Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Tohle je nejstarší známá fotografie, na které muži pijí pivo. Pochází z roku 1844

Publikováno:před 5 dnyZdroj:extraStory.cz

Pivu holdovali lidé od nepaměti. Nejstarší záznamy nás vrací až do 7. století př. n. l., konkrétně do starověké Mezopotámie. Nejstarší známá fotografie, dokumentující pití kvašeného nápoje, je ale podstatně mladší.

Snímek pořízený ranou fotografickou metodou kalotypií pochází ze skotského Edinburghu. Jeho autorem je Robert Adamson a David Octavius Hill, kterého si můžete povšimnout úplně napravo. Vedle něj uprostřed sedí doktor George Bell, jeden ze členů komise takzvaného Zákona chudých z roku 1845, a nalevo spisovatel a tvůrce vitráží James Ballantine.

Za povšimnutí stojí netradiční pivní sklenice, v originále nazývané jako "ale flutes" (doslova pivní flétny). Nachází se v nich kvašený nápoj pivovaru Younger's, který byl v tehdejší době ve skotské metropoli velmi populární. Některé zdroje ho popsali jako "mocnou tekutinu, která rty pijáků takřka slepuje k sobě, takže jen málo z nich dokáže vypít víc než jednu láhev".

Nový majitel pivovaru v Polné, kde žil i Hrabal, začne opět vařit pivo

Publikováno:před 5 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Radek Laudin

V někdejším pivovaru v Polné, kde trávil dětství spisovatel Bohumil Hrabal, se po 68 letech opět začne vařit pivo. Areál poblíž náměstí má totiž nového majitele. Stal se jím obchodní manažer Ladislav Pártl. Po mnoha letech otevře už v létě jeho bránu návštěvníkům.

Ještě před necelými dvaceti lety hrozila polenskému pivovaru demolice. Měl propadlé střechy. Tehdy areál zachránil podnikatel Ivan Vlach, který budovy opravil do současné podoby.

A teď někdejší pivovar prodal Ladislavu Pártlovi, obchodnímu manažerovi společnosti M&T, která se zabývá výrobou dveřních klik. Pártl tam chce po 68 letech opět vařit pivo.

V Polné žije už od svých čtyř let. A třicet roků hrál fotbal za místní Slavoj.

„Jsem patriot. Když jsem se dozvěděl o prodeji pivovaru, šel jsem se tam jen tak mrknout. A poté ještě několikrát, až byla jednoho dne ruka v rukávě. Cítili jsme s mojí ženou Marií v té budově neuvěřitelnou energii a vůni historie,“ popisuje Pártl.

V první řadě tam chce znovu začít dělat polenský ležák, což je jeho vysněná vize. Hodlá otevřít i restauraci a pořádat akce pro celé rodiny. Už letos v létě zpřístupní veřejnosti pivovarský dvůr.

První veřejnou akcí bude letní výstava o historii Polné
„Uspořádáme pár akcí. Například při městském Mrkvancobraní bude výstava o polenské historii,“ pozval. Na spolupráci se domluvil s Janem Prchalem, jednatelem Klubu Za historickou Polnou.

Ladislav Pártl má rád knihy Bohumila Hrabala, který v pivovaru před sto lety trávil dětství.

„Určitě mu tam věnujeme dosti prostoru, ale zatím je vše v plenkách. Nyní řešíme projekt restaurace a pivovaru. Uvidíme, jak dlouho vše bude trvat,“ dodal majitel, který ve volném čase rád s rodinou cestuje.

A oceňuje, že základ jeho plánům dal bývalý majitel Ivan Vlach, který pivovar zachránil před zbouráním. „Z větší části ho obnovil a oblékl do útulného kabátu. A za to musí slyšet velké díky. Klobouk dolů,“ uznal Pártl.

Cenu, za jakou areál koupil, prozradit nechtěl. Realitní kanceláře ho nabízely za 19,5 milionu. Součástí obchodu ale byla i směna nemovitostí.

