Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Do Hořic se po čtyřiceti letech vrací pivo

Publikováno:před měsícemZdroj:Jičínský deníkAutor:Pavla FranzkiováJungBerg

Do budovy bývalého pivovaru se po více jak čtyřiceti letech vrací výroba piva. Už v květnu by tu mohlo být uvařeno první pivo. A to díky dvěma nadšencům, kteří se dávnou hořickou tradici rozhodli po letech obnovit.

Tomáš Jung a Didi Hohberg se jednoho dne rozhodli, že si splní svůj sen a zkusí uvařit vlastní pivo. Bylo ho tehdy pouhých třicet litrů. Úspěch měli velký. Kladné reakce okolí jim byly motivací a dva kamarádi ve výrobě piva pokračovali. Stále ho ale bylo málo a muži chtěli, aby jejich zlatavý mok mohlo ochutnat více lidí. Jejich kroky tedy vedly k menším pivovarům, kde začali své pivo vařit ve větším množství a následně ho distribuovat do restaurací. „Chtěli jsme víc, svoji technologii, svoje prostory. Přeci jenom pak máte mnohem větší možnosti a volnost výroby. Proto jsme se rozhodli vybudovat vlastní pivovar," popisuje začátky Tomáš Jung, pro kterého byly Hořice jasnou volbou.

„Pocházím z Hořic, stejně tak jako má i kolegova manželka. Navíc jsme při pátrání v minulosti zjistili, že jeden z Didiho předků kdysi bojoval v bitvě u Sadové, kde přišel o ruku a poté byl hospitalizován ve zdejší nemocnici. Je to zvláštní souhra náhod, když si uvědomíte, že Didi pochází z Německa, ale jeho životní cesta ho zavedla právě do Hořic," říká s úsměvem Jung a prozrazuje, že původně chtěli postavit úplně nový pivovar. „Ano, uvažovali jsme nad výstavbou objektu, ale pak jsme si řekli proč, když už tady jeden je. Sešli jsme se s jeho majitelem a padli jsme si do oka. Prostory nás naprosto uchvátily. Vyzařují takovou zvláštní atmosféru," konstatuje Jung.

Soubor staveb pivovaru je od roku 2002 kulturní památkou, a tak bylo potřeba získat i posvěcení od památkářů. Ti kroky dvou nadšenců vítají. „Památkový ústav nám vyšel vstříc. Projekt vůbec nezasahuje do samotné stavby, nepřestavujeme ani nic nechceme měnit. Pivovar zjednodušeně řečeno vložíme do původních prostor, i když do jiného místa, než tomu bylo původně," vysvětluje podnikatel a upřesňuje, že nyní se bude nacházet v objektu bývalé tak zvané malé lednice, tedy místnosti o výšce něco okolo třinácti metrů, která byla v minulosti až po strop zaplněna ledem.

Tomáš Jung by v budoucnosti rád navázal spolupráci s hořickým muzeem, aby se lidé mohli seznámit s historií zdejšího pivovarnictví. Proto pátrá a sbírá informace především od lidí, kteří byli například v pivovaru před jeho uzavřením zaměstnáni. „V oblasti státního archívu v Zámrsku se nám podařilo dopátrat dokumenty jen do roku 1948, pak už jako by pivovar neexistoval. To, co se dělo poté už vědí jen pamětníci. Stále hledám osoby, které by nám pomohly poskládat střípky minulosti dohromady," prosí o pomoc pamětníky Jung.

I když nadšenci znají původní recepturu hořického piva přiznávají, že uvařit pivo jako před padesáti lety nebude vůbec snadné. „Technologie, jakou se vařilo pivo v minulosti a teď je velmi odlišná, stejně jako složení surovin. Myslím si, že těžko můžeme docílit úplně stejné receptury jako tenkrát, ale budeme se snažit," slibuje Jung.

Po znovu zprovoznění pivovaru se zájemci mohou těšit na tři druhy piva, jež budou postupně doplňovány o různé sezonní speciály, ale také na pravidelné exkurze.

HISTORIE
Pivo se v Hořicích vařilo už za císaře pána v době, kdy Česká republika ještě ani neexistovala. Místní na sebe tehdy byli velmi hrdí a české pivo patřilo k nejlepším. Proč se s jeho výrobou v roce 1976 přestalo není zcela jasné. Příčinou mohla být údajně špatná voda, za kterou prý mohla továrna stojící nad pivovarem. Podle místních povídaček z ní unikla chemikálie a došlo ke kontaminaci spodních vod. Svůj podíl na uzavření pivovaru má pravděpodobně i tehdejší režim.

