného, a tak se rozhodli, že si ho uvaří sami.

Minipivovarem ale vše nekončí, jak říká „neposedný“ podnikatel. „Jsem věčný budovatel. Mě už to pak ani nebaví provozovat, spíš mě baví pořád něco stavět,“ přiznává.

Takže nebylo divu, když přikoupil ještě starý dům v centru Českých Budějovic, který zrekonstruoval. Dnes tam provozuje restauraci, v níž se podává pouze pivo ze svého pivovaru. A ta restaurace má hodně poetický název Life is Dream. Jako kdyby jím chtěl Kněžínek všem ukázat, jak k životu přistupovat.

Prazdroj zná recept na rovnováhu na trhu

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České nápoje

Generální ředitel Plzeňského Prazdroje a Pivovarů Topvar Grant Liversage dnes v Praze vystoupil na konferenci Retail Summit 2018, jehož hlavním tématem bylo hledání rovnováhy na současném trhu.

Grant Liversage se věnoval rovnováze trhu z pohledu vlastníka značek a pivovarnické společnosti. Upozornil na současný nepoměr mezi promocemi v rámci pivní kategorie v obchodech a skutečnou marketingovou hodnotou jednotlivých pivních značek. Mluvil také o situaci českých hospod, které se potýkají s dopady legislativních změn, jako je zákaz kouření a zavedení EET.

Cestou, jak zvládnout aktuální výzvy v oblasti retailu, je podle něj, ze které mají prospěch nejen oni vlastníci značek, či prodejci, ale i spotřebitel. Jako fungující příklady spolupráce představil Grant Liversage realizaci Coop Terno v Hradci Králové, regálový program pro tradiční trh, Albert Chodov a Glóbus Ústí nad Labem, v On tradu pak nové konceptové provozovny Srdcovku, Radegastovnu a Kozlovnu.

A jaká je podle něj ta nejlepší rovnováha? „Pilsner Urquell perfektně načepovaný na hladinku,“ pobavil přítomné Grant Liversage.

Heineken v minulém roce navýšila svůj čistý zisk o více jak čtvrtinu

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:W4T.czAutor:ČTK

Nizozemská pivovarnická skupina Heineken loni zvýšila čistý zisk o 25,6 procenta na 1,935 miliardy eur (zhruba 49 miliard Kč). Oznámila to dnes firma, která působí rovněž v České republice.

Varovala však, že ekonomické podmínky v letošním roce zůstanou vrtkavé a že na její zisky bude mít negativní vliv vývoj měnových kurzů.

"V roce 2017 jsme dosáhli silných výsledků," uvedl generální ředitel podniku Jean-Francois van Boxmeer. "Během roku jsme se převzetím firmy Brasil Kirin stali druhou největší pivovarnickou skupinou v Brazílii, koupili jsme 1900 hospod od společnosti Punch Tavern v Británii a získali plnou kontrolu nad (americkým pivovarem) Lagunitas," upozornil.

Provozní zisk bez zahrnutí jednorázových položek loni vzrostl o šest procent na 3,76 miliardy eur. Byl tak v souladu s očekáváním analytiků dotazovaných agenturou Reuters. Akcie podniku nicméně zamířily dolů a odepisovaly až pět procent. Podle analytiků stála za jejich poklesem nespokojenost investorů s výhledem pro letošní rok.

Heineken je druhým největším producentem piva na světě. V České republice vlastní pivovary Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno. Skupina Heineken je dlouhodobě trojkou na českém trhu po plzeňském Prazdroji a Pivovarech Staropramen.

Vyškovský pivovar v krizi: Nájemce chce po státu 67 milionů, stát ho chce naopak vyhodit

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Blesk.czAutor:ČTKVyškov

Spory ohledně vyškovského pivovaru se přiostřily. Státem vlastněná společnost Jihomoravské pivovary podala žalobu na vyklizení objektu. Ten má v pronájmu Czech Beverage Industry Company, která chce po státu 67 milionů.

Společnost Czech Beverage Industry Company si vyškovský pivovar pronajala v roce 2011 na deset let. Výstav pivovaru se ze začátku pomalu zvyšoval, pak ale soustavně klesal. Poslední várka byla v pivovaru uvařena koncem roku 2016.

