Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivní soutěž: poroty ocenily 33 nejlepších minipivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK



Tři poroty složené z odborníků i zástupců restaurací ocenily 33 nejlepších minipivovarů. Překvapením bylo například umístění ne příliš známých pivovarů Mazák z Dolních Bojanovic a Rodinného pivovaru Bravůr z Loučné nad Desnou. Výsledky soutěže, které se vyhlašovaly na mezinárodním potravinářském veletrhu Salima v Brně, sdělil za pořadatele šéfredaktor časopisu Pivo, Bier & Ale Pavel Borowiec. V ČR pokračuje boom minipivovarů, jejich počet už překonal 300. Některé z nich ale nejsou schopné udržet stále stejnou produkci.

"O výsledcích rozhodly tři degustační komise složené z degustátorů, zástupců médií a prodejců piva," řekl Borowiec. "Evropské časopisy nedělají takovéto nezávislé hodnocení. Většinou vyhlašují ceny svazy, výrobci a podobně," dodal prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šurán. Podle Borowiece jsou pivovary oceněné českými a moravskými pivními korunami elitou mezi takzvanými craft, tedy řemeslnými pivovary.

Počet minipivovarů v ČR patrně dál poroste, podle Šuráně se může zastavit až na dvojnásobku nynějšího čísla. Za růstem jejich počtu je zájem spotřebitelů a chuť jednotlivců i firem investovat. Naprostá většina minipivovarů má kapacitu kolem 1000 hektolitrů a vaří pouze pro vlastní hospodu. V poslední době ale přibývá firem, které minipivovary zakládají na byznys a svoje pivo prodávají hospodám podobně jako velkopivovary.

První tuzemský speciální časopis o pivě Pivo, Bier & Ale vychází od ledna 2011. Každý měsíc vychází na 4500 výtisků a údajně se všechna čísla prodají, zejména ve speciálních prodejnách piva, které dnes nabízejí hlavně produkty z minipivovarů.

Potvrzeno! V Rožnově sídlí nejúspěšnější domácí pivovar v republice

Publikováno:před rokemZdroj:Krajské listyRožnovský

Popper, Rothschild a Habsburg. To jsou tři piva z Rožnovského pivovaru, která stanula na stupních vítězů v rámci prestižní mezinárodní pivovarnické přehlídky International Beer Fest. Podobnou bilancí se nemůže pochlubit žádný jiný pivovar u nás, což z Rožnova dělá město pivu zaslíbené.

Soutěž o Zlatou pivní pečeť se konala v Českých Budějovicích ve dnech 1. až 6. února 2016. Rožnovský pivovar získal první místo v kategorii světlých speciálů se šestnáctistupňovým Popperem a mezi polotmavými pivy kralovala jeho 'třináctka' Rothschild. Dominanci mezi minipivovary ztvrdilo třetí místo, které bral v kategorii tmavých piv šestnáctistupňový Habsburg.

Hlavním důvodem úspěchu mohou být použité technologie. „Díky dotacím jsme mohli nakoupit zařízení, pomocí kterého můžeme zvyšovat kvalitu piva. Vítězné várky byly uvařeny v úplně nové varně,“ konstatoval hlavní sládek Petr Kubín s tím, že základem dobrého piva je i dokonalá sanitace pivovarského zařízení. „Nepoužíváme žádné chmelové ani sladové výtažky, ale přírodní suroviny: moravský slad, žatecký chmel, pivovarské kvasnice a kvalitní vodu,“ popisuje druhý sládek Rožnovského pivovaru Lukáš Vavříček.

Soutěžní přehlídky se letos zúčastnilo rekordních 225 pivovarů ze tří kontinentů, které do soutěže o Zlatou pivní pečeť přihlásily 1110 piv a ciderů. Rožnovský pivovar ale nesklízí úspěchy jen mezi profesionálními hodnotiteli, ale především u zákazníků. „Naši produkci nelze koupit v žádné pivotéce nebo ochutnat někde v hospůdce. Vše, co se u nás vyprodukuje, také se u nás vypije či prodá. Situace je v současné době taková, že poptávka výrazně převyšuje nabídku,“ uvedl Vavříček.

