Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivovar Samson se chystá na budějovické předvánoční trhy

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Pivovar SamsonAutor:Pavel OrálekSamson

Pivovar Samson a jeho vlastník, společnost AB InBev, se zapojí do tradičních předvánočních trhů v Českých Budějovicích. Na náměstí Přemysla Otakara II. v centru města se tak kromě tradičního Samsona v podobě kašny objeví i druhý Samson, který bude čepovat českobudějovické pivo.

„Jsme rádi, že jsme partnerem letošního Českobudějovického Adventu, který má stejně jako náš pivovar dlouhodobou tradici,” říká ředitel pivovaru Samson Daniel Dřevikovský. „Vánoční svátky se bez piva neobejdou, v Českých Budějovicích obzvlášť,” doplňuje Dřevikovský s tím, že na stánku Samsonu nebude kromě tradičních piv chybět ani nefiltrovaný ležák.

„Samson do centra Českých Budějovic jednoznačně patří. Kašna je jedním ze symbolů jihočeské metropole, nyní jí bude dělat společnost Samson tekutý. Do budoucna bychom se rádi prezentovali ve více restauracích v centru Českých Budějovic, vždyť náš pivovar je nestarším ve městě se světově proslulou pivní tradicí,” dodává Dřevikovský.

Českobudějovický Advent se bude konat od 1. prosince 2017 do 6. ledna 2018. Zajímavostí je, že kolem kamenného Samsona se díky kluzišti budou prohánět bruslaři. „Nejenom pro sportovce nabízíme i dnes už legendární nealko Pito,” sděluje ředitel pivovaru Samson Dřevikovský.

Pivovar Samson, a.s., České Budějovice patří do portfolia společnosti AB InBev, která je největším světovým pivním koncernem. Mezi jeho další značky patří například Stella Artois, Corona či Foster´s. Česká republika jako pivní velmoc si v jeho portfoliu získává čím dál důležitější postavení, čemuž napomáhá investování do jejích tradičních značek, jako je právě Samson.

Bednáři Plzeňského Prazdroje chtějí na seznam UNESCO

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Technický týdeníkPrazdroj

Osmičlenná parta pivovarských bednářů z Plzeňského Prazdroje, která je poslední pokračovatelkou tohoto slavného řemesla spadajícího pod některý z pivovarů, usiluje o zapsání na prestižní seznam nehmotného dědictví organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu UNESCO. První krok na cestě do prestižního společenství má již Plzeňský Prazdroj zdárně za sebou: Jeho bednáři byli zapsáni do krajského seznamu kulturního a historického dědictví. Nyní již usilují o zápis do seznamu celonárodního. „Seznam UNESCO je pak tou nejvyšší metou, které bychom rádi dosáhli,“ uvedl vedoucí úseku historických řemesel Plzeňského Prazdroje Petr Tůma. Jak se do elitní společnosti dostat, k tomu pomohou plzeňským bednářům cenné zkušenosti jejich kolegů z Francie. V Plzni jsou nyní na výměnné stáži bednářští učni nejstarší učňovské školy tovaryšského společenství Compagnons du Devoir. Její tradice sahá až do středověku a díky své dlouhé historii figuruje v seznamu UNESCO. Odborníci z Plzeňského Prazdroje počítají s tím, že s vedením tovaryšské školy, s níž dlouhodobě spolupracují, budou v příštích měsících další kroky na cestě do prestižního společenství konzultovat. V Plzeňském Prazdroji je nyní na stáži šest bednářských učňů z Francie a spolu s nimi jeden učitel. „Přijeli se k nám naučit, jak se vyrábějí pivní sudy. Sami ve své rodné zemi vyrábějí sudy na víno, a byť princip práce zůstává shodný, přeci jsou v obou postupech rozdíly. Oni více používají stroje, naši bednáři pracují ručně. Učni jsou v 1. ročníku, mají však naprosto odlišný systém vzdělávání, než je u nás. Jedná se především o poměr teorie a praxe ve výuce, studenti jsou vždy dva týdny ve škole a poté mají šest týdnů praxe ve svých mateřských firmách, které si je od prvního ročníku vychovávají,“ dodal Petr Tůma. Plzeňští bednáři jsou pokračovateli slavné bednářské tradice. V dobách největšího rozkvětu jich na začátku minulého století pracovalo v Plzeňském Prazdroji zhruba 150. Tradici tohoto řemesla drží Plzeňský Prazdroj jako jediný pivovar na světě. Bednáři v Plzni vyrábějí malé pivní sudy o objemech od 17 do 25 litrů pro různé slavnostní příležitosti, zároveň se starají o ležácké sudy a dubové kádě, ve kterých v plzeňských sklepích kvasí a zraje pivo. Díky jejich práci mají dnešní sládci stále k dispozici srovnání s historickými vzorky piva. Chuť piva Pilsner Urquell se proto nijak nemění. Každoročně plzeňští bednáři vyrobí a vysmolí dva nové ležácké sudy o objemu 40 hl, které se přesunou do ležáckých sklepů. „Zároveň dvakrát v roce smolíme nejméně 26 sudů ze sklepa, přesné číslo záleží na požadavcích pivovaru,“ doplnil mistr bednář Josef Hrůza. Ležáckých sudů má stále pivovar kolem stovky. Kádí je ve sklepích také kolem stovky. Ty se nesmolí, ale opravují a udržují. Plzeňské sudy se vyrábějí z pomalu rostoucího českého dubu z křivoklátských lesů. /sed/

