Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Pivo táhne: tuzemské pivovary ročně navštíví statisíce lidí, zájem stoupá

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:Dušan Kütner

Češi se desítky let honosí prvním místem ve spotřebě piva na hlavu a rok a mnozí se pokládají za odborníky. Svůj vztah k pivu dokládají ale nejen spotřebou, ale i zájmem o to, jak se pivo vyrábí. Návštěvnická centra největších pivovarských skupin v Česku - do kterých firmy investovaly i desítky milionů korun - tak loni přilákala několik set tisíc lidí, což v mnohých případech znamená meziroční nárůst.

Největšímu zájmu se těší díky čtyřem pivovarům tuzemská jednička Plzeňský Prazdroj lákající návštěvníky nejen do hlavní centra v západočeské metropoli, ale i do toho velkopopovického ve středních Čechách. „Návštěvnost na našich plzeňských trasách loni vzrostla v porovnání s rokem 2014 v průměru o 26 procent.

Celkem navštívilo trasy Plzeňského Prazdroje (do poloviny prosince 2015, pozn. red.) a doprovodné akce více než 716 tisíc lidí,“ uvedla manažerka rozvoje cestovního ruchu Plzeňského Prazdroje Jindřiška Eliášková. Plzni ale pomohlo i to, že loni byla vybrána do programu EU Evropské hlavní město kultury, jehož součástí byly desítky dalších kulturních akcí.

Největší část návštěvníků pocházela přirozeně z České republiky, ale zájem stoupal i ze zahraničí. „Největší nárůst ze zahraničních turistů jsme zaznamenali u turistů z Německa. Nárůst návštěvníků na našich trasách v Plzni se pozitivně projevil i v dárkových prodejnách, které rovněž zaznamenaly nárůst nakupujících,“ dodala Eliášková.

Velkou investici do návštěvnického centra ve smíchovském sídle hlavního pivovaru i vedení firmy udělala před pěti lety tuzemská dvojka Pivovary Staropramen. Interaktivní expozice a další související věci tehdy pivovar stál tři desítky milionů korun. Zájemcům je i díky tomu k dispozici pivovarská škola nebo hudební klub.

„Díky všem těmto aktivitám pivovar každoročně navštíví přes 150 tisíc návštěvníků, kteří projdou uvedenými prostory pivovaru. Dlouhodobě je toto číslo rostoucí, každý rok v řádu procent,“ řekl serveru E15.cz mluvčí Staropramenu Pavel Barvík. Pivovar přitom nepočítá s tím, že by se musela investice nutně vrátit. „Výrazná investice do Návštěvnického centra je samozřejmě velmi důležitá pro marketing značky. A jako marketingovou investici ji vnímáme,“ podotkl mluvčí.

Desítky tisíc lidí zavítají ročně i do tuzemských pivovarů skupiny Heineken. Loni skupina zaznamenala nárůst v pivovaru Starobrno, meziročně zhruba stejný počet návštěvníků v Krásném Březně a mírný pokles v Krušovicích. „V Rusku patří Krušovice mezi nejprémiovější piva na trhu, a proto je i Krušovický pivovar atraktivním místem pro ruské turisty. Mírný pokles návštěvnosti je způsobený poklesem počtu ruských turistů, především z důvodu slabého rublu,“ řekl serveru E15.cz mluvčí tuzemské pobočky Heinekenu Jana Pikardová. „Exkurze pro nás představují především nástroj na komunikaci značky a představení místa a pivovaru, historie a podmínek, kde značka vzniká. I přesto jsou naše exkurze profitabilní,“ dodala.

Biskup Radkovský požehnal již šestou velikonoční várku piva Pilsner Urquell

Publikováno:před rokemZdroj:Region PlzeňPrazdroj

K symbolickým 2016 lahvím se letos přidá i dar pivovarských bednářů - dřevěný soudek s nefiltrovaným plzeňským ležákem, který u Svatého stolce v této výjimečné formě ochutnají po dlouhých 111 letech. Většina letošní velikonoční várky poputuje do českých pivnic a to právě v nefiltrované podobě.

