Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Kolem Prazdroje krouží i čínský výrobce nejprodávanějšího piva světa

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:David VagadayPrazdroj

Řady zájemců o aktiva SABMilleru ve střední a východní Evropě, jimž vévodí Plzeňský Prazdroj, se podle zahraničních médií rozšiřují. Mezi zajímavá jména potencionálních kupců se nově objevil například čínský pivovar China Resources Beer, který vaří světově nejprodávanější pivo Snow Beer. Spekuluje se i o účasti polského miliardáře Sebastiana Kulczyka.

Prodej aktivit SABMilleru v Česku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí podmínek pro dohodnuté převzetí SABMilleru rivalem Anheuser-Busch InBev. Kromě Prazdroje zahrnují aktiva určená k prodeji i polské značky Tyskie a Lech, slovenský Topvar, maďarský Dreher a rumunský Ursus. Jejich celková hodnota se odhaduje na pět až sedm miliard eur (135 až 189 miliard korun).

Podle zdrojů agentury Bloomberg čínská společnost probírá nabídku s možnými poradci. Prodej majetku SABMilleru ve střední a východní Evropě má údajně odstartovat již v říjnu.

Čínský pivovar už dříve se SABMillerem spolupracoval. Měly společnou firmu, která vyrábí právě Snow Beer. Letos v březnu však Číňané tuto společnost plně ovládli, když od SABMilleru koupili jeho 49procentní podíl za 1,6 miliardy dolarů, což bylo podstatně méně, než se čekalo. China Resources Beer se následně staly jedničkou na čínském pivním trhu s podílem zhruba 30 procent. Také tento obchod byl jednou z transakcí, které mají zajistit souhlas regulátorů s prodejem SABMilleru jeho konkurentovi AB InBev za 107 miliard dolarů.

Do boje o aktiva SABMilleru se má zapojit také polský miliardář Sebastian Kulczyk. Alespoň to tvrdí polský deník Puls Biznesu, který se odvolává na nejmenované zdroje. Podle něj by se Kulczyk mohl spojit s investičními fondy, které potřebují partnera pro předložení dostatečně vysoké nabídky. Kulczyk nyní v SABMilleru vlastní podíl 1,5 procenta.

Mezi další možné zájemce patří také například investiční fondy Advent International, KKR, BC Partners, CVC a Mid Europa Partners. Potenciálními uchazeči jsou i japonské pivovary Asahi a Kirin nebo česká investiční skupina R2G.

„Konkurence bude obrovská,“ citoval Bloomberg londýnského analytika Duncana Foxa. Podle něj v určité chvíli pivovary China Resources Beer budou chtít expandovat mimo Čínu. Za letošní první pololetí čínský podnik vykázal tržby 15,2 miliardy juanů (téměř 55 miliard korun).

Se speciály jsme šli na tenký led, vyplatilo se, říká jednatel zábřežského minipivovaru

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:Petr KrňávekWelzl

Do Zábřehu se po sto jedenácti letech vrátila tradice vaření piva. Zlatavý mok jménem Welzl vzniká v budově bývalé kotelny na sídlišti Krumpach. „Zatím převažuje velká spokojenost. Ohledně kvality piva máme téměř výhradně pozitivní ohlasy, z hlediska výstavu jsme několik týdnů po začátku na maximální kapacitě a už uvažujeme o navýšení," říká jednatel zábřežského minipivovaru Miloš Hrabák.

Jak dlouho trvalo vybudovat v Zábřehu minipivovar?
O tomto záměru jsme poprvé mluvili před třemi, čtyřmi roky. Společnost jsme založili před dvěma a půl lety.

Jaká piva vaříte?
Nejpopulárnějším pivem v regionu je jedenáctka. Naším základním pivem je tedy světlý jedenáctiprocentní ležák, který je mezi našimi hosty nejoblíbenější. S kolegou sládkem jsme se pohybovali po světě, přinášíme i nové styly, svrchně kvašená a další speciální piva. V tanku nám dozrála druhá várka blond alu, máme anglický stout, india pale či pšeničné pivo.