Tisíce lahví plných piva za hodinu

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Plzeňský deníkAutor:Pavel KorelusPrazdroj

Seriál Plzeňský dějepis se dnes vrací do roku 1967.
V provozu Plzeňského Prazdroje měli před Vánoci 1967 napilno, ale dostali nového pomocníka, díky kterému mohli předsváteční trh zásobovat lépe. Před 50 lety pivovar spustil první stáčecí kolonu nové lahvovny, nejmodernější v celé republice, a deníku Pravda to neuniklo.

Šlo o nejnáročnější investicí první etapy modernizace Plzeňských pivovarů. „Technologické zařízení lahvovny bylo dovezeno od belgické firmy Baele a doplněno francouzskou firmou Baele-Gangloff. V celé nové lahvovně, v níž se včera zkušebně 'rozjela' první část, bude možno po zakončení druhé linky stáčet 48 000 půllitrových lahví plzeňského piva za hodinu,“ psalo se v článku s titulkem Prazdroj na vyšší obrátky.

Nová lahvovna postupně nahradila starou, ze které se měla během druhé etapy modernizace stát stáčírna sudového piva. Druhá etapa měla skončit na sklonku roku 1971. „Veškerý provoz stometrové linky je téměř plně automatizován a celý výrobní proces od automatického vyjímání lahví z beden, po myčku, plničku, pasteur, etiketovací stroje až po samočinné ukládání lahví do kartónů a jejich paletizaci trvá necelou hodinu,“ popisoval deník.

Nabídku piv i letos zpestří čtrnáctistupňový Zubr Maxxim

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Pivovar ZubrAutor:Jana DobrovskáZubr

Poslední z řady letošních speciálů pivovaru Zubr se opět po roce vrací do nabídky. Je jím čtrnáctistupňový Zubr Maxxim, sváteční speciál, který je vyráběn v nefiltrované i filtrované variantě. V letošním roce se ho uvařilo 1.400 hektolitrů.

Zubr Maxxim je dlouhodobě nejoblíbenějším speciálem z produkce pivovaru Zubr. „Zubr Maxxim již neodmyslitelně patří k období adventu a vánočních svátků a ani letos tomu není jinak. Distribuce do hospod a restaurací začala v tomto týdnu, během nejbližších dní se objeví i v maloobchodní síti v balení multipack,“ říká Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr.

Atraktivita piva Zubr Maxxim je dána především jeho harmonickou plnou chutí s vyšší hořkostí a příjemným chmelovým aroma. Celkový charakter tohoto speciálního piva je dokreslen sytější jantarovo-medovou barvou a hustou, sametovou pěnou. „Jelikož se jedná o čtrnáctistupňové pivo, je obsah alkoholu 6,5 procent oproti běžným pivům značně vyšší. Právě i tento fakt přispívá k popularitě tohoto speciálu v chladnějším, zimním období,“ popisuje pivo Nataša Rousková, sládková pivovaru Zubr.

V čepované podobě je možné si Maxxim vychutnat ve filtrované nebo nefiltrované variantě, a to zejména v provozovnách na střední Moravě. Sváteční multipack s osmi lahvemi, který může posloužit i jako dárkové balení, je možné zakoupit v pivovarské prodejně v Přerově i v dalších vybraných maloobchodních prodejnách.