Od této doby se společnost soudí se státem. Nájemce chce 67 milionů korun. Částku si firma nárokuje za údajnou závadu, která vznikla už v roce 2006 na instalované konzervační technologii pasterace.

Případ řeší vyškovský okresní soud, který loni v září rozhodl o zadání odborného posudku. Zatím v případě ale nerozhodl. Nyní má na stole i žalobu Jihomoravských pivovarů na vyklizení areálu pivovaru.

Budoucnost pivovaru okresního rozměru, který má kapacitu kolem 100 tisíc hektolitrů a více než stoletou tradici, je nejasná. „Představy mohou být různé. Byli bychom rádi, kdyby v nějaké podobě byla zachována pivovarská tradice ve Vyškově, na druhé straně jsem realista,“ uvedl předseda představenstva společnosti Jihomoravské pivovary Jaromír Žáček.

Kéž by byl alespoň menší pivovar
Jako reálnější vidí po vyřešení sporů spíše pivovar menšího rozměru, jehož režim by byl ekonomičtější než u současného. „Když vidím, jak se soudní spory táhnou, je to běh na dlouhou trať,“ dodal Žáček.

Czech Beverage Industry Company má vyškovský pivovar pronajatý od státu na deset let. Firma za účetní rok končící předloni koncem října prohloubila ztrátu téměř na 14 milionů Kč. Ve ztrátě je od svého založení v roce 2010.

Výroba piva ve Vyškově spíše klesala a v posledních letech se pohybovala těsně nad hranicí 10 tisíc hektolitrů, což je ve více než staleté historii pivovaru jedno z nejnižších čísel. Majitelem objektu je státem ovládaná společnost Jihomoravské pivovary. Historicky pivovar vlastnilo olomoucké arcibiskupství, které loni boj o restituci tohoto majetku vzdalo.

Pivovar Starobrno loni uvařil rekordních 1,25 milionu hektolitrů

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTKStarobrno

Pivovar Starobrno loni uvařil rekordních 1,25 milionu hektolitrů piva. Je to nejvyšší výstav za více než 140 let existence pivovaru, řekl dnes ČTK ředitel a vrchní sládek pivovaru Ondřej Koucký. Pivovar se blíží své maximální kapacitě, která je nyní 1,5 milionu hektolitrů.

Heineken, který Starobrno vlastní, chce podle Kouckého dál investovat do automatizace nebo zvyšování bezpečnosti v brněnském pivovaru. Jako příklad uvedl rozsáhlou rekonstrukci chladicího systému. Stát bude desítky milionů korun a potrvá zřejmě dva roky. Začít by měla letos.

"Jde o další rozvoj, cílem je udělat pivovar bezpečnější, efektivnější," uvedl Koucký. Podle něj už investice z minulých let pomohly zvýšit maximální kapacitu pivovaru. Ve Starobrnu aktuálně s externími spolupracovníky pracuje kolem stovky lidí.

Starobrno se prosazuje na Moravě a zejména v okolí Brna. Marketing značky je často spojován s hokejovou Kometou Brno. Pivovar kromě tradičních piv vyrábí i speciály, například zelené pivo. Kromě značek Starobrna se v brněnském pivovaru vyrábějí i piva jiných značek, například Hostanu, jehož pivovar ve Znojmě Heineken v minulosti zavřel.

Do skupiny Heineken v České republice ještě patří pivovar v Krušovicích a Velké Březno u Ústí nad Labem. Ostatní provozy, které Heineken v České republice měl, už skončily. Skupina Heineken je dlouhodobě trojkou na českém trhu po plzeňském Prazdroji a Pivovarech Staropramen.

Pivovar Starobrno loni uvařil nejvíce piva za 140 let

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTKStarobrno

Pivovar Starobrno loni uvařil rekordních 1,25 milionu hektolitrů piva. Je to nejvyšší výstav za více než 140 let existence pivovaru, řekl ředitel a vrchní sládek pivovaru Ondřej Koucký. Pivovar se blíží své maximální kapacitě, která je nyní 1,5 milionu hektolitrů.

