Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Váš táta je hrdina... v nové reklamě na pivo Březňák

Publikováno:před rokemZdroj:MarketingSales.czVelké Březno

Přesně po roce (18. 1.) se na televizní obrazovky s novou reklamou vrací pivní značka Březňák z portfolia skupiny Heineken. Jako téma si v rámci pivní kategorie zvolila poněkud nezvykle zamyšlení nad vztahem otec-syn a vyzývá muže, aby vyrazili na pivo se svým tátou. Proto také hashtag #tatahrdina.

Už minulý týden se na internetu objevil teaser na novou kampaň. Značka Březňák se profiluje jako tradiční a tradiční hodnoty má komunikovat i nový spot. "Nechceme Březňáka budovat nějakou prvoplánovou kampaní, věříme, že tahle značka může mít přesah a věrohodně se spojit i se závaznějším společenským tématem," uvedl Petr Havlíček, marketingový ředitel Heinekenu.

Spot stejně jako v loňském roce startuje dlouho před pivní sezonou a bude nasazen na stanicích skupiny Nova a skupiny Prima. Existují přitom tři varianty spotu - minutová, 30vteřinová a zkrácená 15vteřinová verze. Kreativní koncept připravila agentura VCCP, produkci zajistila agentura Bistro Films.

Pivo Špalda od 1.selského pivovárku

Publikováno:před rokemZdroj:1.selský pivovárekAutor:Tomáš Váňa1.selský

Širokou veřejností stále vice požadované naše novejší pivo je opět v prodeji.
Stručná charakteristika: jemně a vysoce pitelné pivo, které je lehce zakalené právě tou pšenicí. Stredně kořeněné českým pikantním chmelem Kazbek.

Je to spodně kvašené pšeničné pivo, ale ne z obyčejné pšenice, ale ze starého druhu, špaldy. Nemá žádné atribudy běžných pšeničných piv (kyselost, aroma..), kromě kalnosti. Je také daleko více chmelené, a to na 30IBU. A ten chmel, Kazbek, tomu dodává na lehké pikantnosti.
Vařeno na 12,2%, alkohol pouze 4.1%.

Weizenbier přivezl z Bruselu zlato: Zlatý PRIMÁTOR v Bruselu

Publikováno:před rokemZdroj:Kafe.czPrimátor

Zlatou medaili na mezinárodní soutěži Brussels Beer Challenge 2015 získal svrchně kvašený pšeničný Weizenbier z Náchodského pivovaru PRIMÁTOR.

Již druhé prvenství ve významné světové soutěži během dvou let dokazuje špičkovou kvalitu tohoto speciálního piva s nezaměnitelnou chutí a vůní.

Na čtvrtém ročníku soutěže BBC testovalo 75 odborných posuzovatelů více než 1 100 vzorků piv ze 30 zemí světa. Z českých zástupců uspěl tentokrát pouze Náchodský pivovar a nebylo to pouze zlaté vítězství piva Weizenbier, ale bronzovou medaili také získal další speciál PRIMÁTOR Premium Dark.

Náchodští pivovarníci mají z úspěchu velikou radost a dalšího zahraničního titulu si velice váží. Sládek pivovaru Petr Kaluža vítězství v kategorii pšeničných piv okomentoval slovy: „Zlato Náchodského Weizenbieru získané v pivovarské Mekce je pro nás chloubou a oceněním naší práce. Je to pro nás současně i potvrzením, že jsme se vydali správnou cestou kvality bez kompromisů.“

O své dojmy se s námi podělila exportní manažerka Romana Jansová, která dodala: „Belgii vnímáme jako zemi pyšnící se odbornou pivní znalostí a mezinárodním renomé. Proto je pro nás účast v soutěži Brussels Beer Challenge výzvou a zároveň úžasnou příležitostí poměřit se s pivovary z různých zemí. Právě mezinárodní úspěchy oceňují naši zahraniční partneři nejvíce. Weizenbieru se daří, meziročně nám stoupl prodej o 30 % a spolu se světlým ležákem zůstává vlajkovou lodí exportu.“

Údaje o alkoholu by měly na pivu zůstat, říká předseda přátel piv

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Pivovary čekají na finální znění ministerské vyhlášky, která by mohla pro 11stupňová a 12stupňová piva zavést označení "plné pivo". Nyní jsou tato piva označovaná jako "ležáky", což je podle pivovarníků špatně. Podle předsedy Sdružení přátel piva Tomáš Erlicha bude nakonec údaj o objemu alkoholu na každém lahvovém pivu povinný, nikoliv dobrovolný. Ministerstvo zemědělství ve vyhlášce navrhlo, aby se objem alkoholu psal povinně pouze u nízkoalkoholických piv. Nové značení by se mohlo zavést od července.

