Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Pivovar uvaří více piva, dostavěl nové sklepy

Publikováno:včeraZdroj:Nymburský deníkAutor:Miroslav JilemnickýPostřižinský

V minulosti se v této části pivovaru stáčely sudy. Pak byly prostory nevyužité. Od března fungují jako nové oddělení ležáckého sklepa. Pivovar tak zhruba o desetinu navýší svůj výstav piva. Za rok uvaří namísto stávajících 150 tisíc hektolitrů přibližně 170 tisíc. Do celé stavebně náročné akce investoval více než 3 miliony korun.

Pivovar si výstavbou nového oddělení ležáckého sklepa pomohl v situaci, kdy hledal možnosti, jak zvýšit svoji produkci. „Celá akce byla uskutečněna z kapacitních důvodů. Bývalá stáčírna sudů byla nevyužitá, proto bylo rozhodnuto o této zásadní přestavbě. V nových sklepích je instalováno sedm nových tanků s kapacitou 290 hektolitrů a jeden s kapacitou 200 hektolitrů. Kvůli jejich usazení byla demontována i střecha," popisuje zásadní stavební úpravy Jan Benák z marketingového oddělení pivovaru.

Podle podsládka Karla Lövenhöfera je sklepení využíváno od začátku března. "Díky novým ocelovým tankům je možné navýšit výstav piva zhruba o 10 procent," konstatoval Lövenhöfer. Což je v konkrétních číslech nárůst o více než 17 tisíc hektolitrů ročně.

Pivovar rozšiřuje také své exportní možnosti. Například v sousedním Maďarsku, kde byla nedávno otevřena nová postřižinská pivnice ve městě Pécs. "Jsou tam velcí příznivci jak našeho piva, tak Bohumila Hrabala. Právě přes jeho jméno je o naše pivo v Maďarsku velký zájem," uvedl Lukáš Trejbal z obchodního oddělení.

EXPRES NAPOSLEDY PŘED PAUZOU
Pivovar připravuje také tradiční akce pro své příznivce. Už tuto sobotu vyjede pravděpodobně na několik let naposledy vyhlášený Postřižinský expres tažený parní lokomotivou. Už léta zve na celodenní výlety do různých koutů země, přičemž ve vlaku hraje hudba, teče pivo a pro děti jsou připraveny i nealkoholické nápoje.

Letos se vlak vydá přes Městec Králové a Chlumec nad Cidlinou do Lázní Bělohrad. Vracet se bude přes Lomnici nad Popelkou a Jičín. "Bude to zřejmě naposledy do roku 2020. Finančně i organizačně je čím dál těžší podobné akce na železnici zajistit," konstatoval Jan Benák. Není také jasné, zda tažnou parní lokomotivou bude i letos oblíbená Líza. "Byla v dlouhodobé opravě. Pokud se ji do soboty nepodaří zprovoznit, je připravena náhradní parní lokomotiva," ujistil zástupce pivovaru. Jízdenky jsou k dispozici v pokladně na hlavním nádraží i v expedici v pivovaru.

V plném proudu jsou také přípravy na nejmasovější pivovarskou akci roku, tedy Den otevřených dveří s tradičním kulturním programem, sérií hudebních vystoupení a překvapením v podobě piva vyrobeného pro tento den. Pravidelně prochází třetí červnovou sobotu branami pivovaru každoročně tisíce lidí. Letos akce vychází na 17. června. "Zatím můžeme prozradit, že letos by měla být hlavní hvězdou Ewa Farna, o dalších známých jménech se jedná," řekl Jan Benák.

To tu ještě nebylo! Speciální pivní edice Má vlast myslí také na Ostravu

Publikováno:včeraZdroj:Moravskoslezský deníkAutor:Radek LukszaRegent

„Jde o jedinečnou příležitost přiblížit historii a krásu našich měst prostřednictvím nejoblíbenějšího moku české země," říká Magdalena Wernerová

Ostravským patriotům se dostalo povzbuzení takřka z opačného konce republiky.

