Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Královský brod v pivovaru

Publikováno:před měsícemZdroj:Město Český Brod

Pro labužníky zlatého moku bude 13. 5. 2017 v pivovaru na akci KRÁLOVSKÝ BROD 580 LET připraveno 14 druhů piv z malých pivovarů a to 10°, 11°, 12° a 13°. (Cena se bude pohybovat od 30 Kč do 38 Kč.)

PIVOVAR KUTNÁ HORA
První písemná zmínka o tvrzi Lorec pochází z roku 1418. Už roku 1544 je zde zmiňován pivovar, sladovna a chmelnice. Historie dnešního pivovaru, ale začíná v roce 1559, kdy tvrz koupil Ondřej Dačický. Ondřejův syn Václav Dačický z Heslova zde roku 1573 nechal postavit nový pivovar. V roce 1589 koupilo tvrz s pivovarem město Kutná Hora za 600 kop grošů. Od té doby byla tvrz až na výjimky trvale v majetku města. Objekt postupně ztratil funkci tvrze a byl stále více přestavován na pivovar. V roce 1593 vařil sládek Václav Zeman pivo Kumperské, v roce 1680 se vařilo pivo Konvent. Roku 1899 vařil pivovar světlý 12° ležák Dačický a 14°černé zdravotní pivo Mincmistr. Na Mezinárodní výstavě v Bruselu roku 1906 získal kutnohorský pivovar medaili a diplom. Čtyřnádobová varní souprava na 150 hl instalovaná roku 1932 je dosud v provozu. Sladovna byla zrušena v roce 1941. V roce 1949 přešel pivovar do majetku Sdruženého komunálního podniku a roku 1953 byl znárodněn. Majetkem města se stal opět v roce 1992. Společnost Pivovar Kutná Hora, spol.s r.o., která měla pivovar v nájmu, vyráběla piva pod značkami Dačický a Lorec. V roce 2001 koupila 100% obchodní podíl společnosti Pivovar Kutná Hora společnost Drinks Union, která jej v roce 2008 prodala společnost Heineken. Společnost Heineken ukončila svoji činnost v pivovaru Kutné Hoře k 31. prosinci 2010. Firma Pivovar Kutná Hora byla opětovně zapsána do obchodního rejstříku v roce 2012 a první várka piva byla uvařena po bezmála tříleté odmlce ku příležitosti velikonočních svátků v roce 2013.

PIVOVAR PELHŘIMOV
Město Pelhřimov získalo právo várečné roku 1552. Nejdříve se pivo vařilo v jednotlivých domech a díky primitivním podmínkám bývalo špatné kvality. V 17. století se proto právovárečníci dohodli na vytvoření jednoho společného pivovaru. Kvůli nevyhovujícím prostorám se pelhřimovský pivovar několikrát stěhoval. Roku 1898 bylo rozhodnuto o výstavbě nového moderního průmyslového provozu, ten byl dokončen následující rok. Byl vybaven nejmodernějšími technologiemi tehdejší doby, jako byl parostrojní pohon, budovu tvořily účelné a prostorné provozovny. Roku 1948 byl pivovar znárodněn a začleněn jako závod do národního podniku Horácké pivovary Jihlava, po reorganizaci roku 1960 do národního podniku Jihočeské pivovary České Budějovice. Po pádu socialismu si kladli nárok na restituci potomci původních právovárečníků, což vedlo k více něž desetiletým soudním sporům. Pivovar byl až do roku 2001 součástí rozpadajícího se státního podniku Jihočeské pivovary, vyráběl v té době 10°světlé výčepní pivo Felix a 12° světlý ležák Poutník. Kvůli nejasné budoucnosti se do pivovaru téměř neinvestovalo a díky tomu se zde udržela tradiční technologie výroby piva.

PIVOVAR LITOVEL
V současném pivovaru v Litovli se vaří pivo od roku 1893 a pivovar tak navázal na tradici výroby piva v Litovli, o níž jsou historické záznamy už od roku 1291. Díky své kvalitě proniklo litovelské pivo za krátkou dobu po otevření pivovaru za hranice hanáckého regionu a v období tzv. „první republiky“ se litovelskému pivu říkalo „moravská Plzeň“. O dobrý zvuk litovelského piva se ve své době přičinil i slavný zápasník Gustav Frištenský, který měl za ženu dceru prvního sládka. Královské pivo Litovel, značka piva, kterou se Pivovar Litovel a.s. prezentuje na tuzemském i zahraničním trhu, má výjimečnou kvalitu, která byla v minulosti i v posledním období několikrát vysoce oceněna odborníky z oboru pivovarnictví na nejprestižnějších výstavách a soutěžích.

PIVOVAR CHOTĚBOŘ
Pivovar Chotěboř je prvním nově postaveným průmyslovým pivovarem v novodobé pivovarské historii. Vyrostl na kraji města a v roce 2009 zahájil výrobu. Bylo to po 33 letech od posledního pivovaru uvedeného do provozu v minulém století v tehdejším Československu. Architektonicky strohá, ale výrazná a nepřehlédnutelná budova pivovaru se stala průčelím chotěbořské průmyslové zóny. Velkorysé prosklení umožňuje nahlédnout do samého srdce pivovaru, kterým je nerezová varna. Také navazující technologie kvašení, zrání, filtrace a stáčení piva využívají současných technických možností řízení, monitorování a chránění pivovarských přírodních procesů. Pivovar vytváří prostor pro dokonalé skloubení moderní techniky a tradiční technologie v rukou zkušeného sládka Oldřicha Záruby. Původní kapacita pivovaru byla 10.000 hektolitrů piva za rok, ale po dvou letech výroby byl pivovar tzv. vyprodán a proto nastala 1. etapa rozšíření pivovaru na 15.000 hektolitrů a po dalších dvou letech na konečnou kapacitu 25.000 hl piva za rok. Na tuzemský trh je pivo dodáváno především ve formě filtrovaného nepasterizovaného piva a také jako „kvasnicové pivo“ (nefilrované, přímo z ležáckých tanků). Pivo se produkuje v KEG sudech pro restaurace, výčepy a bary a dále v lahvích pro maloobchodní trh.

PIVOVAR HUMPOLEC
Éra vaření piva v pivovaru začala v Humpolci v roce 1597, kdy pivovar patřil majitelům heráleckého panství. Ve 30. letech 20. století v něm bylo zaměstnáno 40 lidí a roční výstav byl 20 tisíc hektolitrů. Pivo se prodávalo na Humpolecku, Německobrodsku (dnešní Havlíčkobrodsko), Ledečsku i Pelhřimovsku. Po válce byl pivovar začleněn do národního podniku Horácké pivovary Jihlava a v roce 1960 do národního podniku Jihočeské pivovary České Budějovice, v roce 1989 byl koncernový podnik Jihočeské pivovary přejmenován na Pivovary České Budějovice, státní podnik. Vedení tohoto podniku nemělo v plánu další rozvoj pivovaru a stupňoval se tlak na jeho zrušení.Do doby privatizace vařil pivovar desetistupňové světlé pivo, jedenácti stupňové světlé pivo Orlík a krátce do léta 1991 i světlou dvanáctku Zálesák. Zkrachovalý pivovar vydražili 26. října 1991 Stanislav Bernard, Josef Vávra a Rudolf Šmejkal v privatizaci. První roky bojovali o přežití, ale postupně si začali budovat značku. Dnes je pivo Bernard známé po celé České republice a vyváží se i do zahraničí (v roce 2010 činil export 15 % produkce. Rodinný pivovar Bernard se stal v roce 2000 akciovou společností, do které o rok později vstoupil belgický pivovar Duvel Moortgat. Pivovar pravidelně sbírá ocenění nejen za sortiment, ale i za reklamní kampaně. Vydává magazín Vlastní cestou a pořádá v Humpolci každoroční hudební festival Bernard Fest. V roce 2017 společnost získala ocenění Cena hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost v kategorii soukromý sektor do 250 zaměstnanců.

