Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Poslance čeká večerní jednání v brněnském pivovaru.

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:Radek Bartoníček

Poněkud nezvyklý je začátek i místo úterního zasedání rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Jednání zákonodárců začne v sedm večer přímo v brněnském pivovaru Starobrno. Hostitelem bude kromě pivovaru také Český svaz pivovarů a sladoven.

Neobvyklé zahájení výjezdního zasedání čeká poslance rozpočtového výboru. I když oficiálně jim program začíná ve středu ráno, už v úterý večer mají v plánu jednání se zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven a zástupci Hospodářské komory. Místo a čas? Pivovar Starobrno, začátek v sedm večer.

"No, ono je to takové neformální setkání, dá se říci, že to ještě není oficiální jednání rozpočtového výboru, to začne až druhý den," reagoval předseda výboru Václav Votava (ČSSD) na dotaz Aktuálně.cz.

Podle Votavy sice není teď nic akutního, co by bylo třeba s pivovarníky probírat, ale podobná jednání považuje za výbornou možnost k neformálnímu navazování kontaktů. "Při takovém společenském setkání se probere řada věcí," podotýká Votava s upozorněním, že on přítomný nebude a přijede do Brna až ve středu ráno, když výbor začíná zasedat "naostro". "Ale nevidím na takovém posezení v pivovaru nic špatného. Kdybych neměl už jiný program, účastnil bych se ho," dodává.

Nedávno poslanci jeho výboru jednali také v Budějovickém Budvaru, kde ovšem měli na stole jeden horký problém. Vedení tohoto pivovaru ostře vystupuje proti snaze řady poslanců uzákonit zveřejňování smluv, takže zástupci Budvaru členům rozpočtového výboru vysvětlovali, proč by to mohlo poškodit ekonomiku pivovaru. A byli úspěšní. "Souhlasím s jejich argumenty, v jejich případě jsem proti zveřejňování smluv," říká šéf výboru.

Pivovarníci si hlídají, kam poslanci z Prahy vyjíždějí
Večerní "jednání" rozpočtového výboru zapadá do celkového vztahu mezi managementem pivovarů a zákonodárci a zdaleka není první ani poslední. Podobná posezení občas absolvují také poslanci hospodářského či zemědělského výboru, kteří přijímají pozvání Českého svazu pivovarů a sladoven.

"Není to nic načerno, neplánujeme také žádné opíjení poslanců. Víme, že mívají výjezdní zasedání do regionů, takže se snažíme s nimi potkat, abychom neseděli jen v Praze," vysvětluje výkonný ředitel svazu Vladimír Balach.

Tak vznikla i pozvánka do Starobrna, kde se můžou poslanci těšit na exkurzi, propagační materiály i povídání o tom, jak pivovary trápí odchod zákazníků z restaurací a hospod i ubývající plochy pro pěstování chmele. "Máme pro ně prezentace i brožurky, abychom jim ukázali, že loni táhl české pivovarnictví export," sdělil Balach. Poslanci okusí také nové trendy při stolování. Zapomeňte na uzené a bohatě prostřené stoly s nezdravým jídlem, pivovary podle Balacha razí trend, že pivo se náramně hodí například také k salátům nebo rybám, což chtějí předvést poslancům.

Ať už si poslanci dopřejí ve Starobrnu střídmé, či méně střídmé posezení, ve středu musí být v devět v práci. Začíná jim totiž oficiální program, v rámci kterého projednají některé návrhy zákonů a zavítají také do Zetoru Brno. Večer pak mají na programu pro změnu setkání s vinaři.

Plzeňský Prazdroj připravil svým regionům grantový program na míru

Publikováno:před rokemZdroj:Novinky.czAutor:Alena LochmannováPrazdroj

Rčení "Kde se pivo vaří, tam se dobře daří" se drží největší český producent piva Plzeňský Prazdroj, a proto dlouhodobě podporuje veřejně prospěšné organizace v regionech, ve kterých působí.

V roce 2016 přispěje na projekty v okolí pivovarů v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích celkovou částkou 4,5 miliónu Kč. Nově je grantový program připraven na míru konkrétním potřebám jednotlivých regionů.

Od roku 2001 rozdělil Prazdroj lidem více než 85 miliónů korun na zlepšování kvality života obyvatel a vytváření pevných vztahů v oblastech, kde podniká. Podpořil stovky projektů zaměřených na sociální rozvoj a ochranu životního prostředí. A protože potřeby jednotlivých regionů znají nejlépe jejich obyvatelé, zapojil vždy lídr českého pivního trhu veřejnost i své zaměstnance do rozhodování, kam bude pomoc směřovat.

Aby dokázal ještě lépe reagovat na specifické potřeby v jednotlivých regionech, nechal si zpracovat analýzu, ve které se zeptal místních obyvatel, co je v jejich regionu potřeba zlepšit, a zároveň zkoumal situaci místních neziskových organizací. Doporučení k nejvhodnějším oblastem podpory dali také partneři projektu - Fórum dárců a Nadace rozvoje občanské společnosti.

„Klíčovým trendem ve firemním dárcovství je zaměření na regionální potřeby, a proto je opravdu důležité, že se Plzeňský Prazdroj rozhodl od letošního roku svoji podporu neziskovému sektoru zacílit právě tímto směrem. Další přínosnou inovaci vidím v jasném a transparentním grantovém procesu, jehož odborným garantem je přední česká Nadace rozvoje občanské společnosti,” říká Klára Šplíchalová, výkonná ředitelka Fóra dárců.

Výsledkem je zcela nový koncept grantového programu, který je ukázkou strategického přístupu k trvale udržitelnému rozvoji, cílí na konkrétní potřeby místních, podporuje rozvoj lokálních neziskových organizací a zapojuje veřejnost. Celkem do svých regionů rozdělí 4,5 miliónu korun.