Třeboňský pivovar Bohemia Regent uvedl na trh originální a časem bezesporu i sběratelsky zajímavé třetinkových lahví s vyobrazením panoramat českých měst, včetně moravskoslezské metropole.

„Jde o jedinečnou příležitost přiblížit historii a krásu našich měst prostřednictvím nejoblíbenějšího moku české země. Věříme, že osloví našince i zahraniční turisty," uvedla obchodní zástupkyně pivovaru Magdalena Wernerová. V edici pojmenované příhodně Má vlast se tedy na lahvích kromě Ostravy objevily Praha, Brno, Olomouc, Liberec, Zlín, Jihlava, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Karlovy Vary, České Budějovice, Pardubice. „Města dominující v jednotlivých krajích doplňuje také ztvárnění pivovaru v Třeboni," upřesnila Wernerová.

Pivovar do těchto třetinek začal stáčet více značek svého portfolia od světlého ležáku až po speciály v čele s Knížetem s obsahem alkoholu 7,2 procenta. „Velmi kladné reakce přicházejí na tento nápad od návštěvníků našeho města i zahraničních obchodních partnerů," poznamenala Wernerová s tím, že jako bonus doplnili edici Má vlast takzvaným systémem twist-off. To znamená, že k otevření lahve stačí pootočit uzávěrem, není potřeba klasického otvíráku.

Pivní lázně, restaurace i tanky ve skále, Chodovar vsadil na turistiku

Publikováno:včeraZdroj:iDNES.czAutor:Jitka ŠrámkováChodovar

Privatizace pivovaru Chodovar a jeho přeměna na rodinnou firmu zachránila značku. „Na rozdíl od počátku 90. let dnes pivo podniku z Chodové Plané netvoří hlavní zdroj příjmů,“ říká prezident a spolumajitel pivovaru Jiří Plevka. Firma vsadila na cestovní ruch.

Tržby Chodovaru se dělí zhruba na půl mezi výrobu piva a turismus. Jen restaurace Ve Skále loni utržila přes 35 milionů korun.

Podnik tak vzkvétá i v době, kdy se roční výstav piva snížil na pět tisíc hektolitrů z někdejších 183 tisíc. Jenže zatímco v době privatizace měl 80 zaměstnanců, dnes dává práci 130 lidem.

Třiaosmdesátiletý Jiří Plevka říká, že pivovar nejdříve v roce 1992 privatizoval a pak ho vytuneloval. Ve skále u Chodovaru totiž vznikl 40,5 metru dlouhý tunel, kde je od roku 2000 druhá největší restaurace v západních Čechách. Větší je jen hospoda Na Spilce patřící Plzeňskému Prazdroji.

Když o Chodovaru, který vlastní společně se svými dvěma syny, Plevka vypráví, k Prazdroji se neustále vztahuje. „V Chodovaru, který založil šlechtický rod Šliků v roce 1573, se totiž učil Josef Groll, první sládek plzeňského pivovaru,“ vysvětluje.

Důvod nepříliš přátelského vztahu k většímu konkurentovi se dá nalézt v polistopadové historii obou podniků. Plevka má pocit, že cílem Prazdroje bylo zlikvidovat všechny menší pivovary v okolí.

„Když jsme privatizovali, Plzeňáci mi řekli: ‚Do roka a do dne.‘ Za to, že jsme si na koupi firmy troufli, jsme si zkrátka podle nich zasloužili neblahý konec,“ tvrdí Plevka.

O privatizaci Chodovaru zpočátku neuvažoval. Vše se ale podle něj zlomilo ve chvíli, kdy za ním přišel šéf místního státního statku, že chce s kolegy statek privatizovat a připojit k němu pivovar.

„Zacvakalo mi v kedlubně a řekl jsem si, že to je ještě horší než být u plzeňských pivovarů. A protože za mnou opakovaně chodili švagr a ještě jeden známý, abychom Chodovar společně privatizovali, přibral jsem syny a šli jsme do toho,“ vypráví Plevka.

