Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Ke Komárkům se chodí na pivo už skoro tři sta let! A možná i víc…

Publikováno:před rokemZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaRohov

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Pan Artur Komárek z Rohova na Opavsku je patriot každým coulem. Potvrzuje to nejen jeho vztah k malé dědince, kde po staletí žili jeho předkové, ale i k jejich historicky zavedené živnosti, kterou je provozování hospody. Atmosféra a kouzlo dávných časů si vás tam, pokud jste lidé vnímaví, okamžitě podmaní. Stačí, když vstoupíte vraty do dvora, kde se dříve klasicky hospodařilo, což ilustruje malba rodinné zabíjačky na jedné ze stěn.

Krásných detailů vypovídajících o někdy až netušené síle proudu dějin je tady však mnohem více. Třeba přes sto let staré pivní lahve s nápisem „Unverkäuflich Eigentum – Franz Komarek Rohov“ odkazující na neprodejný majetek. Připravte se, naše objevování „genia loci“ rohovského minipivovaru právě začíná.

Dřeli tady po generace a já bych to měl zavřít?
Vesnická hospoda je pojem, který v nás často evokuje nepříliš vábné prostředí. Dáte si tam pivo, a když je dobře, narazíte na pár dalších lidí, kteří měli podobný nápad a se kterými si můžete povykládat o životě. Nic, co by člověk musel obdivovat. Z hlediska provozu spíš přežívání z měsíce na měsíc, hlavně, aby to aspoň trochu fungovalo.

Tak nějak to bylo i u Komárků v prvních letech po sametové revoluci, kdy opět mohli ve svém vlastním domě mít vlastní hospodu. Však víte, komunistické Jednotě zkrátka došel dech.

„První dva roky jsem tady dělal úplně sám, chodil do zaměstnání a pak se staral o hospodu, to bylo na kolaps. Takže jsem začal brzdit. Pak to bylo tak, aby hospoda nějak přežila, a servírka měla plat. Ale na uživení rodiny to rozhodně nebylo,“ vrací se Komárek do časů obnovení hospodské živnosti.

Jeho předkové ji podle údajů z kronik začali provozovat už v roce 1732, ale vzhledem k tomu, že starší zápisy neexistují, mohlo to reálně být i mnohem dříve. „Vzhledem k tomu, že Rohov je dědinka, která má šest set obyvatel, je to úžasná věc. Je to hospoda opravdu s velkou tradicí,“ pokračuje majitel, který se považuje za správce rodinného odkazu. Jak známo, vlastnictví je totiž pojem velmi relativní.

Z úcty k nepřetržité tradici začal nejprve interiér zdobit dobovými fotkami a připomínal si práci generací před ním. „Říkal jsem si, tak oni dokázali hospodu udržet po taková staletí, dřeli tady po generace a já bych to měl zavřít? To jsem nechtěl, ale musela přijít myšlenka, jak se uživit a přitáhnout sem lidi z okolí,“ říká náš průvodce, který tušil, že na smažený sýr do Rohova lidi asi nenaláká.

A tak se rozhodl postavit pec, ze které se dle lidové tvořivosti okamžitě stal „Golem“ produkující pouze na bukovém dřevě pečené speciality.

Vývoj šel postupně, od pece k pivovaru
To se psal rok 2001 a lidi ze širokého okolí potřebovali podle Komárka ještě nějaký čas, aby přišli na to, jak chutná vepřové koleno pečené pět hodin na bukovém dřevě či vcelku upečených dvacet kilo krocana. Dobrá pověst se šířila hlavně ústně, doporučí jeden, druhý, a když se přidá třetí, jedete to vyzkoušet taky.

„Tím jsme se stali v okolí známí, začali k nám jezdit lidé z Opavy i Ostravy na jídlo. Kolikrát se mi stalo, že někdo znal Rohov díky našim kolenům, to je nádherné, že lidi mají povědomí, i když tady třeba nikdy nebyli,“ usměje se Komárek, který postavení pece bral jako impuls k dalšímu rozvoji hospody.

