Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivovar v Jablonci má nového majitele. Vařit tam ale nebude

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:ČTKJablonec

Firma LIF, která vlastní pivovary Svijany, Rohozec a náchodský Primátor, koupila polovinu chátrajícího pivovaru v Jablonci nad Nisou. Naposledy se tu vařilo v roce 1991.

„Konkrétně se jedná o ideální polovinu objektu, druhou polovinu vlastní sladovna, od které naše pivovary odebírají slad. V tuto chvíli uvažujeme o tom, jak s nově nabytým majetkem naložíme,“ popisuje nákup Tomáš Kučera z představenstva společnosti LIF. Obnovit výrobu piva prý ale nyní nechtějí. „V našich úvahách je i další prodej celého areálu,“ dodává.

Pivovar začal budovat majitel maloskalského panství statkář Johann Romisch v roce 1833. První várka byla z podniku expedována o dva roky později a koncem 19. století už tam vařili až 70 000 hektolitrů piva ročně. V roce 1905 pivovar vyhořel, už o rok později byl ale obnoven.

V roce 1908 pak vznikla společnost Liberecko - Vratislavické a Jablonecké pivovary, která se po únoru 1948 stala národním podnikem Severočeské pivovary. V té době se v Jablonci vařilo 140 000 hektolitrů piva ročně. V 80. letech minulého století sice prošel pivovar částečnou modernizací, v roce 1991 byl ale uzavřen. Dnes tam funguje jen sladovna.

Nová svijanská pivnice
Jablonec nad Nisou je očividně pro majitele pivovaru Svijany zajímavým místem, poslední únorový den tam otevřeli další podnikovou restauraci Radnice. Nekuřácká hospoda prošla před zahájením provozu více než půlroční rekonstrukcí.

Přestavba stála 12 milionů korun, nová pivnice navazuje na koncept svijanských značkových restaurací. Architektonicky se na proměně podílelo studio VAXO, jehož rukopis nese i nedávno znovuotevřená svijanská pivnice v Praze U Rokytky. Ze sedmi píp v Jablonci teče Svijanský Máz, 450, Rytíř, Kvasničák, Kněžna, pšeničný Weizen a nealkoholický Vozka.

Česko loni vyvezlo rekordní množství piva, poprvé za více než 6 miliard korun

Publikováno:před rokemZdroj:Česká televizeAutor:ČT24

Zatímco v tuzemsku se spotřeba piva v posledních letech mírně snižovala, svět měl o české pivo stále větší zájem. V loňském roce pak export stoupl podle údajů Celní správy na novou rekordní výši, poprvé překonal hranici šesti miliard korun. A po letech, kdy nejvíce zlatého moku z Česka směřovalo do Německa, stalo se loni hlavním odběratelem Slovensko.

Díky zvýšené poptávce ze zahraničí stoupl meziročně výstav v některých pivovarech i o více než 10 procent.

Z rostoucího zájmu těží také pivovar Bernard. Jeho piva pokrývají asi dvě procenta českého trhu, ale za poslední rok mu stoupla výroba skoro o šestinu. Vyváží do 35 zemí.

„Nejsou to velké objemy, ale pokud někam jdeme, chceme, abychom tam byli dlouho.“

Pivovaru se také daří postupovat proti evropskému, ale i českému trendu - sudové pivo tvoří nadpoloviční většinu jeho výroby. „Za to jsme vděční, protože prodávat pivo v restauracích je pro nás zajímavější, než být v obchodech,“ říká Mikulášek.

České stopy v Německu a Izraeli
Německo je největší pivní trh Evropy, dovoz se ale stará jen o zhruba osm procent spotřeby. Přesto lze v moři německého piva najít i to české. Je to zhruba každé sté pivo, které se tu vypije. K dostání je především v lahvích. V několika velkých městech je však možné objevit i točené. Plzeňský Prazdroj se v Berlíně dokonce postaral o celoněmeckou premiéru tankového piva.