S pivovarem je spojena i jedna tragická událost. Ve varní nádobě se tu údajně měl utopit sládek. A tak Jung pátral a snažil se zjistit pravdu. „Ano, opravdu tu v šedesátých letech došlo k nešťastnému úmrtí. Vařič uklouzl a bohužel spadl do nádoby s horkou mladinou, které tam bylo zhruba něco okolo půl metru. Ještě se dokázal dostat ven, dojít do kanceláře, kde pak zkolaboval. Následně byl převezen do nemocnice, kde svým těžkým zraněním podlehl," objasňuje záhadu pivovarník.

Stavbu haly v bývalém pivovaru zablokovalo řízení o památkové ochraně

Publikováno:před měsícemZdroj:iDNES.czAutor:Markéta Machačová

Místo bývalého pivovaru plánoval Chýnov sportovní halu. Nakonec ale musí čekat na vyjádření ministerstva kultury, které může areál vyhlásit za kulturní památku. Řízení potrvá několik let. Do té doby nesmí město do budovy zasáhnout.

Na místě ruiny někdejšího pivovaru měla vzniknout sportovní hala za desítky milionů korun. Město mělo dokonce vysoutěženou i firmu na zbourání části budovy.

Velkolepé plány musely jít k ledu proto, že v lednu jeden z místních chatařů zaslal žádost ministerstvu kultury, aby vyhlásilo pivovar za kulturní památku.

Znepokojení vyjadřuje nejen vedení města, ale i mnoho místních. Prohlášení, že jsou proti, aby byla ruina pod kulturní ochranou, podepsalo už více než 500 lidí.

Městské zastupitelstvo rozhodlo o koupi pivovaru loni v prosinci a chystalo se místo něj vybudovat novou tělocvičnu.

„Přes dvacet pět let chybí městu pořádná tělocvična. Za tu dobu jsme vytipovali několik lokalit a hovořili i s různými vlastníky nemovitostí. Nikdy jsme ale neuspěli. Máme tady k dispozici jenom malou tělocvičnu ve škole, která byla postavená před více než sto lety. Nedostačuje ani z časových důvodů, těžko tu prostřídáte 16 tříd, když každá má dvě hodiny tělocviku za týden,“ vysvětlil chýnovský starosta Pavel Eybert.

Do současné školní tělocvičny se podle ředitelky Marie Hánové vejde jen něco málo přes dvacet dětí. U žáků z druhého stupně, kteří jsou větší, to už je problém.

„Když jezdí naši studenti na soutěže, tak je pro ně nevýhoda, když se pak dostanou do větší tělocvičny, na kterou nejsou zvyklí. Školní inspekce nás pravidelně upozorňuje na nevyhovující stav této místnosti,“ uvedla Hánová.

Nová sportovní hala o rozměrech 20 krát 40 metrů a výškou 12 metrů měla nahradit starou výrobní část pivovaru a zvenku měla být replikou původní budovy. Chátrající stavbu město koupilo na konci loňského roku za 3,6 milionu korun od soukromého vlastníka, který nechával objekt roky chátrat.

Pivovar je už mnoho let v havarijním stavu, například v roce 2010 se zde zhroutila část střechy. „Máme dva statické posudky, které tvrdí, že výrobní část je nestabilní. Propadá se tam horní strop a každý týden padají další klenby,“ upřesnil starosta.

Podle původních plánů město nechtělo zbořit celý pivovar. Část s bývalými kancelářemi zemědělského družstva mělo v úmyslu zachránit a využít ji buď jako ubytování pro sportovce, posilovnu, nebo výstavní síň. Jenže čáru přes rozpočet udělal místním David Javorský z Tábora, který má v Chýnově chatu a podal podnět k vyhlášení pivovaru kulturní památkou.

„Všechny dochované prvky budovy, její koncepce a způsob provedení už nikdy neokopírujete. Jde zejména o střídání kamenného a režného cihelného zdiva například na nárožích, římsách a záklencích oken včetně úžasné profilace architektonických detailů,“ tvrdí Javorský, který pracuje jako projektant se zaměřením na historické stavby.