Chtěl nabídnout lidem něco originálního v odpovídajícím prostředí, a tak vsadil na dobu, ke které měl ještě docela blízký vztah. V hospodě U Komárků se tak dnes vrátíte zhruba do 20. a 30. let minulého století.

Prostředí působí naprosto věrohodně, a to jak díky zachování původních dveří či oken, tak i dobových fotek, řady drobných historických artefaktů, dřevěnému vybavení či maleb od místního umělce. Velké přestavby a umělé zásahy nebyly nutné. Když už byla hospoda tak akorát zavedená, přišel čas udělat další důležitý krok, postavit minipivovar.

„Chtěl jsem hospodu opět povýšit. Při vědomí, že k nám chodilo opravdu hodně lidí z celého okolí, jsem to risknul a šel do toho. Bylo to v roce 2010, kdy minipivovarů ještě nebylo tolik jako dnes. Byli jsme v pořadí někde kolem stovky,“ přibližuje správce okolnosti vzniku klasicky vařeného piva s názvem Rohan majícího ve znaku podobně jako zdejší obec „rohatou“ věž, která odráží umístění v rohu opavské kotliny a zemědělský charakter místa.

Polotmavá a tmavá piva, to jsou perly…
Je to tedy šest let, co se ke Komárkům chodí na Rohana, který už v povědomí lidí prý přestal být knížetem a stal se prostě pivem. Začínali s malou varnou, ale hned po roce kapacitu zvyšovali. V současnosti je minipivovar na její hraně a vize na rozvoj by tady opět byla. Avšak… „Nechci přehánět, ale chci tomu dál nechat charakter hostinského pivovaru. Jak se říká, dva řízky nesním, stačí mi jeden,“ vystihuje trefně Komárek, jemuž se ostatně trpělivý přístup vždycky v dobrém vrátil.

Zatímco v prvních letech po založení pivovaru se sám zaučoval a pivo vařil, dneska má k ruce dva sládky, a tak se stará o celkový chod. To už je samo sebou práce na plný úvazek. Asi nepřekvapí, že vzhledem k tradici místa U Komárků sází na pivní klasiku, tedy spodně kvašená piva, přičemž s jistotou je vždycky na výčepu jedenáctka světlá a třináctka polotmavá.

Speciály jsou pak podle sezóny například vánoční šestnáctka nebo velikonoční čtrnáctka, ale taky piva s příchutí domácího medu a ořechů.

„Teď čepujeme taky dvanáctku tmavý ležák, to je naše třetí pivo. Máme tady mírně tvrdší vodu, kterou mají ráda polotmavá piva. Proto říkám, že polotmavá a tmavá piva, jsou naše perly. Třináctka polotmavá je naše vlajková loď,“ upozorňuje zakladatel pivovaru, jehož Rohan se nespotřebovává jenom v Rohově, ale dodává jej také do patnácti regionálních hospod.

Dějiny běží, pivo se pije a generace se střídají…
Když se ohlédneme do historie, člověku se zdá vždycky až neuvěřitelné, ocitne-li se na místě, kde se po stovky let střídají generace předků.

„Kolik to bylo generací, co tady tu hospodu propily? Když to zjednoduším, narodili se, chodili na pivo, umřeli a pak přišli další a další, to musí být v té hospodě poznat. Těžko se to popisuje, ale vnímavý člověk, když si tady sedne, cítí, že se něco děje. Je to něco navíc,“ popisuje na závěr správce hospody a pivovaru U Komárků, kde se žije velký příběh o tradici, která odolala i rozbouřeným proudům našich dějin.

Dej Bůh štěstí!

