Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Pivní mapa Jablonce se zacelí. Kdysi slavná restaurace opět otevírá

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Martin TrdlaSvijany

V pondělí se v Jablonci zacelí citelná trhlina na místní mapě restaurací a pivnic. Po radikální rekonstrukci otevře rok a půl zavřená a kdysi zákazníky hojně vyhledávaná restaurace Adam a Eva v samotném centru města.

Nová tvář s novým provozovatelem s sebou nese i nový název - podnik se odteď jmenuje Radnice, na čepu budou svijanská piva a zákazníky tu budou lákat na tradiční českou kuchyni.

Restauraci na lukrativním místě sídlící v budově v majetku města má pod patronátem Pivovar Svijany. Pivovar si tak po Liberci, Turnově, Jilemnici a Praze rozšíří síť svých značkových hospod.

Chod restaurace ale bude mít na starosti nájemce, společnost Franko & Lukas. Ta už v Jablonci provozuje úspěšnou restauraci Franko.

„Jde o nejlepší místo na restauraci v Jablonci. Je to v centru města, vedle je radnice, projde tu kolem spousta lidí. Možná si budou muset chvíli zvykat na nový název, ale věřím, že si zvyknou,“ říká nový provozovatel podniku Liridon Karaqi.
Teď sice uvnitř kompletně zrekonstruovaných prostor vrcholí poslední finální práce před pondělním otevřením, ale před pár měsíci tu ještě vládl zmar. Poslední majitel hospody, který ji kvůli neplacení nájmu musel v červenci roku 2014 opustit, tu zanechal spoušť.

Prostory prošly radikální rekonstrukcí

Základní deratizaci a dezinfekci provedlo město, milionové částky na kompletní rekonstrukci přidali noví provozovatelé, kteří vzešli z výběrového řízení.

„Pohybuji se tady od začátku rekonstrukce a tak vím, jak to tu vypadalo strašně. Bylo to, jako byste ten dům stavěli znovu. Ve zdech byly díry, plíseň, musely se udělat komplet rozvody elektřiny, vody,“ říká Karaqi.

Ten chce v nekuřácké restauraci nabízet tradiční českou kuchyni s moderními prvky.

Na stálém jídelním lístku bude například svíčková s brusinkovým knedlíkem a brusinkami za 139 korun, kančí guláš s perníkovým knedlíkem a meruňkovým chutney za 169 korun, nebo konfitované kachní stehno s karlovarským a bramborovým knedlíkem a s variacemi zelí za 165 korun.

Připraveny jsou ale třeba i chuťovky k pivu v podobě vuřtů na černém pivu, tataráku či husích jater se slaninou, houbami a jablkem.

Pivo z tanků nebude
„Lidé si budou moci vychutnat tradiční českou kuchyni v moderním podání s prvky mezinárodní gastronomie. Vše bude z čerstvých surovin od lokálních dodavatelů. O kvalitu pokrmů se postará šéfkuchař Václav Škorpil. Toho jsme získali z jedné pražské oblíbené restaurace,“ prozrazuje provozovatel.

Podle něj budou v týdnu i různé speciální akce. „Chystáme třeba řízkový čtvrtek, v pondělí bude nějaké fitness menu, v úterý pak například rybí den. Občas v neděli tu chceme dělat rauty,“ odhaluje Karaqi.

V jablonecké restauraci nebudou Svijany své pivo nabízet z pivních tanků jako tomu v jejich libereckém Radničním sklípku.

„V restauraci není na umístění tanků dostatečný prostor. Proto jsme se rozhodli jít cestou široké nabídky našich piv. Na čepu jich bude sedm, což v okolí nemá obdobu. Z pípy poteče Svijanský Máz, 450, Rytíř, Kvasničák, Kněžna, Weizen a Vozka,“ informuje mluvčí Pivovaru Svijany Petra Winklerová.

Kromě piva tu bude k dostání sortiment moravských vín, některá budou německá, rakouská, ale najdou se i šumivá vína z Itálie.