Situaci, která je snem každého obchodníka, potvrzuje i spolumajitel pivovaru Tomáš Kupčík: „Sjíždí se k nám lidé z celé republiky a hrozně nadávají, když si chtějí pivo odvézt a ono není. Ti, kteří Rožnovem projíždějí, si jej od nás kupují a vozí ho do Polska, na Slovensko a do dalších koutů. Lidé se zajímají o vysokostupňové kvalitní speciály, protože ty se nikde nedají koupit. Velké pivovary chrlí desetistupňová piva a nám se tím pádem vytváří prostor pro výrobu a prodej speciálů,“ nastiňuje Kupčík způsob, jakým mohou malé pivovary úspěšně fungovat ve stínu velkých pivovarních koncernů.

Poroty ocenily 33 nejlepších minipivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:Finanční novinyAutor:ČTK

Tři poroty složené z odborníků i zástupců restaurací ocenily 33 nejlepších minipivovarů. Překvapením bylo například umístění ne příliš známých pivovarů Mazák z Dolních Bojanovic a Rodinného pivovaru Bravůr z Loučné nad Desnou. Výsledky soutěže, které se vyhlašovaly na mezinárodním potravinářském veletrhu Salima v Brně, sdělil ČTK za pořadatele šéfredaktor časopisu Pivo, Bier & Ale Pavel Borowiec. V ČR pokračuje boom minipivovarů, jejich počet už překonal 300. Některé z nich ale nejsou schopné udržet stále stejnou produkci.

"O výsledcích rozhodly tři degustační komise složené z degustátorů, zástupců médií a prodejců piva," řekl Borowiec. "Evropské časopisy nedělají takovéto nezávislé hodnocení. Většinou vyhlašují ceny svazy, výrobci a podobně," dodal prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šurán. Podle Borowiece jsou pivovary oceněné českými a moravskými pivními korunami elitou mezi takzvanými craft, tedy řemeslnými pivovary.

Počet minipivovarů v ČR patrně dál poroste, podle Šuráně se může zastavit až na dvojnásobku nynějšího čísla. Za růstem jejich počtu je zájem spotřebitelů a chuť jednotlivců i firem investovat. Naprostá většina minipivovarů má kapacitu kolem 1000 hektolitrů a vaří pouze pro vlastní hospodu. V poslední době ale přibývá firem, které minipivovary zakládají na byznys a svoje pivo prodávají hospodám podobně jako velkopivovary.

První tuzemský speciální časopis o pivě Pivo, Bier & Ale vychází od ledna 2011. Každý měsíc vychází na 4500 výtisků a údajně se všechna čísla prodají, zejména ve speciálních prodejnách piva, které dnes nabízejí hlavně produkty z minipivovarů.

Pivovary oceněné zlatou korunou
●Klášterní pivovar Strahov, Praha
●Kounický pivovar, Kounice
●Pivovar Clock, Potštejn
●Pivovar Kocour, Varnsdorf
●Pivovar Matuška, Broumy
●Pivovar Mazák, Dolní Bojanovice
●Pivovar Modrá hvězda, Dobřany
●Pivovar Permon Sokolov
●Pivovarský dům Praha
●Pivovarský dvůr Zvíkov, Zvíkovské podhradí
●Únětický pivovar, Únětice

Pivovary oceněné stříbrnou korunou
●Břenovský klášterní pivovar svatého Vojtěcha, Praha
●Joe´s Garage, Plzeň
●Městský Podorlický pivovar, Rychnov nad Kněžnou
●Pivovar Hendrych, Vrchlabí
●Pivovar MMX, Lety u Dobřichovic
Pivovar Podlesí
●Rodinný pivovar Bravůr, Loučná nad Desnou
●Slavkovský pivovar, Slavkov u Brna
●Zámecký pivovar Frýdlant
●Zámecký pivovar, Ostrava - Zábřeh
●Zámecký pivovar Mayzus, Chotoviny

Pivovary oceněné bronzovou korunou
●Hostinec a pivovar U Koníčka, Vojkovice
●Petr Hauskrecht - Parní pivovar, Brno
●Pivovar Cvikov
●Pivovar Faltus, Česká Třebová
●Pivovar Hostivar, Praha
●Pivovarský dům, Ostrava
●Pivovarský dvůr Purkmistr, Plzeň
●Podklášterní pivovar Třebíč
●Staňkův rukodělný pivovárek, Praha - Třebonice
●Valašský pivovar v Kozlovicích, Kozlovice
●Zámecký pivovar a hostinec U paní Magdaleny, Všeradice