Nacházíme se v bývalé kotelně na periferii města. Proč jste si vybrali právě tento objekt?
Hledali jsme různé možnosti, byli jsme se podívat i do areálu bývalého pivovaru. Na základě kombinace finančních možností a technického zázemí, které bylo k dispozici, nám tento objekt vyšel jako nejlepší. Nachází se mimo centrum, ale jsme tu spokojeni. Krumpach je klidná lokalita, pivovar tu navíc vytváří určité mikroklima.

Název Welzl se pro minipivovar v Zábřehu nabízí, ale přesto: neuvažovali jste o alternativách?
Na začátku jsme měli pro název pivovaru více tipů. Například restaurace se jmenuje Kotelna. Nicméně vaříme za zábřežského sladu, používáme zábřežskou vodu. Eskymo Welzl je nejslavnější zábřežský rodák. Chceme, aby i pivovar byl regionálním se vším všudy, tedy i s názvem.

Pivovar jste otevírali před třemi měsíci. Jak jste zatím s jeho fugováním spokojeni?
Převažuje velká spokojenost. Z hlediska kvality piva máme téměř výhradně pozitivní ohlasy, na pivu nemusíme a nebudeme nic měnit. Trošku jsme se báli, protože v regionu nejsou zvykem speciální piva. Se speciály jsme šli na tenký led, nicméně dnes k nám někteří lidé chodí jen na stout nebo na IPu. Z hlediska výstavu jsme několik týdnů po začátku na maximální kapacitě a už uvažujeme o navýšení. V restauraci stabilizujeme personál, máme rozvojové plány. Do budoucna například uvažujeme o zavedení jednoduché kuchyně.

Tohle je nejlevnější pivo v historii: Stojí méně než rohlík!

Publikováno:před rokemZdroj:eXtra.cz

Tak tohle je šlágr. Jeden z obchodních řetězců v České republice prý nabízí nejlevnější pivo na světě. Dokážete ho pořídit levněji než rohlík. Pivo, které se jmenuje Grešlák, vás totiž přijde na neuvěřitelných 0,90 Kč. Takováhle sleva se neodmítá! Pokud někdo víte o pivu, které se snad dá pořídit ještě levněji, určitě nás neváhejte kontaktovat na e-mailu redakce@extra.cz

Pivovary se inspirovaly kostely. Otevřou v noci

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:Jozef Gáfrik

Do začátku Dnů českého piva sice ještě týden zbývá, ale tisíce hospodských už usilovně leští trubky a výčepní pulty, jak se na takový svátek sluší a patří. Celkem se jich do čtvrtého ročníku zapojí na šest tisíc.

Akce začne 23. září a potrvá do 1. října. Podle předsedy Svazu pivovarů a sladoven ČR Františka Šámala lze mluvit „o svátku všech milovníků piva, hospod a gastronomie".

Pivo a peníze
Sám ovšem přiznává, že ne-jde jen o gastronomii, ale také o tvrdý obchod, marketing a peníze. I když roční výstav piva v České republice loni překročil rekordní hranici 20,1 milionu hektolitrů, výrobce trápí, že lidé opouštějí hospůdky. V restauracích vypijí jen čtyři z celkem deseti prodaných piv.

Cílem akce je proto lidi znovu přilákat do hospod, které jsou součástí národní kultury.

K tomu má pomoci celá řada podpůrných kroků. Zahájení, při němž budou slavnostně naraženy sudy, se zúčastní pivovarští sládci, starostové i další významní představitelé veřejného života. Záštitu nad akcí převzal prezident republiky Miloš Zeman 
a ministr zemědělství Marian Jurečka.

Pokud jde o samotné návštěvníky, ti si budou vybírat z mnoha skutečných pivních lahůdek, neboť letošní akce se zaměří na nabídku speciálů. Hlavní kulinářskou specialitou pak bude kančí se šípkovou omáčkou podle pražského šéfkuchaře Tituse Eliáše.

Nabídku jednorázových specialit hlásí i velikáni trhu. Například Staropramen navaří při této příležitosti limitovanou várku Extra chmelené nepasterizované dvanáctky z žateckého poloraného červeňáku. Bude 
k dostání na 700 místech 
i přímo 
v pražském smíchovském pivovaru. Plzeňský Gambrinus se po-chlubí tradičním ležákem První chmel z letošní sklizně, zatímco například Svijany jako zástupce menších výrobců nabídnou prémiový ležák „450".