Nejvíc mu vadí, že by část pivovaru město srovnalo se zemí, a památku by tak definitivně pohřbilo.

„Obec velikosti Chýnova nepotřebuje tak velkou halu a ani ji zcela nevyužije, bude zbytečně plýtvat finančními prostředky na její údržbu. Město sice potřebuje tělocvičnu pro základní školu, ale pro tu se dají určitě najít i jiné prostory, než je taková vzácná budova. A že za 25 let není město schopné najít nic jiného pro stavbu haly než historický pivovar? To je trochu smutné,“ myslí si mladý projektant.

Sám dává za příklad jiné pivovary, u nichž se obnova historického objektu podařila. „Pivovar Lobeč, pivovar v Plasích nebo probíhající záchrana vily Fiala v Blatné. Leckdy za tím stojí i různá občanská sdružení a místní obyvatelé,“ vyjmenoval Javorský. Jenže v tomto případě je projektant spíše solitérem.

Mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková potvrdila, že bylo zahájeno správní řízení. „Vyžádali jsme si stanoviska obce s rozšířenou působností, krajského úřadu, Národního památkového ústavu a i sám účastník řízení bude ještě podklady doplňovat,“ informovala Cigánková s tím, že řízení může trvat i několik let.

Do té doby nesmí město jakožto vlastník bývalého pivovaru do budovy nijak zasáhnout. Hrozí tak, že se objekt bude dál hroutit. „Pokud se ruina stane kulturní památkou, navrhoval bych, abychom ji věnovali státu, ať si ji opraví sám na vlastní náklady,“ podotkl Eybert.

Jestliže by spadal bývalý pivovar mezi kulturně chráněné památky, rekonstrukce by se mnohonásobně prodražila. Město na plánovanou tělocvičnu už přitom vyčlenilo přibližně 50 milionů korun.

Areál s největší tuzemskou výrobou mobilních stánků na pivo mění majitele

Publikováno:před měsícemZdroj:ZlínDnes.czAutor:Jana Bryndová

V Česku ojedinělý výrobce a exportér přívěsných pivních vozíků prodává svoji výrobu ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Ta je součástí rozsáhlého areálu o rozloze více než 37 500 metrů čtverečních. Další jeho část je pronajatá a ročně vynáší na nájemném přes 5,4 milionu korun. Průměrný roční obrat z produkce vozíků pak představuje 19 milionů korun.

"Majitelé vybudovali ve Starém Městě úspěšnou firmu Neostan. Většinu stánků vyvážejí do Německa a zároveň dodávají i předním českým pivovarům. Teď se ale po dlouhých letech podnikání chtějí věnovat jiným aktivitám, a tak se rozhodli areál i výrobu prodat," říká Martin Stibor ze společnosti Naxos, která prodej realizuje. Naxos v těchto dnech vyhlásil výběrové řízení na koupi areálu. Jeho první kolo končí 11. května. Doporučená kupní cena je 55 milionů korun.

Nový majitel může začít okamžitě vyrábět
Přívěsné pivní vozíky osazené lednicemi, pípami a sklápěcími stolky se vyrábějí v části staroměstského areálu na ploše zhruba 2 200 metrů čtverečních. "Nový majitel Neostanu získá především zaběhlou výrobu, technologické vybavení, know-how, odběratele v Německu i zkušené, odborně zdatné zámečníky a ostatní profese, jež se na výrobě mobilních stánků podílejí," uvádí Martin Stibor.
"Díky současnému boomu malých pivovarů v Česku i v Evropě očekáváme, že mezi potenciálními investory bude ještě větší zájem," pokračuje Stibor a dodává, že při rozšíření výroby a prodeje mobilních stánků je možné i bez zásadního zvýšení nákladů dosahovat velmi zajímavých obchodních výsledků.
Převážnou část rozsáhlého areálu v blízkosti centra Starého Města využívají podle Martina Stibora dvě desítky nájemců. "Areál by tak mohl být atraktivní nejen pro zájemce o výrobu vozíků, ale také pro investory, kteří hledají komerční nemovitost s desetiprocentním ročním zhodnocením v porovnání s jeho cenou," uzavírá Stibor.

