Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Středověké pivo bych ochutnat nechtěl, říká ředitel Chmelařského institutu Žatec

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Patricie StrouhalováChmelařský institut

Ředitel Chmelařského institutu Žatec Josef Patzak se sice chmelem zabýval i jako výzkumník, není to ale tak, že by se napil piva a okamžitě by poznal, ze které odrůdy chmele je uvařeno. Na to je podle něho potřeba mít velmi vytříbenou chuť.

Nejznámější českou odrůdou je žatecký poloraný červeňák. „Dává pivu příjemnou hořkost, která je hladká, není tvrdá, jak říkáme, a má vyrovnané aroma,“ vysvětluje Josef Patzak. Stáří odrůdy je podle něho těžké odhadnout, ale určitě je to víc než tisíc let.

Zkusil někdy uvařit pivo tak, jak se vařilo na našem území v 8. nebo 9. století? „Já jsem to nezkoušel, ale spolupracujeme s PIVO Praha v Břevnovském klášteře a vařit středověké pivo zkoušel pan opat. Opravdu bych to asi nechtěl chutnat, protože se vaří na ohni a cedí se přes slámu,“ popisuje Patzak.

Chmel se u nás objevil v 8. nebo 9. století a podle Josefa Patzaka se rozšířil z Číny asi před milionem let velmi rychle, ale jen mezi 35. a 50. rovnoběžkou. Chmel totiž potřebuje dlouhý den, aby vykvetl. Kulturní chmely se rozšiřovaly s putováním lidí, takže se má za to, že chmel měl význam jako bylina.

V průběhu historie se měnil způsob pěstování chmele. V době neolitické revoluce se pěstoval zahradnicky, revolucí bylo pozdější použití tyčových konstrukcí, které byly nejrozvinutější v 10. až 11. století. Až v 19. století se začaly stavět lanové konstrukce dnešního typu a hodně se změnilo průmyslovou revolucí.

Co si Josef Patzak myslí o ovocných pivech, která jsou velmi oblíbená? „Je to určitý segment, kterým se pivovary snažily zachytit ten trend, že ubývá pijáků tradičního ležáku, a chtěly podchytit mladou generaci. Ale řemeslné pivovary se snaží eliminovat přidávání sirupů nebo ovocných trestí tím, že už se dnes šlechtí chmely, které mají toto aroma v sobě.“

O Prazdroj mají zájem také nejméně čtyři čeští investoři

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Mezi investory, kteří mají zájem o koupi Plzeňského Prazdroje, jsou nejméně čtyři české skupiny. S odvoláním na důvěryhodné zdroje to píše týdeník Euro v pondělním vydání. Prazdroj patří mezi pivovary společnosti SABMiller v Evropě, jejichž prodejem podmínila Evropská komise svůj souhlas s převzetím SABMilleru ze strany největšího světového pivovaru Anheuser-Busch InBev. Cena Prazdroje a dalších prodávaných pivovarů by se podle Eura mohla pohybovat nad 60 miliardami korun.

České investiční skupiny oslovují investiční poradce se žádostmi o analýzu ekonomické situace Prazdroje, píše týdeník. Podle něj jsou mezi zájemci skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera nebo byznysmeni Tomáš Němec a Oldřich Šlemr, kteří koncem loňska prodali zhruba za 31 miliard korun gumárenskou společnost ČGS Holding.

Cena prodávaného balíku východoevropských pivovarů, kam spolu s Prazdrojem patří polská Kompania Piwowarska, slovenské Pivovary Topvar, maďarská Dreher Breweries a rumunská Ursus Breweries, se podle Eura odhaduje na 60 až 100 miliard korun. V případě prodeje samotné české divize, kam spadá Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Kozel, se mluví o ceně 49 miliard korun, píše týdeník.

Zájem velkých evropských pivovarnických skupin kvůli antimonopolním pravidlům očekávat nelze, o Prazdroj a další východoevropské pivovary by se ale podle Eura mohly ucházet japonské skupiny Asahi a Kirin, případně čínská skupina CEFC, jejíž firma Lapasan už na českém pivním trhu koupila skupinu Lobkowicz Group sdružující několik regionálních značek. Plzeňský primátor Martin Zrzavecký (ČSSD) spolu se spolkem Právovárečné měšťanstvo v Plzni vyzvali k nákupu Prazdroje vládu.

