Novinky a zajímavosti ze světa piva

Celosvětová spotřeba piva se vloni druhým rokem za sebou zvýšila, k růstu přispěla silnější poptávka v Asii a Africe. V přepočtu na obyvatele vykázala nejvyšší spotřebu Česká republika, a to 188,6 litru. Na první příčce se tak drží již 27 let. Vyplývá to podle agentury Kjódó z dnešních údajů přední japonské nápojové společnosti Kirin Holdings.

Globální spotřeba piva v roce 2019 podle těchto údajů stoupla o 0,5 procenta na 1,89 miliardy hektolitrů. V Asii se zvýšila o 0,7 procenta a v Africe o 5,3 procenta. Asie byla dvanáctým rokem za sebou největším spotřebitelem piva na světě, upozorňuje Kirin.

Z hlediska celkové spotřeby v jednotlivých zemích zůstala na prvním místě Čína, a to navzdory poklesu o 0,4 procenta. Druhé místo obsadily Spojené státy, kde se spotřeba snížila o 0,5 procenta, píše Kjódó.

Národní podnik letos prodal víc baleného piva a méně sudového. Točené má podle ředitele lepší tržby na hektolitr, ale také vyšší náklady. "Tržebně ho balené nenahradí," řekl ředitel. Budvar má tři linky na stáčení do lahví, také sklad na 19.000 palet. Může tak lépe reagovat na výkyvy trhu.

České Budějovice 22. prosince (ČTK) - Budějovický Budvar čeká letos podobné tržby jako loni, kdy byly přes 2,8 miliardy Kč. Kvůli koronaviru musel zlikvidovat několik stovek hektolitrů. V českém maloobchodním prodeji mu pomáhá s maržemi novinka Budvar 33. Letos propustil pivovar dvě procenta z 670 zaměstnanců, z obchodních a logistických pozic. Příští rok plánuje růst výstavu o čtyři procenta. ČTK to řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák. Loni uvařil pivovar 1,67 milionu hektolitrů.

Na jaře přišel Budvar kvůli zavřeným restauracím asi o 35 milionů Kč, na podzim každý týden až o deset milionů tržeb. V létě měl ale rekordní prodeje. "Když se podíváme, co se děje v jiných oborech, asi dopadneme velmi dobře. Ztráty jsou vůči tomu, kde jsme mohli být. Největší zásek proti loňsku nám v zisku udělají gastro provozy a návštěvnické centrum: tam je ročně 60.000 lidí, letos v polovině března jsme ho zavřeli a od té doby neotevřeli," řekl ředitel. Budvar provozuje tři restaurace, budějovické Masné krámy, Budvarku a Krumlovský mlýn v Českém Krumlově.

Budvar zreorganizoval domácí obchod, propustil tak asi dvě procenta zaměstnanců, hlavně z obchodních pozic a částečně ze skladů, přepravy i administrativy. Propouštění nesouvisí s dopady koronaviru.

"Kvůli covidu v ničem nebrzdíme. Většinu objemů, které jsme ztratili v českém on trade (restaurace), jsme byli schopni kompenzovat exportem nebo domácím maloobchodem. Spíš je otázka, jak se usadí trh točeného piva po všech těch šocích, kolik hospodských skončí z ekonomických důvodů, kolik z důvodů zachování duševního zdraví. Po každém novém (vládním) zákazu nám jednotky zákazníků zavolají, že končí," řekl Dvořák. Kvůli dopadům koronaviru musel Budvar zlikvidovat několik set hektolitrů. Část piva stáhl zpět do chlazených skladů, část tankového prodal v pet lahvích.

Národní podnik letos prodal víc baleného piva a méně sudového. Točené má podle ředitele lepší tržby na hektolitr, ale také vyšší náklady. "Tržebně ho balené nenahradí," řekl ředitel. Budvar má tři linky na stáčení do lahví, také sklad na 19.000 palet. Může tak lépe reagovat na výkyvy trhu.

Export letos stoupl národnímu pivovaru meziročně o několik procent. Klesl odbyt sudového piva, víc se prodávalo balené v lahvích a plechovkách. Rostly prodeje v Německu, Británii, snížily se v Rakousku či v Asii. "Na některých trzích rosteme rychleji než trh, třeba v Německu, tam jsme asi nejrychleji rostoucí pivovar," řekl ředitel.