„Budeme mít i jedno víno s naší etiketou vyrobené přímo pro naši provozovnu,“ dodává Karaqi. „Nabízet chceme i domácí limonády či ledové čaje.“

Otevřeno bude v Radnici v týdnu již od sedmi hodin, v restauraci se totiž budou podávat také snídaně.

Kapacita sálu, která nabízí kolem 90 míst k sezení, se v létě rozšíří o zahrádku naproti řeznictví. „Jednáme také s městem, abychom mohli otevřít zahrádku jak byla dříve, tedy přímo před radnicí na náměstí. Ta by měla mít větší kapacitu než ta předchozí,“ říká majitel.

Podle něj je už nyní o restauraci mezi lidmi velký zájem. „Máme už na webu rezervační systém a třeba příští pátek se nám již pomalu plní,“ uzavírá Karaqi.

Změny značení piva: O "ležák" nepřijdeme, uklidňuje ministr

Publikováno:před rokemZdroj:EuroZprávy.czAutor:ČTK

Novela vyhlášky o nápojích před časem pobouřila pivaře, kteří se báli, že přijdou o zažité označení 11° a 12° piva. Ležák si ale budou moci koupit i nadále. Nová vyhláška pouze upravuje, že ležák musí být pivo spodně kvašené.

Jako takzvané "plné pivo" bude označováno pivo se stupňovitostí 11 a 12 %, ale na rozdíl od ležáku musí být svrchně kvačené. "Jde přitom zhruba o 3 % celkové produkce piva v České republice," uvedlo ministerstvo zemědělství.

Na tzv. "výčepním pivu" se nic nemění. I nadále toto označení ponesou piva o stupňovitosti 7 až 10 %. Ale piva o síle 13 % a více už nebudou "speciální piva" nýbrž "silná piva".

Pivovary ale mohou nově označovat pivo i pivním stylem. "Jde třeba o ALE, strout, IPA, APA či porter. Styl piva tak vyjadřuje především obvyklý způsob produkce a složení piva, který respektuje postupy v tradičních oblastech výroby," uvádí ministerstvo zemědělství.

Návrh teď míří do legislativní rady vlády, pak bude ležet tři měsíce na stole úředníkům v Bruselu. Platit začne až devět měsíců po zveřejnění ve sbírce zákonů. Podle ministerstva tak budou mít pivovary dostatek času, aby se na změny připravily.

Českobudějovický festival láká návštěvníky na 200 druhů piva

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Více než 200 druhů piv mohou ochutnat návštěvníci českobudějovického výstaviště. Pro veřejnost tam začal 26. ročník Mezinárodního pivního festivalu. Jde o největší akci svého druhu v Česku. Její odborná část začala již na začátku týdne a festival vyvrcholí o víkendu vyhlášením absolutního vítěze, jenž se stane držitelem Zlaté pivní pečetě.

"Veřejnost může degustovat pivo v 55 stáncích. V každém z nich nabízí provozovatelé až čtyři druhy piv a mohou být i z různých pivovarů," řekla mluvčí manažerka festivalu Klára Dandová.

Pivní festival se premiérově koná v Českých Budějovicích, minulé ročníky organizátoři pořádali v Táboře. Jedním z důvodů změny místa byly i kapacitní možnosti. Zatímco v Táboře denně mohlo navštívit festival maximálně 1000 lidí, nyní se číslo patrně zvýší. "Do pavilonu na výstavišti se pohodlně za den vejde až 2000 návštěvníků," řekla Dandová.

Své výrobky na akci přihlásily například pivovary z Finska, Belgie, Ruska, Japonska a Norska. Na festivalu by se měli představit zástupci z 22 zemí. Z tuzemských výrobců se představí jak velké podniky typu Prazdroj, Budvar nebo Staropramen, tak se svými produkty přijede řada minipivovarů.