"Dohoda vypadá tak, že to nebude dobrovolné, ale povinné. Dobrovolnost se bude týkat stupňovitosti, nikoliv procent alkoholu," vysvětlil Erlich. Podle něj zájem o pivo mezi českou společností roste, lidé nové značení časem přijmou. Podle mluvčí Plzeňského Prazdroje Judity Urbánkové naopak vyvolá nové značení ve společnosti otazníky. "Aktuálně platná vyhláška plně nereflektuje vývoj v oblasti pivovarnictví v ČR. Návrh změn, tak jak ho chápeme my, má aspiraci především upřesnit terminologii pivních kategorií," řekla Urbánková. Mluvčí Staropramenu Pavel Barvík zdůraznil, že jde pouze o změnu názvosloví. "Na samotnou výrobu piva nebudou mít změny vyhlášky vliv," uvedl mluvčí.

Podle Petra Košina z Budějovického Budvaru pivovar prosazoval, aby se ministerstvo naopak vrátilo ke značení 10stupňových a 12stupňových piv. "Ani po dvaceti letech si totiž spotřebitelé na jiné označení nezvykli, systém by navíc byl přehledný a všem srozumitelný," poznamenal Košin, který ale návrh ministerstva označil za smysluplnější než současný stav. Budvar se na výrobu ležáků jako typu piva specializuje. Podle ministerstva by se nově piva nad 13 stupňů neoznačovala jako speciální, ale jako silná piva. "V našem případě by typ piva byl ležák (lager), 'desítku' bychom značili jako výčepní ležák, 'dvanáctku' jako plný ležák, 'šestnáctku' jako silný ležák," uzavřel Košin.

"V dosavadním návrhu označení ležáků zůstává, na ministerstvu se nyní bude o přejmenování ležáků diskutovat," řekl dříve mluvčí resortu Hynek Jordán. "Ponechání výrazu ležák jako samostatné skupiny piva bude s ohledem na počet přijatých připomínek předmětem další odborné diskuze," uvedl Jordán.

Změnu si přejí například minipivovary. Dosavadní značení je svazovalo, podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně se v současnosti značí za ležák i svrchně kvašená piva či piva pšeničná. "Poslední (ministerská) verze (vyhlášky) vrátila zpátky ten ležák - s tím nesouhlasíme. Když tam bude plné pivo, tak s tím souhlasíme," řekl dříve svazový prezident.

Plné pivo místo ležáků. Nová vyhláška má změnit značení českých piv

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTK

Pivovary čekají na finální znění ministerské vyhlášky, která má změnit označování některých piv. Podle mluvčí Plzeňského Prazdroje vyvolá nové značení ve společnosti otazníky. Budvar prosazoval návrat k předchozímu systému označování podle stupňů. Změnu si naopak přejí například minipivovary.

Pivovary čekají na finální znění ministerské vyhlášky, která by mohla pro 11stupňová a 12stupňová piva zavést označení "plné pivo". Nyní jsou tato piva označovaná jako "ležáky", což je podle pivovarníků špatně.

Podle předsedy Sdružení přátel piva Tomáše Erlicha bude nakonec údaj o objemu alkoholu na každém lahvovém pivu povinný, nikoliv dobrovolný. Ministerstvo zemědělství ve vyhlášce navrhlo, aby se objem alkoholu psal povinně pouze u nízkoalkoholických piv. Nové značení by se mohlo zavést od července.

"Dohoda vypadá tak, že to nebude dobrovolné, ale povinné. Dobrovolnost se bude týkat stupňovitosti, nikoliv procent alkoholu," vysvětlil Erlich. Podle něj zájem o pivo mezi českou společností roste, lidé nové značení časem přijmou.