Na exportu českého piva se Budvar podílí necelou čtvrtinou. Loni do téměř 80 zemí vyvezl rekordních 1,15 milionu hektolitrů, pod značkami Budweiser Budvar a Czechvar. Na export šlo téměř 69 procent piva. Mezi pět největších odbytišť patřily Německo, Polsko, Slovensko, Rusko a Británie.

Loni měl Budvar rekordní čistý obrat tři miliardy Kč, zisk po zdanění stoupl o čtyři procenta na 278 milionů. Budvar se 670 zaměstnanci loni uvařil rekordních 1,679 milionu hektolitrů.

Budějovický Budvar čeká letos podobné tržby jako loni, kdy byly přes 2,8 miliardy korun. Kvůli koronaviru musel zlikvidovat několik stovek hektolitrů. V českém maloobchodním prodeji mu pomáhá s maržemi novinka Budvar 33. Letos propustil pivovar dvě procenta z 670 zaměstnanců, z obchodních a logistických pozic. Příští rok plánuje růst výstavu o čtyři procenta. Loni uvařil pivovar 1,67 milionu hektolitrů.

Na jaře přišel Budvar kvůli zavřeným restauracím asi o 35 milionů Kč, na podzim každý týden až o deset milionů tržeb. V létě měl ale rekordní prodeje.

"Když se podíváme, co se děje v jiných oborech, asi dopadneme velmi dobře. Ztráty jsou vůči tomu, kde jsme mohli být. Největší zásek proti loňsku nám v zisku udělají gastro provozy a návštěvnické centrum: tam je ročně 60 tisíc lidí, letos v polovině března jsme ho zavřeli a od té doby neotevřeli," řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák. Budvar provozuje tři restaurace, budějovické Masné krámy, Budvarku a Krumlovský mlýn v Českém Krumlově.

Budvar zreorganizoval domácí obchod, propustil tak asi dvě procenta zaměstnanců, hlavně z obchodních pozic a částečně ze skladů, přepravy i administrativy. Propouštění nesouvisí s dopady koronaviru.

"Kvůli covidu v ničem nebrzdíme. Většinu objemů, které jsme ztratili v českém on trade (restaurace), jsme byli schopni kompenzovat exportem nebo domácím maloobchodem. Spíš je otázka, jak se usadí trh točeného piva po všech těch šocích, kolik hospodských skončí z ekonomických důvodů, kolik z důvodů zachování duševního zdraví. Po každém novém (vládním) zákazu nám jednotky zákazníků zavolají, že končí," řekl Dvořák. Kvůli dopadům koronaviru musel Budvar zlikvidovat několik set hektolitrů. Část piva stáhl zpět do chlazených skladů, část tankového prodal v pet lahvích.

Národní podnik letos prodal víc baleného piva a méně sudového. Točené má podle ředitele lepší tržby na hektolitr, ale také vyšší náklady. "Tržebně ho balené nenahradí," řekl ředitel. Budvar má tři linky na stáčení do lahví, také sklad na 19 tisíc palet. Může tak lépe reagovat na výkyvy trhu.

Export letos stoupl národnímu pivovaru meziročně o několik procent. Klesl odbyt sudového piva, víc se prodávalo balené v lahvích a plechovkách. Rostly prodeje v Německu, Británii, snížily se v Rakousku či v Asii. "Na některých trzích rosteme rychleji než trh, třeba v Německu, tam jsme asi nejrychleji rostoucí pivovar," řekl ředitel.

Na exportu českého piva se Budvar podílí necelou čtvrtinou. Loni do téměř 80 zemí vyvezl rekordních 1,15 milionu hektolitrů, pod značkami Budweiser Budvar a Czechvar. Na export šlo téměř 69 procent piva. Mezi pět největších odbytišť patřily Německo, Polsko, Slovensko, Rusko a Británie.

Loni měl Budvar rekordní čistý obrat tři miliardy Kč, zisk po zdanění stoupl o čtyři procenta na 278 milionů. Budvar se 670 zaměstnanci loni uvařil rekordních 1,679 milionu hektolitrů.

Když muž řekne: jdu na jedno, žena by měla souhlasně pokývat hlavou a říci: ano, běž. Jakmile se tváří ublíženě nebo vyjádří nesouhlas, sama sobě škodí. V kvalitních vztazích hraje odchod do hospody nezastupitelnou roli.