Českobudějovická akce je podle organizátorů třetím největším soutěžním pivním festivalem na světě. Významnější akce pořádají pouze v San Diegu v USA a v německém Norimberku. Absolutně největším, ovšem nesoutěžním pivním festivalem na světě je mnichovský Oktoberfest, který každoročně navštíví kolem šesti milionů lidí.

Pivní revoluce nebude. Ležák název nezmění

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Jedenáctistupňová a dvanáctistupňová spodně kvašená piva se budou nadále nazývat ležáky, svrchně kvašená se budou nazývat plná piva. Třináctistupňová a vyšší se budou označovat za silná piva, dosud se nazývala speciální. Piva mezi sedmi a deseti stupni budou nadále výčepní piva. Na tiskové konferenci to uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) s tím, že na novele příslušné vyhlášky se ministerstvo dohodlo s pivovary.

"Svrchně kvašená piva vznikají jiným technologickým postupem a při jejich výrobě se používá jiný typ kvasinek než u spodně kvašených piv," uvedl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Vladimír Balach. Nový pojem "plné pivo" se týká přibližně tří procent celkové produkce piva v Česku, dodal Jurečka.

U piv bude povinné uvádět obsah alkoholu, což v původní verzi vyhlášky ministerstvo nařizovalo pouze u nízkoalkoholických piv. Podle novely bude také možné značit pivní styly jako například stout, IPA, APA nebo porter.

Zástupci minipivovarů již dříve upozornili, že některé nelogičnosti přetrvají. Například spodně kvašené pšeničné pivo mezi jedenácti a dvanácti stupni se bude i nadále jmenovat ležák.

Vyhláška přináší i další změny ve značení alkoholických i nealkoholických nápojů. Například u medoviny se začne rozlišovat tradiční a desertní. "Tradiční bude taková medovina, která bude vyráběná tradičním způsobem historicky od 18. století pouze z čistého medu bez dalších přísad," řekl ředitel potravinářského odboru ministerstva Jindřich Fialka. Přesněji by se měly vymezit i složky používané pro výrobu nealkoholických nápojů.

Vyhlášku nyní ministerstvo posílá k posouzení legislativní radě vlády. Poté ji čeká notifikace v Bruselu. Vyhláška by pak měla začít platit devět měsíců po zveřejnění ve Sbírce zákonů.

Ležák, silné, plné a výčepní pivo. Nová vyhláška mění některá označení piv

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:ČTK

Nová vyhláška o nápojích mění některá označení piva. Například jedenácti a dvanáctistupňová spodně kvašená piva budou nadále ležáky, svrchně kvašená se budou nazývat plná piva. Na novele vyhlášky se ministerstvo zemědělství domluvilo s pivovary.

Podle ministerstva zemědělství novela vyhlášky o nápojích respektuje měnící se sortiment piva a reaguje na nové pivní styly převážně menších pivovarů.

„Stejně jako v našem původním návrhu zůstane v novele zachováno zažité členění piv na skupiny. Není tedy pravda, jak některá média spekulovala, že zmizí název ležák,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Jako ležák zůstane označeno tradiční české pivo, tedy pivo jedenácti a dvanáctistupňové, které musí být spodně kvašené. Označení plné pivo bude platit také pro kategorii jedenácti a dvanáctistupňových piv, ale svrchně kvašených.

Svrchně a spodně kvašená piva se liší výrobními postupy, například teplotou, při které vznikají, nebo použitými kvasinkami. Označení ležák vzniklo podle procesu výroby, kdy pivo po kvašení měsíc a déle leží.

Třináctistupňová a vyšší piva, doposud označována jako speciální, budou nově silná piva. Piva mezi sedmi a deseti stupni ponesou nadále označení výčepní piva.

Další novinkou je možnost označit pivo kromě skupin takzvanými pivními styly. Jde třeba o ALE, stout, IPA, APA či porter. Styl piva tak vyjadřuje především obvyklý způsob produkce a složení piva, který respektuje postupy v tradičních oblastech výroby.

