Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Babiš navrhne koalici snížení DPH na sudové pivo

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) navrhne snížení daně z přidané hodnoty u sudového piva ze současných 21 na deset procent. Řekl to v diskusním pořadu České televize Máte slovo, jehož tématem bylo zavedení kontrolních hlášení u DPH a elektronická evidence tržeb.

Babiš hodlá návrh na snížení daně u točeného piva předložit svým vládním partnerům na příští koaliční radě.

„Já chci oznámit všem - celému našemu národu - že navrhnu zlevnit sudové pivo,“ prohlásil ministr financí. Reagoval tak na výtku majitele venkovského výčepu, který si v pořadu stěžoval na zvýšení administrativy v souvislosti s plánovanou elektronickou evidencí tržeb a zavedením kontrolních hlášení u DPH. „Navrhnu to na příští koaliční radě,“ řekl Babiš. Zároveň zopakoval, že u jídel a nealkoholických nápojů podávaných v restauracích plánuje snížit DPH z 21 na 15 procent.

Kontrolní hlášení k DPH jsou jedním z nástrojů, které mají zabránit daňovým únikům. Firmy musejí podávat kontrolní hlášení každý měsíc. Pro fyzické osoby, které jsou plátci DPH, bude lhůta pro kontrolní hlášení závislá na lhůtě přiznání u DPH. Fyzické osoby mohou přiznání podávat měsíčně nebo čtvrtletně. O zavedení kontroverzní elektronické evidence tržeb v současnosti jedná Poslanecká sněmovna.

Ministr financí si od těchto opatření slibuje zlepšení výběru daní. Stát podle Babiše ročně přichází na podvodech s DPH o 80 miliard korun. Pravicová opozice s elektronickou evidencí tržeb nesouhlasí a v Parlamentu ji blokuje. O zavedení elektronické evidence tržeb budou poslanci jednat na páteční mimořádné schůzi Sněmovny.

Babiš chce levnější točené pivo, navrhne koalici snížení DPH

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTK

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) navrhne snížení daně z přidané hodnoty u sudového piva ze současných 21 na deset procent. Řekl to v diskusním pořadu České televize Máte slovo, jehož tématem bylo zavedení kontrolních hlášení u DPH a elektronická evidence tržeb. Babiš hodlá návrh na snížení daně u točeného piva předložit svým vládním partnerům na příští koaliční radě. "Já chci oznámit všem - celému našemu národu - že navrhnu zlevnit sudové pivo," prohlásil ministr financí. Reagoval tak na výtku majitele venkovského výčepu, který si v pořadu stěžoval na zvýšení administrativy v souvislosti s plánovanou elektronickou evidencí tržeb a zavedením kontrolních hlášení u DPH.

Vražda piva! děsí se výčepní z Česka. Ale Poláci na svařené pivo s pomerančem nedají dopustit

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Vít Pohanka

V létě pivo příjemně zchladí, v zimě může ohřát. Tímto pravidlem se alespoň řídí v Polsku, kde si dopřávají grzane piwko neboli grzaniec. Zatímco na punč, svařené víno nebo horkou medovinou jsme zvyklí, svařené pivo nás může trochu zarazit.

Grzaniec je v podniku pana Jacka hitem. „Načepujeme čerstvé pivo z pípy. Když nemáme pípu, můžeme ho nalít z plechovky nebo lahve. Pípu mám po ruce, a tak si načepuji podle toho, kolik si hosté objednali,“ popisuje postup při přípravě pivní speciality. „Do piva vhodíme špetku mleté skořice a na půl litru dvě nebo tři hlavičky hřebíčku,“ vysvětluje.


Nestačí, že grzaniec voní jako kořenářství, je potřeba ho nejen náležitě rozehřát těsně pod teplotu varu, ale také zahustit, aby pěkně zalepil vnitřnosti.

A nakonec nějaký ten vitamin…
„Přidáme jednu stolní lžíci malinové šťávy. Nebo radši dvě, protože vidím, že je pivko moc bledé,“ komentuje každý svůj pohyb Jacek. To není všechno. „Ještě špetku cukru. A pak mícháme, lehce a opatrně, aby nám to neuteklo. A do hrnku s tím,“ dodává.

Nakonec přidá nějaký ten vitamin – kolečko čerstvého pomeranče. „Aby pivko nabralo jeho chuť,“ osvětluje Jacek.

