Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Med a višeň. To je příchuť vánočních speciálů z jihu Čech

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

Jihočeské pivovary připravily na Vánoce stovky hektolitrů lahůdek. Závěr roku je totiž charakteristický zvýšeným zájmem zákazníků o silnější, kvalitnější, ale také dražší piva, která před svátky do nabídky zařazuje většina tuzemských výrobců.

Jde o ležáky a speciály, jež si Češi o svátcích dopřávají ve výrazně větší míře než jindy. Zejména pro velké pivovary jsou proto Vánoce druhou prodejní špičkou roku po letní sezóně.

Největší regionální pivovar - českobudějovický Budvar - začal v těchto dnech v restauracích prodávat tmavý ležák s višní. „Je to plnohodnotný tmavý ležák s obsahem alkoholu 4,5 procenta, a zásadně se tak liší od běžných mixů piva a limonád. Toto pivo je ochuceno přírodní višňovou šťávou,“ popisuje Petr Samec, mluvčí Budvaru. Podle něj chce podnik tímto zajímavým nápojem primárně oslovit ženy a také milovníky neobvyklých piv. „V polovině listopadu jej poprvé uvedeme na maloobchodní trh po celé republice,“ řekl Samec.

Třeboňský Regent uvaří na Vánoce 150 hektolitrů bio žitného piva. „Jedná se o svrchně kvašený polotmavý ležák vařený ze čtyřech druhů sladu, jeden je ze žita,“ přibližuje obchodní ředitelka pivovaru Olga Čalkovská.

Podniky Lobkowicz, pod něž spadá i protivínský Platan, uvaří na Mikuláše rudý Čertovský speciál. „Jedná se o pivo se stupňovitostí 14 procent, které má ďábelsky červenou barvu, andělsky bohatou, jemně narůžovělou pěnu a výraznou plnost s vyváženou hořkostí,“ popisuje Renata Melíšková z Pivovarů Lobkowicz. Dodala, že se Čertovský speciál dostane do hospod po celé České republice.

Měšťanský pivovar Dudák ve Strakonicích připravuje na prosinec 170 hektolitrů svátečního medového speciálu. Ten je podle ředitele pivovaru Marka Pohanky vyrobený ze tří druhů moravských ječných sladů. „Na hořkost jsme použili jemný aromatický žatecký chmel. Pivo se vyznačuje sladovou chutí, do které se přidává chuť a vůně pravého lesního medu,“ uvádí Pohanka. Vánoční speciál má spíše sladší chuť, medovou barvu a hustou, bílou pěnu. „Obsah alkoholu bude 5,5 procenta. Při jeho vaření jsme mysleli i na ženy,“ pokračuje Pohanka.

Na jihu Čech se každý rok uvaří několik milionů hektolitrů piva. Největší výstav má tradičně Budvar. Loni dokonce vyrobil rekordní objem ve výši 1,45 milionu hektolitru piva.

Zakalenější rovná se zdravější. Pivovary tlačí do restaurací nepasterované pivo

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTK

Velké pivovary nabízejí restauracím stále víc nepasterovaného piva. Podle odborníka Pavla Dostálka z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze je nepasterizované pivo živější a zákazníci jej více chtějí. Pasterace, tedy tepelné ošetření, prodlužuje dobu trvanlivosti piva.

Podle Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) přechází pivovary z tepelné úpravy nápoje na filtraci. Oficiální údaje, zda se více vypije tepelně upraveného či neupravovaného piva, svaz neeviduje. Podle odborného asistenta svazu Jaromíra Fialy ale v Česku panuje nyní v nápojovém průmyslu trend, že „co je zakalenější, to je zdravější“. Češi tak mají o nefiltrované pivní speciály větší zájem.

Například pivovar Gambrinus přestal od listopadu dodávat pasterované pivo do restaurací. Pivovar uvedl, že je prvním z velkých pivovarů, který zcela oddělil sortiment čepovaného piva od piva na lahvování, která jsou pasterovaná.

Pasterací se dosahuje delší trvanlivosti piva, pro zvýšení trvanlivosti se používá i filtrace. Během ní se z piva odstraňují kalící látky, zejména pivovarské kvasinky, zvýší se tak čirost piva. „Chuťový rozdíl tam je. Pasterace vždy znamená tepelnou zátěž. Pokud je nepasterované, tak nemá tu tepelnou zátěž a vždy je chuťově lepší,“ tvrdí Dostálek.

Spotřeba piva v Česku podle svazu od začátku letošního roku do konce srpna meziročně klesla o dvě procenta. Naopak export vzrostl o osm procent. Svazové údaje jsou přibližně za 90 procent trhu. Pivovary v Česku loni uvařily 19,65 milionu hektolitrů piva, což bylo o 2,3 procenta meziročně více. Domácí spotřeba piva včetně nealkoholického loni činila 16,29 milionu hektolitrů, každý obyvatel Česka tak stejně jako předloni vypil v průměru 144 litrů piva.