Český muž si v minulých letech zašel do hospody v průměru jednou týdně. Mluvíme o průměru, takže je jasné, že někteří v ní sedí téměř každý den a někteří do ní nejdou za celý rok ani jednou. Nicméně z průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění vyplynulo, že čeští muži četnost návštěv hospody rok od roku omezují. A tyto údaje pocházejí z doby předcovidové, když ještě posezení na pivu bylo běžnou záležitostí a ne něčím vzácným jako v tomto roce.

„Často říkám manželovi: kéž už bys šel do hospody,“ popisuje třiašedesátiletá Šárka, jak s mužem zvládá období, kdy jsou restaurace kvůli pandemii zavřené. „Dříve mi vadilo, když Petr chodil s kamarády na pivo. Byla jsem mladá, pitomá, měla jsem pocit, že manželé musí trávit volný čas spolu, že je to jakýsi důkaz lásky. Už vím, že dlouholetý vztah funguje, pokud oba partneři mají své zájmy, své kamarády a mají si kde jeden od druhého takzvaně na chvíli odpočinout. Můj muž má partičku, se kterou v naší hospodě ve vsi hrají mariáš, koukají na televizi, rozebírají celosvětové problémy, kterým samozřejmě rozumějí nejlépe. A já ho tam vždy radostně posílám. Když se hospůdka zavřela, dost jsme si začínali lézt na nervy a já vím, že to bylo proto, že mu ty čtvrteční večery v ní chyběly. Moje dcera říká, že nesnáší chlapy, kteří vysedávají v hospodě. Já si myslím, že jít na dvě, tři pivka není nic špatného, naopak, mně se to líbí. Já říkám, že chlap má do hospody občas jít,“ vypráví.

Právě uzavření hospod kvůli pandemii bylo to, co mnoho mužů trápí nejvíce. Mnohým došlo, jak důležité pro ně je scházet se kamarády, dát si pivo, zkrátka mít možnost občas se odreagovat od práce, od rodiny. A paradoxně uzavření hospod trápí i jejich partnerky.

„Jak já se těším, až zase muž začne chodit na pivo,“ říká pětapadesátiletá Marcela. „Je ubručený, pořád sedí doma, jasně vidím, jak mu kamarádi scházejí. Má svou oblíbenou hospůdku, tam kamaráda výčepního, vždy si tam jednou týdně dá k pivo u utopence nebo něco pořádně nezdravého a je šťastný. Nechápu ženy, kterým vadí, že jejich partneři mají své hospůdky. Tak jistě, je problém, pokud muž pije přes míru a utrácí peníze, ale pokud chodí na pár piv, je to v pořádku. Muž přece potřebuje mít svou komunitu, svůj život a do ní odedávna patří hospoda, tvrdí.

„Mnohé ženy nemají rády, když je na nich muž příliš závislý. Muži si to možná někdy neuvědomují, ale ženy nemají rády ty, kteří nemají vlastní život, vlastní zájmy. Kromě toho muži návštěvou hospod budují a udržují sociální vazby a to je důležité nejen pro ně, ale i pro jejich ženy,“ říká psycholog Petr Šmolka.

Z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění vyplynulo, že čtyřicet procent českých mužů preferuje klasické české hospody, ve kterých se čepuje pivo. Chodí do nich raději než do restaurací, barů či kaváren.

Zpravidla průměrný Čech v hospodě posedí dvě až tři hodiny a vypije tři piva. Za ideální považuje, když má nějakou hospodu ve vzdálenosti okolo pěti set metrů od domova, často se právě z podniku v takové vzdálenosti stane hospoda oblíbená.

Z průzkumu jednoho pivovaru vyplynulo, že polovina Češek považuje za normální, že si jednou za týden jejich muž zajde na pivo. Uváděly, že jim to vůbec nevadí, mnohé se divily, proč by jim to vadit mělo. Třicet procent žen řeklo, že považují za normální i dvě návštěvy hospody týdně. Většina žen uvedla, že se je nepřitahují muži, kteří nemají kamarády, své zájmy, kteří stále jen sedí doma a drží se svých partnerek.

Potvrzením údajů, které se na toto téma objevovaly v minulých letech, je to, co se děje nyní. Místo toho, aby ženy říkaly: to je dobře, že jsou hospody zavřené, konečně naši chlapi sedí doma, říkají: kéž by už zase mohli jít na jedno.