Minipivovar U Komárků
Místo: Rohov (Slezská 86)
Druhy piv: Rohan světlý ležák 11°, Rohan polotmavý speciál 13°, Rohan tmavý ležák 12° a další speciály dle sezónní nabídky
Stáčení: pivo čepují přímo z ležáckých tanků, dále pivo stáčí do 15, 20, 30 a 50 litrových sudů a také do 1 litrových pet lahví
Výtoč: odhadem asi 1200 hektolitrů za rok

Budvar dosáhl výrobního maxima, do rozvoje investuje 1,5 miliardy

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czBudvar

Budějovický Budvar chce do roku 2020 investovat do svého rozvoje 1,5 miliardy korun. Produkce pivovaru se loni přiblížila výrobním i logistickým hranicím. Budvar loni prodal více než 1,6 milionu hektolitru piva, což je nejvíce v historii podniku. Za deset let zvýšil pivovar výstav o 39 procent.

Pivovar meziročně zvýšil výstav o deset procent. Na celkovém exportu piva z České republiky se loni Budvar podílel téměř 22 procenty. Ukázaly to auditované obchodní a hospodářské výsledky národního podniku, které ve čtvrtek společnost zveřejnila.

Podle odhadů by plánované investice ve výši 1,5 miliardy korun měly do roku 2019 zvýšit výrobní kapacitu pivovaru o dvacet procent. „Byl už ukončen první projekt strategie rozvoje podniku - přetlačné tanky. Nyní zahajujeme výstavbu logistického centra,“ řekl sládek Budvaru Adam Brož. Dodal, že pivovar rovněž začal projektovou přípravu k rozšíření sklepů a stáčírny lahví. V roce 2020 by výroba měla překonat dva miliony hektolitrů piva.

Brož věří, že i větší množství piva si najde na trhu své nové kupce. „Pokud se podívám do krátké historie na růst, který byl trh schopen ukázat, tak věřím, že ta čísla na úrovni přes dva miliony hektolitrů piva nejsou nereálná,“ řekl Brož. Budvar zvýšil jen za posledních šest let výstav z 1,25 milionu na stávajících 1,6 milionu hektolitrů.

Loňské výsledky ve všech směrech překonaly plánované očekávání vedení podniku. „Výkony dosáhly hodnoty 2,47 miliardy korun - meziročně o 5,6 procenta více. Zisk před zdaněním pak meziročně stoupnul o téměř 14 procent na téměř 350 milionů korun,“ uvedl ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček.

Pivovar větší část své produkce prodá na zahraničním trhu. Loni to bylo přibližně 898 tisíc hektolitrů piva, zatímco v tuzemsku šlo o zhruba 703 tisíc hektolitrů. „V poslední době poklesla roční spotřeba piva na osobu. Loni to bylo 143 litrů, přitom v minulosti toto číslo dosahovalo až 160 litrů. Dá se očekávat, že tento trend bude asi pokračovat,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru Robert Chrt.

Budvar vyváží pivo do 76 zemí světa. Vzhledem k politické situaci mírně oslabil export do Ruska a na Ukrajinu. Z celkového prodeje představují 85 procent produkty značky Budweiser Budvar. Zbytek pak patří Pardálu.

Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, se od roku 1967 nazývá národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Budějovický Budvar prodal nejvíce piva v historii

Publikováno:před rokemZdroj:Novinky.czAutor:Pavel OrholzBudvar

Budějovický Budvar investuje v příštích čtyřech letech do svého rozvoje 1,5 miliardy korun. Reaguje tak na hospodářské výsledky, když v loňském roce prodal více než 1,6 miliónu hektolitrů piva, což je nejvíce v jeho historii. Produkce pivovaru se tak přiblížila výrobním i logistickým hranicím.

„Díky rekordním investicím by výroba měla v roce 2020 překonat dva milióny hektolitrů piva. Částka 1,5 miliardy korun však otvírá i budoucí rozvoj za horizontem zmíněného roku. Máme připravené návazné věcné i finanční kroky až do roku 2030,“ sdělil Právu sládek pivovaru Adam Brož. Zmínil, že nyní už byl ukončen první projekt rozvoje podniku a to sice přetlačné tanky. Budvar zahajuje také výstavbu logistického centra a začal přípravu k rozšíření sklepů a stáčírny lahví.

