Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivovar Klášter dovařil. Už od začátku loňského prosince je tam podle místních obrazně řečeno pusto a prázdno. Společnost Pivovary Lobkowicz, které provoz patří, se k situaci opakovaně odmítá vyjádřit. Konec vaření piva nicméně potvrdila.

Ředitelé jednotlivých pivovarů ze skupiny odkazují na centrálu a mluvit o situaci nechtějí. „Je nám líto, ale nechceme se k našim pivovarům vyjadřovat. V Klášteře byla výroba dočasně zastavena,“ uvedla Martina Husková z Pivovarů Lobkowicz.

Pivovar Klášter stojí v tisícihlavé obci Klášter Hradiště nad Jizerou. Podle tamního starosty Jiřího Navrátila se už od konce minulého roku v Klášteře pivo skutečně nevaří. A radost z toho nemá.

Budova totiž není v příliš dobrém stavu. „Nechceme, aby se z toho stal nějaký brownfield,“ poznamenal Jiří Navrátil, podle kterého by bylo fajn, kdyby pivovar přešel do majetku obce nebo si ho pronajal nový nájemce. V obci se také proslýchá, že se z budovy už vyvezly některé technologie.

O konci Kláštera se mluvilo už loni v listopadu. Redakci Boleslavského deníku tehdy kontaktoval zdroj blízký pivovaru s tím, že má Klášter končit.
Skončí?

„Lobkowicz má sedm pivovarů, ty jedou tak na padesát procent, snahou je ukončit provoz v Klášteře,“ popsal zdroj. „Už tady byli fotit varny, zřejmě chtějí prodat vybavení,“ upozornil.

Konec jako jednu, ale ne jedinou z variant potvrdil na podzim Deníku i zástupce čínského majitele pivovaru Jaroslav Tvrdík.
Za místní pivo už tehdy lidé na sociálních sítích sloužili pohřební obřady a vystavovali parte. O osudu továrny začalo být jasněji.

V pivovaru Klášter pracuje čtyřicet zaměstnanců. Někteří z nich mají už jen pár let do důchodu. Úřad práce informaci o propuštění většího počtu lidí nechtěl potvrdit. Podle mluvčí Kateřiny Beránkové to není v jeho kompetenci.

Pivovar Klášter, který oslavil 450 let od svého založení, dostal název podle kláštera řádu cisterciáků, založeného ve 12. století právě v místech, kde dnes stojí pivovar. Pivovar do dnešní podoby nechali přestavět potomci dalšího majitele Albrechta z Valdštejna. Valdštejnům patřil až do roku 1945, patřil mezi sedm největších pivovarů v tehdejším Československu. Z původního kláštera se do dnešní doby dochovala brána se vstupním portálem a také asi dvacet metrů hluboké sklepy.

Pivovarskou skupinu Lobkowicz, jejíž součástí je i další středočeský pivovar Vysoký Chlumec, vlastní čínská skupina CITIC. Její nejznámější akvizicí v Česku je fotbalová Slavia nebo strojírna Žďas.

Vedle chrámu svatého Mikuláše na náměstí získal Humpolec novou dominantu v centru. Zhruba 300 metrů od zmíněného kostela, který v turistické sezoně nabízí vyhlídku z věže, vyrostla v areálu pivovaru Bernard nová rozhledna. Je obtočená kolem komína. Opozice k ní však má výhrady.

„Na vyhlídku ve výšce 33 metrů si návštěvníci vyšlápnou 191 schodů. Celková výška konstrukce je sedmatřicet metrů. Rozhledna působí dojmem, že je přichycena na komín, jde ale o samostatnou samonosnou konstrukci obestavěnou kolem něj,“ popsal mluvčí pivovaru Radek Tulis.

Jen pro srovnání, věž nedalekého chrámu svatého Mikuláše je vysoká přes 55 metrů. Návštěvníci tam chodí po 115 schodech do výšky zhruba třiceti metrů.