Takhle bych pivo neničil, říká vyhlášený výčepní
Jakub Šrubař je vyhlášený výčepní a ve Varšavě už působí nějakou dobu. Ale když se ho zeptáte na oslazené horké pivo s kořením, sirupem a pomerančem k tomu, vypadá, že se musí trochu ovládat, aby si neodplivl. „Pivo, které tu máme, by se mělo podávat při teplotách šest až osm stupňů a je jedno, jestli je venku zima. Já bych takhle pivo neničil, beru to jako vraždu piva,“ tvrdí.

Poláci však na grzaniec nedají dopustit. „U nás je populární. Rádi totiž mícháme nápoje dohromady s nejrůznějšími příchutěmi. Prodává se ho čím dál víc,“ libuje si restauratér Jacek. Proti gustu tedy žádný dišputát.

Šuráň: V rámci označování piva dojde ke kompromisu

Publikováno:před rokemZdroj:První zprávy

Označení „ležák“, jako typ piva, zůstane pro kategorii 11° a 12°, svrchně kvašené pivo se bude označovat jako „plné pivo“. Jedná se tak o kompromis mezi pivovary a Ministerstvem zemědělství.

„S kompromisem jsem prozatím spokojeni, je zde ovšem velký prostor pro novelizaci a mám signály, že se situace bude znovu řešit. Momentálně nám jde především o nápravu tohoto nešťastného stavu, který u lidí ze zahraničí vzbuzuje přinejmenším úsměvy. To co nyní vznikne, nepostihne ale zcela trendy trhu a situace se bude dále vyvíjet. Nejedná se přitom jenom o mipivovary, i mnoho velkých pivovarů vaří piva typu ALE, stout …,“ uvádí Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Názvem „plné pivo“ přebíráme německou terminologii, ale Jan Šuráň se domnívá, že se tento název bude používat pouze v popisu piva, na předních etiketách budou specifikovány pivní styly. Nyní je především důležité vyjasnit si, co je to vlastně ležák. V současné době pod toto označení spadá i svrchně kvašené pivo a piva pšeničná.Ležák je ale druh piva, který je kvašen spodně, při nízkých teplotách a po procesu kvašení měsíc a déle leží. Ležák by tedy neměl být degradován na označení koncentrace, ale definován jako pivní styl.

„A krásné ležáky z minipivovarů můžete ochutnat třeba na festivalu v Brně,“ dodává Jan Šuráň. Ve dnech 17. – 20. února totiž v rámci veletrhu Salima 2016 proběhne poprvé festival minipivovarů i v Brně. V podobném duchu, jak jsou návštěvníci zvyklí z Pražského hradu. Je ale důležité zmínit, že se jedná o první profesionální pivní festival v České republice, který se koná pod střechou.

„V Brně se ještě nikdy nekonala takto koncentrovaná pivovarská akce, která nabídne více než 100 druhů piva a je zde velký potenciál růstu a vytvoření tradice. Pro návštěvníky je připraveno zázemí, profesionální oplachování skleniček, obsluha a degustační občerstvení,“ říká k prvnímu ročníku festivalu minipivovarů v Brně Dušan Pelikán, manažer mezinárodního potravinářského festivalu Salima.

Nejlepší piva z minipivovarů pak budou 19. března hodnocena na již desátém ročníku „Jarní ceny českých sládků“ na Zvíkově, což je největší degustační soutěž piv z minipivovarů ve střední Evropě. „Posledního ročníku se zúčastnilo 400 piv z 93 minipivovarů, které soutěžily v 15 kategoriích. V letošním roce počítáme s až 500 vzorky,“ říká Jan Šuráň.

Před Jarní cenou českých sládků proběhne již tradičně valná hromada Českomoravského svazu minipivovarů, a jelikož boom minipivovarů stále sílí, dosáhne počet členů čísla 120. „Boom minipivovarů je typický pro celý svět, Česká republika není výjimka. Kdo se tomu chce bránit, brání se povodni. Tohle nejde zastavit a já odhaduji, že za pár let dosáhne počet minipivovarů čísla 1200,“hodnotí Šuráň.