Pivovar ZUBR, a.s., tradiční český výrobce působící především na Moravě, je společně s pivovary Holba a Litovel součástí pivovarské skupiny PMS. Pivovar je držitelem ocenění Klasa A a Regionální potravina a známky CHZO "České pivo". Nejprodávanějším pivem z produkce je 11° ležák Zubr Grand, který je vítězem v degustačních soutěžích Zlatý pohár Pivex – PIVO 2017 v kategorii ležáků a České pivo 2017 v kategorii jedenáctistupňových piv. První místo v soutěži České pivo 2017 si odnesl také Zubr Premium, a to v královské kategorii světlých ležáků. Navázal tak na vítězství z roku 2015 v téže soutěži a na absolutní vítězství v degustační soutěži Zlatý pohár Pivex – PIVO 2016. Na letošním jubilejním ročníku soutěže PIVEX 2017 byl pivovar Zubr zvolen pivovarem čtvrtstoletí. Novinkou ve stálém sortimentu je 12° ležák Zubr Gradus.

Budvar není stavěný na to, aby chrlil hektolitry levného piva

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Česká poziceAutor:Miroslav PetrBudvar

Budějovický Budvar, čtvrtý největší výrobce piva v Česku, má od letošního května nového šéfa. Ve výběrovém řízení zvítězil 41letý marketingový odborník Petr Dvořák. „Doma prosadit více značku Budweiser, posílit v exportu a systematicky přistupovat v péči o zaměstnance,“ shrnuje své priority v prvním rozhovoru od nástupu do funkce.

Petr Dvořák, od letošního května nový šéf Budvaru, v rozhovoru mimo jiné říká: „Mám tři hlavní cíle. Jeden je hrát sebevědomější roli dvojky v prémiové kategorii na domácím trhu. Tam je velký prostor pro Budvar. Druhá věc je rozšíření na světových trzích a zvýšení povědomosti o českém ležáku jako skvělém pivu pro spotřebitele kdekoliv na světě. A třetí cíl jsou lidé, konkrétně systematický přístup v péči o zaměstnance a komunikace s nimi. Každá úspěšná firma se týká hlavně lidí. Chtěl bych, aby se Budvar stal jedním z nejžádanějších zaměstnavatelů v republice.“

LIDOVÉ NOVINY: Co vás po příchodu do Budvaru nejvíc překvapilo?
DVOŘÁK: Začnu tím, co mne nepřekvapilo a co jsem čekal: Budvar byl především veden k výrobě a hodně na ni orientován, a to na skutečně kvalitní výrobu. Lpí na tradici a na přesvědčení, že tradice se nedá ničím ošidit. To jsem čekal a také jsem to tady i našel. Včetně toho, že lpíme na zpracování výhradně celých hlávek chmele a na značce žateckého červeňáku. To jinde nevidíte. Říkám, že Budvar je už tak nastavený, že ani nemůže dělat levné pivo.

LIDOVÉ NOVINY: A co jste nečekal?
DVOŘÁK: Že Budvar neměl nastavený mezinárodní marketing. Jsme velký exportér, skoro milionem hektolitrů loňského vývozu v podstatě druhý největší v Česku, a to přitom prakticky v jediné značce, potřebujeme proto dát našemu mezinárodnímu marketingu trochu víc štábní kulturu.

LIDOVÉ NOVINY: Co tím myslíte konkrétně?
DVOŘÁK: Sjednotit způsob, jakým se pivo prezentuje v zahraničí. Dnes jsou prezentace a marketing v rukou samotných importérů v jednotlivých zemích. Myslím to, jakým způsobem v dané zemi náš produkt prezentují.

LIDOVÉ NOVINY: Dělají špatně svou práci?
DVOŘÁK: Tak bych to neřekl. Naopak. Dělají svou práci dobře, značka je dobře prezentovaná. Ale každý jiným způsobem, a když máte deset různých názorů a deset různých provedení, vzniká trochu chaos. Bude lepší, když tomu dáme jednotný ráz, jednotný způsob prezentace.

LIDOVÉ NOVINY: Co například?
DVOŘÁK: Je toho hodně. Například jakým způsobem dělat promoční akce pro gastronomii nebo jak mezi spotřebiteli v zahraničí prezentovat naše tankové pivo a podobně. U nás máme už v mnoha případech povědomí, že pivo dodávané v tancích místo v sudech je čerstvé, přímo z pivovaru, nejlépe ošetřené, často nepasterované. Tahle znalost v mnoha zemích ale není.

