Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Investice do minipivovaru je lákavá. V Česku už jich je přes tři sta

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

V Česku roste byznys s minipivovary. Malým varnám prospívá chuť firem investovat a vařit vlastní, specifické pivo. Přístupnější je také výroba díky cenově dostupnějším technologiím. V Česku loni vzniklo přes padesát minipivovarů, nejvíce paradoxně na jižní Moravě. Jejich celkový počet už překročil hranici tří stovek.
V polovině ledna jich bylo 302 a počet patrně dál poroste a může se podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráně zastavit až na dvojnásobku nynějšího čísla.

Za růstem počtu minipivovarů je zájem spotřebitelů a chuť jednotlivců i firem investovat. Naprostá většina minipivovarů má kapacitu kolem 1 000 hektolitrů a vaří pouze pro vlastní hospodu. V poslední době ale roste počet firem, které minipivovary zakládají na byznys a svoje pivo prodávají hospodám podobně jako velkopivovary.

Loni podobné projekty tvořily zhruba desetinu nově vzniklých minipivovarů. Příkladem je znojemský pivovar investora CEO Management, který zahájil provoz v bývalém areálu Hostanu loni v listopadu. Stejný investor plánuje obnovení výroby v Jarošově, který je součástí Uherského Hradiště, a později ještě v jednom městě na jižní Moravě.

Produkci minipivovarů odborníci pouze odhadují. Podle Šuráně je to asi 200 tisíc hektolitrů ročně, což je méně než vyrobí například pivovar Bernard z Humpolce a jde vlastně o 1,3 procenta českého pivního trhu. Loni podle Šuráně vzniklo 56 minipivovarů, nejvíce na jižní Moravě. Řada podniků ale zanikla, proto je velmi obtížné sledovat aktuální počty a výstav.

Šuráň v minulosti odhadoval, že minipivovarů nebude více než 300. „Vzhledem k apetitu investorů a neutuchajícímu zájmu spotřebitelů to nyní vidím tak na 600. Pak by byl v každém větším městečku pivovar, jak to kdysi bývalo,“ uvedl Šuráň.

Výbava vyjde na 4,5 milionu
Zájem investorů souvisí také s poklesem cen technologií. Zatímco před 20 lety stálo vybavení minipivovaru 5,5 milionu korun, nyní je to zhruba o milion méně. Někdy je možné ho sehnat i levněji ze zastavených provozů.

Podle Šuráně se trh vyvíjí velice dynamicky a některé minipivovary časem překročí hranici desetitisíce hektolitrů výroby a přejdou mezi klasické pivovary. To se stalo v případě středočeského Kácova, Chotěboře nebo pivovaru Tambor ve Dvoře Králové. Podobné ambice má podle Šuráně znojemský pivovar nebo pivovar Hauskrecht v Brně. Například v Lounech, kde před lety zastavil výrobu Heineken, se nyní na místě malého minipivovaru rodí větší s výrobou kolem 9000 hektolitrů. Opakem je Český Krumlov, kde v tamním velkopivovaru vznikl minipivovar.

Zájem o minipivovary podtrhuje i letošní potravinářský veletrh Salima, na kterém se představí více než 30 minipivovarů. Expozici spojenou s degustací zatím navštívily stovky lidí.

Minipivovarů je v Česku více než 300. Jejich počet se může zdvojnásobit

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:ČTK

● V Česku už je více než 300 minipivovarů, jejich počet by navíc měl růst i v příštích letech.
● Za růstem jejich počtu je zájem spotřebitelů a chuť jednotlivců i firem investovat.
● Naprostá většina minipivovarů má kapacitu kolem 1000 hektolitrů a vaří pouze pro vlastní hospodu.

Počet minipivovarů v Česku překročil hranici 300. V polovině ledna jich bylo 302, což je o 22 více než v roce 2014. Jejich počet patrně dál poroste a může se podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně zastavit až na dvojnásobku nynějšího čísla. Šuráň to řekl ve středu na potravinářském veletrhu Salima.