Prožijte noc ve spilce
Jinak se do oslav zapojí desítky pivovarů a minipivovarů. Podniky nabídnou ochutnávky pivních speciálů, pivní menu, setkání se sládky nebo prohlídky přímo míst, kde pivo vaří.

Na závěr akce se na mnoha místech chystá takzvaná Noc otevřených pivovarů. Inspirací byly pivovarům podobné noční prohlídky muzeí a kostelů. Podrobný program mohou zájemci najít na internetové adrese www.dnyceskehopiva.cz.

Pokud jde o smysl akce, František Šámal je optimistou: „Věříme, že Dny českého piva pomohou k tomu, aby si lidé zašli na načepovaný půllitr oblíbené značky častěji."

Dny českého piva připomenou tradici české hospody

Publikováno:před rokemZdroj:DnyČeskéhoPiva.czAutor:Martina Ferencová (ČSPS)

Letošní ročník bude ve znamení pivních speciálů a kančího se šípkovou
„Česká hospoda je součástí naší kultury – naší národní identity,“ zní heslo již čtvrtého ročníku Dnů českého piva, do kterého se na přelomu září a října zapojí více než šest tisíc hospod a restaurací po celé ČR. Jejich návštěvníci si tak budou moci pochutnat nejen na pivních speciálech, ale i na hlavní kulinářské specialitě – kančím se šípkovou omáčkou.

Dny českého piva budou v letošním roce probíhat od 23. září do 1. října. Zahájení, při němž budou slavnostně naraženy sudy, se zúčastní pivovarští sládci, starostové i další významní představitelé veřejného života. Záštitu nad akcí převzal prezident České republiky Miloš Zeman a ministr zemědělství Marian Jurečka.

Cílem Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS), který Dny českého piva organizuje, je vybudovat dlouhodobou tradici oslav piva jako národního nápoje a spojit tyto oslavy s připomínkou svatého Václava, patrona českého piva. „Dny českého piva jsou svátkem všech milovníků piva, hospod a gastronomie. Jejich prostřednictvím chceme podpořit konzumaci čepovaného piva a zároveň připomenout unikum tradiční české hospody,“ říká předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.
Do oslav se zapojí desítky pivovarů a minipivovarů. Zúčastněné podniky nabídnou ochutnávky pivních speciálů, pivní menu, setkání se sládky nebo prohlídky pivovarů.

Češi jsou na své pivo hrdí
Z červencového průzkumu* ČSPS vyplynulo, že pojem „české pivo“ si většina oslovených spojuje s kvalitou a vlastnostmi českého piva, českou kulturní tradicí a rovněž v této souvislosti uvádí, že je pivo nejoblíbenějším českým nápojem.

Průzkum rovněž ukázal, že přes 80 procent respondentů je hrdých na pověst českého piva v zahraničí. Jeho rostoucí oblibu v ostatních zemích dokazují i statistiky. „Zatímco produkce tuzemského piva díky jeho exportu stoupá, spotřeba piva v České republice dlouhodobě stagnuje, v přepočtu na obyvatele je to 143 litrů piva za rok,“ uvádí František Šámal a dodává: „Přesto jsme ve spotřebě piva první na světě.“

Poklesly zejména prodeje piva v restauracích a hospodách. Z deseti prodaných piv jsou pouze čtyři piva vypita v restauraci nebo hospodě. „Věříme, že Dny českého piva pomohou tomu, aby si lidé na načepovaný půllitr své oblíbené značky zašli častěji. Češi milují české pivo a českou pivní tradici. Víme, že do své oblíbené hospůdky, která je zejména na menších městech a vesnicích centrem společenského a kulturního života, sice chodí méně často než dříve, ale stále rádi,“ tvrdí Šámal.

