Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivo neodmyslitelně patří k českému národu. Je to náš národní nápoj. V jeho spotřebě jsme dokonce první na světě a název České pivo je od roku 2008 chráněným zeměpisným označením. Pivo je ovšem také nápojem, u kterého lze využívat jeho pozitivní vliv na lidský organismus. Čím vším nám pivo prospívá?

Pivo vařili už v Mezopotámii
Historie vzniku piva je docela zajímavá. Jeho kořeny sahají až do starověké Mezopotámie. I stalo se, že do nádoby s uskladněným obilím natekla voda a obilí zkvasilo. Tím se vytvořila voda s omamnou a příjemnou chutí, čehož si nemohli lidé nevšimnout. Pak už tento nápoj vyráběli cíleně a jeho výroba se přesunula i do dalších zemí. Na českém území připravovali pivo už Slované, kteří se zde usadili. Prvním českým pivovarem byl Břevnovský klášterní pivovar v Břevnovském klášteře, jenž byl založen v roce 993.

Co všechno pivo obsahuje
Víte, že kromě alkoholu obsahuje pivo ještě dalších dva tisíce látek? Najdete v něm sacharidy, bílkoviny, vitamíny i minerální látky. A vodu, která dělá pivo výrazně zavodňujícím nápojem. Pivo je bohaté na draslík a sodík, vápník, hořčík, křemík, fosfor a chloridy. Z vitamínů obsahuje ty ze skupiny B – thiamin, riboflavin, pyridoxin, niacin a kyselinu listovou. Z tohoto hlediska se jedná o výživnou tekutinu s vyváženým poměrem iontů, která podporuje chuť k jídlu a pomáhá trávit. Pivo může přispět ke snížení rizika vzniku srdečního infarktu a působí i proti vysokému tlaku.

Ovšem příznivé účinky piva se projeví prakticky jen při jeho střídmé konzumaci. U skalních pivařů bohužel převažuje negativní účinek alkoholu, a to vznik cirhózy jater, cukrovky, rakoviny tlustého střeva nebo rakoviny prsu. Sacharidy v pivě obsažené zase vedou k nadváze. Vzhledem k obsahu lepku není pivo vhodné pro ty, kteří trpí celiakií. Na druhou stranu se už vyrábějí bezlepková piva.

Kolik byste měli vypít piva, aby vám prospívalo?
Co je to střídmé pití? Většinou se jedná o 20 až 40 g čistého etanolu denně u mužů. V praxi to znamená dát si jeden až dva půllitry s 5% obsahem alkoholu. Ženám je však dovoleno piva vypít méně, jen asi 1 až dvě třetinky. Když ale po celý týden nevypijete ani skleničku piva a pak o víkendu jich dáte najednou dvanáct, v žádném případě se nejedná o střídmé pití.

Silvestrovské stoly v českých domácnostech letos podle prodejců zaplní domácí chlebíčky a jednohubky, ale také pivní speciály či vína. Lidé kupují i čerstvé a uzené maso. Někteří obchodníci proti předchozím roků sledují, že zákazníci dávají větší přednost kvalitnějším potravinám, v případě krekrů a chipsů vybírají zdravější varianty. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci. Kdo nechá nákup na poslední chvíli, musí počítat s tím, že obchody budou poslední den v roce fungovat ve zkrácené provozní době.

V hypermarketech Globus lidé nyní nejvíce kupují pečivo, pomazánky, šunky, klobásy a saláty. "Každoročně před svátky, stejně jako před koncem roku, posilujeme výrobu v našich pekárnách a řeznictvích," uvedla mluvčí společnosti Lutfia Volfová. U potravin lze podle ní sledovat zhruba stejnou preferenci i velikost nákupu jako v loňském roce. Meziročně však rostou prodeje nápojů. Volfová to přičítá zavřeným restauracím.

"Je patrné, že vzhledem ke stávajícím platným opatřením nakupují zákazníci více věcí, ve srovnání s předešlými roky, pro domácí oslavy - alkohol, brambůrky, suroviny pro přípravu chlebíčků a další pochutiny. Kvůli omezeným možnostem cestování budou slavit doma a nechávají proto nákupy na poslední chvíli," řekl mluvčí řetězce Tesco Václav Koukolíček.

