Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Reklama na pivo Bernard je rasistická, stěžují si lidé na Facebooku. Je to vyhrocené, tvrdí odborník

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:Zuzana MockováBernard

Pivovar Bernard uveřejnil na Facebooku vizuál k nové reklamě na tmavé dvanáctistupňové pivo, které propaguje kreslená polonahá černoška. Lidé na Facebooku, kde se objevily stovky převážně negativních komentářů, považují reklamu za silně rasistickou a sexistickou. Mediální analytik Filip Rožánek vnímá celou kauzu jako přehnaně vyhrocenou. Sám pivovar je z reakcí lidí překvapený, za vyzněním reklamy si ale stojí.

Pivovar Bernard zvolil k propagaci svého tmavého piva vizuál, na kterém pózuje tančící černoška. Fotku umístil na svůj profil na Facebooku, kde ji rázem odsoudily stovky diskutujících. Lidé ji označili za rasistickou a sexistickou.

Pivovar kampaň stahovat nehodlá, za zbytečně vyhrocenou považuje celou situaci i mediální analytik.

"U nás umí ženy tančit nejen kolem plotny. Pánové, volenka! Dámy, zadejte se! Naše ČERNÁ DVANÁCTKA čeká třeba právě na Vás," uvedl pivovar svou novou reklamu. Humpolecký výrobce piva je známý svými provokativními kampaněmi, ve kterých si ze sebe dělá legraci i spolumajitel Stanislav Bernard.

"Asi hodně stojíte o kandidaturu na Sexistické prasátečko, co? No, za mě ji máte mít – rozhodně tohle nominuju," napsala na Facebook uživatelka Petra Němcová. A nebyla sama. "Na svých stránkách píšete, že k hodnotám které vyznáváte, patří spolupráce, odpovědnost a pozitivita. Já v téhle reklamě se silným rasistickým a sexistickým podtextem nevidím ani jedno," píše Klára Kolářová.

"Doufám, že tuto reklamu stáhnete a omluvíte se. Divím se, že si ještě toto v dnešní době může někdo dovolit," pohoršuje se další uživatelka.

Mnohým vadilo i spojení číslovky 12 s polonahou ženou. "Hodně nepovedený a pod úroveň. Máme mít chuť na dvanáctiletou? S Bernardem dneškem končím," zní pobouřený komentář Filipa Lachmanna.

Nad prudce negativní reakcí lidí ale kroutí hlavou mediální analytik a šéfredaktor týdeníku Marketing & Media Filip Rožánek. "Reakce jsou v tomto případě zbytečně vyhrocené. Bernard napodobuje konceptem i výtvarnou stránkou reklamní styl pin-up girls, který byl rozšířený hlavně v první polovině dvacátého století. Pro svou propagaci ho používá od února letošního roku, je to tedy dlouhodobý výtvarný záměr. Motiv černošky použil bez pobouření veřejnosti už v březnu u piva Černá lavina," vysvětluje Rožánek.

Takové reakce jsme vůbec nečekali
Ve stejném duchu se na Facebooku vyjádřil i pivovar Bernard. "Rozhodně se nejedná o rasistickou nebo sexistickou reklamu a už vůbec nijak nesouvisí se současnou velmi tragickou situací ve světě," vysvětluje pivovar a omlouvá se těm, které vyznění reklamy jakkoli urazilo.

Marketingové oddělení společnosti Bernard udivilo, jaký efekt na sociálních sítích reklama vyvolala. "Popravdě jsme takové reakce vůbec nečekali. Nenapadlo by nás, že přijde taková vlna bouře," říká marketingová specialistka pivovaru Jana Voborníková s tím, že je nutné vnímat reklamu jako celek patřící do velké kampaně.

Bernard nehodlá kampaň stahovat, podle vedení se totiž není za co stydět. Podobný názor má i mediální specialista Rožánek.

"Bernard se drží provokativního pojetí reklamy dlouhodobě, nijak tím nevybočuje ze svých zvyklostí. Jeho zpracování určitě nejde srovnávat třeba se dva roky starým vizuálem jednoho rodinného pivovaru, který lákal na "patnáctku" fotkou teenagerky, která si svůdně olizovala prsty s dodatkem, že čtrnáctka je ještě pod zákonem. Ve srovnání s tím Bernardovu reklamu tedy jako sexistickou nehodnotím," říká Rožánek s tím, že by reakce na sociální sítě neměla pivovaru uškodit. Cílová skupina podle něho pivo Bernard pít nepřestane.