Amen a na zdraví! Podívejte se, jak se v Plzni žehná pivu, které dostane papež František

Publikováno:před měsícemZdroj:Reflex.czAutor:Martin BartkovskýPrazdroj

Dřevěný soudek vyrobený plzeňskými bednáři a symbolických 2017 lahví požehnaného plzeňského ležáku bylo vypraveno z plzeňského pivovaru na cestu do Vatikánu. Pilsner Urquell tak již posedmé obohatí atmosféru oficiálních oslav velikonočních svátků v srdci Říma. A protože o Velikonocích odlétají do Říma podle staré pověsti všechny zvony, putuje z Plzně do rukou papeže Františka také originální zvon, vyrobený pro tuto příležitost v tradiční rodinné zvonařské dílně na Slovensku. Starší obchodní sládek Václav Berka předá dar papeži osobně na generální audienci ve středu 19. dubna.

Plzeňský pivovar dnes opustilo požehnané pivo Pilsner Urquell uvařené k oslavám velikonočních svátků ve Vatikánu. Várku určenou Svatému stolci vyrobili plzeňští sládci již v únoru, kdy jejím surovinám požehnal plzeňský biskup Monsignore Tomáš Holub. Po pěti týdnech zrání dle původní receptury stočili sládci zlatý plzeňský ležák do dubového soudku, který k této příležitosti vyrobili řemeslníci v jediné pivovarské bednářské dílně v Evropě. Ta je součástí plzeňského pivovaru. Část várky pak stočili do 2017 třetinkových lahví a společně s varním listem, listem milosrdenství a darem pro papeže se světově proslulé pivo vydalo na cestu dlouhou 1300 kilometrů.

O výrobu letošního daru pro papeže Františka požádali zástupci Pilsner Urquell jednu z nejznámějších zvonařských rodin na Slovensku. „Říká se, že na Zelený čtvrtek umlkají všechny zvony a odlétají do Říma pro požehnání. Jsou důležitým symbolem velikonočních svátků, a proto jsme zvolili právě zvon jako dar, kterým papeži Františkovi chceme vyjádřit naši hlubokou úctu. O jeho výrobu se postarali zvonaři, kteří si stejně jako sládci Pilsner Urquell předávají řemeslo z generace na generaci,“ říká starší obchodní sládek Václav Berka.

Desetikilogramový zvon vznikal ve zvonařské dílně Trvalcových několik měsíců a součástí výrobního procesu bylo i plzeňské pivo. „Pivo používáme se synem kvůli lepší přilnavosti a pevnosti formy, do které zvon odléváme. Nejlepší zkušenosti máme s plzeňským ležákem. Obsahuje totiž látky, které pomáhají scelení, a to přesně forma potřebuje, protože se pak vypaluje při teplotě až 700°C,“ vysvětlil Michal Trvalec, který vyrobí ročně asi 15 zvonů.

Třiceticentimetrovému zvonu pro papeže nechybí originální pečeť, která připomíná letošní 175. výročí zrození Pilsner Urquell, prvního zlatého moku s bílou pěnou, které změnilo svět piva.

Pivovar Heineken staví na Ústecku nové distribuční centrum

Publikováno:před měsícemZdroj:e-Ústí.czVelké Březno

Distribuce piva ve velkobřezeneckém pivovaru Heineken bude od října letošního roku mnohem jednodušší. Pivovar se rozhodl pro výstavbu nového distribučního centra. Do Velkého Března se tak přestěhuje stávající distribuční centrum z Ústí nad Labem, včetně zaměstnanců.

Pivovar Heineken Česká republika tak získá moderní a dostatečné skladovací prostory, odpovídající současným přísným standardům a normám. Omezí se převozy a významně se zlepší bezpečnost provozu.

Nové distribuční centrum vzniká zčásti rekonstrukcí původní budovy pivovaru, na níž navazuje stavba nové budovy na původní volné ploše v areálu pivovaru. Vznikne tak skladovací prostor pod střechou o rozloze 2500 m2. Díky novému centru budou ve Velkém Březně k dispozici všechny druhy piv a obalů, které zn. Heineken v rámci České republiky vyrábí, distribuuje a prodává.

„Ušetříme nájem, který jsme museli platit v pronajaté hale v Krásném Březně, budeme moci pružněji reagovat na potřeby trhu, nebudeme muset složitě zavážet a vše budeme mít pod jednou střechou. Nezanedbatelná je také časová i finanční úspora při přesunech piva k zákazníkům. V neposlední řadě bych rád zmínil, že se na kolegy z logistiky z Ústí nad Labem těšíme a věřím, že se nám bude pod jednou střechou lépe spolupracovat,“ uvedl důvody nové stavby Michal Rouč, ředitel pivovaru.

