Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Byty místo vaření piva nebo snad prodej? Fámy, říká správce vyškovského pivovaru

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Alena GrycováVyškov

Místo kvasných kádí byty. Majitel chce prastarý vyškovský pivovar prodat. Zprávy, které se šíří městem, ale popřelo ministerstvo zemědělství, které prostřednictvím své společnosti Jihomoravské pivovary objekt spravuje.

Podle mluvčí rezortu Heleny Šindlerové prodej není vzhledem k neukončenému soudnímu sporu s bývalým nájemcem možný. „Informace týkající se přípravy prodeje pivovaru, popřípadě úvahy o výstavbě bytů na jeho místě, nejsou pravdivé. Preferujeme využití, které ve městě zachová pivovarnickou tradici,“ ujistila pro Deník Rovnost Šindlerová.

Názory Vyškovanů se různí. Třeba Dominik Slovák je za přístup ministerstva rád. „Tradice vaření piva je ve Vyškově dlouhá a věřím, že i přes problémy na ni půjde znovu navázat. Možná by pomohl i nový majitel, soukromník,“ přemítal.

Naopak Tomáš Petržela by prý ocenil spíš bytovky. „Pivo už se v pivovaru stejně nikdy vařit nebude. I kdyby ano, myslím, že má svou slávu za sebou,“ řekl s tím, že bytů je ve Vyškově málo.

O dalším osudu pivovaru ministerstvo nyní nemůže rozhodnout. Kvůli soudu s nájemcem, firmou Czech Beverage Industry Company. Ta Jihomoravské pivovary zažalovala za ušlý zisk v desítkách milionů. Kvůli závadě na pasteru prý pivo oxidovalo.

Na posledním soudním jednání loni v září rozhodl soudce Petr Ševčík, že vadu a možné ovlivnění piva posoudí nezávislý znalec. „Trochu nás zdrželo, že si obě strany vyžádaly materiály, které jim pomohly specifikovat otázky pro znalce. Nyní už je mám, takže v dohledné době ustanovím znalce. Vyhodnocení bude chvíli trvat, může se jednat o tři, ale i šest měsíců,“ nastínil.

Zatímco osud vyškovského piva je nejistý, černohorské má své místo na mapě pivařů jisté. Od roku 2010 patří do pivovarnické skupiny Pivovary Lobkowicz, pod níž pivovar zvýšil výrobu. Například loni černohorské pšeničné pivo Velen získalo ocenění Pivo České republiky. Pivovar tak obhájil své prvenství z roku 2016. Od třiadvacátého února také uvede na trh nové pivo Sea Witch IPA.

Majitel minipivovaru Kněžínek: Už mě nebavilo kupovat si pivo

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Euro.czAutor:Markéta MazancováKněžínek

Věčný rebel František Kněžínek začínal s podnikáním ve stavebnictví. Ještě před tím byl na zkušené v Německu a postupně si osvojil řadu řemesel. Jeho poslední „štací“ je zatím minipivovar, ale ani u něj nezůstalo. „Jsem věčný budovatel,“ říká.

Na otázku, co doporučuje začínajícím podnikatelům, třiapadesátiletý František Kněžínek odpovídá: „Vykašlete se na to, je to jen hrozná dřina. Podívejte se na mě, celý život dřu a dnes tady dělám topiče a zametám dvůr.“ Je ale zřejmé, že hovoří s nadsázkou. Na to, co vybudoval, je hrdý. A neměnil by.

Pád a poznání
Vždycky byl tak trochu rebel a nikdy mu nechyběl tah na branku. Za komunistů měl dvě práce. První ve Škodovce a druhou ve Sportsevisu (obor výškové práce). „Nikdy jsem nepočítal, kolik hodin mám odpracováno, prostě jsem dělal tak dlouho, jak bylo potřeba. Chtěl jsem mít hodně už tehdy a dělal jsem pro to maximum,“ vzpomíná.

Hned po revoluci s kamarádem Vencou ořezávali stromy, myli okna, natírali věže „a tak podobně“. Během dvou let poznal všechny klempíře, pokrývače, tesaře v okolí a ti ho následně přivedli k další práci. Od obecního úřadu ve Štěpánovicích si koupil Avii MP13 a vyrazil s ní na zkušenou do Německa. Ta ale netrvala dlouho, ukončil ji pád z lešení.

Přesto tam nabyl zkušenost, která se mu později náramně hodila. „Myslím, že do Německa by si to měl jít zkusit každý. Přístup Němců k práci a jejich produktivita je nesrovnatelná s naší náturou. Rozhodně se nedá říct, že jsou to větší dříči, ale mají vše precizně zorganizované.”