Hokejista Čechmánek narazil se snem o vlastním pivovaru. Krachuje

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Tomáš LemešaniČechmánek

Pivovar bývalého hokejového brankáře Romana Čechmánka dluží desítky milionů korun. Olympijský vítěz má problémy zaplatit dodavatelům i kolegům z reprezentace. O pivovar má zájem král českého hazardu senátor Ivo Valenta.

Je olympijským vítězem, čtyři sezony si vydělával v nejprestižnější hokejové lize světa, kanadsko-americké NHL. Když si po skončení kariéry Roman Čechmánek postavil doma ve Zlíně rodinný minipivovar s restaurací, vypadalo to na idylu. Pivo však točit nezačal.

Ještě během zkušebního provozu se totiž předlužil a musel podnik uzavřít. Přesto za něj nakonec může dostat několik desítek milionů korun. Kolem Pivovaru Čechmánek totiž krouží finančník Ivo Valenta a jeho skupina Synot.

Valentova společnost, která v minulosti nabídla za odkoupení pivovaru 50 milionů korun, zájem nevylučuje. „Insolvenční správce dosud pivovar nenabídl k prodeji, proto zatím nepadlo definitivní rozhodnutí. Věc má v kompetenci insolvenční správce,“ říká tisková mluvčí Synotu Magda Pekařová.

Nejevil zájem se domluvit
Nejnovější Čechmánkovy problémy se objevily začátkem ledna. Tehdy přišel na Krajský soud v Brně další insolvenční návrh na společnost Pivovar Čechmánek. Jeho autoři žádají zpeněžit majetek pivovaru, a­ uhradit tak dluhy, které podle nich
Roman Čechmánek odmítl zaplatit.

Insolvenční návrhy odhadují nároky věřitelů přibližně na třicet milionů korun. Bývalý hokejista údajně nezaplatil dokonce ani dodavatelům, kteří na stavbě pivovaru pracovali.

„S panem Čechmánkem jsem se dostal do sporu, když od nás odebral restaurační skladový systém a nezaplatil. Ano, komunikoval jsem s ním v momentu, kdy bylo jasné, že za dodávku nemá zájem platit. Snažil jsem se normální formou vše vyřešit,“ říká jednatel společnosti Široko Michal Roček.

Roman Čechmánek podle šéfa olomoucké firmy jen odepisoval na maily a nejevil zájem se domluvit. „Celý případ jsem předal právníkovi a asi před měsícem jsme soud s panem Čechmánkem vyhráli,“ dodává Roček.

Kromě dluhů je podle jednatele Široka největším problémem jednání bývalého hokejového reprezentanta. Nejeví prý zájem komunikovat. „Kdysi jsme dělali systém pro Martina Straku z Plzně, spoluhráče pana Čechmánka z ­českého národního hokejového týmu. Tam bylo jednání naprosto čestné a korektní, nemohu si vše vynachválit. Ale nyní, úplný opak. Myslel jsem si, že jde o slušného člověka, který má svou hrdost a úroveň, leč, zmýlil jsem se,“ stěžuje si Roček.

Široko se v insolvenčním návrhu domáhá 54 tisíc korun. Dalším navrhovatelem je bývalá zaměstnankyně pivovaru Veronika Hillová, která požaduje uhrazení údajně nevyplacené mzdy.

V osobním bankrotu
Nejde o první pokus lidí, kterým Čechmánek dluží, dostat se k jeho majetku. V roce 2014 podalo insolvenční návrh na Pivovar Čechmánek více věřitelů. Dohromady jim údajně nezaplatil desítky milionů korun.

K věřitelům patřili také Čechmánkovi bývalí reprezentační kolegové Miroslav Blaťák a Petr Čajánek. Insolvenční návrh byl zamítnut a Roman Čechmánek požádal o­ osobní bankrot.

Kvůli němu nemá podle Čechmánkova právníka insolvenční návrh na pivovar smysl. „Společnost Pivovar Čechmánek byla jen provozovatelem pivovaru. Nemá žádné zaměstnance, žádný majetek. Pivovar nebyl zkolaudován, proběhl tam zkušební provoz a pak byl uzavřen. Pivovar Čechmánek není ani majitelem budovy,“ řekl iDNES.cz právní zástupce bývalého hokejisty Petr Bernátek. Jeho klient totiž nemá z ­čeho dluhy platit.