Sváteční várku Pilsner Urquell připravují plzeňští sládci již šestým rokem. Letos se na pouť do Vatikánu vydá nejen 2016 třetinkových lahví, ale v dřevěném soudku od pivovarských bednářů také pivo nefiltrované, tedy v podobě, v jaké ho dostával před 111 lety papež Lev XIII. Nefiltrovaný plzeňský ležák charakterizuje vůně pivovarských kvasinek, přirozený kvasničný zákal a výrazná, plná chuť. Oproti filtrovaným pivům se vyznačuje vyšším obsahem pivovarských kvasinek a dalších přírodních látek pocházejících ze sladu a chmele.

Právě tradičním surovinám - plzeňskému sladu, měkké plzeňské vodě a žateckému chmelu, z nichž se Pilsner Urquell vaří už od roku 1842, dnes požehnal plzeňský biskup Msgr. František Radkovský, který spolu se starším obchodním sládkem Plzeňského Prazdroje Václavem Berkou podepsal Varní list velikonočního piva Pilsner Urquell.

„Navazuji na tradici z roku 1842, kdy novému pivovaru v Plzni požehnal arciděkan Antonín Hlavan. Jsem rád, že Plzeňský Prazdroj podporuje zvyklosti a nevzdává se své historie. Věřím, že stejně jako v letech minulých, přinese požehnání plzeňskému pivu mnoho zdaru a český tradiční zlatavý nápoj tak podpoří oslavy Velikonoc tradičně u nás i ve Vatikánu,“ říká biskup František Radkovský, který spolu s vrchním sládkem Václavem Berkou podepsal i pamětní varní list, který také poputuje do Vatikánu. Podoba dřevěného soudku od mistrů bednářů bude odhalena až při samotném vypravení várky.

Plzeňský ležák si našel cestu do Říma už před 111 lety k papeži Lvovi XIII., kterému ho lékaři doporučili jako lék, plzeňské pivo nechybělo ani při kanonizaci papežů Jana Pavla II. a Jana XXIII., a letos bude pošesté za sebou provázet velikonoční oslavy ve Vatikánu.

„Pivo z dnešní slavnostní várky ale nepůjde jen na vatikánské stoly – na vychutnání oblíbené nefiltrované verze piva Pilsner Urquell z dnešní velikonoční várky zveme milovníky piva do našich hospod právě v období Velikonoc,“ zve starší obchodní sládek Václav Berka.

Budvar uvařil 50 milionů hektolitrů piva. V korytu Vltavy by teklo dva dny

Publikováno:před rokemZdroj:Impuls.czAutor:Martin BenešBudvar

Pivovar Budějovický Budvar překonal metu 50 milionů hektolitrů vystaveného piva ve své 121leté historii. Národní podnik tak potvrdil vzrůstající zájem o své produkty. Milník padl ve čtvrtek 11. února.

Pokud by se veškeré pivo, které v Budvaru v jeho historii uvařili, rozlilo na budějovické náměstí Přemysla Otakara II, byla by hladina v neuvěřitelné výšce 500 metrů. A kdyby tento objem protékal Vltavou, mohli by se Budějovičáci chodit koupat do řeky piva více než dva dny.

V prvním roce od svého založení, tedy na přelomu let 1895 a 1896 byl výstav pivovaru pouhých 35 223 hektolitrů. K uvaření jednoho miliónu hektolitrů potřeboval podnik celých 12 let. Tato meta padla v roce 1907. Hranice 10 miliónů hektolitrů byla překonána v roce 1959. Teprve 100 let po založení pivovaru, v roce 1996, dosáhl celkový objem vystaveného piva 25 miliónů hektolitrů.

Nárůst výroby v posledních letech je velmi výrazný. Produkce Budvaru se za deset let zvedla o 39 procent.

Pivovar láme v posledních letech prodejní rekordy
„Budějovické pivo vyvážíme do 70 zemí světa. Reprezentujeme tak nejen náš pivovar, ale také výrazně přispíváme ke zvyšování známosti Českých Budějovic i České republiky ve světě,“řekl ředitel pivovaru Jiří Boček.

V minulém roce uvařil Budějovický Budvar více než 1,6 miliónu hektolitrů piva, což představuje meziroční nárůst téměř o deset procent. Podnik dosáhl velmi dobrých exportních výsledků. Do 76 států putovalo téměř 900 tisíc hektolitrů piva, meziročně o deset a půl procenta víc. Na domácím trhu se prodej zvýšil o devět procent a překročil objem 700 tisíc hektolitrů. Tržby podniku se loni meziročně zvýšily o osm procent a překročily hodnotu 2,55 miliardy korun.