Březňák zjistil, že se 80 % otců nikdy nedozví, že jsou pro své syny největším vzorem

Publikováno:před rokemZdroj:Marketing journalVelké Březno

Značka piva Březňák, která se vyrábí v pivovaru ve Velkém Březně, se svým posledním reklamním poselstvím evidentně trefila do černého. Její zamyšlení nad tradičními hodnotami a mezigenerační úctou, respektive vztahem synů a otců, se nejen líbí, ale nutí i přemýšlet. Ostatně o takovém zamyšlení svědčí i průzkum agentury Perfect Crowd, provedený mezi mladými muži mezi osmnácti a pětatřiceti lety. S jeho výsledky bude Březňák bude dále pracovat.

Snad nikdy v historii ještě nenastala doba, kdy by se život dvou po sobě jdoucích generací lišil více než dnes. Obrovský rozmach rozličných vymožeností zcela změnil způsob komunikace, a tak mladí lidé přestávají mít na své rodiče čas. A jistě nepřekvapí, že se mezigenerační problém více týká „rychlejších“ měst než „tradičnějšího“ venkova. Právě tam k sobě mají lidé dodnes blíž a scházejí se častěji, třeba při tradičních vesnických akcích. Právě o tom vypovídá jedna část průzkumu. Podle ní je role otce jako mužského vzoru evidentně silnější na vesnicích. Oproti tomu ve městech se často neznají ani lidé ve stejném domě. Dospělost a odchod z domu přináší další omezení kontaktu s otcem – a čím jsou muži starší, tím méně často se s otcem stýkají.

Generace našich otců si v dnešním hektickém světě může připadat ztracená. Za své berou i léty prověřené pravé hodnoty „staré školy“, například zkušenost, poctivost, tradice či vztah k domovu. Jak své otce vidí synové právě z tohoto pohledu? Podle další části průzkumu představují pro 55 procent zpovídaných mužů jejich tátové největší hrdiny. Všechny tatínky by to určitě potěšilo, pokud by se to ovšem dozvěděli. Celkem 80 procent synů svým otcům nikdy neřeklo, že je za svůj největší vzor považují. Na druhém místě žebříčku hrdinů po otcích skončil vzor ze světa sportu – Jaromír Jágr. Na třetím místě si synové vážili svých maminek.

Snad nikdy v historii ještě nenastala doba, kdy by se život dvou po sobě jdoucích generací lišil více než dnes. Obrovský rozmach rozličných vymožeností zcela změnil způsob komunikace, a tak mladí lidé přestávají mít na své rodiče čas. A jistě nepřekvapí, že se mezigenerační problém více týká „rychlejších“ měst než „tradičnějšího“ venkova. Právě tam k sobě mají lidé dodnes blíž a scházejí se častěji, třeba při tradičních vesnických akcích. Právě o tom vypovídá jedna část průzkumu. Podle ní je role otce jako mužského vzoru evidentně silnější na vesnicích. Oproti tomu ve městech se často neznají ani lidé ve stejném domě. Dospělost a odchod z domu přináší další omezení kontaktu s otcem – a čím jsou muži starší, tím méně často se s otcem stýkají.

Generace našich otců si v dnešním hektickém světě může připadat ztracená. Za své berou i léty prověřené pravé hodnoty „staré školy“, například zkušenost, poctivost, tradice či vztah k domovu. Jak své otce vidí synové právě z tohoto pohledu? Podle další části průzkumu představují pro 55 procent zpovídaných mužů jejich tátové největší hrdiny. Všechny tatínky by to určitě potěšilo, pokud by se to ovšem dozvěděli. Celkem 80 procent synů svým otcům nikdy neřeklo, že je za svůj největší vzor považují. Na druhém místě žebříčku hrdinů po otcích skončil vzor ze světa sportu – Jaromír Jágr. Na třetím místě si synové vážili svých maminek.

Plzeň je pořád městem skvělého piva!

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Soňa VaicenbacherováGambrinus

V letošním 24. ročníku prestižní degustační soutěže piv Zlatý pohár Pivex – Pivo 2016 byla jedenáctkrát oceněna piva z rodiny Plzeňského Prazdroje. Značky Gambrinus, Velkopopovický Kozel a nealkoholický Birell zachutnaly odborné porotě napříč všemi vyhlašovanými kategoriemi.