Černá dvanáctka? Na Bernard se valí kritika kvůli ‚sexistické‘ reklamě

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czBernard

Reklama pivovaru Bernard vyvolala na internetu silnou kritiku. Plakát, na němž kolem půllitru tančí animovaná polonahá dívka s popiskem „u nás umí ženy tančit nejen kolem plotny“, mnozí označují za „sexistický“. Na Facebooku dokonce už vznikla i skupina, která pivovar bojkotuje. Ten si ale za svou reklamou stojí a proti výtkám se důrazně ohrazuje.

„U nás umí ženy tančit nejen kolem plotny. Pánové volenka! Dámy, zadejte se! Naše černá dvanáctka čeká třeba právě na Vás!“. Kvůli těmto slovům doprovázených obrázkem spoře oděné slečny na reklamě rodinného pivovaru Bernard vyvolala na sociálních sítích kontroverzní reakce.

Bojkot pivovaru
Mnozí na Facebooku útočí na reklamní tvůrce s dotazem, jestli bylo jejich záměrem umístění v soutěži Sexistické prasátečko, která pravidelně uděluje anticeny za nejsexističtější reklamy. Další uživatelé zas vyjadřují zklamání i pobouření. Reklamu totiž označují i za rasistickou. Jiní jim ale kontrují, že na reklamě nevidí nic nevhodného.

Na Facebooku dokonce už vznikla i skupina s názvem „Bojkot piva Bernard“. K té se ale připojily zatím jen čtyři desítky lidí. Kritici reklamy uvádí: „Bernard rozjíždí sexistickou reklamu - ale beze mě. Já si tohle pivo nedám, dokud reklamu nestáhne a své kreativce neproškolí v tom, jak poznat a nedělat sexistickou reklamu“.

Co pivo, to jedna pin up dívka
Pivovar si ale i přes silnou kritiku za svou reklamou stojí. Už v minulosti totiž zveřejnil podobně laděné reklamy s obrázky zobrazující takzvané „pin-up“ dívky vedle půllitru.

„Rozhodně se nejedná o rasistickou nebo sexistickou reklamu a už vůbec nijak nesouvisí se současnou velmi tragickou situací ve světě. Tuto reklamu používáme již dva roky, ovšem tento styl je známý již více než 80 let. Jedná se o retro reklamu ve stylu amerických pinups girls, která je ve světě velmi populární již mnoho desetiletí a využívají ji takové firmy, jako například Coca cola, Lucky Strike a podobně,“ uvádí v oficiální reakci pivovar.

V reklamě, která prezentuje různé druhy piva, prý spojují určité období s jednou pin up dívkou. „Věříme, že v tomto komplexním pohledu tuto reklamu pochopíte a pakliže Vás i nadále uráží, je nám to líto a omlouváme se Vám,“ píše na závěr příspěvku Bernard.

Babiš zlikviduje celou českou pivní kulturu. Ale jemu je to jedno.

Publikováno:před rokemZdroj:Parlamentní Listy

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) nám se svou elektronickou evidencí tržeb chystá chmurnou budoucnost. Ta zahrnuje krach třetiny hospod a drastické zdražení v těch ostatních, dalo by se téměř nazvat až brutálním. Připravte se na půl litru piva za 80 korun. Nemluvě o dobrých obědech, ty podraží i o 100 procent. Svobodné fórum Pavla Šafra vysvětluje, proč bude opravdu zle. Slovák nám prý zničí českou pivní kulturu a bude mu to jedno.

České hospody a restaurace mají často už teď problém přežít. „Když se zeptáte majitele, jak to jde, řekne vám, že sotva přežívá, kdyby neměl hospodu ve vlastním a nepomáhali by mu manželka nebo příbuzní, nedokázal by hospodu utáhnout. Hosté pijí nejlacinější pivo za dvacku, z toho má hospodský osm korun. Z nich musí zaplatit nájem, energie, personál, a ještě by si měl vydělat na vybavení a nějaký zisk. Kdyby nekrátil daně, hospoda by zkrachovala už dávno a v obci by nebylo vůbec nic, jen do práce a domů. Celý život,“ píše Jan Jetmar.