„Pivovar je odedávna součástí místa, ve kterém působí, a my dobře známe naše sousedy. Víme, že každý potřebuje něco jiného, někde si o pomoc říká životní prostředí, jinde je zase potřeba podpořit život ve veřejném sektoru. To je také důvod, proč o tom, kdo získá naše prostředky, necháme spolurozhodovat i obyvatele daného regionu,” vysvětluje Drahomíra Mandíková, ředitelka vnějších vztahů a komunikace a členka představenstva Plzeňského Prazdroje.

Breviář Etikety piva pro ženy - Jak důstojně a s grácií pít pivo

Publikováno:před rokemZdroj:Žena-in.cz

Pivo je světově nejprodávanější nápoj, každý rok se ho prodá jeden a půl miliardy hektolitrů. Nejvíce se ho nevyrobí u nás, ale v Číně a Spojených státech. Ale v Česku je určitě nejvyšší spotřeba piva na hlavu, v tom jsme společně s Němci světová jednička. Jistěže hlavní podíl na spotřebě piva mají muži, ale ženy se podílejí na našem skvělém umístění celou jednou třetinou. To je významné číslo a přitom spousta žen neví, jak vlastně k pivu přistupovat a jak s ním zacházet.

Některé ženy přejímají zvyky v konzumaci piva od mužů, ale tím se připravují o jistou dávku elegance, která k něžnému pohlaví při stolování neodmyslitelně patří. Žena chce být atraktivní, krásná a zajímavá, od útlého věku tráví před zrcadlem mnohem více času než muž, věnuje se módě, kosmetice, má více bot než muž a stále přemýšlí, jak okouzlit svůj protějšek. Mnoho žen se obává, že s půllitrem piva v ruce jim ubude sexappeal. Ale vzpomeňme na legendární scénu z Postřižin, kdy nádherná Magda Vášáryová s kusem vepřového v jedné a se sklenicí v ruce v druhé vstoupila do snů celé generace mužů.

Obava, že pro ženy se jaksi „pivo nehodí“, je zcela lichá. Pivo je kultovní nápoj, který je znám přes 5 tisíc let. Dokonce při jeho zrodu byla žena. V Eposu o Gilgamešovi, slavné sumerské báji ze třetího tisíciletí př. n. l., čteme:

Enkidu, primitivní bytost, který jedl pouze trávu a pil mléko divokých zvířat, chtěl změřit síly s polobohem Gilgamešem. Protože Gilgameš se nechtěl srovnávat s takovým primitivním troufalcem, poslal mu krásnou ženu, která měla naučit Ekidua rozeznávat svoje přednosti a nedostatky. Tato žena jej učila po dobu sedmi dní a nocí slovy: Jez chléb, Enkidu, neboť ten patří k životu, pij pivo, neboť je to zvyk této země. Enkidu vypil sedm džbánků piva a srdce jej zabolelo. Poté se vykoupal a stal se člověkem.

Pivo se konzumuje jako součást kultu stolování. To má svá pravidla stará stovky let. Existují složitější a „vyšší“ formy stolování a jednodušší formy. Ve všech případech by ale žena měla dodržovat jistá pravidla, která platí pro dámy, aby se odlišily od mužů. Nedá se nic dělat, ženy to mají vždycky těžší.

Už dávno neplatí, že pivo je výhradní nápoj mužů, že je to jen „chlapská“ záležitost. Je mnoho žen, které jednostranně „maskulinní“ reklama neodradila, a zůstaly pivu věrny, další mu pozvolna se zvyšující se kvalitou piva a jeho stále širší nabídkou přicházejí na chuť. Přesto jistý rozdíl mezi konzumací piva muži a ženami najdeme. Jak by se tedy měla při pití piva chovat žena?

1. Do restaurace vstupuje jako první muž, ze staré tradice, aby ženu symbolicky „chránil“. Samozřejmě dnes už jsou obavy z dění v restauraci neopodstatněné. V dnešní době jde spíš o pravidlo, že jako první vstupuje do každého prostoru ten, kdo je tam více doma a toho druhého uvádí. A aby žena uváděla muže do restaurace, je přece i v moderní době nezvyklé, proto se držíme tradice, že do hospody či restaurace vstupuje obvykle první muž.

2. Za Jiřího Gutha-Jarkovského bylo vyloučeno, aby žena s kamarádkou navštívily restauraci a objednaly si pivo. Archaická představa, že pivo je pro muže, je dávno překonaná, nápoje nedělíme podle pohlaví. Partička kamarádek si může zajít na skleničku dobrého piva bez jakýchkoli předsudků. Samozřejmě, ženy si rády vybírají kultivované prostředí, vyžadují čistotu, dokonalý servis, dobře ošetřené pivo v kvalitním skle. Při servírování piva větší skupině musí všichni vyčkat, až mají sklenice s pivem před sebou všechny dámy u stolu. Pak je na hostitelce nebo iniciátorce setkání, aby pozvedla sklenici a symbolicky vybídla k přípitku. Jakkoli není u piva obvyklé nabízet hostům ubrousek, vyžádejme si ho po obsluze. Magda Vášáryová si sice v Postřižinách utírá pěnu z úst hřbetem ruky, ale pravá dáma se bez ubrousku neobejde. Pivo pijeme pro osvěžení a pro pocit sounáležitosti s ostatními ženami u stolu. Proto řídíme rychlost konzumace podle ostatních, je to stejné jako u jídla. Není společenské vypít sklenici během tří minut, zatímco ostatní dámy jen lehce usrkávají. Řídíme se podle hostitelky nebo nejvýznamnější ženy u stolu.

3. Žena u stolu nesedí jako muž, „na plný sed“, ale jen v třetině židle. To proto, aby držela tělo vznosně a zpříma. Žena u stolu nesedí proto, aby se najedla, ale aby byla krásná. Spanilé držení těla zbaví všechny kolem pocitu, že žena dělá něco nepatřičného, když si dává pivo s bohatou bílou pěnou.