Tmavé pivo Litovel Dark světovou je jedničkou v mezinárodním klání

Publikováno:před rokemZdroj:První zprávyLitovel

Litovel Dark získala na prestižní mezinárodní soutěži Zlatá pivní pečeť kvality 2016 první místo v kategorii Tmavé výčepní. Potvrdila tak své výjimečné postavení a kvalitu světové úrovně. Do Pivovaru Litovel poputuje též bronz v kategorii Míchané pivo za Litovel Červený pomeranč.

„Litovel Dark je pivo, které nám v loňském roce zajistilo nejedno prestižní ocenění, včetně těch zlatých. Stabilní místo na tuzemských i světových soutěžích potvrzuje jeho neměnnou vysokou kvalitu a vynikající chuťové vlastnosti,“ komentuje výsledky Lumír Hyneček, generální ředitel Pivovaru Litovel.

Do letošního již 26. ročníku soutěže Zlatá pivní pečeť, konaného na počátku února, se přihlásilo rekordních 1110 piv a ciderů 225 pivovarů z celého světa. Soutěž se tak zařadila mezi největší evropská pivní klání a po čtvrtstoletí se přestěhovala z menšího Tábora do krajských Českých Budějovic. Kromě tří hlavních cen bylo uděleno dalších 33 Zlatých pivních pečetí ve 30 pivovarnických kategoriích. 22 kategorií bylo otevřeno všem pivovarům, 8 jich pak bylo vyhrazeno pro minipivovary. Jedna z kategorií byla určena letos poprvé i výrobcům kvašených ovocných moštů, tzv. ciderů.

„Degustační soutěž Zlatá pivní pečeť, které se účastníme již několik let, patří k největším událostem svého druhu. Počet přihlášených pivovarů rok od roku stoupá, a tím roste i konkurence. O to více si získaných ocenění vážíme. Potvrzují totiž, že se při výrobě našich produktů vydáváme správným směrem,“ dodává Lumír Hyneček.

V rámci skupiny PMS zaznamenaly úspěch v kategorii Kvasnicové též Holba Premium Kvasničák a Holba Kvasnicová, které se umístily na druhém, respektive třetím místě. Zlínskénovinky.cz informovala Mgr. Jitka Cilečková.

Pivovarnický svaz vyměnil PR agenturu

Publikováno:před rokemZdroj:Madiář.cz

Český svaz pivovarů a sladoven si na propagaci vzal Native PR, střídá Fleishmann-Hillard.

V tendru Českého svazu pivovarů a sladoven na PR služby zvítězila agentura Native PR. Střídá agenturu Fleishman-Hillard, která pro tohoto klienta pracovala od ledna 2013. Nová spolupráce běží od letošního února, příslušný tým v Native PR povede Hana Novotná.

Agentura má svazu pomoci zvyšovat popularitu českého piva, propagovat témata z oblasti společenské odpovědnosti, prezentovat pivo jako součást moderního životního stylu a informování o souvislostech v legislativě.

Native PR v minulosti pracovala pro několik značek Plzeňského Prazdroje a pro Budějovický Budvar, v oblasti osvětových kampaní a komunikace profesních asociací pak jsou jejími klienty Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, Česká bankovní asociace, Sdružení výrobců pěnového polystyrenu, Klub zaměstnavatelů nebo Svaz pekařů a cukrářů.

V Rožnově pod Radhoštěm vaří pozlacená piva

Publikováno:před rokemZdroj:Novinky.czAutor:Zdeněk UrbanovskýRožnovský

Sázka na tradiční regionální produkt a vysokou kvalitu se vyplácí malému pivovaru v Rožnově pod Radhoštěm. Jeho pivní speciály získaly hned tři ocenění na 26. ročníku prestižní mezinárodní soutěže Zlatá pivní pečeť v jihočeských Budějovicích. Ale pivo není to jediné, co Rožnovský pivovar nabízí.