Na silvestrovské oslavy začali lidé od úterý více nakupovat v prodejnách Penny. Podle jejich mluvčího Tomáše Kubíka je tradičně je největší zájem o veky, různé druhy pomazánek, šunky, salámy, sycené nealkoholické nápoje, sekty, pivo i jiné druhy alkoholu.

Kaufland zaznamenává velký zájem o čerstvé výrobky z obslužných pultů jako jsou sýry, uzeniny, lahůdky, ale i čerstvé maso. Velmi žádané jsou podle mluvčí sítě Renaty Maierl sladkosti, chipsy, krekry a slané tyčinky. Stejně jako v jiných letech je poptávka po vínech, vzrostl také zájem o sekty a šampaňské.

On-line supermarket Košík.cz letos na Silvestra rozveze dvojnásob nákupů než před rokem. Podle mluvčího e-shopu Františka Brože mnoho lidí muselo zrušit pobyty na horách a slavit bude doma. K vyššímu zájmu o dovoz nákupu přispívá podle něj i chladnější počasí. Kurýři Košíku podle Brože často nyní vozí nákupy také na chalupy, kam se lidé na závěr roku přesunuli z měst.

Košík.cz sleduje podle Brože vyšší zájem o pivní speciály, jejichž prodeje rostou na úkor tvrdého alkoholu. Poptávka je i po kvalitních šumivých vínech. U nealkoholických nápojů vzrostl zájem podle Brože o kvalitní ovocné šťávy nebo limonády od malovýrobců. "Sledujeme, že suroviny na tradiční pochoutky jsou letos vybírány kvalitnější a nechybí ani prémiové zahraniční delikatesy - hlavně v případě sýrů či uzenin," dodal Brož.

Na Silvestra budou mít prodejny Penny, Globus, Billa, Tesco či Lidl otevřeno do 17:00, Kaufland a Albert zavřou v 18:00. Na Nový rok budou obchody zavřené, například Košík.cz nebo Rohlik.cz ale nákupy rozvážet budou.

Firma exportuje do více než 30 zemí, s největším nárůstem prodejů v Maďarsku a Rusku. Hlavními exportními trhy jsou Německo, Slovensko, Rusko a Švédsko.

Zisk třetí největší české pivovarnické skupiny Heineken ČR loni meziročně stoupl o tři procenta na 336 milionů korun. Tržby skupině vzrostly o 6,8 procenta na 3,59 miliardy Kč. Společnost to uvedla ve výroční zprávě umístěné do Sbírky listin. V loňském roce vyrobil český pivovarský trh rekordní objem piva, letos se kvůli koronavirové pandemii a na ni navazujícím vládním omezením očekává pokles. Společnost celý zisk vyplatila v dividendě.

"Společnost Heineken ČR loni vystavila 2,69 miliony hektolitrů piva značek Krušovice, Zlatopramen, Březňák, Starobrno a Hostan. Oproti roku 2018 se jedná o nárůst o 1,8 procenta. Tuzemské prodeje piva dosáhly 1,936 milionů hektolitrů, což je nárůst o 4,3 procenta oproti roku předchozímu," napsala firma do zprávy. Firma loni zaměstnávala 514 lidí.

Firma exportuje do více než 30 zemí, s největším nárůstem prodejů v Maďarsku a Rusku. Hlavními exportními trhy jsou Německo, Slovensko, Rusko a Švédsko.

Konsolidované tržby skupiny Pivovary Staropramen, dvojky na českém pivním trhu, loni meziročně vzrostly o miliardu na 10,38 miliardy Kč. Byla v zisku, který činil 730 milionů Kč po předchozí ztrátě zhruba 3,1 miliardy korun. Společnost například provozuje smíchovský Staropramen a ostravský pivovar Ostravar. Lídr českých výrobců, Plzeňský Prazdroj loni meziročně zvýšil zisk zhruba o 300 milionů Kč na 4,8 miliardy Kč. Tržby mu stouply o půl miliardy na rekordních 17 miliard korun.