4. Vysoká kultura pití vína vyhradila přiťukávání skleničkami pouze vínu. Ale pijeme-li pivo z vyšších tenkostěnných sklenic, není proti dobrým mravům, když si zlehka přiťukneme. Samozřejmě, neměli bychom kromě vody kombinovat různé druhy nápojů, třeba pivo a víno, pivo a džus apod. Pokud je nás u stolu více, nenatahuje se dáma přes stůl, aby dosáhla na hosta na protější straně stolu, ale jen pozvedne číši piva a očima a gestem si symbolicky přiťukne.

5. K ženám nejvíce ladí štíhlé tenkostěnné sklenice, které svou elegancí korespondují s elegantním stylem dámy. Sklenici žena drží co nejvíce vespod, má-li stopku, pak za stopku. Důvodů je několik. Žena by neměla na sklenici zanechat matné otisky prstů, tím pivo ztrácí svou třpytivě zlatavou barvu. Pivo ve sklenici je pečlivě ošetřené a temperované, a kdyby žena uchopila sklenici vysoko za tělo a sevřela ji do dlaně, oteplovala by nápoj a tím ho znehodnocovala. U žen je ještě dalším důvodem elegance držení sklenice, které není u mužů tak důležité, ale mělo by být charakteristické právě pro ženu.

6. U piva, které je správně vychlazené (poznáme to i pohledem podle romanticky oroseného závoje na sklenici), počítáme s tím, že stékající kapky vody ze stěn sklenice by mohly ženě potřísnit oděv. Proto je namístě využít podtácek, který odsaje přebytečnou vlhkost a dno sklenice udržuje v suchu. Používá se pro jakékoli typy sklenic, tedy i tenkostěnné číše na stopce. Papírové podložky neslouží na hraní, jak se někdy hosté mylně domnívají, proto z nich nestavíme pyramidu ani s nimi neházíme po kamarádkách, raději si všimneme jejich obsahu. Často na nich bývají vytištěné překvapivé informace o pivu, které právě ochutnáváme.

7. Dáma se může napít jen tehdy, má-li prázdná ústa. Pak jen zlehka přiloží okraj sklenice piva ke rtům a napije se na jeden doušek. Otře si ústa ubrouskem a položí sklenici zpátky na stůl.

8. Počítá-li žena s tím, že ji očekává posezení u sklenice piva, měla by použít co nejsvětlejší rtěnku, navíc tzv. „neslíbatelnou“ (což je nutné před použitím důkladně vyzkoušet). Rtěnku by před konzumací piva měla dáma lehce setřít, aby nezanechávala na sklenici nežádoucí stopy. Proto je vhodné před zahájením stolování odejít na toaletu a kromě obvyklých úkonů, jako je úprava účesu a make-upu, by si žena měla setřít přebytečnou rtěnku.

9. Pivo pije dáma při různých příležitostech. Často k jídlu. Jsou pokrmy, které si o pivo přímo říkají. Je to třeba klasická těžší česká kuchyně, např. husa či kachna se zelím, vepřové maso se zelím, zabijačkové speciality, svíčková na smetaně, smažená ryba, uzené maso apod. Ale i tam, kde z tradice saháme po víně, je leckdy pivo vhodné. Pivo si žena může dát i při krátkém posezení v restauraci například k lehkému předkrmu (beef nebo salmon tartar, výběr kořeněných uzenin, roastbeef, uzený jazyk apod.). I při denním posezení s kamarádkou v letní zahradní restauraci více osvěží sklenice dobře vychlazeného piva než sladké limonády nebo víno s vyšším obsahem alkoholu.

10. Pivo působí velmi dobře na zažívání. Má nižší obsah alkoholu než víno, což právě ženy vítají, je osvěžující. Díky velkému výběru, který trh dnes nabízí, si žena může najít svého favorita, který jí bude chuťově nejvíce vyhovovat. Některé ženy dávají přednost více hořkým značkám, některé preferují mírně nasládlou chuť, některé dokonce dávají přednost kombinaci lehkého piva s ovocnou limonádou.

11. Pivo v přiměřeném množství má blahodárný vliv na ženský organismus. Je ideálním nápojem pro doplnění energie po cvičení ve fitness, proto baletky po vystoupení dávají přednost pivu. Působí preventivně proti ledvinovým potížím a dodává tělu vitamin B. U žen nejde ovšem jen o to, aby pivo pily, důležité je, jak ho pijí. Musejí dbát i na estetickou složku konzumace piva, aby vypadaly stále elegantně a přitažlivě.

12. Pivo by mělo být řádně ošetřeno, tedy vychlazeno na správnou teplotu podle druhu piva (světlejší a lehčí jsou vždy chladnější), sklenice by měly být bezvadně vyleštěné s neporušenými okraji. Žena by si měla všimnout, zda její pivní sklo je pečlivě umyté a čisté, takže pivo bude ve sklenici ve správné kvalitě – pokud ne, požádá partnera, aby chybu u obsluhy reklamoval a nechal sklenici vyměnit. Jsou-li u stolu pouze ženy, mají stejnou povinnost, jakou by měl muž: servis piva musí být perfektní, a pokud není, je správné nenápadně upozornit obsluhu. Dobrý personál nevychová nikdo jiný než náročný host.

13. Pivo se nejen čepuje. Někdy se podává v lahvích nebo plechovkách a žena si je nalévá do sklenice sama. Není to nepozornost personálu. Je to nabídka, aby si žena sama zvolila, kolik piva si chce do sklenice nalít. Doporučujeme nalévat jen takové množství, které v příštích minutách vypijeme. Jednak si tak pivo uchovává nižší teplotu, protože láhve nebo plechovky byly před podáváním v chladničce, a proto déle udrží pivo studené. Navíc dlouhým stáním ve sklenici pivo může zvětrat, nalitím z láhve se osvěží a vytvoří novou pěnu. Na rozdíl od vína si žena může pivo dolévat z láhve sama, případně se mohou obsloužit kamarádky navzájem. V luxusních restauracích se nám bude snažit personál dolévat pivo sám. Ale ani tam se neostýchejme dolévat si ho samostatně, u piva je to běžné. A ještě jedna záludnost, která souvisí s podáváním piva v lahvích nebo plechovkách: Některé ženy propadnou nejistotě, zda nemají pivo z plechovky pít brčkem jako colu nebo sprite. Kdepak, pivo brčkem nikdy nepijeme. Etiketa ani nepřipouští, abychom pili pivo z láhve, to je vyhrazeno jen pro exotická piva, která se konzumují s limetkou napěchovanou do hrdla láhve.