Gambrinus získal prvenství v kategorii sudových piv Zlatý soudek za Gambrinus 10° Nepasterizovaný. Dobře hodnocena byla i nová nepasterizovaná dvanáctka. Certifikát za vyrovnanou kvalitu pak od degustační poroty dostal mezi výčepními pivy Gambrinus 10° Originál a „stříbro“ v ležácích Gambrinus Premium.

Gan Primus a Gambrinus
České pivo Gambrinus letos oslaví už 147. narozeniny. Název Gambrinus je odkazem na patrona sladovníků, brabantského vévodu Jana I. neboli Jana Primuse. Vévoda byl pradědečkem Karla IV., žil ve 2. polovině 13. století a kromě toho, že vládl zemi, byl i v čele bruselského sladovnického cechu. Jeho jméno se někdy psalo také Gan Primus a odtud už je ke Gambrinusu jen krůček. Tato zkomolenina byla ve světě známá dávno před zavedením ochranné známky plzeňského piva.

Pivovar Gambrinus byl založen u piva
Dnes by se asi na strategické poradě významných osobností podávala káva, ovšem v červnu roku 1869 v Plzni to bylo pivo. V hostinci U císaře rakouského se tehdy sešla dvacítka Plzeňanů, většinou podnikatelů a právníků, s cílem založit pivovar, který bude vařit kvalitní pravé české pivo. Není bez zajímavosti, že mezi nimi byl také Emil Škoda, který v témže roce koupil plzeňskou strojírnu. Zdá se, že rok 1869 přál zrodu úspěšných podniků.

Rychlá výstavba
A slunce se na něj usmívalo. V roce 1907 zdejší pivo ochutnal císař František Josef I. a nešetřil nadšením a chválou. Plzeňští věděli, jak toho využít – pivo pojmenovali „Pilsner Kaiserquell“, přeloženo do češtiny Plzeňský císařský zdroj. Tato známka z pochopitelných důvodů nepřežila pád Rakouska-Uherska. Dodnes se ale části sklepů v Gambrinusu říká „na kaisru“.

Patron sladovníků Gambrinus je věčný
Po vzniku samostatného Československa se majitelé pivovaru začali poohlížet po nové ochranné známce a poučeni změnou politických poměrů zvolili název, kterého se jakékoli politické změny nedotknou, neboť patron sladovníků je věčný. Dalších 95 let je dokladem jejich správného úsudku, od roku 1919 tu stále máme „Plzeňský Gambrinus“.

Dynastie Hlaváčků
I když jednou to vypadalo, že ho mít nebudeme. Štěstím pro něj i pro nás bylo, že v roce 1934 se stal sládkem a vrchním ředitelem pivovaru František Hlaváček. Byl to právě on, kdo po 2. světové válce přesvědčil lidi kolem sebe, že Gambrinus nesmí zmizet z povrchu zemského.

Fyzicky k tomu příliš nezbývalo, pivovar byl téměř zničen při spojeneckém náletu na blízké nákladové nádraží v polovině dubna 1945. Traduje se, že František Hlaváček při obhajování další existence Gambrinusu vyskočil na bednu od piva a svojí plamennou řečí všechny pivovarníky strhl na svoji stranu.

Energie do nich vlil dost, ještě před koncem roku 1945 byl v Gambrinusu obnoven provoz a v roce následujícím 200 000 hektolitrů uvařeného piva potvrdilo reálný základ tehdejšího optimismu páně Hlaváčkova. Rodina Hlaváčků je ostatně s pivovarem spjata dodnes, už ve třetí generaci. Vděčíme jí i za nezaměnitelnou chuť (v níž jemná hořkost žateckých chmelů vyvažuje plnou chuť ječného sladu), za sytou barvu a bohatou pěnu piva Gambrinus.

Současnost Gambrinusu
V současné době Gambrinus patří do portfolia akciové společnosti Plzeňský Prazdroj, která je členem jedné z největších světových pivovarnických společností SABMiller plc. Plzeňský pivovar jde s dobou a tak v nabídce značky Gambrinus najdete například i míchané nápoje z piva a ovocných šťáv. Někteří pivaři teď možná nespokojeně vrtí hlavou, ale pravda je, že takto ochucené pivo přivedlo do jejich řad nové věrné.