Nemusí tomu tak být ale navždy. Skupina Synot, která má zájem o odkoupení pivovaru, již dříve v dražbě získala část Čechmánkova majetku – rozestavěný bytový dům v ­centru Holešova, několik pozemků, vilu, byt ve Zlíně a apartmá v­ golfovém areálu v Čeladné.

Investice, které nevyšly
Náhradník Dominika Haška z Nagana selhal hned v několika pokusech o ­vyniknutí v restauračním a cestovatelském byznysu. V minulosti například vlastnil polovinu statku v­ Chorvatsku, z něhož měl vzniknout penzion. Pokoušel se rovněž o ­provozování bývalého domova důchodců v­ Prostějově. Tento majetek je nyní v rukou insolvenčního správce.

Fiasko zažil rovněž v Holešově, kde koupil budovu staré radnice, vybudoval tam školicí středisko a­ několik bytů. Po zhruba šedesátimilionové investici mu ovšem došly peníze a projekt zůstal rozestavěný.

Roman Čechmánek si peníze na majetek, o který postupně přichází, vydělal dlouholetou hokejovou kariérou. Podle odhadů mohl vydělat až čtvrt miliardy korun.

Služebně nejstarší český sládek končí U Fleků. Po 44 letech

Publikováno:před rokemZdroj:Echo24.czU Fleků

Nejdéle působící sládek v tuzemsku Ivan Chramosil odchází z pražského pivovaru U Fleků, kde pracoval 44 let. Ve čtvrtek oslaví 70. narozeniny, nadále však bude radit různým pivovarníkům. Chramosil začínal jako sládek v tradičním pivovaru v roce 1971.

„V roce 2015 jsem byl U Fleků již jen jako poradce, už jsem nebyl zaměstnanec. Nechtěl jsem tady být déle, aby mne nevynesli takzvaně nohama napřed,“ řekl Chramosil v rozhovoru s ČTK.

Nyní se chce věnovat poradenské činnosti v jiných pivovarech. „Já už bych pracovat v pivovaře od rána do večera nechtěl. Měl bych mít nyní ale po republice pár pivovarů na kontrolu,“ vysvětlil sládek, který prý již má čtyři či pět vážných zájemců, kteří s ním chtějí své produkty konzultovat.

Chramosil zároveň varoval před klesající kvalitou českých sládků. „Jak prudce stoupá počet pivovarů, tak klesá kvalita sládků,“ řekl ČTK. Podle něj existují i takzvaní „internetoví sládci“, kteří se domnívají, že není potřeba praxe a informace si stačí přečíst pouze na internetu. Podle Českomoravského svazu minipivovarů je aktuálně v Česku přes 300 malých výroben piva, přičemž se jich otevírá kolem 50 ročně.

Ze začátku práce v pivovaru U Fleků Chramosilovi pomohlo, že pracoval ještě s prvorepublikovými řemeslníky. Před nástupem do pivovaru měl trochu obavy. „Říkal jsem si, aby mi to nesrazilo vaz,“ vzpomínal sládek. Tehdy mu bylo zhruba 25 let.

Hned po příchodu ke Flekům změnil způsob přípravy typické flekovské třináctky. „Tak, jak to dělal můj předchůdce, jsem to dělat nechtěl. On tam dával chmelový extrakt, doslazoval ji cukrem. A já jsem začal dělat z čistého chmele samosladové várky,“ připomněl Chramosil. Následně recepturu v průběhu skoro 50 let už neměnil. Jediné rozdíly spočívaly jen v hořkosti chmele, který byl k dispozici. Například loňská úroda chmele má podle něj jen polovinu obvyklé hořkosti, bude se jej muset tedy použít dvakrát více.

Sládek v této souvislosti připomněl také vliv oteplování, neboť chmel podle něho potřebuje správnou dávku slunce i vody. Podle informací, které získal v minulosti na přednáškách v Německu, se za Římanů chmel pěstoval na severních svazích Středozemního moře. „Nyní se pěstuje v Bavorsku na stejné rovnoběžce jako u nás. A v roce 2050 to na sto procent vidím, že to bude posunuté do jižní Skandinávie a do Dánska,“ dodal odborník.

Chramosil si údajně musí alespoň jednou týdně dát světlé pivo, prý mu to poradili lékaři. „Že už mám trubky černé, takže už bych měl za chvíli i černou duši,“ uzavřel rozhovor s ČTK s úsměvem sládek.