14. Stane-li nám nějaká nehoda, polijeme stůl, nebo dokonce převrhneme sklenici piva, zachováme stoický klid. Nevyskakujeme, neupozorňujeme ostatní, co jsme provedli, ale ani okolí by si nemělo nehody všímat, tedy všichni dělají, že si ničeho nevšimli, aby neuvrhli nešťastníka do rozpaků, už tak se nebude cítit dobře. Přikryjeme polité místo ubrouskem a čekáme, až se objeví obsluha, pak nenápadně ukážeme, co se stalo. Zbytek je už na personálu.

15. Kolik piv může žena vypít? Tolik, aby se stále cítila dobře. Pozor, pivo účinkuje s jistou setrvačností, proto zvolníme včas a přejdeme na vodu, nebo si dáme pauzu. U mužů je signál začínající opilosti zřetelný – muž cítí nutkavou potřebu si svléknout sako. To si žena musí odpustit, a proto se zaměří na jiné příznaky: nejistota při držení sklenice, pomalejší reakce, obraz okolí mírně plave. Ostatně každá žena zná svou míru a v restauraci si ji hlídá zvlášť pečlivě. Stále si v duchu opakuje zlaté pravidlo etikety: Dobrá pověst je víc než dobrá zábava.

Češi pivo umí: Zlato pro Budvar!

Publikováno:před rokemZdroj:Aha OnlineBudvar

Jediný pivovar v Česku vlastněný státem, Budějovický Budvar, slaví. Jeho světlý ležák získal v mezinárodní soutěži Los Angeles International Beer Competition zlatou medaili.

Do 16. ročníku bylo přihlášeno tisíc vzorků piva v 97 kategoriích, které hodnotilo více než sto degustátorů. „Světlý ležák z Budvaru, který se do USA vyváží pod značkou Czechvar, vyhrál kategorii Bohemina-Style Pilsner. Je to již třetí medaile, kterou tato značka získala v USA během posledních dvou let,“ řekl mluvčí pivovaru Petr Samec.

Jarošovské ležáky už zrají, poprvé je ochutnáte 25. června

Publikováno:před rokemZdroj:Dobrý denJarošovský

Už je to hotovo, už je to uvařeno! Nové Jarošovské ležáky už zrají, aby je na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti při veřejné ochutnávce posoudili milovníci pěnivého moku. Pivo poteče proudem v sobotu 25. června na pivních slavnostech Hradišťské piváky.

Jarošovský pivovar uvařil pod dohledem emeritního sládka Josefa Braunera a podle originálních receptur dva ležáky ve vypůjčeném Znojemském pivovaru. „Jeho díla představíme na Hradišťských pivácích. Pivovarské kvasnice už pracují v otevřených spilkách, aby lidem pivo chutnalo. Právě pivaři totiž jednoduchým hlasováním určí, jaký ležák budeme v Jarošově vařit,“ potvrdil Miroslav Harašta, ředitel Jarošovského pivovaru, který už o uspořádání pivních slavností jednal s radnicí v Uherském Hradišti. „Už máme na stole žádost o udělení výjimky pro konzumaci alkoholických nápojů na Masarykově náměstí. Obdobné akce se těší velké oblibě veřejnosti, takže je město vítá, případně podporuje. Rozšířit nabídku akcí o pivní slavnosti považujeme za přínos,“ potvrdil Stanislav Blaha, starosta Uh. Hradiště.

Jarošovský pivovar slavnostně zahájí výrobu 30. září, samozřejmě za předpokladu, že se neobjeví nečekané překážky. Ročně vyrobí až 20 tisíc hektolitrů piva.

Český pivní festival 2016 odstartoval v Praze na Letné

Publikováno:před rokemZdroj:Pražské novinky

Český pivní festival 2016 na pražské Letenské pláni bude trvat do 28. května 2016. Nenechte si ho ujít!

Český pivní festival 2016, který odstartoval v Praze na Letné už 12.května a trvat bude do 28. května 2016. Festival prezentuje opravdový poklad České republiky, české pivo, ve společnosti výborného jídla.

Piva z desítek českých mikro, mini a středně velkých pivovarů jsou čepována výhradně do skla a je o ně velmi dobře pečováno. Pivní festivalové portfolio je doplněno o zastudena chmelenou tankovou festivalovou desítku a dvanáctku, uvařené speciálně u příležitosti Českého pivního festivalu 2016 v Královském pivovaru Krušovice.

Kromě zlatavého moku ochutnáte česká vína, tradiční točené limonády a kávové speciality. Na festivalové zahrádce dokonce najdete i koktejlový bar.

Potěšit své chuťové pohárky můžete masnými výrobky přímo od řezníka, pečivem z pečlivě vybrané rodinné pekárny a suroviny, z kterých kuchaři jídla na festivalu připravují, jsou vždy čerstvé a v nejlepší kvalitě. Festivalové menu je tvořeno převážně tradiční českou kuchyní a servírováno na porcelán.

V gurmánské rozmanitosti si každý den pochutnáte na mezinárodních delikatesách z Itálie, Španělska, Velké Británie nebo Ameriky. O víkendu do čtvrté hodiny odpolední probíhají pozdní snídaně, takzvané brunche.