V tradičně vinařském Izraeli se vypije na hlavu 10 krát méně než v Česku a tři čtvrtiny trhu kontrolují domácí výrobci. České pivo je ale běžně dostupné v restauracích, obchodech i barech.

Na vlně se vezou i minipivovary
Co si ale cizinci na pultech za hranicemi Česka nekoupí, je pivo z minipivovarů. Těch v tuzemsku přibývá stále víc - aktuálně jich je zhruba kolem tří stovek. Ve všech se pak celkem uvaří zhruba 1,4 procenta z celkového výstavu piva. Toho se v Česku ročně vyrobí přes 19 milionů hektolitrů.

Většina minipivovarů vyrábí pro jednu restauraci, proto jich může být více v jedné ulici a nekonkurují si, říká prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Sládci minipivovarů však musí přizpůsobit chutě své produkce tomu, že Češi pijí z 90 procent český ležák, teprve pak mohou nabízet „fantazie“ nebo se pustit do výroby starých typů piv.

Mezi velkými pivovary a minipivovary není podle prezidenta svazu rivalita, pokud jde o výši produkce, ale spíše mediální rivalita. „Velcí výrobci mají někdy pocit, že na ně se zapomíná, zatímco o minipivovarech se píše často“.

Spotřeba v Česku mírně klesá
Češi jsou stále světoví šampióni v pití piva, v přepočtu na osobu je to zhruba 147 litrů ročně. Za posledních deset let se ovšem spotřeba podle Šuráně snížila přibližně o pět procent. Stejný trend očekává pro dalších deset let. Zároveň dodává, že s růstem exportu českého piva roste i zájem o české sládky. „Každý měsíc je z ciziny poptávka po jednom, po dvou sládcích. Do minipivovarů, ale i do velkých pivovarů.“

Před Rakušany a Němci máme náskok zhruba 40 litrů na osobu, říká prezident svazu. Asi je to tím, že máme pivo nejlepší, dodává s úsměvem. K tomu se samozřejmě přidává cenová politika (= levné pivo) či tradice.

Tajemství chmele musí zůstat doma
Na chuti pozná spotřebitel také nejrůznější novinky z chmelařského průmyslu. Devadesát procent všech chmelnic sice stále patří tradičnímu Žateckému poloranému červeňáku, nicméně se začínají prosazovat i jiné odrůdy - odolnější vůči suchu, které bylo třeba loni extrémní. Podobně jako pivo i český chmel se dobře vyváží, jeho tajemství ale musí zůstat doma.

Navzdory nejnovějším vědeckým technologiím jednatel Chmelařského institutu Josef Patzak tvrdí, že jeho tým vlastně jen pokračuje v taktice panovníka Karla IV, který byl názoru, že si český chmel máme chránit. „Proto jako první zakázal vývoz sadby do zahraničí, čehož se držíme i nadále,“ říká Patzak.

Ten je také už zvyklý, že práce institutu je během na delší časové vzdálenosti.

„Když budeme nejrychlejší, tak vyšlechtíme odrůdu za 15 let. A je normální, že se dostane na plochy za 20 let. A pak ještě tak 10 let trvá, než si na to pivovary zvyknou.“

Nejcennější v jeho institutu je schránka s takzvaným klonem 72 - pečlivě uchovaný žatecký poloraný červeňák, který je univerzální a roste dobře téměř ve všech chmelnicích. Kromě toho tu vědci vyvíjejí i nové odrůdy. Začíná být poptávka hlavně po těch odolnějších, například kvůli loňskému suchu.

Zatímco sládci zažívají díky zájmu o pivo zlaté časy, hůř jsou na tom samotní pěstitelé. Další sezona je za rohem, ale ztráty z loňska zůstávají. Ze slíbených finančních kompenzací zatím nedostali nic.

Pivo obsahuje vitamíny. A po dvou třech půllitrech se muži cítí jako bivojové

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Pavel Maurer

Pavel Maurer doporučuje pití piva, samozřejmě s mírou. Pivo podle jeho slov vždy zažene žízeň a má i léčebné účinky.