Za růstem počtu minipivovarů je zájem spotřebitelů a chuť jednotlivců i firem investovat. Naprostá většina minipivovarů má kapacitu kolem 1000 hektolitrů a vaří pouze pro vlastní hospodu. V poslední době ale roste počet firem, které minipivovary zakládají pro byznys a svoje pivo prodávají hospodám podobně jako velkopivovary.

Počet minipivovarů v Česku překročil hranici 300. V polovině ledna jich bylo 302, což je o 22 více než v roce 2014. Jejich počet patrně dál poroste a může se podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně zastavit až na dvojnásobku nynějšího čísla. Šuráň to řekl ve středu na potravinářském veletrhu Salima.

Za růstem počtu minipivovarů je zájem spotřebitelů a chuť jednotlivců i firem investovat. Naprostá většina minipivovarů má kapacitu kolem 1000 hektolitrů a vaří pouze pro vlastní hospodu. V poslední době ale roste počet firem, které minipivovary zakládají pro byznys a svoje pivo prodávají hospodám podobně jako velkopivovary.

České pivovary v Rusku krvácejí. Kvůli slabému rublu je pro Rusy české pivo příliš drahé - čtěte ZDE

Loni podobné projekty tvořily zhruba desetinu nově vzniklých minipivovarů. Příkladem je znojemský pivovar investora CEO Management, který zahájil provoz v bývalém areálu Hostanu loni v listopadu. Stejný investor plánuje obnovení výroby v Jarošově, který je součástí Uherského Hradiště, a později ještě v jednom městě na jižní Moravě.

Produkci minipivovarů odborníci pouze odhadují. Podle Šuráně je asi 200 000 hektolitrů ročně, což je méně, než vyrobí například pivovar Bernard z Humpolce, a jde vlastně o 1,3 procenta českého pivního trhu. Loni podle Šuráně vzniklo 56 minipivovarů, nejvíce na jižní Moravě. Řada podniků ale zanikla, proto je velmi obtížné sledovat aktuální počty a výstav.

Šuráň v minulosti odhadoval, že minipivovarů nebude více než 300. "Vzhledem k apetitu investorů a neutuchajícímu zájmu spotřebitelů to nyní vidím tak na 600. Pak by byl v každém větším městečku pivovar, jak to kdysi bývalo," uvedl Šuráň.

Zájem investorů souvisí také s poklesem cen technologií. Zatímco před 20 lety stálo vybavení minipivovaru 5,5 milionu korun, nyní je to zhruba o milion méně. Někdy je možné ho sehnat i levněji ze zastavených provozů.

Podle Šuráně se trh vyvíjí velice dynamicky a některé minipivovary časem překročí hranici desetitisíce hektolitrů výroby a přejdou mezi klasické pivovary. To se stalo v případě středočeského Kácova, Chotěboře nebo pivovaru Tambor ve Dvoře Králové. Podobné ambice má podle Šuráně znojemský pivovar nebo pivovar Hauskrecht v Brně. Například v Lounech, kde před lety zastavil výrobu Heineken, se nyní na místě malého minipivovaru rodí větší s výrobou kolem 9000 hektolitrů. Opakem je Český Krumlov, kde v tamním velkopivovaru vznikl minipivovar.

Zájem o minipivovary podtrhuje i letošní potravinářský veletrh Salima, na kterém se představí více než 30 minipivovarů. Expozici spojenou s degustací zatím navštívily stovky lidí.

Na Pivexu bodovala především piva z Plzeňského Prazdroje

Publikováno:před rokemZdroj:Naše voda

V letošním 24. ročníku prestižní degustační soutěže piv Zlatý pohár Pivex – Pivo 2016 byla oceněna piva z rodiny Plzeňského Prazdroje hned jedenáctkrát. Značky Gambrinus, Velkopopovický Kozel a nealkoholický Birell totiž zachutnaly odborné degustační porotě napříč všemi vyhlašovanými kategoriemi.

