Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Pivovaru Pardubice klesla loni produkce, prý proto, že odmítl prodávat pivo pod cenou v supermarketech

Publikováno:před rokemZdroj:Chrudimské noviny

Zdejšímu pivovaru klesla v loňském roce produkce z předloňských 85 tisíc hektolitrů piva na 80 tisíc hektolitrů. Podle tiskového mluvčí pivovaru Romana Marčáka jde však o očekávaný výsledek, protože prý pivovar odmítl prodávat pivo do supermarketů v období slev za ceny, které jsou pro něj nepříznivé.

Jak ale Marčák dodává, pivovar meziročně mírně navýšil produkci sudového piva, která momentálně představuje zhruba 70 procent z celkové výroby. Na vývoz přitom míří čtvrtina pardubického piva. Nejlépe se značce Pernštejn daří na Slovensku a v Itálii, kde si pivovar dobře zmapoval tamní trh a podařilo se mu proniknout do většiny rozhodujících italských regionů. Pardubický pivovar chystá vedle toho letos jednu novinku - otevření hned několika stylových restaurací s pivními kluby. V současnosti už jedna taková funguje ve Svitavách a v březnu dojde k otevření obdobného stylového klubu v Pardubicích. Zdražovat se pivovar zatím nechystá a chce i nadále držet ceny na úrovni předešlých čtyř let. Jeho sortiment je v současnosti postaven na 13 druzích piva a limonád.

Pivovar Ferdinand má optimistické vyhlídky

Publikováno:před rokemZdroj:BenešovDnes.czAutor:Ladislav LojkaFerdinand

V letošním roce plánuje benešovský pivovar do oprav a investic vložit zhruba 10 mil. Kč. Hlavní investicí by měla být další etapa prací v oblasti úspor energií, taktéž se finalizují práce na projektu vlastní pivovarské restaurace přímo v areálu pivovaru.

Pivovar Ferdinand k výrobě piva používá technologii spodního kvašení a dozrávání v ležáckých sklepích. Je jeden z mála posledních pivovarů v ČR provozujících vlastní sladovnu. Právě slad, který je důležitou součástí při vaření piva, dostává pivovar do popředí mezi pivovarnickou obec. Ročně ho zde vyrobí až 2300 tun. Díky spolupráci s německou firmou Weyermann se benešovský slad dodává i do zámoří, kam pravidelně putuje více než 600 tun ročně. Všech osm druhů piv je v Benešově vařeno podle původních receptur. "Skutečné pivo, tedy světlý ležák, je jenom slad, chmel a voda, nic míň, nic víc", říká se v Benešově. Celkový výstav za loňský rok byl 25000 hektolitrů piva, což je o proti roku 2014 o 1200 hl více. Produkce benešovského pivovaru má vzestupnou tendenci a to i díky podzimní novince v podobě třetinkových lahví, čímž se pivovar snaží dostat na místa, kde se standardně pivo netočí. V tomto novém a atraktivním balení zatím můžeme najít 5 speciálů, jako je světlý speciál d´Este, Sedm kulí, Max 11°, tmavý ležák 11°a světlý ležák Premium. Všechna tato piva vlastní ocenění České chuťovky.

Pivovar je nejsilnější značkou v regionu Benešova, ale postupně se mu daří dostávat i za tyto hranice. V současné době je vidět i za hranicemi Benešovska - v Brně, Hradci Králové a Jindřichově Hradci. V Praze je možné zajít na Ferdinanda do více než třiceti provozoven, nejznámější asi restaurace Ferdinanda v Opletalově a Karmelické ulici na Praze 1, U Rusů v Praze 6 nebo Libocký dvůr v Liboci. Mimo restaurace funguje také služba Ferdadomu.cz, kdy každou středu pivovar zaváží předem objednané pivo na pražské adresy.