Když zhruba před třemi stovkami let rožnovští občané rozebrali zdivo zbořeného rožnovského hradu, který pamatoval dobu Přemysla Otakara II., a rozhodli se kamenivo využít pro stavbu místního pivovaru, netušili, že dávají vzniknout jedinečné turistické atraktivitě 21. století.

Rožnovský pivovar vařil pivo od roku 1712 až do znárodnění v roce 1948. Poté se nedobrovolně odmlčel, aby došlo v roce 2009 k jeho znovuzrození. Postupně byla obnovena nejen výroba piva, ale přidávaly se další aktivity. Vyrostly pivní lázně, mořské lázně, dětské lázně.

Těmi se pivovar snaží navázat na prvorepublikovou tradici klimatických lázní, které do Rožnova pod Radhoštěm přitahovaly hosty z celé republiky. V areálu naleznete také zážitkovou restauraci, malý penzion a nejen to - mají zde vlastní čokoládovnu a vyrábějí kosmetiku s přídavkem piva, chmele či pivních kvasnic.

Dá se říci, že vznikl komplexní "pivní" turistický resort, který nemá v Evropě a snad ani na světě obdobu. Díky tomu se Rožnov pod Radhoštěm a celá Východní Morava se mohou pyšnit turistickou atraktivitou, která láká rostoucí počty návštěvníků z tuzemska i zahraničí. Ač to zní mnohému podivně - v pivovaru naleznou své vyžití nejen milovníci pěnivého moku, ale ve velké míře také rodiny s dětmi, pro které je zde vyhrazen opravdu velkorysý prostor.

Pivovar se hrdě hlásí ke své historii a místním tradicím. Odráží se to v názvech jednotlivých druhů piva. Například pivo Habsburk je připomínkou doby, kdy místní pivo přiváželi na císařský dvůr do Vídně, názvy Baron Armin Popper a Rotschild vzpomínají na bývalé majitele pivovaru. Piva Rožnov a Radhošť pak symbolizují spojení s místem, kde má pivovar své kořeny.

Potěšitelné zprávy přivezli rožnovští pivovarníci před pár dny ze soutěžní přehlídky Zlatá pivní pečeť 2016. Rožnovský pivovar vybojoval hned dvě zlata - za polotmavý speciál Rothschild 13° a světlý speciál Popper 16° - a navrch přidal i bronz za černý Habsburg 16°. Pro pivo Popper 16° to není první ocenění, ale vylepšení stříbrné pozice z roku 2014.

Jak vidno, Východní Morava ve svém kouzlu rozmanitosti, oplývá i takovými jedinečnými zážitky, které na jednom místě spojují skvělé chutě, hýčkající péči a čisté přírodní prostředí.

Sládci z Budvaru uvařili za 120 let 50 milionů hektolitrů piva

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTKBudvar

Sládci Budějovického Budvaru uvařili za více než 120 let existence pivovaru 50 milionů hektolitrů piva. Této hodnoty dosáhli dnes. Pivovar, který patří státu, tak potvrzuje dlouhodobý trend vzrůstajícího zájmu o pivo značek Budvar a Pardál, řekl tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec.

Za posledních deset let se roční produkce pivovaru Budvar zvýšila o 39 procent. Podle Samce se pivovar snaží i přes nárůst objemu výroby vařit své pivo stále osvědčenými řemeslnými postupy. "Budějovické pivo vyvážíme do 70 zemí světa. Reprezentujeme tak nejen náš pivovar, ale také výrazně přispíváme ke zvyšování známosti Českých Budějovic i České republiky ve světě," uvedl ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.

V prvním roce od svého založení, což byl hospodářský rok 1895/1896, byl výstav pivovaru 35.223 hektolitrů. K uvaření jednoho milionu hektolitrů potřeboval podnik pouhých 12 let - tato meta padla v roce 1907. Přes deset milionů hektolitrů se pivovar dostal v roce 1959. V roce 1996 pak dosáhl celkový objem vystaveného piva 25 milionů hektolitrů.