V kategorii světlých ležáků, jedenáctek, dostal zvláštní cenu Velkopopovický Kozel 11, Gambrinus pak získal prvenství v rámci v kategorii sudových piv Zlatý soudek za Gambrinus 10° Nepasterizovaný. Výsledky letošní degustační soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo 2016 vnímají sládci Velkopopovického pivovaru a pivovaru Gambrinus jako velké uznání jejich umu a poctivé práce. Velkopopovický Kozel dostal celkem tři ocenění. Kromě speciálního ocenění za nejlepší jedenáctku v kategorii ležáků, získal Velkopopovický Kozel 11 také stříbrnou příčku v kategorii světlých ležáků. Úspěchu se dočkal i tmavý Kozel, který postoupil do finálového kola degustací a navíc získal Certifikát kvality. Takový výsledek dokumentuje vyrovnanost vysoké kvality tmavého piva z Velkopopovického pivovaru. „Těší nás, že porotě piva z Velkých Popovic chutnala. Je to ocenění práce všech v pivovaře, další důkaz, že svě řemeslo dělají dobře. Za to jim už teď děkuji. Doufám, že radost z ocenění budou mít i naši štamgasti a třeba to přiláká další milovníky dobrého piva, kteří zatím Kozla nepijí,“ neskrýval radost Petr Kofroň, ředitel Velkopopovického pivovaru.

Pivovar Gambrinus si pak nejvíce cení zejména uznání poroty v kategoriích čepovaných piv Zlatý soudek, které dostal nepasterizovanou desítku a novou nepasterizovanou dvanáctku. „Toto ocenění patří všem mým kolegům, kteří pivo Gambrinus vaří. Těší nás především výsledky našich sudových piv. Jsme rádi, že plnou živější chuť nepasterizovaných piv dokáží ocenit nejen pivaři, ale i odborná porota. Věříme, že ocenění našich piv bude další pozvánkou pro lidi na dobré čepované pivo do restaurací,“ řekl sládek pivovaru Gambrinus Pavel Zítek, který převzal ocenění během slavnostního ceremoniálu vyhlášení letošního ročníku Zlatý pohár Pivex. Certifikát za vyrovnanou kvalitu pak od degustační poroty dostal mezi výčepními pivy Gambrinus 10° Originál a „stříbro“ v ležácích Gambrinus Premium.

Pivo v Česku vaří už přes 300 minipivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Počet minipivovarů v Česku překročil hranici 300. V polovině ledna jich bylo 302, což je o 22 více než v roce 2014. Jejich počet patrně dál poroste a může se podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráně zastavit až na dvojnásobku nynějšího čísla. Šuráň to dnes řekl na potravinářském veletrhu Salima.

Za růstem počtu minipivovarů je zájem spotřebitelů a chuť jednotlivců i firem investovat. Naprostá většina minipivovarů má kapacitu kolem 1000 hektolitrů a vaří pouze pro vlastní hospodu. V poslední době ale roste počet firem, které minipivovary zakládají na byznys a svoje pivo prodávají hospodám podobně jako velkopivovary.

Loni podobné projekty tvořily zhruba desetinu nově vzniklých minipivovarů. Příkladem je znojemský pivovar investora CEO Management, který zahájil provoz v bývalém areálu Hostanu loni v listopadu. Stejný investor plánuje obnovení výroby v Jarošově, který je součástí Uherského Hradiště, a později ještě v jednom městě na jižní Moravě.

Produkci minipivovarů odborníci pouze odhadují. Podle Šuráně je asi 200.000 hektolitrů ročně, což je méně než vyrobí například pivovar Bernard z Humpolce a jde vlastně o 1,3 procenta českého pivního trhu. Loni podle Šuráně vzniklo 56 minipivovarů, nejvíce na jižní Moravě. Řada podniků ale zanikla, proto je velmi obtížné sledovat aktuální počty a výstav.

Pivovar v každém větším městečku
Šuráň v minulosti odhadoval, že minipivovarů nebude více než 300. "Vzhledem k apetitu investorů a neutuchajícímu zájmu spotřebitelů to nyní vidím tak na 600. Pak by byl v každém větším městečku pivovar, jak to kdysi bývalo," uvedl Šuráň.

Zájem investorů souvisí také s poklesem cen technologií. Zatímco před 20 lety stálo vybavení minipivovaru 5,5 milionu korun, nyní je to zhruba o milion méně. Někdy je možné ho sehnat i levněji ze zastavených provozů.