O Zlatý soudek se uchází více než 20 značek piv

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTK

O hlavní ocenění soutěže Zlatý soudek Pivex se bude letos v Brně ucházet opět přes 20 značek piv od zhruba desítky pivovarů. Soutěžní degustace se uskuteční 16. února na brněnském výstavišti, tedy den před zahájením potravinářského veletrhu Salima.

"Hodnocení budou degustátoři dělat anonymně, anonymně budou piva čepována i odbornými výčepními," uvedl Richard Morávek z pořádající agentury Snip. V soutěži jsou letos velké značky jako přerovský Zubr nebo Starobrno, přihlásily se také tři minipivovary. Firmy budou soupeřit ve dvou kategoriích - světlé výčepní pivo a světlý ležák.

"Pivovary podle průzkumů soutěž vítají především proto, že se v současné době výrazně mění poměr spotřeby sudových piv ve prospěch lahvových," uvedl Morávek.

Kategorii světlý ležák u sudových piv vyhrál loni Litovel premium, kategorii světlých výčepních piv Gambrinus nepasterizovaný. Mezi minipivovary získala primát dvanáctka Rampušák nefiltrovaný z Dobrušky.

Odborníci vyhlásí výsledky soutěže hned 16. února společně s oceněními v soutěži lahvových piv Zlatý pohár Pivex - pivo 2016. Šampionem loňského ročníku soutěže byl Gambrinus 10 originál. Nejlepší kolekci měl pražský Staropramen.

Číňané skupují poslední akcie Pivovarů Lobkowicz

Publikováno:před rokemZdroj:Novinky.czAutor:ČTK

Většinový vlastník skupiny Pivovary Lobkowicz Group (PLG), čínská společnost Lapasan, zvyšuje podíl v pivovarech na 98,07 procenta ze současných 79,4 procenta. Téměř dvacetiprocentní podíl získala od minoritních akcionářů v rámci povinné nabídky převzetí za cenu 208 korun za kus. O výsledcích odkupu akcií informovala firma na svém webu.

Společnost Lapasan uzavřela smlouvy na 2 181 683 akcií PLG, které představují podíl 18,67 procenta na základním kapitálu a na hlasovacích právech v PLG. Pokud budou všechny uzavřené smlouvy řádně vypořádány, Lapasan navýší podíl na 98,07 procenta.

Podle analytika Fio banky Jana Rašky lze odprodej téměř dvacetiprocentního podílu hodnotit jako významný. „Cenu 208 Kč, která byla začátkem loňského prosince stanovena při původní nabídce převzetí, jsme hodnotili jako atraktivní a očekávali jsme, že značná část minoritních akcionářů zřejmě využije nabídky,” uvedl Raška.

Když Pivovary Lobkowicz vstoupily v květnu 2014 na burzu v Praze, akcie se prodávaly za 160 korun za kus. Kdo je tehdy koupil, na prodeji slušně vydělal.

Číňané pomohou s expanzí
Na burze nyní zbývají pouhá dvě procenta akcií pivovarů. „Akcie PLG se stávají okrajovým titulem, může to směřovat i ke stažení z burzy,” řekl Novinkám Raška. Aktuálně se kurz PLG drží na 207,50 Kč.

Lapasan koupil podíl 79,4 procenta PLG loni v září za 1,9 miliardy korun. Většinový 70procentní podíl ve společnosti Lapasan drží čínská skupina CEFC (China Energy Company Limited). Ta v Česku investovala také do letecké společnosti Travel Service a stala se generálním partnerem fotbalové Slavie.

Dvacetiprocentní podíl má společnost J&T Private Equity Group, deset procent pak generální ředitel a spolumajitel Pivovarů Lobkowicz Zdeněk Radil. Ten počítá s tím, že zahraniční investor pomůže vstupu na obří čínský trh.

Pivovary Lobkowicz Group tvoří sedm regionálních pivovarů v Protivíně, Uherském Brodě, Jihlavě, Hlinsku, Klášteře nad Jizerou, Vysokém Chlumci a Černé Hoře. Mezi hlavní značky patří Lobkowicz, Rychtář, Klášter, Platan, Ježek, Černá Hora a Uherský Brod.

Bude z hasičárny nový pivovar?