LIDOVÉ NOVINY: V mnoha?
DVOŘÁK: Ano. Česká republika je v tomhle ojedinělá. Postupně k tankovému pivu přechází například Velká Británie, tamní producenti, jako je londýnský Meantime Brewery, postupně dělají své tankové hospody. Částečně to funguje v Německu. Podle mých zkušeností mají v tomhle hodně vyspělou technologii Nizozemci, kteří mají velký podíl prodeje v gastronomii prostřednictvím tanků. U nich je to ale spíš z důvodu jednodušší logistiky, která nepotřebuje sudy, zatímco u nás víc vnímáme spotřebitelský benefit v podobě prodeje piva, které je touto formou v lepší v kondici.

LIDOVÉ NOVINY: U vás v pivovaru stočíte pivo přímo do cisterny, kterou kamion doveze za hranice, kde se z té cisterny stočí přímo do tanku ve sklepě hospody?
DVOŘÁK: Ano. A pivo přitom během cesty ještě chladíme.

LIDOVÉ NOVINY: Kolik takových hospod třeba v Británii máte?
DVOŘÁK: Aktuálně osm, které nabízejí tankový budvar.

LIDOVÉ NOVINY: Takže rozšířit prodej piva v tancích je jeden z cílů, se kterými jste do Budvaru přišel?
DVOŘÁK: Je to spíš jedno z opatření, která dávají smysl, ale záleží na celkové strategii, na které nyní pracujeme. Může to být jeden z nástrojů posílení exportu. Je třeba brát také v úvahu, že vozit pivo v cisternách do tankových hospod má své limity. Nemůžete takto pivo dopravovat na velké dálky, třeba do USA, protože v takovém případě už by se asi muselo pasterovat, a tím by ztrácelo svůj benefit.

LIDOVÉ NOVINY: Takže jedna z věcí, které vás v Budvaru překvapily, je nejednotný marketing v zahraničí. Už jste začali s řešením?
DVOŘÁK: V tuhle chvíli nejprve zpracováváme celkovou strategii Budvaru, kterou nejprve projednáme se zakladatelem podniku. Přístup k mezinárodním trhům a marketingu je její součástí. Další věc, která výsledek ovlivní, je, že hledáme marketingového ředitele. Výběr bude, doufám, ukončen do konce roku.

LIDOVÉ NOVINY: Znamená to celé, že Budvar bude nyní víc než dosud investovat do marketingu?
DVOŘÁK: Investujeme víc úsilí, ale ne nutně peněz. Mým cílem je spíš dělat míň věcí, ale s větším dopadem. Zabýváme se nyní v marketingu spoustou drobností a jednotlivostí, které berou čas, ale nemají zásadní efekt.

LIDOVÉ NOVINY: Dokáže ale Budvar viditelně zvyšovat prodej i na domácím trhu, který roste jen minimálně a na němž je obrovská konkurence?
DVOŘÁK: To je sice pravda, ale myslím, že naším cílem by neměl být růst na celém domácím trhu. Budvar není stavěný na to, aby chrlil hektolitry levného piva. Do této kategorie nemá význam se tlačit. A přitom kategorie, která je pro nás zajímavá a která na domácím trhu pořád roste, je kategorie prémiových, a tedy dražších piv. V nich má Budvar šanci růst. Tenhle směr chci víc podporovat.

LIDOVÉ NOVINY: Proč tedy vaříte značku Pardál, která patří k levnějším? Je to podle vás slepá ulička?
DVOŘÁK: Pro mne je těžké ji hodnotit takhle zpětně. Podporu značky Pardál do budoucna spíš trochu omezíme, důležitější je prosadit se na domácím trhu víc se značkou Budweiser v prémiovém, až luxusním segmentu. Pardál je značka pro určitý typ provozoven a spotřebitelů, ale v příštích letech nebude náš zásadní tahoun produkce.

LIDOVÉ NOVINY: Posílení pozice Budvaru ve světě je tedy váš hlavní úkol?
DVOŘÁK: Mám tři hlavní cíle. Jeden je hrát sebevědomější roli dvojky v prémiové kategorii na domácím trhu. Tam je velký prostor pro Budvar. Druhá věc je rozšíření na světových trzích a zvýšení povědomosti o českém ležáku jako skvělém pivu pro spotřebitele kdekoliv na světě. A třetí cíl jsou lidé, konkrétně systematický přístup v péči o zaměstnance a komunikace s nimi. Každá úspěšná firma se týká hlavně lidí. Chtěl bych, aby se Budvar stal jedním z nejžádanějších zaměstnavatelů v republice.

LIDOVÉ NOVINY: Jak toho třetího cíle chcete dosáhnout? Zvlášť v době, kdy je nouze o každého člověka ochotného pracovat?
DVOŘÁK: Je to začarovaný kruh. Nedostaneme k nám do podniku zaměstnance, pokud tu nebudou spokojení. Nebo dostaneme, ale budeme mít vysokou fluktuaci, která k ničemu nevede. Takže nejlepší způsob, jak si udržet schopné lidi a případně získat nové, je mít nastavené takové podmínky, aby ti stávající tu byli spokojení.