A to přesto, že tyto moudré a zkušené ženy dobře vědí, že jedno znamená v českých podmínkách tři.

Budějovický Budvar čeká v letošním roce podobné tržby jako loni, kdy se vyšplhaly na více než 2,8 miliardy korun. Dobré výsledky oznámila i skupina Staropramen, které tržby meziročně vzrostly o jednu miliardu.

Na jaře přišel Budvar kvůli zavřeným restauracím asi o 35 milionů korun. Během podzimu pak každý týden přichází až o deset milionů tržeb. Uvedl to ředitel Budvaru Petr Dvořák.

V létě však měl Budvar prodeje rekordní. „Když se podíváme, co se děje v jiných oborech, tak nejspíše dopadneme ještě velmi dobře. Největší zásek proti loňsku nám v zisku dělají gastro provozy a návštěvnické centrum, do kterého ročně zavítá přes 60 tisíc lidí. Letos v polovině března jsme ho zavřeli a od té doby neotevřeli,“ řekl ředitel. Budvar provozuje tři restaurace, budějovické Masné krámy, Budvarku a Krumlovský mlýn v Českém Krumlově.

Budvar letos i propouštěl
Letos však pivovar také rozdal výpovědi. Dotklo se to asi třinácti z 670 zaměstnanců. Budvar zreorganizoval domácí obchod a propustil některé zaměstnance z obchodních pozic, skladů, přepravy i administrativy. Propouštění však nesouviselo s dopady pandemie nemoci covid-19.

„Kvůli covidu v ničem nebrzdíme. Většinu objemů, které jsme ztratili v případě českých restaurací, jsme byli schopni kompenzovat exportem nebo domácím maloobchodem. Spíš je otázka, jak se usadí trh točeného piva po všech těch šocích, kolik hospodských skončí z ekonomických důvodů, kolik z důvodů zachování duševního zdraví. Po každém novém zákazu nám volají další a další zákazníci, že končí,“ řekl Dvořák.

Národní podnik letos prodal víc baleného piva a méně sudového. Točené má podle ředitele lepší tržby na hektolitr, ale také vyšší náklady. „Z hlediska tržeb ho balené ale nenahradí,“ řekl ředitel. Budvar má tři linky na stáčení do lahví, také sklad na 19 tisíc palet. Může tak lépe reagovat na výkyvy trhu.

Kvůli dopadům koronaviru však musel Budvar zlikvidovat několik set hektolitrů piva. Část piva stáhl zpět do chlazených skladů, část tankového prodal v plastových lahvích.

Vývoz Budvaru vzrostl
Export letos stoupl národnímu pivovaru meziročně o několik procent. Klesl odbyt sudového piva, víc se prodávalo balené v lahvích a v plechovkách. Rostly prodeje v Německu, v Británii, snížily se v Rakousku či v Asii. „Na některých trzích rosteme rychleji, třeba v Německu, tam jsme asi nejrychleji rostoucí pivovar,“ řekl ředitel.

Na exportu českého piva se Budvar podílí necelou čtvrtinou. Loni do téměř 80 zemí vyvezl rekordních 1,15 milionu hektolitrů, pod značkami Budweiser Budvar a Czechvar. Na export šlo téměř 69 procent piva. Mezi pět největších odbytišť patřily Německo, Polsko, Slovensko, Rusko a Británie.

Loni měl Budvar rekordní čistý obrat tři miliardy korun, zisk po zdanění stoupl o čtyři procenta na 278 milionů. Budvar se 670 zaměstnanci loni uvařil rekordních 1,679 milionu hektolitrů. V českém maloobchodním prodeji mu pomáhá s maržemi zejména novinka Budvar 33.

Úspěch hlásí i Staropramen
Tržby skupiny Pivovary Staropramen loni dosáhly na 10,38 miliardy korun a meziročně vzrostly o jednu miliardu korun. Skupina se dostala do zisku, který činil 730 milionů korun. Předloni byla firma ve ztrátě 82 milionů korun.

Společnost pivo prodává ve 35 zemích světa. „Na výsledcích roku 2019 se projevily zejména vyšší tržby za pivo v České republice, Slovensku i Chorvatsku. Pozitivní dopad měla i situace na exportních trzích. Prodeje značky Staropramen v zahraničí přesáhly dva miliony hektolitrů,“ sdělila finanční ředitelka společnosti Silvia Miklósová. Skupině loni vzrostl objem prodaného piva o 0,12 milionu hektolitrů na 5,53 milionu hektolitrů.