Pokud tedy Babiš tvrdí, že od hospod získá dalších 12,5 miliardy, musí k tomu také dodat, že asi 30 procent hospod tím pohřbí. Ty, které přežijí, budou nuceny zdražit pivo na 60 až 80 korun „za jeden kousek“. Vítejte v nové realitě ministra financí a miliardáře. EET tedy zaplatí každý občan, který zajde do hospody. Vydá z peněženky asi 1 250 korun navíc rok co rok. To povede k tomu, že už tak dost spořiví Češi přestanou dávat spropitné a hostinští budou nuceni zvednout platy personálu. A znovu se to odrazí v cenách. Sečteno a podtrženo, zdraží nejen pivo, ale i vaše oblíbená jídla, a to ne málo. Třeba i o 100 procent.

„Skončí tisíce hospod a desetitisíce lidí budou na pracáku. Budeme mít vymazlené hospody, kam budeme chodit jen párkrát do roka ve svátek a usrkávat pivo ze třetinky na stopce. Bude tam krásné, čisté prostředí a nezakouřeno. Ale nebudou tam hosté. Kdo na světě je ochoten dát za desítku gambáč osm pětek? Nikdo. Ani blázen,“ pokračuje autor v popisu neradostné budoucnosti, za kterou budeme moci poděkovat Babišovi.

Současný šéf státní kasy tak během krátké doby rozmetá celou pivní kulturu, ale ani ho to nebude moc trápit, neb je Slovák a pivu stejně nerozumí, dodává pan Jetmar. Miliardář je prý navíc živ z řady dotací, takže může být v klidu. Pokud se tedy proti němu Češi nevzbouří. Už Haškův dobrý voják Švejk přece říkal, že vláda, která zdraží pivo, padne.

Zveřejňování smluv nás připraví o miliardu v tržbě, varuje šéf Budvaru

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Martin BenešBudvar

Od 1. července má pro stát, kraje, obce a státní firmy začít platit povinnost zveřejňovat veškeré smlouvy nad 50 tisíc korun. Týká se to i pivovaru Budějovický Budvar. Národnímu podniku to může podle ředitele Jiřího Bočka přinést obrovské problémy a ztrátu až miliardy korun v tržbách.

Zákon o centrálním registru smluv má platit od 1. července. Do té doby národní podnik bude doufat, že ještě dojde k novelizaci, která by Budvar ze seznamu takzvaných povinných subjektů vyřadila.

„Téměř každá naše smlouva je nad stanovenou hranicí 50 tisíc korun. Jsou to tisíce smluv. Pro veřejnost je to stejně naprosto bez smyslu. Především by se tam koukala konkurence,“ poukazuje ředitel pivovaru Jiří Boček.

Upozorňuje, že by to mělo na Budějovický Budvar pouze negativní dopady. „A to i v oblasti soudních sporů se společností Anheuser-Busch,“ míní Boček.

Proč by mělo mít na Budějovický Budvar zveřejnění smluv tak tvrdé dopady?
Budvar uzavírá smlouvy se zahraničními partnery. V našem odvětví je naprosto běžné, že jsou ustanovení o ochraně obchodních informací. V každé smlouvě se zahraničním partnerem, a těch máme opravdu hodně, protože vyvážíme pivo do 70 států světa, je ustanovení, že informace obě strany musí chránit a mohou je předkládat pouze auditorům, nebo soudu.

Co by se stalo v případě, kdybyste je zveřejnili?
Pokud to ustanovení porušíme, vystavujeme se jednoznačně riziku sankce. Navíc se smlouvy neuzavírají podle českého práva, ale třeba švýcarského. Může se stát, že uzavřeme smlouvu, my ji zveřejníme, druhá strana se bude cítit poškozena, zažaluje nás na náhradu škody. A bude se to rozhodovat podle švýcarského práva. A teď se dostáváme do schizofrenní situace. Podle zákonů se statutární orgán musí chovat jako řádný hospodář a ochraňovat firmu před škodami. A zároveň nám jiný zákon ukládá to, abychom firmu vystavovali poškození.