Jak uvedli zástupci podniku ve čtvrtek na tiskové konferenci v Českých Budějovicích, výsledky z loňského roku, překonaly plánovaná očekávání. „Výkony dosáhly hodnoty 2,47 miliardy korun – meziročně o 5,6 procenta více. Zisk před zdaněním pak meziročně stoupl o téměř 14 procent na téměř 350 miliónů korun,“ upozornil ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček.

Pivovar větší část své produkce prodá na zahraničním trhu a na celkovém exportu z České republiky se loni podílel 21,7 procenta. Loni prodal přibližně 898 000 hektolitrů piva, zatímco v tuzemsku se jednalo o zhruba 703 000 hektolitrů. Nejvíce se dařilo na trzích klíčovému druhu piva, tedy světlému ležáku Budweiser Budvar, jehož prodej vzrostl o dvanáct procent, ležáku Pardálu Echt se prodalo o devět procent více.

Celkově na jednotlivce však spotřeba piva v republice klesá. „V poslední době poklesla roční spotřeba piva na osobu. Loni to bylo 143 litrů, přitom v minulosti toto číslo dosahovalo až 160 litrů. Dá se očekávat, že tento trend bude asi pokračovat,“ podotkl obchodní ředitel pivovaru Robert Chrt.

Budvar loni prodal 1,6 milionu hektolitrů piva a připravuje obří investici

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTKBudvar

Budějovický Budvar loni prodal více než 1,6 milionu hektolitrů piva, což je nejvíce v historii podniku. Nyní je pivovar na hraně své výrobní kapacity, a proto připravuje obří výrobní investici.

Za deset let zvýšil pivovar výstav o 39 %. Ukázaly to auditované obchodní a hospodářské výsledky národního podniku, které dnes Budějovický Budvar zveřejnil.

Pivovar meziročně navýšil výstav o 10 %. Na celkovém exportu piva z České republiky se loni Budvar podílel téměř 22 %.

Budějovický Budvar chce do roku 2020 investovat do svého rozvoje 1,5 miliardy korun. Pivovar tím reaguje na fakt, že se jeho produkce přiblížila výrobním i logistickým hranicím.

Podle odhadů by plánované investice ve výši 1,5 miliardy korun měly do roku 2019 navýšit výrobní kapacitu pivovaru o 20 %.

Budvar je nyní na hraně výrobní kapacity
"Byl už ukončen první projekt strategie rozvoje podniku - přetlačné tanky. Nyní zahajujeme výstavbu logistického centra," řekl sládek Budvaru Adam Brož. Dodal, že pivovar rovněž začal projektovou přípravu k rozšíření sklepů a stáčírny lahví. V roce 2020 by výroba měla překonat dva miliony hektolitrů piva.

Loňské výsledky ve všech směrech překonaly plánované očekávání vedení podniku.

"Výkony dosáhly hodnoty 2,47 miliardy korun - meziročně o 5,6 % více. Zisk před zdaněním pak meziročně stoupnul o téměř 14 procent na téměř 350 milionů korun," uvedl ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček.

Pivovar větší část své produkce prodá na zahraničním trhu
Loni to bylo přibližně 898.000 hektolitrů piva, zatímco v tuzemsku se jednalo o zhruba 703.000 hektolitrů. "V poslední době poklesla roční spotřeba piva na osobu. Loni to bylo 143 litrů, přitom v minulosti toto číslo dosahovalo až 160 litrů. Dá se očekávat, že tento trend bude asi pokračovat," uvedl obchodní ředitel pivovaru Robert Chrt.

Budvar vyváží pivo do 76 zemí světa. Vzhledem k politické situaci mírně oslabil export do Ruska a na Ukrajinu. Z celkového prodeje představují 85 procent produkty značky Budweiser Budvar. Zbytek pak patří Pardálu.

Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, se od roku 1967 nazývá národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Budvar investuje 1,5 miliardy Kč do rozšíření výroby, je na maximu

Publikováno:před rokemZdroj:České novinyAutor:ČTKBudvar

Budějovický Budvar chce do roku 2020 investovat do svého rozvoje 1,5 miliardy korun. Pivovar tím reaguje na fakt, že se jeho produkce přiblížila výrobním i logistickým hranicím. Budvar loni prodal více než 1,6 milionu hektolitru piva, což je nejvíce v historii podniku. Za deset let zvýšil pivovar výstav o 39 procent. Ukázaly to auditované obchodní a hospodářské výsledky národního podniku, které Budějovický Budvar zveřejnil. Pivovar meziročně zvýšil výstav o deset procent. Na celkovém exportu piva z České republiky se loni Budvar podílel téměř 22 procenty.

Podle odhadů by plánované investice ve výši 1,5 miliardy korun měly do roku 2019 zvýšit výrobní kapacitu pivovaru o 20 procent. "Byl už ukončen první projekt strategie rozvoje podniku - přetlačné tanky. Nyní zahajujeme výstavbu logistického centra," řekl sládek Budvaru Adam Brož. Dodal, že pivovar rovněž začal projektovou přípravu k rozšíření sklepů a stáčírny lahví. V roce 2020 by výroba měla překonat dva miliony hektolitrů piva.

Brož věří, že i větší množství piva si najde na trhu své nové kupce. "Pokud se podívám do krátké historie na růst, který byl trh schopen ukázat, tak věřím, že ta čísla na úrovni přes dva miliony hektolitrů piva nejsou nereálná," řekl Brož. Budvar zvýšil jen za posledních šest let výstav z 1,25 milionu na stávajících 1,6 milionu hektolitrů.

Loňské výsledky ve všech směrech překonaly plánované očekávání vedení podniku. "Výkony dosáhly hodnoty 2,47 miliardy korun - meziročně o 5,6 procenta více. Zisk před zdaněním pak meziročně stoupnul o téměř 14 procent na téměř 350 milionů korun," uvedl ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček.

Pivovar větší část své produkce prodá na zahraničním trhu. Loni to bylo přibližně 898.000 hektolitrů piva, zatímco v tuzemsku šlo o zhruba 703.000 hektolitrů. "V poslední době poklesla roční spotřeba piva na osobu. Loni to bylo 143 litrů, přitom v minulosti toto číslo dosahovalo až 160 litrů. Dá se očekávat, že tento trend bude asi pokračovat," uvedl obchodní ředitel pivovaru Robert Chrt.

Budvar vyváží pivo do 76 zemí světa. Vzhledem k politické situaci mírně oslabil export do Ruska a na Ukrajinu. Z celkového prodeje představují 85 procent produkty značky Budweiser Budvar. Zbytek pak patří Pardálu.

Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, se od roku 1967 nazývá národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Spojení Anheuser-Busch InBev a SABMiller je možné. Firma ale musí prodat Prazdroj

Publikováno:před rokemZdroj:Marketing&MediaAutor:ČTK

Největší světový pivovar Anheuser-Busch InBev získal od antimonopolních regulátorů ve Spojených státech souhlas k převzetí svého hlavního konkurenta SABMiller.

Oznámila to včera firma a informaci potvrdilo i americké ministerstvo spravedlnosti. Dohoda s ministerstvem o schválení transakce nicméně předpokládá, že AB InBev prodá podíl SABMilleru ve společnosti MillerCoors. Zahrnuje rovněž některé další podmínky.

MillerCoors je společným podnikem SABMilleru s firmou Molson Coors, který působí ve Spojených státech. Společnost Molson Coors se již dříve dohodla, že koupí většinový podíl SABMilleru v tomto společném podniku za 12 miliard dolarů (téměř 300 miliard Kč).