Kuchaři do domu s pivem Ferdinand

Publikováno:před rokemZdroj:BenešovDnes.czAutor:Ladislav LojkaFerdinand

Oblíbená služba Kuchaři do domu spojila síly s benešovským pivovarem a od teď tak má zákazník možnost doma sníst vše, co mu profesionální kuchař navaří a k dobrému jídlu ochutnat pivní speciály Ferdinand.

Společnost Kuchaři do domu podepsala s pivovarem začátkem února smlouvu o vzájemné spolupráci a od té doby je možné při objednávce požadovat i řízenou degustaci piva. Pivovar Ferdinand tak zahajuje B2C komunikaci, od které očekává další rozvoj a obecně osvětu piva v našich domácnostech. "Hlavním smyslem této spolupráce je ukázat a představit lidem, jak se správně vaří pivo a když už chtějí jíst kvalitní pokrmy z kvalitních surovin, proč si k tomu dát skutečné pivo, třeba to naše a ne jen nějaké náhražky v podobě tzv. euro piva", říká jednatel pivovaru Ing. Petr Dařílek.

Portál Kuchaři do domu je největší on-line seznam v České republice osobních kuchařů a kulinářských firem, které si zákazník může pronajmout. Na tomto místě tak najdete VIP kuchaře, profesionální kuchaře, kuchaře cizích národností, odborníky zdravé výživy a restaurace s kuchaři do domu. "Zatím očekáváme klientelu především v Praze a Středních Čechách, ale jsme připraveni dojet a degustovat dle zájmu, třeba i v Chebu", dodává Mgr. Ivana Bachtíková, jednatelka společnosti Kuchaři do domu.

Zážitková gastronomie je stále více na vzestupu a tak ten, kdo má rád opravdu dobrá jídla a nejen ta, měl by za své peníze dostat opravdu to nejlepší, co podmínky domácího vaření dovolí. Důkazem mohou být známá jména špičkových kuchařů, jako je např. Lubomír Brázda, osobní kuchař Václava Havla a současného prezidenta Miloše Zemana, Executive Chef Radek Příhonský nebo Martin Bušek, přední český foodstylista a gastronomický poradce, který se již několikrát objevil i na obrazovkách komerčních televizí. Kuchaři nabízejí až 25 druhů světových kuchyní. Pivovar pro účely degustací bude podávat nefiltrovaná piva, k další konzumaci pak klasicky pasterované speciály v třetinkových lahvích.

Český slad a pšenice dobývá Kubu. Tuzemské pivo míří do Mexika

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

Vývoz českých potravinářských a zemědělských firem v posledních letech roste. Státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) podpořila za deset let vývoz za více než 22 miliard korun. Směřuje zejména na Kubu. Vyplývá to z informací, které oznámil EGAP na veletrhu Salima v Brně.

Exportéři na Kubu zatím vyvezli 24 tisíc tun pšenice nebo 1500 tun sladu. „Kuba bude hlavním odbytištěm i v letošním roce, připravuje se vývoz obilí, sušeného mléka a sladu za více než půl miliardy korun,“ uvedl generální ředitel EGAP Jan Procházka.

Úspěšní jsou ale podle něj v posledních letech také výrobci potravinářských a zemědělských technologií a strojů. „Podpořili jsme vývoz technologií do Běloruska, Ruska, do Gruzie, ale také do Albánie, Bulharska, Kazachstánu, Mexika, Uruguaye či Etiopie. A zejména v oblasti vývozu potravinářských technologií našeho pojištění využila i řada malých a středních podniků,“ uvedl Procházka.

Pivo, mlého, sýry
Zahraniční společnosti v Česku poptávají zařízení pro pekárny, pivovary, minipivovary, mlékárny a výrobu sýrů. V tomto segmentu EGAP uzavřel v posledních deseti letech více než 60 pojistných smluv.

S podporou EGAP bylo ve světě postaveno také například pět pivovarů a minipivovarů, na dalších třech se české firmy podílely formou subdodávek. Největší zakázkou byla výstavba pivovaru v Etiopii, který byl dokončen loni v únoru. Královéhradecká strojírna ZVU POTEZ do moderního podniku společnosti Raya Breweries dodala kompletní technologie včetně stavebních prací a náhradních dílů v hodnotě přes 764 milionů korun.

