Novinky a zajímavosti ze světa piva

Restaurace Pivovar Hotel Na Rychtě se nachází přímo v centru města Ústí nad Labem, v blízkosti železničního nádraží, dvou kostelů a nákupního centra.
Interiér restaurace má krásnou atmosféru tradiční pivnice, kterou umocňují dobové fotografie z prostředí hostinců zde dříve sídlících.

Kromě restaurace se může návštěvník objednat na exkurzy do pivovaru nebo ubytovat ve zdejším hotelu.

Mazel, Vojtěch, Ústecká Višeň, Adventní Ústečan. Nepasterizovaná a nefiltrovaná místní piva, která se stáčí z pivní varny, dominanty restaurace.
Já jsem se mazlil především s Mazlem. Tento úžasný světlý ležák má vyšší plnou chuť s delším dozráváním hořkosti. Už dlouho jsem si takto nepochutnal. Klobouk dolů před panem sládkem, ale i ostatními lidmi v pivovaře i restauraci. Za mě jednoznačně JEDNIČKA S HVĚZDIČKOU. Už chválím, kudy chodím a budu chválit i nadále.
Pochutnala si však i moje ženuška. Ústecká Višeň byla přesně to, na co měla chuť.

Kdo umí, ten umí. O tom žádná. Určitě se Na Rychtě při další návštěvě města zastavím.
Více informací lze najít zde: https://www.pivovarnarychte.cz/

Program pivních speciálů Volba sládků Plzeňského Prazdroje vstupuje do desátého roku své existence spoluprací s jedním z nejoblíbenějších českých minipivovarů. Výsledkem spojení se Sibeerií je Cryonaut, pivo stylu Cold IPA se speciálními cryo chmely. Cryonaut bude celý leden na čepu ve více než tisícovce hospod a restaurací po celém Česku a Slovensku.

Plzeňský Prazdroj dlouhodobě spolupracuje s minipivovary, které si zakládají na vysoké kvalitě piva a nadšení pro pivovarské řemeslo. Od roku 2015 s nimi v rámci svého programu Volba sládků uvařil již třináct piv nejrůznějších stylů a na letošní leden si připravil čtrnácté pivo, tentokrát ve spolupráci s minipivovarem Sibeeria.

„Na mrazivý leden jsme se rozhodli zařadit do programu Volba sládků pivo stylu Cold IPA, jednoho z nejnovějších pivních stylů vůbec. Piva Sibeeria jsou velice oblíbená pivovarskými odborníky i pivními nadšenci, přístup kolegů z tohoto minipivovaru ke stylu Cold IPA nedávno ocenila i respektovaná organizace Hop Growers of America,“ říká manažer Volby sládků Tomáš Drahoňovský.

Výsledkem spolupráce je světlá, spodně kvašená Cold IPA s názvem Cryonaut o stupňovitosti 12,3 a objemu alkoholu 5,5 %. „Při výrobě piv Cold IPA se využívá spodního kvašení za nižších teplot, než je obvyklé u ostatních IPA. Proto označení Cold. Navíc jsme pro chmelení zvolili vymražované chmely Cryo Idaho a Cryo Pop,“ vysvětluje název piva Cryonaut sládek Plzeňského Prazdroje Tomáš Pokorný.

Vařilo se společně nejen v Prazdroji, ale i v pivovaru Sibeeria v pražských Vysočanech. Sládci obou pivovarů dohlíželi na to, aby nabídli milovníkům piva jedinečný zážitek.

„Cryonaut je osvěžující pivo vařené z ječného plzeňského sladu a pro tento typ piva typického přídavku rýžových vloček. Použité chmely, americké Cryo Pop, Cryo Idaho, Sabro a novozelandské Moteuka a Taiheke, mu dávají vyšší hořkost - 40 jednotek IBU a výrazné chmelové aroma s jemným dozvukem tropického ovoce, citrusů a bylin. Hlavní doménou tohoto piva je skvělá pitelnost, takže ho jistě ocení nejen příznivci nových pivní stylů,
ale i tradiční čeští pivaři,“ hodnotí společné pivo sládek pivovaru Sibeeria Jiří Bauer.