PIVOVAR BENEŠOV
Pivovar Ferdinand se nachází ve městě Benešov. Současným vlastníkem benešovského pivovaru je společnost Pivovar Ferdinand a.s. Pivovar založil roku 1897 arcivévoda František Ferdinand d'Este. Benešovský pivovar vyrábí okolo 25 tisíc hl piva ročně, součástí provozu je i sladovna, která vyrábí cca 2 tisíce tun sladu pro vlastní potřebu i prodej dalším pivovarům.

PIVOVAR SVIJANY
Pivovar Svijany je jeden z nejstarších pivovarů v Česku, protože byl založen už před rokem 1564. Tehdy byl součástí hospodářských základů panství. V roce 1912 byl jeho dosavadním nájemcem Antonínem Kratochvílem odkoupen od Rohanů a rodině Kratochvílů patřil až do roku 1939. Vnuk Antonína Kratochvíla byl nucen pivovar prodat a tak se pivovar vrátil jeho původním majitelům, Rohanům. Po roce 1945 byl ale svijanský pivovar konfiskován a znárodněn, aby se stal součástí Severočeských pivovarů n. p. Z důvodu politických změn Severočeské pivovary zanikly a svijanský pivovar se stal součástí podniku Pivovary Vratislavice nad Nisou. V roce 1997 se pak stal součástí akciové společnosti Pražské pivovary, která je z většiny majetkem anglické pivovarské společnosti Baas. Kvůli obchodní politice Pražských pivovarů se setkal s odbytovou krizí a hrozilo jeho zavření. Poslední změnou vlastnického uspořádání bylo utvoření společnosti Pivovar Svijany s.r.o. v roce 1998 (po roce 2005 Pivovar Svijany, a.s.). Pivovar pod novým vedením postupně překonal svou odbytovou krizi a stal se na Liberecku a Jablonecku nejsilnější značkou.

PIVOVAR TRUTNOV
Pivovar se nachází v centru města Trutnova. Od roku 1994 provozuje pivovar trutnovská Krakonoš spol. s r.o. V současné době vyrábí pivovar Krakonoš 5 druhů piva v celkovém objemu přes 100 tisíc hl ročně. Na vánoce a velikonoce obohacujeme trh o speciální světlé pivo Krakonoš 14. Pivo je distribuováno nejen do Východních Čech, ale i na Moravu. Pivovar Krakonoš vyrábí pivo klasickou technologií, nepasterizované, mikrobiálně filtrované. Pro výrobu piva používáme vodu z vlastní studny, která je 80 metrů hluboká. V roce 1974 zde pracoval budoucí prezident Václav Havel. Pobyt ho inspiroval k sepsání divadelní hry Audience, jejíž děj se v trutnovském pivovaru odehrává. Této epizodě a hře se věnuje dokumentární film Občan Havel přikuluje (2009).

PIVOVAR POLIČKA
Měšťanský Pivovar v Poličce je měšťanský pivovar ve stejnojmenném městě Polička. Budova pivovaru byla postavena v roce 1865, v roce 1948 byla znárodněna. V roce 1994 po restituci a navrácení potomkům původních majitelů vznikl z provozu Pivovar Polička Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. Na slavnostním předávání cen degustační soutěže České a moravské pivní koruny 2017, ve čtvrtek 20. dubna 2017 v Tereziánském sále Břevnovského kláštera v Praze, obdržel Měšťanský pivovar v Poličce stříbrnou pivní korun.

PIVOVAR KOUT NA ŠUMAVĚ
Koutský pivovar byl založen pravděpodobně po zániku hradu Rýzmberka během třicetileté války. Rozkvět pivovaru představuje období, kdy patřil hraběcímu rodu Stadionů a kdy byl postupně rozšiřován až do dnešní podoby. Když rod Stadionů počátkem 20. století vymřel, pivovar několikrát změnil majitele a od roku 1924 do konce II.světové války patřil rodu Schönbornů. Koutské pivo je pivo plzeňského typu, které se vaří v obci Kout na Šumavě. První písemná zmínka o místním pivovaru pochází z roku 1736, provoz pivovaru byl ukončen v roce 1969 a obnoven 2006. Koutské pivo je vyráběno z českého ječného sladu bez náhražek, chmele odrůdy žatecký poloraný červeňák a místní vody. Není pasterizováno ani dosycováno CO2. Vyznačuje se vyšším řízem a výraznou chmelovou hořkostí. Tradičně se umisťuje na předních místech v degustačních soutěžích, je o ně zájem i v zahraničí: Spojené státy americké, Rusko.

PIVOVAR ŽATEC
Základní kámen průmyslového měšťanského pivovaru byl položen 20.6.1798 na místě zaniklého královského hradu, vedle kasáren. Plány dodal pan Lorenz Rott, který byl zároveň stavitelem. Po dvouletém stavebním úsilí konečně várečná správa oznámila dne 26.7.1800 začátek vaření a právovárečníci pronajali pivovar sládkovi k provozu. V roce 1801 uvařili Žatečtí 840 sudů (42.000 hl) piva. Pivovar byl postupně rozšiřován, modernizován a vařil výborná piva výčepní, speciální piva jako „Radniční“, „Myslivecké“, „Vánoční“ a „Slavnostní“ a již zmiňovaná tradiční piva „Samec“ a „Kozel“. Pivo z žateckého pivovaru bylo v minulosti i v současnosti mnohokrát oceněno při různých soutěžích a výstavách. Například v roce 1873 u příležitosti světové výstavy ve Vídni obdrželo medaile za zásluhy a diplom za žatecká ležácká piva, v roce 1879 na Živnostenské výstavě v Praze stříbrnou medaili v degustační soutěži, v roce 1880 na Zemědělské a průmyslové výstavě v Budějovicích zlatou medaili v odborné degustaci a další ocenění kvality žateckého piva. Na tuto tradici navazují ocenění a čestná uznání odborných degustačních porot při Žateckých slavnostech chmele v roce1995 (světlý ležák), v roce 1996 a 1997 (tmavý ležák), v roce 2000 a 2001 (světlý ležák), ale také v Táboře v roce 2003, 2004, 2005 a 2006 nebo znovu v Českých Budějovicích v roce 2004 a 2005 v různých kategoriích.