Návrh vyhlášky nyní míří do Legislativní rady vlády, poté jej čeká tříměsíční notifikace v Bruselu. Vyhláška začne platit devět měsíců po zveřejnění ve Sbírce zákonů.

Výrobci tak podle ministerstva zemědělství budou mít dostatek času připravit se na změny ve značení piva, včetně možnosti doprodání výrobků uvedených na trh před účinností vyhlášky.

Plná piva budou svrchně kvašené jedenáctky a dvanáctky

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Jedenáctistupňová a dvanáctistupňová spodně kvašená piva se budou nadále nazývat ležáky, svrchně kvašená se budou nazývat plná piva. Třináctistupňová a vyšší se budou označovat za silná piva, dosud se nazývaly speciálními. Piva mezi sedmi a deseti stupni budou nadále výčepní piva. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) s tím, že na novele příslušné vyhlášky se ministerstvo dohodlo s pivovary.

„Svrchně kvašená piva vznikají jiným technologickým postupem a při jejich výrobě se používá jiný typ kvasinek než u spodně kvašených piv," uvedl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Vladimír Balach. Nový pojem „plné pivo" se týká přibližně tří procenta celkové produkce piva v Česku, dodal Jurečka.

U piv bude povinné uvádět obsah alkoholu, což v původní verzi vyhlášky ministerstvo nařizovalo pouze u nízkoalkoho­lických piv. Podle novely bude také možné značit pivní styly jako například stout, IPA, APA nebo porter.

Zástupci minipivovarů již dříve upozornili, že některé nelogičnosti přetrvají. Například spodně kvašené pšeničné pivo mezi jedenácti a dvanácti stupni se bude i nadále jmenovat ležák.

Vyhláška přináší i další změny ve značení alkoholických i nealkoholických nápojů. Například u medoviny se začne rozlišovat tradiční a desertní. „Tradiční bude taková medovina, která bude vyráběná tradičním způsobem historicky od 18. století pouze z čistého medu bez dalších přísad," řekl ředitel potravinářského odboru ministerstva Jindřich Fialka. Přesněji by se měly vymezit i složky používané pro výrobu nealkoholických nápojů.

Vyhlášku nyní ministerstvo posílá k posouzení legislativní radě vlády. Poté ji čeká notifikace v Bruselu. Vyhláška by pak měla začít platit devět měsíců po zveřejnění ve Sbírce zákonů.

Plná piva budou svrchně kvašené jedenáctky a dvanáctky

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTK

Jedenáctistupňová a dvanáctistupňová spodně kvašená piva se budou nadále nazývat ležáky, svrchně kvašená se budou nazývat plná piva. Třináctistupňová a vyšší se budou označovat za silná piva, dosud se nazývaly speciálními. Piva mezi sedmi a deseti stupni budou nadále výčepní piva. Informoval o tom ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) s tím, že na novele příslušné vyhlášky se ministerstvo dohodlo s pivovary.

„Svrchně kvašená piva vznikají jiným technologickým postupem a při jejich výrobě se používá jiný typ kvasinek než u spodně kvašených piv,“ uvedl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Vladimír Balach. Nový pojem „plné pivo“ se týká přibližně tří procenta celkové produkce piva v Česku, dodal Jurečka.

U piv bude povinné uvádět obsah alkoholu, což v původní verzi vyhlášky ministerstvo nařizovalo pouze u nízkoalkoholických piv. Podle novely bude také možné značit pivní styly jako například stout, IPA, APA nebo porter. Zástupci minipivovarů již dříve upozornili, že některé nelogičnosti přetrvají. Například spodně kvašené pšeničné pivo mezi jedenácti a dvanácti stupni se bude i nadále jmenovat ležák.

Medovina bude tradiční a desertní
Vyhláška přináší i další změny ve značení alkoholických i nealkoholických nápojů. Například u medoviny se začne rozlišovat tradiční a desertní. „Tradiční bude taková medovina, která bude vyráběná tradičním způsobem historicky od 18. století pouze z čistého medu bez dalších přísad,“ řekl ředitel potravinářského odboru ministerstva Jindřich Fialka. Přesněji by se měly vymezit i složky používané pro výrobu nealkoholických nápojů.