Vypadá to jako nošení dříví do lesa, když vám budu vypočítávat všechny důvody, proč je dobré pít pivo. V naší zemi s dlouhodobě nejvyšší spotřebou na světě se to zdá skoro zbytečné.

Vždycky, když vám někdo vědecky potvrdí, že si můžete dát denně jedno pivo nebo víno, případně panáka, potěší vás to. Kardiolog Šamánek navíc radí, že stabilní a pravidelný přísun alkoholu je pro organismus dobrý,pokud máme pod kontrolou jeho množství.

Jde především o omezené procento alkoholu, jež má zázračné kardiovaskulární a další účinky. Alkohol do sebe můžeme dostat kořalkou, vínem i pivem. Podle profesora a mnoha dalších výzkumníků je víno tím nejpřirozenějším a nejjemnějším nositelem alkoholu.

Mám víno rád, ale když je žízeň, pivo ji vždycky spolehlivě zažene a ještě navíc přináší ty další léčebné účinky. To rozhodně není špatné řešení. Ovšem hlavně s mírou!

Čtěte také: Utrácíte víc v hospodě, nebo v lékárně? Pavel Maurer prozrazuje ten nejlepší lék pro naše tělo

Pivo má spoustu vitaminů skupiny B a také železo, hořčík, zinek. Dva půllitry piva obsahují asi 40 gramů alkoholu, to je optimální denní mužská dávka.

Podle posledních výzkumů se u pivařů vyskytuje výrazně menší riziko infarktu, sklerózy, mají lepší paměť a bystrý rozum. Přítomnost piva v těle pomáhá lépe zpracovávat tuky, snižuje stres, stavy úzkosti a napětí, navozuje pohodu a možnost otevřít naši širokou slovanskou duši v hospodském rozprávění, případně „hrabalovském pábení“.

U piva se v naší zemi řeší nejzávažnější politické a společenské problémy. Podle nějakých podivných statistik prý každý šestý Čech jde raději na pivo, než aby vyhledával sex.

To se mi ale nezdá. Po dvou třech pivech získává většina mužů milostný apetit a cítí se jako bivojové. Nebo snad „pivojové“? To jedině v případě, že překročili vědecky doporučenou denní dávku alkoholu. Tudy cesta nevede.

Česko je nejen pivní, ale i pivovarnická velmoc

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.cz

Češi stále více hledají alternativy k obligátní desítce či dvanáctce. V tuzemsku díky tomu funguje už více než tři sta minipivovarů a letos by mohlo přibýt dalších padesát.

Ty jsi magor, říkali Ivanu Husákovi, když začal uvažovat o založení Rodinného pivovaru Zichovec ve stejnojmenné obci se zhruba stovkou obyvatel. Sázka mu vyšla. Dnes má varna s hospodou tříletou tradici a produkuje zhruba osm set hektolitrů ročně.

"Máme přebytek poptávky, nestíháme. Většina piva se prodá u nás v Zichovci, dodáváme zatím jen do čtyř hospod ve Slaném a do jedné restaurace na Kladně," říká Husák, který je zároveň dlouholetým starostou Zichovce a spolumajitelem firmy Linet, jednoho z největších výrobců zdravotnických lůžek na světě.

Do vesnického byznysu se zapojili i jeho dva synové a společnými silami ho rozšiřují. Na 18. března je plánováno otevření nového provozu v nedalekých Lounech. Výstav se tak časem zvýší na deset tisíc hektolitrů ročně a možná je i dvojnásobná kapacita. Investované desítky milionů korun se podle Husáka mohou vrátit tak do patnácti let.

Nápoje budou od jara ze Zichovce rozvážet také ve speciálním Pívobusu, který bude i jakousi pojízdnou hospůdkou. Trasy se pro něj aktuálně plánují. Výrobci jednají také o dodávání piva do restaurací v padesátikilometrovém okruhu okolo Loun a v Praze. Plánují oslovit tři sta hospod a čekají, že sedmdesátka se jich ujme. Nabídnou jim nejen desítky a dvanáctky Krahulík, ale hlavně speciály - podobné, jako je polotmavý patnáctistupňový Magor, který v Zichovci vaří na upomínku začátků pivovaru.