Ekonom Miroslav Zámečník v Euru napsal, že kvůli shromáždění dostatku peněz na nákup by bylo možností dát dohromady konsorcium zahrnující spolu s českými také polské, rumunské či maďarské investory. Zájem o Prazdroj by podle něj mohly mít také pojišťovny a penzijní fondy, případně banky. "Produkuje vydatný volný hotovostní tok a je to velmi pěkný dividendový titul," popsal, co by na pivovaru mohlo finanční instituce lákat.

Plzeňský Prazdroj za poslední rok zvýšil zisk před zdaněním meziročně o pět procent na 3,7 miliardy korun. Tržby ve fiskálním roce od počátku dubna 2015 do konce letošního března stouply meziročně o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun. Pivovar loni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Vývoz prémiového ležáku se zvýšil o 4,5 procenta na 792.000 hektolitrů.

Mezi investory mající zájem o koupi Plzeňského Prazdroje, jsou čtyři české skupiny

Publikováno:před rokemZdroj:Web4Trader.czAutor:ČTKPrazdroj

Mezi investory, kteří mají zájem o koupi Plzeňského Prazdroje, jsou nejméně čtyři české skupiny. S odvoláním na důvěryhodné zdroje to píše týdeník Euro v pondělním vydání. Prazdroj patří mezi pivovary společnosti SABMiller v Evropě, jejichž prodejem podmínila Evropská komise svůj souhlas s převzetím SABMilleru ze strany největšího světového pivovaru Anheuser-Busch InBev.



Cena Prazdroje a dalších prodávaných pivovarů by se podle Eura mohla pohybovat nad 60 miliardami korun.

České investiční skupiny oslovují investiční poradce se žádostmi o analýzu ekonomické situace Prazdroje, píše týdeník. Podle něj jsou mezi zájemci skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera nebo byznysmeni Tomáš Němec a Oldřich Šlemr, kteří koncem loňska prodali zhruba za 31 miliard korun gumárenskou společnost ČGS Holding.

Cena prodávaného balíku východoevropských pivovarů, kam spolu s Prazdrojem patří polská Kompania Piwowarska, slovenské Pivovary Topvar, maďarská Dreher Breweries a rumunská Ursus Breweries, se podle Eura odhaduje na 60 až 100 miliard korun. V případě prodeje samotné české divize, kam spadá Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Kozel, se mluví o ceně 49 miliard korun, píše týdeník.

Zájem velkých evropských pivovarnických skupin kvůli antimonopolním pravidlům očekávat nelze, o Prazdroj a další východoevropské pivovary by se ale podle Eura mohly ucházet japonské skupiny Asahi a Kirin, případně čínská skupina CEFC, jejíž firma Lapasan už na českém pivním trhu koupila skupinu Lobkowicz Group sdružující několik regionálních značek. Plzeňský primátor Martin Zrzavecký (ČSSD) spolu se spolkem Právovárečné měšťanstvo v Plzni vyzvali k nákupu Prazdroje vládu.

Ekonom Miroslav Zámečník v Euru napsal, že kvůli shromáždění dostatku peněz na nákup by bylo možností dát dohromady konsorcium zahrnující spolu s českými také polské, rumunské či maďarské investory. Zájem o Prazdroj by podle něj mohly mít také pojišťovny a penzijní fondy, případně banky. "Produkuje vydatný volný hotovostní tok a je to velmi pěkný dividendový titul," popsal, co by na pivovaru mohlo finanční instituce lákat.

Plzeňský Prazdroj za poslední rok zvýšil zisk před zdaněním meziročně o pět procent na 3,7 miliardy korun. Tržby ve fiskálním roce od počátku dubna 2015 do konce letošního března stouply meziročně o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun. Pivovar loni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Vývoz prémiového ležáku se zvýšil o 4,5 procenta na 792.000 hektolitrů.