V současné době pracuje v benešovském pivovaru 30 stálých zaměstnanců a i díky expanzi stále přijímají nové obchodníky. Většina roční produkce piva se prodá zde v Čechách, asi 5 % produkce pivovar exportuje. Dalším odbytištěm piva by v budoucnu měla být nově vybudovaná restaurace, přímo v areálu pivovaru. Restaurace bude nabízet vybraná točená piva, prvorepublikovou kuchyni a recepty, které měl v oblibě arcivévoda František Ferdinand d´Este. "Našim zákazníkům chceme nabízet celý příběh pivovaru a ten se neobejde bez samotné prohlídky pivovaru s ochutnávkou našich piv." dodal Ing. Petr Dařílek, jednatel pivovaru.

Vznik benešovského pivovaru se datuje do roku 1872, avšak samotný Pivovar Ferdinand se zapisuje do historie až v roce 1897, kdy ho nový majitel arcivévoda František Ferdinand d´Este nechal z velké části zrekonstruovat. V této podobě pivovar funguje dodnes.

Ve výčepech se objevuje nová jedenáctka Březňák

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czVelké Březno

Pivovar Velké Březno rozšiřuje nabídku čepovaných piv. První várka ležáku Březňák 11 zrála ve sklepech už loni v listopadu, teď se dostává do hospod.

„Březňáka 11 jsme se rozhodli vařit proto, že naše rodina piv Březňák už na první pohled nebyla kompletní. Základem standardního portfolia je Březňák světlý výčepní a ležák, dále u nás vyrábíme skvělý celoroční speciál Březňák 14. Každý rok navíc přidáváme sezonní speciál, letos to byl Märzen. Jedenáctka dosud v této společnosti jednoznačně chyběla,“ vysvětluje Michal Rouč vrchní sládek a ředitel pivovaru Velké Březno

Světlý ležák se vařil v historické velkobřezenské varně vybudované v roce 1933. Znatelné chmelové aroma dodává odrůda Žatecký poloraný červeňák. Pivo s přesnou stupňovitostí 11,3 má v sobě 4,6 procenta alkoholu.

Charakteristickým znakem piva značky Březňák, patřící nyní do rodiny Heineken, se v roce 1906 stala podobizna přednosty stanice ve Velkém Březně Victora Cibicha, který za propůjčení tváře velkobřezenským pivům obdržel doživotní rentu třiceti piv týdně.

Piva Bernard bylo více doma i ve světě

Publikováno:před rokemZdroj:Třebíčský deníkAutor:Aneta SlavíkováBernard

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci se drží motta Vlastní cestou, a jak ukazují čísla z uplynulého roku, vyplácí se mu to.

Humpolecký pivovar loni uvařil rekordních 302 200 hektolitrů piva. V roce 2014 to bylo 264 000 hektolitrů, což znamená, že v meziročním porovnání zvýšil svou produkci o 14,4 procenta. „Velice pozitivní je, že i přes nárůst se nám daří udržet poměr sudového a lahvového piva. Ten je 61 procent ku 39 procentům. V porovnání s Českou republikou i s Evropou jde o obrácený trend," vyzdvihl zajímavost mluvčí Rodinného pivovaru Bernard v Humpolci Zdeněk Mikulášek.

Mluvčí dále upozornil na další zajímavosti, které pivovar v roce 2015 zaznamenal. Poslední měsíc roku se do historie pivovaru zapsal jako měsíc s nejvyšším meziročním nárůstem výstavu. Ten vzrostl o 6 179 hektolitrů čili o 27 procent. Dalším úspěšným měsícem byl červenec, kdy pivovar s 34 567 hektolitry dosáhl nejvyššího výstavu ve své historii.

Humpolecký pivovar zásobuje pivem pětatřicet zemí světa. Export vzrostl v roce 2015 o dvacet procent, celkový výstav tedy činil 64 872 hektolitrů. Nejvíce piva do zahraničí míří už po léta na Slovensko. I v tomto případě se pivovar může pochlubit nárůstem výstavu, a to o 32,6 procenta. K našim východním sousedům doputovalo 36 743 hektolitrů. „Přes všechny tyto úspěchy zůstává Rodinný pivovar Bernard malým pivovarem s tržním podílem 1,7 procenta českého trhu," podotkl Mikulášek.

Co se týče zaměstnanců, ke konci roku v pivovaru pracovalo 183 lidí.