Pivo Cryonaut veřejnosti představili zástupci obou pivovarů společně s prvním značkovým pivním barem Sibeeria v centru Prahy, který dostal název Sibeeria Tap Room.

„První ohlasy a zájem příznivců našeho piva potvrzují, že se spolupráce s Plzeňským Prazdrojem vydařila a jsme rádi, že můžeme pokřtít naši novou restauraci právě Cryonautem,“ říká jeden z majitelů pivovaru Sibeeria Ruslan Shishimtsev a dodává, „Věříme, že se Sibeeria Tap Room brzy stane vyhledávaným místem pro všechny fanoušky pestrých pivních chutí.“ Všechny důležité informace o nové restauraci naleznou zájemci na stránkách www.sibeeria.cz v sekci Tap Room.

Lednový speciál Cyronaut si pivní fanoušci mohou vychutnat ve více než 900 hospodách
a restauracích po celé České republice a ve více než 200 podnicích na Slovensku. Konkrétní podniky lze snadno najít na webu volbasladku.cz a volbasladkov.sk.

Čepované pivo se v části hradeckých hospod za poslední dobu zdražilo již několikrát. Část Hradečáků přestává do restaurací chodit úplně, další omezují návštěvy i počet vypitých nápojů. Navíc se očekává další zvyšování cen.

Současné zdražení čepovaného piva je zaviněno zvýšením DPH z 10 na 21 procent. Někteří hospodští v Hradci Králové jsou svědky úbytku hostů a změn jejich chování. Někdejší štamgasti kvůli cenám omezují návštěvy hospod.

„Lidi na to přestávají mít peníze. Štamgasti nebudou chodit denně, ale třeba jednou za tři dny. Na obědy chodí také méně lidí, zdražuje i nealko. Spěje to k tomu, že se klasické hospody změní v restaurace s drahým jídlem a pitím,“ přemítá hospodský v restauraci Morava v Malšovicích Petr Janeček. Dvanáctka tam zdražila o pět korun na 53 korun a Plzeň o šest korun na 62 korun. Nahoru šly i ceny jedenáctky a desítky. Podle zkušeného vrchního bude růst pokračovat.

„U nás to je již poněkolikáté a zdražovat se bude dál, protože nahoru jdou energie. Musíme si uvědomit, že ceny bude zvyšovat i pivovar. Teď jde ‚jenom‘ o daň, majiteli nic nezůstává, pivo ho stojí pořád stejně. Jídelní a nápojový lístek jsme tiskli na dva nebo tři roky, teď je to několikrát ročně,“ konstatuje Janeček.

S dalším zvyšováním cen počítají i někteří jeho hosté. Stejně jako se změnou přístupu k návštěvám oblíbené restaurace.

Pivovar Budějovický Budvar uvařil loni rekordních 1,865 milionu hektolitrů piva, meziročně o 4,3 procenta víc. Za loňský rok čeká rekordní tržby přes tři miliardy korun. Letos za 60 milionů Kč rozšíří kapacitu varny, aby mohl výstav postupně zvýšit na 2,1 milionu hektolitrů. V roce 2026 chce začít modernizovat návštěvnické centrum i areál za stovky milionů. ČTK to řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák. Pivovar koncem loňského roku zdražil od pěti do osmi procent, letos ceny zvyšovat nechce.

"Tržby budou rekordní, přes tři miliardy. Máme zajímavý vývoj v objemech. Dosáhli jsme 1,865 prodaných hektolitrů, vyrostli jsme o 77.000 hektolitrů. To je skvělý výsledek. Těší mě, že se nám podařilo vyrůst jak na domácím trhu o necelá čtyři procenta, tak v exportním, téměř o pět procent. Vzhledem ke zdražování se dá očekávat, že tržby rostly ještě rychleji než objemy. Zisk také povyroste, ale protože byly rekordní náklady, neočekávám ho rekordní," řekl ředitel. Čistý zisk by se mohl vrátit k číslům z let 2021 a 2020, kdy přesáhl 300 milionů. Předloni byl 200 milionů.