V současnosti je trh s pivem ovlivněn opatřeními na tlumení koronavirové epidemie. Produkce klesla podle Českého svazu pivovarů a sladoven o 40 procent.

Perex: Pivovar Falkon ze severočeského Žatce si na závěr roku připsal evropský úspěch. Jeho pivo Mikrokosmos opanovalo soutěž pořádanou americkým svazem pěstitelů chmele (Hop growers of America).

Pátý ročník soutěže o nejlepší pivo uvařené z amerických odrůd piva přilákal rekordní množství účastníků z celé Evropy. Současně i kvalita vzorků byla vyhodnocena jako nejlepší v dosavadní historii, což jen potvrzuje vzestupný trend evropského řemeslného pivovarnictví i užití moderních aromatických odrůd chmele pro vaření piva.

Letošní kategorií bylo tzv. Session IPA, lehké a pitelné svrchně kvašené pivo s výrazným využitím aromatických odrůd chmele, zejména ve studeném procesu výroby. Vzorky piva hodnotili zástupci svazu pěstitelů chmele v USA (Hop growers of America). Vzhledem ke zrušení nápojového veletrhu Brau Beviale v bavorském Norimberku se vyhlášení konalo prostřednictvím online konference.

Mikrokosmos, svrchně kvašená dvanáctka chmelená dvakrát za studena, byla poprvé uvařena v druhé polovině roku 2020. Už teď je jasné, že to nebude naposledy. Hodnotitelé pivo ocenili prvním místem se ziskem 41 bodů z 50 možných. Druhé místo obsadilo pivo z holandského pivovaru Jopen. O třetí místo se podělili němečtí Hopfenstopfer a rumunští pivovarníci Hophead brewing.

Pivovar Falkon provozuje od roku 2012 žatecký sládek Jakub Veselý jako tzv. létající pivovar (pozn. pivovar bez vlastního technologického zázemí). V České republice patří mezi nejmenší producenty piva, přesto se Falkonu daří opakovaně vítězit ve spotřebitelské soutěži Ratebeer Best či lokálních degustačních soutěžích jakou je Jarní cena českých sládků.

Z hlediska celkové spotřeby v jednotlivých zemích zůstala na prvním místě Čína, a to navzdory poklesu o 0,4 procenta. Druhé místo obsadily Spojené státy, kde se spotřeba snížila o 0,5 procenta, píše Kjódó.

Tokio 29. prosince (ČTK) - Celosvětová spotřeba piva se vloni druhým rokem za sebou zvýšila, k růstu přispěla silnější poptávka v Asii a Africe. V přepočtu na obyvatele vykázala nejvyšší spotřebu Česká republika, a to 188,6 litru. Na první příčce se tak drží již 27 let. Vyplývá to podle agentury Kjódó z dnešních údajů přední japonské nápojové společnosti Kirin Holdings.

Globální spotřeba piva v roce 2019 podle těchto údajů stoupla o 0,5 procenta na 1,89 miliardy hektolitrů. V Asii se zvýšila o 0,7 procenta a v Africe o 5,3 procenta. Asie byla dvanáctým rokem za sebou největším spotřebitelem piva na světě, upozorňuje Kirin.

Z hlediska celkové spotřeby v jednotlivých zemích zůstala na prvním místě Čína, a to navzdory poklesu o 0,4 procenta. Druhé místo obsadily Spojené státy, kde se spotřeba snížila o 0,5 procenta, píše Kjódó.

Spotřeba alkoholu v Česku v roce 2020 vzrostla. Češi pili víc hlavně během prvních měsíců epidemie koronaviru. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu mezi dubnem a červnem. Lidé dávali přednost hlavně pivu a vínu, tvrdého alkoholu se naopak vypilo míň.

Podle mezinárodního výzkumu, kterého se zúčastnilo i české Centrum veřejného zdraví, pila větší množství alkoholu v jarních měsících čtvrtina obyvatel. V létě, kdy se částečně uvolnila protiepidemická opatření, byla spotřeba alkoholu srovnatelná s rokem 2019.