Ferdinand investuje do úspor energie a pivovarské restaurace

Publikováno:před rokemZdroj:ČtiDoma.czAutor:Michal ŠtinglFerdinand

Benešovský pivovar chce letos do oprav a investic vložit zhruba 10 milionů korun. Budou realizována opatření úspor energie a připravuje se otevření restaurace v areálu pivovaru.

Pivovarská hospoda
V letošním roce se bude připravovat projektová dokumentace a potřebná povolení pro nově vybudovanou restauraci, přímo v areálu pivovaru. Nabídne vybraná točená piva a jídla podle prvorepublikových receptů. Kuchyně by měla chutnat i zakladateli pivovaru arcivévodovi Františku Ferdinandu d´Este. „Našim zákazníkům chceme nabízet celý příběh pivovaru a ten se neobejde bez samotné prohlídky pivovaru s ochutnávkou našich piv.“ řekl jednatel pivovaru Petr Dařílek.
Pivovar ve vlastní humnové sladovně vyrobí za rok až 2300 tun sladu, který dodává i do zámoří. Podle původních receptur produkuje osm druhů piv. Výstav za loňský rok byl 25000 hektolitrů piva, o 1200 hl více než v předchozím roce. Kromě Benešovska proniká i do Brna, Hradce Králové a Jindřichova Hradce. V Praze se čepuje ve více než třiceti provozovnách a funguje zde rozvážková služba do domácností. Asi 5 % produkce pivovar exportuje do zahraničí. V pivovaru pracuje 30 stálých zaměstnanců.

Ledovci je 15 let, pořádá tancovačku i křest pivního speciálu

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeňský deníkAutor:Dana VeseláRaven

Plzeňská nezisková organizace Ledovec, která poskytuje podporu lidem s duševním onemocněním, slaví 22. ledna své patnácté narozeniny a pořádá k nim řadu akcí s tématem duševního zdraví pro veřejnost.

„Ledovec jsme zakládali jako organizaci, která zaštítí projekt společného bydlení naší rodiny a několika lidí s postižením na faře v Ledcích u Plzně, ale pak se nám to nějak vymklo z rukou," směje se ředitel Ledovce Martin Fojtíček. Dodává, že dnes jich v Ledovci pracuje kolem třiceti a různým způsobem pomáhají stovkám lidí.

Na faře v Ledcích funguje denní stacionář pro lidi s mentálním postižením nebo s autismem a terapeutická tkalcovna. V Plzni Ledovec poskytuje chráněné bydlení ve čtyřech bytech, telefonickou krizovou linku a v poradenském centru Ledovec sociální rehabilitaci a odborné sociální poradenství pro osoby s duševním onemocněním a pro jejich blízké.

V roce 2005 Ledovec otevřel první agenturu podporovaného zaměstnávání v kraji, později do ČR přinesl službu podporovaného vzdělávání pro studenty s duševním onemocněním (www.normalnestuduju.cz). Od roku 2008 se Ledovec angažuje v podpoře sociálního podnikání, několik firem sám založil a několika se vznikem pomáhal. Dnes tyto firmy zaměstnávají v Plzni a okolí více než sto zaměstnanců s různými typy postižení.

Od roku 2009 realizuje Ledovec společně se Zdravotním klaunem projekt Cirkus Paciento v psychiatrických léčebnách (www.cirkuspaciento.cz), s tímto projektem tým ledoveckých terapeutů navštívil prakticky všechny psychiatrické léčebny v republice a řadu dalších ústavů.

Ledovec od počátku své existence nabízí každoročně řadu aktivit pro širokou veřejnost, v roce svých patnáctin bude ještě o trochu aktivnější: 22. ledna od 19 hodin se v ledeckém kulturním domě koná Ledovecká patnáctka, tancovačka k výročí Ledovce. Zahrají na ní kapely Traband a Echt! (vstupenky na www.ledovec.cz/patnactka).

„Na této akci bude pokřtěn také pivní speciál Ledovecká patnáctka, který pro nás uvařili naši přátelé v plzeňském minipivovaru Raven," sděluje Petr Moravec, fundraiser Ledovce. Pivovar mimochodem sídlí v Bolevci, kde měl Ledovec několik let svoji terapeutickou svíčkárnu.