Návrat domů
Podle pořekadla všude dobře, doma nejlíp se po uzdravení z pádu do Německa už nevrátil. Vydělával tam víc, ale vadilo mu, že nic nebuduje, že po něm nic nezůstává. „Peníze jsou přece jen něco nehmatatelného. Já potřebuji mít viditelný cíl,“ dodává.

Tou dobou bylo Františkovi 28 let, byl ženatý a měl dvě malé děti, o které se starala výhradně manželka. Otevřeně přiznává: „To je také podle mého názoru jeden z důvodů, proč ženy jen málokdy v podnikání uspějí. My muži umíme ´zapomenout̕, že máme nějakou rodinu, a pracujeme klidně od nevidím do nevidím.”

Po návratu z Německa obnovil staré konexe a založil vlastní stavební firmu zaměřenou především na střechy. Sám byl překvapený, jak rychle se rozrostla. Brzy měla 86 zaměstnanců – hlavně pokrývače, tesaře, zedníky.

Ale ty začátky…
V roce 1998 František Kněžínek bydlel i působil pouze v pronajatých prostorách. První kancelář otevřel u sebe doma. Avii parkoval na sídlišti mezi ostatními auty a s úsměvem vzpomíná: „V zimě v mrazech špatně startovala. Tak jsem musel vstávat každé tři hodiny, nastartovat ji a zase jít spát. Jinak bych ráno neodjel. Když jsem pak ráno nastartoval, celé sídliště zahalila hustá mlha z výfuku.“

O rok později koupil první vlastní podnikatelské prostory, „statek“, jak sám objekt nazývá. Když ho na místo vezl realitní agent, František se bál, že to nepřežije. Natolik byla cesta krkolomná a místo odlehlé. Nicméně objekt ho natolik zaujal, že ho hned koupil. To ještě netušil, že z téhle původní ruiny vznikne největší a nejoblíbenější komplex s minipivovarem v Českých Budějovicích a širém okolí.


UPC Internet je ještě rychlejší. Více zábavy pro Váš domov
Pouze do 14. 2. Nokia 6 pro stávající i nové zákazníky už od 995 Kč!
Nepřehlédněte
Důvěrnice bývalé jihokorejské prezidentky Čche Son-sil přichází k soudu
Důvěrnice jihokorejské exprezidentky byla odsouzena na 20 let za korupci
Zdeněk Bakala
Bakala miliardy vracet nechce. Žalobu insolvenčního správce OKD odmítá
Online farmářská hra Big Farm – Hraj zdarma, nic nestahuješ.
Reklama
1. místo v soutěži Plagiarius 2018. Kuchyňská sada struhadel Nicer Dicer Plus. Vlevo originál výrobce Genius GmbH, Německo. Vpravo napodobenina firmy Pingyang County Leyi Gift Co. z Číny.
Trh s padělky má hodnotu 440 miliard eur. Němci ty „nejlepší“ odměňují anticenou
28 hodin týdně v práci. Požadavek německých odborů IG Metall.
Experimenty na pracovním trhu: 28hodinový týden je jen začátek
Škoda Transportation usiluje o tendr za 17 miliard, ilustrační foto
Kellner chce varšavské tramvaje i metro. Škoda Transportation usiluje o tendr za 17 miliard
Limitovaná nabídka: Nokia 6 za 1 995 Kč
Reklama
Euro : Byznys
Majitel minipivovaru Kněžínek: Už mě nebavilo kupovat si pivo
dnes 06:25 - Markéta Mazancová
Sdílet Tweetnout Komentovat
František Kněžínek

Věčný rebel František Kněžínek začínal s podnikáním ve stavebnictví. Ještě před tím byl na zkušené v Německu a postupně si osvojil řadu řemesel. Jeho poslední „štací“ je zatím minipivovar, ale ani u něj nezůstalo. „Jsem věčný budovatel,“ říká.

Na otázku, co doporučuje začínajícím podnikatelům, třiapadesátiletý František Kněžínek odpovídá: „Vykašlete se na to, je to jen hrozná dřina. Podívejte se na mě, celý život dřu a dnes tady dělám topiče a zametám dvůr.“ Je ale zřejmé, že hovoří s nadsázkou. Na to, co vybudoval, je hrdý. A neměnil by.
Pád a poznání

Vždycky byl tak trochu rebel a nikdy mu nechyběl tah na branku. Za komunistů měl dvě práce. První ve Škodovce a druhou ve Sportsevisu (obor výškové práce). „Nikdy jsem nepočítal, kolik hodin mám odpracováno, prostě jsem dělal tak dlouho, jak bylo potřeba. Chtěl jsem mít hodně už tehdy a dělal jsem pro to maximum,“ vzpomíná.