Výzkum mimo jiné ukázal, že letos vzrostla spotřeba piva a vína. Nopak tvrdého alkoholu se vypilo méně. To se projevilo i na dovozu. Z analytického projektu Česko v datech vyplývá, že zatímco piva a vína se během jarní vlny pandemie dováželo do Česka podobné množství jako v uplynulých letech, lihoviny se zejména v dubnu a květnu propadly o více než polovinu.

Za celý rok klesl podle dat Unie výrobců a dovozců lihovin prodej tvrdého alkoholu v Česku o téměř 40 procent. Podle šéfa unie Vladimíra Darebníka je to hlavně kvůli uzavření restaurací a hospod a také kvůli výraznému omezení v cestovního ruchu.

"Cizinci prakticky vůbec nepřijížděli a na druhé straně naši občané nevyjížděli do zahraničí a zůstavali v České republice. V červenci a v srpnu se prodej lihovin přiblížil skutečnosti, která byla v loňském roce nebo v letech předcházejících," řekl Českému rozhlasu.

Vinotéky a pivotéky
Kvůli uzavřeným gastro podnikům lidé častěji kupovali tvrdý alkohol v obchodech a supermarketech. Tržby pivoték, vinoték a podobných obchodů v listopadu dokonce překonaly loňský výsledek až o 69 procent. Nejsilnější byl pro tyto obchody byl týden od 9. listopadu, kdy se meziroční přírůstek vyšplhal až na 89 procent.

Jak vyplývá z Česka v datech prodej lihovin se v restauracích letos propadl o 2,2 miliardy korun, nárůst prodejů ve specializovaných obchodech o 0,2 miliardy korun však ztrátu ani zdaleka nevyvážil.

„Zatímco pivo tradičně zažívá největší oblibu v letních měsících, lihoviny Češi v největší míře kupují kolem Vánoc a Nového roku. Preventivní opatření proti šíření koronaviru ale s největší pravděpodobností zahýbají i se silvestrovskými večírky,“ uvedl Tomáš Odstrčil z Česka v datech.

Zavřené hospody, nejistá ekonomická situace a home office samozřejmě obrátí život vzhůru nohama i z hlediska konzumace alkoholu. Zatím dostupná data z ČR i dalších zemí jsou ovšem poněkud rozporná, respektive v každé zemi to podle všeho funguje jinak. Pojďme se na situaci podívat trochu blíže.

Občas budeme muset srovnávat hrušky s jablky. Veškerá data jsou zveřejňována se zpožděním, země se od sebe liší zaváděnými protiepidemiologickými opatřeními, „vlny“ koronaviru probíhají na různých místech světa různě, nakonec i data jsou z různých dob. Zkusme se v těch číslech ale přece jen trochu vyznat.

České pivovary pláčou i ve druhé vlně
Pokles konzumace piva a z toho vyplývající ztráty celého průmyslu popisoval již článek Jak koronavirus proměňuje český pivní trh. Za prvních pět měsíců roku 2020 poklesla spotřeba piva u nás o 25 %, v době jarní uzávěrky o 50 %.

Obchody tento propad dohnat nestihly – a to jsme byli ještě před podzimním zavíráním. I v relativně uvolněném létě chyběla konzumace na festivalech. A pak přišla druhá vlna, neustále měněná opatření a provozní doby. Navíc, i když jsou hospody zrovna otevřené, logicky toto prostředí mnozí vnímají jako rizikové.

Takže nepřekvapuje, že výsledkem jsou další obří ztráty. Za první polovinu roku mělo jít o 4,7 miliardy Kč (pivovarský průmysl jako celek, 4,2 miliardy hospody, 1,1 miliardy pivovary). Druhá vlna pak podle odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven vyjde na 3,7 miliardy Kč pouze pro pivovary – 340 milionů Kč týdně po dobu zavřených hospod (podrobnosti svaz uvádí v tiskové zprávě, byla vydána k 2. 12. 2020 při znovuotevření hospod).

Pivo vs. tvrdý alkohol
Netoliko pivem živ je ale piják, jak je na tom lihovarnictví? Zde byla publikována data Unie výrobců a dovozců lihovin České republiky (UVDL ČR) o prodeji lihovin v první polovině roku. Meziročně došlo k poklesu prodeje za 1. polovinu roku o 1,6 miliardy Kč v gastronomii (on-trade), naopak růst při nákupech v maloobchodě byl na rozdíl od piva velmi malý (plus 0,1 mld. Kč).