Společnost AB InBev dnes potvrdila, že nadále počítá s dokončením převzetí SABMilleru v letošním roce. Transakci v hodnotě kolem sto miliard dolarů (zhruba 2,5 bilionu Kč) už v květnu schválila Evropská komise. Podmínkou jejího souhlasu je ale prodej pivovarnických aktivit SABMilleru v Evropě, mezi které patří rovněž Plzeňský Prazdroj.

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického rivala Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má skupina zhruba 200 značek z celého světa, předloni koupila budějovický pivovar Samson.

SABMiller, který se z jihoafrického výrobce piva stal světovou pivovarnickou dvojkou, expandoval od 90. let prostřednictvím řady akvizic. Začal převzetím Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů ve střední a východní Evropě.

Budvar loni prodal nejvíce piva v historii, investuje do rozšíření výroby

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTKBudvar

Budějovický Budvar loni prodal více než 1,6 milionu hektolitru piva, což je nejvíce v historii podniku. Za deset let zvýšil pivovar výstav o 39 procent. Ukázaly to auditované obchodní a hospodářské výsledky národního podniku. Pivovar meziročně navýšil výstav o deset procent. Na celkovém exportu piva z České republiky se loni Budvar podílel téměř 22 procenty. Firma chce do roku 2020 investovat do svého rozvoje 1,5 miliardy korun.

Podle odhadů by plánované investice ve výši 1,5 miliardy korun měly do roku 2019 navýšit výrobní kapacitu pivovaru o 20 procent. „Byl už ukončen první projekt strategie rozvoje podniku - přetlačné tanky. Nyní zahajujeme výstavbu logistického centra,“ řekl sládek Budvaru Adam Brož. Dodal, že pivovar rovněž začal projektovou přípravu k rozšíření sklepů a stáčírny lahví. V roce 2020 by výroba měla překonat dva miliony hektolitrů piva.

Brož věří, že i větší množství piva si najde na trhu své nové kupce. „Pokud se podívám do krátké historie na růst, který byl trh schopen ukázat, tak věřím, že ta čísla na úrovni přes dva miliony hektolitrů piva nejsou nereálná,“ řekl Brož. Budvar zvýšil jen za posledních šest let výstav z 1,25 milionu na stávajících 1,6 milionu hektolitrů.

Loňské výsledky ve všech směrech překonaly plánované očekávání vedení podniku. „Výkony dosáhly hodnoty 2,47 miliardy korun - meziročně o 5,6 procenta více. Zisk před zdaněním pak meziročně stoupnul o téměř 14 procent na téměř 350 milionů korun,“ uvedl ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček.

Převažuje vývoz
Pivovar větší část své produkce prodá na zahraničním trhu. Loni to bylo přibližně 898 tisíc hektolitrů piva, zatímco v tuzemsku se jednalo o zhruba 703 tisíc hektolitrů. „V poslední době poklesla roční spotřeba piva na osobu. Loni to bylo 143 litrů, přitom v minulosti toto číslo dosahovalo až 160 litrů. Dá se očekávat, že tento trend bude asi pokračovat,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru Robert Chrt.

Budvar vyváží pivo do 76 zemí světa. Vzhledem k politické situaci mírně oslabil export do Ruska a na Ukrajinu. Z celkového prodeje představují 85 procent produkty značky Budweiser Budvar. Zbytek pak patří Pardálu. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, se od roku 1967 nazývá národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Spojení AB InBev a SABMiller má souhlas úřadů i v USA

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTK

Největší světový pivovar Anheuser-Busch InBev získal od antimonopolních úřadů ve Spojených státech souhlas k převzetí svého hlavního konkurenta SABMiller. S odvoláním na informované zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg. AB InBev musel přistoupit na to, že se vzdá značky Miller, i tak ale bude nová skupina zdaleka největším výrobcem piva na světě.

Podle zdrojů se očekává, že antimonopolní oddělení amerického ministerstva spravedlnosti oznámí dohodu povolující spojení pivovarů ještě dnes.