Vyrobených 50 milionů hektolitrů piva by při současném průtoku Vltavy proudilo Českými Budějovicemi přes 50 hodin. Takový objem piva by zalil českobudějovické náměstí o rozloze jednoho hektaru do výšky 500 metrů, což je téměř sedminásobek výšky jednoho ze symbolů města, 71,9 metru vysoké Černé věže.
900.000 hektolitrů piva putovalo do 76 států

V roce 2015 uvařil Budějovický Budvar přes 1,6 milionu hektolitrů piva, což je meziročně téměř o deset procent více. Podnik dosáhl velmi dobrých exportních výsledků. "Do 76 států putovalo téměř 900.000 hektolitrů piva, meziročně o 10,5 procenta více," uvedl Samec. Na domácím trhu se prodej zvýšil o devět procent a překročil objem 700.000 hektolitrů.

Například Plzeňský Prazdroj prodal v roce 2014 v Česku a v cizině přes deset milionů hektolitrů piva, meziročně o 4,5 procenta více. Tehdy šlo o největší růst za posledních pět let. Údaje za rok 2015 zatím plzeňský pivovar nezveřejnil.

Ustavující valná hromada Českého akciového pivovaru (ČAP), jehož je národní podnik Budějovický Budvar právním nástupcem, se sešla 15. dubna 1895 a první várku piva uvařil první sládek 7. října. Za vznikem ČAP stáli především českobudějovičtí právovárečníci vedení Augustem Zátkou. ČAP přímo navázal na historickou tradici vaření originálního Budějovického piva v Českých Budějovicích.

Sládci z Budvaru uvařili za 120 let 50 milionů hl piva

Publikováno:před rokemZdroj:Finanční novinyAutor:ČTKBudvar

Sládci Budějovického Budvaru uvařili za více než 120 let existence pivovaru 50 milionů hektolitrů piva. Této hodnoty dosáhli dnes. Pivovar, který patří státu, tak potvrzuje dlouhodobý trend vzrůstajícího zájmu o pivo značek Budvar a Pardál. ČTK to dnes řekl tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec.

Za posledních deset let se roční produkce pivovaru Budvar zvýšila o 39 procent. Podle Samce se pivovar snaží i přes nárůst objemu výroby vařit své pivo stále osvědčenými řemeslnými postupy. "Budějovické pivo vyvážíme do 70 zemí světa. Reprezentujeme tak nejen náš pivovar, ale také výrazně přispíváme ke zvyšování známosti Českých Budějovic i České republiky ve světě," uvedl ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.

V prvním roce od svého založení, což byl hospodářský rok 1895/1896, byl výstav pivovaru 35.223 hektolitrů. K uvaření jednoho milionu hektolitrů potřeboval podnik pouhých 12 let - tato meta padla v roce 1907. Přes deset milionů hektolitrů se pivovar dostal v roce 1959. V roce 1996 pak dosáhl celkový objem vystaveného piva 25 milionů hektolitrů.

Vyrobených 50 milionů hektolitrů piva by při současném průtoku Vltavy proudilo Českými Budějovicemi přes 50 hodin. Takový objem piva by zalil českobudějovické náměstí o rozloze jednoho hektaru do výšky 500 metrů, což je téměř sedminásobek výšky jednoho ze symbolů města, 71,9 metru vysoké Černé věže.

V roce 2015 uvařil Budějovický Budvar přes 1,6 milionu hektolitrů piva, což je meziročně téměř o deset procent více. Podnik dosáhl velmi dobrých exportních výsledků. "Do 76 států putovalo téměř 900.000 hektolitrů piva, meziročně o 10,5 procenta více," uvedl Samec. Na domácím trhu se prodej zvýšil o devět procent a překročil objem 700.000 hektolitrů.

Například Plzeňský Prazdroj prodal v roce 2014 v Česku a v cizině přes deset milionů hektolitrů piva, meziročně o 4,5 procenta více. Tehdy šlo o největší růst za posledních pět let. Údaje za rok 2015 zatím plzeňský pivovar nezveřejnil.

Ustavující valná hromada Českého akciového pivovaru (ČAP), jehož je národní podnik Budějovický Budvar právním nástupcem, se sešla 15. dubna 1895 a první várku piva uvařil první sládek 7. října. Za vznikem ČAP stáli především českobudějovičtí právovárečníci vedení Augustem Zátkou. ČAP přímo navázal na historickou tradici vaření originálního Budějovického piva v Českých Budějovicích.