Podle mluvčí Plzeňského Prazdroje Judity Urbánkové naopak vyvolá nové značení ve společnosti otazníky. "Aktuálně platná vyhláška plně nereflektuje vývoj v oblasti pivovarnictví v ČR. Návrh změn, tak jak ho chápeme my, má aspiraci především upřesnit terminologii pivních kategorií," řekla Urbánková. Mluvčí Staropramenu Pavel Barvík zdůraznil, že jde pouze o změnu názvosloví. "Na samotnou výrobu piva nebudou mít změny vyhlášky vliv," uvedl mluvčí.

Budějovický Budvar prosazoval, aby se ministerstvo naopak vrátilo ke značení 10stupňových a 12stupňových piv. "Ani po dvaceti letech si totiž spotřebitelé na jiné označení nezvykli, systém by navíc byl přehledný a všem srozumitelný," poznamenal mluvčí Budvaru Petr Košin, který ale návrh ministerstva označil za smysluplnější než současný stav. Budvar se na výrobu ležáků jako typu piva specializuje.

Podle ministerstva by se nově piva nad 13 stupňů neoznačovala jako speciální, ale jako silná piva. "V našem případě by typ piva byl ležák (lager), 'desítku' bychom značili jako výčepní ležák, 'dvanáctku' jako plný ležák, 'šestnáctku' jako silný ležák," uzavřel Košin.

"V dosavadním návrhu označení ležáků zůstává, na ministerstvu se nyní bude o přejmenování ležáků diskutovat," řekl už dříve mluvčí resortu Hynek Jordán. "Ponechání výrazu ležák jako samostatné skupiny piva bude s ohledem na počet přijatých připomínek předmětem další odborné diskuze," uvedl Jordán.

Změnu si přejí například minipivovary. Dosavadní značení je svazovalo, podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně se v současnosti značí za ležák i svrchně kvašená piva či piva pšeničná. "Poslední (ministerská) verze (vyhlášky) vrátila zpátky ten ležák - s tím nesouhlasíme. Když tam bude plné pivo, tak s tím souhlasíme," řekl dříve svazový prezident.

Vloni se vypilo více než 50 milionů půllitrů přerovského pivního moku

Publikováno:před rokemZdroj:První zprávyZubr

Překročení magické hranice čtvrt milionu hektolitrů uvařeného piva, o osm procent vyšší výstav sudového piva na tuzemském trhu, dva nové pivní speciály, rekordní návštěvnost letního Zubrfestu. To jsou největší úspěchy pivovaru Zubr za loňský rok.

Podle ředitele pivovaru Zubr Tomáše Pluháčka je loňský výstav pivovaru, který se vyšplhal na 255.000 hektolitrů, vzhledem k trvající klesající spotřebě čepovaného piva na provozovnách, skvělým výsledkem:

„Daří se nám nejen v rozšiřování exportu, ale nárůst zaznamenáváme i na tuzemském trhu, takže jsme s loňským rokem velmi spokojeni.“ Mezi nové exportní destinace se zařadil například Izrael, Dominikánská republika či Kapverdské ostrovy.

Jednoznačnou jedničkou se stal Zubr Grand, který se na produkci pivovaru podílí z 50 procent a je nejúspěšnějším pivem přerovského pivovaru. Kromě stálého portfolia piv zařadil Zubr během loňského roku do nabídky celkem šest pivních speciálů, tj. o dva více než v roce předcházejícím.

„Představili jsme dvě novinky - Zubr Grand z prvního chmele a Svatomartinský speciál. Jsme velmi rádi, že obě zaznamenaly mezi zákazníky velmi kladné ohlasy. Prodeje speciálů potvrdily, že konzumenti stále častěji zkouší silnější a speciální piva, proto i v roce letošním chystáme v tomto segmentu novinky,“ komentuje Tomáš Pluháček.

První novinka, dle originální receptury sládkové pivovaru Nataši Rouskové, bude k dostání již na velikonoční svátky. „O jaké pivo se bude jednat, si zatím nechám jako překvapení. Mohu ale prozradit, že s jeho výrobou začínáme již nyní, jelikož v ležáckých tancích bude zrát 60 dní. Tradičně klademe důraz na klasické postupy i kvalitní regionální suroviny,“ prozrazuje Nataša Rousková. Celkem se příznivci piva Zubr mohou opět těšit na šest pivních speciálů, které se v průběhu roku objeví v nabídce.