V únoru pokračuje nabídka akcí k výročí Ledovce mezinárodní konferencí o recovery (zotavení), v dubnu výroční akademií, v září výstavou v mázhauzu plzeňské radnice a v říjnu v rámci Týdnů pro duševní zdraví vyjede parní vlak pro duševní zdraví z Plzně do Dobřan.

Pivní revoluce: Místo ležáku si už brzy objednáte plné pivo! Proč?

Publikováno:před rokemZdroj:EuroZprávy.cz

Plné nebo silné? Takhle zřejmě dostanete na výběr po tom, co si v hospodě objednáte pivo. Ministerstvo zemědělství totiž přemýšlí o změně jeho značení. Ležák by tak nově byl už jen pivní styl, nikoli označení pro jedenáctky a dvanáctky. Pokud změna projde, chce Český svaz pivovarů a sladoven Čechy o typech piva poučit.

Čeští pivovarníci bojují za přeoznačení českého piva, aby prý ve světě nebylo pro smích. Ležák totiž znamená všude jinde na světě déle než měsíc spodně kvašený druh. U nás je to označení pro jedenáctku a dvanáctku. "To je blbost, to je jak bílý černoch," tvrdí Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

A přidávají se další kritici. "Nám, jako minipivovarům by stačilo, kdyby zmizel tenhle nesmysl, stejně jako označování všech tmavých piv se stupňovitostí osmnáct až devatenáct jako porter," vysvětluje Marek Kocvera z Klášterního pivovaru.

Změnu by mohla přinést nová vyhláška, na základě které by se jedenácti a dvanáctistupňové pivo označovalo jako plné - namísto ležáku. Třináct a více by se zase mělo jmenovat silné - místo speciální. Označení stupňovitosti piva by pak mělo být dobrovolné.

O tuto změnu jde především menším pivovarům, přeoznačení piv se ale ty velké nebrání. Přestože na samém počátku nové éry by mohl nastat pěkný zmatek. "Myslím si, že si na to konzumenti hned nezvyknou. Nedokážu si představit, že by si teď v hospodě někdo objednával jedno plné, jedno silné," říká Kocvera.

Prezident svazu minipivovarů si naopak myslí, že lidé se postupně označení naučí. "Já myslím, že si zvyknou, i když je to trochu bouře ve sklenici vody. Ležák nám zůstane, akorát nebude pšeničný," dodal Šuráň.

Jestli ale na nějakou změnu dojde, vůbec není jasné. "Udělali jsme určitý návrh vyhlášky, ale teď se na základě probíhající diskuze spíše kloníme k tomu, aby to zůstalo tak, jak to je," prohlásil ministr zemědělství Marián Jurečka. Definitivní slovo ale padne až začátkem února.

Krušovická šalanda – pivo z mázu v krásném prostředí

Publikováno:před rokemZdroj:ABS-portal.czAutor:Alena GembalováKrušovice

Designérské duo VRTIŠKA • ŽÁK navrhlo nové řešení koncepce a interiérů původních krušovických restaurací s názvem Šalanda.

První Šalanda byla otevřena na Hlavním nádraží v Praze, druhá v Praze 6 Řepích (odkud jsou fotografie v tomto článku, realizace roku 2015) a třetí v Mladé Boleslavi. Jednotlivé Šalandy jsou si podobné, ale každá je svébytná. „Samotný vývoj koncepce, modifikací vybavení, nábytkových sestav a detailů v interiéru v rámci co nejjednodušší možné opakovatelnosti nám zabralo nejvíce času“, přibližuje práci na tomto projektu jeden z autorů Vladimír Žák. „Při práci na designu sítě těchto hostinských zařízení jsme vyvíjeli také koncepci chodu restaurace a inovativní způsob čepování čerstvého piva z mázu.“

Klenba jako ve starobylé šalandě
Dominantou prostor je klenba, která odkazuje na původní pivovarskou šalandu – to býval sklepní klenutý prostor, kde zaměstnanci pivovaru hodovali, pili i spali.
„Chtěli jsme přenést tradici a historizující formu i do prostor jako jsou moderní komplexy, soudobá nákupní centra, ve kterých může být tato provozovna také otevřena. Chtěli jsme tímto prvkem odkázat na bohatou historii královského pivovaru, ale přitom zachovat soudobý charakter pivnice,“ říká Roman Vrtiška, druhý z autorského dua.