Je zde jistý paradox; všichni si přece nákupy nenecháváme dovést z e-shopů, a kdo si ho musí nosit na zádech, zdálo by se, že spíš přejde ke koncentrovanějšímu alkoholu. Ale asi tomu tak není, alespoň u nás (viz ještě dále srovnání s jinými státy). „Se zavřením gastronomických zařízení ztratili výrobci lihovin hlavní odbytiště produktů. Zatímco konzumenti piva začali nakupovat svůj mok hojně v maloobchodě, u lihovin tomu tak nebylo,“ říká Vladimír Darebník, výkonný ředitel UVDL ČR. (Což je s podivem, protože by se zdálo, že do hospod se chodí spíše na pivo a tvrdý alkohol si lidé kupují v maloobchodě.)

Samotní výrobci a distributoři lihovin jsou na tom nicméně ještě hůře – tržby za 1. pololetí se jim meziročně propadly o 40 %. To je ovšem dáno nejen pandemií, ale i tím, že k 1. 1. 2020 došlo ke zvýšení spotřební daně na tvrdý alkohol. Obchody se proto předzásobily ještě za nižší cenu a výrobci o to více utržili loni. Relevantní je proto srovnávat meziročně nikoliv tržby dodavatelů lihových nápojů, ale až útraty koncových spotřebitelů.

Do hry samozřejmě vstupují i další faktory – v hospodách toho u nás dost vypijí turisté (asi se k nám jezdí spíše za pivní turistikou než na tuzemák?), české pivo se také hodně exportuje. Výrobci lihovin mohou také na neustále se měnící situaci a výkyvy v poptávce reagovat pružněji než pivovary, protože jejich produkty se příliš nekazí. To všechno by mělo způsobovat, že dopady na pivo budou větší než na lihoviny – nicméně podle čísel je tomu naopak.

Jak se pije v home officu
Teď něco k samotné konzumaci alkoholu. Mnoho lidí cestou do práce řídí a rozhodně není obvyklé, aby měl člověk na pracovním stole flašku. Na home office jsou pro alkohol „ideální podmínky“. Navíc se uvádí, že tímto způsobem se lidé vyrovnávají s pandemickým stresem.

Dalo by se i uvažovat, že nejistá ekonomická situace vede lidi k šetření, a proto omezí útratu za alkohol, ale tak to nefunguje. Jiné studie ukázaly, že během ekonomického poklesu se spotřeba alkoholu zvyšuje; i proto, že v době růstu se obecně více pracuje a alkoholismu zde konkuruje workoholismus. Přesto ale zatím dostupná data ukazují, že Češi během pandemie pijí spíše celkově méně.

Zajímavé je, že v tomto se ČR od jiných zemí celkem liší.

Situace v zahraničí
Například Poláci utratili během pandemie za alkohol o dost více, meziročně asi o 7 %. Navíc při přesunu konzumace z hospod k obchodům znamenají i stejné útraty, že lidé si toho koupí víc. Za rostoucí poptávkou u našich sousedů stála především vodka a další tvrdý alkohol. Dokonce se uvádí, že zvýšenou spotřebu tvrdého alkoholu by leckde mohlo spoluovlivnit přesvědčení, že se tím koronavirus „vypálí“, takže člověk se tímto způsobem i chrání (na to ovšem u respirační infekce sázet opravdu nejde, bez ohledu na to, nakolik je tato lidová moudrost opodstatněná v případech jiných infekcí).

V medicínském časopisu JAMA byly publikovány i výsledky týkající se konzumace alkoholu v USA (citováno dle San Diego Union-Tribune/Phys.org). Dlužno však předeslat, že tyto výsledky jsou zčásti založeny nikoli na vlastních prodejích, ale na dotaznících, v nichž dospělí Američané uvedli, že letos toho vypijí v průměru o 14 % více.