Součástí projektu je i výstavba nové manipulační plochy o rozloze 3000 m2. Bude sloužit k plynulému vjezdu kamionů z ulice Ústecká, což velmi uleví silničnímu provozu v obci, dále jejich otáčení, nakládce a vykládce. Z části se bude moci tato nová plocha využívat i jako skladovací prostor.

České pivo míří do Vatikánu. Papež a celý Svatý stolec dostanou 2017 lahví plzeňského ležáku

Publikováno:před měsícemZdroj:Aktuálně.czAutor:Magdaléna DaňkováPrazdroj

Až do 1300 kilometrů vzdáleného Říma zamířila zásilka piva z Plzně. Sládci připravují speciální velikonoční várku již posedmé na základě historky z 19. století, kdy si tehdejší papež nechal objednat české pivo pro zlepšení svého podlomeného zdraví. Kromě chmelového moku však výprava předá papeži Františkovi i neobvyklý dárek - desetikilový, ručně vyrobený zvon.

Do Velikonoc zbývá pár dní a v plzeňském pivovaru mají napilno. Zatímco v českých hospodách se chystají výčepní na Zelený čtvrtek, který je již tradičně spojený s pitím zeleného piva, sládci v západočeském městě měli plné ruce práce s nakládáním 2017 lahví ležáku pro významného zákazníka - papeže a celý Svatý stolec.

Pivo určené církevním hodnostářům ve Vatikánu se připravovalo od 27. února, kdy byly jednotlivé suroviny požehnány plzeňským biskupem Tomášem Holubem. Poté zrálo pět týdnů. "To je doba, za kterou pivo vařil už Josef Groll v roce 1842," řekl obchodní sládek Václav Berka.

Ačkoliv si zásilku plzeňského ležáku nikdo oficiálně neobjednal, posílají jej do Vatikánu před Velikonocemi pravidelně již sedm let. "První plzeňské pivo putovalo Stolci už někdy na konci 19. století," vysvětlil Berka.

Tehdy bylo papeži Lvovi XIII. doporučeno pití přiměřeného množství piva pro zlepšení zdraví, a proto český ležák do Itálie sládci poslali.

Desetikilový zvon ze zvonařské dílny na Slovensku
Letošní velikonoční edice byla do Říma vypravena ve čtvrtek odpoledne za přítomnost veřejnosti, sládka i biskupa

Na dotaz, zda 2017 třetinkových lahví pro celý Svatý stolec bude stačit, sládek Berka odpověděl, že je to těžká otázka. "Vím, že když jsme vloni pivo předávali, německý kardinál, který dělal doprovod papeži Františkovi, říkal, že zná Pilsner velmi dobře a že by možná nebylo špatné udělat takový zvyk i na Vánoce," sdělil Aktuálně.cz Berka.

Ke třetinkovým lahvím a zlatému ležáku v dubovém soudku přibalili zaměstnanci papeži Františkovi i jeden netradiční dárek - desetikilový zvon ze zvonařské dílny na Slovensku.

"Říká se, že na Zelený čtvrtek umlkají všechny zvony a odlétají do Říma pro požehnání. Jsou důležitým symbolem velikonočních svátků, a proto jsme zvolili právě zvon jako dar, kterým papeži Františkovi chceme vyjádřit naši hlubokou úctu," popsal sládek.

Zvonař: pivo dělá hezké zvony
Tento speciálně vyrobený zvon cestoval až ze Žarovice. Rodina Trvalcova vyrábí zvony nedaleko Zvolena již třicet let. Kromě precizní ruční výroby se jejich produkty vyznačují ještě jednou zvláštností. Pro lepší přilnavost a pevnost materiálů používají při výrobě taky pivo. To podle Michala Trvalce obsahuje látky, jež napomáhají scelení.

"Pivo se používá proto, že je v něm škrob. Poslední vrstva zvonu musí být jemňoučká, krásná a nesmí pukat," vysvětlil netradiční techniku Trvalec.

Dárek pro papeže trvalo vyrobit tři měsíce. Návrh zvonu vytvářela akademická malířka a je na něm vyobrazena bazilika svatého Petra. Třiceticentimetrový dar je doposud nejslavnější zakázkou zvonaře a předán papeži Františkovi bude spolu s pivem při osobní audienci sládka v půlce dubna.