První Hrabalova vzpomínka? Rozbil lahev a pořezal se
Pivovar byl postaven v roce 1865. Stát ho zrušil v roce 1950, pak už se tam dělaly jen limonády. Jejich výroba skončila v 70. letech, kdy měl v areálu blízko náměstí sklady podnik Ovoce a zelenina.

Spisovatel Bohumil Hrabal tam žil do roku 1919. Připomíná to dodnes pamětní deska ve tvaru dřevěného sudu na stěně pivovaru. Slavný autor později na Polnou vzpomínal.

„Říkají, že od tří let jsem bydlel v pivovaře v Polné, kam se má matka odstěhovala za mým nevlastním otcem. Moje první vzpomínka na ten pivovar byla pivní láhev s patentním uzávěrem, kterou jsem tak šikovně rozbil, že jsem si pořezal ruku. Sešíval ji pan doktor Michálek, ten, který ohledal zavražděnou Anežku Hrůzovou...“ popisoval.

Hrabalovi s malým Bohumilem se nastěhovali do místnůstky v domě místního pekaře a varhaníka Antonína Marase v Poděbradově ulici 80. Koncem roku 1917 získali služební byt v prostorách pivovaru proti škole v Komenského ulici s okny do dvora. K tomuto bytu se spisovatel později často vracel. Prý v něm bylo stále přítmí. A Hrabal přitom tolik miloval slunce.

Urny s ostatky rodičů a ženy leží v bedně od piva
Popisoval také, že byl v okolí pivovaru něco jako obecní dítě. Chodil na svatby i pohřby. A na Polnou nezapomínal. „Dokonce pamatuji, že jako obchodní cestující jsem se tam i ubytoval. Asi v roce 1947 na náměstí U Culků,“ vybavil si.

Zřejmě naposledy zavítal do míst svého dětství, k pivovaru, v roce 1976. Občané, které znal, v té době již nežili. Jednou také líčil, jak si kdysi v hospodě koupil hrob. I to mělo spojitost s Polnou.

„Dnes jsou v něm pohřbeni moji rodiče, moje žena Pipsi. Až umřu já, taky mě tam pohřbíte. Odhrnete horní hlínu a pak narazíte na těžkou dubovou bednu. Na horním víku té bedny je nápis PIVOVAR POLNÁ. To víko otevřete a tam jsou poskládány urny. V obyčejné bedně, kam se kdysi dávala láhvová piva. No řekněte, není to krásné, když vaše tělesné ostatky skončí v bedně od láhvového piva? Nemůžete si přát nic hezčího. Pak zase tu bednu zasypete hlínou. Tak to má být. Pivovar Polná. Nezapomeňte,“ vzkázal




12. ročník oslav založení Pivovaru Koníček

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Pivovar KoníčekAutor:Stanislav CieslarU Koníčka

Na čepu více než deset piv - toho nejlepšího, co pivovar vaří. Hudba, zajímavý doprovodný program, pivní soutěže, atrakce pro děti, večerní taneční zábava. Občerstvení zajištěno (burgery, steaky a další výrobky řeznictví a uzenářství Koníček) + překvapení - Prezentace nového minipivovárku KOŇOVÁRKU, ve kterém si zájemci budou moci uvařit své vlastní a originální pivo.
Místo: Vojkovice (Frýdek-Místek), Moravskoslezský kraj
Datum: 2. 6. 2018

České a německé pivovary spojuje Krušnohorská pivní stezka

Publikováno:před 5 dnyZdroj:e-region.cz

V rámci tradiční žatecké slavnosti Chmelfest 2018 představila Destinační agentura Dolní Poohří turistům nový zážitkový program Krušnohorská pivní stezka. Až do konce roku mohou návštěvníci objevovat zastávky na gurmánské stezce v Sasku a Česku a získat speciální půlllitr.