ADVERTISING
inRead invented by Teads

Hned po revoluci s kamarádem Vencou ořezávali stromy, myli okna, natírali věže „a tak podobně“. Během dvou let poznal všechny klempíře, pokrývače, tesaře v okolí a ti ho následně přivedli k další práci. Od obecního úřadu ve Štěpánovicích si koupil Avii MP13 a vyrazil s ní na zkušenou do Německa. Ta ale netrvala dlouho, ukončil ji pád z lešení.

Čtěte také:
Mléko je pro telata. Mladý pár uspěl s Nemlékárnou

Přesto tam nabyl zkušenost, která se mu později náramně hodila. „Myslím, že do Německa by si to měl jít zkusit každý. Přístup Němců k práci a jejich produktivita je nesrovnatelná s naší náturou. Rozhodně se nedá říct, že jsou to větší dříči, ale mají vše precizně zorganizované.”
Návrat domů

Podle pořekadla všude dobře, doma nejlíp se po uzdravení z pádu do Německa už nevrátil. Vydělával tam víc, ale vadilo mu, že nic nebuduje, že po něm nic nezůstává. „Peníze jsou přece jen něco nehmatatelného. Já potřebuji mít viditelný cíl,“ dodává.

Tou dobou bylo Františkovi 28 let, byl ženatý a měl dvě malé děti, o které se starala výhradně manželka. Otevřeně přiznává: „To je také podle mého názoru jeden z důvodů, proč ženy jen málokdy v podnikání uspějí. My muži umíme ´zapomenout̕, že máme nějakou rodinu, a pracujeme klidně od nevidím do nevidím.”

Po návratu z Německa obnovil staré konexe a založil vlastní stavební firmu zaměřenou především na střechy. Sám byl překvapený, jak rychle se rozrostla. Brzy měla 86 zaměstnanců – hlavně pokrývače, tesaře, zedníky.
Ale ty začátky…

V roce 1998 František Kněžínek bydlel i působil pouze v pronajatých prostorách. První kancelář otevřel u sebe doma. Avii parkoval na sídlišti mezi ostatními auty a s úsměvem vzpomíná: „V zimě v mrazech špatně startovala. Tak jsem musel vstávat každé tři hodiny, nastartovat ji a zase jít spát. Jinak bych ráno neodjel. Když jsem pak ráno nastartoval, celé sídliště zahalila hustá mlha z výfuku.“

O rok později koupil první vlastní podnikatelské prostory, „statek“, jak sám objekt nazývá. Když ho na místo vezl realitní agent, František se bál, že to nepřežije. Natolik byla cesta krkolomná a místo odlehlé. Nicméně objekt ho natolik zaujal, že ho hned koupil. To ještě netušil, že z téhle původní ruiny vznikne největší a nejoblíbenější komplex s minipivovarem v Českých Budějovicích a širém okolí.
Závislost pro každého: Bombus vyváží raw tyčinky do 14 zemí

„Na začátku tam bylo krušno, vše se neuvěřitelně vleklo, práce bylo nad hlavu. A ty průšvihy… třeba když jsem spadl i s malým nakladačem do septiku. A když jsme to chtěli opravit, tak jsem do septiku spadl ještě jednou a zlomil si ruku.“ Dnes už se tomu směje, ale přiznává, že tehdy se necítil nejlépe.

A přidává ještě jednu historku. „Když jsem koupil první kolový bagr, tak jsem s ním chtěl ´slavnostně̕ vjet do dvora. No, a nevšiml jsem si, že rameno podkopu je moc vysoké. Shodil jsem jím klenbu nad vstupní bránou a bagr postavil na zadní.“

Nejen tyhle zkušenosti byly drsné. Musel se vším i sám prokousat. Naučit se, jak řídit firmu, jak zaměstnat tolik lidí, vše správně propočítat. V té době ještě nebylo na trhu třeba tolik literatury o tom, jak vést malou firmu. Všechno poznával za pochodu. Ale uspěl. Hlavně díky své zarputilosti a píli. I když někdy měl namále. Nerad vzpomíná na jedno odpoledne, kdy seděl sám v autě v lese. Přemýšlel o tom, zda by nebylo nejlepší, kdyby finanční nesnáze, které ho tehdy sužovaly, nevyřešil tím, že by si vzal život.

Z hospůdky pivovar
Na „statku“ byly zpočátku kanceláře firmy, sklady a dílny, parkoviště pro stroje a nákladní auta. Až po čase vznikla v přední části budovy malá hospůdka „pro známé“. Nad ní pak postupně vyrostl penzion, a ještě později ve stejném křídle wellness centrum, posilovna a kongresová místnost. Ze staré sýpky, vedlejší budovy, vyrostla velká restaurace s bowlingem. A nakonec tu stál celý pivovar! Tedy přesněji minipivovar.