Chátrající vsetínský pivovar, kde se vařil Vsacan a Portáš, je na prodej

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Viktor ChrástVsacan

Zchátralý areál vsetínského pivovaru, který byl léta spojený se značkami Vsacan a Portáš, je znovu na prodej. Historicky cenná stavba v ulici 4. května je k mání za 10 milionů korun. Pivo se v budově nevaří od ledna 1998.

Přes několik vlastníků se areál vsetínského pivovaru před pěti lety dostal až do majetku společnosti Tonercentrum. Ta chtěla vše zbourat a postavit zde moderní dům s prodejnou kancelářské techniky, předváděcí místností, školicím střediskem a skladišti pro jednu ze svých dceřiných společností.

„Ve firmě i v mém osobním životě se ale nyní změnily priority, proto jsme od plánů ustoupili,“ vysvětlil Miroslav Menšík, jednatel společnosti Tonercentrum.

Přesto šly v uplynulých letech k zemi dvě menší budovy, ve kterých původně fungovaly šatny a laboratoře. Cenné prostory, jako například místnosti pro zrání piva s vysokými stropy nebo pivovarské sklepy, na místě vydržely.

Přesto je budova ve velmi špatném stavu. Přes rozbité střechy do ní na několika místech zatéká, zvenčí jsou patrné popraskané okenní tabulky a odlupující se fasáda. Ani z vnitřního vybavení se dodnes prakticky nic nedochovalo.

„Původní ráz pivovaru ale zůstal téměř nedotčený. Bylo by dobré, kdyby areál někdo opravil a zůstal tak zachovaný. I proto, že Vsetín příliš historických budov nemá,“ poznamenal historik Muzea regionu Valašsko Pavel Mašláň.

Čunek: Jen ať areál nekoupí spekulant
Případný nový kupec by prostory mohl využít ke skladování, případně jako dílny. Vyloučené není ani znovuobnovení vaření piva.

Pravděpodobněji se ale stále jeví varianta demolice budovy, na jejímž místě by mohl vzniknout jak nový průmyslový areál, tak i supermarket nebo dům s kancelářemi a byty.

„Důležité je, aby pivovar nekoupil nějaký spekulant, který bude čekat jen na to, až hodnota nemovitostí stoupne. Namísto toho, aby areál začal znovu sloužit, by pak jen nadále hyzdil město,“ podotkl starosta Jiří Čunek.

Pivovar byl založen v roce 1663 a pivo vařil až do 90. let. V silné konkurenci, která tehdy na trhu panovala, však vsetínské pivo neuspělo. V roce 1997 pivovar uvařil pouze 10 tisíc hektolitrů, přestože jeho kapacita byla více než devítinásobná. Poslední várka piva opustila areál v prosinci roku 1997.

Ve Vsetíně však výroba piva pokračuje, minipivovar Valášek dokonce drží i značku Vsacan - nepasterizované a nefiltrované světlé pivo vaří klasickou metodou podle původní receptury.

Minipivovar na Ždársku nesehnal sládka, a tak mu vaří pivo počítač

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Jiří BártaRadešín

Zakladatel původního pivovaru Samuel Radešínský by se asi divil, jak se dnes v Radešíně na Žďársku vaří pivo. V Balonovém pivovaru totiž vůbec nepotřebují sládka. Od června se chlubí prvním „chytrým pivovarem“ v Evropě. Místo sládka totiž vaří pivo počítač. Obsluha ho umí řídit i přes telefon.

„Počítačové technologie jsou dnes v pivovarech už běžnou praxí. Hlavní rozdíl je v tom, že zatímco v ostatních převládá lidský faktor, který zadává příkazy do počítače, u nás je hlavou právě počítač a ten zadává práci lidem,“ popisuje Adam Škorpík, syn majitele pivovaru a zároveň vývojář řídicích jednotek UniPi.

„Sládci z toho asi nebudou mít radost, ale my jsme na začátku měli problém nějakého sehnat,“ vysvětluje.

Škorpíkovi jsou nadšenci do moderních technologií, v tomhle oboru také podnikají. A naplno toho využívají i ve svém novém koníčku. „Otec vaří pivo od dubna, já od května,“ usmívá se.