Podle výroční zprávy roste Staropramen na všech klíčových trzích, kde se prodává. Pod skupinu spadá také Staropramen-Slovakia, aktivity v Chorvatsku a v Bosně a Hercegovině jsou pak řízené přes holdingovou společnost Cervesia Zagreb. Skupina měla loni v průměru 1531 zaměstnanců.

Kromě dobrých výsledků Staropramenu a Ostravaru se podle výroční zprávy dobře vedlo také značce Braník, která se prodává v obchodních řetězcích. „Na výrazný růst segmentu nealkoholických pivních mixů společnost reagovala uvedením nových příchutí značky Cool - Jablko a Hruška,“ napsala firma.

Letos v prvních měsících roku skončil po necelých čtyř letech ve funkci generální ředitel Pivovarů Staropramen v ČR a na Slovensku Petr Kovařík. Ve vedení firmy ho nahradil bývalý komerční ředitel Zdenek Havlena.

Pivovarům Staropramen patří dlouhodobě na českém pivovarském trhu druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem. Skupina je od roku 2012 součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Ta Pivovary Staropramen koupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, dříve pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev. Molson Coors zařadila Staropramen mezi své čtyři celosvětově nejdůležitější značky.

Konsolidované tržby skupiny Pivovary Staropramen loni meziročně vzrostly o miliardu na 10,38 miliardy Kč. Byla v zisku, který činil 730 mil.Kč po předchozí zhruba 3,1miliardové ztrátě. ČTK to dnes oznámili zástupci skupiny. Loňská ztráta byla kvůli účetní operaci, předloni byla firma ve ztrátě 82 milionů Kč. Společnost například provozuje smíchovský Staropramen a ostravský pivovar Ostravar.

Firma pivo prodává ve 35 zemích světa. "Na výsledcích roku 2019 se projevily zejména vyšší tržby za pivo ve třech klíčových zemích skupiny - České republice, Slovensku i Chorvatsku, a také na exportních trzích. Prodeje značky Staropramen v zahraničí přesáhly dva miliony hektolitrů," sdělila ČTK finanční ředitelka společnosti Silvia Miklósová. Skupině loni vzrostl objem prodaného piva o 0,12 milionu hektolitrů na 5,53 milionu hektolitrů.

Kromě dobrých výsledků samotného Staropramenu a Ostravaru se dobře vedlo podle výroční zprávy skupiny také značce Braník, která se prodává v obchodních řetězcích. "Na výrazný růst segmentu nealkoholických pivních mixů pak společnost reagovala uvedením nové příchutě značky Cool - Jablko a Hruška," napsala firma do dokumentu.

Letos v prvních měsících roku skončil po necelých čtyř letech ve funkci generální ředitel Pivovarů Staropramen v ČR a na Slovensku Petr Kovařík. Ve vedení firmy ho nahradil bývalý komerční ředitel Zdenek Havlena.

Skupina je od roku 2012 součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Ta Pivovary Staropramen koupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, dříve pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev. Znalec firmu ocenil na více peněz, než byl součet jejích jednotlivých složek, tedy určil tzv. kladný goodwill. Jedná se například o renomé společnosti či o "hodnotu" zkušených zaměstnanců. Ten nyní firma musí účetně odepisovat v nákladech. Molson Coors zařadila značku Staropramen mezi své čtyři celosvětově nejdůležitější značky.

Podle výroční zprávy roste Staropramen na všech klíčových trzích, kde se prodává. Pod skupinu spadá také Staropramen-Slovakia, aktivity v Chorvatsku a v Bosně a Hercegovině jsou pak řízené přes holdingovou společnost Cervesia Zagreb. Skupina měla loni v průměru 1531 zaměstnanců.

Pivovarům Staropramen patří dlouhodobě na českém pivovarském trhu druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem. Ten loni meziročně zvýšil zisk o zhruba 300 milionů Kč na 4,8 miliardy Kč. Tržby mu stouply o půl miliardy na rekordních 17 miliard korun. Třetí pozici si drží Heineken, který vlastní pivovary Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno. Předloni mu zisk meziročně stoupl o 58 procent na 326 milionů korun. Tržby skupině vzrostly o 7,25 procenta na 3,36 miliardy korun.

Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven tuzemské pivovary loni vyrobily rekordních 21,6 milionu hektolitrů. Šlo o rekordní výstav druhý rok za sebou. Letos produkce klesne kvůli koronaviru a vládním restriktivním opatřením.

Majitel pivovarské restaurace Malý Janek v Jincích ve středních Čechách Jiří Janeček si přestal brát servítky. Je přesvědčen, že lidé už mají plné zuby vládních opatření určených na boj s koronavirem. Zvlášť když jsou tato opatření v rozporu se zdravým rozumem. Jako první se proti vládě začali hlasitě bouřit hospodští a restauratéři. A Janeček se bojí domyslet, jak to může skončit...

Bývalý poslanec za ODS a v současnosti majitel pivovarské restaurace Malý Janek v Jincích na Příbramsku Jiří Janeček na blogu iDNES.cz poukazuje na data Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), která říkají, že lidé se koronavirem nejčastěji nakazí v domovech pro seniory a v dalších sociálních zařízeních a v nemocnicích. Tatáž data ukazují, že v restauracích je riziko, že se nakazíte, mnohem nižší.

Janeček proto neumí pochopit, proč vláda Andreje Babiše zavírá jako první restaurace a bary a proč žene podnikatele z tohoto odvětví do propasti.

„Česká společnost je jako sud s prachem. Začalo to rebelií hostinských a rolbami na magistrále a může to skončit, ani pomyslet nechci jak,“ napsal varovně.

Vláda by podle jeho názoru měla okamžitě zrušit zákaz provozu restaurací a hotelů. Jen tak prý ještě zachrání zimní sezonu a od podnikatelů dostane do státní kasy peníze, za které bude moci posílit ochranu v domovech pro seniory, které je před koronavirem třeba chránit nejvíc.

Stejné statistiky pak podle Janečka také dokládají, že koronavirus se šíří i mezi policisty, takže pokud tito vstupují do restaurací a kontrolují je, vlastně tím podstatně zvyšují riziko nákazy.

Pokud už vláda chce něco zavírat, měla by podle Janečka zavřít spíš školy – ale jen za předpokladu, že finančně pomůže rodinám dětí ze zavřených škol, protože především rodiče malých dětí budou muset řešit otázku hlídání svých ratolestí.

Vedle toho Janeček doporučil utratit PSA, jinými slovy, zrušit stávající protiepidemický systém v ČR.

„Sice se mi to říká s těžkým srdcem, protože mám jezevčíka, ale musíme utratit PSA. Ministr Blatný včera v médiích hrozí, že kvůli nárůstu počtu nakažených bude muset zpřísnit o další stupeň psa! Aby ne, když dali zdarma testy a lidi se testují jak pominutí! Covid je prostě mezi námi a je mnohem chytřejší než my. Jen se s ním bude hůře bojovat s devastovanou ekonomikou a s lidmi psychicky a finančně na dně!“ rozzlobil se Janeček.

Ředitel ÚZIS Ladislav Dušek a poradce premiéra Babiše Roman Prymula se to nejen Janečkovi pokusili vysvětlit. Prymula upozorňuje, že v restauracích sedí lidé blízko sebe a při jídle a pití nemohou mít na ústech roušky, což zvyšuje riziko nákazy. Dušek navíc upozornil, že nemoc se teď může šířit kdekoliv, v restauracích. Hygienici nemají situaci pod kontrolou již celé měsíce.

„Nejde argumentovat tím, že je zachyceno málo klastrů, tak jsou méně nebezpečné. My se tady bavíme o plošném šíření nákazy, která je úplně všude,“ varoval Dušek.

Pivní trh se otevírá. Přestože jsme podle Davida Kapsii velmocí mezi ležáky, měli bychom vědět, že pivních stylů je více než sto. „Jsme velcí kritici piva, ale to se mění. Doba, kdy se do chodilo do jedné hospody na stále stejné pivo, je minulostí.“

K oboru se dostal náhodou, fascinuje ho řemeslo jako takové a historie, která je s pivovarnictvím spjatá více než čtyři sta let. První minipivovar založil ve Lhotě pod Kosířem, teď rekonstruuje areál ležáckých sklepů ve Velké Bystřici s krásnými kamennými sklepy a křížovými klenbami, který kdysi patřil mezi největší pivovary na střední Moravě. „V jednu dobu se tu vyrábělo až šedesát tisíc hektolitrů piva,“ zdůrazňuje.