Doprovodný festivalový program propojuje kulturu s gastronomií prostřednictvím hudebních vystoupení a workshopů s rozmanitou, převážně gastronomickou tématikou. Prazskenovinky.cz informovala Šárka Vávrová ředitelka festivalu.

Jak sem začal vařit pivo

Publikováno:před rokemZdroj:Blog iDNES.czAutor:Zbyšek Hlinka

Do piva sem se zamiloval v 18. Přesně. No, abych nekecal, tak plusmínus asi měsíc. Až se mi kvůli tomu táta smál, že to bylo skoro přesně podle zákona. Ale tahle láska mi vydržela nejdýl ze všech.

Od všeho sem se časem odmiloval, ale od piva ne. Protože pivo má všech 5P. Tedy jako ty nejlepší vlastnosti, kterým nikdo nemůže konkurovat. Ani žádná ženská nemůže pivu konkurovat. Snad jen ženská, která taky vaří pivo. Kdo takovou znáte? S takovou se klidně skamarádím. Prostě pivo nežárlí, když si dám jiný, pivo mi nekecá do života, co mám dělat, co nesmím, s kým se můžu a s kým nemůžu kamarádit, do jaký hospody a kdy můžu jít a tak. Já vím, tahle myšlenka je vohraná, ale je to pravda. Klidně na to vsaď boty, pudeš domu bos.

Z jednoho nepodařenýho podnikatelskýho pokusu mi zbyly dvě lednice. Tak na ně koukám, co s nima. Mám je prodat? Ty vole, takovejch peněz si za to dal, a prodám to se ztrátou. A když na ně tak zírám, vzpomněl sem si, že kvůli pivu sem se vlastně rozved. Tedy ne kvůli pivu jako takovýmu, ale proto, že mi žena nechtěla dovolit vařit si pivo doma. Ej, mou lásku životní. Tak sem jí dal kopačky a nazdar. No řekněte kdo z vás chce lemtat ty erurochcanky staráče a gambáče? To si raděj udělám svý pivo doma. Ať se Babiš třeba zvencne, daň ani EET mu z toho prostě nevodvedu.

Jestli ses někdy rozváděl, určitě to znáš. Stres a další vopičárny vokolo, no člověk zapomene i na to nejdůležitější. Na pivo. Ale já si vzpomněl, protože ty dvě plonkový lednice mě trkly do voka. Sice to chvíli trvalo, ale já nikdy nebyl nějakej rychlík, takže je to cajk.

Na co dej pozor, když chceš vařit pivo. Nekupuj si nikdy nic skleněnýho, protože to rozbiješ. Když vaříš pivo, samozřejmě při tom taky pivo piješ. Ideálně pivo, který si uvařil před tím. Ale když vaříš první pivo, musíš si holt koupit lahváče. A tak se mi stalo, že sem rozbil svůj první skleněnej cukroměr hned na začátku. Tedy potom, co sem změřil cukernatost sladiny. Prostě na pivu nešetři, pivo za to stojí a kup si něco, co se nedá snadno rozbít. Tedy ne manželku, ta se rozbije snadno. A sama, ani k tomu nemusíš nijak přispívat. Na ní tedy šetřit můžeš a takto ušetřený peníz pak můžeš použít na zvelebení domácího pivovárku.

Nejhorší sou kvasinky. S nima se musíš mazlit, sladce jim šeptat, podstrojovat jim - to je jediná věc na pivu, které je horší jak ženská. Jen se na ně ošklivě podíváš, a svině přestanou kvasit. A zkazej ti celý pivo. A tedy i život. Ale když se zkazej, můžeš jít a koupit jiný. To s manželkou nejde, protože ta tě pak zmlátí. Takže kvasinky vlastně nejsou až tak nejhorší, jak někdo občas říká.

Až mi pivo dozraje, pak na staráče a gambáč budu moct dělat dlouhej nos. Protože skoro všechno musí bejt lepší, než tyhle dvě. Vlastně ne - ještě horší je stella, ale to je vlastně stejnej majitel jako staráč. Ale stellu už nepovažuju za pivo. Tak mě to uráží, že to jako pivo prodávaj. Tak se těšim na to svoje a pak budu mezi kámošema king - konečně...

Poznámka na konec: dle zákona o spotřební dani vzniká každému domovarníku povinnost nahlásit domácí vaření správci spotřební daně (celní úřad), přičemž do 200 litrů za rok se daň neodvádí. Tak na to nezapomeňte, nebo budete mít pakárnu, až vás nějaký uvědomělý (ehm, závistivý) soused práskne. Vaření piva totiž neutajíte, pokud nebydlíte daleko od ostatních lidí :)

Benešovský pivovar Ferdinand se vydal na cesty po republice

Publikováno:před rokemZdroj:První zprávyFerdinand

Koncem dubna 2016 odstartovala zpravodajská roadshow televize Prima a Pivovar Ferdinand je rovněž u toho. Po předchozích výjezdech aktuálně najdete stánek Ferdinand v sobotu 14. května 2016 v Žatci na Náměstí Svobody.

Pivovar Ferdinand využil nabídku, stát se partnerem projektu a zajišťuje ve všech navštívených městech tzv. pitný režim. Návštěvníky tak mimo hudebních vystoupení a doprovodného programu čeká na čepu benešovské pivo, konkrétně světlý ležák Max 11°, pivo oceněné Českou chuťovkou, Top Delikatesou nebo cenou získanou od Sdružení přátel piva a Ferdináda, malinová limonáda, kterou mají v oblibě především ty nejmenší.

"Tento projekt se nám v loňském roce osvědčil, proto jste se rozhodli spolupráci obnovit. Je to jedinečná příležitost dát lidem ochutnat naše pivo daleko za hranicemi naší působnosti", uvedla Eva Hendrychová z obchodního oddělení pivovaru.