Nová rozhledna kolem komína stojí výše na kopci nad kostelem a náměstím. Přesněji v Jihlavské ulici. Pletivo kolem ní budou částečně pokrývat popínavé rostliny. Architektem stavby je Petr Bernard, bratr ředitele pivovaru Stanislava Bernarda. Konstrukce rozhledny je nyní už téměř hotová.

„Řešíme maximální možné zamezení průhledů do zahrad našich sousedů, abychom co nejméně omezovali jejich soukromí. Ze stejného důvodu vybíráme, jakými popínavými rostlinami necháme rozhlednu částečně porůst,“ doplnil Radek Tulis.

Rozhledna tvoří část budovaného návštěvnického centra pivovaru, jehož součástí bude kromě restaurace i kinosál či výstavní prostory. Z nové rozhledny bude podle Radka Tulise vidět třeba zřícenina nedalekého hradu Orlík (kde je také rozhledna), dálniční most na Vystrkově, hrad Lipnice či vrch Melechov.

„Z architektonického hlediska to město znehodnocuje“
Z nové dominanty města v podobě rozhledny ale není nadšený architekt a opoziční zastupitel Petr Machek (HumpolecGo!).

„Na první pohled mi tam rozhledna nesedí. Z architektonického hlediska město spíše znehodnocuje. Humpolec má stabilizovanou strukturu a dominanty. Rozhledna je nová dominanta, která přebíjí význam těch ostatních. To, myslím, není dobře,“ uvedl architekt.

Pivovarský komín tam podle něj sice stál již dříve, ale nyní je díky kovové konstrukci mohutnější a ještě o něco vyšší. S opozičními kolegy upozorňuje i na další možné dopady nového návštěvnického centra.

„Není tam řešena doprava v klidu. Ještě se nám nepodařilo zjistit, kolik parkovacích míst bude nové návštěvnické centrum potřebovat. Už teď je v centru problém s parkováním, a pokud by návštěvníci nechávali auta v okolních ulicích, bylo by to už neúnosné,“ míní opoziční zastupitel.

Celý pivovar Bernard už podle něj svým rozvojem přebíjí historické centrum. „Válcuje ho svou hmotou. Už to není ten hezký pivovar, ale spíše neúměrně se rozšiřující výrobní areál v historickém centru města,“ přirovnal.

Vedení města by podle Petra Machka mělo více bránit hodnoty a historii města, a ne jít podnikatelským záměrům tak na ruku. „Tyto záměry musí mít v centru města někde své hranice,“ dodal architekt.

Cílem není navyšovat výrobu, ale vařit dobré pivo
Podle Stanislava Bernarda ale pivovar připravuje dostatek parkovacích míst pro návštěvní centrum i pro střed města. „Na zastupitelstvu jsem deklaroval, že pivovar parkovací místa pro návštěvní centrum vytvoří, a svůj slib také dodržíme,“ sdělil Bernard.

„Naším cílem není donekonečna zvyšovat objem výroby v centru města, nýbrž vařit nejkvalitnější možné pivo, což každoročně dokládá záplava ocenění z celého světa. Naší dlouholetou opravdovou snahou je dělat čest městu Humpolec a mít skutečně přátelské vztahy se všemi obyvateli dobré vůle,“ doplnil Stanislav Bernard, který je i zastupitelem na tamní radnici za koaliční ODS.

Zvolen byl na stejné kandidátce jako starosta města Karel Kratochvíl. Ten není k rozhledně tak příkrý jako architekt Machek. „Já osobně s tím nemám problém. Nevidím v rozhledně něco, co by škodilo městu,“ uvedl starosta.

Podle něj až plný provoz rozhledny v turistické sezoně ukáže, jak do města zapadne. „Teď je to zatím dominanta, která vzniká,“ doplnil Karel Kratochvíl.

Podobně smířlivě mluví i lidovecký místostarosta Vlastimil Brukner. Ten je navíc předsedou humpolecké komise pro architekturu a urbanismus. „Kombinace kovu a cihly není v současnosti v architektuře novinkou. Zdali se hodí, nebo nehodí do centra města nejlépe ukáže čas a zájem veřejnosti o její návštěvu,“ uvedl Brukner.