Heineken, který Starobrno vlastní, chce podle Kouckého dál investovat do automatizace nebo zvyšování bezpečnosti v brněnském pivovaru. Jako příklad uvedl rozsáhlou rekonstrukci chladicího systému. Stát bude desítky milionů korun a potrvá zřejmě dva roky. Začít by měla letos.

"Jde o další rozvoj, cílem je udělat pivovar bezpečnější, efektivnější," uvedl Koucký. Podle něj už investice z minulých let pomohly zvýšit maximální kapacitu pivovaru. Ve Starobrnu aktuálně s externími spolupracovníky pracuje kolem stovky lidí.

Starobrno se prosazuje na Moravě a zejména v okolí Brna. Marketing značky je často spojován s hokejovou Kometou Brno. Pivovar kromě tradičních piv vyrábí i speciály, například zelené pivo. Kromě značek Starobrna se v brněnském pivovaru vyrábějí i piva jiných značek, například Hostanu, jehož pivovar ve Znojmě Heineken v minulosti zavřel.

Do skupiny Heineken v České republice patří ještě pivovar v Krušovicích a Velké Březno u Ústí nad Labem. Ostatní provozy, které Heineken v České republice měl, už skončily. Skupina Heineken je dlouhodobě trojkou na českém trhu po Plzeňském Prazdroji a Pivovarech Staropramen.

Na Starém Brně začali s vařením velikonočního Zeleného piva

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Miroslav Homola

Ve varně brněnského pivovaru se už ohlásily letošní Velikonoce. Přesně deset minut před devátou v pátek dopoledne, kdy technologie dovolila otevřít kotel a vlít do várky speciální extrakt z bylin, se tu začalo s vařením velikonočního Zeleného piva. Nápoje, který na Starém Brně vznikl už před 14 lety jako v té době první speciál v zemi.

Od dob minulých už zelených piv, která se mohou začít čepovat na Zelený čtvrtek, přibylo, ovšem to z Brna si stále uchovává své tajemství. Složení bylin ve výluhu, který dává nápoji charakteristickou chuť, i následného likéru, jenž se do piva přidává jako poslední, dodnes znají pouze čtyři lidé. Tři jsou stále zaměstnanci Starobrna, čtvrtý – spoluvynálezce Zeleného –, vaří pivo ve svém vlastním minipivovaru. Tajemství však zachovává dál. Letos Zelený čtvrtek připadá na 29. březen.

Zelené pivo třináctka se vaří z kvalitní vody, speciálního světlého moravského ječného sladu a jakostního žateckého chmele tradičním způsobem na dva rmuty. V přesně daný okamžik se při vaření do mladinového kotle přidává speciální bylinný výluh.

„Výluh se připravuje z několika druhů bylin. Je koncentrovaný a silný, řádově to je zhruba 10 litrů na celou várku, která je letos 4700 hektolitrů, 600 hektolitrů z tohoto množství putuje stejně jako loni k sousedům na Slovensko. Doba kontaktu bylin s vroucí vodou se při přípravě výluhu pečlivě hlídá,“ uvedl manažer kvality Jiří Brňovják.

Poté, co se pivo ve varně uvaří, osm dnů kvasí a pak několik týdnů dozrává v ležáckých sklepích Starobrna při teplotě kolem jednoho stupně Celsia, čímž se chuťově zakulacuje a získává typický buket a říz. Nakonec se do něj přidává likér.
Mohli by ho prodat mnohem víc

„Zelená barva našeho piva je kombinací několika důležitých faktorů. Používáme světlý ječný slad, vyráběný pouze pro tuto příležitost. Nezbytností je samozřejmě bylinný výluh a likér. Suroviny a ingredience spolu s unikátní technologií dělají Zelené pivo tím, čím je. Na jeho vaření si dáváme záležet. Dobře víme, jak moc se na něj všichni těší. A my v pivovaru taky,“ doplnil ředitel a vrchní sládek pivovaru Starobrno Ondřej Koucký.

„Zeleného bychom mohli vyrobit i prodat mnohem více. Chceme však zachovat ono očekávání, které kolem něj vždycky je a které také způsobuje, že zmizí z píp nejdéle za dva týdny a pak si na něj zase musíme rok počkat,“ dodal ředitel výroby Milan Schramm.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.04.2018 21:206.172/6.172