LIDOVÉ NOVINY: Loni Budvar vyrobil celkem 1,6 milionu hektolitrů piv. K posílení exportu i pozic v domácí kategorii prémiových piv ale musíte být schopni vyrobit víc. Což nyní v souvislosti s plně zaplněnou kapacitou schopni nejste. Kdy se to zlepší?
DVOŘÁK: Budvar má kapacitu někde kolem 1,6 milionu hektolitrů, jsme na hranici možností.

LIDOVÉ NOVINY: To už platí delší dobu, a váš předchůdce v čele podniku proto odstartoval zásadní investici do rozšíření výroby. Ale jak dlouho to potrvá?
DVOŘÁK: Bohužel investice musejí jít sekvenčně. Úzkým hrdlem pro celou výrobu je nedostatečná stáčecí kapacita. Abychom ji mohli zvýšit, bylo nutné nejprve postavit nový skladovací a logistický plně automatizovaný areál pro 19 tisíc palet. Ten zprovozníme začátkem příštího roku.

LIDOVÉ NOVINY: To vám ale kapacitu samo o sobě nezvýší...
DVOŘÁK: Ale umožní nám to někam uložit pivo a tady na dvoře uvolnit velký prostor od tisíců přepravek, na kterém začne v příštím roce stavba nové stáčecí linky. Dokončena bude někdy v roce 2019. Jenže při jejím zprovoznění by nám zas chyběla kapacita sklepů, takže už nyní začínáme budovat další prostory pro ležácké tanky. A pak už nám bude chybět jen kapacita varny, jejíž rozšíření se už také chystá.

LIDOVÉ NOVINY: O kolik to celé umožní zvýšit produkci?
DVOŘÁK: Dostaneme se někam ke kapacitě 2,1 milionu hektolitrů ročně. Takže zhruba o 500 tisíc hektolitrů. Hlavní investice skončí do roku 2021, všechny zbylé úpravy pak do roku 2023. Celkově to vyjde podle plánu přibližně na dvě miliardy korun.

LIDOVÉ NOVINY: S tou nynější hraniční kapacitou a problémem zvýšit výrobu souvisí i nedostatek lidí. Kolik jich v Budvaru chybí? A přicházíte kvůli tomu o zákazníky?
DVOŘÁK: Chybí nám kolem 20 lidí, většinou na stáčecích linkách a v obslužných procesech, třeba řidiči vysokozdvižných vozíků a podobně. To společně s tím, že máme na hraně kapacitu linek, způsobuje, že nám vypadávají celé směny. Jelikož nemáme žádnou výrobní rezervu, promítá se to i do výpadku dodávek. Zejména v létě jsme ne vždy byli schopni všechny objednávky uspokojit. Jedeme prakticky už celý rok na sto procent kapacity a každý výpadek zakázky pro nás znamená ztrátu.

LIDOVÉ NOVINY: Váš předchůdce Jiří Boček je zatvrzelý odpůrce balení piva do PET lahví. A Budvar je tak ze čtveřice největších producentů piva u nás jediný, který neprodává piva v plastu, byť odbyt tohoto piva na rozdíl od třeba sudů viditelně roste. Změní se to?
DVOŘÁK: Pevně věřím, že ne. Vůbec to není na pořadu dne, je to proti našemu profesnímu přesvědčení.




Praha by mohla koupit Trojský pivovar prostřednictvím svojí firmy

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Pražský PatriotAutor:ČTK

Hlavní město zvažuje, že dlouho plánovaný nákup bývalého Trojského pivovaru u zoologické zahrady uskuteční prostřednictvím některé ze svých akciových společností. Ta by na rozdíl od magistrátu nebyla vázána znaleckými odhady ceny nemovitostí, které nedosahují ani poloviny požadavku vlastníka. Záměr včera schválil majetkový výbor zastupitelstva. O pivovar má město zájem řadu let, v budoucnu by v něm mohl vzniknout například hotel či restaurace.

Pivovar sousedí s jihovýchodní částí zoo. „Bylo by to přínosné nejen z pohledu zoo, ale nabízí to i další možnosti ve vztahu Troji a města jako takového," uvedl ředitel zoo Miroslav Bobek.