Úspěšný je ale také export samotného piva, právě díky pojištění EGAP se v loňském roce podařilo například pivovaru Bernard výrazně zvýšit export do Mexika.

České firmy využily pojištění EGAP také při vývozu lisů na rostlinné oleje, udírenských zařízení, balicích linek na zeleninu, linek na zpracování a balení nápojů, zařízení na zpracování masa či technologie pro zpracování semen a obilí. Úspěšné jsou též dodávky zemědělských technologií a investičních celků. Jde o vepříny, kravíny, masokombináty dodávané například firmami Bauer Technics či Farmet. „Projednáváme nyní další dvě velké zakázky do Běloruska a Kazachstánu,“ dodal Procházka.

Česko zažívá boom minipivovarů, který hned tak neskončí

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Zuzana Švejdová

Česko je země pivařů a potvrzují to i statistiky. Jen za loňský rok tu totiž přibylo více než 22 nových minipivovarů. V současnosti jich jsou po celé republice přes tři stovky. Podle Českomoravského svazu minipivovarů by jejich celkový počet mohl stoupat až k dvojnásobku.

Za nárůstem minipivovarů je především touha lidí vyzkoušet něco nového. Spotřebitele láká hlavně nabídka, která je často neobvyklá. I díky nejrůznějším festivalům a akcím na podporu minipivovarů nebo příhraniční turistice spotřeba zlatavého moku roste.

„Je potřeba si uvědomit, že v Německu je kolem 1250 pivovarů a z toho polovina je v sousedním Bavorsku. Takže bylo jen otázkou času, kdy kupní síla v Česku vzroste a Češi začnou objevovat různé druha piva a jejich příchuti,“ potvrdil nedávno Michal Mišun ze společnosti Redbaenk.

Podnikatelé se navíc do rozjezdu nebojí investovat. Nejde přitom o levnou záležitost. Taková výrobna totiž vyjde zhruba na 5 až 7 milionů korun. Roční výnos, pokud se byznysu daří, může být i ve výši deseti procent.

Většina malých pivovarů má kapacitu kolem 10 000 hektolitrů za rok a vaří jen pro vlastní klientelu. Rozdíl je i v nabídce, minipivovary si totiž na rozdíl od svých velkých konkurentů mohou dovolit experimentovat.

Nabízejí například piva s vysokým obsahem alkoholu nebo s příchutí - jako jsou kopřivová nebo také banánová piva.

Kromě zakládání vlastních pivovarů jsou v Česku trendem i takzvané létající nebo také kočovné pivovary. Jsou to vlastně podniky, které mají svoji recepturu piva, ale nemají technologii. Využívají proto kapacity jiných pivovarů, kde potom vaří svůj výrobek.

V pití piva patří Češi stále ke špičce
Každý Čech vypije v průměru 144 litrů piva za rok. Co se týká konzumace, tak se Česká republika řadí na první příčku. Druhé je Německo se 113 litry a třetí Rakousko.

Předloni české pivovary uvařily téměř 20 milionů hektolitrů piva, a to je zhruba o dvě procenta víc než rok předtím.

Kromě tradičního ležáku zákazníci vybírají z regálů obchodů třeba i polotmavé nebo řezané pivo v lahvích. Loni se jich prodal dokonce dvojnásobek - konkrétně 66 tisíc hektolitrů.

Třetí největší pivovarnická soutěž světa má vítěze - Český minipivovar uspěl

Publikováno:před rokemZdroj:Kultura21.czJílovice

Stovky malých i velkých pivovarů se utkaly v Českých Budějovicích o cenu Zlatá pivní pečeť 2016. Hlavní cenu získal Světlý nefiltrovaný ležák 11 % - Jan Wünsch z Pivovaru Jílovice. Soutěž s rekordní účastí pivovarů se konala počátkem února v rámci Mezinárodního pivního festivalu. Absolutní vítěz vaří pivo teprve půl roku.

Ukázalo se, že i minipivovary mohou úspěšně konkurovat nadnárodním gigantům. Jílovický nefiltrovaný ležák byl velkým letošním překvapením. O to zajímavější bylo, že tento pivovar z Novohradských hor začal vařit pivo teprve před půl rokem. Stříbrnou Hlavní cenu získala Krušovická světlá desítka, bronzový byl další malý jihočeský minipivovar - světlý ležák Lyer z Modravy.