Novinky přerovský pivovar chystá i v dalších oblastech. V létě budou představeny nové pivní lahve a redesignované přepravky a pivovar také připravuje spuštění fanklubu, jehož členové budou moci celoročně čerpat zajímavé slevy a výhody. Chybět nebudou ani spotřebitelské soutěže a oblíbené akce přímo v pivovaru jako oslava narozenin a Zubrfest.

I v letošním roce bude pokračovat udílení Pečeti kvality pivovaru Zubr, kterou jsou oceňovány provozovny, v nichž je zajištěna vysoká kvalita čepovaného piva. Ke konci loňského roku se certifikátem mohlo pyšnit již 58 provozoven z Olomouckého a Zlínského kraje.

Pivovar ZUBR, a.s., tradiční český výrobce působící především na Moravě, je společně s pivovary Holba a Litovel součástí holdingu PMS. Pivovar je držitelem ocenění Klasa A a Regionální potravina a známky CHZO "České pivo". V loňském roce rozšířil svůj sortiment o 11° ležák Zubr Grand. Pivovar získal prestižní ocenění v degustační soutěži České pivo 2015 a to v kategorii světlé ležáky (1. místo Zubr Premium), kategorii 11% světlé ležáky (2. místo Zubr Grand), kategorii výčepních piv (2. místo Zubr Classic) a kategorii tmavé pivo (2. místo Zubr Classic tmavý).

Nové značení piv v Česku? Pivovary se neshodnou, debata bude bouřlivá

Publikováno:před rokemZdroj:EuroZprávy.czAutor:ČTK

Už od července by mohlo platit nové označení pro pivo. Pivovary čekají na finální znění ministerské vyhlášky, která by mohla pro 11stupňová a 12stupňová piva zavést označení "plné pivo". Nyní jsou tato piva označovaná jako "ležáky", což je podle pivovarníků špatně.

Ministerstvo zemědělství ve vyhlášce navrhlo, aby se objem alkoholu psal povinně pouze u nízkoalkoholivckých piv. "Dohoda vypadá tak, že to nebude dobrovolné, ale povinné. Dobrovolnost se bude týkat stupňovitosti, nikoliv procent alkoholu," vysvětlil šéf Sdružení přátel piva Tomáš Erlich.

Podle něj zájem o pivo mezi českou společností roste, lidé nové značení časem přijmou. Podle mluvčí Plzeňského Prazdroje Judity Urbánkové naopak vyvolá nové značení ve společnosti otazníky. "Aktuálně platná vyhláška plně nereflektuje vývoj v oblasti pivovarnictví v ČR. Návrh změn, tak jak ho chápeme my, má aspiraci především upřesnit terminologii pivních kategorií," řekla Urbánková.

Podle Petra Košiny z Budějovického Budvaru pivovar prosazoval, aby se ministerstvo naopak vrátilo ke značení 10stupňových a 12stupňových piv. "Ani po dvaceti letech si totiž spotřebitelé na jiné označení nezvykli, systém by navíc byl přehledný a všem srozumitelný," poznamenal Košina, který ale návrh ministerstva označil za smysluplnější než současný stav.

Podle ministerstva by se nově piva nad 13 stupňů neoznačovala jako speciální, ale jako silná piva. "V našem případě by typ piva byl ležák (lager), 'desítku' bychom značili jako výčepní ležák, 'dvanáctku' jako plný ležák, 'šestnáctku' jako silný ležák," uzavřel Košina.

Mluvčí Staropramenu Pavel Barvík zdůraznil, že jde pouze o změnu názvosloví. "Na samotnou výrobu piva nebudou mít změny vyhlášky vliv," uvedl mluvčí.

"V dosavadním návrhu označení ležáků zůstává, na ministerstvu se nyní bude o přejmenování ležáků diskutovat," řekl dříve mluvčí resortu Hynek Jordán.

Věnuje se historii pivovarů, prošel jich stovky. Vydává knihu o ledování v Brně

Publikováno:před rokemZdroj:Brněnský deníkAutor:Eliška Gáfriková

Stovky pivovarů po celé České republice prošel a prozkoumal nadšenec Filip Vrána z Brna. „Nejvíce jich mám zmapovaných na Jižní Moravě a na Vysočině," říká Vrána. Chodí se dívat na staré budovy, které kdysi byly pivovary, všechno pečlivě fotí, a píše o nich, jejich vlastnících a výrobě piva odborné články i knihy. Křest další, o ledování v Brně, které s pivovarnictvím úzce souvisí, ho čeká prvního února.