Pivovarnictví má v Radešíně tradici od roku 1597. Po několika přestávkách, z nichž ta poslední trvala osmdesát let, už tam zase voní slad a chmel.

Zřejmě nejmodernější malý pivovar v Česku je plně automatický, varna má objem 10 hektolitrů.

Páčky na varně zůstaly. Jsou tu ale jen na ozdobu
„Báli jsme se toho, ale díky přesnému řízení na desetiny stupně zvládáme kvašení i ležení. Zamezili jsme neduhům, že bychom měli rozdíl mezi jednotlivými várkami. Jak se něco páčkuje, sládek se může zapomenout a pivo ‚přejet‘. Nám hned počítač vynadá a počká, než uděláme obsluhu. Páky na varně jsme si nechali udělat jen kvůli tradici,“ líčí Adam Škorpík.

A jak to tedy vypadá v praxi? „Počítač řekne, jde se rmutovat. V tu chvíli průtokoměr začne počítat, čerpadlo se pustí přesně na frekvenci. Čekám, dokud mi počítač nenabídne další krok,“ líčí Adam Škorpík.

V chytrém pivovaru se veškerá naměřená data zaznamenávají do databáze. Jejich analýza poté pomůže zvýšit efektivitu procesu vaření piva a ušetřit náklady.

Tepelnou energii dokážou majitelé opakovaně využít jak v pivovaru, tak v celém objektu Balonového hotelu. „Například teplo vzniklé při vaření piva odvádíme do ústředního topení a do sprch,“ popisuje.

I když jsou Škorpíkovi ve vaření piva začátečníci, nebojí se experimentovat, a dokonce už se pustili vedle tradičních českých ležáků také do svrchně kvašených piv.

„Tahle piva nás baví. Takovou místní královnou je patnáctistupňová IPA (India Pale Ale). Pro hasiče vaříme Floriána. A vzhledem k tomu, že je Radešín základnou balonářů, tak i dvanáctku Aviatik,“ představuje sortiment.

Celkem se v Radešíně vaří (zatím) jedenáct druhů piva, nejvíc na odbyt jde jedenáctka Samuel.

Dvacítky vaří pivo: Kdyby existoval pivní parfém, koupila bych si ho

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Vladimír Ševela

● V pivovaru nemusí šéfovat jen chlap jako hora, nebo aspoň sud.
● Svět chmelu a sladu se stává sexy i pro mladé ženy.
● Sládková z Varnsdorfu věří, že úplně první pivo začaly kdysi vařit právě ženy.

Z měděných varných kádí stoupá pára a typická vůně. Do jedné z nich nahlíží drobná mladá žena s vlasy sepnutými do culíku. "Musím přidat sladu," hlásí Alena Marie Dančová. "Tohle mám ráda, je to nejvoňavější fáze výroby piva, říká se jí vystírka," vysvětluje. Je jí 26 let, v pivovaru Kocour v severočeském Varnsdorfu, postaveném jen sto metrů od německé hranice, pracuje dva a půl roku. A stejně jako na začátku své kariéry i dnes musí odpovídat na překvapené dotazy lidí, kteří sem chodí na pivo nebo na prohlídku a svou otázku pokládají v několika jazycích: "A co že tady vlastně děláte?"

"Vařím pivo, jsem sládková, říkám jim. No a oni jsou z toho pořád u vytržení," usmívá se Alena Dančová v nejaromatičtější části pivovaru propojeného s hospodou. Obojí se nachází v budově bývalé keramičky.

I v pokročilém 21. století jsou povolání, která jsou považována téměř výhradně za mužská. V představách mnoha lidí k nim patří i sládek. Slečna Dančová je ale důkazem, že časy se mění také v pivovarnictví. Ostatně v oboru není první sládkovou. V Kocourovi, který uvaří 4800 hektolitrů ročně, a patří tedy mezi "minipivovary", měla svou předchůdkyni Nikol Krmenčíkovou, jež ale před několika lety přešla z této malé pohraniční firmy do velké v metropoli a dnes působí ve Staropramenu. Ženy vaří pivo také v několika dalších pivovarech, i když je to stále spíše vzácný úkaz. "Ale úplně první pivo začaly určitě vařit ženy, protože muži byli přece na lovu," je přesvědčena Alena Dančová. Z pravěku nejsou žádné záznamy, ale zdokumentovaný je rozkvět výroby piva na českém území ve 12. století. Tehdy pivo v domácnostech vařily ženy, byť velmi primitivním postupem. Pivní mok nesloužil jen jako nápoj, ale připravovaly se z něj různé pokrmy jako polévky, kaše a omáčky.