Česká klasika: kančí se šípkovou
Při letošních Dnech českého piva si návštěvníci vybraných podniků vedle pivních speciálů pochutnají i na dobrém hlavním jídle. Tím je kančí pečeně se šípkovou omáčkou a hříbkovým knedlíkem podle receptu držitele ocenění Bib Gourmand prestižního Průvodce Michelin šéfkuchaře Tita Eliáše. „Zvolili jsme českou klasiku. Zvěřina obecně obsahuje více bílkovin a zároveň menší množství tuku. Je vhodná k výraznějším druhům piv s vyšším obsahem chmelu,“ vysvětluje Eliáš a dodává: „Přímo ke kančímu se potom hodí tradiční české ležáky.“

Další informace i seznam podniků zapojených do Dnů českého piva 2016 a jejich speciálních nabídek je průběžně aktualizován na webu: www.dnyceskehopiva.cz.

Dny českého piva letos Staropramen oslaví Extra chmelenou nepasterizovanou 12

Publikováno:před rokemZdroj:Pivovar StaropramenAutor:Marie LafantováStaropramen

Staropramen letos na Dny českého piva uvařil limitovanou várku Extra chmelené nepasterizované 12 ze žateckého poloraného červeňáku z Údolí Zlatého potoka a přichystal tak milovníkům piva extra důvod se sejít se svými přáteli. Lidé si ho budou moci vychutnat nejen v 700 hospodách, ale i přímo v pivovaru. Kromě tradičního slavnostního narážení speciálu ve vybraných hospodách se letos chystají sládci narazit soudek i přímo v pivovaru na Smíchově. Ten své brány otevře v sobotu 24. září a umožní tak zájemcům oslavit český národní nápoj přímo v pivovaru prostřednictvím soutěží, absolvování Pivovarské školy či návštěvou míst, která nejsou běžně přístupná.

Staropramen se Dnů českého piva účastní již počtvrté v řadě. To znamená, že nevynechal ani jeden rok od jejich počátku v roce 2013. „Jsem velice rád, že jsme tento svátek začali slavit. Pivo je náš národní nápoj a zaslouží si každoroční oslavu, při které si vždy připomeneme něco z jeho historie i současnosti. A především se kvůli českému pivu sejdeme v hospodách a máme možnost ochutnat to nejlepší z umění českých sládků,“ říká Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen.

Letos pivovar pro Dny českého piva uvařil Extra chmelenou nepasterizovanou 12, kterou budou moci okusit lidé po celé České republice. „I letos jsme pro milovníky piva Staropramen připravili opravdovou specialitu. Extra chmelená nepasterizovaná dvanáctka je připravena z chmele typického pro prémiové značky. Jde o žatecký poloraný červeňák z oblasti, která je pro pěstování chmele nejvhodnější na světě. Prestižní mikroregion Údolí Zlatého potoka leží ve srážkovém stínu Krušných hor a půda zde obsahuje větší obsah železa. Díky tomu pak pivo získá velmi jemné aroma a hořkost. Pro Staropramen je typické čtyřnásobné chmelení. Při vzniku speciálního ležáku jsme ale použili pětinásobné chmelení,“ dodává vrchní sládek Zdeněk Lux.

Speciálně připravená várka tohoto piva se do hospod dostane jen několik dnů před pátkem 23. září, kdy Dny českého piva startují. Důvodem je snaha o to, aby byl tento nepasterizovaný ležák co nejčerstvější. Ve vybraných sedmi pražských hospodách, za všechny jmenuje například Vinohradský Parlament, v průběhu odpoledních a večerních hodin sládci slavnostně narazí sudy se svátečním ležákem. Extra chmelenou nepasterizovanou 12 budou moci milovníci piva okusit v 700 vybraných hospodách a restauracích po celé ČR. Kromě Extra chmelené nepasterizované 12 na ně budou čekat i různé pokrmy chuťově sladěné s tímto pivem, síť restaurací Potrefená husa například pro hosty připraví jídla z vepřového kolene.