František Kněžínek a jeho přátelé už prostě měli dost toho kupovat pivo od někoho jiného, a tak se rozhodli, že si ho uvaří sami.

Minipivovarem ale vše nekončí, jak říká „neposedný“ podnikatel. „Jsem věčný budovatel. Mě už to pak ani nebaví provozovat, spíš mě baví pořád něco stavět,“ přiznává.

Takže nebylo divu, když přikoupil ještě starý dům v centru Českých Budějovic, který zrekonstruoval. Dnes tam provozuje restauraci, v níž se podává pouze pivo ze svého pivovaru. A ta restaurace má hodně poetický název Life is Dream. Jako kdyby jím chtěl Kněžínek všem ukázat, jak k životu přistupovat.

Prazdroj zná recept na rovnováhu na trhu

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České nápoje

Generální ředitel Plzeňského Prazdroje a Pivovarů Topvar Grant Liversage dnes v Praze vystoupil na konferenci Retail Summit 2018, jehož hlavním tématem bylo hledání rovnováhy na současném trhu.

Grant Liversage se věnoval rovnováze trhu z pohledu vlastníka značek a pivovarnické společnosti. Upozornil na současný nepoměr mezi promocemi v rámci pivní kategorie v obchodech a skutečnou marketingovou hodnotou jednotlivých pivních značek. Mluvil také o situaci českých hospod, které se potýkají s dopady legislativních změn, jako je zákaz kouření a zavedení EET.

Cestou, jak zvládnout aktuální výzvy v oblasti retailu, je podle něj, ze které mají prospěch nejen oni vlastníci značek, či prodejci, ale i spotřebitel. Jako fungující příklady spolupráce představil Grant Liversage realizaci Coop Terno v Hradci Králové, regálový program pro tradiční trh, Albert Chodov a Glóbus Ústí nad Labem, v On tradu pak nové konceptové provozovny Srdcovku, Radegastovnu a Kozlovnu.

A jaká je podle něj ta nejlepší rovnováha? „Pilsner Urquell perfektně načepovaný na hladinku,“ pobavil přítomné Grant Liversage.

Heineken v minulém roce navýšila svůj čistý zisk o více jak čtvrtinu

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:W4T.czAutor:ČTK

Nizozemská pivovarnická skupina Heineken loni zvýšila čistý zisk o 25,6 procenta na 1,935 miliardy eur (zhruba 49 miliard Kč). Oznámila to dnes firma, která působí rovněž v České republice.

Varovala však, že ekonomické podmínky v letošním roce zůstanou vrtkavé a že na její zisky bude mít negativní vliv vývoj měnových kurzů.

"V roce 2017 jsme dosáhli silných výsledků," uvedl generální ředitel podniku Jean-Francois van Boxmeer. "Během roku jsme se převzetím firmy Brasil Kirin stali druhou největší pivovarnickou skupinou v Brazílii, koupili jsme 1900 hospod od společnosti Punch Tavern v Británii a získali plnou kontrolu nad (americkým pivovarem) Lagunitas," upozornil.

Provozní zisk bez zahrnutí jednorázových položek loni vzrostl o šest procent na 3,76 miliardy eur. Byl tak v souladu s očekáváním analytiků dotazovaných agenturou Reuters. Akcie podniku nicméně zamířily dolů a odepisovaly až pět procent. Podle analytiků stála za jejich poklesem nespokojenost investorů s výhledem pro letošní rok.

Heineken je druhým největším producentem piva na světě. V České republice vlastní pivovary Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno. Skupina Heineken je dlouhodobě trojkou na českém trhu po plzeňském Prazdroji a Pivovarech Staropramen.

Vyškovský pivovar v krizi: Nájemce chce po státu 67 milionů, stát ho chce naopak vyhodit

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Blesk.czAutor:ČTKVyškov

Spory ohledně vyškovského pivovaru se přiostřily. Státem vlastněná společnost Jihomoravské pivovary podala žalobu na vyklizení objektu. Ten má v pronájmu Czech Beverage Industry Company, která chce po státu 67 milionů.

Společnost Czech Beverage Industry Company si vyškovský pivovar pronajala v roce 2011 na deset let. Výstav pivovaru se ze začátku pomalu zvyšoval, pak ale soustavně klesal. Poslední várka byla v pivovaru uvařena koncem roku 2016.

Od této doby se společnost soudí se státem. Nájemce chce 67 milionů korun. Částku si firma nárokuje za údajnou závadu, která vznikla už v roce 2006 na instalované konzervační technologii pasterace.

Případ řeší vyškovský okresní soud, který loni v září rozhodl o zadání odborného posudku. Zatím v případě ale nerozhodl. Nyní má na stole i žalobu Jihomoravských pivovarů na vyklizení areálu pivovaru.