Zájemce o naše pivo už odrazujeme, říká ředitel poličského pivovaru

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Petr BroulíkPolička

Měšťanský pivovar v Poličce své pivo do zahraničí nevyváží. Je nepasterizované, tudíž je třeba ho vypít rychle. Na malý odbyt si ale nestěžuje. Naopak, víc piva než nyní vařit zatím nemůže.

Z pivovaru v Poličce letos v létě odešel ke konkurenci sládek, s nímž mnozí pivaři spojují i rozmach tohoto pivovaru v posledních letech. Měšťanský pivovar však našel rychle nového a mezitím se svou desítkou vyhrál Dočesnou v Žatci a zaznamenal rekordní prodej piva v nedávném tropickém létě.

„Nový sládek Tomáš Dvořák má veškeré receptury od předešlého sládka k dispozici. Je to mladý svobodný muž z Poličky a shodou okolností vykonával druhým rokem po absolvování vysoké školy s oborem pivovarnictví praxi ve Starobrnu,“ řekl ředitel pivovaru Karel Witz.

Každý rok zvyšujete výstav piva zhruba o šest procent. Jak se odrazila vedra na prodeji piva?
Psalo se, že letošní vedra se příliš na obchodu s pivem neprojevila. U nás však ano. Vystavili jsme abnormální objemy piva. Například jedenáct dvanáct tisíc hektolitrů piva za měsíc už je pro nás opravdu hodně. Letos v červenci jsme navařili 13 441 hektolitrů piva, v srpnu téměř dvanáct a půl tisíce. Loni to bylo celkem téměř 109 tisíc hektolitrů piva, letos to bude o asi šest procent více. Uvidíme, kde skončíme. Náš pivovar je skutečně vyprodaný a vaříme dnes pivo na hranici jeho kapacity. Už dokonce odrazujeme další nové zákazníky od koupě našeho piva.

Opravdu? A jak?
Například jsme zvýšili jako jediný ‚pivovárek‘ v Čechách a na Moravě zálohy za nerezové sudy z tisícovky na 1 900 korun. U malých desetilitrových a patnáctilitrových KEGů máme dokonce zálohu tři tisíce. Všichni zákazníci musí platit při koupi v hotovosti nebo dopředu. Říkali jsme si, že to přece musí některé nové zákazníky odradit. Ale nestalo se tak.

Říkáte pivovárek, a vaříte na doraz. Neuvažujete tedy o rozšíření?
Předpokládáme rozšíření výroby o asi padesát procent. K tomu nám ale chybí postavit novou varnu, expedici, propagační stanici, spilku a ležáckých sklep. Zhruba na kapacitu 170 tisíc hektolitrů piva ročně. Výstavba ovšem potrvá řadu let, možná patnáct.

Chlubíte se tím, že k vám jezdí zákazníci pro pivo sami. Že si ho sami jezdí vybírat, a to kdykoliv.
Ano. Začínali jsme s tímto non stop prodejem v devadesátých letech a na začátku tvořili zákazníci, kteří si k nám jezdili pro pivo, jedno procento všech našich odběratelů. Loni už si k nám přijelo pro pivo osmdesát procent všech smluvních partnerů, a to se svými vlastními povozy. Někteří si kvůli tomu dokonce koupili vlastní kamiony. Jen devatenáct procent rozvážíme zákazníkům my. Pokud si nakreslíme okolo komína kruh, tak má poloměr 200 kilometrů. Zasahuje na východě do Ostravy, na jihu do Brna, na sever do Hradce Králové a na západ do Prahy.

Kde všude vaše pivo v regionu teče?
Poličské pivo se pije v kraji kdekoli. Z drtivé většiny dodáváme odběratelům sudové pivo. Pokud si kdokoli objedná nefiltrované pivo, dostane stejné pivo, jako je to filtrované, jenom s nepatrným zákalem, jemnější a barevnější chuti.

Kam jste se v poslední době s vaším pivem dostali?
Naše pivo neexportujeme do ciziny, protože je nepasterizované, a tedy není vhodné ho déle skladovat. Dodáváme je minimálně jednou týdně například na hospody v Praze či v Ostravě do dvou hospod ve Stodolní ulici.

Se svým pivem některá města docela ovládáte. V Chocni máte i vlastní hospodu, kde je stále plno i proto, že je tam pivo „za babku“. Jak je možné, že vaše pivo stojí v řadě restaurací v regionu pod dvacetikorunu?
Prodejní cena je věcí hostinského, do toho nemůžeme mluvit. Vím, že choceňský Růžek bývá nekřesťansky narvaný. Někdy se tam člověk ani nevejde a někdy to uvnitř vypadá jako ty přeplněné hospody za socialismu. Ale na druhé straně to není proto, že jsme nějací lidumilové. My na tom pivu i tak dost vyděláme. Máme více svých restaurací, například v Chotěboři.