Dolnobřežanská desítka získala Stříbrnou pivní pečeť 2016

Publikováno:před rokemZdroj:ČtiDoma.czAutor:Michal ŠtinglOlivův

Dolnobřežanská 10° Olivova pivovaru získala druhé místo v kategorii Světlé výčepní pivo z minipivovaru. Účast v prestižní soutěži nám popsal majitel pivovaru Miroslav Oliva.

Nejprestižnější česká degustační akce Zlatá pivní pečeť se letos konala již po šest a dvacáté.

Překvapení na závěr festivalu
Medailisté, tedy i Dolnobřežanská desítka, se účastnili finále o hlavní cenu a byli dekorováni při Mezinárodním pivním festivalu v Českých Budějovicích. "Festival probíhal od pondělí a v sobotu bylo předávání. Účastnil jsem se v úterý při degustování desítky a o úspěchu jsem dozvědel až v sobotu při vyhlašování. Dostali jsme diplom a džbán," řekl ČtiDoma.cz majitel pivovaru Miroslav Oliva.

Tajné ochutnávání
Degustační testy a doprovodný festival se konaly 1. - 6. února 2016. Degustace probíhá anonymně a pod dohledem profesních autorit. Hodnotí se chuť, vůně, plnost, hořkost a říz. "Museli jsme dopravit vzorky, oni je uskladní a pak jsou vypsané dny pro kategorie degustací. Vzorky mají svoje čísla a nikdo neví, jaké pivo degustuje," popsal nám průběh Miroslav Oliva.

Piva mají různé chutě
Pana Olivy jsme se zeptali, proč uspělo právě jejich pivo "Je to jako s kuchyní. Když máte jeden recept na svíčkovou a když ji budou dělat dva lidi, tak pokaždé bude jiná. Všichni vědí, jak se dělá česká desítka. Technologické postupy pro dekokci nebo česky řečeno rmutování jsou stejné. Ingredience můžete přidat při různých teplotách a v různých okamžicích. Přesný postup má každý pivovar svůj. Piva tak mají, zaplať Pánbůh, různé chutě," uzavírá Miroslav Oliva.

Heineken hlásí zisk, naopak Carlsberg je ve ztrátě. Doplatil na ruský trh

Publikováno:před rokemZdroj:EuroZprávy.czAutor:ČTK

Nizozemský pivovar Heineken hlásí za loňský rok nárůst čistého zisku bez mimořádných položek o 16 procent na 2,048 miliardy eur (55,4 miliardy Kč). Naopak dánskému pivovaru Carlsberg se nedaří. Propadl se do ztráty 1,73 miliardy dánských korun (DKK; 6,3 miliardy Kč) před zdaněním.

Zisk třetího největšího pivovaru na světě Heineken byl v souladu s očekáváním analytiků. Firma dodala, že příjmy rostly na všech jejích trzích, provozní zisk však klesl v Africe a na Blízkém východě, hlavně kvůli menšímu počtu turistů v regionu a hospodářskému poklesu v Nigérii a Kongu. Nejrychleji rostl provozní zisk na americkém kontinentu, zvláště v Mexiku a Brazílii.

Carlsberg, který je čtvrtým největším producentem piva na světě, uvedl, že jeho hospodaření zasáhly odpisy a náklady na restrukturalizaci ve výši zhruba deset miliard DKK, související zejména s podnikáním v Rusku. Výsledek ale překonal odhady analytiků, kteří v anketě agentury Reuters v průměru očekávali ztrátu 1,91 miliardy DKK.

V samotném čtvrtém čtvrtletí zůstala firma v zisku, ten se ale prudce snížil na 78 milionů DKK (282 milionů Kč) ze 168 milionů DKK před rokem. Tržby za čtvrté čtvrtletí se zvýšily o dvě procenta na 14,6 miliardy DKK.

Carlsberg v roce 2008 ovládl přední ruskou značku piva Baltika. Kvůli přísnější regulaci a celkově horší kondici ruské ekonomiky má ale na ruském trhu potíže. Pokračující pokles prodeje v Rusku a na Ukrajině způsobil, že skupina loni prodala o čtyři procenta méně piva než v roce 2014.

Heineken i Carlsberg očekávají v letošním roce růst zisku.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.25.06.2017 15:475.145/5.145