Transakci v hodnotě kolem sto miliard dolarů (zhruba 2,5 bilionu korun) už v květnu schválila Evropská komise. Podmínkou jejího souhlasu je ale prodej pivovarnických aktivit SABMilleru v Evropě, mezi které patří rovněž Plzeňský Prazdroj.

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického rivala Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má skupina zhruba 200 značek z celého světa, předloni koupila budějovický pivovar Samson.

SABMiller, který se z jihoafrického výrobce piva stal světovou pivovarnickou dvojkou, expandoval od 90. let prostřednictvím řady akvizic. Začal převzetím Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů ve střední a východní Evropě.

Úřady v USA souhlasí se vznikem největšího výrobce piva na světě

Publikováno:před rokemZdroj:Novinky.czAutor:ČTK

Největší světový pivovar Anheuser-Busch InBev získal od antimonopolních úřadů ve Spojených státech souhlas k převzetí svého hlavního konkurenta SABMiller. S odvoláním na informované zdroje to ve středu uvedla agentura Bloomberg.

AB InBev musel přistoupit na to, že se vzdá značky Miller, i tak ale bude nová skupina zdaleka největším výrobcem piva na světě.

Transakci v hodnotě kolem sto miliard dolarů (zhruba 2,5 biliónu Kč) už v květnu schválila Evropská komise. Podmínkou jejího souhlasu je ale prodej pivovarnických aktivit SABMilleru v Evropě, mezi které patří rovněž Plzeňský Prazdroj.

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického rivala Anheuser-Busch.

V portfoliu má skupina zhruba 200 značek z celého světa, předloni koupila budějovický pivovar Samson.

SABMiller, který se z jihoafrického výrobce piva stal světovou pivovarnickou dvojkou, expandoval od 90. let prostřednictvím řady akvizic. Začal převzetím Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů ve střední a východní Evropě.

Posvětí Hradečáci nový pivovar?

Publikováno:před rokemZdroj:Hradecký deníkAutor:Petr VaňousKrálovéhradecký

Mít či nemít nový pivovar v Hradci? Rozhodne referendum.

„Prvně uvařeným pivem si chceme s Hradečáky ťuknout příští rok na podzim. Ale záleží na tom, jak se lidé rozhodnou 
v referendu," říkají dva nadšenci Jakub Petera 
a Matěj Miro, které spolu svedla nejenom náhoda, ale také společné lásky. Ta 
k zlatavému moku 
a k Hradci Králové. I když 
u Matěje Mira to byla i jakási rodinná povinnost.

„Poprvé jsem o pivovaru začal uvažovat, když se mi do rukou dostala Právovárečná knížka od mé babičky," vzpomíná na prvotní impuls Matěj Miro, který pak dlouhá léta spojil svůj život s restaurací na hradeckém Velkém náměstí. 
A právě v jeho útrobách by měl nový pivovar „vyrůst". Tedy pokud s tím budou souhlasit Hradečáci, pro které oba pivovarníci ustanovili referendum. To skončí začátkem září.

„Dalším impulsem 
pro náš pivovarnický plán byla jakási naštvanost na to, že už se v Hradci na Velkém náměstí pivo nevaří. Řekli jsme si proto – Vraťme pivovar do míst, kam historicky patří. Vždyť na Velkém náměstí měl prakticky každý dům právovárečné právo," říká Matěj Miro.

Posvětí Hradečané pivovar?
Vrátit do Hradce jeden z klenotů, tedy pivovar na Velké náměstí. To je ambice dvou pivních nadšenců Matěje Mira a Jakuba Petery.

Kontury uvažované varny chmelového nápoje se začaly rýsovat na konci minulého roku. „Samotné nápady ohledně pivovaru se však zrodily asi před dvěma lety," říká Jakub Petera, jež sám přiznává, že ze začátku byl k celému projektu trošku skeptický: „Občas jsme si s Matějem vyměňovali své vize. Když přišel s pivovarem, moc jsem tomu nevěřil. Ale nakonec jsem rád, že má nevíra byla lichá."