Staropramen navíc letos veřejnosti nabídne možnost oslavit Dny českého piva přímo v pivovaru, a to v sobotu 24. září. „Dny českého piva představují extra důvod se sejít se svými přáteli. Proto jsme lidem chtěli dát extra příležitost, je společně oslavit i přímo v místech, kde se pivo vaří a kam se běžně nepodívají,“ vysvětluje Petra Chovancová, Senior Brand Manažer značky Staropramen, a dodává: „Pivovar bude otevřený po celý den, lidé budou moci ochutnat celé portfolio značky Staropramen, včetně zmíněného speciálu, projít si návštěvnické centrum, samotný pivovar nebo absolvovat pivovarskou školu. Navíc pro ně bude připraven i doprovodný hudební program, soutěže a skvělé jídlo.

Cílem Dnů českého piva je připomenout českou pivovarskou tradici, které je Staropramen nedílnou součástí, posílit hrdost k našemu národnímu nápoji a pozvat veřejnost k oslavě přímo v hospodách a restauracích, které tvoří základ české pivní kultury. Tradici tohoto pivního svátku založil Český svaz pivovarů a sladoven v roce 2013. V prvních dvou letech Dnem českého piva vyhlásili pivovarníci 27. září, předvečer svátku nejvýznamnějšího českého patrona sv. Václava. Ten je zároveň i patronem sládků a pivovarníků. Letos již podruhé svátek potrvá celý týden.

Detaily k oslavě Dne českého piva v pivovaru Staropramen:

Termín: 24.9.2016, pivovar otevřen od 11hodin

Program: Prohlídky pivovaru, návštěvnického centra, ochutnávky všech druhů piv, pivovarská škola, slavnostní narážení soudku se speciálem

Vstupné: 50 Kč, v ceně je speciální degustační sklenice

Dny českého piva chtějí přilákat lidi do hospod

Publikováno:před rokemZdroj:Naše voda

V poslední třetině září odstartuje čtvrtý ročník Dnů českého piva. Připomíná to server mediaguru.cz s tím, že aktivně se do nich zapojí šest tisíc hospod a restaurací po celé České republice.

„Naším cílem je prostřednictvím této akce podpořit konzumaci čepovaného piva a zároveň připomenout a podpořit unikum tradiční české hospody,“ vysvětluje František Šámal, předseda pořádajícího Českého svazu pivovarů a sladoven. Dny českého piva zahájí v pátek 23. září symbolickým narážením sudů a přípitkem a vyvrcholí 1. října Dnem otevřených pivovarů. Po celou dobu se budou podávat pivní speciály, které doplní hlavní kulinářská specialita – kančí se šípkovou omáčkovou.

Kromě speciálů podpoří pivovary akci i komunikačně. Nejsilněji do ní investuje Staropramen, který u této příležitosti připravil speciální kampaň „Extra důvod se sejít“, s níž chce lidi nalákat do 700 svých hospod a restaurací na Extra chmelenou nepasterizovanou 12. „Důležitost, kterou oslavám Dnů českého piva přikládáme, dokládá i speciálně vytvořený televizní spot na podporu tohoto svátku,“ říká Petra Chovancová, senior brand manager značky Staropramen. Kromě televize, kde bude spot vysílán na stanicích skupiny Prima, poběží také v rádiu na všech stanicích Radiohouse, v síti kin Cinestar, v outdooru a také na internetu. Doplní ji komunikace v místě prodeje, v hospodách a restauracích.

Společnost Plzeňský Prazdroj uvařila ke Dnům českého piva limitovanou várku piva Gambrinus První chmel. Spotřebitelé budou moci navštívit také jednotlivé pivovary nebo přijít na Pilsner Fest, který oslavuje první várku piva Pilsner Urquell. „K této příležitosti využijeme především digitální aktivaci přes Facebook, kde budeme, jako již tradičně, zvát lidi k návštěvě hospod a restaurací. Dále Facebook využijeme i k pozvánce na noc otevřených pivovarů,“ popisuje za Plzeňský Prazdroj Jakub Jedlinský.

Heineken se ke Dnům českého piva připojí se svou značkou Březňák, jež uvařila k svátku svatého Václava, patrona českého piva, speciální polotmavé pivo Märzen. „Naši zákazníci dlouhodobě vyhledávají sváteční speciální piva k mimořádným příležitostem. Tou je samozřejmě i oslava svátku svatého Václava,“ dodává manažer značky Březňák Petr Syřiště.