Filip Vrána vystudoval na Masarykově univerzitě historii, a i když se jako historik neživí, výzkum v tomto oboru ho neustále přitahuje. „Původně jsem se začal zabývat genealogií své rodiny. Zkoumal jsem, jak je rozvětvená a moje zaznamenané informace se rozrostly do neúměrného množství," vzpomíná Vrána, který také pracoval jako redaktor Brněnského deníku Rovnost. Mezi jiným například zjistil, že je vzdáleným příbuzným herečky Gabriely Vránové.

Pak se ale začal zajímat o historii pivovarů. „Nebavilo mě pivo jen pít, ale dozvědět se také informace o jeho výrobě. Nyní procházím nejen současně existující pivovary, ale zejména shromažďuji údaje o těch dnes již zaniklých. Této zálibě se věnuji už asi deset let," přibližuje svoji vášeň Vrána.

Rodina ho v jeho koníčku podporuje. „Někdy je to ale těžké. Například kvůli křtu nové knihy jsem sháněl speciální nádobu, do které se vkládal led, sloužící na ochlazování kádě s pivem. Je to velká plechová a rezavá nádoba. Když jsem se ji pokoušel narvat do kufru auta, manželka nebyla právě nadšená," usmívá se Vrána.

Příprava knihy Ledování v Brně mu zabrala téměř pět let. „Zaměřuji se na ledárny v Jundrově. Ty totiž stály asi jen padesát metrů od domu, kde bydlím, takže jsem měl zajímavý výzkum související s pivovarnictvím přímo pod nosem," směje se Vrána.

Ledování v Brně je kniha o zaniklém oboru. „Ledovalo se proto, že kdysi neexistovaly chladící přístroje, nutné k výrobě i skladování piva," uvádí Vrána.

Princip ledování spočíval ve vysekávání ledu ze zamrzlé řeky. „Pak ledaři získaný led rozsekali na menší kusy a speciálním výtahem jej dopravili do ledárny. V budově se speciálními dvojitými stěnami se skladoval celoročně a podle potřeby se dopravoval do pivovarů a pohostinství," říká Vrána.

PIVO: Proč měnit značení?

Publikováno:před rokemZdroj:Neviditelný pesAutor:Ladislav Jakl

Při nadávání na nové pitomosti bruselských či našich úředníků obvykle stojím v první řadě. U iniciativy ministerstva zemědělství - kterou si po letech úpěnlivých proseb vymodlili sami (hlavně ti menší) pivovarníci - zavést místo dosavadního označení „ležák“ pro 11 a 12stupňová piva termín „plné pivo“ naopak zcela výjimečně chválím.

A proč? Protože dosavadní úprava je nesmyslná a neodpovídá současné realitě na českém pivním trhu. Po léta stačilo označovat piva stupňovitostí a u jiných pivních stylů, než je českých ležák, se prostě dodala charakteristika onoho pivního stylu. Bylo to sice věcně správné, ale nepraktické. Kontroloři potřebovali řadu kolonek a vyžadovali je i po pivovarnících. Co stupeň, to kategorie.

Kontrolorům stačily kolonky tři. Termín výčepní pivo zná každý, tak se jím označila piva pod 11 stupňů EPM. Pod výrazem „speciální pivo“ si sice může představit každý něco jiného, ale budiž, bereme na vědomí, že se tak budou označovat piva nad 12 stupňů.

U jedenáctek a dvanáctek ale úředníci – kteří v životě žádné jiné pivní styly evidentně nepoznali – udělali kardinální chybu. Přidělily jim označení „ležák“. Tak se sice dvanáctkám a jedenáctkám kdysi říkalo, ale to tu žádné jiné pivní styly neexistovaly a tak nikou nevadilo, že termín „ležák“ je označení jednoho konkrétního pivního stylu a ne určité síly jakéhokoli piva. Tak se stalo, že se ležákem povinně musely začít označovat i piva, která ležákem nejsou.

Zkusím si pomoci jedním příkladem. Představte si, že se po celé generace bude u nás prodávat jen jedna značka auta: škoda. Aby se lidé vyznali v různých modelech, zavede se označení Škoda 1 pro auta s objemem válců do jednoho litru, Škoda 2 od jednoho do dvou litrů a Škoda 3 pro auta s motorem nad 2 litry. Všichni si na to zvyknou a bude jim vše naprosto jasné.