PIVOVAR NÁCHOD
Návrh purkmistra Boříka na výstavbu obecního pivovaru byl 30. června 1871 schválen městskou radou a již 8. dubna 1872 byl položen základní kámen. V říjnu 1873 byl již pivovar schopen provozu a pod vedením sládka Antonína Lutza se začali vařit první várky. Náchodské pivo bylo stále více oblíbené a tak získal pivovar roku 1930 novou varnu. Roku 1935 začal pivovar používat značku Primátor. Po druhé světové válce došlo k mnoha vylepšením pivovaru např. zakoupení stáčecí linky na lahvové pivo, které se dosud stáčelo na ručních plnících strojích. Roku 1983 zde jako druzí v Čechách začali vařit pivo nealkoholické. Od roku 2000 se provedlo mnoho úprav pivovaru a roku 2009 byl prodán společnosti LIF, a.s. Liberec.

PIVOVAR RAKOVNÍK
V Rakovníku se tradičně vařilo pivo v domácích podmínkách již od 13. století. Za počátek pivovarnictví však rakovničtí považují rok 1454, kdy král Ladislav uznal městu mílové právo. Zlaté časy zažilo pivovarnictví v 16. století, kdy bylo rakovnické pivo vyhlášené. Receptura z té doby se však nedochovala. V té době bylo v Rakovníku v cechovní knize zapsáno celkem osm pivovarů a nejvíce piva se vařilo pro Prahu. Dodávka piva byla stálá, přerušila se jen roku 1568 kvůli šíření moru. Když získala právo várenské v roce 1517 i šlechta, vznikly pivovary i na zámcích na venkově v okolí Rakovníka. Takto byl založen například pivovar v Krušovicích. Úpadek rakovnického pivovarství přišel až s počátkem třicetileté války. Tehdy klesla výroba i kvalita piva, na což si stěžovali Pražané, a Rakovničtí na oplátku obviňovali formany, že pivo ředí. Nynější pivovar byl založen v bývalých kasárnách, založených za vlády Marie Terezie v roce 1755. Tento pivovar byl roku 1921 převeden na akciovou společnost a měl vlastní elektrárnu, kterou se podílel na elektrifikaci města. Po druhé světové válce byl pivovar dekretem prezidenta republiky znárodněn a pro velké válečné škody se zde již s další výrobou nepočítalo. V roce 1948 fungovala v rámci pivovaru i sodovkárna a elektrárna. Do roku 1993 byl pivovar postupně součástí několika národních podniků: Krušovické pivovary, středočeské pivovary, Pivovary Velké Popovice a nakonec Pivovary Bohemia Praha. Od roku 1991 byl pivovar privatizovaný a vlastník se jej snažil pronajímat. Klesal odbyt a tím pádem i zisky. V roce 1997 se vlastník – společnost Pivovar Rakovník – dostala kvůli dluhům do likvidace a v dubnu stejného roku byl pivovar zrušen a jen doprodával zásoby. Dále se objevovaly různé snahy o znovuotevření pivovaru, v roce 2001 byla značka Bakalář koupena firmou NT-Retex. V roce 2004 se v Rakovníku začalo opět vařit pivo, výstav dělal 50 000 hl. V roce 2005 byl majitelem pivovaru Mikhail Arkadievič Medvedev z Moskvy a od roku 2006 vlastní pivovar společnost Willgrade Ingeneering Limited[2] (sídlem v Kyperské Republice). V roce 2010 se opět změnil majitel a dochází k rekonstrukci pivovaru.

PIVOVAR KÁCOV
První zmínky o pivovaru v Kácově jsou z roku 1457. Kácovský pivovar je tak jedním z nejstarších u nás, a to i díky tomu, že je dodnes stále na stejném místě v původní středověké lokaci. V letech 1916-1918 patřil rakouskému císaři Karlu I. a od roku 1922 byl státní. Už tenkráte se tu vařilo pivo Hubertus. V roce 1948 byl jako mnoho dalších znárodněn. Poté byl provoz součástí podniků: 1948–1952 Středočeské pivovary n.p., 1953–1954 Benešovské pivovary n.p., 1955–1957 Středočeské pivovary n.p. V roce 1957 po rovných pěti stech letech nepřerušené činnosti ukončil výrobu. Jeho nová historie se začala psát v roce 1992, kdy pivovar zakoupili dva podnikatelé z Prahy a od roku 1993 v něm zase začali vařit pivo. To dodávali do pivovarské restaurace, několika restaurací v Posázaví a do vlastního hotelu v Praze. V roce 1996 je však provoz znovu přerušen. V roce 2001 má pivovar znovu nového majitele a zase se zde začíná vařit pivo. V roce 2002 je pivovar několikrát vyplaven velkou vodou. Povodeň přišla do pivovaru i v roce 2006. Přesto výroba neustala a pokračuje dále. 13.6.2011 byl zahájen provoz linky na výrobu lahvového piva Hubertus.

Krušovice ze Lvova. Ukrajinský filantrop chce vařit české pivo

Publikováno:před měsícemZdroj:Euro.cz

Největší ukrajinský pivovar Perša Privatna Brovarija (První soukromý pivovar) chce začít vařit české pivo Krušovice. Výrobu na základě licence od Heinekenu, majitele krušovického pivovaru, hodlá zahájit už letos v červnu.

„Licenci od Heinekenu k výrobě Krušovic jsme obdrželi letos a asi za měsíc začneme s výrobou tohoto známého českého piva,“ řekl ukrajinské agentuře Interfax zakladatel a spolumajitel pivovaru Perša Privatna Andrij Matsola.

Podle vyjádření středočeského pivovaru to však na takto brzké zahájení výroby na Ukrajině spíše nevypadá. „Příležitost na ukrajinském trhu zvažujeme, nicméně veškeré naše aktivity jsou v jednání a nemůžeme k tomu poskytnout bližší informace,“ uvedla na dotaz webu Euro.cz mluvčí českého Heinekenu Jana Pikardová.

Ukrajinský pivovar zahájil jednání s Heinekenem o licenci v roce 2012 a na přelomu let 2015 a 2016 začal s licenční výrobou piv Heineken. Licenci od nizozemského obra prý obdržel jako čtvrtý pivovar na světě poté, co ukrajinský závod osobně navštívil viceprezident Heinekenu, řekl Matsola.

Pivo Krušovice se v licenci vyrábí i v dalších zemích. „Například kolegům v Rusku jsme poskytli kompletní recepturu a technologický proces, podle kterého vaříme pivo v České republice. Používají samozřejmě jinou vodu, proto výroba podléhá kontrole našeho sládka,“ uvádí Pikardová.

První soukromý pivovar Matsola založil jako rodinný v roce 2004. O tři roky později získal investici ve výši 17,6 milionu dolarů od Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD). V roce 2012 EBRD společně s německým koncernem Oettinger a skupinou Oasis Cis do pivovaru majetkově vstoupily. Výrobní závody má Perša Pryvatna ve Lvově a Radomyšli. Roční výstav dosahuje 2,4 milionu hektolitrů.

Matsola je na Ukrajině známý a veřejně činný. Coby absolvent teologických studií podporuje církevní vzdělávání, ale i kulturní aktivity a sport, to vše ve jménu „hodnot moderního Ukrajince“.

Plochy chmelnic u nás se zvyšují

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

Pozitivní trend vývoje ploch chmelnic v České republice ukázala předběžná sumarizace ÚKZÚZ. Sklizňová plocha chmelnic k 30.4.2017 se oproti loňsku opět zvýšila, a to o 170 hektarů na celkových 4945 hektarů (v roce 2016 byla plocha 4775 hektarů).