O záchranu Chodovaru srdnatě bojoval. Veškerý zisk z prodeje piva využíval k modernizaci provozu a pivovaru, aby byl podnik konkurenceschopný.

Vybudoval plynovou kotelnu, novou stáčecí linku na lahve, stáčírnu sudů s plnoautomatickou plnicí linkou. Kompletně rekonstruoval ležácké sklepy, filtraci a varnu s oddělením chlazení mladiny. Zvláštností je, že pivní tanky jsou zabudované ve skále.

Poté se pivovar orientoval na cestovní ruch. V části unikátního skalního sklepa otevřel pivovarskou restauraci s 260 místy. Úspěch restaurace Ve Skále rodinu vedl k myšlence vybudovat v areálu pivovaru vlastní ubytovací zařízení.

Vznikl tak Hotel U Sládka se 120 lůžky a posléze pivní lázně a další restaurace Stará sladovna s terasou a velkou letní zahradou.

Pod značkou Chodovar se vyrábí sedm druhů piv. Na trh firma dodává i minerálku Il-sano či pivní kosmetiku. A Jiří Plevka senior stále zdatně pomáhá s propagací rodinného podniku tím, že ochotně provází hosty a vypráví o časech minulých.

Létající pivovar Nomád na podzim přistává v Děčíně!

Publikováno:včeraZdroj:Děčín.czNomád

Nomád, tak se jmenuje nový pivovar, který se od září v Děčíně otevře všem pivomilcům. Najdeme ho pod komínem u bývalých městských lázní.

Za vším stojí známý sládek Jan Kočka, který má s vařením piva již dlouholeté zkušenosti. Mimo jiné byl spoluzakladatelem známého varnsdorfského Kocoura a vyniknout dal také obnovenému děčínskému Kapitánu. Ten však po jeho odchodu stagnuje, kvalita piva kolísá a na pivní speciály zde narazíte jen zřídka.

Nejedno pivařské srdce tak zaplesá, neboť právě na pivní speciály se Kočka zaměřuje. Svůj záměr poprvé představil veřejnosti na právě proběhlých městských slavnostech. Návštěvníci zde měli možnost ochutnat ze slušné nabídky kočkových vícestupňových speciálů. Chutnali nám především hořčejší piva Karel (IPA), Pouštní kráska, Dingo, či extra hořký Zaříkávač chmele. Osobité bylo také pivo Dobrá sezóna, které se blížilo pšeničnému pivu tipu weizen.

Kočka v poslední době provozoval tzv. koncept “pivovar bez pivovaru”. “Tak se tedy stalo, že vznikl projekt Nomád, létající pivovar, kdy doslova lítáme po světě, ochutnáváme zajímavá piva a vytváříme si vlastní interpretace pivních stylů, které nás oslovily. A pak jako nomádi kočujeme po celém Česku a necháváme si vařit naše originální pivní speciály.”

Můžeme být rádi že si Nomád pro přistání vybral právě Děčín a přejme mu nejen šťastné přistání, ale hlavně rozlet mezi všechny pivní fajnšmekry.

Test výčepních piv: laikům chutnala piva, která experti odsoudili

Publikováno:včeraZdroj:iDNES.czAutor:Hana Večerková

Dvanáct druhů výčepních piv ze sudů testovaly dvě poroty: odborná a laická. U laiků zvítězil Primátor, u expertů piva velkých značek. Běžní konzumenti celkově ocenili piva víc než profesionálové.

Piva jsme testovali mnohokrát, ale vždy jen lahvová. Tentokrát jsme se rozhodli pro pivo ze sudů. Vůbec první test tohoto druhu v ­Česku přinesl hned dvě překvapení: trochu podceňovaná výčepní piva neboli desítky nejsou vůbec špatná. A laici si je chválí víc než odborníci.