Na nové rozhledně bude moci být 25 lidí najednou
Rozvoj pivovaru s rozhlednou projednávala městská komise pro architekturu dvakrát v roce 2018 a jednou v roce 2019.

„K jednání v roce 2018 nemohu sdělit více informací, nebyl jsem v té době členem komise. Ze zápisu ale vyplývá, že se její členové zabývali celkovým rozvojem pivovaru v souvislosti s centrem města. V roce 2019 se na komisi opět projednával celkový rozvoj pivovaru se zaměřením hlavně na potřebu řešení parkování po dokončení návštěvnického centra. Na tomto setkání nebyla problematika rozhledny řešena. Já jsem předsedou komise od prosince 2018,“ dodal místostarosta. Mimochodem, jeho kolegou radním v Humpolci je i zaměstnanec pivovaru Zdeněk Mikulášek (ANO).

Na novou rozhlednu začnou chodit návštěvníci přes turniket. Bude tam moci být maximálně 25 lidí najednou. „Vstupné bude možné zaplatit v hotovosti i bezkontaktně,“ doplnil mluvčí Tulis s tím, že „komín“ bude mít svoji otevírací dobu.

Kdy bude celé centrum i s novou vyhlídkou otevřeno, je zatím otazníkem. Záleží na vývoji pandemie koronaviru.

Výstav Pivovaru Svijany, který je největším v Libereckém kraji, klesl loni kvůli koronavirové pandemii o osm procent na zhruba 651 tisíc hektolitrů. Důvodem propadu je uzavření hospod a restaurací, sudového piva se loni prodalo o 30 procent méně.

Kvůli koronavirovým opatřením se neuskutečnila také řada akcí, i sám pivovar musel v létě zrušit tradiční Slavnosti svijanského piva, na které v průměru chodilo kolem 10.000 lidí.

Propad výroby zaznamenal Pivovar Svijany teprve podruhé od obnovení výroby v roce 1998. Poprvé se výroba piva snížila zhruba o šest procent v roce 2014. Důvodem byl tehdy pokles spotřeby sudového piva v restauracích, který pivovar nemohl vykrýt zvýšením dodávek piva lahvového kvůli výstavbě nové plnicí linky na lahve.

Také loni byl hlavní příčinou propadu výroby pokles odbytu sudového piva v restauracích. "Zhruba třetinu roku byly hospody a restaurace v důsledku nouzového stavu uzavřeny úplně nebo mohly využívat jen výdejová okna. A toto číslo by bylo ještě daleko horší, nebýt velice úspěšné letní sezony v době mezi jarní a podzimní vlnou epidemie, během níž lidé naštěstí konzumaci doháněli," řekl Havlík.

Výroba baleného piva zůstala podle ředitele svijanského pivovaru zhruba na úrovni roku 2019. "Dál ovšem rostla obliba praktičtějšího baleného piva v plechovkách, jehož produkce se meziročně zvýšila o osm procent. Opět se potvrdilo, že rozhodnutí o výstavbě plnicí linky na plechovky v roce 2017 mělo pro strategický rozvoj pivovaru zásadní význam. Očekáváme, že investice kolem 100 milionů korun se vrátí již během příštích dvou let," doplnil. Větší zájem byl podle Havlíka také o pětilitrové "party soudky", kterých se prodalo o 40 procent víc.

Víc se prodávaly malé sudy, které lidé kupovali domů, přednost jim ale víc než v minulosti dávali i hospodští. "Prodej patnáctilitrových sudů keg loni vzrostl o 45 procent na úkor větších třicetilitrových a padesátilitrových sudů. Těch se loni prodalo o pětinu, respektive více než třetinu méně," řekl Havlík. Hlavně v jarní vlně, kdy hospodské zaskočilo uzavření provozoven, jim pivovar navíc pomohl, když svážel sudy s prošlým pivem i ty roztočené, a měnil jim je za nové.