„Naším cílem je podpořit lokální značky, které vycházejí z bohaté tradice vaření piva na obou stranách hranice, a také gurmánskou turistiku. Velmi nás těší, že všechny zapojené pivovary používají ve výrobě žatecký chmel, který proslavil region Dolního Poohří,“ vysvětluje ředitelka Destinační agentury Dolní Poohří Libuše Novotná Pokorná.

Přípravu gurmánské stezky ukončil v sobotu 12. května závěrečný workshop v Chrámu chmele a piva v Žatci, na němž se sešli zástupci Dolního Poohří, německého partnera projektu Tourismusverband Erzgebirge, i zapojených pivovarů. Těch najdou návštěvníci na trase celkem sedmnáct. „Původně jsme měli v plánu rozjet pilotní projekt s desítkou pivovarů, ale zájem byl enormní a stále se nám hlásí další zájemci. Protože je ale Krušnohorská pivní stezka v první řadě projekt turistický, nabízíme účast především pivovarům, kde je vaření piva spojeno i s atraktivními zážitky jako jsou prohlídky pivovaru, degustace, přednášky či semináře o historii místa,“ vysvětlila na závěrečném workshopu Libuše Novotná Pokorná. Návštěvníci tak mohou vidět třeba pivní muzeum či si na vlastní kůži vyzkoušet vaření piva.

V Žatci se také poprvé představil turistický průvodce stezkou s mapou zapojených pivovarů a prezentací každého z nich. Jeho součástí je Turistická pivní karta, na níž mohou návštěvníci sbírat razítka při návštěvě těchto pivovarů. „Každý pivovar má své unikátní očíslované razítko. Po nasbírání deseti razítek získají turisté speciální půllitr Krušnohorské pivní stezky. Stačí kartu odevzdat v kterémkoliv ze sedmnácti zapojených míst,“ doplnila ředitelka agentury. Jak informovala zástupce pivovarů na závěrečném semináři, agentura nechala také vyrobit samolepky, které si provozovny umístí na vchody, aby je na první pohled návštěvníci poznali. Sbírat razítka je možné až do konce letošního roku.

Do pivovarů, jejichž zástupci nestihli do Žatce dorazit – ve stejný den se kromě Chmelfestu konal také pivní jarmark v Ústí nad Labem či Chomutovské slavnosti, rozveze agentura průvodce i razítka v nejbližších dnech. Stejně tak bude mapa pivní stezky k dispozici v infocentrech Dolního Poohří a v saské části Krušných hor. Kromě toho připravuje Destinační agentura Dolní Poohří také informační kampaň.

Do projektu jsou zapojeny pivovary v těchto městech: Perštejn, Chomutov, Žatec, Louny, Osek, Teplice, Ústí nad Labem, Rechenberg – Bienemühle, Freiberg, Pockau, Scheibenberg, Zwönitz, Lössnitz, Aue, Breitenbrunn.

Výstava pro milovníky piva a historie: Prazdroj před 100 lety a dnes!

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Tojesenzace.czPrazdroj

Letošní oslavy 100. výročí vzniku Československa jsou vítanou příležitostí připomenout konkrétní příběhy, ve kterých se odráží tehdejší dění. Osudy Měšťanského pivovaru v Plzni za doby první republiky atraktivní formou přibližuje výstava Prazdroj před 100 lety a dnes, instalovaná na Nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj a od 31. května také v prostoru Pivovarského muzea v Plzni. Obě části pozoruhodné výstavy jsou k vidění do konce října.

Výstava Prazdroj před 100 lety a dnes nahlíží na události po vyhlášení samostatné republiky, které pro Měšťanský pivovar znamenalo začátek nové éry. Věnuje se především osobnostem a stavbám, které před sto lety formovaly charakteristickou tvář dnešního pivovaru Plzeňský Prazdroj. Pro tradiční proces vaření piva byly vystavěny nové moderní budovy – varna, lahvovna a výstav. V areálu pivovaru přibyly reprezentativní objekty – administrativní budova a ředitelský dům se zahradou, který doplnil Jubilejní bránu a dokomponoval pohledovou vstupní část hlavního nádvoří pivovaru. V centru pozornosti byli i zaměstnanci, pro které vznikl architektonicky promyšlený komplex bytů s bohatým zázemím, dodnes sloužící svému účelu. Výstava dále představuje klíčové jedince, kteří se zasloužili o věhlas pivovaru, např. jeho dlouholetého předsedu správní rady Richarda Kroftu.