Jenže pak se na trhu objeví pár fiátků, saabů a mercedesů. A tak se fiátky zařadí do kategorie Škoda 1, saaby budou Škoda 2 a mercedesy Škoda 3. Kupující řekne: já bych si dal Škodu 2, konkrétně prosím typ saab. Že to je pitomost? Ano. A přesně to se u nás při současné úpravě děje s pivem.

Proč povinně označovat jako ležák pivo, které ležákem není?
Po mnoho generací u nás neexistoval jiný pivní styl, než lager nebo také pils, prostě průmyslový ležák. Tento poměrně mladý pivní styl (existuje teprve 174 let) díky své ceně, vzhledu, stabilitě kvality a trvanlivosti (a také technologické vhodnosti pro industriální velkovýrobu) zválcoval během pár desítek let celý světový pivní trh.

Dosavadní tradiční piva byla zatlačena na okraj a nové pivní styly téměř nevznikaly. A v jedné zemi, a to té naší (jestli jí tak ještě smíme říkat) toto válcování bylo dokonce úplné a stoprocentní. Původní piva u nás zmizela naprosto beze zbytku.

Proto celé generace český spotřebitel nic jiného neznal a často jiné pivní styly skoro ani za opravdová piva nebyl ochoten považovat. Jako kdyby všichni jedli jen moderní hamburgery a staré dobré svíčkové a knedlazelavepřa vymizely z paměti.

Proto bývalo zbytečné při kupování piva rozlišovat pivní styly, když byl k dispozici jen jeden. Některé spotřebitele zajímal konkrétní pivovar, většinu ale jen síla: tedy jde-li o výčepní (10 stupňů a méně) ležáky (11 a 12) nebo speciály (nad 12). Zajímalo to ale nikoli jen spotřebitele, nýbrž hlavně kontrolory, berní úřady a tvůrce závazných norem.

Jenže v posledních 20 letech se na náš strh stále častěji a ve větším množství dostávají jednak ony staré, kdysi původní pivní styly, jednak styly úplně nové, které ve světě začaly opět vznikat. U nás dosud téměř neznámé pivní styly začaly produkovat i naše pivovary. Nejdřív mikropivovary a v posledních letech pod jejich tlakem i ty velké průmyslové.

A vznikl stejný problém, jako při onom popisovaném příkladu s povinným označením fiatů jako škodovky. Slovo „ležák“ v platné úřední terminologii totiž neznamená pivní styl, jak platí v terminologii pivovarnické, ale označuje určitou „sílu“, nebo také plnost piva. Tedy vlastně jeho hustotu, množství použitého sladu na určitý objem piva (neplést s alkoholem, stejně silná piva mohou být více prokvašená a mít více alkoholu, jiná tolik prokvašená nejsou a mají naopak více zbytkového cukru a dalších látek – to je stejné, jako u sladkých a suchých vín).

Dosavadní byrokratický terminologie tak nutí prodejce a producenty označovat jako ležáky i ta piva, která s ležáky nemají nic společného. Jestliže má pivovar Herold kvůli této povinnosti na nálepce jednoho svého piva nápis „světlý pšeničný ležák“ je to totéž, jako auto označené Škoda 2 – saab.

Tento nelogický anachronismus nám byl vnucen a přes odpor pivovarníků tu straší už léta jen proto, že se vždy zvednou hlasy ve stylu: na co měnit to, na co jsme zvyklí, co tak pěkně funguje. Mění se, a naprosto zbytečně, nesmyslně a škodlivě tisíce věcí každou chvíli. Ale označovat jako ležáky piva pšeničná, či typu stout, ale, vit, season, kriek, či IPA jen proto, že jsme „tak zvyklí“, vůbec nedává smysl a je zcela matoucí.

Možná ten chaos někomu vyhovuje, hlavně těm velkým, kteří se nových stylů bojí a často dělají, že o nich ani nevědí. A nová terminologie, která by byrokracii dala do souladu s technologickou terminologií, by konečně ukázala, že ležák není jediné pivo na světě, ale že strom jménem pivo má tisíce větví a větviček a ležák je jen jednou z nich. Na největším festivalu amerických mikropivovarů GABF v Denveru je ležák českého typu jen jednou z 92 hodnocených kategorií a nikoho by nenapadlo označovat jako ležáky i ty ostatní kategorie jen proto, že mají zrovna náhodou také dvanáct stupňů.