Podle Šuráně se trh vyvíjí velice dynamicky a některé minipivovary časem překročí hranici desetitisíce hektolitrů výroby a přejdou mezi klasické pivovary. To se stalo v případě středočeského Kácova, Chotěboře nebo pivovaru Tambor ve Dvoře Králové. Podobné ambice má podle Šuráně znojemský pivovar nebo pivovar Hauskrecht v Brně. Například v Lounech, kde před lety zastavil výrobu Heineken, se nyní na místě malého minipivovaru rodí větší s výrobou kolem 9000 hektolitrů. Opakem je Český Krumlov, kde v tamním velkopivovaru vznikl minipivovar.

Zájem o minipivovary podtrhuje i letošní potravinářský veletrh Salima, na kterém se představí více než 30 minipivovarů. Expozici spojenou s degustací zatím navštívily stovky lidí.

Minipivovarů v Česku je poprvé přes 300, zájem pivařů o ně stoupá

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTK

Počet minipivovarů v Česku překročil hranici 300. V polovině ledna jich bylo 302, což je o 22 více než v roce 2014. Jejich počet patrně dál poroste a může se podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráně zastavit až na dvojnásobku nynějšího čísla. Šuráň to dnes řekl na potravinářském veletrhu Salima. Za růstem počtu minipivovarů je zájem spotřebitelů a chuť jednotlivců i firem investovat. Naprostá většina minipivovarů má kapacitu kolem 1000 hektolitrů a vaří pouze pro vlastní hospodu. V poslední době ale roste počet firem, které minipivovary zakládají na byznys a svoje pivo prodávají hospodám podobně jako velkopivovary.

Rožnovský pivovar byl na mezinárodní přehlídce třikrát na stupních vítězů

Publikováno:před rokemZdroj:Zlín.czRožnovský

Třikrát na stupních vítězů stanula na mezinárodní pivovarnické přehlídce International Beer Fest piva z Rožnovského pivovaru. Byla to piva Popper, Rothschild a Habsburg, sdělil serveru Zlin.cz mluvčí pivovaru Lukáš Martinek.

Soutěž se konala v Českých Budějovicích počátkem února a zúčastnilo se jí rekordních 225 pivovarů ze tří kontinentů. Do soutěže o Zlatou pivní pečeť přihlásily 1110 piv a ciderů. „Rožnovský pivovar získal první místo v kategorii světlých speciálů se šestnáctistupňovým Popperem a mezi polotmavými pivy kralovala třináctka Rotschild. Dominanci mezi minipivovary potvrdilo třetí místo, které bral v kategorii tmavých piv šestnáctistupňový Habsburg,“ uvedl Martinem.

Roli v úspěchu hrají použité technologie. „Díky dotacím jsme mohli nakoupit zařízení, pomocí kterého můžeme zvyšovat kvalitu piva. Vítězné várky byly uvařené na úplně nové varně,“ řekl hlavní sládek Petr Kubín.

Dodal, že důležitá je i dokonalá sanitace pivovarského zařízení. „Nepoužíváme žádné chmelové ani sladové výtažky, ale přírodní suroviny jako moravský slad, žatecký chmel, pivovarské kvasnice a kvalitní vodu,“ popsal druhý sládek Rožnovského pivovaru Lukáš Vavříček.

Rožnovský pivovar nesklízí úspěch jen na soutěžích, ale i u zákazníků. „Naši produkci nelze koupit v žádné pivotéce nebo v hospůdce. Vše, co se u nás vyprodukuje, se také u nás prodá a vypije. V současnosti poptávka výrazně převyšuje nabídku,“ uvedl Vavříček.

Jeho slova potvrzuje spolumajitel Tomáš Kupčík. „Sjíždí se k nám lidé z celé republiky a nadávají, když si chtějí pivo odvézt a ono není. Kdo Rožnovem projíždí, kupuje si ho od nás a vozí do Polska nebo na Slovensko a do dalších koutů. Lidi se zajímají o vysokostupňové kvalitní speciály, protože se nikde nedají koupit. Velké pivovary chrlí desetistupňová piva a nám se tím pádem vytváří prostor pro výrobu a prodej speciálů,“ dodal Kupčík.