Nejvíce se zvýšila plocha u naší tradiční odrůdy Žatecký poloraný červeňák a to o 131 hektarů na současných 4321 hektarů. Plocha u odrůdy Sládek pak byla povýšena méně a to pouze o 24 hektarů na současných 291 hektarů. Odrůda Kazbek se zvedla o 13 hektarů na současných 34 hektarů. Pouze o 6 hektarů byla povýšena plocha u odrůdy Saaz Special na současných 26 hektarů. Jen o 3 hektary byla povýšena plocha stejně u odrůd Agnus a Saaz Late. Ke snížení plochy došlo pouze u jedné odrůdy, a to o 10 hektarů u odrůdy Premiant. Celková plocha výsazů činila 316 hektarů.

Pivo Moravia? V Brně je znovu začali vyrábět

Publikováno:před měsícemZdroj:Deník.czAutor:Eliška Gáfriková

Legenda se vrací. Milovníci piva si po desetiletích mohou znovu smočit rty v Moravii. Pěnivý mok pod značkou legendárního brněnského pivovaru, který zanikl ve třicátých letech minulého století kvůli hospodářské krizi, nově vyrábí brněnská skupina Czech Craft Beers. Obnova původních areálů nebo návrat výroby zaniklých jihomoravských značek zažívají v současnosti boom.

Pivo značky Moravia společnost oficiálně představila na konci dubna, od příštího týdne je lidé najdou v restauracích Zelená kočka. „Moravii vaříme jako desítku a dvanáctku. Receptura je naší interpretací dobrého českého ležáku, nevaříme tedy podle nějakých historických receptů," uvedl za Czech Craft Beers Martin Zajíček, který zároveň vede podniky Zelená kočka. Záměrem společnosti je obnovit tradici. Na etiketách lahví Moravie bude i text v brněnském hantecu.

Pivo Moravia momentálně vzniká v prostorách bývalého stejnojmenného pivovaru, kde nyní vaří minipivovar Lucky Bastard. Ten se v uplynulých měsících stal součástí Czech Craft Beers. Lucky Bastard se proslavil výrobou svrchně kvašených piv. „Bude je vyrábět i nadále, pro Moravii je vyčleněný nový minipivovar, který vzniká v Medlánkách. Hotový má být koncem letních prázdnin. První pivo uvařené v Medlánkách lidé ochutnají začátkem září. Medlánecký pivovar vyrobí asi devět tisíc hektolitrů piva ročně, což je dvakrát víc, než vaří Lucky Bastard," popsal majitel posledně jmenované firmy Jan Grmela. Pivovar v Medlánkách má stát pětatřicet milionů korun a na rozdíl od historických objektů bude bez komína. Speciální technologie totiž omezí výpary do okolí.

Kromě pivovaru v Medlánkách chce společnost v dalším roce otevřít ještě další minipivovary, aby nabízela pestrou škálu značek. Konkrétní místa ale zatím její vedení prozradit nechce. Nynější počet pivovarů v kraji, sedmačtyřicet, se tak znovu rozšíří.

Původní pivovar Moravia vznikl na konci devatenáctého století. „O vznik se zasloužili bratři Samuel a Bernhard Morgensternové. Pivovar se řadil k největším na Moravě, na konci století vyráběl téměř pětaosmdesát tisíc hektolitrů piva ročně," uvádějí na internetové encyklopedií Brna historičky Hana Jordánková a Miroslava Menšíková. Pivovar bratři doplnili k už stojící sladovně.

Historicky největší úspěchy zažil ve dvacátých letech minulého století. „Pivovar měl tehdy výstav přes sto tisíc hektolitrů. Hodně nepříznivě na něj dopadla hospodářská krize ve třicátých letech. Výstav klesal a zadlužení rostlo. V roce 1933 výroba piva skončila," uvedl na stránce Pivovary.info novinář a nadšenec věnující se historii pivovarů Filip Vrána.

Obnovování zaniklých pivovarů je v posledních letech na jižní Moravě trend. Chystají se k tomu například v Sokolnicích na Brněnsku. O záměru už Brněnský deník Rovnost informoval. Otevření zdrželo čekání na stavební povolení, první pivo majitel nabídne nejdřív v červnu.

Před dvěma lety obnovili tradici vaření piva v areálu Hostanu. Nyní tam funguje Znojemský městský pivovar. „Produkty si lidé chválí. Ve Znojmě jsme nově spolupracovali na vzniku pivovarského muzea. Kromě piva nabízíme návštěvníkům města také exkurzi do výroby," zmínil ředitel Miroslav Harašta. Pivovar se zaměřuje na klasické ležáky plzeňského typu, pro různé příležitosti vaří i speciály. Speciální jedenáctku nabídne třeba v červnu na znojemských Pivních slavnostech.

Minipivovarů je na jižní Moravě v současnosti čtyřiatřicet.

Do pivovaru Kocour jezdí zákazníci vlakem

Publikováno:před měsícemZdroj:IZDoprava.czKocour

Pivovar Kocour je umístěn na severním okraji Varnsdorfu v blízkosti silnice II/265 a železniční tratě 828, kde jezdí vlakové spoje trilex. Provozovatelem vlaků je společnost Vogtlandbahn-GmbH, která má sídlo v Neumarku v Sasku. Od prosince 2010 jezdí vlaky trilex na lince L7 Seifhennersdorf –/Rybniště – Zittau – Liberec.

Zastávka je unikátní svým designem, na kterém spolupracovala architektonická kancelář Domyjinak, která navrhla její výjimečnou výzdobu. Autorem návrhu zastávky jsou Ing.arch. Petr ŠIKOLA, Ph.D. , Ing.arch. Jan ČERNOCH, Ing. Jan PUSTĚJOVSKÝ, Ing.arch. Hana STAROŇOVÁ . Investorem stavby byl majitel pivovaru Kocour, pan Josef Šusta. Stavbu nástupiště zajistila firma Chládek a Tintěra a nástupištní objekt vznikl svépomocí.

Zastávka je nápaditá a zeleň kolem je udržovaná. Že se zastávka vyplatí, to ocení patrně majitel pivovaru, protože hosté z Německa jezdí často a rádi. Čepuje se tu několik druhů piv a je tu veselo. K pivovaru je možné dojet autem i na kole. Parkovací plochy jsou nezpevněné, ale je zde dostatek místa. Cyklisté jsou vítáni. Více o pivovaru http://www.pivovar-kocour.cz/cs/o-pivovaru

"České pivovary" do kapsy pro Android a nově také pro iPhone

Publikováno:před měsícemAutor:České pivo - České zlato





Mobilní aplikace "České pivovary" není určena pouze pro příznivce pivní turistiky, ale i pro běžné konzumenty tradičního nápoje - piva. Prostřednictvím této aplikací můžete objevovat a poznávat nejen funkční pivovary, ale i pivovary připravované nebo naopak již uzavřené a zaniklé. V současné době aplikace zprostředkovává pravidelně aktualizované informace o více než 540 pivovarech a 4700 pivech.