Test 12 druhů výčepních piv zorganizovala redakce MF DNES ve spolupráci s brněnskou firmou Thermotechnika Bohemia. Ta zapůjčila výčepní zařízení.

Kdybychom se spokojili jen s hodnocením odborníků, nedopadlo by to pro výčepní piva tak dobře. Slovně se sice o vzorcích vyjadřovali vesměs pozitivně, ale známky jim dávali poměrně přísné - na vysvědčení by od nich dostala čistou trojku.

My jsme ale piva dali ochutnat i ­běžným konzumentům, kteří nerozeznají diacetylovou (máslovou) vůni a chuť od dimethylsulfidové (po vařené zelenině), ale poznají, zda jim pivo chutná nebo ne. A ­vzorky, které jsme jim předložili, jim chutnaly.

Konzumenti versus odborníci
Pivům dávali vesměs lepší známky než odborníci. Hůř u nich dopadly jen dva vzorky: Gambrinus a Staropramen, dvě značky, které odborníci dali na první místa, skončily u laiků až v druhé polovině žebříčku.

A obráceně, svijanská desítka patřila u laiků k těm nejlepším, u odborníků však skončila na posledním místě.

A ještě jeden paradox, vítězem laické poroty se stal Antonín, novinka náchodského pivovaru Primátor, který získal u expertů jen podprůměrné hodnocení.

Máslo, nebo rozpouštědlo?
Na vině rozdílného hodnocení byla podle expertů diacetylová chuť, kterou někteří označili za vadu.

„Když je diacetyl v pivu v nízké koncentraci, tak je docela příjemný, lehounce máslový. Když je ho víc, tak má chuť po rozpouštědlech, a to už příjemné není. Navíc někdo je na diacetyl hodně citlivý a­ někdo ho naopak vůbec nevnímá,“ vysvětluje František Frantík z ­Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, proč se hodnocení tolik lišilo.

Lehce diacetylová vůně je přitom pro české pivo typická. Vše je tedy otázkou míry.

Změnily minipivovary chutě?
Snažili jsme se najít odpověď na otázku, proč laikům chutnala piva, která odborníci kritizovali.
„Řekl bych, že to může být částečně i vlivem minipivovarů. Ty vnesly mezi konzumenty příklon k řemeslným pivům, u kterých se tak úplně nehlídá absolutní čistota chuti, jako to dělají velké pivovary,“ vysvětluje jeden z porotců, bývalý ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

„Běžný konzument nevyhledává pivo, které bude dokonalé, ale podle něj i trochu nudné. Hledá pivo, které odpovídá jeho představě o tom, jak by mělo řemeslně poctivé pivo správně chutnat. I když to třeba nebude z moderního sládkovského pohledu úplně dobré.“

„Chuťové preference odborníků, kteří hledají v pivu vady, mohou být naprosto odlišné od chuťových preferencí pijáka piva,“ říká ředitel Primátoru Josef Hlavatý a vysvětluje, proč jejich výčepní Antonín chutná jinak: „Připravovali jsme ho ke 140. výročí pivovaru a chtěli jsme ho udělat jako takovou revokaci řemeslného piva, poctivě se vším všudy bez ohledu na náklady, protože si myslíme, že i výčepní pivo si to zaslouží. Proto se může jeho chuť lišit od běžných piv z velkých pivovarů.“

Kolik stupňů má výčepní?
Říkáme jim běžně desítky, i když to teoreticky mohou být i sedmičky. Výčepní pivo je totiž ve vyhlášce definováno jako pivo s extraktem původní mladiny 7 až 10 (hmotnostních) procent. Většinou se ale vyrábějí jako devítky nebo desítky. Tomu odpovídaly i výsledky analýz, které zpracoval Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze. Sedm vzorků odpovídalo devítce, pět desítce. Rozdíl mezi nimi je ale podle odborníků minimální a spotřebitel ho na chuti nepozná. Podstatné je, že všechna piva označená jako „desítka“ měla skutečně extrakt mladiny vyšší než 10 procent.