Dny českého piva završí Noc otevřených pivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTK

Čtvrtý ročník Dnů českého piva potrvá od 23. září do soboty 1. října. Za minulý rok tuzemské pivovary vyrobily 20,1 milionu hektolitrů piva, což je nejvíce v historii Česka, spotřeba v restauracích ovšem klesá. Tento trend se snaží zvrátit akce pořádaná svazem pivovarů.

Do čtvrtého ročníku Dnů českého piva se letos zapojí přes 6000 restaurací, podobně jako loni. Akce začne v pátek 23. září a potrvá do soboty 1. října, oznámili zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven. Dny piva skončí Nocí otevřených pivovarů, zapojené pivovary připraví přednášky o pivu či noční prohlídky.

Do pivních oslav se zapojí desítky pivovarů a minipivovarů. Podniky se snaží motivovat zákazníky, aby konzumovali pivo v restauracích. Prodeje v restauracích dlouhodobě klesají, v současnosti se vypijí z deseti prodaných piv čtyři v restauraci, zbytek doma.

"Zhruba před čtyřmi lety jsme vyhodnotili situaci jako vážnou, nikoliv však kritickou. Totiž že stále ubývá návštěvníků v hospodách a naši spotřebitelé začínají preferovat domácí balení," řekl předseda představenstva svazu František Šámal.

"Využijeme toho, že se konají hejtmanské volby. Politici se snaží zviditelnit," uvedl Šámal. Na zahájení v regionech tak budou soudky s pivem narážet tamní politici.

Největší producent Gambrinus pro dny piva připravil svůj tradiční ležák První chmel z letošní sklizně. "Pivo s čerstvým chmelem můžeme vařit pouze jednou v roce, a to v době sklizně. Je to pro pivovar takový malý svátek," uvedl sládek Zdeněk Polák.

Staropramen navařil limitovanou várku Extra chmelené nepasterizované dvanáctky z žateckého poloraného červeňáku z Údolí Zlatého potoka. Lidé jej budou moci ochutnat v 700 provozech i přímo ve smíchovském pivovaru.

Velkopopovický pivovar zve na noční prohlídky, které se budou konat 1. října. "Zájemci se během nich seznámí s více než 140letou historií pivovaru, poctivou prací místních pivovarníků, tradičními postupy vaření velkopopovického piva," řekla za pivovar Lenka Šroufková.

Pivovary loni v Česku vyrobily nejvíce piva v historii, skoro 20,1 milionu hektolitrů, meziročně o 2,2 procenta více. Vývoz vzrostl o 13,3 procenta na 4,14 milionu hektolitrů. Na domácí trh šlo o 0,2 procenta méně, výstav včetně nealkoholické piva tak činil 16,25 milionu hektolitrů. Domácí spotřeba na hlavu klesla o litr na 143 litrů, stále je ale nejvyšší na světě.

Do Dnů českého piva se zapojí přes šest tisíc restaurací

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Do čtvrtého ročníku Dnů českého piva se letos zapojí přes šest tisíc restaurací, podobně jako loni. Akce začne v pátek 23. září a potrvá do soboty 1. října. Dny piva skončí Nocí otevřených pivovarů, zapojené pivovary připraví přednášky o pivu či noční prohlídky.

Do pivních oslav se zapojí desítky pivovarů a minipivovarů. Podniky se snaží motivovat zákazníky, aby konzumovali pivo v restauracích. Prodeje v restauracích dlouhodobě klesají, v současnosti se vypijí z deseti prodaných piv čtyři v restauraci, zbytek doma.

"Zhruba před čtyřmi lety jsme vyhodnotili situaci jako vážnou, nikoliv však kritickou. Totiž že stále ubývá návštěvníků v hospodách a naši spotřebitelé začínají preferovat domácí balení," řekl předseda představenstva Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

"Využijeme toho, že se konají hejtmanské volby. Politici se snaží zviditelnit," uvedl Šámal. Na zahájení v regionech tak budou soudky s pivem narážet tamní politici.