Pro zahradu by podle něj bylo výhodné vybudovat v chátrajícím objektu hotel, restauraci nebo obchod se suvenýry. V současnosti budovu s přilehlými pozemky vlastní společnost Trojský pivovar, která ji koupila v roce 2012.

Vlastník požaduje za areál kolem 110 milionů korun. I když magistrát nemá v ruce znalecký posudek, na tuto cenu nedosáhne. Podle ředitele magistrátního odboru hospodaření s majetkem Jana Raka se dá předpokládat, že odhadní cena pivovaru bude nejvýše 50 milionů korun. Město nemůže jako veřejná instituce zaplatit více než odhadní cenu. Z tohoto důvodu se jednání na několik let zastavila.

Objekt s pozemky by mohla koupit některá z městských akciových společností, které pravidla nevážou. Mohla by tak zaplatit cenu požadovanou vlastníkem. Jedna z nich už koupi objektu zvažuje, politici však nechtějí zveřejnit, o kterou jde.

Podle radního pro majetek Karla Grabeina Procházky (ANO) projevilo v poslední době o areál zájem Arcibiskupství pražské, které tam chtělo vybudovat pivovar a hotel. I v tomto případě se však jednání s majitelem zastavila a možná pokračovat nebudou. „Pokud v tuto chvíli město projeví zájem, tak to nevyvolá žádný spor nebo averzi mezi arcibiskupstvím a hlavním městem," uvedl radní.

O odkoupení Trojského pivovaru pro zoo uvažovalo vedení města naposled v roce 2015. Posudek města areál ocenil na 35 milionů korun, majitel požadoval za historický objekt 80 až 100 milionů korun. Od té doby se cena zvedla.

Pražská zoologická zahrada patří mezi nejnavštěvovanější místa v Praze. Od roku 2005 každý rok překračuje hranici jednoho milionu návštěvníků. Loni do zoo přišlo 1 448 353 lidí, což byl rekord v její 85 let dlouhé historii, ve které ji navštívilo přes 60 milionů lidí.

Žatec obhajoval v Paříži svou žádost o zapsání chmelařských památek do UNESCO

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Lucie Valášková

Žatec má za sebou obhajobu žádosti o zápis chmelařských památek na Seznam světového dědictví UNESCO. Zástupci města a ministerstva kultury kvůli tomu byli v Paříži. Na seznam chtějí dostat celý soubor památek, mezi nimi třeba Dreherův pivovar.

„Celá rodina Dreherů byla pro rozvoj pivovarnictví nesmírně důležitá. O tom svědčí i statek v Měcholupech, odkud se pak přesunuli přímo do Žatce. Proto zde vznikl takzvaný Vývozní Dreherův exportní pivovar, na tu dobu velmi moderní komplex. Co víme, tak se vyváželo do Ameriky, do Japonska… “ popisuje Olga Bukovičová z Národního památkového ústavu.

Právě i Dreherův pivovar je jednou z chmelařských památek, které chce Žatec dostat na Seznam světového dědictví a zajistit mu tak šanci na obnovu.

Na konci srpna navštívila město hodnotící komisařka UNESCO. Pokrokem bylo pozvání zástupců Ministerstva kultury a Žatce do Paříže na obhajobu žádosti. Diskuze se účastnila i starostka Zdeňka Hamousová z hnutí Volba pro město.

„Začali rovnou přímými dotazy z nastudované nominační dokumentace. Na závěr pak od hodnotitelů, a to nemuseli dělat, zazněla pochvalná slova – kladné hodnocení toho tématu, to historické dědictví, které chceme předat dál,“ popsala obhajobu žádosti Hamousová.

Finální rozhodnutí o žádosti města vydá UNESCO v červenci příštího roku.

Jsem odkojený pivem, táta byl sládkem, prozradil herec Pavel Nový

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Jíčínský deníkAutor:Jan BraunPecký pivovar

Herec Pavel Nový má s pivem zkušenosti odmalička. Vyrůstal totiž v rodině sládka.

„V roce 1942 ho otec přišel dělat do Železné Rudy. Jsem proto odkojený pivem,“ smál se šumavský patriot při sobotním křtu Peckého pivovaru na Boudě Máma, jejíž barvy tradičně hájí při zářijovém mítinku Krakonošův guláš.