Prodej alkoholu mimo bary a restaurace měl na počátku pandemie vzrůst o 24 %, ani to ale nestačilo k tomu, aby se dodavatelé udrželi z hlediska příjmů na nule. Co se týče jednotlivých nápojů, rostla konzumace tequily, ginu a whisky, ale více se prodávaly také předpřipravené míchané nápoje. Zvyšoval se třeba také prodej krabicových, nebo dokonce plechovkových vín (což může, ale nemusí souviset se snahou šetřit, protože tento trh prý v USA ve stále větší míře obsluhují i zavedení a respektovaní dodavatelé). Rostl i prodej piva, kde se lépe dařilo levnějším pivům a nejrozšířenějším značkám, které mají oproti malým a řemeslným pivovarům lépe zvládnutou logistiku a distribuci a také méně závisejí na restauračním prodeji točeného piva. To platí zřejmě celosvětově.

Těžko ovšem říct, kde se berou hlavní rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Snad je to tak, že v pandemii působí trend zvyšující konzumaci „standardu“, toho, co se stejně pije nejvíc (konzervativní přístup v čase nejistoty?), což je v ČR pivo a v Polsku vodka.

Budoucnost „alkoholové kultury“
Předpokládejme optimisticky, že COVID-19 dostaneme do budoucna pod kontrolu. Ani v tom případě nelze ale spolehlivě říct, že až budeme proočkováni (pokud vůbec), vše se vrátí do starých kolejí. Mnohé subjekty působící na trhu mohou mezitím zkrachovat, ale hlavně řada konzumentů mezitím zjistila, že dobře se dá popíjet i doma, eventuálně dokonce při videokonferenci. Takže výsledkem možná bude nikoliv změna konzumace ve smyslu množství, ale změna její formy.

„Tradice české pivní kultury a české hospody je významně ohrožena,“ uvedla Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven. Tento jev může ale každý samozřejmě hodnotit různě (domácí opilství například určitě zvyšuje bezpečnost silničního provozu, přitom zdaleka nejde jen o opilé řidiče).

Navíc je pravděpodobné, že by k nějakému posunu s tím, jak se stále větší část života stěhuje do online prostoru, došlo tak jako tak a pandemie tyto změny pouze zesílila a urychlila.

Postaven byl koncem 16. století za doby vlády Jeronýma Hrobčického z Hrobčic v blízkosti tehdejšího hospodářského dvora u renesační tvrze.

V roce 1653 stavitel Hofmann z Kolešovic postavil novou varnu a za toto dílo dostal 280 grošů, 10 měřic žita, 5 měřic pšenice a čvrtku sudu starého piva.

Začátek 18. století, přesně rok 1720 byl příznivý pro rod Wallisů, kteří se stali vlastníky obce. Založili zámek a v roce 1840 zrenovovali i zdejší pivovar a díky jeho modernizaci zdárně konkurovali i nedalekému krušovickému pivovaru. Suroviny pro výrobu piva pocházely z vlastních polí, chmel zase z panských chmelnic, které Wallisové zakládali v okolí.

Od konce 19. století byl však pivovar už jenom pronajímán. Pivo se tady vařilo jen do roku 1921 a do roku 1926 se v pivovaru vyráběly limonády a sodové vody. Však jen krátce, neboť výroba postupně klesala a ve stejném roce byl provoz ukončen úplně.

V současné době stojí v místech bývalého pivovaru jenom část jeho staveb a na návsi se zachovaly pouze ležácké sklepy.

Celosvětová spotřeba piva se vloni druhým rokem za sebou zvýšila, k růstu přispěla silnější poptávka v Asii a Africe. V přepočtu na obyvatele vykázala nejvyšší spotřebu Česká republika, a to 188,6 litru. Na první příčce se tak drží již 27 let. Vyplývá to podle agentury Kjódó z dnešních údajů přední japonské nápojové společnosti Kirin Holdings.

Globální spotřeba piva v roce 2019 podle těchto údajů stoupla o 0,5 procenta na 1,89 miliardy hektolitrů. V Asii se zvýšila o 0,7 procenta a v Africe o 5,3 procenta. Asie byla dvanáctým rokem za sebou největším spotřebitelem piva na světě, upozorňuje Kirin.