Specifikace v kostce:
● nejucelenější a pravidelně aktualizovaný seznam funkčních, připravovaných i zaniklých pivovarů (od roku 1970)
● snadná možnost filtrování (dle typu, funkčnosti a návštěv) a třídění (dle aktualizace, hodnocení, návštěvnosti, popřípadě vzdálenosti) výběru pivovarů
● přehledná lokalizace pivovarů na mapě
● jednoduché vyhledávání pivovarů dle jména nebo adresy
● detailní informace o pivovaru - adresa, kontakty, personální obsazení, sortiment
● krátké ohlašování novinek a aktuálních akcí
● naplánování trasy k pivovaru a další funkce
● možnost ohodnotit pivovar, přidat komentář k pivovaru a jeho sortimentu, označit si jeho návštěvu
● funkce obnovy navštívených pivovarů nebo jejich synchronizace při použití více mobilních zařízení

Požadavky:
● mobilní telefon, tablet nebo jiné mobilní zařízení s OS Android nebo iOS
● připojení k internetu, případně zapnutá funkce pro určení polohy





Roste zájem o chuťově plná piva

Publikováno:před měsícemZdroj:Zboží&ProdejAutor:Pavel Neumann

Přestože se co do objemu na českém maloobchodním trhu stále prodá nejvíce výčepního piva, tedy desítky, roste zájem o jedenácti-a dvanáctistupňové ležáky. Velká obliba patří také speciálním edicím, neboť jinak konzervativní spotřebitelé rádi poznávají nové chutě. Zejména v létě vzrůstají prodeje piva v plechovkách.

Česká republika je národem pivařů. Důkazem o pravdivosti tohoto tvrzení jsou i statistická data vyplývající z průzkumu trhu metodou Spotřebitelského panelu GfK společnosti GfK Czech. Pivo si za uplynulý rok alespoň jednou zakoupilo více než devět z deseti českých domácností a stejný počet si jej koupilo opakovaně. Z ostatních alkoholických kategorií jsou nejblíže lihoviny a víno. U obou platí, že je alespoň jednou zakoupí téměř osm z deseti domácností. Pro pivo si přitom spotřebitelé chodí do obchodu ze všech alkoholických nápojů nejčastěji. Průměrná domácnost tuto kategorii zakoupí čtyřicetkrát do roka, pivo si tedy koupí jednou za devět dní.

Na místo desítek se derou ležáky
Jednoznačně nejčastěji nakupovanými, co se ročního objemu týče, jsou výčepní piva do stupňovitosti 10,99. „Tento segment zakoupily téměř tři čtvrtiny domácností a v průměru si za rok odnesly devadesát litrů této tekutiny. Výčepní piva jsou však na ústupu a jejich místo pomalu přebírají ležáky se stupňovitostí jedenáct plus. V ročním nakoupeném objemu zůstaly za výčepními pivy, avšak v roce 2016 za ně domácnosti utratily více. Též si je zakoupily tři čtvrtiny českých domácností, což bylo více než v roce předešlém. Ročně si pak průměrná domácnost zakoupila téměř sedmdesát litrů této subkategorie,“ popisuje konzultant Spotřebitelského panelu GfK Jan Kadeřábek.

Meziročně se dařilo i mixovaným pivním nápojům, do kterých se řadí radlery, cidery a jiné sladové nápoje. Obecně tento segment nakoupí více než polovina českých domácností, přičemž meziročně počet domácností rostl, stejně tak jako jejich frekvence nákupů. Mixované pivní nápoje nakoupila průměrná domácnost desetkrát za rok. V rámci tohoto segmentu jsou jasně nejčastěji nakupované radlery, které objemově tvoří dvě třetiny mixovaných pivních nápojů.

Z pohledu nákupních formátů jsou pro piva nejdůležitější hypermarkety, kde domácnosti nakoupí 43 % z celého objemu kategorie piv. Meziroční srovnání navíc ukazuje, že jejich pozice oproti roku 2015 ještě posílila. Druhým nejdůležitějším formátem jsou diskonty, těm však podíl na nakoupeném objemu piv meziročně klesl. Přesto zde domácnosti nakoupily celou čtvrtinu objemu.

Jde o jednu z nejvíce nakupovaných kategorií
Za posledních dvanáct měsíců dosáhly maloobchodní tržby za pivo v České republice více než 16,3 mld. Kč. Pivo tak i nadále patří mezi vůbec nejvíce nakupované kategorie na domácím trhu. Údaje vyplývají ze sledování společnosti Nielsen v ČR za období III/16 – II/17. Meziročně navíc došlo k růstu tržeb o 1,1 %. „Celkově bylo zakoupeno 742 milionu litrů piva, při přepočtu na obyvatele vychází průměrná týdenní spotřeba piva koupeného v maloobchodě na 1,4 litru,“ říká konzultant Michal Elšík.

V prodejích nadále vedou výčepní piva, označovaná jako desítky, která si na celkovém objemu spotřeby kategorie drží podíl 55,9 %. Meziročně však tento segment zaznamenal objemový pokles o 5 % ve prospěch silnějších piv. „Největší růst zaznamenáváme u ležáků, jejichž spotřeba narostla o více než desetinu,“uvádí Michal Elšík. Tento trend potvrzuje i Jitka Němečková, manažerka korporátní komunikace CZ&SK Plzeňského Prazdroje: „Pozorujeme trend rostoucího zájmu o chuťově plná piva, tedy jedenácti- a dvanáctistupňové ležáky. Na vlně zájmu spotřebitelů se také stále nesou nealkoholická piva a nealkoholické radlery a cidery.“ Naopak opačný trend lze sledovat u velmi silných piv a pivních speciálů typu ale a ipa, které meziročně poklesly o 8,6 % a na celé kategorii drží objemový podíl 0,8 %. „V hodnotě tyto pivní speciály za poslední rok generují prodeje ve výši 206 milionů korun,“ dodává Michal Elšík.

Z pohledu obalového materiálu připadá zhruba 66 % objemu prodejů na vratné sklo. Každý pátý litr piva je statisticky zakoupen v plastovém obalu (22 %), třetí příčka patří plechu, který drží 12 % podíl na celkových maloobchodních prodejích. Průměrná cena půllitrové lahve speciálního piva je 17,20 Kč, tedy vůbec nejvíce ze všech pivních typů; cena 12° ležáku 15,60 Kč, u piva výčepního je průměrná cena 9,40 Kč a 11° pivo nakupují spotřebitelé v průměru za 10,40 Kč.

Spotřebitelé mají svůj okruh oblíbených značek
Zatímco v segmentu gastro si Češi konzumaci piva spojují s příjemným posezením a kvalitním servisem, za který si neváhají připlatit, o to víc se citlivost na cenu projevuje v retailu. „Tady existuje extrémní citlivost. V průměru se za celou pivní kategorii prodá přes 66 procent veškerého objemu piva pouze v akcích. U některých značek hovoříme o poměru devadesát ku deseti ve prospěch promočních prodejů. Loajalita ke značce je tedy velmi slabá. Zákazník v retailu má svůj consideration set pivních značek, mezi kterými vybírá podle aktuální nabídky. Pro výrobce, respektive značku je důležité se do tohoto setu dostat,“ konstatuje Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Pivo je sezonní nápoj, u kterého prodej kulminuje v létě. Ovlivňuje ho především počasí, tedy vyšší venkovní teploty, také doba prázdnin a dovolených, případně i období grilování. Z hlediska praktičnosti obalu Češi při této příležitosti čím dál častěji pijí pivo zakoupené v PET lahvích a rostoucím segmentem je i pivo v plechovkách. „Horskou desítku nově plníme i do plechovek a odbyt ukazuje, že šlo o správné rozhodnutí. Nevratný obal je vhodný třeba na výlety a cesty, v létě zájem o pivo v plechu roste. Obecně je preferují zejména mladší konzumenti,“ konstatuje Vladimír Zíka, ředitel pivovaru Holba.