Zpět ke kořenům
Oba nadšení pivovarníci, tedy zatím bez pivovaru, svorně přiznávají, že začátek jejich pivní mise byl tak trošku partyzánskou akcí.

„Začali jsme hledat na internetu a poptávat firmy abychom zjistili, kolik samotná technologie vůbec stojí. Také jsme stáli před otázkou, zda by nebylo lepší postavit pivovar na zelené louce. Všelijací radilové nám totiž stále tvrdili, že mít pivovar mimo město má záruku lepší logistiky či nalezení místa s tou nejkvalitnější vodou. Všem jsme však říkali, že buď na náměstí nebo nikde," říká Matěj Miro, který se v následujících krocích zachoval jako hrdý obyvatel Hradce.

„Jsem na své město pyšný. A byl bych rád, kdyby se ta zdravá pýcha vrátila všem našim obyvatelům. Proto jsem ani na vteřinu neváhal s tím, koho oslovit, aby nám náš sen pomohl splnit," dodává Matěj Miro, který tak o výrobu varny oslovil jednu z nejpovolanějších firem na světě - hradecké ZVU Strojírny.

„Od prvopočátku jsme chtěli, aby pivovar vyráběla hradecká firma. Oslovili jsme proto ZVU Strojírny. Její vedení bylo z naší myšlenky nadšeno. Vždyť tato firma vyrábí pivovary pro celý svět, ale v Hradci nemají žádný," doplnil informace Matěj Miro s tím, že právě v hradecké strojírně vznikla i myšlenka nemít „pouze" malý pivovar, ale svým pivem oslovit další hradecké podniky.

„Vlastně to byla náhoda. Když jsme oslovili ZVU, tak firma přišla se zajímavou nabídkou – podporou realizace celého projektu formou výhodné nabídky již vyrobené varny. Ze strany ZVU je totiž také zájem mít možnost se prezentovat pivovarem přímo v Hradci Králové. Takto nabídnutá varna ale byla dvacetihektolitrová. Spočítali jsme naše prostory a zjistili jsme, že se nám vejde. Sice uděláme ležácké tanky jen na tři tisíce hektolitrů, ale budeme mít vždy možnost se rozšiřovat na těch deset tisíc, což je hranice nejnižší sazby spotřební daně," nastínil vznik velkorysého projektu Matěj Miro, který chce, aby pivo z velkonáměstského pivovaru bylo určené především pro Hradečáky.

„Tanky, ve kterých bude pivo zrát, budou mít 40 hektolitrů, ale tím, že máme 20 hektolitrovou varnu, tak musíme pro naplnění udělat dvě várky. Teď jsme se domluvili, že rozšíříme náš pivovar o nějaké 20 hektolitrové, kde by se daly vařit speciály.

Vox populi, vox dei
Zajímavostí celého projektu je, že se vlastně nemusí vůbec realizovat. O budoucnosti totiž rozhodnou sami lidé. „Řekli jsme si, že chceme dělat věci jinak. Pro lidi a s lidmi. I proto jsme uspořádali referendum, které skončí na konci prázdnin. V něm se lidé rozhodnou, zda dají našemu, i když vlastně i jejich, projektu šanci, či nikoli. Pokud řeknou ne, nezačneme," říká Jakub Petera, který by nerad Hradečáky postavil před hotovou věc.

„Nechceme jít cestou toho „klasického" modelu, kdy se investor rozhodne, management a marketing poručí výrobě a vaří se. Bez ohledu na přání zákazníka. Tomu chceme předejít jak referendem, tak následnými kroky, kdy si lidé rozhodnou o tom, jaké pivo budeme vařit," dodal Matěj Miro, jež však už dnes dobře ví, že se nové hradecké pivo bude muset prodávat i klasickou cestou, tedy mimo samotný pivovar.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.14.04.2015 12:165.816/5.816