Budoucnost pivovaru okresního rozměru, který má kapacitu kolem 100 tisíc hektolitrů a více než stoletou tradici, je nejasná. „Představy mohou být různé. Byli bychom rádi, kdyby v nějaké podobě byla zachována pivovarská tradice ve Vyškově, na druhé straně jsem realista,“ uvedl předseda představenstva společnosti Jihomoravské pivovary Jaromír Žáček.

Kéž by byl alespoň menší pivovar
Jako reálnější vidí po vyřešení sporů spíše pivovar menšího rozměru, jehož režim by byl ekonomičtější než u současného. „Když vidím, jak se soudní spory táhnou, je to běh na dlouhou trať,“ dodal Žáček.

Czech Beverage Industry Company má vyškovský pivovar pronajatý od státu na deset let. Firma za účetní rok končící předloni koncem října prohloubila ztrátu téměř na 14 milionů Kč. Ve ztrátě je od svého založení v roce 2010.

Výroba piva ve Vyškově spíše klesala a v posledních letech se pohybovala těsně nad hranicí 10 tisíc hektolitrů, což je ve více než staleté historii pivovaru jedno z nejnižších čísel. Majitelem objektu je státem ovládaná společnost Jihomoravské pivovary. Historicky pivovar vlastnilo olomoucké arcibiskupství, které loni boj o restituci tohoto majetku vzdalo.

Pivovar Starobrno loni uvařil rekordních 1,25 milionu hektolitrů

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTKStarobrno

Pivovar Starobrno loni uvařil rekordních 1,25 milionu hektolitrů piva. Je to nejvyšší výstav za více než 140 let existence pivovaru, řekl dnes ČTK ředitel a vrchní sládek pivovaru Ondřej Koucký. Pivovar se blíží své maximální kapacitě, která je nyní 1,5 milionu hektolitrů.

Heineken, který Starobrno vlastní, chce podle Kouckého dál investovat do automatizace nebo zvyšování bezpečnosti v brněnském pivovaru. Jako příklad uvedl rozsáhlou rekonstrukci chladicího systému. Stát bude desítky milionů korun a potrvá zřejmě dva roky. Začít by měla letos.

"Jde o další rozvoj, cílem je udělat pivovar bezpečnější, efektivnější," uvedl Koucký. Podle něj už investice z minulých let pomohly zvýšit maximální kapacitu pivovaru. Ve Starobrnu aktuálně s externími spolupracovníky pracuje kolem stovky lidí.

Starobrno se prosazuje na Moravě a zejména v okolí Brna. Marketing značky je často spojován s hokejovou Kometou Brno. Pivovar kromě tradičních piv vyrábí i speciály, například zelené pivo. Kromě značek Starobrna se v brněnském pivovaru vyrábějí i piva jiných značek, například Hostanu, jehož pivovar ve Znojmě Heineken v minulosti zavřel.

Do skupiny Heineken v České republice ještě patří pivovar v Krušovicích a Velké Březno u Ústí nad Labem. Ostatní provozy, které Heineken v České republice měl, už skončily. Skupina Heineken je dlouhodobě trojkou na českém trhu po plzeňském Prazdroji a Pivovarech Staropramen.

Pivovar Starobrno loni uvařil nejvíce piva za 140 let

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTKStarobrno

Pivovar Starobrno loni uvařil rekordních 1,25 milionu hektolitrů piva. Je to nejvyšší výstav za více než 140 let existence pivovaru, řekl ředitel a vrchní sládek pivovaru Ondřej Koucký. Pivovar se blíží své maximální kapacitě, která je nyní 1,5 milionu hektolitrů.

Heineken, který Starobrno vlastní, chce podle Kouckého dál investovat do automatizace nebo zvyšování bezpečnosti v brněnském pivovaru. Jako příklad uvedl rozsáhlou rekonstrukci chladicího systému. Stát bude desítky milionů korun a potrvá zřejmě dva roky. Začít by měla letos.

"Jde o další rozvoj, cílem je udělat pivovar bezpečnější, efektivnější," uvedl Koucký. Podle něj už investice z minulých let pomohly zvýšit maximální kapacitu pivovaru. Ve Starobrnu aktuálně s externími spolupracovníky pracuje kolem stovky lidí.

Starobrno se prosazuje na Moravě a zejména v okolí Brna. Marketing značky je často spojován s hokejovou Kometou Brno. Pivovar kromě tradičních piv vyrábí i speciály, například zelené pivo. Kromě značek Starobrna se v brněnském pivovaru vyrábějí i piva jiných značek, například Hostanu, jehož pivovar ve Znojmě Heineken v minulosti zavřel.