Z hlediska celkové spotřeby v jednotlivých zemích zůstala na prvním místě Čína, a to navzdory poklesu o 0,4 procenta. Druhé místo obsadily Spojené státy, kde se spotřeba snížila o 0,5 procenta, píše Kjódó.

Národní podnik letos prodal víc baleného piva a méně sudového. Točené má podle ředitele lepší tržby na hektolitr, ale také vyšší náklady. "Tržebně ho balené nenahradí," řekl ředitel. Budvar má tři linky na stáčení do lahví, také sklad na 19.000 palet. Může tak lépe reagovat na výkyvy trhu.

České Budějovice 22. prosince (ČTK) - Budějovický Budvar čeká letos podobné tržby jako loni, kdy byly přes 2,8 miliardy Kč. Kvůli koronaviru musel zlikvidovat několik stovek hektolitrů. V českém maloobchodním prodeji mu pomáhá s maržemi novinka Budvar 33. Letos propustil pivovar dvě procenta z 670 zaměstnanců, z obchodních a logistických pozic. Příští rok plánuje růst výstavu o čtyři procenta. ČTK to řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák. Loni uvařil pivovar 1,67 milionu hektolitrů.

Na jaře přišel Budvar kvůli zavřeným restauracím asi o 35 milionů Kč, na podzim každý týden až o deset milionů tržeb. V létě měl ale rekordní prodeje. "Když se podíváme, co se děje v jiných oborech, asi dopadneme velmi dobře. Ztráty jsou vůči tomu, kde jsme mohli být. Největší zásek proti loňsku nám v zisku udělají gastro provozy a návštěvnické centrum: tam je ročně 60.000 lidí, letos v polovině března jsme ho zavřeli a od té doby neotevřeli," řekl ředitel. Budvar provozuje tři restaurace, budějovické Masné krámy, Budvarku a Krumlovský mlýn v Českém Krumlově.

Budvar zreorganizoval domácí obchod, propustil tak asi dvě procenta zaměstnanců, hlavně z obchodních pozic a částečně ze skladů, přepravy i administrativy. Propouštění nesouvisí s dopady koronaviru.

"Kvůli covidu v ničem nebrzdíme. Většinu objemů, které jsme ztratili v českém on trade (restaurace), jsme byli schopni kompenzovat exportem nebo domácím maloobchodem. Spíš je otázka, jak se usadí trh točeného piva po všech těch šocích, kolik hospodských skončí z ekonomických důvodů, kolik z důvodů zachování duševního zdraví. Po každém novém (vládním) zákazu nám jednotky zákazníků zavolají, že končí," řekl Dvořák. Kvůli dopadům koronaviru musel Budvar zlikvidovat několik set hektolitrů. Část piva stáhl zpět do chlazených skladů, část tankového prodal v pet lahvích.

Národní podnik letos prodal víc baleného piva a méně sudového. Točené má podle ředitele lepší tržby na hektolitr, ale také vyšší náklady. "Tržebně ho balené nenahradí," řekl ředitel. Budvar má tři linky na stáčení do lahví, také sklad na 19.000 palet. Může tak lépe reagovat na výkyvy trhu.

Export letos stoupl národnímu pivovaru meziročně o několik procent. Klesl odbyt sudového piva, víc se prodávalo balené v lahvích a plechovkách. Rostly prodeje v Německu, Británii, snížily se v Rakousku či v Asii. "Na některých trzích rosteme rychleji než trh, třeba v Německu, tam jsme asi nejrychleji rostoucí pivovar," řekl ředitel.

Na exportu českého piva se Budvar podílí necelou čtvrtinou. Loni do téměř 80 zemí vyvezl rekordních 1,15 milionu hektolitrů, pod značkami Budweiser Budvar a Czechvar. Na export šlo téměř 69 procent piva. Mezi pět největších odbytišť patřily Německo, Polsko, Slovensko, Rusko a Británie.

Loni měl Budvar rekordní čistý obrat tři miliardy Kč, zisk po zdanění stoupl o čtyři procenta na 278 milionů. Budvar se 670 zaměstnanci loni uvařil rekordních 1,679 milionu hektolitrů.