Významnou roli hrají proměny počasí
Jak upozorňuje Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr, konzumace piva je velmi závislá na proměnách počasí: „Nesvědčí jí ani přílišné chladno, ani tropické teploty. Grilování je také především letní záležitostí, takže se s pivem skvěle doplňují.“ Podle Zdeňka Mikuláška, PR manažera Rodinného pivovaru Bernard, existují na retailovém poli dva hlavní pivní vrcholy. Prvním je letní sezona spojená s řadou podpůrných akcí, jako je právě grilování. „V tomto období jde především o klasická spodně kvašená piva a osvěžující nápoje, jako je nealko Švestka či Višeň. Druhá špička v konzumaci piva jsou Vánoce, kde je zájem o speciální piva, a to ať už spodně kvašená nebo svrchně kvašená. Velmi oblíbené jsou akce typu in&out – sváteční balení piva v multibaleních – či velmi úspěšná novinka – limitovaná edice ve spojení sKarlem Gottem v balení 0,75l sektová láhev,“ popisuje.

Poměrně velkou sezonnost a především závislost na počasí zaznamenávají piva bez alkoholu. Nealkoholická piva nebo nízkoalkoholické nápoje na bázi piva, jako jsou ochucené mixy, mají v dnešní době svoje stálé místo na trhu. „Dalo by se říci, že po několikaletém boomu, kdy tento segment rostl, se již ustálil. Ovšem projevuje se u něj sezonnost ještě více než u klasického piva, protože jsou to nápoje, které jsou právě nejvíce spojovány s osvěžením při sportu nebo venkovních aktivitách, které jsou provozovány zejména v letním období,“ vysvětluje Tomáš Pluháček. „Změna životního stylu nahrává právě kategorii nealkoholických piv a radlerů. Lidé mají den nabitý povinnostmi a ve volných chvílích se snaží žít aktivně. Stále více lidí pravidelně běhá, jezdí na kole nebo chodí cvičit. A k tomu všemu se ideálně hodí ochucené nealkoholické pivo,“ přidává se Jitka Němečková.

V kurzu jsou limitované edice a speciály
Poměrně složitou otázkou u piva je oblast novinek. Pivo je tradiční nápoj vařený podle tradičních receptur, a proto se proces chuťových inovací odehrává spíše v subsegmentu ochucených piv a mixů. „Nové trendy v pivu se v České republice prosazují relativně pomalu, a když, tak hlavně v oblastech ochucených piv. Správná cesta je určitě pracovat s limitovanými edicemi, dobrým příkladem jsou velké sportovní události. Dále je vhodné reagovat na sezonní poptávku a nabídnout spotřebiteli něco zajímavého pro danou příležitost v roce – například velmi populární Zelené pivo,“ vysvětluje Jana Austová Pikardová, PR & CSR manažerka corporate relations firmy Heineken Česká republika.

Cestu limitovaných edic potvrzuje také Vladimír Zíka: „Vaříme pivo podle tradičních receptur, takže si na osvědčené stabilní chuti naopak zakládáme a rozhodně nechceme nic měnit. Současně je ale v našem sortimentu řada novinek, které reagují na chování konzumentů. Limitované edice piva vaříme například na Josefa, v květnu Májový ležák, na svátek svatého Václava nebo na Vánoce a vnímáme je jako zpestření sortimentu.“„Jsem pro zachování osvědčených chutí u standardního sortimentu.Ovšem piva vařená k různým příležitostem nebo limitované edice jsou příjemným zpestřením tradiční nabídky. U těchto limitovaných edic můžeme zkoušet nové chutě, protože je konzument svým způsobem očekává,“ přidává se Lenka Poláková, vedoucí prodeje off-trade ČR Tradičního pivovaru v Rakovníku.

Novinky mohou představovat přidanou hodnotu
Kromě chuťových inovací se mnozí výrobci soustřeďují na novinky v oblasti obalů či zavádění nových technologií. „V posledních několika letech jsme inovovali především naše obalové portfolio unikátními lahvemi počínaje až po nové linky na PET lahve a plechovky. V letošním roce se soustředíme především na limitované várky speciálních piv s důrazem na segment gastronomie, kde je lidé nejvíce ocení,“ konstatuje Pavel Barvík, manažer komunikace a firemních záležitostí společnosti Pivovary Staropramen. „Lidé rádi experimentují a limitovaná edice či novinka může být pádným argumentem, který v momentě pravdy – v místě prodeje před regály s pivem – přiměje zákazníka ke koupi naší značky. Limitované edice či novinky navíc mohou být dobrým nástrojem ke zlepšení rentability prodejů a ke zvýšení vizibility značky v místě prodeje. V době, kdy se přes šedesát šest procent piva prodá pouze v promocích, mohou být limitované edice či novinky dobrým nástrojem, jak zákazníkovi dát jinou přidanou hodnotu než je pouze nízká cena,“uzavírá Petr Samec.



Fakta:

Pro pivo míříme do supermarketů
Z pátého ročníku průzkumu KPMG Nákupní zvyklosti v České republice vyplývá, že tři čtvrtiny Čechů nakupují pivo domů v hyper- a supermarketech. Každý třetí respondent jej nakupuje rovněž v diskontních prodejnách. Specializované obchody jsou spíše okrajovou záležitostí: pivotéky zmínilo 6 %, specializované prodejny s širší nabídkou alkoholu 5 % respondentů. Pivo v nich nakupují spíše muži než ženy a mladší věkové kategorie do 24 let. Pouze každý sedmý Čech pivo domů nenakupuje, o něco více (15 % vs. 11 %) ženy než muži.

Postoje Čechů k pivu
Podle studie Pivo v české společnosti 2016 téměř devět z deseti mužů v České republice pije pivo alespoň občas. Je to dlouholetý trend, který se výrazně nemění. K občasnému pití piva se hlásí více než polovina žen. Již třetím rokem je patrný nárůst piva konzumovaného nejmladšími ženami ve věku 18–29 let. Muži si zlatavý mok dopřávají přibližně třikrát týdně, ženy pak dvakrát. Za týden muži vypijí zhruba osm půllitrů, u žen se toto množství pohybuje kolem dvou půllitrů. Pro největší podíl českých konzumentů je při výběru piva důležitá chuť, cena je důležitá pro nadpoloviční většinu mužů a žen. Podle vlastních vyjádření si konzumenti zcela minimálně připouštějí účinek reklamy. V situaci, kdy si nemůže dát normální pivo, zvolí nealkoholické pivo jako samozřejmou alternativu 48 % mužů a 20 % žen z těch, kteří uvedli, že pivo alespoň někdy pijí (zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, 2016).