Největší producent Gambrinus připravil pro dny piva svůj tradiční ležák První chmel z letošní sklizně. "Pivo s čerstvým chmelem můžeme vařit pouze jednou v roce, a to v době sklizně. Je to pro pivovar takový malý svátek," uvedl sládek Zdeněk Polák.

Staropramen navařil limitovanou várku Extra chmelené nepasterizované dvanáctky z žateckého poloraného červeňáku z Údolí Zlatého potoka. Lidé jej budou moci ochutnat v 700 provozech i přímo ve smíchovském pivovaru.

Velkopopovický pivovar zve na noční prohlídky, které se budou konat 1. října. "Zájemci se během nich seznámí s více než 140letou historií pivovaru, poctivou prací místních pivovarníků, tradičními postupy vaření velkopopovického piva," řekla za pivovar Lenka Šroufková.

Pivovary loni v Česku vyrobily nejvíce piva v historii, skoro 20,1 milionu hektolitrů, meziročně o 2,2 procenta více. Vývoz vzrostl o 13,3 procenta na 4,14 milionu hektolitrů. Na domácí trh šlo o 0,2 procenta méně, výstav včetně nealkoholického piva tak činil 16,25 milionu hektolitrů. Domácí spotřeba na hlavu klesla o litr na 143 litrů, ale je stále nejvyšší na světě.

Pivo versus víno: Jak se liší různé kmeny kvasinek?

Publikováno:před rokemZdroj:Nedd.czAutor:Jan Toman

Kvasinka Saccharomyces cerevisiae doprovází lidstvo od vynálezu zemědělství. Dodnes má v naší společnosti klíčovou roli. Její široké využití se odráží už v názvu – říká se jí totiž jak kvasinka pivní, tak i vinná a pekařská. Výroba alkoholických nápojů a kvašeného těsta by bez její pomoci byla takřka nepředstavitelná.

Právě tato jednobuněčná houba totiž zajišťuje kvašení, při kterém vzniká z přítomných cukrů líh, a díky vedlejšímu produktu tohoto procesu, oxidu uhličitému, také kynutí. Zároveň je zřejmé, že se různé kmeny kvasinek podle svého využití a oblasti původu odlišují.

V tom se blíží hospodářským zvířatům a rostlinám, u kterých jsou tyto rozdíly důsledkem dlouhé doby cíleného šlechtění. Můžeme ale podobnou snahu vysledovat také u kvasinek, které až do devatenáctého století ani nebyli lidé schopní pozorovat? Nebo se kvasinky jen pasivně přizpůsobovaly lidskému prostředí?

Jisté je, že čisté kultury kvasinek lidé nezačali využívat dříve než v 19. století. V předcházejících tisíciletích se pekaři a výrobci alkoholických nápojů spoléhali na přidání malého množství fermentovaného produktu z předchozí várky do základu várky nové.

Startovací kulturou se tak vlastně vždy stávala malá část kultury starší. Představa, že dlouhodobě využívanou kulturu mohli cíleně šlechtit, je tak celkem realistická – kultury kvasinek byly oddělené od přirozeného prostředí a dlouhodobě přežívaly jen za speciálních, lidmi vymezených podmínek.

Této hospodářské záhadě se rozhodl podívat na zoubek tým belgických a amerických vědců. Využili k tomu nejmodernější techniky molekulární biologie, které jim umožnily zmapovat genom kvasinek a další jejich genetické charakteristiky.

Lidmi ochočené organismy zpravidla hromadí vlivem sníženého tlaku na přežití za drsných podmínek v řadě genů škodlivé mutace. Rovněž u nich nalezneme zmnožení genů či celých úseků genomu a změny chromozomů. V neposlední řadě také vykazují vlastnosti preferované lidskými šlechtiteli. Identifikace cíleného šlechtění by tak nemusela být obtížná.

Už některé dřívější studie naznačovaly, že se hospodářské kvasinky výrazně přizpůsobily svému novému prostředí. Mikroorganismy například vykazovaly větší odolnost k mědi ze zemědělských pesticidů nebo sulfátům používaným při produkci vína. Teprve nynější studie ale poskytla skutečně reprezentativní obrázek.