David Kapsia je lokální patriot, proto používá suroviny z našeho kraje – chmel z Tršicka, slad ze Zábřehu, pivovarské kvasinky z Hanušovic. „Opravujeme historickou studnu, která bude zdrojem vody,“ doplňuje.

Pivovar pivo vaří a hospodský ho točí, to je staré pořekadlo, které bude vždycky podle Davida Kapsii platit. Celou produkci minipivovary do sklenic nedají, potřebují partnery – hospody. V okamžiku, kdy kvůli nouzovým opatřením nefungují, začínají pivovary strádat. Stejně jako další výrobci, pěstitelé a producenti, kteří jsou s pivovarnictvím provázaní.

Do pivovaru Malý Janek v Jincích na Příbramsku dorazil kolem 14:15 poslanec Lubomír Volný (nez.). S majitelem podniku Jiřím Janečkem, který dnes pozval politiky na oběd, bude diskutovat o podobě vládních kompenzačních balíčků, ale i o fungování restaurací a podnikání v tomto oboru. Dorazit měli také další poslanci, zůstali ale ve Sněmovně, kde se projednával rozpočet na příští rok, řekl ČTK Janeček.

Přijet měl podle Janečka například předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, poslankyně Tereza Hyťhová (Trikolóra) nebo Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolóra). Volný si po příjezdu objednal pivo, dršťkovou polévku a guláš. Následně ho Janeček provede restauračním provozem. "Chceme pana poslance seznámit s provozem, vysvětlit mu, co znamená sezona a mimosezona. Chceme, aby předložil návrh na kompenzaci v podobě 80 procent tržeb z minulého období za předpokladu uzavření restaurací," řekl Janeček.

Janeček zároveň požaduje, aby vláda stanovila jasná pravidla, kdy se jaké podniky budou uzavírat, případně jak rychle přijdou kompenzace a v jaké výši. "Hlavním cílem naší výzvy je ale to, aby zůstaly restaurace otevřené a mohli jsme vydělávat. A nebráníme se třeba ještě zpřísnění hygienických opatření v restauracích," řekl Janeček.

Během oběda s Volným diskutoval také restauratér z jižních Čech, kterému vadí, že podnikatelé musí být vůči státu bezdlužní, dle jeho výkladu zákona nesmějí být ani v insolvenci. Hrozí mu, že bude muset zavřít své dvě restaurace v Českém Krumlově. "Bezdlužnost vůči státu je pro většinu z nás nesplnitelná podmínka, za ten rok už dlužíme skoro všichni. Vždyť si mohou ty dluhy strhávat právě z kompenzací," uvedl Janeček.

Volný ČTK řekl, že je mu sympatická snaha podnikatelů vydělat si peníze a nežít pouze ze státních kompenzací. Návrh, který požadují restauratéři, považuje za jednoduchý a rozumný, osvědčil se podle něj například v Rakousku nebo Německu.

V dalších dnech chce Janeček dodržovat vládní opatření a nechat restauraci zavřenou. Svůj nesouhlas projeví pasivně, například vyvěšenou státní vlajkou či rozsvícenými světly v restauraci po 21:00. Pokud vláda nepřijde s novou podobou kompenzací, plánuje Janeček na 3. ledna další protest. Chce vytvořit řetěz z půllitrů se svíčkami, který se potáhne od Úřady vlády až na Staroměstské náměstí.

Janeček na dnešní 12:00 pozval všechny politiky na oběd, aby se podívali na dopad koronavirových opatření a probrali s ním současnou situaci. "Zveme politiky, senátory, poslance napříč všemi politickými stranami, aby se přišli podívat, samozřejmě za přísného dodržování hygienických pravidel, co způsobují vládní balíčky. Doufám, že najdou odvahu a přijdou," řekl ČTK již dříve Janeček.

Janeček je členem výzvy Chcípl PES, která protestuje proti vládním opatřením. V minulosti například nechal svou restauraci otevřenou i po 20:00, což byla zavírací hodina určená právě vládními opatřeními.