Všechny vzorky také odpovídaly deklaraci alkoholu. Vyhláška neříká, jaké množství alkoholu musí mít výčepní pivo nebo ležák, ale existuje vztah mezi stupňovitostí a ­obsahem alkoholu, i když nejde o­ přímou úměru. Obsah alkoholu totiž závisí i na stupni prokvašení. Zjednodušeně platí, že výčepní piva mají kolem 4 a ležáky kolem 5 ­procent alkoholu.

V Česku trvá boom minipivovarů, nejstarší v Chýni oslaví 25 let

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Svět potravinAutor:ČTKChýně

Rozvoj podnikání po pádu komunistického režimu přinesl i zásadní změnu jednoho z tradičních českých průmyslových odvětví - pivovarnictví. Zatímco mnohé ze středních a velkých pivovarů nepřežily privatizaci a koncentraci výroby do rukou nadnárodních vlastníků, chopili se příležitosti pivovarští odborníci, milovníci piva, podnikatelé v cestovních ruchu a pohostinství či různí nadšenci, kteří vybudovali několik stovek minipivovarů.

Od první uvaření várky v nejstarším doposud fungujícím porevolučním minipivovaru Pivovarský dvůr v Chýni u Prahy uplyne 25. května 25 let.

Minipivovary, tedy pivovary s ročním výstavem do 10.000 hektolitrů, nemohou co do objemu konkurovat průmyslovým pivovarům. Pokrývají sice asi jen dvě procenta produkce piva v Česku, přesto mají obrovský vliv na pivní kulturu. Nabídly nové pivní styly, například do té doby v Česku takřka neznámá svrchně kvašená piva bavorského či anglosaského typu, mnohé z nich řemeslnou výrobou tradičních českých spodně kvašených ležáků donutily velké pivovary zamyslet se nad kvalitou vyráběného piva a také je inspirovaly k rozšíření sortimentu. Díky minipivovarům vznikly nebo ožily pivovarské restaurace, mnohá doposud zapadlá místa se stala turistickou destinací, začala se pořádat řada nových společenských akcí a pivních festivalů. Minipivovary také často vrátily výrobu piva do míst, kde se dříve pivo vařilo, ať již přímo do objektu zaniklého pivovaru, nebo alespoň do obce či města. Některé vznikly na netradičních místech - například nejvýše položeným minipivovarem se může chlubit krkonošská Luční bouda (1410 m n. m.), v Praze byl zase nedávno otevřen minipivovar na lodi ukotvené na Vltavě.

"Minipivovary konkurují řemeslně vyrobenými produkty. Což platí pro všechny obory, nejen pro piva. Ale nedělejme si iluze, že každý minipivovar dělá dobré pivo. Po řemeslné stránce mají i některé malé pivovary chyby," řekl před časem stavitel a odborník na minipivovary Josef Krýzl.

Podle stránek Pividky.cz je nyní v ČR 346 minipivovarů (a 44 průmyslových pivovarů), předseda Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň letos v dubnu řekl, že minipivovarů je 353. Největší koncentrace minipivovarů je podle Pividky.cz v Praze (33), v Brně (8) a v Plzni (8). Z krajů mají nejvíce minipivovarů Jihomoravský (45) a Středočeský (40). A stále se chystají nové.

Několik minipivovarů však také již zaniklo - stránky Pivovary.info eviduji 23 zaniklých minipivovarů otevřených po roce 1989. Existují i výjimky, kdy minipivovar sice nezanikl, ale díky rostoucí výrobě "přerostl" do vyšší kategorie. Tak se například mezi malé a střední pivovary zařadil původně minipivovar v Úněticích u Prahy. Opačným směrem se vydal například pivovar Herold Březnice, který kvůli obchodním problémům na čas zastavil výrobu a nyní pod novým majitelem vaří objem na úrovni minipivovarů.