Budějovický Budvar staví nový areál, zvýší výrobu piva až o pětinu

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Romana LehmannováBudvar

Českobudějovický Budvar se rozroste. Národní podnik začíná se stavbou nového areálu, který bude v těsné blízkosti pivovaru v Kněžskodvorské ulici.

„Jedná se o stavbu logistického centra a výstavbu silničního mostu mezi areály nad Kněžskodvorskou ulicí. Veškeré kamiony mezi dvěma areály budou jezdit po mostě,“ vysvětluje sládek Adam Brož. Teď parkují kamiony v centru hlavního areálu.

V uvolněných prostorách pak pivovar rozšíří i všechny části výroby, například stáčírnu nebo místo na kvašení. Investice bude podle ekonomického ředitele Budějovického Budvaru Petra Žáčka přesahovat jeden a půl miliardy korun.

Nový areál by měl pivovar postavit během tří let, svou produkci pak zvýší přibližně o pětinu.

Pěnivá Květnice zpod Klucaniny

Publikováno:před rokemZdroj:Tišnovské novinyAutor:Václav SeyfertKvětnice

V našem květnovém vydání byl publikován článek o Tišnovském pivu, který končil konstatováním, že po sto letech klidu nastaly v našem městě zřejmě pivní žně, neboť se tu téměř současně objevili hned čtyři různí výrobci tohoto úctyhodného pěnivého moku. Je tedy načase, abychom představili dalšího z nich.
Když jsem výše zmiňovaný materiál zhruba před čtvrt rokem připravoval, ptal jsem se ředitele Pivovaru Tišnov, proč svůj první produkt pojmenovali Tišnovan, a ne nějakým zajímavějším zeměpisným názvem z našeho regionu, například Květnice. To jsem ovšem vůbec netušil, že právě pod názvem Pivovar Květnice je tu zaregistrována úplně jiná společnost, která se dokonce v obchodním rejstříku objevila už 6. října loňského roku, tedy o deset dnů dříve než firma, o níž jsme psali minule.
Její duší i tělem současně je Ing. Miloslav Polák. Před patnácti lety se přistěhoval z Brna do Předklášteří a o tom, jak se v něm vůbec zrodil nápad věnovat se produkci piva, říká: „Již nějaký čas si vařím pivo doma a zajímá mne jak samotný proces jeho vzniku z technologického pohledu, tak kultura, která je v našich zemích s ním spojená. Protože ohlasy lidí, kteří měli možnost výsledky mého snažení ochutnat, byly velmi pozitivní, začal jsem časem uvažovat, jak si udělat z koníčka profesi. Po téměř třiceti letech práce v oblasti informačních technologií jsem už opravdu potřeboval změnu. Pivovarnictví je pro mne novou výzvou. Jelikož se jedná o řemeslo, přistupuji k němu s respektem, ale věřím, že obstojím.“
Po nezbytných administrativních úkonech přišel čas hledání vhodných prostor. Protože firma má své sídlo v Předklášteří, zajímal se Miloslav Polák nejprve o možnosti ve své obci, ale jelikož v tu dobu „doma“ v nabídce nic nebylo, začal pátrat i v širším okolí. Shodou okolností bylo na podzim 2015 městem Tišnov vypsáno výběrové řízení na nájemce prostoru bývalé sauny (a poté i prodejny potravin) u letního kina. Celý objekt byl sice ve velmi neutěšeném stavu, ale pro umístění minipivovaru se zdál být dispozičně vhodný a plošnou výměrou dokonce ještě o něco větší, než bylo nezbytně potřebné. „Podali jsme proto svoji cenovou nabídku a uspěli jsme. Od 1. ledna letošního roku jsme tu nájemci a mohl se tedy rozběhnout koloběh vyřizování potřebných povolování a hlavně příprav pro montáž technologie.“ Ta byla dodána na klíč od spolehlivého a mnohými pivovary ověřeného výrobce, takže nic nebrání tomu, aby paradoxně od úpatí Klucaniny dodával Pivovar Květnice chuťovým buňkám svých zákazníků produkt v té nejvyšší kvalitě.