V září jste dostali cenu na Dočesné v Žatci. Jak významné je to ocenění?
V degustační soutěži v Žatci letos v září obdržela naše Hradební výčepní desítka první cenu. Letos jsme získali od Spolku přátel piva i třetí místo pro speciál třináctku Eliška. Každá cena je milá. Na tom ovšem své úspěchy nestavíme.

Jak vypadá v současnosti boj mezi malými a velkými pivovary? Necítíte se někdy proti těm velkým slabí?
Boj mezi malými, menšími, středními a velkými pivovary trvá staletí, někdy od roku 900 našeho letopočtu, a má hodně podob. Po roce 1994 a privatizaci se Měšťanský pivovar soustředil na obnovu a v té době se o velké pivovary sváděly vlastnické boje. Velké pivovary se daly často ‚německou cestou‘. Pořizovaly stojící cylindrokónické tanky, které v pivovarech nahradily tradiční spilku i ležácký sklep. A začaly ředit uleželý pivní extrakt odkysličenou vodou. Chtěly ušetřit peníze. To jsou možná i důvody, proč se řada pivařů od velkých pivovarů odvrací a přiklání se k pivovarům s tradiční výrobou, které neměly na to, aby si koupily moderní technologii.

Polovina českých pivovarů už patří cizím majitelům. Co na to říkáte?
Jedná se dnes o tři čtvrtiny až čtyři pětiny všech pivovarů. Asi do roku 2007 to byly existenční potíže pivovarů zapříčiněné základní schopností či spíše neschopností pivovaru řádně hospodařit. Později se v Čechách vyskytli dokonce ruští majitelé peněz. Někdo, kdo se nenamáhal přemýšlet o dalším osudu pivovaru, svůj podnik prodal. Například nedávno prodali čeští majitelé do Číny majoritu dvou středních a pěti malých Lobkowiczkých pivovarů. Anheuser Busch nedávno koupil od SAB Miller tři velké pivovary, které na českém trhu mají 48 procent výstavu. Z těch větších pivovarů zůstal státu jen Budvar, českým majitelům pak Moravsko-slezské pivovary a tři pivovary v čele s Pivovarem Svijany.

Jak velký jste pivař? Dáte si ho?
Samozřejmě. Ale přes den jsem většinou v práci, a to autem. Takže si nemohu dovolit vypít nic. Možná na ochutnání, jakou má navařené pivo chuť.

Byl jste vždy pivovarníkem, nebo jste se to musel učit?
Pivovarníkem jsem se musel učit. Pivu jsem se původně věnoval po právní stránce. Když jsem napomáhal dnes emeritnímu sládkovi Jiřímu Vášovi jako obecný zmocněnec v soudním procesu. Když nám pivovar soud ve Svitavách v roce 1993 vydal, po ruce nebyl nikdo, kdo by se ho ujal.

Působil jste kdysi jako muzikant v oblasti první ligy pop-music. Hrál jste v kapele Modus s Marikou Gombitovou a Mekym Žbirkou, v Collegium Musicum s Mariánem Vargou, také jste hrál s kapelou Indigo a Petrem Nagym. Zahrajete si ještě občas?
Bylo to v říjnu rok, co jsem přijal nabídku fanoušků z Košic, abych tam zahrál. Chtěli mne prostě vidět. Koncert se uskutečnil 18. října v košické Thálii, což je maďarské divadlo v Košicích. Vlastní kapelu nemám, poprosil jsem tedy o doprovod svého syna Erika, který má i kapelu i konzervatoř na kytaru z Košic.

Teď trochu kontroverzní téma. Už 10 let se s radnicí přete o část hradeb, kde máte svůj hotel Pivovar. Město říká, že vám tato část hradeb nepatří. Vy u soudů vyhráváte. Jenže to může vypadat, že tím bráníte konečné celistvé obnově unikátního komplexu městských hradeb v Poličce...
Bohužel pro své tvrzení nepřineslo město za deset let sporů jediný argument. Loni v lednu prvé dovolání žalobce města Poličky Nejvyšší soud České republiky zamítl. Dnes je dovolání města po jednáních Okresního soudu ve Svitavách i Krajského soudu v Pardubicích v uplynulých dvou letech opět u Nejvyššího soudu ČR. Radnice může jít ještě k Ústavnímu soudu a potom k evropskému soudu, jak předpokládáme. My na svou obhajobu tvrdíme, že podle fotografií z roku 1903 místo dnešní bašty a nově vystavěné „hradební zdi“ stály obytné či provozní domy. Že tedy nejde o obnovení původních hradeb. Město používá studie pražského architekta Dobroslava Líbala, který v roce 1955, tedy v době nejtužšího lidově demokratického režimu a kdy všechno bylo všech, navrhl, že by si Polička měla vybudovat něco zajímavého. Například, že by si mohla rekonstruovat hradby. Jenže to není žádná obnova původních hradeb.