Letos by měly tržby stoupnout o několik procent. Loni odvedl Budvar do státního rozpočtu 250 milionů korun, letos s tímto odvodem vláda nepočítá, vyplývá ze státního rozpočtu.

V exportu se národnímu podniku povedlo nahradit ztrátu ruského trhu, kam po začátku války na Ukrajině přestal vyvážet. Prodej rostl loni na všech významných trzích. K hlavním patří Německo, Anglie, Slovensko či Polsko. Budvar loni vyvezl přes 70 procent produkce. Roste prodej piva v plechovkách, proti tomu odbyt točeného stagnuje. "Plech to ale víc než vyrovnává," řekl ředitel.

Letos Budvar za 60 milionů rozšíří kapacitu varny, na konci roku by měla být kolem 2,1 milionu hektolitrů. Zkrátí tak technologické přestávky mezi várkami piva. Budvar také letos za desítky milionů vybuduje solární elektrárnu s výkonem dvou megawatt - peak (MWp). Začne stavět v druhé polovině roku. Letos také zmodernizuje IT systém.

Investice za stovky milionů bude do centra národního pivovarnictví, na něž vypsal architektonickou soutěž. V areálu vznikne návštěvnické centrum Sladovna, stezka nad pivovarem, vyhlídka i parkovací dům. Stavět chce v letech 2026 a 2027, otevřít v roce 2028, kdy budou Budějovice Evropským hlavním městem kultury. Z dnešních 60.000 se chce dostat na 200.000 návštěvníků ročně. Letos v létě představí první návrhy, jak areál promění.

"Pracovně tomu říkáme pivovar otevřený a zelený. Chceme do klasického pivovarského areálu přivést zeleň, zadržování vody, snižovat teplotu celé té betonové masy. Pivovar významně zazelenit. Měl by to být malý městský park v centru průmyslového areálu. Jde nám o to, jak pustit návštěvníky až k varně, aniž bychom jakkoli narušovali provoz a rozvoj pivovaru," řekl ředitel.

Pivo zdražil Budvar loni dvakrát. Nejdřív na začátku roku, pak znovu na konci, kdy čepované podražilo o korunu, balené pivo o korunu až dvě. "Naše zdražení o korunu je nejmenší problém, protože (nově vyšší) daň udělá na pivu za (cenu) 50 korun pět korun," řekl ředitel. Dodal, že Budvar zdražil méně, než o kolik mu vzrostly náklady. Za poslední dva roky stouply o 22 procent, za stejnou dobu zdražil o 16 procent.

V roce 2022 měl Budvar tržby z prodeje výrobků a služeb 3,03 miliardy korun a zisk po zdanění 200,8 milionu. Vyplývá to z výroční zprávy. Výstav byl předloni 1,788 milionu hektolitrů, pivovar vyvezl 1,27 milionu hektolitrů, 71,5 procenta produkce. Vyváží do více než 70 zemí. Budvar má asi 670 zaměstnanců. Mzdy vzrostly mimořádně od 1. listopadu v průměru o šest procent. Znovu by měly stoupnout letos od dubna. Průměrnou výši mezd podnik neuvedl.

Pro milovníky dobrého jídla přichystal Přátelský pivovar v Malešově netradiční kulinářskou akci. Zatímco zima se nese v duchu venkovských zabíjaček, v pivovaře zavládne o víkendu 13. a 14. ledna chuť exotiky. Své kuchařské umění tam předvede Radek Příhonský.

Hosté se budou moci ponořit do chutí mexické kuchyně. Nebude se jednat o žádný Tex-Mex, ale o autentické menu, které je typické pro street foods v mexických městech.