Všechno to přitom začalo jako koníček poté, co Ivan Husák skončil v pozici finančního ředitele Linetu a ve firmě si nechal jen obchodní podíl. "Už nám ta plzeň tehdy tak nechutnala a chtěli jsme vlastní pivo," vzpomíná Husák (více o jeho příběhu viz MarketingSalesMedia č. 4/16).

To je ostatně velmi častý důvod vzniku minipivovarů. Jejich zakladatelé nebyli spokojeni se standardizovanou výrobou velkých hráčů, jako je Budějovický Budvar, Staropramen či Plzeňský Prazdroj. Rozmachu malých varen pomáhá i to, že vybavení pro výrobu se dá pořídit zhruba za 4,5 milionu korun, o milion levněji než před dvaceti lety.

Dnes se o přízeň zákazníků uchází rekordní množství minipivovarů, jejichž počet překonal hranici tří set. V polovině ledna jich bylo 302, což je o 22 více než v roce 2014. Celkový výstav odhaduje Českomoravský svaz minipivovarů na 200 tisíc hektolitrů ročně, což je méně, než kolik vyprodukuje třeba rodinný pivovar Bernard z Humpolce, a představuje to zhruba 1,3 procenta českého trhu.

Do pěti let by však počet minipivovarů mohl vzrůst zhruba na dvojnásobek. "Vzhledem k apetitu investorů to vidím tak na finální počet kolem šesti set. Pak by byl v každém větším městečku pivovar, jak to bývalo kdysi," uvedl prezident svazu Jan Šuráň.

"Během letoška by mělo vyrůst dalších čtyřicet až padesát. Přes pět set by se počet mohl vyšplhat už příští rok," upřesňuje Jan Kočka, viceprezident svazu

Ladovské hody přilákaly do pivovaru tisíce návštěvníků

Publikováno:před rokemZdroj:ČtiDoma.czAutor:Michal ŠtinglVelké Popovice

Asi tři a půl tisíce lidí vyrazilo na sobotní vepřové hody ve velkopopovickém pivovaru. Kulturní produkce, nabídka řeznických mistrů a exkurze do pivovaru poskytly zábavu na celý den.

"Tradičně je to o vepřových hodech, takže jsou tu ukázky řeznických mistrů, kteří vyrobili pro tento den jelita, jitrnice, zabijačkové polévky, škvarky a spoustu dalších dobrot," říká Eva Kršňáková z návštěvnického centra pivovaru.

Ukázky umění všeho druhu

Návštěvníci si mohli vyslechnout hudební vystoupení dětí ze základní umělecké školy. Odpoledne zahrálo na saxofon a klávesy Duo Bolero. Akademický sochař Jan Komárek zase vytvářel před zraky publika ledovou sochu. Koho zajímala spíše zabijačka, mohl se zúčastnit ukázky bourání masa řezníkem Petrem Vítkem.

S průvodcem do pivovaru
Po celý den probíhaly prohlídky pivovaru, kde byla možnost ochutnat nefiltrované černé pivo a pod odborným dohledem si ho i načepovat. Všechny radostně vítal i živý kozel Olda, který se nechal od příchozích podrbat.

Příště na pochod krajinou
"Ráda bych všechny pozvala na první jarní akci 23. dubna, kdy probíhá pochod krajinou barona Ringhoffera. Půjde se ze Strančic do Kamenice. Během této trasy mohou také navštívit pivovar, kde bude opět připravena akce," láká zájemce Eva Kršňáková. Při této akci se můžete také těšit na křest nově narozených kůzlátek.

Pánové, pozor: Tohle pivo bude dělat krásné tělo, už žádný pupek!