Varna je dvounádobová s elektrickým ohřevem, díky čemuž je možné dodržet přesné teploty i jejich sled, přesně jak to technologický postup pro dekokční způsob vaření vyžaduje. Varnu doplňuje velký bojler na teplou vodu a také výkonný chladič, umožňující po uvaření mladinu rychle zchladit na zákvasnou teplotu. Spilky i ležácké tanky jsou dvouplášťové, chlazené směsí vody a glykolu. Součástí ležáckého sklepa je i velký izolovaný box, prostorově chlazený na teplotu těsně nad nulou. V boxu budou kromě jednoplášťového přetlačného tanku uchovávány i nerezové sudy a PET lahve naplněné hotovým pivem těsně před distribucí. Tím pádem se pivo dostane k odběrateli vždy čerstvé a v perfektní kondici. Provoz kromě běžného zázemí obsahuje i místnost pro uskladnění prázdných sudů, kde je umístěna automatická myčka pro jejich vymytí před naplněním.
Do kategorie minipivovarů patří výrobci, jejichž produkce představuje maximálně 10 tisíc hektolitrů piva ročně. Pivovar Květnice se hodlá pohybovat poblíž hranice 1 500 hl za rok. A jaké pivo se v bývalé sauně bude vařit? Hlavním produktem bude světlý jedenáctistupňový Květnický ležák, jehož základem je tzv. plzeňský slad, ve velmi malé míře doplněný světlým karamelovým sladem. Ležák je natřikrát chmelen českými chmely, přičemž ten poslední, poloraný žatecký červeňák, mu dodává příjemné aroma. Tmavším bratříčkem bude polotmavá jedenáctka a pro sváteční chvilky se několikrát do roka objeví i polotmavý třináctistupňový speciál. „Postup budeme dodržovat přísně tradiční, tedy dekokční dvourmutový, u speciálu pak třírmutový, bez jakéhokoliv urychlování při ležení. Díky velkému sortimentu jak ve sladech, tak chmelech je vždy možné jejich kombinací uvařit pivo, které je poněkud odlišné od těch ostatních, a právě to dělá minipivovary atraktivními,“ doplňuje informaci Miloslav Polák.
Pivovaru Květnice přálo štěstí i v tom, že v jeho bezprostřední blízkosti byla zásadně rekonstruována hospůdka „Na Terase“, která bude pochopitelně pivo od svého souseda odebírat. „Pivo ale budeme prodávat i takzvaně přes ulici ve formě PET lahví, malých i větších KEG sudů pro zahradní párty, oslavy a podobně a také ve formě pětilitrových soudků, které v případě zájmu budeme zákazníkům i opakovaně plnit.“
Na přelomu května a června byla uvařena první várka. V době, kdy jsem měl možnost prostory pivovaru navštívit, leželo pivo v tancích a v tichosti zde pracovalo na své správné chuti. „Prodej bude zahájen v den, kdy děti budou nosit domů vysvědčení, aby to jejich rodiče a prarodiče mohli oslavit nebo si naopak uklidnit pocuchané nervy,“ říká s úsměvem Miloslav Polák a zve všechny zájemce, aby ve čtvrtek 30. června přišli ochutnat Květnický ležák buď přímo na místo činu, tedy do areálu pod letním kinem, anebo do restaurace Sklep na Jungmannově ulici.
A jak vnímá šéf mladého minipivovaru náhlou konkurenci dalších místních výrobců, o nichž v době zakládání firmy vůbec nevěděl? „Věřím, že pokud je pivo poctivě uvařené a z kvalitních surovin, tak si svého zákazníka najde. Minipivovarů sice každým rokem přibývá, ale přibývá také jejich příznivců, takže do budoucnosti hledím s optimismem.“

Brusel poslal českým pivovarům skoro půl miliardy korun

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.cz

Pivo patří k nejvíce podporovaným potravinářským produktům.