Špičkový šéfkuchař Radek Příhonský, osobní kuchař Karla Schwarzenberga a reprezentant české gastronomie ve světě nedávno vydal spolu s Lenny Trčkovou svoji knihu Pankáč z pětihvězdy, kde hovoří o kouzlu streetfoodu. To nejlepší z mexické kuchyně totiž již čtvrtým rokem podává ze svého TacoTrucku, kterým objíždí celou republiku.

Oblíbený lihovar a pivovar Blatná uvádí na trh delikátní fernet a novou řadu prémiových ovocných pálenek s jemným charakterem a výraznou vůní a chutí ovoce. Celá kolekce nese jméno Šitner po svém tvůrci, mistru destilatérovi a spolumajiteli jihočeského lihovaru Václavu Šitnerovi.

Rodina pálenek z Blatné se rozrůstá o nové členy. Řada Šitner zahrnuje šest druhů ovocných destilátů – slivovici, hruškovici, meruňkovici, jablkovici, višňovici a třešňovici – a také fernet. Všechny ovocné pálenky mají obsah alkoholu 45 %.

„Záměrně jsme u nové řady zvolili tento obsah alkoholu, protože vycházíme z našich průzkumů v gastronomii, které ukázaly, že právě taková kompozice dá nejvíce vyniknout ovocnému charakteru destilátu a to lidem chutná,“ uvedl Václav Šitner.

Pro pálenky značky Šitner je použito výhradně domácí ovoce od pěstitelů z jižních Čech, pouze meruňky se do Blatné vozí z Moravy. „Podhůří Šumavy je specifické, protože díky nadmořské výšce se zde tolik neprojevuje virové onemocnění šarka. Zejména švestky a hrušky z jižních Čech proto patří mezi vůbec nejkvalitnější,“ dodává Václav Šitner.

Základ kvalitní pálenky vzniká již při přípravě ovocného kvasu. Ten musí být vyroben jedině ze zralého ovoce bez hnilob či plísní. Teprve dobře vyzrálý kvas lze použít na destilaci. Pálenky Šitner se vyrábějí trojnásobnou destilací, jejímž výsledkem je velmi jemný destilát, který si však zachovává ovocný charakter v chuti i vůni.

Třešňovice získala na prestižní soutěži Pálenka roku 2023 krásnou stříbrnou medaili. Tato soutěž je významnou událostí zaštiťující ty nejlepší destiláty a pálenky. Přináší do popředí ty nejlepší nápoje a jejich úspěch zde je zárukou vysoké kvality a mimořádné chuti.

Zvýšená daň z přidané hodnoty i rostoucí mzdové a provozní náklady jsou důvodem, proč hospody a restaurace od ledna zvedly ceny točeného plzeňského piva. Některé podniky v Olomouckém kraji už zdražily, jiné se připravují. Cena za půl litru plzně se liší i o více než dvacet korun. Kolik nyní zaplatíte za točenou v Olomouci, Prostějově, Přerově či Jeseníku?

Olomoučané si rádi zajdou na orosenou Plzeň do Pilsner Urquell Original Restaurantu Drápal v Havlíčkově ulici v centru Olomouce. Až do konce loňského roku tam hosté za půllitr plzeňského platili 63 korun a od ledna se na tom nic nezměnilo.

„Navýšení cen kvůli nárůstu daně z přidané hodnoty jsme zatím neřešili. Za stejné ceny pořád máme také obědy a večeře, nové ceníky budeme sestavovat zřejmě až koncem ledna,“ sdělil majitel podniku František Lorenc.

Vyšší ceny od Nového roku už mají například v Baru Plzeň v Krasické ulici na okraji Prostějova.

Několik korun za půllitr piva si od nového roku musí připlatit hosté ve většině restaurací v Plzni i blízkém okolí. Majitelé podniků museli do ceníků promítnout zvýšení DPH na čepované pivo.