Publikováno:před rokemZdroj:Blesk.czAutor:Veronika Kynclová

Milujete pivo, ale máte strach, že vám po něm naroste pivní mozol? V tom případě vás potěší Britové. Vaří totiž zlatavý mok s vysokým obsahem proteinů, jehož pití vaší postavě nijak neublíží!

Češi jsou světově proslulí milovníci piva a každoročně trůní na špici žebříčku v jeho konzumaci. Na pěkně orosený půllitr dá málokterý muž dopustit. Jenže pití piva se u mnohých nepěkně odráží na figuře!

Nejhorší jsou podle odborníků právě kilojouly, které do sebe pitím piva dostaneme. V půllitru světlé desítky se jich skrývá 655 kJ, ve dvanáctistupňovém pivu jich je už 990! Pro představu – je to totéž, jako bychom do sebe nasoukali párek v rohlíku!

omu je teď ale konec! Novinka Barbell Brew v sobě skrývá o 85 procent méně sacharidů, a díky tomu jen necelých 387 kilojoulů! Chutná přitom podobně jako normální pivo. Obsahuje také víc než dvacetinásobek bílkovin (65,5 g/l), což je tolik, jako 300 gramů svíčkové!

Dopřát si ho tak můžou všichni ti, kteří si hlídají váhu a pivu se dosud vyhýbali obloukem. „Máte po tréninku v posilovně a chcete se osvěžit? Dejte si naše pivo, a bez pocitu viny!“ lákají výrobci moku zaryté sportovce. Navíc pivo je i bezlepkové!

Šluknov chce opravit chátrající budovu bývalého pivovaru, aby se v ní opět vařilo pivo

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Daniela Pilařová

Ve Šluknově na Děčínsku by chtěli obnovit původní sladovnu a pivovar. Radnice by barokní budovu ráda opravila a uvažuje se i o tom, že by se tam znovu začalo vařit pivo. Na něj vzpomínají místní pamětníci jako na hořký poklad.

„Výborný pivo, dokonce pražští důchodci, tady bylo rekreační středisko dopravního podniku, sem chodili na nádraží do hospůdek na šluknovský pivo a říkali, že je lepší než Staropramen. Tady byl výbornej sládek. Jmenoval se Salač.“

Takhle vzpomíná na zlatou éru pivovaru ve Šluknově pan Rudolf Kezer. Pivo se tu vařilo do roku 1977, pak budovu koupil soukromník a pomalu chátrala. V roce 2011 jí koupilo za výhodnou cenu město, před dvěma lety se stala nemovitou kulturní památkou.

„Město muselo na vlastní náklady zajistit tu budovu tak, aby neohrožovala provoz na krajské komunikaci. Tu budovu jsme koupili za 300 tisíc korun i s těmi pozemky,“ říká nezávislá starostka Šluknova Eva Džumanová.

Město si nemůže dovolit opravit bývalou sladovnu ze svého, doufá proto v získání dotací z česko-německého programu Ziel. Zatím ale nemá hotové projekty a přesný záměr.

„Co s ní dál, to je otázka, která leží před námi. Nám by se nejvíc líbil záměr, který by propojil zámek a zámecký park se sladovnou s tím, že by se tam mohlo vybudovat nějaké ubytovací zařízení spolu s restaurací. Velmi atraktivní by bylo i obnovení pivovaru,“ svěřuje se starostka.

Budova pivovaru skrývá architektonické skvosty
Michal Bušek je památkářem na šluknovské radnici. Budova v sobě skrývá i architektonické skvosty, říká, zatím co listuje jejími nákresy.

„Když se podíváte, tak celé přízemí se skládá z množství kleneb, to je vidět v této části. V té zelené části je to propadlé, tam budeme dělat statické zajištění.“

Budova totiž několikrát vyhořela a její část se propadla. Radnice zatím dostávala jen drobné dotace. Ty stačily jen na základní zabezpečení objektu.