CHODIL NA RMUT S RUMEM
Jako sládkův syn si užil zajímavé příhody. „Jako malý kluk jsem chodil vyzvedávat otce do pivovaru, aby šel domů na oběd. Moje první cesta ale vždycky vedla do strojovny, kde měli chlapi v tupláku dozrávající pivo z tanků, mladinu nebo rmut, což ještě není alkohol. Do toho se přidával rum. To bylo tak dobrý! Tenkrát mi ale dávali jen loka, ten vás neporazí,“ vyprávěl. „Kdykoliv půjdete na exkurzi do pivovaru, vemte si s sebou placatku rumu, abyste to vyzkoušeli,“ doporučil. „Taky jsme měli rádi mláto, vyvařený ječmenný slad. Normálně se dává prasatům, ale jako děti jsme to žrali plnýma hrstma, protože to bylo dobrý. V rodině tak máme dobrý kostry, protože jsme žili v pivovaru a jedli mláto,“ povídal s úsměvem.

Mít u nosu cvrkot v pivovaru byl pro něj zážitek. „Věděl jsem, že otec vaří dobré pivo. Nejdůležitější je pro něj voda. Tady v Peci je horská, to je ideální základ,“ upozornil.

Práce sládka Pavla Nového nelákala. „Od dětství jsem chtěl být hercem. Kromě jedné krátké epizody, když mě strejda vzal dopředu motoráku při cestě z pouti v Klatovech. Plácal jsem páté přes deváté, tak mě radši nechal řídit vlak,“ prozradil.

Peckému pivovaru věnoval v sobotu dřevěný nápis Dej Bůh štěstí. „Něco takového se přece nemůže kupovat, ale udělat,“ zdůraznil a vysvětlil jeho původ: „Je to placka z břízy. Vydyndal jsem ji na kamarádovi, který má trampskou osadu a zrovna jich nechal dělat víc kvůli jejich výročí. Nápis jsem vypálil pájkou. Můžeš bejt blbej jak chceš, ale musíš si umět poradit.“

U KOŠŤAT HO NENECHALI PŘESPAT
Pavel Nový má k horám odjakživa kladný vztah. „Jsem ze Šumavy, hory jsou pro mě přirozené prostředí,“ řekl. „Fascinuje mě, že Krkonoše jsou chráněné léta a nikomu to nepřijde divný. A když je potřeba chránit stejně důležité území Šumavy, tak se všichni rozčilují, co jim to kdo dělá,“ poznamenal devětašedesátiletý herec.

V nejvyšších českých horách prožil řadu příhod. Má na co vzpomínat. „V Krkonoších jsem měl plno kamarádů. Jeden z nich se jmenuje Vladyka, říkáme mu Slunce a ten na horách vyrostl. S ním bylo dobré jít po Krkonoších. Kam vkročil, tam měl známé. Další kamarád pracoval na lanovce na Sněžce. Tam jsme jednou strávili tři dny, nocovali ve spacácích a zažili východ Slunce. Když vychází pod vámi, je to opravdový zážitek,“ líčil.

Přidal také historku z výpravy na běžkách, kdy mu bylo ouvej. „Těžce jsem zabloudil. Šel jsem původně z Lahrovek na Pomezní Boudy a skončil nedopatřením na Černé hoře. Bylo hnusně, kvůli mlze a sněhu nebylo vidět ani tyčové značení. Špičkama běžek jsem narazil do zdi a teprve tehdy zjistil, že jsem u budovy lanovky na Černé hoře,“ vyprávěl. „Nenašel jsem ani stopu, kudy jezdí rolba, abych trefil cestu do Janských Lázní. Bylo to napínavý. Žebral jsem v hotelu, aby mě nechali přespat aspoň v kumbále na košťata. Nenechali, hajzlové. Naštěstí jsem se přimotal k řemeslníkům, co pracovali na zesilování televizního signálu na Černé hoře a dostal se konečně dolů,“ zavzpomínal Pavel Nový na drsný zážitek z hor.

Pivovarníci z Litovle navyšují výrobu a prodeje piva

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápojeLitovel

Prodeje Pivovaru Litovel v prvních devíti měsících mírně rostou, za tři kvartály roku 2017 to bylo více než 151 tisíc hektolitrů. Zvýšený výstav a prodeje v letošním roce významně ovlivnily sportovní a hudební akce, promo v prodejnách i export.

„Letošní rok se pro Pivovar Litovel z hlediska množství vyrobeného piva a prodejů vyvíjí dobře, v meziročním srovnání od ledna do září sledujeme u jednotlivých balení nárůst o více než 2 %,“ uvádí Lumír Hyneček, ředitel Pivovaru Litovel. „V létě jsme zaznamenali výraznou popularitu balení vhodných na cesty a na dovolenou, například plechovek, u kterých zájem vzrostl o téměř 22 %. Velký zájem je v rámci celého roku již tradičně o klasické skleněné lahve,“ upřesňuje.