Čepovaná dvanáctka Plzeňského Prazdroje za 68 korun, desítka Gambrinus za 51 korun. S takovými cenami přivítali své zákazníky po Novém roce v plzeňské restauraci Wallis nedaleko centra města. Důvodem zdražení piva tady byla, stejně jako ve většině dalších provozů, změna sazby DPH. Do konce minulého roku spadalo čepované pivo do desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty, nyní je to nově 21 procent.

Areál Budějovického Budvaru potřebuje nový masterplan, chce upravovat už existující budovy a nové stavět. Z čistě technologického prostředí se má stát centrum národního pivovarnictví. Přibýt proto má návštěvnické centrum či atrakce v podobě skywalku, vedení pivovaru by na své budovy také rádo dostalo zelené střechy. Jak areál ideálně rozvíjet by se rádo poradilo s více architektonickými týmy. Budoucí řešení se proto rozhodlo hledat cestou soutěžního workshopu, přihlásit se do něj dá do 29. 1. 2024.

Vizí nového areálu je pronávštěvnický rozvoj směrovaný unikátním environmentálním řešením s cílem vzniku výjimečné symbiózy veřejně prospěšného prostoru/parku při zachování rentabilního komerčního provozu návštěvnického centra a efektivní výroby pivovaru. Budějovický Budvar hledá nejen kvalitní návrh, ale celý projekční tým architektů, s kterým bude dlouhodobě na realizaci spolupracovat.

Předmětem soutěžního workshopu (autorizováno ČKA) je návrh kvalitního architektonicko-urbanisticko-krajinářského masterplanu rozvoje areálu pivovaru, který se stane podkladem pro postupnou revitalizaci dnes čistě technologického provozu na centrum národního pivovarnictví včetně kompletních projektových dokumentací nových staveb. Návrh řešení by se měl především zaměřit na úpravy několika stávajících objektů a stavbu objektů nových, řešení navazujících prostranství s návrhem nové návštěvnické koncepce. Záměrem Zadavatele jsou v souvislosti s výše uvedeným následující tematická plnění: Stavba skywalku se zelení včetně zastřešení pivovarské zahrady, Návštěvnické centrum “Sladovna”, Zelená střecha budovy lahvovny, zelené fasády, veřejná prostranství, Vyhlídka, Parkovací dům, Budova občerstvení a místo setkávání “Refresh & meeting point”.

Zadavatel se rozhodl jít formou soutěžního workshopu s ohledem na možnost dialogu s více aktéry během procesu zpracovávání a možnost směřování jejich práce. Průběh soutěžního workshopu je rozdělen do tří jednání, kterých se bude účastnit 5-7 účastníků vybraných na základě předložených žádostí o účast a portfolií prací. Žádost o účast může podat ten, kdo splní požadavky dle soutěžních podmínek, a termín podání je do 29. 1. 2024. Další termíny konání všech tří soutěžních workshopů jsou uvedeny v soutěžních podmínkách. Každý vybraný účastník dostane za účast v soutěžním workshopu po splnění závazných požadavků skicovné 500 000,-. Během workshopu budou také paralelně probíhat samostatná jednání o parametrech smlouvy o dílo, tak aby na konci soutěžního workshopu měl Zadavatel a účastník vykomunikované základní znění.

Porota je sestavená z odborníků architektů, urbanistů, krajinářů ve složení: prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Hon. FAIA, Ing. arch. MgA. Osamu Okamura, Ing. Vladimír Sitta, doc. MgA. Ondřej Císler, Ph.D., Ing. arch. Ludvík Grym. Za pivovar Budějovický Budvar v porotě zasednou Mgr. Petr Dvořák - ředitel podniku, Ing. Petr Konopásek - 1. zástupce ředitele podniku, ředitel pro finance a administrativu, Ing. et Ing. Adam Brož, Ph.D., MBA, LL.M. - 2. zástupce ředitele podniku, sládek, Mgr. Petr Milota - projektový manažer, Ing. Pavel Pánek - 3. zástupce ředitele podniku, provozní ředitel. Součástí procesu budou také přizvaní odborníci z více pivovarských provozů.