Po celém světě jsme známí pro naši velkou oblibu piva, přičemž jednoznačně vedou ležáky a výčepní piva. Stále častěji ale vyhledáváme i vícestupňová piva. V období před Vánoci zase roste trend prémiových piv a speciálů. Vyplývá to z dat obchodů Albert. Ve svátečním čase si lidé chtějí více dopřát. V poslední době se také prosazují řemeslná piva z minipivovarů. Právě v jejich oblibě vynikají obyvatelé Jihomoravského kraje nad ostatními, ukázal exkluzivní průzkum obchodů Albert.

Obecně platí, že nejčastěji konzumujeme ležáky či výčepní piva. Potvrzují to i data obchodů Albert, kdy za jedenáct měsíců letošního roku tvořila tato piva osmdesát procent prodejů. "V poslední době pozorujeme u ležáků také trend obliby silnějších druhů. Druhý největší zájem je o nealkoholická piva, přičemž velmi populární jsou ochucená piva, jejichž poptávka i nadále roste. Zájem poslední dva roky výrazně roste i o speciály. Stále oblíbená je mezi zákazníky i speciální kategorie ciderů," vysvětluje Martin Svoboda, manažer segmentu piva v obchodech Albert. Nejinak tomu je i v Jihomoravském kraji, jehož obyvatelé jsou sice známí svojí oblibou vína, ale také si rádi dopřejí pivo. Novým trendem, který si razí cestu mezi konzumenty, jsou také řemeslná piva z minipivovarů. Ty stále častěji nabízí také velké obchody. Právě v oblibě řemeslných piv kraj vystupuje nad ostatní.

Zájem o tradiční nápoj ovlivňuji blížící se Vánoce, kdy si obecně více dopřáváme. "V období před svátky a během nich vyhledávají zákazníci v našich obchodech po celé republice i v Jihomoravském kraji častěji prémiová piva a speciály. Chtějí si užít i jiné chutě, než pijí běžně nebo nabídnout návštěvě něco speciálního," vysvětluje Martin Svoboda.

Obyvatelé jižní Moravy překonávají v oblibě řemeslného piva jiné kraje
Oproti ostatním regionům jsou však právě obyvatelé Jihomoravského kraje nejvíce nakloněni pivům z minipivovarů, po kterých sáhne raději 35 procent účastníků exkluzivního průzkumu obchodů Albert. Právě malé restaurační pivovary se nyní nachází v komplikované situaci a hledají tak nové prodejní kanály, které by jim zajistily odbyt.

"K říjnu evidujeme přibližně šedesátiprocentní nárůst prodejů řemeslných piv oproti květnu a i z dlouhodobého hlediska pozorujeme jasně rostoucí zájem našich zákazníků o piva z minipivovarů. Aktuálně spolupracujeme s 30 minipivovary a další se na nás často obracejí se zájmem o spolupráci. S ohledem na velký zájem našich zákazníků budeme tento sortiment i nadále rozšiřovat," popisuje Michael Sklář, manažer sortimentu řemeslných piv v obchodech Albert. V Jihomoravském kraji jsou řemeslná piva od Jarošovského pivovaru, Znojemského městského pivovaru, Brněnské pivní společnosti a minipivovaru Richard v nabídce patnácti prodejen Albert.

Jarošovský pivovar se musel kvůli koronaviru ve velmi krátké době přizpůsobit obrovské změně. "Ze dne na den nám klesl prodej sudového piva na nulu a čtyřnásobně narostl prodej piva v lahvích. Nebylo již v našich kapacitách uspokojovat poptávku po Jarošovském pivu skrze vlastní distribuci. Nabídku na spolupráci se sítí obchodů Albert jsme proto uvítali a zahájili ji na jaře tohoto roku, tedy ke konci první vlny pandemie. Z velké části jsme tak byli schopni kompenzovat ztrátu odbytu z gastronomie, což je v současné situaci spíše ojedinělé. Ohlas zákazníků na to, že je naše pivo dostupné po celé jižní Moravě, je velmi pozitivní. Aktuálně řešíme možnosti rozšíření distribuce i do Prahy," říká Miroslav Harašta, statutární ředitel Jarošovského pivovaru.

Při výběru piva Jihomoravané volí nejčastěji podle chuti, značky nebo příležitosti. Samotná cena piva je až čtvrtým rozhodujícím faktorem. Přičemž téměř polovina dotázaných ráda hledá chuťovou rozmanitost a zkouší nové typy, druhy a chutě piv, vyplynulo z průzkumu.