Bez sladu by nebylo pivíčko

Publikováno:před rokemZdroj:Radio.czAutor:Zdeňka Kuchyňová

Víte, jak se vyráběl ve velkém slad? Odpověď nabízí nová expozice Sladovnictví v písecké Sladovně. Otevřená byla v květnu letošního roku a turisté se tu prostřednictvím příběhů dozví, jak se tu ještě před 50 lety vyráběl slad, jedna ze tří základních surovin piva.

Jak uvedla ředitelka Sladovny Tereza Dobiášová, nová expozice pro ni byla výzvou:

"Já jsem nikdy moc nepila pivo. Příprava expozice pro mě byla cesta k poznání pivní kultury, ale také do historie tohoto domu. Když jsem se na ni vydala, trochu nechtíc, tak najednou se ta cesta ukázala fascinující, a myslím si, že pro mě velmi obohacující. V těchto místech se už od 16. do 19. století vařilo pivo a pak se tady vyráběl slad. Myslím si, že tato tradice je pro tento dům klíčová. Je třeba, aby se tu vařilo pivo, aby se tu pilo pivo, a v ideálním případě, aby se tady alespoň částečně vyráběl slad."

Rekonstrukce Sladovny stála 22 miliónů. Písek zaplatil přes 7 miliónů, zbytek byl financován z dotace Regionálního operačního programu. Expozice Sladovny tvoří zhruba 20 procent obrovského objektu. První, už opravená část má přes 4 tisíce metrů čtverečních, Sladovna téměř 1400 metrů.

Sladovna vyráběla přes 120 vagónů sladu ročně
Takto obří dům postavilo Právovárečné měšťanstvo města Písku.
"V roce 1885 se vedení pivovaru rozhodlo, vystavět na tu dobu gigantickou sladovnu. Výrazně větší, než bylo potřeba a my nevíme, proč došli k tomuto rozhodnutí. Písek není tak veliké město, proto je to podivující. S následky postavit tak gigantický objekt, se potýkáme dodnes. V roce 1885 se začalo stavět a už za dva roky byla ta budova otevřena. A velmi brzy začala vyrábět nejen pro pivovary v Čechách, ale začala pivo exportovat do vzdálenějšího okolí. V roce 1899 vyráběla přes 120 vagónů sladu ročně a odebíraly ho i věhlasné mnichovské pivovary. V té době to pro ekonomiku kraje byl mimořádně důležitý počin."

Jak dodala Tereza Dobiášová, pak přišla první a druhá světová válka. Během nich přestala sladovna sloužit svému účelu. Nicméně v roce 1946 začala znovu fungovat a to až do roku 1952. Pak se občas využívala jako skladiště a objekt do roku 1995 pomalu chátral. Dnes opět ožívá.

Je tu galerie či expozice píseckého rodáka Radka Pilaře, který svůj život zasvětil tvorbě pro děti. Tzv. Pilařiště rozvíjí dětskou fantazii a vnímavost. Další využití obří budovy teď přináší expozice Sladovnictví.

Průvodce se při prohlídce mění před očima
Návštěvníci mohou nahlédnout do období vzniku sladovny i do let jejího rozkvětu. První zmínky o sladovnách v Písku jsou totiž už z počátku 15. století. Lidé si mohou technologii osahat a zčásti i vyzkoušet, uvedl Tomáš Novotný, který nás přišel přivítat v převleku a dal se do vysvětlování:

"Když se zrno na půdě uleží po dobu pěti dnů, nasype se z půdy do výsypky, kde se mechanicky zbaví prachu a různých nečistot. Pak se musí zrno přebrat a roztřídit. Když se zrna roztřídí podle kvality, tak se musí napočítat 1000 zrn, které se zváží a tak se stanoví křehkost a moučnatost jednotlivého zrna. Díky tomu pak víme, jak dál postupovat. Jak dlouho se bude ječmen máčet, jak dlouho se bude sušit. Mimochodem, věděli jste, že se ječmen na českém území rozšířil už za doby Keltů. Ječmen byl od pradávna druhou nejvýznamnější obilovinou hned po pšenici, a tak to je dodnes. Ječmen se stále používá na výrobu chleba, ale taky na výrobu piva. Pánové, co si budeme povídat, hlavně na to pivíčko," převtělil se Tomáš Novotný do jedné z postav.

Do expozice Sladovny totiž mohou návštěvníci jen s průvodcem, protože by se tu mohli ztratit a přišli by o zajímavé vyprávění.