Soutěže se zúčastnilo rekordních 225 pivovarů ze tří kontinentů, které bojovaly v desítkách soutěžních kategorií. Do degustačních soutěží o Zlatou pivní pečeť se letos přihlásilo 1110 piv a ciderů. Oproti loňsku zaznamenaly degustační soutěže Zlatá pivní pečeť kvantitativní nárůst o 20% v počtu přihlášených pivovarů (225 letošních oproti 186 loňským) a 30% nárůst v počtu přihlášených piv (1110 letošních oproti 849 loňským). Počet zahraničních účastníků se oproti loňsku zvýšil také zhruba o 30%, z loňských 51 na letošních 65).

Provoz pivovaru Jílovice byl zahájen 2 června 2015. K výrobě piva se používá kvalitní voda z Novohradského podhůří, český slad a chmelový granulát z českého chmele. Při použití klasického technologického postupu vaření piva ve varně, studeného hlavního kvašení v otevřených kádích a dlouhého zrání v ležáckých tancích dostaneme pivo českého typu plné chuti, dobrého řízu a optimální hořkosti. Veškeré technologické zařízení pivovaru je vyrobené z potravinářské nerezové oceli a se sestává z bloku dvou nádobové varny, klasických otevřených kvasných kádí a uzavřených ležáckých tanků. V současné době je pivovar schopen vyrobit za rok kolem 850 hl piva. Hotové pivo se stáčí do PET láhví a KEG sudů. Minipivovar se nachází v zemědělské usedlosti v Jílovicích u Trhových Svin.

Chráněný pivovar Chříč začne vyrábět i limonádu

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeňský deníkAutor:Pavel KorelusChříč

V Chříči na podzim přibude práce a bude možné zaměstnat více postižených lidí.

„Většinou je to tak, že když pivo jednou někam přivezeme, už ho tam pak chtějí pořád," říká Petr Jakubíček ze spolku Propolis, který v Chříči na severním Plzeňsku provozuje malý pivovar pCH! Pivovar je výjimečný tím, že jde vlastně o chráněnou dílnu zaměstnávající postižené lidi. Funguje necelý rok a letos se ještě rozroste.

Propolis totiž na pivovar získal 315tisícový grant od Nadace VIA, jež ocenila osm projektů spojujících byznys a dobročinnost. „Za peníze z grantu podnik nakoupí zařízení na mytí vratných skleněných láhví a jeden ležácký tank. Myčka láhví umožní plnění piva do vratného skla a rozšíří produktové portfolio podniku, protože nově tak bude možné vyrábět lahvové pivo a také domácí pivní limonádu," uvedl za nadaci Zdeněk Mihalco.

Podle Petra Jakubíčka, který pivovar spravuje, v Chříči dnes pod vedením profesionálního sládka vaří pivo devět lidí. „Šest s mentálním postižením a tři s fyzickým hendikepem. Mentálně postižení dojíždějí z Ústavu sociální péče Zavidov, někteří na tři čtyři dny, jiní na jeden dva dny v týdnu. O práci se tu skoro perou, je to pro ně jako výlet do světa obyčejných lidí," popisuje Jakubíček.

Zaměstnanci pivovaru mají kromě samotného vaření na starost také práce kolem, jako úklid, přípravu dřeva a podobně. Protože jim s novým tankem a myčkou skla přibude práce, dostanou posilu. „Od léta nebo spíše od podzimu přibereme jednoho dva další pracovníky," tvrdí Jakubíček.

V Chříči vaří jedenáctku ležák Pazdrát a třináctku Nocturno. Dělají také speciály. Například pro letošní masopust vznikl Nebožtík, pivo „černé jako smrt".

K mání je v plastových nebo skleněných nevratných lahvích. I to se změní. „Plast není ideální a nevratné skleněné lahve zase zbytečně zvyšují cenu piva," vysvětluje dále Petr Jakubíček. Jak se bude jmenovat připravovaná pivní limonáda, v Chříči ještě nevědí. Doufají ale, že si na ní lidé také pochutnají. „Bude to nealkoholický nápoj z vysladovaného ječmene, chmele a dalších přísad, který se ale nenechá zkvasit," prozrazuje správce pivovaru.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.17.08.2017 07:355.314/5.314