Máte nějaké ohlasy od obchodních partnerů, jak se k problematice staví?
Žádný z našich obchodních partnerů pochopitelně nebude spokojený s tím, že vystavujeme naše vzájemné smlouvy. My tím logicky odhalujeme obchodní strategii druhé strany. A to je velmi cenné know-how. Platí to i naopak. Naši odběratelé budou moci přijít a říct: Vy prodáváte tomuhle za devět a mně za deset. Já to chci taky za devět.

Takže to bude mít přímý vliv na hospodářské výsledky podniku?
Jednoznačně. Ze střednědobého horizontu odhaduji, že by tržby klesly o 30 až 40 procent. A pochopitelně i ztrátu zisku. Z hlediska dlouhodobého je to totální ztráta konkurenceschopnosti firmy a postupné chřadnutí podniku se všemi negativními důsledky.

Myslíte tím i zaměstnanost?
Samozřejmě, pokud klesnou prodeje, nebude jiná možnost.

Zmínil jste i o dopady na soudní spory s Anheuser-Busch. Co přesně jste měl na mysli?
Doposud k soudu přicházela obrovská společnost v brnění a my - sice malí, ale oblečení. V okamžiku, kdy bude zákon v platnosti, tam přijdeme malí a svlečení. V odvětví rychloobrátkového zboží je velká poptávka po smlouvách konkurence. Protože vidět, jak je smlouva postavená, jak to na sebe navazuje, to je sakra zajímavé čtení. A dá se toho využít.

Zastánci zákona tvrdí, že se důvěrné informace ve smlouvě zveřejňovat nemusí. Proč by vás to pak mělo poškodit?
Ano, my můžeme vyškrtat obchodní tajemství. Ale to je zákonem vymezeno jako podmnožina důvěrných obchodních informací. Jednoduše řečeno, nemůžeme vyškrtat vše, co bychom potřebovali. Od základu je ovšem nelogické, abychom smlouvy zveřejňovali. Nejsme veřejná instituce, nemáme za úkol zajišťovat veřejně prospěšné činnosti a nehospodaříme s veřejnými prostředky. Naopak jsme přispěvateli. Za minulý rok jsme státu odvedli 800 milionů korun, letos to bude 500 milionů. Na svůj provoz i rozvoj si vyděláváme vlastní činností. Nikdy jsme nečerpali podporu ze státního rozpočtu nebo z evropských dotací. Druhou věcí je, že z hlediska kontroly to nemá absolutně žádný význam.

Jak to?
Český stát má v současné době něco přes 23 právních předpisů, jak nás může kontrolovat. Navíc se to navyšuje tím, že se projednává novela zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, tedy, že státem vlastněné firmy budou procházet kontrolou NKÚ. Je tu i zákon o svobodném přístupu k informacím, který může využít každý. My jsme podnikatelský subjekt, který se tím, že bude akceptovat zákon o registru smluv, dostává do nevýhodného postavení. Což je proti ústavě. Ta zaručuje svobodu podnikání, kterou ovšem registr smluv v našem případě omezuje.

Pokud by tedy nedošlo k novelizaci zákona, budete se bránit u Ústavního soudu?
O této variantě zatím neuvažujeme. Jedna věc je právní možnost, druhá pak otázka, jak to celé může dlouho trvat. Ústavní stížnost není nic jednoduchého. Ale je pravda, že z hlediska ústavy nás tento zákon jednoznačně znevýhodňuje.

Snažili jste se nějak své argumenty prezentovat poslancům, senátorům či vládě?
Ano, naše argumenty prezentujeme tři roky, od chvíle, kdy se o zákonu začalo mluvit. A to prostřednictvím našeho zakladatele, ministerstva zemědělství, obraceli jsme se na předsedy politických stran a předsedy poslaneckých klubů. Naše stanoviska jsme obhajovali také ve výborech v Senátu.

Nakonec jste ale neuspěli.
Ovšem i ve sněmovně se už začíná diskutovat o tom, že by měla být novela zákona, a v rámci toho by se mělo jednat, zda Budvar bude zahrnutý mezi povinné subjekty, nebo ne. Doufáme, že bude politická ochota zákon novelizovat.