Číslo:
61,1 %
respondentů uvádí, že v posledních 12 měsících zakoupilo pivo pro domácí konzumaci.

Frekvence nákupu piva
(Frekvence nákupu piva pro domácí konzumaci z těch, kteří je za posledních 12 měsíců zakoupili.)
1x denně a více 1,3 %
4x–6x týdně 2,8 %
2x–3x týdně 8,2 %
1x týdně 25,8 %
2x–3x měsíčně 22,1 %
1x měsíčně 16,9 %
1x za 2–3 měsíce 8,1%
Méně často 13,0 %
Neuvedeno 1,8 %
Zdroj:Median, MML–TGI,16/III–16/IV

Podíly obalového materiálu na celkových prodejích:
Vratné sklo – 66,4 %
PET – 21,8 %
Plechovky – 11,6 %
Soudek – 0,2 %
Zdroj: Nielsen, III/16–II/17

Padesát tisíc litrů moči přimíchá dánský pivovar do piva pro dobrodruhy

Publikováno:před měsícemZdroj:Web4TraderAutor:ČTK

Dánský pivovar se rozhodl využít více než 50.000 litrů moči sebrané na největším hudebním festivalu v severní Evropě k výrobě pivní novinky zaměřené na dobrodružnější konzumenty.

Pivo se bude jmenovat Pisner, což je slovní hříčka, která kombinuje název pilsner, kterým se označuje pivo plzeňského typu, a místní slangový výraz pro močení. Pivovar však uklidňuje všechny milovníky piva, že jeho Pisner nebude obsahovat lidský odpad, ale bude vyroben ze sladovnického ječmene vyrostlého na polích hnojených spíše než tradičním živočišným hnojem a uměle vyrobenými rostlinnými živinami lidskou močí, píše agentura Reuters.

"Když se objevila zpráva, že jsme začali vařit Pisner, mnoho lidí si myslelo, že filtrujeme moč, abychom ji přímo nalili do piva, a nás to rozesmálo," řek generální ředitel pivovaru Norrebro Bryghus Henrik Vang.

Využití lidského odpadu jako hnojiva v takovém měřítku je novinkou, říká Dánska rada pro zemědělství a potraviny. Právě ta přišla s myšlenkou na výrobu toho, co by mohlo být nakonec udržitelným hipsterským, tedy jakými nezávislým pivem, a pojmenovala celý projekt beercycling.

Rada sebrala v roce 2015 od účastníků festivalu v Roskilde 54.000 litrů moči. Na jaře loňského roku byla moč použita jako hnojivo a z takto pohnojených polí bylo sklizeno 11 tun sladovnického ječmene. Pivovar očekává, že z něj navaří zhruba 60.000 lahví piva Pisner. Konečný produkt by veřejnost měla ochutnat v červnu.

Od zdraví k alkoholu. Kvalitní pivo je vlastně lék, říká byznysmen Šibal

Publikováno:před měsícemZdroj:iDNES.czAutor:Jiří Ševčík

Podnikatel a bývalý basketbalista Martin Šibal chce na jižní Moravě do pěti let vybudovat až deset nových minipivovarů. První otevře už v létě v brněnských Medlánkách.

Sportovní fanoušci nejspíš znají Martina Šibala jako úspěšného basketbalistu, který se s brněnskou Zbrojovkou stal sedmkrát mistrem republiky. V podnikatelském prostředí se zapsal díky společnosti Valosun, jež na českém trhu prorazila s potravinovými doplňky, probiotiky a urologickými přípravky.

Poté, co rozjetou firmu před dvěma lety prodal, se nyní do tuzemského byznysu vrací se smělým projektem – společnost Czech Craft Beers, jejímž je hlavním investorem, koupila brněnský minipivovar Lucky Bastard a do pěti let plánuje na jižní Moravě vybudovat až deset dalších.

„Chceme radši víc menších, kde se dá snadněji udržet kvalita. Budeme se řídit heslem: nabízíme vynikající řemeslné pivo a máme ho dost,“ říká devětačtyřicetiletý Šibal.

Proč zrovna pivo?
Kdybychom to vzali přes to zdraví, tak my se chceme zaměřit na řemeslné pivo, tedy naprosto přírodní produkt. Bavíme se o nepasterizovaných, hlavně svrchně kvašených pivech. Je to zkrátka zdravý nápoj, v podstatě lék, takže ačkoliv to na první pohled nevypadá, u toho zdraví tak trochu stále jsme.

V tomto oboru jste ale nikdy nepodnikal. Na jižní Moravě je momentálně 43 minipivovarů, takže pokud by se vám podařilo naplnit plán, zvednete jejich počet takřka o čtvrtinu.
Když jsem prodal Valosun, přemýšlel jsem nad další investicí. Nejsem typ člověka, který peníze vloží do fondu a čeká na dividendy. To by mě nebavilo. A minipivovary se mi jevily jako dobrý projekt. Pokud máte kvalitního sládka, daří se celkem rychle násobit výstav. Pivo je navíc velmi dobře marketingově uchopitelné téma. A když se podíváme na čísla, kdysi u nás bylo kolem dvou tisíc minipivovarů, teď je jich zhruba 350. To v Česku vykrývá dvě procenta z celkového výstavu, ale v Německu je to kolem osmi procent, v USA dokonce až patnáct. Spotřeba piva je u nás na hlavu pořád největší (143 litrů – pozn. red.), takže ten potenciál tady prostě je.

Co je třeba udělat, aby se vám ho podařilo úspěšně využít?
Základem je kvalitní tým. Z basketu se znám s Jirkou Sojkou (majitel sítě restaurací Zelená kočka – pozn. red.), jehož Pivárium bylo loni na Czech Bar Awards oceněno jako nejlepší pivní bar v republice. Ten navrhl řešení naprosto stěžejní otázky pro celý projekt – sládka. Takže se k nám připojil Jan Grmela z brněnského pivovaru Lucky Bastard, který patří do top deseti sládků u nás. Umí svrchně kvašené pivo i klasický ležák. Zásadní je právě kvalitní sládek s talentem a vynikající produkt. Pak tomu kromě marketingu stačí dát organizační strukturu, s čímž mi pomáhá Bohumil Kos, bývalý ředitel Valosunu. Když to vezmu sportovní terminologií, tak máme dobrý tým i natrénováno, teď to jako nováček musíme prodat na place.

Začali jste tím, že jste koupili právě Lucky Bastard...
Transakci jsme dokončili 31. března, což byl den, kdy se v českém pivovarnictví oficiálně dotáhl i prodej Plzeňského Prazdroje. To přece není špatné spojení. (směje se) První z těch nových by měl začít fungovat do konce léta v Medlánkách. Navážeme tam na výrobu piva pivovaru Moravia, který dříve stával v Králově Poli a v jehož bývalé sladovně nyní pivo vyrábí Lucky Bastard. Ten nabízí svrchně kvašená piva, tento nový se zaměří na ležáky.