„Teď jsme v té vizuálně nejzajímavější části, tady vidíme ty klenby. Tam je věžička a v té je studna, to je ta studna s téměř kojeneckou vodou…. Jsou tu původní dřevěné sloupy, i vyřezávané, a tady vidíme datum 1730,“ popisuje Michal Bušek.

Druhá nejstarší budova ve městě se tak zřejmě dočká obnovy. Na tu by bylo potřeba podle starostky zhruba 100 milionů korun.

Šluknov chce opravit zchátralou sladovnu, plánuje tam pivovar s restaurací

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Alice Klaubenschalková

Radnice ve Šluknově opraví zchátralou budovu památkově chráněné sladovny z 18. století. Objekt má propadlou střechu, klenba se zřítila a uvnitř je hromada sutin. Město prozatím provede jen nezbytné opravy, aby zajistilo bezpečnost na přilehlé silnici. S objektem má ale dlouhodobé plány.

„Prioritním zájmem je především to, aby budova dál neohrožovala frekventovanou silnici. I když je to silnice krajská, je na nás, abychom zajistili projíždějícím motoristům bezpečí. Do října opravíme tu část budovy, která má propadlou střechu,“ sdělil vedoucí investičního odboru Martin Chroust.

Část objektu s propadlou střechou se rozebere a znovu vystaví. Totéž se týká klenby.

„U ní však budeme muset použít nové cihly, protože u původních neumí statik určit, zda jsou v pořádku,“ doplnil Michal Bušek, který má na radnici na starost památky. Střechu dostane nově vystavěná část jen provizorní. „Stálá střecha by se vybudovala až při kompletní rekonstrukci,“ řekl Bušek.

Sladovna a bývalý pivovar byly kdysi součástí zámeckého areálu. Pivo se zde vařilo v letech 1512 až 1948 a nejznámější značkou po druhé světové válce byl ležák Sprevar. V roce 1948 byl zestátněn a do 1977 se stal součástí národního podniku Severočeské pivovary.

Vedení města by v domě chtělo pivovar, restauraci a ubytování
Pak výroba skončila a areál chátral, pivovar vyhořel a zůstala jen sladovna. Dodnes jsou v ní k vidění malá korýtka, jimiž se slad přepravoval z patra do patra a následně do provozu k výrobě piva.

Na počátku devadesátých let minulého století objekt získal soukromý majitel a ten ho nechal zchátrat. Až v roce 2011 se šluknovští zastupitelé rozhodli sladovnu koupit.

„Majitel byl asi v tíživé situaci, protože nás to stálo jen tři sta tisíc korun. To byla velmi příznivá cena, neboť se sladovnou jsme koupili i přilehlé lukrativní pozemky,“ dodala šluknovská starostka Eva Džumanová.

Město v té době vůbec netušilo, co s objektem udělá, snažilo ho dokonce dvakrát prodat, ale bezvýsledně. „A mám-li být upřímná, neshodli jsme se dodnes, co tam vznikne,“ poznamenala Džumanová.

Nejprve je však nutné dát sladovnu do pořádku. Jelikož je barokní budova památkově chráněná, město má šanci získat na obnovu dotace.

„Není to ale národní památka, takže dotace nebudou nijak vysoké. Navíc se neposkytují na komerční projekty a my bychom tam přitom rádi viděli zase pivovar, restauraci, ubytování. Byl by to takový komplex propojený se zámkem, jenže na to bychom potřebovali soukromého investora,“ plánuje starostka.

Pilsner Urquell míří do Itálie. V Miláně otevřela první tankovna

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Jan BrožPrazdroj

Většina českého piva směřuje za hranice ve skle. Podíl lahvového piva se však na celkovém exportu postupně zmenšuje a na popularitě nabývají i jiné typy obalů. Pilsner Urquell začal poprvé dodávat tankové pivo do hospody v Itálii.

Zelený trojlístek na stažené roletě hostince Cheers Pub naznačuje, že za výlohou se skrývá typická irská hospoda s dřevěným obložením na stěnách a pravidelnými přenosy zápasů ragby. Koncept, který se úspěšně etabloval po celém světě, daleko za hranicemi Irska, se však v typické milánské ulici Via Casoretto přece jen trochu liší.