Nebojuji konkrétně za označení „plné pivo“, i když se mi celkem líbí. V každém případě je „plné pivo“ obecnější vymezení a vejdou se pod něj stejně silná piva naprosto různých stylů. Ale pokud někdo vymyslí hezčí označení, proč ne, stejně jde jen o mechanický překlad z němčiny. Hlavně už pryč se současným neudržitelným stavem.

Možná mnozí z vás pivo nepijete a máte raději víno. Co vás při koupi vína zajímá hlavně? Jestli je bílé, červené či růžové, tiché či šumící, suché či sladké, odkud je. Až v poslední řadě, jakou má hustotu nebo podíl alkoholu. A teď si představte, že někdo, kdo celý život pil jen bílé sladké, bude za jediné rozlišení vína protlačovat pouze procento alkoholu a ledové víno přikáže značit bílé sladké 18procentní. A to je to s pivem ještě horší, tam je prodejce dokonce nucen zařazovat svůj produkt do nesprávné, již k jinému účelu existují škatulky. A rozdíly mezi pivními styly jsou ohromné, především podle typu kvašení, volby surovin i technologického postupu. Jistě nejsou menší než mezi stolním a dezertním vínem či třeba portským.

Kdyby bylo po mém, povinné značení piv a jejich zařazování do kategorií bych zrušil úplně a nechal bych na spotřebiteli, ať si sám řekne, jaký údaj je pro něj důležitý. Ale dokud je kvůli daním a normám takové označení povinné, ať není aspoň úplně špatně.

A na závěr: jaké pivo je nejlepší na světě? Plné. A nejhorší? Žádné.

Jak je to s tím značením piva?

Publikováno:před rokemZdroj:Jakl,blog.iDNESAutor:Ladislav Jakl

Co nám to ti úředníci zas vymýšlejí za pitomosti, to asi nemají co dělat, ať to nechají, jak jsme zvyklí.

Takový je ohlas na iniciativu ministerstva zemědělství zavést místo dosavadního označení „ležák“ pro 11 a 12stupňová piva termín „plné pivo“.

Při nadávání na nové pitomosti bruselských či našich úředníků obvykle stojím v první řadě. Tentokrát ale – navzdory vlně odporu v diskusích – naopak zcela výjimečně chválím. A proč? Zkusím si pomoci jedním příkladem.

Představte si, že se po celé generace bude u nás prodávat jen jedna značka auta: škoda. Aby se lidé vyznali v různých modelech, zavede se označení Škoda 1 pro auta s objemem válců do jednoho litru, Škoda 2 od jednoho do dvou litrů a Škoda 3 pro auta s motorem nad 2 litry. Všichni si na to zvyknou a bude jim vše naprosto jasné.

Jenže pak se na trhu objeví pár fiátků, saabů a mercedesů. A tak se fiátky zařadí do kategorie Škoda 1, saaby budou Škoda 2 a mercedesy Škoda 3. Kupující řekne: já bych si dal Škodu 2, konkrétně prosím typ saab. Že to je pitomost? Ano. A přesně to se u nás při současné úpravě děje s pivem.

Proč povinně označovat jako ležák pivo, které ležákem není?
Po mnoho generací u nás neexistoval jiný pivní styl, než lager nebo také pils, prostě průmyslový ležák. Tento poměrně mladý pivní styl (existuje teprve 174 let) díky své ceně, vzhledu, stabilitě kvality a trvanlivosti (a také technologické vhodnosti pro industriální velkovýrobu) zválcoval během pár desítek let celý světový pivní trh.

Dosavadní tradiční piva byla zatlačena na okraj a nové pivní styly téměř nevznikaly. A v jedné zemi, a to té naší (jestli jí tak ještě smíme říkat) toto válcování bylo dokonce úplné a stoprocentní. Původní piva u nás zmizela naprosto beze zbytku.

Proto celé generace český spotřebitel nic jiného neznal a často jiné pivní styly skoro ani za opravdová piva nebyl ochoten považovat. Jako kdyby všichni jedli jen moderní hamburgery a staré dobré svíčkové a knedlazelavepřa vymizely z paměti.