Když v hospodách Češi s gustem nadávají na bruselské úředníky 
a jejich výmysly, nevidí druhou stranu mince. Evropská unie za poslední roky nalila do tuzemských pivovarů skoro půl miliardy korun.

V takzvaném programovém období pro roky 2007–2013, které se protáhlo až do loňska, dostalo české pivovarnictví z unijní pokladny přes 470 milionů korun, spočítal magazín Dotyk. Další desítky milionů přidal český rozpočet jako povinnou spoluúčast.

Nejčiperněji se k čerpání eurofondů postavil Pivovar Svijany. Na 13 projektů čerpal 126 milionů korun. Největší sumu – 15,6 milionu korun – dostal na zvyšování energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů při výrobě piva.

Majitelem „Svijan" je Liberecký investiční fond rodiny Kučerových, který stojí také za pivovary Rohozec 
a náchodským Primátorem. Dohromady tato trojice obdržela 188 milionů korun.

I pro minipivovary
Na peníze z Bruselu dosáhly i malé řemeslné varny. Kupříkladu 1. Selský pivovárek z Kroměříže a Křinický pivovar Falkenštejn z Krásné Lípy dostaly po necelých 4 milionech. Pivovar Zbraslavice na Kutnohorsku zase ze zemědělského Programu rozvoje venkova získal loni na rozjezd 4,6 milionu. Milion přišel do pivovaru Heřman ve Vladislavi na Vysočině.

Českému pivovarnictví se teď daří. Budějovický Budvar včera oznámil rekordní výsledky za loňský rok, uvařil nejvíce piva ve své historii, objem se meziročně zvýšil 
o 9,9 procenta a dosáhl 
1 601 938 hektolitrů. Zisk před zdaněním meziročně stoupl o 13,8 procenta na 349,8 milionu korun.

V Plzni naopak řeší budoucnost Prazdroje, který je možná na prodej. Primátor Martin Zrzavecký vyzval stát, aby pivovar koupil. Premiér Bohuslav Sobotka to ale pro Deník odmítl: „Mě ta výzva překvapila, protože koupě pivovaru by nebyla levnou záležitostí. Nicméně vláda v tuto chvíli nemá disponibilní zdroje a nemá ani žádný závažný hospodářský důvod, aby se do takovéto věci pouštěla."

Na Lapači ochutnají dvacet druhů piva, narážejí v pátek

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:Michal Burda

Rájem pro milovníky zlatavého moku se na tři dny počínaje pátkem 22. července stane Music Club Lapač na zimním stadionu ve Vsetíně. Uskuteční se tady přehlídka nazvaná Víkend malých pivovarů.

Pivní festival začíná v pátek v 17 hodin. Příchozí ochutnají dvacet druhů piva z produkce šesti malých pivovarů. Představí se pivovary Hrádek Slavičín, Rodinný pivovar Vraník z Trnavy, Karlovský minipivovar Pod Pralesem, Beskydský pivovárek Ostravice, meziříčský Holendr a Pivovar Kelč.

„Točit budeme na jedenácti pípách najednou," prozradil provozovatel Music Baru Lapač Miroslav Vokulič.

K pivu samozřejmě bude patřit také bohaté občerstvení v podobě pečených kolen a žeber, grilovaných kuřecích křídel a paliček, makrel, klobás či tvarůžků v pivním těstíčku.

Chybět nebudou ani hudební vystoupení. V pátek večer se představí kapely Blues Street Band z Valašského Meziříčí a Filip Vítů Trio ze Zlína, v sobotu zahraje dívčí rocková kapela Young Lighters z Fulneku a valašská rocková legenda Koridor ze Zubří.

Víkend malých pivovarů začíná v Music Clubu Lapač ve Vsetíně v pátek 22. července od 17 hodin. V sobotu bude otevřeno od 11 hodin a v neděli opět od 17 hodin.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.11.12.2017 22:335.819/5.819