Pivovar Svijany je dlouhodobě ziskový, v roce 2019 skončilo hospodaření ziskem 148 milionů korun, tržby dosáhly 876 milionů korun. Loňský propad výroby, ale i zvýšené náklady za zajištění bezpečného prostředí při výrobě a distribuci piva nebo pomoc restauracím, zhorší podle Havlíka hospodářský výsledek pivovaru. "Řada oborů je však postižena víc. Pomohla nám naše rozumná finanční politika spojená s tvorbou rezerv," řekl. Přesto pivovar revidoval investice a odložil například plánované rozšíření varny.

"K propouštění jsme naštěstí přikročit nemuseli. Kvalitní a kvalifikované pracovní síly považujeme za jedno z našich hlavních aktiv," řekl Havlík. Pivovar, který zaměstnává 182 lidí, během roku využil podporu z programu podpory zaměstnanosti Antivirus. "Pro Hotel & Zámek Svijany jsme také čerpali prostředky z programu na podporu ubytovacích zařízení COVID - Ubytování," dodal ředitel svijanského pivovaru.

Brněnský pivovar Starobrno pandemie nezastaví. A tak se i letos můžeme těšit na proslulé Zelené pivo. V českých restauracích se na Zelený čtvrtek, který letos připadá na 1. dubna, plánuje narážet sudy o celkovém objemu 2 810 hektolitrů. Českým pivařům nezbývá než doufat, že si svůj tradiční, velikonoční speciál budou moci vychutnat už pohodlně v hospodách a restauracích.

Šestnáctiletá tradice
Starobrno svůj nejznámější speciál vaří letos již šestnáctým rokem. Jeho obliby mezi spotřebiteli si ovšem všimly i další pivovary a nezahálely – vařily ho například také v Litovli, Jihlavě nebo ve Třebíči.

Výrobní ředitel Heinekenu, pod který pivovar Starobrno spadá, Milan Schramm se na Zelené pivo těší a zároveň doufá, že situace nebude stejná jako loni. „Hospody byly na Velikonoce zavřené, proto jsme pivo nabídli k jejich znovuotevření koncem května. Opravdu pevně doufám, že letos podobná situace nenastane a pivem si na svátky jara připijeme tradičně na Zelený čtvrtek,“ vysvětluje Schramm.

Výroba Zeleného piva
Když se Starobrno před šestnácti lety rozhodlo vařit Zelené pivo, zřejmě by ho ani nenapadlo, jakou tradicí se to v České republice stane. Díky této oblibě nebylo potřeba zasahovat do receptury, takže se vyrábí stále stejně.

Základními surovinami jsou:
kvalitní voda,
speciální světlý ječný slad, který se vyrábí výhradně na Zelené pivo,
jakostní žatecký chmel.

S chmelem se do mladinové pánve dává bylinný výluh, který pivu dodává zelenou barvu. Receptura výluhu je tajná. Víme pouze to, že sestává z několika druhů bylin, z nichž jednou je kopřiva dvoudomá. „Musí se hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, abychom dosáhli patřičné kvality a koncentrace. Potřebujeme řádově litry výluhu,“ popisuje postup sládek a manažer kvality Jiří Brňovják.

Spodně kvašené pivo kvasí po dobu osmi dnů, následně dokvašuje při teplotě 1 °C. Na závěr se do něj přidává likér.

Na viděnou snad 1. dubna
I když zatím není jasné, jestli budou na Velikonoce hospody a restaurace otevřené, v brněnském pivovaru to předem rozhodně nevzdávají. „Opravdu všichni pevně doufáme, že se do té doby epidemiologická situace uklidní a naši pivaři si budou moci Zelené pivo vychutnat tak, jak byli zvyklí dříve. Myslíme si, že jeho obliba pomůže hospodám a provozovnám po jejich znovuotevření, protože lidé na Zelené pivo chodí rádi v celé České republice," popisuje pro Kupi.cz Dita Vašíčková.