Vedle tradičních irských značek piva jako Murphy’s nebo Mc Farland je v nabídce od konce loňského roku i tankový Pilsner Urquell. Cheers Pub je tak první hospodou v ­Itálii, kam tankové pivo z Plzně dorazilo. Po Slovensku, Rakousku a Německu jde o další zemi, kde se Plzeňskému Prazdroji podařilo s pivem z cisterny prorazit.

Ulice Casoretto je zhruba čtyři kilometry od centra města. Není to přitom žádné předměstí, ale ani ­podnik cílící na davy turistů potulujících se v okolí katedrály Narození Panny Marie. „The Cheers Pub se zaměřuje především na italské zákazníky. Je to hospoda v tom pravém slova smyslu, kde se potkávají loajální zákazníci se svými přáteli,“ vysvětluje Silvie Porrecaová, zástupkyně pivovaru v Itálii.

Českému pivu v Itálii pomohlo EXPO
Značce podle ní pomohlo loňské Expo v Miláně. Prazdroj instaloval na světové výstavě v českém pavilonu osm pětisetlitrových tanků a­ prodával z nich pivo návštěvníkům. Dva podobné jsou nyní součástí interiéru Cheers Pub. Jednou týdně tam dorazí kamion se speciálně upravenými tanky o­ objemu 500 litrů a pivo doplní.

Tankové pivo při skladování a čepování nepřichází do kontaktu se vzduchem, tím pádem neoxiduje a­ zachovává si čerstvější chuť. Pro hospodského odpadá problém s narážením sudů a také chlazení je energeticky úspornější.

Na druhou stranu přináší tankovna řadu starostí. Pivo se rychleji kazí, takže hospodský musí dobře počítat, kolik piva zákazníci vypijí. „Všechny výhody má tankovna pouze pro hospody, které mají relativně velkou výtoč, což znamená hodně pravidelných zákazníků,“ říká Robert Lobovský, zodpovědný v pivovaru za zahraniční trhy.

Náročná logistika je důvodem, proč je export tankového piva pro pivovary stále více záležitostí prestiže než byznysu. Přesná čísla o exportu za loňský rok Pilsner Urquell ještě nezveřejnil, podle Lobovského však obecně dvě třetiny z celkového vývozu Pilsneru Urquell tvoří pivo v lahvích.

Budvar dodává do tankovny v Anglii
Budějovický Budvar zase exportuje tankové pivo do hospod v Anglii. Podle mluvčího pivovaru Petra Samce však také ve vývozu budějovického národního podniku převládají lahve. „Sudy jsou obecně složitější a vhodné pro trhy s větším objemem,“ říká Samec.

Přesto Český svaz pivovarů a sladoven předloni zaznamenal úbytek lahví na exportu, zatímco tanky, sudy, ale i plechovky rostly. Podle Českého statistického úřadu vyvezli pivovarníci loni z Česka pivo za šest miliard korun. Tankové a sudové pivo se na exportu podílelo zhruba z jedné čtvrtiny. Slováci jsou jediným národem, který vypil více českého piva ze sudů než z lahví.

Ve sklárně v Harrachově si prezident i foukl

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czNovosad

Skláře v Harrachově až na výjimku k Zemanově lyžování zajímaly otázky spíše nadregionálního charakteru.

Sklárna a pivovar Novosad a syn v krkonošském Harrachově se staly dalším z cílů návštěvy prezidenta Miloše Zemana v Libereckém kraji.

Předtím ještě zavítal do Tanvaldu. Navštívil tam Městské kino JAS Járy Cimrmana a setkal se s představiteli města a tanvaldskými občany.

U Františka Novosada se k besedě se zaměstnanci sklárny sešel Miloš Zeman za doprovodu libereckého hejtmana Martina Půty. I když mnoho dotazů ze strany lidí u pecí sklárny nepadlo, na přetřes přišly většinou otázky, které mají nadregionální charakter.