Podle statistik jde právě podíl jedenáctek a dvanáctek stále nahoru. Zatímco v roce 2009 tvořily 31 procent celkového výstavu v Česku, teď už je to 51 procent. Berete to v potaz?
Ano, ale nehodláme ve všech plánovaných minipivovarech dělat jen ležáky. Chceme být zajímaví produktem a hlavně kvalitní. Sám jsem překvapený, kolik je v pivu chutí. Dá se s tím vyhrát, protože lidé chtějí zkoušet něco nového. Nezajímají je už jen europiva, která všechna chutnají dost podobně. Začali vnímat, že nemusí pít za šest korun něco, co si říká pivo, ten prožitek může být úplně jiný.

Zároveň ale nechodí do hospod v takové míře jako v minulosti. Co s tím?
Věřím, že to pro nás nebude problém. Uznávám, že naše piva asi nebudou pro ty, co každý den po práci vyrazí ve tři odpoledne do hospody a dají svých patnáct kousků. Nabídneme pořádná piva z chmele, ze sladu, dělaná standardním způsobem, bez nepřirozeného urychlování. Chceme dělat pivo jako zážitek. A chceme se odlišovat i jinak.

Co máte na mysli?
Vím, že většina minipivovarů řeší byznys ve stylu: teď pivo máme, tak se prodá. Ale pak najednou není. To na mě jako relativně systematicky fungujícího člověka zapůsobilo. Chceme se odlišit právě tím, že pivo budeme mít vždy. Žádné, že napřed zkusíme, jestli chutná, a pak přidáme na výrobě. Od začátku chceme dělat pivo ve větším, ale stále v mantinelech minipivovaru, tedy do 10 tisíc hektolitrů ročně. To je číslo, s nímž počítáme právě v Medlánkách. Třeba Lucky Bastard má teď okolo 4,5 tisíce hektolitrů ročně.

Na kolik vás vyjde investice do nového minipivovaru?
Podstatnou část tvoří prostor, kde musí podnik stát. V Medlánkách jsme zvolili můj areál v Kytnerově ulici po Valosunu. O to je to tady snazší, ale i tak má hodnotu asi 20 milionů korun. A technologie s jistou úrovní automatizace pak vychází na dalších 15 až 20 milionů. Třeba právě v Medlánkách máme speciální technologii bez pivovarského komína, takže nikoho nebude obtěžovat žádný zápach. Každopádně celkově je třeba počítat minimálně s nějakými 25 až 30 miliony v závislosti na lokalitě. Dotáhnout všechno do okamžiku, kdy se může začít vařit, je pak otázka cca tři čtvrtě roku.

Co destinace pro ostatní plánované minipivovary na jižní Moravě?
O šesti máme víceméně jasno, ty další budeme řešit podle toho, jak se bude vyvíjet trh a konkurence. Konkrétní lokality zatím neprozradím, ale obecně lze říct, že se musí jednat o zajímavé místo, aby se to dalo dobře spojit marketingově. Kdybychom s tímhle nepracovali, tak bychom taky mohli někde uprostřed pole za Brnem postavit minipivovar a bylo by. Touhle cestou ale jít nechceme. Musí to mít příběh, jedině tak půjdeme naproti úspěchu a navíc nás to bude bavit.

Budete dodávat pivo jen do hospod?
Primárně tam, sekundárně do pivoték. Určitě nepůjdeme cestou PET lahví, ale další formu distribuce zvážíme až podle vývoje.

Je něco, z čeho máte obavy?
Máme šikovného sládka, který si už zaškoluje pomocníka, ale problém vidím ve shánění kvalitních zaměstnanců. V okamžiku čtyřprocentní nezaměstnanosti v podstatě nedělají jen ti, co nechtějí. A my potřebujeme najít správné lidi v mnoha oborech – pivovarnictví, řemesla, správě nemovitostí a podobně. Na ulici je nenajdeme, musíme jim vyjít vstříc.

Pojďme ještě do minulosti. Proč jste vlastně prodal Valosun – úspěšnou firmu, která měla tržby okolo 200 milionů korun ročně?
Ze dvou důvodů. Nebylo to jen o tom, ale z Walmarku přišla nabídka, která se neodmítá. Prvotně jsem však o prodeji začal uvažovat z určité nejistoty. Byli jsme ryze českou firmou a já se bál, že se do nás pustí nějaký žralok a my to neustojíme. Nebyli bychom první ani poslední. Nicméně nechali jsme si výrobní firmu Neopharma a já navíc zakládal pobočku ValosunUS v USA a Kanadě, kde se tomuto byznysu věnuji dodnes. Sice tam zatím nejsme na číslech, na jakých bychom chtěli být, ale věřím, že jdeme správným směrem.

V Králově Poli jste dříve podporoval i ženský basketbal. Do svého oblíbeného sportu už nevstoupíte?
Ne, všechno se stíhat nedá. Chci se věnovat dětem a den má jen 24 hodin. S manželkou (Miloslava Šibalová, dříve Svobodová, je bývalou basketbalovou reprezentantkou, účastnicí olympiády v Pekingu – pozn. red.) jsme jeden tým, ale oba toho máme víc než dost. Už tak tady organizujeme pohybové a basketbalové aktivity pro čtyř až osmileté děti. Chceme, aby se naučily hýbat. Není možné, aby v deseti neuměly přeskočit kozu, vylézt na strom nebo nezvládly uběhnout padesát metrů.

Takže na basketbal chodíte už jen se starou partou ze Zbrojovky?
Jasně. Chodíme každou neděli, v klidu, bez rozhodčích a hlavně opatrně. Kdo je zdravý, dorazí. Parta je ale naštěstí docela široká, takže těch deset se nás vždycky sejde.

V Plzni bude dvoudenní degustační přehlídka řemeslných pivovarů

Publikováno:před měsícemZdroj:Týden.czAutor:ČTK



Pestrost pivních chutí a kulturu pití piva chce lidem v Plzni koncem května představit dvoudenní degustační přehlídka řemeslných pivovarů Brewstock. Na náplavce, tedy břehu řeky Mže, který chce oživit skupina mladých architektů a aktivistů, se představí tři desítky pivních značek včetně majitelů a sládků. Přijedou také dva slovenské minipivovary a jeden estonský.

"Podařilo se nám přitáhnout devět z deseti nejlépe hodnocených pivovarů z Česka, jimž dávají tisíce hlasů sami lidé, kteří pivo pijí," řekl organizátor akce Adam Vlček. Degustovat se bude pouze ze skla v decilitrových festivalových sklenicích, aby lidé mohli ochutnat co nejvíce druhů. "Pivo může být hořké, ale také sladké, kyselé, slané, může chutnat jako káva nebo jako borůvky. Na to vše se mohou návštěvníci těšit," uvedl.

Čepovat se budou hlavně svrchně kvašená piva. "Určitě se můžeme těšit na berliner weisse (zakalená, kyselá, bílá piva) a barrel-aged piva, která dozrávají měsíce až roky v dubových sudech po bourbonu a po víně," řekl. Návštěvníci se mohou těšit na piva Unorthodox Brewing z Bratislavy a létající pivovar Hellstork z Myjavy, exotický bude Tanker z Estonska. Festivalové pivo uvařil sládek pivovaru Zhůřák z Plzeňska, Kaliforňan Chris Bearwaldt. "Jde o sour cherry wheat beer - pivo pšeničného typu s americkými kvasnicemi a několikrát přidávanými višněmi," dodal.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.06.2017 15:555.135/5.135