Trasy a programy Plzeňského Prazdroje letos navštívilo více než 716 tisíc lidí

Publikováno:před rokemZdroj:Regiobiz.czPrazdroj

Pro rok 2015 se z Plzně stala kulturní metropole celého evropského kontinentu a přilákala rekordní počet návštěvníků. Více než 716 tisíc lidí navštívilo také turistické trasy a programy, které pro návštěvníky připravil Plzeňský Prazdroj, generální partner projektu Evropské hlavní město kultury Plzeň 2015.

Plzeňský Prazdroj a jeho značka Pilsner Urquell byla rok a půl hrdým generálním partnerem projektu Evropské hlavní město kultury Plzeň 2015 (EHMK), který ze západočeské metropole udělal pro rok 2015 kulturní metropoli celého kontinentu.

Pomalu končící rok byl z pohledu návštěvnosti pro pivovar a jeho turistické trasy velmi úspěšný. Plzeňský Prazdroj provozuje v Plzni nejen návštěvnickou trasu Pilsner Urquell, ale i Pivovarské muzeum a Plzeňské historické podzemí. Tradiční turistické cíle zpestřila řada doprovodných akcí, které doplňovaly program projektu EHMK Plzeň 2015.

„Návštěvnost na našich plzeňských trasách vzrostla v porovnání s rokem 2014 v průměru o 26 %. Celkem v letošním roce navštívilo trasy Plzeňského Prazdroje a doprovodné akce více než 716 tisíc lidí a konečná bilance tohoto roku bude ještě vyšší,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka rozvoje cestovního ruchu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje,

a dodává: „Největší nárůst v návštěvnosti zaznamenalo Plzeňské historické podzemí, kde nárůst návštěvnosti dosáhl v některých měsících až 64 %.“

Pokud se podíváme na složení návštěvníků z pohledu zastoupení národností, tak na prvním místě jsou stále Češi. Jejich podíl na trasách v Plzni je velmi podobný jako v loňském roce. „Největší nárůst ze zahraničních turistů jsme zaznamenali u turistů z Německa. Nárůst návštěvníků na našich trasách v Plzni se pozitivně projevil i v dárkových prodejnách, které rovněž zaznamenaly nárůst nakupujících. Z nabídky dárkových předmětů byly nejvíce populární gravírované půllitry a sklenice, kam na přání zákazníka na místě gravírujeme jména, loga či věnování a vzkazy,“ říká Jindřiška Eliášková.

Svijany plánují zámecký minipivovar, sloužit má i zážitkové turistice

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:Dušan KütnerSvijany

Boom minipivovarů byl v posledních letech doménou nových subjektů na trhu. Nyní vstup do této oblasti zvažuje i jeden z deseti největších průmyslových producentů, Pivovar Svijany.

„Sloužit by měl pro testování nových piv. Zároveň bychom jej rádi zpřístupnili veřejnosti – snem našeho sládka je nechat návštěvníky zámku vařit si své vlastní pivo,“ říká Petra Winklerová, mluvčí pivovaru, který loni uvařil 570 tisíc hektolitrů piva.

Minipivovar by byl součástí svijanského zámku, který firma nedávno koupila a začala jej rekonstruovat. Obnova památky bude stát firmu kolem sta milionů korun, pomohou i dotace z norských fondů. O ceně samotného minipivovaru je podle Winklerové zatím předčasné mluvit. Obecně zařízení pro minipivovary stojí minimálně několik milionů.

Minipivovar by vznikl ve druhé etapě opravy zámku. V první, právě probíhající fázi se Svijanští soustředí na rekonstrukci objektu samotného a jeho zpřístupnění veřejnosti.

Po dobu minimálně pěti let pak bude zámek sloužit jako kulturně-společenské centrum s rozsáhlou archeologickou výstavou, na jejímž konceptu se podílí mimo jiné i architekt, herec a průvodce „šumnými“ městy David Vávra. Do té doby také padne definitivní rozhodnutí, zda minipivovar vznikne.