Na co všechno se Berka papeže zeptá, ještě nemá jasno. Jisté je, že se zeptá na pivo z loňska. "Určitě se jej zeptám, jak mu chutnalo loni, protože jsem měl to štěstí, že jsem byl s pivem i loni a osobně jsem mu předával láhev nefiltrovaného piva," uzavřel Berka.

První pivo z Měšťanského pivovaru Kutná Hora je na světě

Publikováno:před měsícemZdroj:Kutnohorský deníkAutor:Hana KratochvílováMěšťan. Kutná Hora

První várka piva z nově otevřeného Měšťanského pivovaru Kutná Hora spatřilo světlo světa. Už dnes tak budou moci lidé po více než sedmi letech ve zdejších hospodách a restauracích ochutnat místní čepované pivo.

Jako malý bonus si pivovar pro pivní fajnšmejkry připravil ještě jedno překvapení: Ve vybraných hospodách budou o víkendu čepovat také speciální nefiltrovanou Stříbrnou 11° a Zlatou 12 °. Točit už se ale začne i klasická filtrovaná verze.

Jak nové místní pivo chutná, prozradil sládek Měšťanského pivovaru Kutná Hora Jakub Hájek. „Každý sládek o svém pivu řekne, že je vynikající. Od pátku budou na čepu dva světlé ležáky, ve filtrované i nefiltrované verzi. Stříbrná 11 je pivo střední plnosti a spíš sladovější chutí. Zlatá 12 je naopak s vyšší hořkostí a plností. Věřím tomu, že si u piva Kutná Hora každý přijde na své. Ať fandové „starého Dáči", pro které jsme ladili Stříbrnou 11, tak milovníci pořádně hořkého piva, kterým bych doporučil naší Zlatou 12," říká šestadvacetiletý sládek.

Nejvíce specifická bude právě Stříbrná 11. Ta má recepturu podle emeritní sládkové kutnohorského pivovaru Růženy Jiránkové, která pracovala v pivovaru v Kutné Hoře po celý život a nejraději má světlý ležák plné chlebnaté chuti, jemné hořkosti, chmelové vůně a světlé barvy. Měšťanský pivovar v Kutné Hoře je splnění jejího snu.

Nefiltrovanou verzi kutnohorského piva dnes budou mít lidé možnost ochutnat například v restauraci Harmonia v centru města. „Když jsem před čtyřiadvaceti lety začínal v gastronomii, točil jsem Dáču z pivovaru v Lorci za devět korun. Teď to bude o něco víc, ale na nové kutnohorské pivo se moc těším. Jednak jsem patriot a jednak vím, že bude dobré,“ podělil se o své první dojmy majitel restaurace Tomáš Dáňa.

Příští týden se v pivovaru bude konat slavností křest piva. Následně by se v obchodech měla objevit také jeho lahvová verze. Téměř dva roky od schválení prodeje pivovaru je tedy nové pivo na světě!

Heineken staví v areálu pivovaru ve Velkém Březně sklad, nájem už byl příliš drahý

Publikováno:před měsícemZdroj:E15.czVelké Březno

Společnost Heineken staví v areálu pivovaru ve Velkém Březně na Ústecku distribuční centrum. Ze skladu bude rozvážet všechny druhy piv do obchodů a restaurací na severu Čech.

Stavba bude dokončena v červnu, provoz nového skladu za několik desítek milionů korun začne k 1. říjnu. Novinářům to dnes řekl ředitel pivovaru a vrchní sládek Michal Rouč.

Heineken ČR je tuzemskou trojkou na trhu s pivem. Patří mu značky Heineken, Desperados, Krušovice, Zlatopramen, Starobrno, Březňák a nealkoholický Zlatopramen a Hostan.

Velkobřezenský pivovar bude v Heinekenu jediný, který bude mít sklad přímo v areálu. Doposud využíval nájemních prostor v Ústí nad Labem. "Po přestěhování ušetříme za nájem a bude vše pohromadě," uvedl Rouč.

Pivovar využije ke skladování jednu doposud prázdnou budovu, k níž přistavuje montovanou halu. Podle ředitele bude přístavba díky barvám a sedlové střeše do areálu zapadat. Práce začaly v lednu a skončí v červnu, pak začne stěhování z nájemních prostor v Ústí nad Labem. Patnácti zaměstnancům z Ústí pivovar nabídl přechod do Velkého Března. "Zatím nevíme, kolik z nich této nabídky využije," podotkl Rouč. V Březně pracuje 30 lidí.