V soutěži DestinaCZe 2015 zvítězil zámecký pivovar Frýdlant

Publikováno:před rokemZdroj:Novinky.czFrýdlant

Letošní ročník soutěže DestinaCZe 2015 o nejlepší turistické atraktivity vyhlašované už potřetí agenturou CzechTourism zná svého vítěze. Je jím zámecký pivovar Frýdlant se svojí dlouholetou tradicí.

Od počátku září až do konce října mohli turisté hlasovat na webových stránkách destinacze2015.cz v pěti kategoriích: Fénix – znovuzrozený projekt, Zážitek na 1000 procent pro celou rodinu, Cítit se jako doma – destinace EDEN 2015, Trendy a novinky 2015 a Po Česku za tradicemi.

V první zmíněné kategorii nejlépe uspěl právě absolutní vítěz soutěže, zámecký pivovar Frýdlant. Panská výroba piva ve Frýdlantu je datována už od roku 1381, kdy se pivo vařilo přímo na hradě.

Obnovený Zámecký pivovar nabízí několik piv pod značkou Albrecht, jež odkazuje na historickou postavu Albrechta z Valdštejna. Na druhém místě skončila křížová cesta Ronšperk a třetí pozici obsadila tvrz v Dešenicích na Plzeňsku.

Nejlepší destinací pro rodiny s dětmi je podle výsledků soutěže Šumavský Everest v malebné jihočeské krajině. Číslem dvě je v této kategorii Safari Zoo Olomouc a na třetí příčce skončil Velký svět techniky v Ostravě.

Za jídlem i folklórem
Cítit se jako doma byla kategorie zaměřená na požitkářství, tedy především na lokální gastronomii. Zatímco odborná porota v tomto ohledu nejlépe ocenila Jeseníky s projektem Ochutnejte Jeseníky, největší počet hlasů z řad veřejnosti získalo Broumovsko, Jeseníky skončily hned za ním. Třetí nejlepší gastronomickou oblastí je podle hlasujících Slovácko.

Kategorii Trendy a novinky 2015 ovládl Relax & sport resort Dolní Morava, stříbrnou příčku obsadil Legiovlak, věrná kopie legionářského vlaku, který letos putoval po Česku. Jako třetí se v žebříčku výherců umístil Zábavní vědecký park VIDA v Brně.

Co se týče putování za tradicemi, nejlépe hlasující turisté ohodnotili vodní mlýn v Hoslovicích na jihu Čech. Menším výletním tipem je tamní, před 10 lety otevřená rozhledna, z níž si Hoslovice a okolí můžete prohlédnout jako na dlani.

Na druhém místě skončily porcelánové stezky vedoucí za příběhem české výroby porcelánu. Jako třetí se umístil Hornický skanzen Březové Hory ve Středočeském kraji.

„V rámci DestinaCZe každoročně představujeme zajímavé turistické atraktivity napříč Českou republikou. Smyslem soutěže je nejen ocenit vítěze, ale především udržovat příznivý vzestupný trend domácího cestovního ruchu a nabádat k cestování po Česku,“ shrnula význam soutěže generální ředitelka agentury Monika Palatková.

V marketingových Mercatus Awards bodovaly brandy z Prazdroje

Publikováno:před rokemZdroj:Strategie.czAutor:Petr NovotnýPrazdroj

Tři značky Plzeňského Prazdroje – Pilsner Urquell, Kozel a cider Kingswood – porazily dalších 200 brandů mateřské skupiny SABMiller v mezinárodní marketingové soutěži Mercatus Awards.

Mercatus Awards je prestižní ocenění, které se organizuje napříč skupinou SABMiller. Roku 2003 jej založili Graham Mackay, tehdejší generální ředitel, a Mark Sherrington, tehdejší marketingový ředitel, jako způsob, jak ocenit a vyzdvihnout ty nejlepší příklady marketingových úspěchů ze všech zemí, kde SABMiller působí. Během let se toto ocenění rozrostlo na globální program sdílení inspirujících úspěchů, a představuje tak nejvyšší interní ocenění skupiny SABMiller.

Soutěž začíná regionálními koly v Evropě, Asii, Africe, Latinské Americe a Severní Americe. Z 86 regionálních vítězů pak vzejde po hodnocení mezinárodní komisí 16 globálních vítězů.

Letos na ocenění globální úrovně dosáhly hned tři značky Plzeňského Prazdroje, a to v konkurenci přes 200 značek z více než 80 zemí na světě, v nichž SABMiller působí.

Za „Rozšiřování kategorie“ získal zlato cider Kingswood jako příklad silného rozvoje nové kategorie na trhu, kterému tradičně dominuje pivo a produkty s pivem souvisejícím.

Ležák Pilsner Urquell vyhrál kategorii „Úspěšné implementace strategie globálních značek“ za svůj úspěch na jihokorejském trhu, který je pro značku Pilsner Urquell jedním z nejrychleji rostoucích na celém světě. Za úspěchem stojí především využití silného příběhu této značky jako legendy, která inspirovala vznik celé světové kategorie piv plzeňského typu.