Návštěvníci expozice si mohou prohlédnout jedinečnou kolekci málo známých fotografií, plakátů, plánů či reprodukcí obrazů z fondů a sbírek společnosti Plzeňský Prazdroj, Pivovarského muzea, Západočeské galerie, Archivu města Plzně, Západočeského muzea, Státního oblastního archivu v Plzni ad. Druhá část výstavy v Pivovarském muzeu prezentuje nejvzácnější dobové pivovarské exponáty, unikátní propagační film Prazdroje z roku 1938 či prvorepublikové rozhlasové záznamy z archivu Českého rozhlasu.

„Získala-li kvalita nějakého čsl. výrobku světového uznání a existuje-li nějaký produkt, jehož věhlas je staletou tradicí nerozlučně spjat s českou zemí – jest to pivo… Plzeňské pivo se prostě stalo razítkem naší republiky… (Z dopisu Konzulátu Československé republiky v Singapore Ministerstvu zahraničních věcí ČSR o vývozu československého piva do Singapuru, 29. 5. 1935. Archiv MZV)

Soud zakázal pivovaru označovat pivo za zdraví prospěšné

Publikováno:před 5 dnyZdroj:EuroZprávy.czAutor:ČTK

Několik let trvající pivní spor dnes rozhodl německý nejvyšší soud. Pivovar Härle z bavorského Leutkirchu podle verdiktu nesmí v reklamě tvrdit, že jeho pivo je zdraví prospěšné, informoval list Die Welt. Německé slovo bekömmlich, které lze přeložit jako zdraví prospěšné, blahodárné, ale i dobře stravitelné, nelze podle soudu používat pro nápoje s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 procenta.

Použití slova bekömmlich na etiketě piva z pivovaru v jihoněmeckém Leutkirchu se nelíbilo organizaci na ochranu práv spotřebitelů. Podle ní totiž uvádí kupující v omyl, neboť naznačuje, že takto označený produkt má blahodárné účinky na lidské zdraví. Před třemi lety proto organizace podala u soudu žádost o zákaz používání slova při propagaci piva.

Spolkový soudní dvůr se dnes přiklonil k názoru soudů nižší instance, když rozhodl, že použití slova v reklamě na nápoj s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 procenta není přípustné. Výraz bekömmlich podle něj totiž může vyvolat ve spotřebitelích dojem, že pivo je snadno stravitelné a přináší i zdravotní benefity. Slovo navíc zákazníkovi podsouvá, že pivo je zdravější než jiné alkoholické nápoje. To podle soudu není pravda. Použití slova je tak v rozporu s evropskými zákony na ochranu spotřebitele.

Argument majitele rodinného pivovaru Gottfrieda Härleho, že slovo bekömmlich používal při prodeji piva již jeho dědeček, na soud nezapůsobil. Kromě samotného pivovaru Härle nesmí slovo ve svých reklamách nyní používat ani žádný jiný výrobce zlatavého moku.

Už v roce 2012 Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že německé slovo bekömmlich se nesmí používat při propagaci vína.

Krušnohorská pivní stezka zavede turisty do 17 pivovarů

Publikováno:před 6 dnyZdroj:Novinky.czAutor:ČTK

Nový zážitkový program Krušnohorská pivní stezka zavede návštěvníky do sedmnácti pivovarů v Sasku a Česku. Na gurmánské stezce, kterou připravila Destinační agentura Dolní Poohří, si mohou prohlédnout jednotlivé pivovary, degustovat nebo vyslechnout přednášky a semináře. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí agentury Kateřina Táborská.