Do skupiny Heineken v České republice patří ještě pivovar v Krušovicích a Velké Březno u Ústí nad Labem. Ostatní provozy, které Heineken v České republice měl, už skončily. Skupina Heineken je dlouhodobě trojkou na českém trhu po Plzeňském Prazdroji a Pivovarech Staropramen.

Na Starém Brně začali s vařením velikonočního Zeleného piva

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Miroslav Homola

Ve varně brněnského pivovaru se už ohlásily letošní Velikonoce. Přesně deset minut před devátou v pátek dopoledne, kdy technologie dovolila otevřít kotel a vlít do várky speciální extrakt z bylin, se tu začalo s vařením velikonočního Zeleného piva. Nápoje, který na Starém Brně vznikl už před 14 lety jako v té době první speciál v zemi.

Od dob minulých už zelených piv, která se mohou začít čepovat na Zelený čtvrtek, přibylo, ovšem to z Brna si stále uchovává své tajemství. Složení bylin ve výluhu, který dává nápoji charakteristickou chuť, i následného likéru, jenž se do piva přidává jako poslední, dodnes znají pouze čtyři lidé. Tři jsou stále zaměstnanci Starobrna, čtvrtý – spoluvynálezce Zeleného –, vaří pivo ve svém vlastním minipivovaru. Tajemství však zachovává dál. Letos Zelený čtvrtek připadá na 29. březen.

Zelené pivo třináctka se vaří z kvalitní vody, speciálního světlého moravského ječného sladu a jakostního žateckého chmele tradičním způsobem na dva rmuty. V přesně daný okamžik se při vaření do mladinového kotle přidává speciální bylinný výluh.

„Výluh se připravuje z několika druhů bylin. Je koncentrovaný a silný, řádově to je zhruba 10 litrů na celou várku, která je letos 4700 hektolitrů, 600 hektolitrů z tohoto množství putuje stejně jako loni k sousedům na Slovensko. Doba kontaktu bylin s vroucí vodou se při přípravě výluhu pečlivě hlídá,“ uvedl manažer kvality Jiří Brňovják.

Poté, co se pivo ve varně uvaří, osm dnů kvasí a pak několik týdnů dozrává v ležáckých sklepích Starobrna při teplotě kolem jednoho stupně Celsia, čímž se chuťově zakulacuje a získává typický buket a říz. Nakonec se do něj přidává likér.
Mohli by ho prodat mnohem víc

„Zelená barva našeho piva je kombinací několika důležitých faktorů. Používáme světlý ječný slad, vyráběný pouze pro tuto příležitost. Nezbytností je samozřejmě bylinný výluh a likér. Suroviny a ingredience spolu s unikátní technologií dělají Zelené pivo tím, čím je. Na jeho vaření si dáváme záležet. Dobře víme, jak moc se na něj všichni těší. A my v pivovaru taky,“ doplnil ředitel a vrchní sládek pivovaru Starobrno Ondřej Koucký.

„Zeleného bychom mohli vyrobit i prodat mnohem více. Chceme však zachovat ono očekávání, které kolem něj vždycky je a které také způsobuje, že zmizí z píp nejdéle za dva týdny a pak si na něj zase musíme rok počkat,“ dodal ředitel výroby Milan Schramm.

Pivo je mnohonásobně účinnější antioxidant než víno

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Bety.czAutor:Pavla Horáková

Pivaři by mohli jásat. Chmelové šištice používané k vaření piva obsahují velmi účinný antioxidant ze skupiny polyfenolů. Je prý dokonce mnohonásobně účinnější než resveratrol ze slupek bobulí modrých odrůd révy vinné (a červeného vína). Jenže je tu několik ale. Ačkoli má silné antioxidační účinky, je prevencí rakoviny i stárnutí a vědci teď prokázali, že je i prevencí diabetu při konzumaci západního jídelníčku, má silné účinky estrogenní. Funguje tedy jako ženský pohlavní hormon a pro muže je tudíž nevhodný.

Zmíněnou látkou je xanthohumol, který se metabolizuje na silně estrogenní derivát 8-prenylnaringenin. Obě látky náleží mezi prenylflavonoidy ze skupiny polyfenolů – velmi účinných antioxidantů zpomalujících stárnutí, tlumících záněty a předcházejících rakovině. 8-prenylnaringenin má ale právě silné estrogenní účinky. Ve vyšších dávkách tak působí jako ženské pohlavní hormony.

Do piva se těchto chmelových polyfenolů dostává velké množství, ale právě extra chmelená piva tolik hořká v chuti jsou díky tomu vhodná spíš pro ženy a muži by se jim měli vyhýbat. Chmelové polyfenoly totiž u nich můžou vyvolávat (při vysoké konzumaci) nárůst prsů, nárůst tukové tkáně a také neplodnost.