Vyhlášku nyní ministerstvo posílá k posouzení legislativní radě vlády. Poté ji čeká notifikace v Bruselu. Vyhláška by pak měla začít platit devět měsíců po zveřejnění ve Sbírce zákonů.

Ležák nové jméno nedostane, potvrdil Jurečka. Plná piva budou svrchně kvašené

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTK

Ležáky definitivně zůstanou ležáky. Ministr zemědělství Marian Jurečka dnes oznámil, jak bude vypadat definitivní podoba nové vyhlášky, která upraví pojmenování piv. Svrchně kvašená piva se budou nazývat plná piva. Třináctistupňová a vyšší se budou nově označovat za silná piva.

Jedenáctistupňová a dvanáctistupňová spodně kvašená piva budou nadále ležáky, potvrdilo ministerstvo zemědělství.

Svrchně kvašená se budou nazývat plná piva. Třináctistupňová a vyšší se budou označovat za silná piva, dosud se nazývala speciálními. Piva mezi sedmi a deseti stupni budou nadále výčepní piva.

Na novele vyhlášky se resort domluvil s pivovary, oznámil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

"Jde přibližně o tři procenta celkové produkce piva v ČR," řekl o novém pojmu plných piv Jurečka.

"Svrchně kvašená piva vznikají jiným technologickým postupem a při jejich výrobě se používá jiný typ kvasinek než u spodně kvašených piv," dodal výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Vladimír Balach.

Svrchně a spodně kvašená piva se liší výrobními postupy - například teplotou, při které vznikají, nebo právě použitými kvasinkami. Označení ležák vzniklo podle procesu výroby, kdy pivo po kvašení měsíc a déle leží.

Podle novely bude také možné značit pivní styly jako například ale, stout, IPA, APA nebo porter.

Změnu přinese ministerská vyhláška, kterou nyní ministerstvo posílá k posouzení legislativní radě vlády. Poté ji čeká notifikace v Bruselu. Vyhláška by pak měla začít platit devět měsíců po zveřejnění ve Sbírce zákonů.

Na festivalu v Č. Budějovicích mohou lidé ochutnat 200 druhů piv

Publikováno:před rokemZdroj:České novinyAutor:ČTK

Více než 200 druhů piv mohou ode dneška ochutnat návštěvníci českobudějovického výstaviště. Pro veřejnost tam začal 26. ročník Mezinárodního pivního festivalu. Jde o největší akci svého druhu v Česku. Její odborná část začala v pondělí a festival vyvrcholí v sobotu vyhlášením absolutního vítěze, jenž se stane držitelem Zlaté pivní pečetě. ČTK to řekla mluvčí manažerka festivalu Klára Dandová.

Více než 200 druhů piv mohou ode dneška ochutnat návštěvníci českobudějovického výstaviště. Pro veřejnost tam začal 26. ročník Mezinárodního pivního festivalu. Jde o největší akci svého druhu v Česku. Její odborná část začala v pondělí a festival vyvrcholí v sobotu vyhlášením absolutního vítěze, jenž se stane držitelem Zlaté pivní pečetě. ČTK to řekla mluvčí manažerka festivalu Klára Dandová.

Své výrobky na akci přihlásily například pivovary z Finska, Belgie, Ruska, Japonska a Norska. Na festivalu by se měli představit zástupci z 22 zemí. Z tuzemských výrobců se představí jak velké podniky typu Prazdroj, Budvar nebo Staropramen, tak se svými produkty přijede řada minipivovarů.

Českobudějovická akce je podle organizátorů třetím největším soutěžním pivním festivalem na světě. Významnější akce pořádají pouze v San Diegu v USA a v německém Norimberku. Absolutně největším, ovšem nesoutěžním pivním festivalem na světě je mnichovský Oktoberfest, který každoročně navštíví kolem šesti milionů lidí.