Pivovar Ferdinand k výrobě piva používá tradiční postupy vaření piva, tedy technologii spodního kvašení a dozrávání v ležáckých sklepích. Je jeden z mála posledních pivovarů u nás provozujících vlastní humnovou sladovnu. Právě slad, který je důležitou součástí při vaření piva, dostává pivovar do popředí mezi pivovarnickou obec. Ročně ho zde vyprodukují více jak 2000 tun. Pivovar je nejsilnější značkou v regionu Benešova, ale postupně se mu daří dostávat i za tyto hranice. K tomu napomáhají právě výjezdy a spolupráce z televizní přenosem z náměstí různých měst.

Zásluhou spolupráce s FTV Prima se tak dostane i do Jihlavy 21. května 2016, Olomouce 11. června 2016 nebo Znojma 18. května 2016.

Číňané pivo milují. Dostat se na jejich trh je však složité.

Publikováno:před rokemZdroj:Česká poziceAutor:Petr Kain, Luděk Vokáč

Předvojem čínské investiční expanze do Česka se loni stala koupě českých Pivovarů Lobkowicz. Zatímco Číňané mohou na český pivovarnický trh proniknout snadno, naše podniky to v Číně snadné nemají. Už jen proto, že české pivo není moc po chuti čínskému konzumentovi. Přesto žízeň Číňanů po pivu roste a české pivovary cítí šanci.

Po několika dnech v Číně je český pivař, zvyklý na tradiční plné a hořké ležáky, trochu vyprahlý. Slabší, lehčí a především spíš nasládlá než hořká čínská piva jeho žízeň jen tak neuhasí. A asi jen málokdo by čekal, že žízeň zažene na obřím výstavišti Shanghai New International Expo Centre, které se nachází ve východní části Šanghaje přímo u konečné metra linky číslo 7. Návštěvu je ovšem potřeba pečlivě načasovat, v tomto případě na listopadový termín, kdy tu již tradičně probíhá asi největší čínský potravinářský veletrh FHC China.

Jeho součástí jsou i menší tematické „podveletrhy“ z nichž jeden nese slibný název Beer China. Pivu byl při ročníku 2015 věnován prostor v jedné z hal šanghajského výstaviště. A právě tady, na prominentním místě hned u vstupu do haly, se mohl návštěvník ročníku 2015 setkat s českým pivem.

Na poměry ostatních relativně veliký český stánek vyvedený v barvách trikolóry nešlo přehlédnout. Stánek mohl být tak veliký mimo jiné i proto, že vznikl pod záštitou ministerstva zemědělství ve spolupráci pivovarů, šanghajské pobočky agentury CzechTrade a tamního konzulátu. Společně tu na jedné ploše hledala potenciální zákazníky šestice českých pivovarů. Pochopitelně nemohl chybět státní Budějovický Budvar, vzhledem k nedávnému vstupu čínského kapitálu byly na veletrhu samozřejmě reprezentovány i Pivovary Lobkowicz. Ale účastnily se i menší české pivovary, konkrétně PMS Přerov (Pivovary Holba, Zubr, Litovel), Czech Beverage Industry Company (Pivovary Vyškov), náchodský Primátor se svou širokou škálou speciálů a také našim pivařům většinou neznámý Czech Royal Beer, který se soustředí právě na výrobu piva pro vývoz.

I tradičně nasládlý Budvar najednou dal v porovnání s čínskými pivy vyniknout své plnosti a přece jen určité hořkosti, pro Číňany zatím tak neobvyklé. S klasicky hořkým pivem se snaží prosadit i vyškovský pivovar, který do Číny vozí svou exportní značku Praguell. Vyškovští také nabízejí případným čínským partnerům i velmi zajímavou alternativu, která by vyřešila potíže s nákladným dovozem piva v lahvích, sudech či plechovkách. Vyškovský pivovar má technologii pro sušení mladiny. Polovina technologického procesu výroby piva tedy proběhne v České republice, usušená mladina pak při přepravě zabere mnohem méně místa než hotové pivo. Na místě je pak celý proces dokončen – sušená mladina se doplní vodou a kvasnicemi a nechá se klasickým postupem ve spilce nebo tancích kvasit. Pak už jen obvyklým způsobem zraje a následně může putovat k zákazníkům. Tímto způsobem vznikne pivo, které bylo uvařeno v Česku, ale zkvasilo a dozrálo v Číně.

České pivovary zdvojnásobují export
Rostoucímu zájmu českých pivovarů o čínský trh se nelze divit. Země je již několik let suverénně největším spotřebitelem piva na světě. Ročně se ho v Číně vypije kolem 500 milionů hektolitrů, což je zhruba čtvrtina světové produkce. České pivovary sice loni svůj export do Číny takřka zdvojnásobily, jenže i tak vyvezly jen něco přes 40 tisíc hektolitrů piva. Obrazně řečeno, v každém půllitru, který vypijí čínští pivaři, je sotva kapička z Česka. A to české pivovary touží změnit. Mají ale jeden poměrně zásadní problém. České pivo většině Číňanů nechutná. Jsou zvyklí na řídké, „vodové“ pivo s nižším obsahem alkoholu a to české má pro ně příliš hořkou, výraznou chuť a je moc silné. „Pro nás z toho vyplývá nutnost úpravy receptury, nicméně jen v takovém rozsahu, aby byl zachován charakter tradičního českého piva,“ říká Tomáš Konečný, obchodní ředitel pivovarů Holba, Zubr a Litovel, které se v Číně snaží uchytit. Podbízet se čínským pivařům většími úpravami receptur ale jak Konečný, tak ani další exportéři nechtějí.

„Přizpůsobit se chuti čínského zákazníka znamená ztratit konkurenceschopnost, protože Číňané si své pivo vždy vyrobí levněji,“ tvrdí ředitel Svazu pivovarů a sladoven Vladimír Balach. S tím souhlasí i Eva Štibingerová, která má v Budvaru na starosti export do Číny. „Originalitu považujeme za hlavní konkurenční výhodu,“ říká s tím, že Budvar nebude chuť svého piva za žádných okolností upravovat.