Výzkumníci shromáždili data od celých 157 kmenů divokých a hospodářských kvasinek. Druhé jmenované patřily mezi kvasinky využívané v laboratořích, při výrobě pečiva, piva, vína, japonského saké i lihu obecně. Všechny přitom vykazovaly jasné rozdíly oproti divokým příbuzným.

Z hlediska příbuznosti se dále rozdělily na pět velkých větví – japonskou, zahrnující hlavně kvasinky používané při výrobě saké, vinařskou, směsnou, do které spadly hlavně pekařské kvasinky, a dvě skupiny pivních kvasinek.

Kvasinky využívané při výrobě saké a vína spadly do příslušných linií, stejně jako naprostá většina pivních kvasinek; některé z nich nicméně zapadly do blízkosti pekařských kvasinek ve směsné skupině. Kvasinky pro výrobu čistého lihu lze oproti tomu nalézt ve všech skupinách – jejich využití k tomuto účelu je pravděpodobně velmi pozdní.

Většina dílčích podskupin nebyla vázaná na konkrétní geografické oblasti. Nalezly by se ale výjimky. Saké kvasinky byly například příbuzné čínským liniím. Jedna z pivních skupin zase sdružovala kvasinky využívané při výrobě piva ve třech úzce vymezených oblastech – Německu s Belgií, Británii a Spojených státech. Druhá pivní linie, do které spadají i pivní kvasinky z východní Evropy, se ukázala jako příbuznější vinné linii a zahrnující mikroorganismy z daleko více oblastí.

Hospodářsky využívané kmeny kvasinek vykazovaly jasné známky soužití s člověkem. Hromadily škodlivé mutace v genech ne nutných pro přežití za stabilních podmínek a docházelo u nich k přestavbám genomů. Rovněž často přecházely z životního cyklu střídajícího pohlavní a nepohlavní rozmnožování čistě k nepohlavnímu.

Kromě toho dokázaly například přežít daleko vyšší koncentrace etanolu než jejich volně žijící příbuzní. To ale, stejně jako další přizpůsobení lidskému prostředí, nic nevypovídá o přítomnosti nebo nepřítomnosti cíleného šlechtění. Výzkumníkům se nicméně podařilo odhalit i jasně vyšlechtěné znaky. Vyskytují se hlavně u pivních kvasinek, které se i z dalších hledisek ukazují jako nejodvozenější.

Jde zejména o schopnost daleko intenzivněji využívat maltotriózu, cukr vyskytující se v mladině při výrobě piva. Většina pivních kvasinek byla rovněž vyšlechtěna k tomu, aby neprodukovala chuťově nežádoucí látky. Mezi ně lze zařadit zejména 4-vinylguaiakol, látku s ostrou kořeněnou vůní připomínající hřebíček.

Je výmluvné, že u kvasnic využívaných při výrobě některých speciálních, například pšeničných, piv, kde je toto aroma žádoucí, byla šlechtiteli produkce této látky zachována.

No a proč jsou pivní kvasinky nejvyšlechtěnější? Své prsty v tom jistě bude mít i to, že se ve svém "pivním" prostředí nacházejí neustále. Pivo se totiž, na rozdíl od vína, vyrábí po celý rok. Vinné a další kvasinky naopak musí, nebo donedávna musely, po většinu roku přežít mimo stabilní a živinami nabité prostředí.

Z historického hlediska nastalo rozrůznění pivních kvasinek z první, západoevropsko-americké, skupiny zhruba na přelomu 16. a 17. století. To se dobře shoduje se vznikem prvních velkých pivovarů. Právě tehdy zřejmě začali lidé kvasinky šlechtit, byť o jejich existenci jakožto mikroorganismů nevěděli ještě dalších 200 let. Druhá pivní skupina se od vinné skupiny oddělila a začala se rozvíjet asi o 50 let později.

Detailní poznatky o hospodářsky využívaných kvasinkách ale nejsou zajímavé jen z historického hlediska. Ať už byly kvasinky šlechtěny jakkoli, získané informace půjde využít i při šlechtění nových, hospodářsky ještě výhodnějších, linií.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.02.2018 20:115.997/5.997