Na tradiční masopust s tradičním pivem Pilsner Urquell

Publikováno:před rokemZdroj:JenProŽeny.czPrazdroj

Pilsner Urquell patří k českým tradicím již 150 let a dlouhodobě přispívá k podpoře národních zvyků.

Jednou z těchto tradičních oslav je masopust, svátek dobrého jídla, tance, zábavy a piva, který předchází tradičnímu půstu. Masopustní oslavy letos začaly 6. ledna na svátek Tří králů a vyvrcholí masopustním úterým 9. února. Dříve se od následujícího dne, Popeleční středy, striktně dodržoval tradiční čtyřicetidenní půst, který trval až do Velikonoc.

Příprava na tři závěrečné dny masopustu začínala již takzvaným tučným čtvrtkem. V tento den si měl každý dopřát dostatek dobrého jídla a piva. A právě pivo k tradičnímu hodování a tedy i k masopustu neodmyslitelně patří. „Vzhledem k obsahu hořkých látek pivo vzbuzuje chuť k jídlu a funguje jako aperitiv. Dá se vhodně spojit s konkrétním jídlem, zároveň podporuje trávení a může proto posloužit jako digestiv. Proto české pivo v čele s ležákem Pilsner Urquell od nepaměti patří k české kuchyni, kde slouží jako skvělá ingredience a některá jídla se bez zapíjení pivem prakticky neobejdou,“ radí Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje. K masopustnímu jídelníčku neodmyslitelně patřila vepřová pečeně s knedlíky a se zelím, koblihy plněné povidly či mákem, šišky, nebo sváteční kynuté pečivo boží milosti.

Na masopustní neděli zvanou taneční už od rána hráli na návsi místní hudebníci. Poté se společně s obyvateli vesnice přesunuli do hospody, kde se pilo tradiční české pivo, hrálo a tančilo. Masopustní pondělí navazovalo na taneční neděli tzv. mužovským bálem, kterého se mohli účastnit pouze ženatí pánové a vdané dámy. Tanečníci se museli snažit, protože se věřilo, jak vysoko dívka při tanci vyskočí, tak vysoká bude úroda obilí.

Masopustní úterý bylo vrcholem masopustních oslav. V tento den se lidé převlékali do masek ve snaze získat vlastnosti oné masky. Maškarády obcházely jednotlivé domy ve vesnici a prováděly žerty na hospodáře a hospodyně. Nikdy však nesměla chybět výslužka a tradiční masopustní pohoštění doplněné pivem. Během průvodu hrála muzika, zpívalo se a tancovalo. Závěrečný obřad pochování Masopusta či Bachusa měl různé podoby v jednotlivých regionech, ale všude ztělesňoval konec masopustních oslav a příchod čtyřicetidenního postního období.

Masopust na Kolínsku
Různé regiony měly své vlastní masopustní tradice, postavy, masopustní hry a další zvyky, které se alespoň z části přenesly do dnešní doby. Například na Kolínsku se hrála oblíbená masopustní divadelní hra „Salička“.

Masopust na Opočnu
Různé regiony měly své vlastní masopustní tradice, postavy, masopustní hry a další zvyky, které se alespoň z části přenesly do dnešní doby. Například na Opočnu byla tradičním zvykem masopustní hra zvaná „tanec o vrkoč“. Vrkoč byl věnec, který každé děvče doneslo na masopustní úterý do hostince a následně po pěti až šesti hodinové tancovačce ho věnovalo tomu chlapci, se kterým dívka tancovala nejvíce. Po veselce obdarovaného chlapce doprovodila domů. V roce 1867 se na Opočnu konal poslední tanec o vrkoč. Důvodem bylo popuzení tehdejšího ředitele místní školy a následný zákaz této tradice. Postupem času tento zvyk úplně zanikl.