Pivovar v Jindřichově Hradci desítky let chátrá. O jeho opravě se dlouho jen mluví a kvůli nedostatku financí byla nejistá. Záchrana národní kulturní památky nyní dostává reálnou formu. Město totiž získalo dvě dotace, které celkem pokryjí přes polovinu nákladů. Stavební práce začnou za pár měsíců.

Pro Jindřichův Hradec představuje plánovaná rekonstrukce areálu, kde vznikne multikulturní centrum a pivovar s restaurací, jednu z největších investic novodobé historie města. Celkem si podle odhadů vyžádá 450 milionů korun.

„Získali jsme dotaci ze státního fondu podpory investic ve výši 165 milionů korun a od ministerstva průmyslu a obchodu 80 milionů. Budeme dále zjišťovat, jestli by byla možnost spolufinancování od jiných subjektů,“ sdělil starosta města Michal Kozár (ANO).

V současnosti je hotový projekt od brněnského studia Archa 66 a vydané stavební povolení. Vyhlášením veřejné zakázky pod názvem Nová epocha pivovaru Pánů zlaté růže budou radní hledat vhodného zhotovitele rekonstrukce.

„Předmětem zakázky jsou stavební práce, dodávky a služby spočívající v adaptaci sladovní části pivovaru na multifunkční centrum a v obnově a stavebních úpravách samotného pivovaru,“ přiblížil Kozár.

Do pivovaru se tak patrně vrátí technologie pro výrobu piva, sklady, produkční linky i prodejna. K tomu však při dnešních podmínkách stačí desetina rozlohy budovy a ani kombinace s navazující restaurací s předzahrádkou nepokryje významnou část objektu. V budově tak zbude dost místa pro vzdělávací akce a společenská setkávání, které v budoucnu nabídne využití pro divadlo nebo knihovnu.

Kastelán jindřichohradeckého zámku a zastupitel Jan Mikeš (STAN) dříve upozornil, že je důležité promyslet náplň všech budov v sousedství, aby si navzájem nekonkurovaly a naopak se doplňovaly.

„Úspěšná města se vyznačují tím, že dokáží postavit kvalitní architekturu. Jindřichův Hradec je v tomto bodě bohužel pozadu. Snad to právě rekonstrukce pivovaru dokáže změnit. Sama architektura se totiž může stát výborným lákadlem pro turisty,“ konstatoval Mikeš.

V pivovaru před zavřením vařili rum
První stavební práce na Balbínově náměstí mají podle plánů začít do konce dubna. Celá konstrukce se i kvůli podmínkám státních dotací musí stihnout do konce roku 2025.

„Byl bych také rád, kdyby se areál propojil se zámkem. V zadní části nyní parkují auta. Kdyby se nám je podařilo dostat třeba do dvora, mohla by tam vzniknout otevřená pěší zóna, po které by se návštěvníci dostali jak k pivovaru, tak na zámek,“ vyjádřil se před časem starosta Kozár.

Tomu by měl pomoci i odkoupený takzvaný Smetanův dům s číslem popisným 199. Jedná se o nemovitou kulturní památku, která je svou historií spjatá s hudebním skladatelem Bedřichem Smetanou. Stejně jako přilehlý pivovar je v bídném stavu. Rekonstruovat by se tak měl současně s areálem pivovaru.

Pivovarníci vařili v Jindřichově Hradci pivo do roku 1966, kdy objekt převzal národní podnik Fruta a vyráběl v něm do devadesátých let dvacátého století rum. Od té doby začaly opuštěné budovy chátrat. Další poškození způsobil požár v roce 2011, který zasáhl západní polovinu areálu. Město pivovar odkoupilo o pět let později.