„Naším cílem je podpořit lokální značky, které vycházejí z bohaté tradice vaření piva na obou stranách hranice, a také gurmánskou turistiku. Všechny zapojené pivovary používají ve výrobě žatecký chmel, který proslavil region Dolního Poohří,” uvedla ředitelka Destinační agentury Dolní Poohří Libuše Novotná Pokorná.

Do projektu se zapojily pivovary v Žatci, Perštejně, Chomutově, Lounech, Oseku, Teplicích, Ústí nad Labem a v německých městech Rechenberg-Bienemühle, Freiberg, Pockau, Scheibenberg, Zwönitz, Lössnitz, Aue a Breitenbrunn. Na trase mohou návštěvníci například zajít do pivního muzea nebo si sami vyzkoušet vaření piva.

Ke stezce vznikl turistický průvodce s mapou všech zapojených pivovarů. Jeho součástí je i Turistická pivní karta, na kterou mohou návštěvníci sbírat razítka pivovarů. Za deset razítek v kartě mohou až do konce roku získat ve kterémkoli z pivovarů speciální půllitr Krušnorské pivní stezky.

Krušnohorská pivní stezka je dalším z projektů Destinační agentury Dolní Poohří, která se snaží lákat turisty do jižního cípu Ústeckého kraje. Každoročně pořádá například Den Ohře, který se letos uskuteční poslední červnový den v Lounech.

Novinka v portfoliu Heineken Slovensko: Corgoň Rekord 12%

Publikováno:před 6 dnyZdroj:České nápoje

Prekvapenia sú príjemným korením života, preto aj naši pivovarníci jedno také pripravili pre všetkých fanúšikov dobrého piva. Novinka Corgoň Rekord 12% je pivo plnej, výrazne horkej a intenzívne chmeľovej chuti, ktorého korene vychádzajú z viac ako 100-ročnej nitrianskej pivovarníckej tradície. Okrem potešenia z jedinečnej chuti, vám prinášame aj kus dávnej histórie.

Pri výrobe novinky Corgoň Rekord 12% sa naši pivovarníci inšpirovali pivom s rovnomenným názvom z roku 1920. Nový Rekord je typický svojou svetlo-jantárovou farbou a plnšou chuťou. Za svoju nezameniteľnú chuť vďačí vyššiemu podielu neprekvasených cukrov, pričom si zachováva typickú horkosť Corgoňa v dôsledku pridaniu väčšieho množstva chmeľu. Výsledkom je pivo s intenzívnou arómou a chuťou, ktorá neomylne cieli najmä na mužských zákazníkov – chlapov vyznávajúcich poriadnu horkosť.

„Corgoň je pivom, ktoré má vďaka typickej horkosti svojich verných zákazníkov. Pri vývoji nového piva Corgoň Rekord 12% sme mysleli práve na nich, no veríme, že k nám privedie aj nových fanúšikov. Podobne ako pri klasickom Corgoni, aj v Rekorde je použitý pre značku typický chmeľ Aurora, slad a voda z artézskych studní,“ uviedol Peter Nikodem, brand manažér značky Corgoň.

Novinka Corgoň Rekord 12% bude dostupná od polovice mája v Horeca segmente v čapovanej verzii. Zároveň v portfóliu zostáva aj obľúbený Corgoň 12% v čapovanej aj fľašovej verzii.

Z histórie
Predchodca aktuálnej novinky Corgoň Rekord z roku 1920 by o dva roky oslávil storočnicu. Korene piva Corgoň siahajú až do roku 1896, keď sa začalo v nitrianskom pivovare variť pivo. Svoje súčasné meno Corgoň získalo toto obľúbené pivo v roku 1989 podľa legendy o nitrianskom silákovi Jurajovi Corgoňovi, ktorý údajne zachránil mesto pred vpádom Turkov.