Na první pohled pyšný přístup, připomínající rčení o hoře a Mohamedovi, se nakonec může českým pivovarům vyplatit. Ona hora čínských pivařů se totiž opravdu v posledních letech pomalu vydala na cestu nejen k českým, ale obecně zahraničním pivům.

Souvisí to s tím, že Číňané bohatnou, a tak si mohou dovolit prolévat hrdlem čím dál tím dražší pivo. A že vypití jednoho půllitru zahraničního piva není žádná levná záležitost, dokazuje i to, že velký budvar pořídíte v Šanghaji v přepočtu za 225 korun. Číňanů ochotných a schopných tuto cenu zaplatit je ale evidentně čím dál tím víc. A tak se jen mezi léty 2009 až 2014 hodnota čínského pivního trhu zdvojnásobila a očekává se, že v následujících letech Čína v pivních tržbách překoná Spojené státy. „Drahé importované pivo se mezi Číňany stává módou a jeho pití věcí prestiže. Mladí lidé navíc chtějí experimentovat.

Pití tradičních čínských ležáků je omrzelo a zejména ve velkých městech, jako je Šanghaj, se stále častěji prosazují nové druhy a značky,“ říká vedoucí šanghajské kanceláře agentury CzechTrade Michal Holas.

A tak zatímco prodej běžného piva roste v posledních letech meziročně stabilně o zhruba 10 procent, prodeje dražších, prémiovějších značek se každý rok zvyšují přibližně o třetinu.

Tento trend je pro české pivovary jedinečnou příležitostí. Většina z nich totiž podle Holase nemůže v Číně konkurovat lokálním značkám cenou a velkým světovým hráčům zase financemi na marketing. „Jejich přidanou hodnotou je ovšem exkluzivní kvalita a příběh, tedy artikly, o které je zde stále větší zájem,“ vysvětluje Holas.

Když se na tomto vývoji nic nezmění, může se stát Čína pro zahraniční pivovary Eldorádem. Možnosti výdělku jsou tu obrovské. Stačí si uvědomit, že z oněch 500 milionů ročně vypitých hektolitrů tvoří naprostou většinu levné pivo místní výroby. Předloni se do Číny dovezlo „jen“ 3,4 milionu hektolitrů zahraničního piva. Pro lepší představu, českým pivovarům by stačilo získat necelé procento čínského trhu a český export piva do celého světa by se rázem zdvojnásobil.

Jak se dostat na čínský trh
Na otázku proč jít do Číny tedy české pivovary odpověď znají. Teď musí vyřešit otázku jak. Na čínský trh existují v zásadě tři cesty. Tou první a zdánlivě nejsnazší je klasický dovoz zboží. „V principu není až tak složité jednorázově vyvézt do Číny pivo – klíčové je najít spolehlivého importéra, který má zájem o dlouhodobou spolupráci,“ říká Štibingerová. Podle ní měl Budvar v tomto ohledu štěstí, do Číny vyváží již od roku 2008 a stále pracuje se stejným importérem. „Používáme tam ochrannou známku Budějovický Budvar, doplněnou čínským ekvivalentem Bai De Fu, což v překladu znamená „mít hodně štěstí“. Loni se objem prodeje meziročně zvýšil o třetinu, kolik piva jsme přesně prodali, ale nezveřejníme,“ říká Štibingerová.

Na úspěch v Číně mají solidně našlápnuto Pivovary Lobkowicz, v nichž loni získala většinový podíl čínská investiční skupina CEFC. Při příležitosti nedávné návštěvy prezidenta Si Ťin-pchinga v Česku pak pivovarnická skupina navíc podepsala dohodu o strategické spolupráci se společností Ershang Group, což je jedna z největších čínských potravinářských firem s obratem více než 20 miliard korun. V Číně vlastní více než 100 společností včetně maloobchodních řetězců, které se teď Pivovarům Lobkowicz exkluzivně otevřou.

Největší potíží při vývozu jsou ovšem vysoké přepravní náklady, které z možného zisku odkousnou pořádný díl. „Pivo má nízkou kilogramovou cenu, přes 90 procent váhy tvoří voda, a tak se ty obrovské náklady na dopravu rozpouští v konečné ceně velmi špatně,“ říká Tomáš Maier z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. To je také podle něj hlavní důvod, proč se pro české pivovary Čína nikdy nestane velkým exportním trhem.

Přispívají k tomu i další potíže. I kdyby se pivovarům podařilo dopravit pivo do Číny levně, bez velkých investic do marketingu neuspějí. „Vnímání značky je to hlavní, co v Číně prodává,“ říká Holas. Jenže v objemu investic do reklamy české firmy s velkými zahraničními pivovarnickými skupinami soutěžit nemohou. Podle Maiera navíc ztěžuje postavení větších českých pivovarů ještě jedna věc. „Takřka všechny jsou v majetku nadnárodních skupin, které nemají zájem propagovat v Číně české pivo, když tam mohou vyvážet nějaké prémiovější značky, případně prodávat značku, kterou tam koupili,“ říká. Typickým příkladem je Krušovický pivovar, pro který je Čína marginálním trhem. Skupina Heineken, která jej vlastní, totiž před lety koupila pivovarnickou společnost Asia Pacific Breweries, a tak se na čínském trhu snaží prosadit s touto lokální skupinou.

Na prostém vývozu piva do Číny tedy české pivovary příliš nezbohatnou. Na čem by ale zbohatnout mohly, je vlastní výroba piva v Číně. K něčemu takovému se ale zatím žádný z českých hráčů ve velkém neodvážil, a tak mají vlastní výrobu v zemi pouze obří světoví výrobci piva jako Anheuser-Busch InBev, SABMiller nebo Heineken.

První vlaštovkou jsou v tomto směru Pivovary Lobkowicz, které ve spolupráci s místním pivovarníkem uvedly v čínském městě Tchien-ťin do provozu minipivovar, v němž se oficiálně začalo vařit licenčně potvrzené české pivo pod hlavičkou této pivovarnické skupiny, konkrétně ležák Lobkowicz Premium.