V sekci „Zlepšování prémiových produktů“ zvítězila tradiční pivní značka Kozel, která ukázala úspěšný model regionálního růstu cenově přívětivé prémiové značky.

Plzeňský Prazdroj tak ukázal, že nejen jeho pivo, ale i marketing se ve světě těší respektu.

Svijany hostily islandského archeologa Adolfa Fridrikssona

Publikováno:před rokemZdroj:Liberecké novinkyAutor:Petra WinklerováSvijany

Pivovar Svijany koupil v roce 2013 chátrající zámek ve Svijanech, aby jej za podpory EHP a Norských fondů opět zpřístupnil veřejnosti.

Rekonstrukce zámku probíhá od jara 2015 a na její průběh se nyní přijel na osobní pozvání ředitele Pivovaru Svijany Romana Havlíka podívat i ředitel islandského partnera - Institute of Archaelogy – archeolog Adolf Fridriksson. V průběhu návštěvy si prohlédl nejen hlavní objekt svého zájmu – rekonstruovaný svijanský zámek, ale také pivovar ve Svijanech, významné archeologické oblasti v regionu, depozitář v Jablonci nad Nisou a s archeologem Mgr. Petrem Brestovanským si vyměnili řadu cenných zkušeností.

Ředitel islandského archeologického institutu Adolf Fridriksson je zkušeným archeologem. V průběhu své kariéry se podílel na archeologických vykopávkách ve své vlasti i na mezinárodní půdě – namátkou jmenujme Velkou Británii, Itálii nebo Norsko.

„Věřím, že návštěva pana Fridrikssona bude obohacením pro obě strany. Po celý týden jsme s ním a týmem podílejícím se na obnově svijanského zámku sdíleli myšlenky, nápady i zkušenosti. Ze setkání si díky tomu odnášíme spoustu inspirace, kterou bychom rádi využili pro uchopení a využití výstavních prostor v celém zámeckém areálu,“ říká Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany a Markéta Tumová, manažerka projektu dodává: „Předmětem diskuse byly např. dva projekty realizované v Institute of Archaelogy. Oba se týkaly práce s dětmi a zkušenosti s nimi bychom rádi využili při přípravě archeologické dílny na zámku Svijany. Dalším projektem, který s námi pan Fridriksson sdílel, byla archeologická expozice v hotelu v centru Reykjavíku, kde byla objevena vikingská farma. Ta byla věrně zrekonstruována a ponechána v místě objevu. Se stejnou myšlenkou pracujeme i na zámku, i zde budou vykopávky ponechány v místě nálezu.“

Průvodcem po archeologických skvostech a regionu bohatém na historické nálezy byl islandskému archeologovi jeho český protějšek Mgr. Petr Brestovanský. „Bylo mi ctí pana Fridrikssona na zámku Svijany přivítat a podělit se s ním o dosavadní průběh rekonstrukce i aktuální archeologické nálezy,“ říká Brestovanský.

Jeho zahraniční kolega si tak mohl na svijanském zámku prohlédnout mimo jiné 3000 let starou bronzovou jehlici, masivní základovou zeď na pozemku kolem zámku, středověkou pec na chleba nebo nově odkryté stropní malby v zámecké kapli. Spolu také navštívili nejvýznamnější archeologická naleziště v regionu - Český Dub, Frýdlant a Hrádek nad Nisou. Na programu byla i prohlídka exponátů z depozitáře v Jablonci nad Nisou, které budou součástí stálé výstavy na zámku Svijany.

Rekonstrukce zámku Svijany probíhá od jara 2015 a bude dokončena v polovině roku 2016. Na obnově kulturní památky spolupracují Liberecký kraj, obec Svijany, Severočeské muzeum spolu s předním archeologem Mgr. Petrem Brestovanským, Národní památkový ústav ÚPS na Sychrově, vzdělávací centrum Život hrou a obecně prospěšná společnost ARCHA 13. Již nyní pracuje Petr Brestovanský na realizaci stálé expozice zobrazující unikátní archeologické nálezy z doby bronzové pocházející z okolí obce Svijany, která bude součástí svijanského zámku od jeho otevření v příštím roce.

Někdo to rád hořké

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:Ivan Verner

Pivo pro kolonie - silněji chmelené a více alkoholické Čechům chutná. Přinejmenším těm, kteří se rozhodli opustit šedivou jistotu ležáků a vydali se na průzkum pestrého světa piv nejen z malých pivovarů.

Když uslyšíte pivní znalce hovořit o tom, že ochutnali novou „ipu“, nebudou mluvit o lepence vhodné k izolaci staveb. Je to druh svrchně kvašeného piva, který vznikl někdy v 19. století v Anglii z původního Pale Ale a podle cílové destinace dostal přívlastek „india“.