Hezké počasí láká "na jedno". Jihočeským pivovarům roste výstav

Publikováno:před 6 dnyZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Některým jihočeským pivovarům vzrostl za duben a první polovinu května výstav díky vysokým teplotám o desítky procent. Patří k nim pivovary Samson, Dudák i Regent. Budějovický Budvar podle podle mluvčího Petra Samce už mnoho let výsledky nezveřejňuje.

Pivovar Samson v Českých Budějovicích, který patří do brazilsko-belgické skupiny AB InBev, zaznamenal v dubnu meziročně vyšší výstav o 39 procent. "Dubnový výstav nám udělal radost. Do lahví jsme v dubnu stočili o 36 procent piva více než před rokem. Zaznamenali jsme i nárůst výstavu u sudového piva. Očekáváme zvýšený zájem o naše pivo také během letních prázdnin. Loni v srpnu jsme zaznamenali meziročně více než dvojnásobný nárůst prodejů v tuzemsku," řekl ředitel pivovaru Samson Daniel Dřevikovský.

Třeboňský pivovar Regent ze skupiny Stasek má za prvních šestnáct květnových dní meziroční nárůst výstavu téměř o 30 procent, řekl sládek Jaromír Čeleda. Poptávka rostla i v dubnu.

"Zejména je to poznat na sudovém pivu tuzemském, tam to ukazuje situaci okamžitě, ale celkově je poptávka po pivu větší. Frčelo Třeboňské pivo, které má 4,6 procenta alkoholu. Myslím si, že nárůst daný okamžitou spotřebou v místech je (za duben) meziročně proti stejnému období loňského roku určitě více než desetiprocentní," řekl Čeleda.

Strakonický Dudák, jediný český pivovar ve vlastnictví města, má za duben meziroční nárůst o 18 procent. Více se prodalo lahvového, sudového, hlavně desítky a jedenáctistupňového Dudáka, což jsou nejprodávanější piva celkově, řekl manažer kvality pivovaru Vlastimil Matej.

"Během května pak s otevřením kempů narůstá obliba piv Otavský zlatý a Klostermann. Pro letošní rok máme připravený především výroční světlý ležák Klostermann, který obsahuje extra vysoký podíl světoznámého chmele Žateckého poloraného červeňáku. Obliba radlerů v posledních letech na českém trhu klesá, takže pro letošní léto s nimi nepočítáme," uvedl Matej.

Vývoz českého piva do Číny strádá. Nepomáhá ani CEFC

Publikováno:před 6 dnyZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Vývoz do země draka vytrvale padá. Situaci dosud nezlepšila ani skupina Lobkowicz s čínským majitelem. Skoro na polovinu, na pouhých 20 tisíc hektolitrů klesl loni český pivní export do Číny, nejlidnatější země na světě. A propad pokračuje i letos – za první čtyři měsíce na necelých šest tisíc hektolitrů z předloňských 8,3 tisíce. Situaci nepomáhá ani skupina Pivovary Lobkowicz, přestože tento šestý největší producent v Česku je stoprocentně vlastněný čínskou společností CEFC.

Domácí výrobci nezveřejňují objemy, které vyvážejí do konkrétní země, a platí to i v případě exportu do Číny. Podle odhadu LN má zřejmě největší podíl na prodeji ve vzdálené asijské zemi Budějovický Budvar, částečně Heineken, ale Lobkowiczové zdaleka zaostávají za svým předsevzetím z roku 2015, kdy do tohoto uskupení sedmi regionálních pivovarů CEFC vstoupila.

„Netajíme se ambicí tímto krokem významně posílit export českého piva do Číny,“ citovaly tehdy agentury prezidenta CEFC Čchan Čchao-tua.

Realita je spíš opačná. Před příchodem CEFC export českého piva do Číny aspoň mírně rostl, od té doby padá. Lobkowicz je u nás jediná pivovarnická skupina s čínským majitelem, a přesto za tři roky svého působení se to na obchodech s touto asijskou zemí pozitivně neprojevilo.