Vědci z Oregnu ale teď zjistili, že deriváty xanthohumolu – konkrétně dihydroxanthohumol a tetrahydroxanthohumol – se nemění na estrogenní 8-prenylnaringenin, ale jsou velmi silnou prevencí diabetu 2. typu u osob, které se stravují nezdravě a přijímají příliš tučné a na sacharidy bohaté pokrmy západního jídelníčku.
P
revence diabetu?
Oba deriváty xanthohumolu totiž zvyšují citlivost tkání vůči inzulinu a zlepšují funkce hormonu leptinu, který vyvolává odbourávání tuků a tlumí hlad.

Jinými slovy podávání těchto látek by mohlo fungovat jako účinná prevence diabetu a dalších civilizačních poruch západního člověka. Pivaři by jásat neměli. Xanthohumol v pivě je mění spíš na ženy. Nadbytečný příjem u žen zvyšuje riziko rakoviny prsu.

Po 65 letech se začalo vařit opět písecké pivo !

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Písecký světAutor:Magdalena MyslivcováPísecký Hradební

Písecký Hradební pivovar obnovil starou pivovarskou tradici města. V jednom z nejmalebnějších zákoutí bývalých píseckých městských hradeb – na nejmenším píseckém náměstíčku V koutě – se na podzim nenápadně zabydlel nový soukromý pivovar s restaurací pod společnou značkou Písecký Hradební pivovar.

Jeho zakladatelé se rozhodli navázat na dávnou tradici vaření piva v našem městě, kterou v roce 1952 přerušilo nucené uzavření posledního píseckého pivovaru z moci úřední. Ačkoli zahájení provozu v symbolickém termínu 28. října 2017 neprovázela velká publicita, milovníci piva si sem rychle našli cestu. Ve varné dny totiž prosycuje Palackého sady nezaměnitelná lákavá vůně a kdo jednou nové písecké pivo ochutnal, rád se vrací.

Pivovarská restaurace čepuje prozatím tři základní druhy piv – Písecký ležák, Vídeňský ležák a Písecký Florián, a speciál zvaný PIPA (Písek India Pale Ale), které podle vlastních originálních receptů připravují sládci Ing. Jiří Bodlák a Josef Talafa. V nabídce nechybí teplá kuchyně a speciality k pivu po celý den, od 11 do 15 hod navíc také polední menu. Zájemci si mohou objednat prohlídku minipivovaru a odnést si lahvové pivo vařené v pivovaru s sebou. Brzy začne pivovar zveřejňovat konkrétní termíny vaření a prohlídek pro širokou veřejnost, a zahájí také rozvozy lahvového i sudového piva po Písku a okolí.

Podle slov zakladatelů pivovaru „…myšlenka vařit pivo v Písku se zrodila jednoho teplého letního večera v píseckém parku nad půllitrem piva při debatě o historii jeho vaření v Písku. Při následném pátrání po pramenech informací o pivovarnictví pomohla především kniha Petra Fraňka, která o této části píseckých dějin pojednává vyčerpávajícím způsobem. Přišlo nám zvláštní, že i přes významnou tradici pivovarnictví dnes v Písku žádný pivovar není. Shodli jsme se, že udržování tradic vnímáme jako něco, co nám nabízí určitou jistotu a dává nám pocit, že někam patříme, a že by tedy i Písečáci měli mít své vlastní pivo!“

Jedinečnou atmosféru místa mezi městskými hradbami a náměstíčkem V Koutě umocňuje odkaz Josefa Faschingbauera, dlouholetého předsedy správního výboru Měšťanského pivovaru v Písku, který právě V Koutě dlouhodobě působil a jehož portrét zdobí spolu s dalšími dobovými dokumenty pivovarskou restauraci. Moderní technologii minipivovaru dodala česká firma J. Hradecký, spol. s r.o. z Pacova. Varna umístěná přímo v restauraci je vybavena dvěma měděnými nádobami o kapacitě 500 až 550 litrů, spilka má k dispozici tři nerezové kvasné kádě a ležácký sklep s tanky o objemu 1000 a 500 litrů. Už dnes je jasné, že si hned první letní sezóna pivovaru vyžádá rozšíření kapacity.

● Co vás přimělo i přes důchodový věk přijmout nabídku vařit pivo v novém píseckém pivovaru?
J. Bodlák: Prošel jsem v životě různá úskalí pivovarského řemesla, od sládka přes vedoucího laboratoře až po ekonoma. Pracoval jsem v pivovarech v Č. Budějovicích, Humpolci a Protivíně. Bylo pro mě důležité, že zakladatelé pivovaru přišli se záměrem, který vypadal reálně. V minulosti jsem už potkal mnoho lidí, kteří chtěli zřídit minipivovar, ale stavěli jen vzdušné zámky. Tady už bylo všechno v chodu, a tak jsem se rozhodl, že si to řemeslo na stará kolena trošku zopakuji. Jsem zaměřený spíš na klasiku ležáků, a protože pro experimentování jsme dřív neměli prostor ani možnosti, tak jsem pro náš pivovar vytvořil vlastní recept Píseckého ležáku.