Proto bývalo zbytečné při kupování piva rozlišovat pivní styly, když byl k dispozici jen jeden. Některé spotřebitele zajímal konkrétní pivovar, většinu ale jen síla: tedy jde-li o výčepní (10 stupňů a méně) ležáky (11 a 12) nebo speciály (nad 12). Zajímalo to ale nikoli jen spotřebitele, nýbrž hlavně kontrolory, berní úřady a tvůrce závazných norem.

Jenže v posledních 20 letech se na náš strh stále častěji a ve větším množství dostávají jednak ony staré, kdysi původní pivní styly, jednak styly úplně nové, které ve světě začaly opět vznikat. U nás dosud téměř neznámé pivní styly začaly produkovat i naše pivovary. Nejdřív mikropivovary a v posledních letech pod jejich tlakem i ty velké průmyslové.

A vznikl stejný problém, jako při onom popisovaném příkladu s povinným označením fiatů jako škodovky. Slovo „ležák“ v naší terminologii totiž neznamená pivní styl (protože jiné styly jsme neznali a nejsou naší terminologií podchyceny), ale označuje určitou „sílu“, nebo také plnost piva. Tedy vlastně jeho hustotu, množství použitého sladu na určitý objem piva (neplést s alkoholem, stejně silná piva mohou být více prokvašená a mít více alkoholu, jiná tolik prokvašená nejsou a mají naopak více zbytkového cukru a dalších látek – to je stejné, jako u sladkých a suchých vín).

Dosavadní terminologie tak nutí prodejce a producenty označovat jako ležáky i ta piva, která s ležáky nemají nic společného. Jestliže má pivovar Herold kvůli této povinnosti na nálepce jednoho svého piva nápis „světlý pšeničný ležák“ je to totéž, jako auto označené Škoda 2 – saab.

Tento nelogický anachronismus tu straší už léta právě proto, že se vždy zvednou hlasy ve stylu: na co měnit to, na co jsme zvyklí, co tak pěkně funguje. Mění se, a naprosto zbytečně, nesmyslně a škodlivě tisíce věcí každou chvíli. Ale označovat jako ležáky piva pšeničná, či typu stout, ale, vit, season, kriek, či IPA jen proto, že jsme „tak zvyklí“, vůbec nedává smysl a je zcela matoucí.

Možná ten chaos někomu vyhovuje, hlavně těm velkým, kteří se nových stylů bojí a často dělají, že o nich ani nevědí. A nová terminologie by konečně ukázala, že ležák není jediné pivo na světě, ale že strom jménem pivo má tisíce větví a větviček a ležák je jen jednou z nich. Na největším festivalu amerických mikropivovarů GABF v Denveru je ležák českého typu jen jednou z 92 hodnocených kategorií a nikoho by nenapadlo označovat jako ležáky i ty ostatní kategorie jen proto, že mají zrovna náhodou také dvanáct stupňů.

Nebojuji konkrétně za označení „plné pivo“, i když se mi celkem líbí. V každém případě je „plné pivo“ obecnější vymezení a vejdou se pod něj stejně silná piva naprosto různých stylů. Ale pokud někdo vymyslí hezčí označení, proč ne. Hlavně už pryč se současným neudržitelným stavem.

Možná mnozí z vás pivo nepijete a máte raději víno. Co vás při koupi vína zajímá hlavně? Jestli je bílé, červené či růžové, tiché či šumící, suché či sladké, odkud je. Až v poslední řadě, jakou má hustotu nebo podíl alkoholu. A teď si představte, že někdo, kdo celý život pil jen bílé sladké, bude za jediné rozlišení vína protlačovat pouze procento alkoholu a všechny zásadnější charakteristiky uvedeny nebudou vůbec nebo jen dodatkově. A to je to s pivem ještě horší, tam je prodejce dokonce nucen zařazovat svůj produkt do nesprávné škatulky. A rozdíly mezi pivními styly jsou ohromné, především podle typu kvašení, volby surovin i technologického postupu. Jistě nejsou menší než mezi stolním a dezertním vínem či třeba portským.

No, kdyby bylo po mém, povinné značení piv a jejich zařazování do kategorií bych zrušil úplně a nechal bych na spotřebiteli, ať si sám řekne, jaký údaj je pro něj důležitý. Ale dokud je kvůli daním a normám takové označení povinné, ať není aspoň úplně špatně.

A na závěr: jaké pivo je nejlepší na světě? Vypité v milé společnosti. A nejhorší? Žádné.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.06.2017 11:195.119/5.119