Masopust na Hlinecku
Různé regiony měly své vlastní masopustní tradice, postavy, masopustní hry a další zvyky, které se alespoň z části přenesly do dnešní doby. Například na Hlinecku se masopustní tradice a masky drží pevně až do dnešních dní. Tyto tradiční masky, za které se převlékali především muži, se zde dělí na červené neboli pěkné a černé neboli šeredné. Mezi červené maškarády patří například postava strakatého, ženušky a čtveřice Turků - tanečníků. K černým maškarádám se řadí postavy rasa s kobylou, kramáři - židi, kominíci a „slamění“. Obchůzka maškar je ukončena obřadem symbolického pochování zmíněné masky kobyly. V roce 2010 byly masopustní obchůzky a masky na Hlinecku zapsány do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva organizace UNESCO.

Masopust na Milevsku
Různé regiony měly své vlastní masopustní tradice, postavy, masopustní hry a další zvyky, které se alespoň z části přenesly do dnešní doby. Například na Milevsku na závěr masopustních oslav vozili Bachuse na sudu městem v průvodu maškar, mezi kterými byli hrobaři, kostelník, ministranti, kněz, smuteční zpěváci a na konci šla bláznivá maškara „s křížkem po funuse“. Po cestě Bachusovi nalévali pivo a na závěr ho zaházeli sněhem, což symbolizovalo jeho pochování.

Masopust na Plzeňsku
Různé regiony měly své vlastní masopustní tradice, postavy, masopustní hry a další zvyky, které se alespoň z části přenesly do dnešní doby. Například v Kolovči na Domažlicku se dodržoval zvyk, kdy „staré báby“ byly symbolicky semlety v takzvaném „babském mlýně“ a mladé dívky pak vyšly v oblečení oněch „starých bab“. Vše se samozřejmě odehrávalo u skutečného mlýna. Tato tradice se dala pojmout i jako divadelní hra.

Pražský masopust
Různé regiony měly své vlastní masopustní tradice, postavy, masopustní hry a další zvyky, které se alespoň z části přenesly do dnešní doby. Například v 80. letech 19. století v Praze, byly taneční zábavy spojené s masopustem na čas přerušeny, protože v důsledku nadměrného pití alkoholu docházelo k veřejnému pohoršení. Příkladem je i dochovaná zmínka z roku 1876 z pražského pivovaru u Turmů na Uhelném trhu, kde se zábava strhla v jednu velkou pranici.

Masopust na severní Moravě
Různé regiony měly své vlastní masopustní tradice, postavy, masopustní hry a další zvyky, které se alespoň z části přenesly do dnešní doby. Například na severní Moravě byla ústřední masopustní maskou maska medvěda, kterou vedl na řetízku medvědář. Ostatní maškarády je v průvodu doprovázely. Během masopustní obchůzky se medvědář s medvědem zastavili u každého stavení na tanec s hospodyní.

Masopust v severovýchodních Čechách
Různé regiony měly své vlastní masopustní tradice, postavy, masopustní hry a další zvyky, které se alespoň z části přenesly do dnešní doby. Například v Podkrkonoší byl na začátku 19. století oblíbený masopustní zvyk „boj s kohoutem“. Vybranému mládenci se zavázaly oči, dostal cep do ruky a musel v ohradě uhnat pobíhajícího a vřeštícího kohouta. Mládence postupně prostřídávali nejen chlapci, ale i dívky, dokud nebyl kohout uhnán. Zvyk však během 2. poloviny 19. století postupně vymizel.
Masopust na Slovácku

Různé regiony měly své vlastní masopustní tradice, postavy, masopustní hry a další zvyky, které se alespoň z části přenesly do dnešní doby. Například na Slovácku hraje tanec důležitou roli i během úterního masopustního průvodu. S masopustními neboli fašánkovými písněmi byl na Slovácku pevně spojen tradiční mečový tanec zvaný „Pod šable“. Tento tanec je písemně doložen již od konce 18. století, ale v obci na Uherskobrodsku na Slovácku se tančí během oslav dodnes.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.06.2017 11:195.119/5.119