Pivovar v Chýni, ve kterém již 23 let vaří vaří nefiltrovaná kvasnicová piva sládek Tomáš Mikulica, však není zdaleka nejstarším fungujícím českým minipivovarem. Tímto prvenstvím se chlubí legendární pražský pivovar U Fleků, který byl založený v roce 1499. A flekovský sládek Ivan Chramosil v roce 1992 uvařil první várku v novém minipivovaru v Chýni.

Boom minipivovarů v Česku trvá. Kde leží ten úplně první?

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Týden.czAutor:ČTK



Rozvoj podnikání po pádu komunistického režimu přinesl i zásadní změnu jednoho z tradičních českých průmyslových odvětví - pivovarnictví. Zatímco mnohé ze středních a velkých pivovarů nepřežily privatizaci a koncentraci výroby do rukou nadnárodních vlastníků, chopili se příležitosti pivovarští odborníci, milovníci piva, podnikatelé v cestovních ruchu a pohostinství či různí nadšenci, kteří vybudovali několik stovek minipivovarů. Od první uvaření várky v nejstarším doposud fungujícím porevolučním minipivovaru Pivovarský dvůr v Chýni u Prahy uplyne 25. května 25 let.

Minipivovary, tedy pivovary s ročním výstavem do 10 tisíc hektolitrů, nemohou co do objemu konkurovat průmyslovým pivovarům. Pokrývají sice asi jen dvě procenta produkce piva v Česku, přesto mají obrovský vliv na pivní kulturu. Nabídly nové pivní styly, například do té doby v Česku takřka neznámá svrchně kvašená piva bavorského či anglosaského typu, mnohé z nich řemeslnou výrobou tradičních českých spodně kvašených ležáků donutily velké pivovary zamyslet se nad kvalitou vyráběného piva a také je inspirovaly k rozšíření sortimentu.

Díky minipivovarům vznikly nebo ožily pivovarské restaurace, mnohá doposud zapadlá místa se stala turistickou destinací, začala se pořádat řada nových společenských akcí a pivních festivalů. Minipivovary také často vrátily výrobu piva do míst, kde se dříve pivo vařilo, ať již přímo do objektu zaniklého pivovaru, nebo alespoň do obce či města. Některé vznikly na netradičních místech - například nejvýše položeným minipivovarem se může chlubit krkonošská Luční bouda (1410 m n. m.), v Praze byl zase nedávno otevřen minipivovar na lodi ukotvené na Vltavě.

"Minipivovary konkurují řemeslně vyrobenými produkty. Což platí pro všechny obory, nejen pro piva. Ale nedělejme si iluze, že každý minipivovar dělá dobré pivo. Po řemeslné stránce mají i některé malé pivovary chyby," řekl před časem stavitel a odborník na minipivovary Josef Krýzl.

Podle stránek Pividky.cz je nyní v ČR 346 minipivovarů (a 44 průmyslových pivovarů), předseda Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň letos v dubnu řekl, že minipivovarů je 353. Největší koncentrace minipivovarů je podle Pividky.cz v Praze (33), v Brně (8) a v Plzni (8). Z krajů mají nejvíce minipivovarů Jihomoravský (45) a Středočeský (40). A stále se chystají nové.

Několik minipivovarů však také již zaniklo - stránky Pivovary.info eviduji 23 zaniklých minipivovarů otevřených po roce 1989. Existují i výjimky, kdy minipivovar sice nezanikl, ale díky rostoucí výrobě "přerostl" do vyšší kategorie. Tak se například mezi malé a střední pivovary zařadil původně minipivovar v Úněticích u Prahy. Opačným směrem se vydal například pivovar Herold Březnice, který kvůli obchodním problémům na čas zastavil výrobu a nyní pod novým majitelem vaří objem na úrovni minipivovarů.

Pivovar v Chýni, ve kterém již 23 let vaří vaří nefiltrovaná kvasnicová piva sládek Tomáš Mikulica, však není zdaleka nejstarším fungujícím českým minipivovarem. Tímto prvenstvím se chlubí legendární pražský pivovar U Fleků, který byl založený v roce 1499. A flekovský sládek Ivan Chramosil v roce 1992 uvařil první várku v novém minipivovaru v Chýni.