Výstav velkobřezenského pivovaru byl loni 200.000 hektolitrů. "Trochu upadá zájem o sudové pivo a roste zájem o lahvové pivo," řekl Rouč. Malé pivovary vnímá vrchní sládek jako zajímavé zpestření trhu.

V historickém pivovaru nedaleko Ústí nad Labem v roce 2014 skončil provoz lahvové stáčecí linky, zůstala výroba tankového a sudového piva. Aktuálně volných je podle Rouče zhruba 20 procent kapacity pivovaru.

Heineken v uplynulých letech investoval do modernizace provozu. Zaměřit se teď chce trochu víc podle ředitele i na cyklisty, protože pivovar leží u hojně využívané labské cyklostezky. "Podpora cyklostezky je jeden z projektů, který chceme letos rozvinout. Chceme vymyslet rozšíření prohlídek pivovaru a být trochu přátelštější pro cyklisty," řekl Rouč.

V Plzni se už potřetí poběží Pivní běh, koná se tuto sobotu

Publikováno:před měsícemZdroj:QAP.cz

Třetí ročník Pivního běhu se uskuteční v sobotu 8. dubna. Trať měří 6 kilometrů a má několik stanovišť.
Startuje se v poledne od Hospůdky U Pechtů v Doudlevcích, závodníci mají limit 2 hodiny. Startují jednotlivci, ať už muži či ženy, nebo celé týmy.

"Na závodníky čeká celkem pět „kontrolních“ stanovišť, na nichž se musí občerstvit vždy jedním 0,3 l pivem. Jeho vypití bude každému soutěžícímu zaznamenáno přímo na těle – na stylovém startovním čísle, které obdrží při registraci," uvedl pořadatel akce Tomáš Sladký. Po doběhnutí do centra města, konkrétně do Štruncových sadů k Burger Baru, se závodníci vracejí zase zpět. V Doudlevcích proběhne také vyhlášení výsledků a předání cen.

"Novinkou letošního pivního běhu bude přesné měření času závodníků pomocí čipů. To umožní mimo jiné i bezproblémový hromadný start celých týmů," řekl dále Tomáš Sladký.

Organizátoři jako vždy doporučují startujícím využít k příjezdu MHD anebo parkování před Škoda-parkem, zhruba 250 metrů od startu. Registrace, která je letos možná i na webu www.pivni-beh.cz, proběhne od 10.00 hodin přímo v Hospůdce U Pechtů. Závodníci budou vypouštěni na trasu v pravidelných časových intervalech.

Čo je za úspechom pivovaru Jama Brewery, ktorý preslávil fínsky hokejista

Publikováno:před měsícemZdroj:TREND.skAutor:Jozef Tvardzík

Ešte donedávna bola na Slovensku bežná realita, keď si miestny štamgast dal načapovať pivo ležiak 10-tku alebo 12-tku. Slovenský trh aj naďalej ovládajú pivovarnícke giganty SABMiller a Heineken, ale v posledných dvoch rokoch sa vyrojili malé remeselné pivovary, ktoré sa snažia vrátiť ku koreňom pivovarníckej kultúry. Jedným z nich je aj pivovar Martina Lučka. Na prvý pohľad troška introvert varí svoje pivko v nenápadnej budove v Chorvátskom Grobe, pár kilometrov od Bratislavy.

Za jeho prerodom na pivovarníka nestálo nič dramatické. Jedného dňa sa jednoducho rozhodol a oznámil manželke, že ide variť pivo. Neverila mu, kým nezačal doma vybaľovať hrnce. Rok experimentoval a varil u Richtára Jakuba a v roku 2014 si dokonca staršiu technológiu kúpil.

Kým nové vybavenie pivovaru stojí bežne od 100-tisíc eur (čínski výrobcovia sú lacnejší), on si ho zabezpečil z Moravy už použité. Kapacita tankov je 600 litrov. Tvrdí, že sa mu to oplatí a všetko si to financoval cez leasing. „Milujem ho. Ľudia pochopili, čo je kvalita. Nesúvisí to len s pivom, ale návratom ľudí k tradičnej výrobe potravín. Majú dosť priemyselných jedál, ktoré ponúkajú supermarkety,“ myslí si.