Pro tento rok ve společnosti tvrdí, že nastane změna a objem piva exportovaného do Číny se výrazně navýší. „Jsme v pokročilé fázi procesu založení joint-venture společnosti (společný podnik – pozn. red.) se silným čínským partnerem, která bude zajišťovat naše obchodní aktivity na tamním trhu,“ uvádí nyní viceprezidentka společnosti CEFC Group (Europe) Company a šéfka dozorčí rady Pivovarů Lobkowicz Marcela Hrdá.

Lobkowiczové loni po sérii poklesů prodeje vykázali meziroční růst odbytu. Ne tak celý pivní trh, který loni klesl. Mnozí výrobci si vylepšují bilanci právě exportem. A ten se utěšeně zvyšuje do rekordních výšin. Největší vývozní trhy, i ty malé vzdálené jako třeba Jižní Korea, rostou nebo tam export jen mírně klesl. Čína je však výjimkou.

Země nebeského draka nebyla nikdy výrazně velkým odběratelem piva z Česka, 40 tisíc hektolitrů v roce 2015 bylo zřejmě rekordem. V porovnání například s víc než milionovým exportem na Slovensko a s loni celkem vyvezenými 4,6 miliony hektolitrů je to ale jen kapka v moři. Jenže v roce 2016 objem pivního exportu do Číny klesl ke 34 tisícům hektolitrů, a loni dokonce o 43 procent na necelých 20 tisíc. Což jsou čtyři desetiny procenta celkového českého exportu.

Dvouměsíční cesta
Tuzemské pivovary už dlouho tvrdí, že Čína je pro ně perspektivní trh, že v zemi s nejvyšším počtem obyvatel na světě všichni touží po českém pivu a zejména jeho prémiových značkách. A že prodeje v této zemi oživí nebo nastartují.

Třeba takový Plzeňský Prazdroj už úspěšně exportuje například do Jižní Koreje. A letošek považuje za zahájení plzeňsko-čínské spolupráce. Prý s velkým potenciálem. Loď s nákladem prvních litrů značky Pilsner Urquell už vyplula. Kolik piva veze, však pivovar tají.

„Export do Číny jsme zahájili začátkem dubna. Cesta do Číny trvá zhruba dva měsíce, z čehož na moři stráví pivo 36 dnů. Zásilka je tak stále ještě na cestě,“ uvedla mluvčí Prazdroje Jitka Němečková.

Podle názoru expertů z branže však nemá valný význam vozit pivo na takové dálky. „Dovážet pivo od nás do Číny příliš nedává smysl. Každý velký světový výrobce, jak může, tam spíš vaří pivo na základě licenční výroby. Pivovary musejí mít k přímému exportu hodně vážný důvod. Jako je v případě Budvaru ochranná známka a důraz na originalitu,“ uvedl už dříve nezávislý pivovarnický expert Jan Veselý.

„Pivo obsahuje přes 90 procent vody a tu převážet na velké vzdálenosti je nesmysl. Pak jsou tady ještě různé bariéry zahraničního obchodu, zejména pak cla a v neposlední řadě pivo jako poživatina dlouhotrvajícím transportem ztrácí na kvalitě,“ přidává se Tomáš Maier, který přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze ekonomiku pivovarnictví.

Celkový objem českého exportu je každým rokem rekordní, loni převýšil 4,6 milionu hektolitrů. Největší množství vyváží Plzeňský Prazdroj a za ním Budvar.

V žebříčku zemí, do kterých putuje české pivo, vede Slovensko (přes 1,1 milionu hektolitrů), následují Německo (necelý milion), Polsko, Velká Británie a další evropské státy. Mimo EU se daří zejména v Rusku (240 tisíc hektolitrů) a Jižní Koreji (200 tisíc), která patří k zemím, kde loni nejvíc narostl import piva z Česka a kam se od nás dovezlo desetkrát víc než do Číny.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.05.2018 10:006.247/6.247