Na inspekci benešovského pivovaru přijel sám arcivévoda

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Benešovský deníkAutor:Zdeněk KellnerFerdinand

Dvoudenní program měla v Pivovaru Ferdinand připomínka 120 výročí jeho založení.

Zatímco v pátek, ač k tomu počasí přímo vybízelo, zůstali lidé doma, sobota se z pohledu návštěvnosti skutečně vydařila. Už dopoledne přišly stovky lidí obdivovat staré automobily a motocykly na už třetí Veterány s Ferdinandem. „Tentokrát přijelo padesát aut a sedmdesát motorek,“ upřesnil Ondřej Chládek, organizátor veteránské akce.

Návštěvníkům hrála benešovská bigbítová kapela Ruce nohy a přímo v interiéru pivovaru se hosté bavili Havlovou Audiencí v podání divadla D21. „Hráli ji ve sladovně v autentických kulisách,“ připomněla Eva Hendrychová z obchodního oddělení pivovaru s tím, že herci podali skvělé výkony a jeden z nich dokonce špičkový. Během představení vypil asi patnáct opravdových, nikoliv divadelních piv. „Jsem spokojená, představení i oslavy se lidem líbily a líbí,“ říkala Hendrychová.

Pak už na nádvoří vjela Tatra 12 s následníkem rakousko – uherského trůnu Františkem Ferdinandem d´Este, pána z Konopiště. Davy mu provolávaly slávu a zhusta ho zasypaly blesky fotoaparátů.
Habsburga, který zachránil benešovský pivovar před krachem a vtiskl mu podobu, jež se už 120 let téměř nezměnila, představoval skvěle Benešák Lukáš Pavlík. Scénky, kdy Ferdinand „péroval“ vojáky rakousko – uherské armády nebo když správci pivovaru předával povolávací rozkaz podepsaný císařem, se návštěvníkům slavnosti skutečně velmi líbily.

Na závěr oslavy zahrály rockově Rozjetý veverky.

Nádvoří kutnohorského pivovaru zažilo pivní i kulturní mejdan

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Kutnohorský deníkAutor:Hana KratochvílováMěšťan. Kutná Hora

Přes 1 300 návštěvníků a 6 000 vytočených piv, takové byly první Slavnosti piva Kutná Hora v areálu místního pivovaru, který teprve letos v únoru obnovil výrobu. Vedle pivní kultury si návštěvníci Slavností piva mohli dosyta užít také kulturu hudební.

Tu obstaral třeba místní písničkář Pekař s kapelou, brněnští We On The Moon, lokální Vesper, balkánská disco úderka Circus Brothers a hlavní hvězdy večera, Horkýže Slíže, které dostaly přítomné publikum doslova do varu.

V rámci pivních soutěží byl na pódiu také stanoven rekord Slavností v pití piva z tupláku na čas – 6,99 vteřin. Což pokládá slušný základ pro vyzyvatele v dalších ročnících. „Jsme rádi, že si cestu do pivovaru našel takový počet lidí, kterým navíc očividně chutnalo nové kutnohorské pivo. Těšíme se na další setkání třeba na nejedné letní akci, kde pivo Kutná Hora nebude chybět,“ řekl brand manager pivovaru, Petr Podlešák.

V nabídce byla piva všech tří stupňovitostí, nejen v klasické filtrované variantě, ale také jako nefiltrované nebo nepasterované. Podle výtočí u návštěvníků jednoznačně vedla Stříbrná 11, což jen dokazuje, že její receptura, inspirovaná původním pivem vařeným v Lorci, má u Kutnohořanů úspěch. „Byl jsem odchovaný na klasickém Dáčovi. Z toho, jak bude nové pivo Kutná Hora chutnat, jsem měl trochu obavy. Ale Stříbrná 11 předčila mé očekávání, je skvělá a navíc i za příjemnou cenu,“ uvedl jeden z milovníků piva Josef Svoboda.