V Lounech otevírá už třetí pivovar, k pivařům bude zajíždět Pívobus

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Miroslava Strnadová

Za několik týdnů začne v Lounech vařit pivo už třetí pivovar, budují ho tu majitelé středočeského Pivovaru Zichovec. Pivovar vzniká v místech někdejší tankové střelnice v areálu bývalých kasáren.

„Plánujeme roční výstav 10 tisíc hektolitrů. V Lounech se budou vařit především výčepní piva a ležáky. Výroba speciálů se soustředí v Zichovci,“ uvedl Ivan Husák, jeden ze spolumajitelů pivovaru.

Celkové investiční náklady na výstavbu pivovaru jsou 50 milionů korun, z toho přibližně polovina peněz šla do nákupu technologií. Pozemek s bývalým vojenským objektem na okraji města firma koupila za pět milionů korun.

K pivovaru bude patřit také podniková prodejna a na bývalé kontrolní věži bude vyhlídka, odkud se návštěvníci budou moci rozhlédnout po kopcích Českého středohoří.

Zichovecký pivovar vypraví Pívobus
Další novinkou Zichoveckého pivovaru pak bude Pívobus. Jde o autobus, který doveze pivo za těmi, jimž hospoda v obci chybí. Trasy právě vznikají na základě přání a požadavků pivařů z kraje.

V Lounech se tak již brzy bude vařit třetí značka piva, několik let tam již fungují minipivovary se značkami Lounský Žejdlík a Pivo ZLoun.

Historie vaření piva je s Louny spojena od středověku. V roce 1890 nechal postavit kníže Adolf Josef Schwarzenberg pivovar ve směru na Černčice. V té době patřil mezi technicky nejvyspělejší. Poslední pivo se tam uvařilo v roce 2010, kdy tam koncern Heineken, který ho vlastnil, ukončil výrobu.

Veletrh Salima zve na sto druhů piv a speciality z Maďarska

Publikováno:před rokemZdroj:Brněnský deníkAutor:Věra Sychrová

Stovku pivních vzorků nabídnou návštěvníkům potravinářského veletrhu Salima na brněnském výstavišti české a moravské minipivovary. Je to jenom jedno z lákadel, které letos organizátoři přichystali.

Stovku pivních vzorků nabídnou návštěvníkům potravinářského veletrhu Salima na brněnském výstavišti české a moravské minipivovary. Je to jenom jedno z lákadel, které letos organizátoři přichystali.

Lidé budou degustovat také alkoholické nápoje. Samozřejmost je víno na stánku Jihomoravského kraje, nápoj z hroznů návštěvníci ochutnají také na oficiálním stánku Maďarska.

Novinku si na veletrh Salima přichystal brněnský Pivovar Hauskrecht. Návštěvníkům představí speciál Carni Vale, při jehož výrobě se inspiroval masopustem. „Spodně kvašená čtrnáctka má plné, zakulacené tělo s neobyčejným aroma meduňky podbarvené tóny citrusů," pozval sládek a majitel Petr Hauskrecht.

Matoucí značení piv skončí. Podívejte se, která piva budou plná či silná

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.cz

Chystané změny ve značení piv se dotknou méně než tří procent piv na trhu. S názvy plná piva a silná piva se pivaři setkají nejvíce u minipivovarů a výrobců, kteří se zaměřují na speciály a pšeničná piva. Změny pocítí například náchodský Primátor. Naopak velké nadnárodní pivovary se značením nebudou mít tolik práce.

Připravovaná vyhláška nebude umožňovat současné matoucí označování piv, kdy se ležákem nazývají i svrchně kvašená piva, například ta pšeničná. Piva se svrchním kvašením o stupňovitosti 11 nebo 12 se budou nazývat plnými pivy, silnější piva jako „silná piva“ (dosud to byly speciály). Pokud změny legislativně projdou, platit by měly začít v průběhu příštího roku.