Pivovar Zubr letos uvařil o pětinu více vánočního speciálu

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTKZubr

Přerovský Pivovar Zubr letos kvůli rostoucí poptávce zvýšil o pětinu výstav čtrnáctistupňového zimního speciálu Zubr Maxxim, kterým zásobuje restaurace a prodejny. Speciální vánoční piva do své nabídky opět zařadily také jeho sesterské pivovary Holba a Litovel, jejichž vedení si rostoucí oblibu pivních speciálů rovněž pochvalují.

Ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček řekl, že zatímco loni bylo v Přerově uvařeno 1000 hektolitrů speciálního vánočního piva Zubr Maxxim, tak letos se jeho produkce zvýšila na 1200 hektolitrů. „Rostoucí zájem o Maxxima je potvrzením trendu, že konzumenti stále častěji zkouší speciální piva, která zpestřují pivní nabídku," uvedl Pluháček. Sváteční Maxxim, který až 90 dní dozrával v ležáckých tancích, je nejoblíbenějším pivním speciálem přerovského pivovaru.

Pivovar Litovel v předvánočním období uvedl na trh pivní speciál ALE, který je k dostání ve vybraných restauracích a barech. Původem anglický typ svrchně kvašeného piva je podle sládka litovelského pivovaru Petra Kosteleckého pokračováním tradice z 18. a 19. století, kdy byl tento druh piv běžně rozšířen po celé Moravě.

„V Litovli jsme se rozhodli navázat na vzácný um místních sládků a v roce 2012 jsme připravili vlastní ALE, který udržuje slavnou tradici a současně následuje moderní trendy," řekl Kostelecký. Nový pivní speciál ALE se v roce 2012 setkal s velkým úspěchem. Pivovar ho proto letos zařadil do vánoční nabídky, jejímž pilířem bylo v předchozích letech sváteční pivo Gustav.

Pozadu s vánočními speciály nezůstal ani Pivovar Holba z Hanušovic na Šumpersku. „Nabízíme oblíbený Šerák Speciál 13,51 v novém dárkovém balení s osmi lahvemi. V obchodech je součástí vánoční nabídky a nechybí ani v restauracích," řekla ČTK mluvčí pivovaru Hana Matulová. Pivovar Holba letos společně s vánočním speciálem distribuuje také nové pivní džbánky. „Kromě sympatického tvaru nabízí možnost dát si půllitr nebo třetinku, což konzumenti vítají," podotkla Matulová.

Speciální receptury
Pivovary se při výrobě vánočních piv řídí speciálními recepturami. „Pro výrobu ALE se používají tři druhy speciálních chmelů, jejichž kombinace dává pivu svěžest a kořenitost citrusů. Dále pak tři druhy tuzemských ječných a karamelových sladů, které zaručují plnou chuť," uvedl Kostelecký.

Závěr roku na pivním trhu je každoročně charakteristický zvýšeným zájmem zákazníků především o silnější a dražší piva, která před vánočními svátky do nabídky zařazuje většina tuzemských pivovarů. Jde o ležáky a speciály, které si Češi o svátcích dopřávají ve výrazně větší míře než jindy. Zejména pro velké pivovary jsou proto Vánoce druhou prodejní špičkou roku po létě, kdy je poptávka lidí po pivu nejvyšší.

Pivovary Zubr, Litovel a Holba patří do skupiny středomoravských pivovarů PMS. Jejich roční výstav je do jednoho milionu hektolitrů piva. Závody prodávají svá piva především na Moravě a ve východních Čechách.

Pivovar Zubr letos uvařil o pětinu více vánočního speciálu

Publikováno:před rokemZdroj:Finanční novinyAutor:ČTKZubr

Přerovský Pivovar Zubr letos kvůli rostoucí poptávce zvýšil o pětinu výstav čtrnáctistupňového zimního speciálu Zubr Maxxim, kterým zásobuje restaurace a prodejny. Speciální vánoční piva do své nabídky opět zařadily také jeho sesterské pivovary Holba a Litovel, jejichž vedení si rostoucí oblibu pivních speciálů rovněž pochvalují.

Ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček ČTK řekl, že zatímco loni bylo v Přerově uvařeno 1000 hektolitrů speciálního vánočního piva Zubr Maxxim, tak letos se jeho produkce zvýšila na 1200 hektolitrů. "Rostoucí zájem o Maxxima je potvrzením trendu, že konzumenti stále častěji zkouší speciální piva, která zpestřují pivní nabídku," uvedl Pluháček. Sváteční Maxxim, který až 90 dní dozrával v ležáckých tancích, je nejoblíbenějším pivním speciálem přerovského pivovaru.

Pivovar Litovel v předvánočním období uvedl na trh pivní speciál ALE, který je k dostání ve vybraných restauracích a barech. Původem anglický typ svrchně kvašeného piva je podle sládka litovelského pivovaru Petra Kosteleckého pokračováním tradice z 18. a 19. století, kdy byl tento druh piv běžně rozšířen po celé Moravě.

"V Litovli jsme se rozhodli navázat na vzácný um místních sládků a v roce 2012 jsme připravili vlastní ALE, který udržuje slavnou tradici a současně následuje moderní trendy," řekl ČTK Kostelecký. Nový pivní speciál ALE se v roce 2012 setkal s velkým úspěchem. Pivovar ho proto letos zařadil do vánoční nabídky, jejímž pilířem bylo v předchozích letech sváteční pivo Gustav.

Pozadu s vánočními speciály nezůstal ani Pivovar Holba z Hanušovic na Šumpersku. "Nabízíme oblíbený Šerák Speciál 13,51 v novém dárkovém balení s osmi lahvemi. V obchodech je součástí vánoční nabídky a nechybí ani v restauracích," řekla ČTK mluvčí pivovaru Hana Matulová. Pivovar Holba letos společně s vánočním speciálem distribuuje také nové pivní džbánky. "Kromě sympatického tvaru nabízí možnost dát si půllitr nebo třetinku, což konzumenti vítají," podotkla Matulová.

Pivovary se při výrobě vánočních piv řídí speciálními recepturami. "Pro výrobu ALE se používají tři druhy speciálních chmelů, jejichž kombinace dává pivu svěžest a kořenitost citrusů. Dále pak tři druhy tuzemských ječných a karamelových sladů, které zaručují plnou chuť," uvedl Kostelecký.

Závěr roku na pivním trhu je každoročně charakteristický zvýšeným zájmem zákazníků především o silnější a dražší piva, která před vánočními svátky do nabídky zařazuje většina tuzemských pivovarů. Jde o ležáky a speciály, které si Češi o svátcích dopřávají ve výrazně větší míře než jindy. Zejména pro velké pivovary jsou proto Vánoce druhou prodejní špičkou roku po létě, kdy je poptávka lidí po pivu nejvyšší.

Pivovary Zubr, Litovel a Holba patří do skupiny středomoravských pivovarů PMS. Jejich roční výstav je do jednoho milionu hektolitrů piva. Závody prodávají svá piva především na Moravě a ve východních Čechách.

Svijany si budují síť restaurací. Po Liberci a Jablonci také v Praze

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Adam PluhařSvijany

Pivovar Svijany expanduje po Liberci a Turnově se sítí hospod s tankovým pivem také do Prahy. První restaurace, kde se pivo bude čepovat z tanků a nikoliv ze sudů, nyní vznikla ze svijanské hospody U Rokytky v Libni. Má kapacitu 100 lidí.

„Jedná se o první svijanskou pivnici s tankovým pivem v Praze,“ potvrdila mluvčí Pivovaru Svijany Petra Winklerová.

Tank má oproti sudu větší objem a s pivem se už po naplnění tanku nemusí manipulovat. Zároveň nepřijde do kontaktu s tlačným plynem, jako je to u sudu. A o tankové pivo je podle Winklerové zájem.

„Dodat do podniku tanky je pro nás relativně velkou investicí, protože se pro každou z restaurací vyrábějí na míru,“ vysvětlila mluvčí.

V rámci Libereckého kraje mají Svijany zatím jen dvě restaurace s tanky. Na tankové pivo je možné od loňského prosince zajít do libereckého Radničního sklípku, během letošního roku přibyla ještě turnovská westernová restaurace U Supa.

„Tento koncept chceme i v rámci Libereckého kraje rozšiřovat dál,“ dodala Winklerová. Pražská pivnice prošla rekonstrukcí ve spolupráci s majitelem a provozovatelem. Pivovar se ale na projektu finančně podílel.