Velká Británie, vládkyně moří a oceánů, potřebovala zásobovat své koloniální úředníky a důstojníky nápojem, na nějž byli zvyklí.

Bohužel, vaření piva v teplých krajích má svá úskalí a doprava plachetnicí byla natolik dlouhá, že klasické se po cestě zkazilo. Zájem na řešení problému měl snad každý anglický pivovar, zakázka na dodávky piva byla velice lukrativní. Londýnský pivovar Bow Brewery šel na to od lesa a zvýšil objem sladu (a tedy i cukrů, potažmo alkoholu ve výsledném produktu) i chmele.

Pivo tak bylo dostatečně zakonzervováno a co víc – skvěle chutnalo. To zjišťují i čeští milovníci piva, kteří si India Pale Ale, zkráceně IPA, oblíbili i přesto, že do tropů tu odtud máme daleko.

1. Od „specialisty na speciály“
Jak dovede udělat pivo IPA průmyslový pivovar, který si říká „specialista na speciály“, dokládá náchodský PRIMÁTOR IPA. V bohaté vůni se snoubí ovocné i travní tóny, výrazná chmelovitost, hořká chuť. Alkohol 6,5 % obj. Orientační cena: 28 Kč (láhev 0,5 l).

2. Nezvyklý žitný slad
TLUSTÝ NETOPÝR z pivovaru Antoš je zajímavou výjimkou. Na vaření je totiž použit žitný slad, o čemž svědčí i označení Rye IPA. Slad se promítá i do tmavší měděné barvy a do náznaků chlebové vůně, kde ovšem převáží tóny mandarinek i tropického ovoce. Plné tělo, výraznější hořkost. Alkohol 7 % obj. Orientační cena: 73 Kč (láhev 1 l).

3. Pro začátečníky
Ti, kteří chtějí vyzkoušet pivo IPA, ale bojí se větší hořkosti, mohou vsadit na značku IPA MIROSLAV 17° z pivovaru Faltus. Jinak tu najdeme všechny hlavní znaky piv IPA, jako jsou ovocnost, plnost i jistá síla. Alkohol 6,9 % obj. Orientační cena: 73 Kč (láhev 1 l).

4. Japonský recept
Ve varnsdorfském pivovaru Kocour si vyzkoušel své umění i japonský sládek. Výsledkem je zlatavé pivo IPA SAMURAJ s výrazně chmelovým aroma, ovocnost přechází spíše ke kořeněné chuti i vůni. Silnější hořkost s karamelovými tóny. Alkohol 5,1 % obj. Orientační cena: 68 Kč (láhev 1 l).

5. Chmel z Nového Zélandu
CORNEL IPA z Podklášterního pivovaru v Třebíči světlejší měděné barvy s bohatou pěnou v sobě ukrývá opravdu exotické chmely – třeba z Nového Zélandu. Dodávají mu bylinnou až lehce pryskyřičnou vůni, rozeznáme i sušené ovoce a karamel. Alkohol 5,8 % obj. Orientační cena: 99 Kč (láhev 0,75 l).

6. Ještě že Vojtěcha neposlechli
V roce 993 se svatý Vojtěch rozčiloval, že se mniši z Břevnovského kláštera příliš věnují vaření piva. To ovšem neznal zdejší BENEDICT KLÁŠTERNÍ IPA 15o, ale s plným tělem a mírnou drsností, citrusovými tóny a příjemnou hořkostí. Alkohol 6,5 % obj. Orientační cena: 99 Kč (láhev 0,7 l).

Skupina InBev dál touží po Budvaru. Chce to zkusit oklikou přes Prazdroj

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.cz

Americký Budweiser stále touží po českém Budvaru. Anheuser-Busch InBev NV by se k českobudějovickému pivu mohl dostat nově přes nákup svého konkurenta a vlastníka Plzeňského Prazdroje, společnosti SABMiller.

Koupě vlastníka plzeňského Prazdroje výrobcem amerického Budweiseru je na spadnutí. Dlouho očekávaný obchod mezi SABMillerem Plc a Anhauserem-Busch InBev NV ve výši 107 miliard dolarů by měl spojit dvě největší pivovarnické společnosti světa do jedné megaznačky.

InBev však i přes tuto skvělou koupi nepřestává pokukovat po českém Budvaru, s nímž vede dlouhá léta řadu soudních sporů ohledně označení „Budweis“, informovala agentura Bloomberg.

Ředitel českobudějovického pivovaru Jiří Boček přiznává, že desetiletí trvající soudy s Anhauserem-Busch InBev NV firmu zmáhají časově i finančně. „Nejraději bychom se jim vyhnuli,“ řekl Boček.

InBev odmítl Bočkova slova komentovat, ale dodal, že Budweiser plánuje rozšiřovat své pole působnosti po celém světě. Zaměřit se chce především na Asii.