Publikováno:před rokemZdroj:Karlovarský deníkAutor:Zdeňka Newiaková

Ostrovská radnice uvažuje nad zbudováním pivovaru v budově, kde zatím sídlí dobrovolní hasiči

Sbor dobrovolných hasičů se bude v nejbližších měsících patrně stěhovat do nových objektů, které vyrostou v Jáchymovské ulici. Ostrovská radnice už pomalu přemýšlí, jak by bylo možné starou „hasičárnu" v budoucnu využít. A nápad už má. Mohl by zde vzniknout pivovar.

Budova, v níž sídlí ostrovští dobrovolní hasiči, stojí v bezprostřední blízkosti hotelu Myslivna, který se město rozhodlo odkoupit.

„Obě budovy jsou na strategickém místě a jsou také součástí městské památkové zóny. Do té náleží nově zrekonstruovaný zámek a klášterní areál. Kromě ubytování a pohostinství v Myslivně a konferenčních místností přímo v zámku bychom rádi hostům nabídli něco víc," komentoval starosta Pavel Čekan záměr Ostrova vybudovat pivovar. Celý nápad zapadá do projektu Historický Ostrov 4.

Jestli by se na vaření piva podílelo samo město, či by byl někomu dán k pronájmu, zatím jasné není, ale podle Čekana by nebyla nereálná ani kombinace obou možností. „Osobně jsem si v budově hasičárny, která historicky patří k zámku, představoval původně něco jiného. Nápad s pivovarem, který vzešel od architekta Jurici, jenž má na svědomí také rekonstrukci ostrovského zámku, mě ale nadchnul," dodal.

Starosta také zmínil, že pro město by bylo jen dobře, kdyby se o něm mluvilo také v souvislosti s vařením zlatavého moku.

„Mohl by to být důvod pro turisty, proč Ostrov navštívit, případně zde i pobýt. A město by se samozřejmě mohlo účastnit provozování, pokud by byl budoucí pivovar úspěšný," uvedl.

Dobrovolní hasiči se z budovy za ostrovským zámkem přesunou během příštího roku do budovy nové. Ta by měla vyrůst v místě bývalého zahradnictví u supermarketu Tesco. Sem také přesídlí městská policie, sbor profesionálních hasičů a stanice zdravotnické záchranné služby.

„Investice do nového sídla integrovaného záchranného systému bude kolem 140 milionů korun. Podělit by se o ni měl Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje, záchranná zdravotnická služba a my. Ostrov by měl investovat částku kolem 43 milionů korun na zázemí pro dobrovolné hasiče a městskou policii. Nově budou v místě muset být také zbudovány chodníky, komunikace, parkoviště a veřejné osvětlení, ani demolice stávajících budov nebude levná. Uvažujeme proto, že určitě požádáme o dotace," dokončil starosta Pavel Čekan.

O Zlatý soudek se uchází více než 20 značek piv

Publikováno:před rokemZdroj:České novinyAutor:ČTK

O hlavní ocenění soutěže Zlatý soudek Pivex se bude letos v Brně ucházet opět přes 20 značek piv od zhruba desítky pivovarů. Soutěžní degustace se uskuteční 16. února na brněnském výstavišti, tedy den před zahájením potravinářského veletrhu Salima. ČTK to řekl Richard Morávek z pořádající agentury Snip.

"Hodnocení budou degustátoři dělat anonymně, anonymně budou piva čepována i odbornými výčepními," uvedl Morávek. V soutěži jsou letos velké značky jako přerovský Zubr nebo Starobrno, přihlásily se také tři minipivovary. Firmy budou soupeřit ve dvou kategoriích - světlé výčepní pivo a světlý ležák.

"Pivovary podle průzkumů soutěž vítají především proto, že se v současné době výrazně mění poměr spotřeby sudových piv ve prospěch lahvových," uvedl Morávek.

Kategorii světlý ležák u sudových piv vyhrál loni Litovel premium, kategorii světlých výčepních piv Gambrinus nepasterizovaný. Mezi minipivovary získala primát dvanáctka Rampušák nefiltrovaný z Dobrušky.

Odborníci vyhlásí výsledky soutěže hned 16. února společně s oceněními v soutěži lahvových piv Zlatý pohár Pivex - pivo 2016. Šampionem loňského ročníku soutěže byl Gambrinus 10 originál. Nejlepší kolekci měl pražský Staropramen.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.06.2017 15:555.135/5.135