Samotného majitele sklárny, kterou prezident pochválil za to, že se dokázala udržet i za cenu snížení platů zaměstnancům, zajímalo, proč na rozdíl od jeho firmy má Miloš Zeman rád silnou korunu. „Slabá koruna je cosi jako cigareta. Krátkodobě působí pozitivně a dlouhodobě z ní je rakovina plic," poznamenal Miloš Zeman. „Když máte silnou korunu, jste nuceni hodně pracovat, inovovat, přicházet se stále novými a novými nápady, zvyšovat konkurenceschopnost. Když máte slabou korunu, tak je to takový polštář, na kterém s potěšením ležíte. Krátkodobě se vám vyplatí, ale dlouhodobě vás konkurenti předběhnou a nakonec to může dopadnout tou rakovinou plic," řekl prezident.

Jednu ze zaměstnankyň pro změnu zajímalo, zda někdy prezident stál na lyžích. „My běžkaři jsme lid pracovitý. My si každý kopec poctivě vyšlapeme. Byla doba, kdy jsem na běžkách udělal čtyřicet kilometrů krkonošského hřebenu se spoustou držkopádů. Vyjel jsem na Medvědín a skončil v Černém dole v jedenáct hodin v noci. Zatímco takoví sjezdaři mají ty komíny, mají ten šlepr, případně lanovku. Učí se lenosti a zakrní jim svaly a riskují zranění," řekl Zeman a národu doporučil běh.

Ve sklárně rodiny Novosadů si prezident i foukl do píšťaly
I když to nebylo jasně stanoveno v protokolu, určitě si kdekdo z přítomných přál vidět prezidenta, jestli se dokáže poprat s foukáním do píšťaly. Vždyť harrachovská sklárna je nejstarší funkční sklárnou na světě, kde se vyrábí sklo ručně. „S píšťalou. Tak jak před tisíci lety Féničané," glosoval majitel František Novosad. Zdejší historie výroby unikátních kusů i stohů starých dokumentů s nákresy si cenní nejen majitel, ale i kurátoři a odborníci z muzeí.
K pobavení všech zaměstnanců, kteří mu pak obdivně zatleskali, se prezident do foukání statečně pustil. A výsledek pobaveně komentoval:
„Můžeme to dát do tomboly s názvem prehistorická žárovka." Jinak se ke zdejší výrobě skla prezident Zeman vyjádřil s velkou úctou. „Umělecké dílo, které vyvážíte do Spojených Států, do Skandinávie a doufám, že teď i do Číny a dalších zemí, vlastně, pokud ho někdo ve vzteku nerozmlátí, bude existovat desítky a možná i stovky let. Takže jste prestižní firmou, která dělá slávu celé České republice. A za to vám moc děkuji. Věřím, že až sem přijedu příště, bude průměrná mzda zaměstnanců zase o dva tisíce korun vyšší," řekl prezident.

Z harrachovské sklárny si Miloš Zeman odvážel nejen luxusní knihu doplněnou fotografiemi k nedávnému 300. výročí firmy.

Ale především dar, jaký dostal každý prezident, který provoz navštívil. Tím je speciální soubor sklenic na víno s názvem Masaryk. Design byl vytvořen právě pro T. G. Masaryka v roce 1919 při jeho tehdejší návštěvě. Jde o mimořádnou techniku výroby. Není to typický proces a je velmi nadčasová. „Spodní část připomíná Ještěd a uprostřed má bublinu," popsal svůj dar pro hlavu státu František Novosad.

Určitě nikoho nepřekvapí, že prezident ještě před cestou do Semil poobědval právě ve Sklárně a pivovaru Novosad a syn. A co dobrého mu tam přichystali? Kromě vlastního piva na zapití bramboračku, vepřového vrabce s třemi druhy knedlíků a bílým zelím. A na závěr pudink, který si Miloš Zeman výslovně přál.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.19.08.2017 12:085.330/5.330