Pivovary Lobkowicz jsou v této spolupráci pouze dodavateli receptury, vstupních surovin, technologií vaření piva a součástí licence je i přítomnost českého sládka, samotnou výstavbu pivovaru a provoz zabezpečuje čínský investor. Pokud se tento projekt osvědčí, počítají Pivovary Lobkowicz s vybudováním celé sítě minipivovarů, a to nejen v Číně.

Značkové restaurace pivovarů
Třetí cestou je provozování vlastních značkových restaurací, kde mohou pivovary kromě vlastních značek nabízet i ostatní speciality české kuchyně.

Zkoušela to například dnes již neexistující Česká hospoda v Pekingu, která točila pivo značky Staropramen. Nyní se o totéž pokouší skupina Lobkowicz ve městě Tchien-ťin, kde spolu s minipivovarem otevřela i českou restauraci, ve které působí český šéfkuchař.

Tato cesta do Číny je ale spíš marketingový způsob, jak zpopularizovat české pivo a gastronomii, výrazný podíl na čínském pivním trhu to pivovarům nepřinese. Větší ekonomický přínos by mohla mít spíše jednání Budvaru s jedním čínským řetězcem barů a restaurací, což by v důsledku mohlo výrazně rozšířit jeho distribuci v zemi.

Jak významný je čínský trh, si uvědomují nejen pivovary, ale i české státní agentury a úřady. Jednou z možností, jak zvýšit věhlas českého piva v Číně, je samozřejmě účast na podobných veletrzích, jako byl nedávný FHC (Beer China). Od letošního roku pak v Číně rovněž funguje zemědělský diplomat, který by měl nejen pivovarům, ale i dalším vývozcům pomáhat ve vyjednávání s čínskými úřady i tamními obchodními partnery. České pivo zkrátka chce do Číny. Teď už jde jen o to, aby ho také chtěli Číňané.

Piva v Česku už nebudou ‚speciální‘, ale ‚silná‘. Kritizované ležáky zůstanou

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:Tomáš Tománek

Chemicky dobarvované světlé pivo vydávané za tmavé nebo polotmavé? Ovocné víno, které chutná spíš jako octová voda? Od srpna by takovým praktikám měl být konec. Ministerstvo zemědělství totiž chystá novou vyhlášku, jejímž cílem je radikálně omezit šizení zákazníků.

Například u ovocného vína z více druhů ovoce úřad přikáže, aby na hektolitr alkoholického nápoje použili více než 300 litrů ovocné šťávy. U jednodruhových vín je to ale ještě více. Pro hruškové je potřeba minimálně 800 litrů hruškové šťávy a u třešňového či šípkového 700 litrů. A surovina, která jako základ pro výrobu poslouží, musí být opravdu poctivá.

„Je-li v názvu ovocného vína použito označení určitého druhu ovoce, musí nejméně 95 procent hmotnostního podílu ovocné šťávy pocházet z uvedeného druhu ovoce,“ nařizuje vyhláška.

Stejně přísná je u dalších alkoholických nápojů. Jejich vzhled, barva, vůně a chuť musí být charakteristické a odpovídat surovinám, z nichž se nápoj vyrábí, což v současnosti nebývá vždy pravidlem.

Ze speciálů jsou „silná“ piva
Medovina by tak na oko měla být čirá a jiskrná s barvou po medu a „harmonické“ chuti. Stejně tak pivo.

„Chuť, vůně a ostatní smyslové požadavky na pivo a nápoje na bázi piva musí odpovídat charakteru použitých složek a technologickým postupům,“ uvádí vyhláška.

Co se týče oblíbeného nápoje mnoha Čechů a Češek, bude novinkou povinnost uvádět obsah alkoholu. V původní verzi vyhlášky platilo toto ustanovení pouze u nízkoalkoholických piv.

Další změnou je, že třinácti- a vícestupňová piva už neponesou přízvisko „speciální“, ale “silná.“ Pivovary původně navrhovaly, aby se jedenáctkám a dvanáctkám po novu říkalo „plné pivo“. Vadí jim dosavadní označení „ležák“, které je podle nich špatně.

Vyhláška ale počítá se zachováním dosavadní terminologie. Ležáky budou jedenáctistupňová a dvanáctistupňová spodně kvašená piva. Svrchně kvašená se budou nazývat „plná piva“.

Nový název se ale bude týkat jen malého segmentu trhu. Patří do něj totiž jen zhruba tři procenta celkové produkce zlatavého moku v Česku.

„Řadíme k nim například piva pšeničná, ale a IPA,“ vysvětlil předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Vyhláška dále uznává rozšířené pivní druhy, jako jsou porter, pils, stout, weizen, märzen, bock nebo APA. Právě název typu piva je podle normy nutné uvádět na pivních etiketách. Stejně jako to, zda se jedná o tmavé, polotmavé, řezané, ochucené, či kvasnicové.

Stejně tak musí být na obalu uvedena maximální přípustná záporná odchylka v objemu. Půllitr tak může obsahovat o tři procenta méně, než je deklarováno na lahvi či plechovce. Litrové až pětilitrové „petky“ nebo soudky smějí mít o 1,5 procenta méně.

Myslivec je starý vždycky
Přísné podmínky čekají také na výrobce tvrdého alkoholu. Destilát, který ponese jméno nějaké rostliny nebo plodu, musí být vyroben pouze z dané rostliny. Příkladem může být borovička. Ta je popsána jako lihovina vyrobená destilací plodů jalovce, která může býtpřibarvena karamelem, nesmí do ní být ale přidán jalovcový olej.

Alkoholický nápoj také může nést v názvu slovo „starý“ výhradně v případě, když destilát zrál minimálně jeden rok před stočením do lahve.

Výjimku však dostala Stará myslivecká. Ta si svůj název zachová v každém případě.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.10.2017 08:385.613/5.613