V Česku trvá boom minipivovarů, nejstarší v Chýni oslaví 25 let

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

Rozvoj podnikání po pádu komunistického režimu přinesl i zásadní změnu jednoho z tradičních českých průmyslových odvětví - pivovarnictví. Zatímco mnohé ze středních a velkých pivovarů nepřežily privatizaci a koncentraci výroby do rukou nadnárodních vlastníků, chopili se příležitosti pivovarští odborníci, milovníci piva, podnikatelé v cestovních ruchu a pohostinství či různí nadšenci, kteří vybudovali několik stovek minipivovarů.

Od první uvaření várky v nejstarším doposud fungujícím porevolučním minipivovaru Pivovarský dvůr v Chýni u Prahy uplyne 25. května 25 let.

Minipivovary, tedy pivovary s ročním výstavem do 10 000 hektolitrů, nemohou co do objemu konkurovat průmyslovým pivovarům. Pokrývají sice asi jen dvě procenta produkce piva v Česku, přesto mají obrovský vliv na pivní kulturu. Nabídly nové pivní styly, například do té doby v Česku takřka neznámá svrchně kvašená piva bavorského či anglosaského typu, mnohé z nich řemeslnou výrobou tradičních českých spodně kvašených ležáků donutily velké pivovary zamyslet se nad kvalitou vyráběného piva a také je inspirovaly k rozšíření sortimentu.

Díky minipivovarům vznikly nebo ožily pivovarské restaurace, mnohá doposud zapadlá místa se stala turistickou destinací, začala se pořádat řada nových společenských akcí a pivních festivalů. Minipivovary také často vrátily výrobu piva do míst, kde se dříve pivo vařilo, ať již přímo do objektu zaniklého pivovaru, nebo alespoň do obce či města. Některé vznikly na netradičních místech - například nejvýše položeným minipivovarem se může chlubit krkonošská Luční bouda (1410 m n. m.), v Praze byl zase nedávno otevřen minipivovar na lodi ukotvené na Vltavě.

„Minipivovary konkurují řemeslně vyrobenými produkty. Což platí pro všechny obory, nejen pro piva. Ale nedělejme si iluze, že každý minipivovar dělá dobré pivo. Po řemeslné stránce mají i některé malé pivovary chyby,“ řekl před časem stavitel a odborník na minipivovary Josef Krýzl.

Podle stránek Pividky.cz je nyní v ČR 346 minipivovarů (a 44 průmyslových pivovarů), předseda Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň letos v dubnu řekl, že minipivovarů je 353. Největší koncentrace minipivovarů je podle Pividky.cz v Praze (33), v Brně (8) a v Plzni (8). Z krajů mají nejvíce minipivovarů Jihomoravský (45) a Středočeský (40). A stále se chystají nové.

Několik minipivovarů však také již zaniklo - stránky Pivovary.info eviduji 23 zaniklých minipivovarů otevřených po roce 1989. Existují i výjimky, kdy minipivovar sice nezanikl, ale díky rostoucí výrobě „přerostl“ do vyšší kategorie. Tak se například mezi malé a střední pivovary zařadil původně minipivovar v Úněticích u Prahy. Opačným směrem se vydal například pivovar Herold Březnice, který kvůli obchodním problémům na čas zastavil výrobu a nyní pod novým majitelem vaří objem na úrovni minipivovarů.

Pivovar v Chýni, ve kterém již 23 let vaří vaří nefiltrovaná kvasnicová piva sládek Tomáš Mikulica, však není zdaleka nejstarším fungujícím českým minipivovarem. Tímto prvenstvím se chlubí legendární pražský pivovar U Fleků, který byl založený v roce 1499. A flekovský sládek Ivan Chramosil v roce 1992 uvařil první várku v novém minipivovaru v Chýni.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.05.2017 22:214.986/4.986