Přeznačování se více týká pivovarů, které mají v nabídce speciální piva. Například náchodský Primátor bude muset přepsat označení u osmi druhů piv. Jako plné pivo bude nově nazývat Weizenbier či Stout, označení silné pivo ponese například šestnáctka Exkluziv nebo nejsilnější čtyřiadvacítka Double.

Primátor nové značení kritizuje. „Návrh absolutně nic neřeší, jedná se pouze o kosmetickou změnu, která pro nás neznamená nic jiného než navýšení nákladů na výrobu nových etiket,“ řekl iDNES.cz sládek pivovaru Petr Kaluža.

Podle něj by bylo jediným správným řešením přiznat reálnou stupňovitost a tedy označovat piva opět jako „desítky, jedenáctky, dvanáctky apod. „To je ale samozřejmě naprosto nepřijatelné pro velké pivovary,“ dodal.

Ležák jako pilíř pivní kultury
Podle ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Vladimíra Balacha se změny dotknou jen tří procent piv na trhu, možná i méně. „Bylo to zmatené označování. Ležák je spodně kvašené pivo. Proto došlo k této úpravě,“ míní Balach. Označení ležák zůstane stejně jako výčepní pivo pro desítky.

Původně se přitom uvažovalo i o změně označení ležák, který přitom české pivo ve světě proslavil. „Je dobře, že v návrhu zůstala kategorie ležáků, která je součástí české pivní kultury a proslavila naše pivo po celém světě. Plzeňský ležák se stal zakladatelem pivní kategorie, která dnes tvoří 70 procent celosvětové pivní spotřeby a s pojmem ‚ležák‘ pracuje i definice CHZO České pivo, které chrání výjimečnost českého piva. Bylo by zbytečné poškodit si tento český fenomén,“ podotkl sládek pivovaru Pilsner Urquell Václav Berka.

Velké pivovary budou mít méně práce. Například Pivovary Staropramen změní značení jen u piva Hoegaarden a Ostravar Ruby, Plzeňský prazdroj pouze u piva Fénix. Jediné pivo přeznačí také Budějovický Budvar - a sice Bud B:STRONG, který se změní na „silné pivo“. Některé pivovary na dotaz redakce nechtěly návrh v současném stavu komentovat.

Materiál z ministerstva zemědělství po odsouhlasení ve vládě zamíří k notifikaci k Evropské komisi. Poté se vyhláška objeví ve věstníku. Mělo by však platit přechodné období, během kterého budou mít pivovary čas na přeznačení a doprodej piv se starými etiketami.

Šampionem letošního ročníku Pivexu je Zubr premium

Publikováno:před rokemZdroj:České novinyAutor:ČTK

Šampionem letošního ročníku soutěže lahvových piv Zlatý pohár Pivex - pivo 2016 je Zubr premium z pivovaru v Přerově. Stejné pivo vyhrálo i mezi světlými ležáky. Výsledky dnes vyhlásili organizátoři na galavečeru pivovarníků a sladovníků v Brně.

Zubr za svůj Gold dnes získal v Brně i primát v kategorii světlé výčepní pivo. Sesterský podnik v Litovli ovládl kategorii tmavých piv za Dark tmavé výčepní. Dařilo se i hanušovickému pivovaru, který je třetím podnikem skupiny středomoravských pivovarů PMS.

Holba free získala primát u nealkoholických piv a Holba horské byliny vyhrála u míchaných nízkoalkoholických piv. Nejlepší jedenáctkou je Velkopopovický kozel 11 ze skupiny Plzeňský Prazdroj. V soutěži sudových piv bylo letos 43 značek, většinou od tuzemských velkopivovarů.

Dnes se v Brně hodnotila a vyhlašovala také nejlepší sudová piva. Mezi světlými ležáky vyhrála Holba premium. V kategorii světlých výčepních piv to byl Gambrinus nepasterizovaný 10. V sekci minipivovarů uspěla Zlatá labuť 12 z Pivovarského dvora Zvíkov.

Loni titul šampiona vybojoval Gambrinus 10 originál. Nejlepší kolekci měl pražský Staropramen. Tato kategorie letos vyhlášena nebyla. Loni bylo v soutěži 40 značek piv, což bylo dosud jedno z nejnižších čísel.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.17.08.2017 07:355.314/5.314