● Čím jsou vaše piva charakteristická?
J. Talafa: Základem naší nabídky je světlý Písecký ležák 11° podle receptu pana Bodláka. Vyznačuje se plnou chutí s dobrým řízem, hustou pěnou, chmelovou vůní a výraznou hořkostí. Vídeňský ležák 11° je tmavší díky sladu vídeňského typu, který mu propůjčuje unikátní jantarovou barvu, sladší plnou chuť a sladovou vůni. Písecký Florián je třikrát chmelený žateckým chmelem Premiant, jenž mu dává nezaměnitelné chmelové aroma. Já se specializuji na vaření „nových typů“ svrchně kvašených piv a připravil jsem recept pro Písecký India Pale Ale 12° ve stylu anglického piva, které se výrazně liší od českého především chmelením. Chystáme i další speciály, například Písecký Bitter 13°. I ve vaření piva hrají roli módní trendy, které se poměrně rychle mění. Ale u nás stejně zatím převažuje ležák.

● Z jakých surovin vaříte?
J. Bodlák: Využíváme vodu z vodovodního řadu, která je relativně měkká a mírně kyselá, což odpovídá našim potřebám. Slady, převážně ječné, nakupujeme z české produkce. Jen některé speciální slady pocházejí z Německa. Chmely odebíráme také převážně z tuzemska. Jsou to především odrůdy Žatecký poloraný červeňák a Sládek, na naše speciály jsme použili anglické chmely. Kvasnice si vozíme z protivínského pivovaru. Během vaření se nás hosté často vyptávají a žádná osvěta není marná. Vyrobit dobré pivo chce svůj čas, například Písecký ležák potřebuje pět týdnů, než ho můžete dostat na stůl. Varný postup je sice nejdůležitější, ale je to jen krátká epizoda v životě piva.

● Čím je vaření v minipivovaru specifické?
J. Bodlák: Každou várku musíme vařit zvlášť a trvá to celý den, uvaříme 500 litrů, tedy 1000 piv. Ráno začínáme našrotováním sladu a várka trvá 11 až 12 hodin, podle druhu piva odpovídá i počet rmutů. Po vaření má mladina kolem 95 stupňů a musíme ji zchladit, k čemuž slouží zásobník ledové vody a chladič. Zchlazená mladina se pak v kádích zakvašuje a později putuje do ležáckých tanků. Díky kvalitní technologii dokážeme po celou dobu přesně regulovat teplotu, a to je důležité z hlediska nežádoucího množení bakterií. Dříve se v lednu a únoru ledoval led z řeky a muselo se ho uložit obrovské množství. Když jsem v roce 1980 nastoupil do pivovaru v Humpolci, s ledováním tam právě končili. Každou zimu museli navozit 1100 valníků ledu, který do září roztál. Proto během švestkové sezóny už bývalo pivo všelijaké. Dnes díky moderní technologii podobné problémy neřešíme, a navíc by za dnešního nestálého a teplejšího klimatu bylo vaření piva bez umělého chlazení téměř nemožné.

● Jak si Písečáci zvykají na nové pivo?
Pracovnice restaurace Veronika Veisová (na fotografii na titulní straně): Máme otevřeno od října a zatím jsem neslyšela jedinou negativní reakci. Hosté si pivo chválí a díky péči našich sládků jim chutná. Nejoblíbenější je Písecký ležák, ženy upřednostňují sladší chuť Vídeňského ležáku a mladší generace ráda ochutnává náš speciál.

● Co vás na práci sládka nejvíc baví?
J. Talafa: Líbí se mi výsledek té práce. Když pak člověk přijde do hospody a vidí, že lidem pivo chutná, je to pěkný pocit.
J. Bodlák: Pro mě už je to tak trochu stará vesta, ale stejně je to krásná voňavá práce. Když jste u toho a vidíte, jak pivo vzniká, máte z toho radost. Jako čtenář Karla Maye, zvláště pak Vinnetoua, musím říct, že ve druhém díle vydání z roku 1966 je tento citát: „Vinnetou se napil piva, údajně plzeňského, zálibně mlaskl a prohlásil: „Manitou bledých tváří naučil své děti mnoha dovednostem a umění vařit dobré pivo není na posledním místě.“

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.04.2018 21:506.160/6.160