Pivovar Litovel získal v roce 2017 také několik významných ocenění z pivních degustačních soutěží. Tradiční světlý Litovel Moravan a Litovel Pšeničný ležák si odvezly medaile z prestižní mezinárodní degustační soutěže World Beer Awards, zlatem v soutěži Zlatý pohár PIVEX 2017 v kategorii tmavých piv se pak může pochlubit Litovel Dark Premium. V degustační soutěži Zlatá pivní pečeť 2017 získal Litovel Moravan zlatou medaili. Hned trojnásobný úspěch zaznamenalo pivo z Hané v odborné degustační soutěži České pivo 2017. Šampionem se pro rok 2017 mezi světlými pivy stal Litovel Moravan, na druhém a třetím místě v kategorii tmavých piv se pak umístily Litovel Premium Dark a Litovel Dark.

Chuť Vánoc? Slavkovský pivovar nabídne pivo s mátovým nádechem

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Blanenský deníkAutor:Alena GrycováSlavkovský

Osvěžující chuť podobnou mentolovým bonbónům dodává pivu nově vyšlechtěná německá odrůda chmele Polaris. O tom, jak pivo, které z něj sládek uvaří, chutná, se už zanedlouho přesvědčí příznivci Slavkovského pivovaru. Slavkovský Black ALE patří mezi letošní trojici tamních vánočních speciálů.

Jedná se o tmavou třináctku. „Polaris je jeden z nejvíc hořkých chmelů, které trh nabízí. Má osvěžující mátovou chuť, která k Vánocům tak nějak patří,“ uvedl obchodní zástupce pivovaru Zdeněk Vlček. Na čepu bude podle něj už na začátku prosince.

Ve stejný čas pivovar uvede na trh další speciál. „Připravujeme pšeničné svrchně kvašené pivo Austerlitz Wheat IPA. Je světlé, skoro bílé a bude mít patnáct stupňů. Jako každý rok také vaříme Slavkovský medový ležák. Ještě nepovím kolik bude mít stupňů, bude to překvapení. Ale bude se trochu lišit od loňského,“ naznačil.

Poprvé ho představí v restauraci asi v polovině prosince. „Narazíme ho v samospádovém dřevěném sudu, z něhož pivo bez jakéhokoliv hnacího plynu vytéká do sklenic,“ lákal Vlček.

Na medové pivo, Meďáka, bude lákat i Vesnický pivovar Ohrada z Vísek u Letovic. Půjde o patnáctku. „Je to nefiltrované nepasterizované pivo. Tím, že je v něm přídavek medu, má zvláštní chuť. Je hořké a zároveň trochu do sladka. Vaříme ho už po čtvrté,“ přiblížil jednatel Michal Kamba.

Speciál chtějí uvést na Mikuláše, proto ho začali vařit už v polovině října. „Má delší dobu zrání, aby se s medem pivo pořádně spojilo,“ vysvětlil.

Na výjimečné chutě se můžou těšit i příznivci bohdalického pivovaru Manner. Před týdnem začal vařit svrchně kvašené pivo, dvanáctistupňovou APU a čtrnáctku IPU. Dozrát mají za dva týdny. „V zimě jdou víc na odbyt silnější piva. Je to trend ze Západu,“ podotkl výrobce Jiří Novotný.

Názvy piv ještě nemá. Nicméně obě mají být silnější a aromatická. „IPA se kdysi vozila do Indie, musela vydržet dlouho cestu, měla specifickou chuť. Rozdíl od APY je v trpkosti, jinak se chmelí,“ přiblížil.

Na vánoční speciály si potrpí třeba Vyškovan Martin Zelinka. Má rád třeba právě medové. „Rád si i se ženou na takové zajdeme. Jí chutná sladkost a mně vlastně taky. Jednou za čas přijde k chuti,“ usmíval se muž.

Na rozdíl od malých pivovar v Černé Hoře žádný speciál nechystá. „O speciálech rozhoduje marketing pivovarské skupiny, do které patříme. Zadá požadavek některému z pivovarů. Letos jsme úkol nedostali,“ vysvětlil sládek a výrobní ředitel Vlastimil Zedek.

Speciál nevyrobí ani Pivovar Lišák z Topolan. Majitel Jan Michalík totiž mění tech-nologii. Vánoční pivo nebude mít ani Vyškovský pivovar. Jak už Deník Rovnost informoval, před několika měsíci kvůli soudním sporům zcela zastavil výrobu.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.17.02.2018 16:355.982/5.982