Dvě dekády soudních sporů a výlohy miliony dolarů
Jihočeský pivovar v současné době vede se skupinou InBev pře asi v deseti zemích.

Česká vláda, která nikdy Budvar nezprivatizovala, odmítla značku před časem prodat i vlastníkovi amerického Budweiseru Anheuser-Busch. Americký pivovarnický obr se následně snažil přes žaloby svou pravomoc ve využívání klíčového názvu Budweiser upevnit.

Pivovarnictví má v Českých Budějovicích tradici od 13. století. Název Budwaiser začal Budvar používat na základě německého názvu města Budweis v roce 1895, kterému tak říkali němečtí obyvatelé tvořící většinu tehdejších rezidentů.

Společnost v USA, která byla předchůdcem Anheuser-Busch, začala vařit pivo u břehů Mississippi v roce 1852. V roce 1876 byl Budweiser zaregistrován jako obchodní známka, aniž by to mělo s českým městem jakoukoliv souvislost.

Během téměř celého dvacátého století koexistovaly obě společnosti na základě dohod z roku 1911 a 1939, které dovolovaly používat známku Budweiser americkým sládkům v severní Americe a Čechům ve většině zemí Evropy.

Jenže od té doby český Budvar rostl jen nepatrně, zatímco pivovar z USA si získal jednu z největších pozicí na planetě.

InBev nemůže značku Budweiser používat téměř v 70 zemích
Po dvou desetiletích sporů a miliónů dolarů vyplacených na soudní výlohy není ještě rozepřím konec, i když státní pivovar ze sedmdesáti procent případů vyšel od soudu vítězně.

Nadále tak platí, že v Americe, kde je Budvar na trhu známý jako Czechvar, Budwaiser prodává InBev. V Evropě můžou Američané značku použít pouze ve Francii, Španělsku a v několika dalších zemích. Češi označují za Budweiser své pivo zase v Německu, Rakousku, Itálii, v Rusku a napříč celou východní Evropou.

Český prezident Miloš Zeman je stále proti privatizaci Budvaru. Podle něj by se prodejem národního podniku kvalita českobudějovického piva zhoršila a negativně by ovlivnila také tradiční české chmelařství.

Pivovary Lobkowicz Group zvýšily tržby o 1,9 % na 941 mil. Kč

Publikováno:před rokemZdroj:Finanční novinyAutor:ČTK

Pivovary Lobkowicz Group za tři čtvrtletí letošního roku zvýšily tržby meziročně o 1,9 procenta na 941 milionů korun. Výstav firmy vzrostl o tři procenta na 708 tisíc hektolitrů. Společnost o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

"S dosaženým růstem naší společnosti jsme spokojeni. V červenci a srpnu jsme měli díky příznivému počasí a cílené marketingové kampani rekordní prodeje. To mělo na výsledky pozitivní dopad," uvedl generální ředitel společnosti Zdeněk Radil.

Tržby z prodeje piva od ledna do konce září meziročně vrostly o 2,4 procenta na 879,9 milionu korun. Největší vliv měl prodej na domácím trhu. V Česku se prodeje zvýšily o 8,2 procenta na 725 milionů korun. Kromě rekordních prodejů vykázala společnost v červenci rovněž rekordních tržeb.

V září firma oznámila vstup nového většinového vlastníka. Podíl 79,4 procenta získala čínská skupina CEFC spolu s partnery. Hodnota transakce činila 1,9 miliardy korun. "Od tohoto kroku očekáváme podporu dalšího rozvoje našich značek a potenciálně nové příležitosti pro expanzi na asijských trzích," dodal Radil.

Objem exportu letos za devět měsíců meziročně klesl o 18 procent na 156 milionů korun a na celkových tržbách se podílí 17,7 procenta. Za poklesem stojí řízený útlum dodávek v tzv. off trade segmentu s nízkými maržemi, zejména v Polsku. Off trade znamená prodej v obchodech - tedy mimo restaurace, kavárny, hotely nebo občerstvení. Naopak v tomto hlavním prodejním segmentu rostly tržby v Polsku, Německu a Maďarsku. Naopak v Rusku se kvůli tamní ekonomické recesi snížily téměř o polovinu.

Pivovary Lobkowicz Group jsou čtvrtou největší pivovarnickou skupinou podle tuzemských prodejů a pátou podle celkové produkce. Tvoří ji sedm regionálních pivovarů v Protivíně, Uherském Brodě, Jihlavě, Hlinsku, Kláštěře nad Jizerou, Vysokém Chlumci a Černé Hoře. Mezi hlavní značky patří Lobkowicz, Rychtář, Klášter, Platan, Ježek, Černá Hora a Uherský Brod.

Pivovary Lobkowicz Group zakončily dnešní obchodování na pražské burze na úrovni 206 korun. Od svého vstupu na burzu v květnu loňského roku zhodnotily o 28,8 procenta.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.05.2017 07:374.983/4.983