Design interiéru je tedy založen na parafrázování pivovarnických sklepů v podobě kleneb vytvořených z dřevěných kulatin. Ty spolu s masivními dubovými stoly vyrobenými na míru, s lavicemi, tahokovovým výčepním pultem a ilustracemi přibližujícími proces výroby piva utvářejí identický prostor - moderní Šalandu.

Dřevo klenby interiéru dodává pocit útulnosti. Navíc tady díky použitým kulatým profilům zlepšuje celkovou akustiku v místnosti.

Dřevo a další materiály
Tento dominantní prvek je doplněn o kvalitní materiály jako je terasová dlažba, bílé keramické obklady, nerezový tahokovový bar nebo prosklený chlazený pivní box.
Desky dřevěných stolů jsou antracitově černé, vyrobené z materiálu HPL – vysokotlakého laminátu. Ten je velmi odolný, nedá se poškrábat či jinak poničit. Prostor originálně doplňují nástěnné ilustrace od Michala Bačáka (také na černém podkladu), které vtipně popisují výrobu piva, či glosují jeho konzumenty a různé situace.

I nejmenší detaily z rukou architektů
Designérské duo VRTIŠKA • ŽÁK navrhlo na míru pro Šalandy nejen atypický nábytek, jako jsou lavice, červené barové židle a stoly, ale také drobné důležité prvky jako rezervační cedulky, menu, set na pivní degustaci, stojan na příbory a na kořenky. Tím celý interiér získal jednotný ráz, celek ladí s nejmenšími detaily.

Roman Vrtiška dodává: „Chtěli jsme, aby hostův zážitek z jídla a pití byl doplněna podpořen dobrým dojmem z celkového prostoru, aby se cítil v každé situaci maximálně příjemně. Podobně tomu bylo v dřívějších dobách u drahých rezidenčních projektů a renomovaných studií – architekt řešil takové detaily, jako příbory či sklenice.“

Pivo z mázu
Zajímavostí celého konceptu je způsob podávání piva z mázu. Pivo se čepuje z tanku pomocí speciálního kohoutu do velké nerezové nádoby. Tím se jeho kvalita zachovává, pivo nedegraduje jako při přenosu přes množství pivních trubek. Způsob podávání vymyslelo samotné studio designérů.

„Klient si přál akcentovat tento „rituál“ čepování piva. Aby z tanku s pivním mázem nevedla žádná trubka, je nutné chodit přímo do pivního boxu. Výčepní má u pultu zvon, na který před vstupem do boxu zazvoní, aby oznámil, že se pivo bude čepovat. V boxu totiž musí být stálá teplota 7°C a při častém otevírání dveří by se zvýšila. Proto se do boxu chodí pouze v intervalech, v kterých je zaručeno zachováni konstantní teploty piva. Před vstupem do boxu si hostinský vždy obléká teplý kabát“, doplňuje Vrtiška.

Boom minipivovarů pokračuje. Na trhu ale není dost sládků, říká profesor Dostálek

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTK

V České republice je v současné době větší poptávka po sládcích, než jich je na trhu práce. Na setkání s novináři to řekl profesor Pavel Dostálek z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT). V budoucnu počet nových sládků sice poroste, protože však v posledních letech ročně přibude v Česku na 50 minipivovarů, a nyní jich je již zhruba 300, potřebný počet absolventů z vysokých škol a učňovských oborů ročně nevyjde.

Například z VŠCHT podle Dostálka ročně vzejde okolo osmi absolventů magisterského stupně, kteří dokážou vařit pivo. Jeden sládek může být garantem až pro čtyři pivovary. „Nedokážu říct, jak častá je to praxe, ale je to možné. Postupem času si myslím, že se situace bude řešit, jak budou nabíhat noví absolventi,“ uvedl profesor.