Extrémně hořký Rytíř
„Restauraci vnímáme jako svoji značkovou. Vždy měla Svijany na čepu a naše kompletní portfolio,“ zmínila mluvčí Winklerová.

Jedná se zároveň o jediný podnik, který z tanku čepuje extrémně hořkou dvanáctku Svijanského Rytíře.

„V České republice existuje jen málo podniků, které si mohou dovolit mít ho ve velkoobjemovém tanku. Pražská Rokytka k nim díky oblibě u zákazníků patří,“ vysvětlila mluvčí.

Pivovar odhaduje, že tanky bude v Praze obměňovat jednou týdně. Tanky jsou U Rokytky 3, každý o objemu 5 hl.

Svijanských restaurací, i když jen s pivem v sudech, přibývá i v rámci kraje. Od středy je v Jilemnici znovu otevřená restaurace Sklípek za lyžárnou. Záštitu nad restaurací má pivovar Svijany.

Jsme rádi, že restaurace ožila, říká starostka
„Restaurace byla zavřená rok, jsme rádi, že znovu ožila. Možná je to zatím počáteční zvědavost, ale lidí chodí hodně,“ řekla starostka Jilemnice Jana Čechová.

Svijany míří i do Jablonce. Pivovar vyhrál výběrové řízení na pronájem kdysi oblíbené restaurace v centru města - přes rok zavřeného podniku Adam a Eva naproti městskému úřadu.

Stejně jako v případě Radničního sklípku v Liberci, opraví pivovar také prostory jabloneckého podniku. Nově se bude jmenovat Radnice. Zatím běží rekonstrukce, první návštěvníky přivítá začátkem příštího roku.

Svijany budou restauraci provozovat, ale jako nájemce v ní bude působit společnost Franko & Lukas.

Půjde o podobný koncept jako v libereckém Radničním sklípku, kde svijanskou hospodu provozuje Catering Krajské nemocnice Liberec.

„Co se týká Radničního sklípku, naše očekávání naplnil, myslím, že si restaurace během ročního fungování udělala velmi dobré jméno,“ zhodnotila Petra Winklerová.

Litovelský pivovar na svátky nabídne speciál Litovel ALE

Publikováno:před rokemZdroj:Olomoucké novinkyLitovel

Pivní speciál Litovel ALE bude během vánočních svátků k dostání na čepu vybraných regionálních restaurací a barů. Původem anglický typ svrchně kvašeného piva je pokračováním tradice z 18. a 19. století, kdy byl tento typ piv běžně rozšířen po celé Moravě.

„V Litovli jsme se rozhodli navázat na vzácný um místních sládků a v roce 2012 jsme připravili vlastní ALE, který udržuje slavnou tradici a současně následuje moderní trendy. Tento svrchně kvašený speciál zaznamenal nebývalý úspěch u našich zákazníků, proto jsme se rozhodli zařadit jej v letošním roce do Kalendáře pivních speciálů. Ve vybraných regionálních restauracích a barech jej můžete ochutnat od 1. prosince,“ vysvětluje Petr Kostelecký, sládek Pivovaru Litovel.

Litovel ALE je svěží a přitom plné pivo velmi originální a nezvyklé citrusové chuti, které vyniká zvláště svou silou a hořkostí. „Pro jeho výrobu se používají tři druhy speciálních chmelů, jejichž kombinace dává pivu svěžest a kořenitost citrusů. Dále pak tři druhy tuzemských ječných a karamelových sladů, které zaručují plnou chuť,“ dodává Petr Kostelecký.

Nejlépe chutná vychlazený na 8 až 9 stupňů Celsia a doporučuje se podávat v širokých degustačních sklenicích se širokým hrdlem či ve sklenicích se stopkou. Výborně se hodí k lehkým jídlům, jako jsou ryby, drůbež či saláty. Litovel ALE je v limitovaném množství k dostání také v maloobchodech v samostatném multipacku s dárkem v podobě sklenice zdarma i jako součást degustačního balíčku pivních speciálů s názvem Kolekce litovelského sládka. Olomouckénovinky.cz informovala Gita Jílková.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.06.2017 22:455.125/5.125