Tak ako každý podnikateľ tvrdí, že sleduje ceny pív konkurencie, ale nehodlá cenu podliezať. „Samozrejme, že ak by som mal 5-tisíclitrovú varňu, cena by mohla ísť dole. Iná by bola potom aj cena práce,“ vraví. Takúto kapacitu by si vedel už predstaviť pri svojej ipe Splatter, ktorá je jeho najpredávanejším druhom piva. „Ako vznikol jej názor? Ale … vystriekli kvasnice a ostriekali celú stenu,“ smeje sa nad významom názvu.

Najznámejšie je však jeho pivo Jarkko Ruutu, ktoré kedysi pomenoval po fínskom hokejistovi. Ide o pivo, na ktoré dostáva najviac otázok. Koncept bol navariť najjednoduchšie pivo z jedného druhu sladu a chmeľu, teda S.M.A.S.H. beer (Single Malt And Single Hop).

„Pozerali sme po varení hokej a asi hrali Fíni. Kedysi som toho hokejistu nemal rád, pretože sa bil. Najprv to bol pracovný názov, ale ten nakoniec ostal,“ dodal M. Lučko. Minulý týždeň mu dokonca volal jeden pán, ktorý sa ho pýtal, kde sa bude toto pivo čapovať, pretože očakáva návštevu z Fínska.

Cez internet nemá čo predávať
Priznáva, že sa mu darí. V pivovare je každý deň a zároveň prevádzkuje aj krčmu, kde mu chodia pravidelne štamgasti, ale aj turisti, ktorí chcú ochutnať kvalitné pivo. Krčma je striedma, má pár drevených stolov a klasický výčap. „Rozmýšľal som, že budem predávať fľaše aj cez internet, ale nie je čo predávať,“ smeje sa. Celú kapacitu, ktorú navarí, sa aj v podnikoch v Bratislave, ktorým svojej pivo dodáva, vypije.

Netají, že nie každý si môže drahšie remeselné pivo dovoliť. Veľké giganty varia pivo tak, aby bolo čo najlacnejšie, používajú rôzne náhradky a chmeľové extrakty, aby znížili cenu piva. Menšie pivovary sa snažia variť poctivé pivo, pričom používajú plnohodnotné suroviny.

Príkladom sú chmele z celého sveta - od USA po Nový Zéland. Jeden kilogram chmeľu s vysokým obsahom alfa a beta horkých kyselín je o niekoľko desiatok eur drahší ako jednoduchý chmeľ z Európy. V prípade chmeľových náhradiek stačia aj dve kvapky na liter na rozdiel od 20 gramov. Kvalita sa však potom nutne ukáže na celkovej cene piva. „Okrem toho do celkovej ceny piva vstupuje mnoho faktorov. Energie, suroviny, práca, nájom,“ vysvetľuje M. Lučko.

Niekedy sa nepodarí
Samozrejme, najväčšie straty prináša M. Lučkovi nevydarené pivo. Keďže ide vždy do varenia a experimentovania naostro, niekedy sa pivo nepodarí. Vtedy musí vyliať celý tank. „Jasné, že sa mi to stalo, keď pivo skyslo a nebolo pitné. Niekedy, keď sa mi pivo nepoznáva, tak ho dám ochutnať hosťom, ktorí sem prídu,“ vysvetľuje. Tvrdí, že chuť piva je subjektívna vec, ale niekedy na pive badať takzvané chyby. Medzi najbežnejšie patrí maslová príchuť (pri kvasení vzniká diacetyl), kyslosť alebo acetónová vôňa.

Jednou z dôležitých marketingových aktivít sú pivné festivaly. Najbližšie bude v Bratislave Salón piva. M. Lučko tvrdí, že festivaly sú síce dôležité, aby pivovar prezentoval svoju značku, ale pre neho komplikované. „Zaberá to veľmi veľa času a energie. Treba všetko nachystať, preniesť, rozbaliť a stáť tam celý deň. Na noc opäť zabaliť a preniesť. Je to dosť ťažká práca,“ priznáva. Navyše, významným faktorom je počasie. Keď je sychravo, neprídu ani ľudia a ako majiteľ musí bez ohľadu na zárobok zaplatiť prenájom miesta.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.05.2017 07:374.983/4.983