Ve velkých pivovarech je ale třeba odborníků nejenom na pozicích sládků. „Vzdělání v oboru mají například vedoucí laboratoří nebo sladmistr,“ dodal sládek Gambrinusu Pavel Zítek. Podle něj je navíc třeba alespoň desetileté praxe, aby se z absolventa stal mistr v oboru. Podle Vladimíra Juriny z Plzeňského Prazdroje jsou lidé s vysokoškolským vzděláním i na pozicích jako je vedoucí provozu.

Dostálek byl loni oceněn cenou českého sládka Františka Ondřeje Poupěte. Profesor byl například vedoucím týmu, jenž kompletoval genom průmyslového kmene pivovarských kvasinek českého původu.

V Česku se podniky dlouhodobě potýkají s nedostatkem zaměstnanců, chybějí zejména pracovníci na kvalifikovaných technických pozicích.

Firmy podle Svazu průmyslu a dopravy hledají nejen středoškoláky s maturitou a učně, ale dvě třetiny z nich potřebují i vysokoškoláky technického zamření. Podnikům chybí vhodní uchazeči z technických profesí napříč všemi obory, jako jsou svářeči, slévači, soustružníci, obráběči, zámečníci nástrojaři, elektrikáři, mechanici, opraváři strojů, obsluha CNC strojů aj. Jen řidičů nákladních aut a kamionů podle některých odhadů chybí v ČR více než 6000.

Heineken ČR předloni více než zpětinásobil zisk, tržby stagnovaly

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Pivovarnické společnosti Heineken ČR předloni meziročně více než pětkrát vzrostl zisk na 73,5 milionu korun. Obrat firmy naopak klesl o 1,8 procenta na 3,16 miliardy korun, celkové tržby dosáhly více než 3,2 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy umístěné ve Sbírce listin. Společnost je dlouhodobě trojkou na českém trhu.

Firma předloni vystavila 2,24 milionu hektolitrů piva značek Krušovice, Zlatopramen, Březňák, Starobrno a Hostan. "Oproti roku 2013 se jedná o pokles o 4,2 procenta," uvádí zpráva. Prodeje piva v ČR klesly firmě o více než pět procent na 1,74 milionu hektolitrů. Společnost předloni investovala necelých 290 milionů Kč, například do nákupu vratných obalů. V roce 2014 zaměstnávala 695 lidí, což je skoro o 70 méně než o rok dřív.

Firma, která je součástí nizozemské skupiny Heineken, je dlouhodobě trojkou na českém trhu za Plzeňským Prazdrojem a Pivovary Staropramen.

Prazdroj v uplynulém finančním roce zvýšil meziročně tržby o více než sedm procent na 13,869 miliardy korun. Zisk před zdaněním ve fiskálním roce od 1. dubna 2014 do 31. března 2015 naopak vinou vyšších investic do pohostinství klesl o dvě procenta na 3,517 miliardy korun.

Staropramen předloni prodělal 2,32 miliardy korun. Důvodem jsou účetní odpisy, provozní výsledek činil kladných 2,25 miliardy korun. Skupina v roce 2014 za pivo v Česku utržila skoro 3,1 miliardy korun, v zahraničí přes 4,2 miliardy.

Domácí spotřeba piva stagnovala
Pivovary v Česku předloni uvařily 19,65 milionu hektolitrů piva, což bylo o 2,3 procenta meziročně více. Zatímco domácí spotřeba stagnovala, vývoz vzrostl o osm procent.

Celková spotřeba piva včetně jeho nealkoholické varianty činila 16,29 milionu hektolitrů, meziročně klesla o 0,2 procenta. Každý obyvatel České republiky tak stejně jako o rok dříve vypil v průměru 144 litrů piva. Turisté v Česku předloni vypili 630.000 hektolitrů piva. Ze země se vyvezlo 3,65 milionu hektolitrů piva. Data o celkovém trhu za loňský rok ještě nejsou známá.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.06.2017 22:455.125/5.125