A dodává, že sice v tuto chvíli netuší, jak se bude celá situace kolem koronaviru vyvíjet, nicméně ať to bude jakkoli, jsou připraveni pružně reagovat a případně hledat alternativní cesty, jakými Zelené pivo k zákazníkům dostat.

Žatecký pivovar zaznamenal loni meziroční pokles prodeje o 15 procent. Přibližně stejný pokles byl i v tržbách. Po dvacetiletém každoročním růstu je to poprvé, kdy prodej piva meziročně klesl. Uvedl to obchodní ředitel společnosti Radek Vincík.

Za nižším prodejem piva jsou protiepidemická opatření v podobě uzavření hospod a restaurací. „Jedná se pokles výhradně zapříčiněný uzavřením on-trade segmentu trhu po dobu zhruba čtyř a půl měsíce a také změnou životního stylu spotřebitelů v měsících těsně po znovuotevření trhu,“ uvedl Vincík.
Láhvového piva se sice prodalo meziročně více, ale z hlediska marže byl tento nárůst podle Vincíka nevýznamný. „Na prodej piva v dárkových baleních (soudky, dárkové láhve, atd.) neměla tato opatření významnější vliv,“ doplnil ředitel.
Export byl i přes nepříznivý vývoj v destinacích významných pro pivovar, jako je Itálie či Velká Británie, v roce 2020 vyšší o zhruba čtyři procenta. „Nicméně očekávání bylo u některých projektů mnohem větší,“ poznamenal Vincík.
Práce v pivovaru se nezměnila. „Na proces výroby piva nemá tato situace vliv, pouze se vaří méně várek. Zaměstnanci pivovaru striktně dodržují hygienická opatření a část zaměstnanců, kteří nejsou nutní při vaření piva a jeho následném ošetřování, jsou vesměs doma v režimu home office,“ uvedl Vincík.*

Objekt někdejšího pivovaru ve Staňkově snad bude zase sloužit svému původnímu účelu. Areál koupil nový majitel, který by rád dlouholetou tradici v prostorách obnovil. Plánuje zde vybudovat minipivovar.

Kolemjdoucí už si prvních změn mohli všimnout. V prostorách od loňského roku sídlí spediční firma, která zázemí využívá především jako sklady. „Nejdříve jsme se pustili do opravy stodoly, protože střecha byla v havarijním stavu. Tu máme hotovou, teď vyklízíme vnitřky. Odvezli jsme haldy suti. Dáváme to postupně dohromady. A čekáme na okna,“ vyjmenoval nový vlastník Milan Lamina.

Kromě postupné rekonstrukce rozlehlého objektu plánuje zařídit v prostorách minipivovar. „Měl by být v hlavní budově a také někdejší varně. Ještě je brzy mluvit o tom, co všechno bude nápad obnášet,“ doplnil Lamina.

Obnovu tradice vítá například starosta Staňkova Alexandr Horák. „Zaplať pánbůh, že areál už dál nebude chátrat. Z opravy totiž v minulosti několikrát sešlo. Vypadá to, že teď je vše na dobré cestě,“ konstatoval starosta.

Historie objektu sahá až do roku 1872. První majitelé však neměli dostatek zkušeností, a tak podnik brzy zkrachoval. Ve veřejné dražbě ho koupil Karl Trauttmansdorff. Od té doby začal staňkovský pivovar prospívat.

Areál byl průběžně modernizován. V roce 1911 vyrobil 45 400 hektolitrů zlatavého moku. Po komunistickém převratu v únoru 1948 však spadl pod Západočeské pivovary, které se usídlily právě ve Staňkově.

V 50. a 60. letech minulého století v závodě pracovalo přes 60 lidí. Podnik, který vyprodukoval více než 60 hektolitrů tmavé nebo světlé desítky ročně, navíc zásoboval sladem Cheb, Chodovou Planou či Karlovy Vary.

Další změny však na sebe nenechaly dlouho čekat. V roce 1977 byl pivovar připojen k Domažlicím, což prakticky znamenalo jeho zánik. V roce 1980 objekt přešel do vlastnictví národního podniku Zelenina, který ho využíval jako sklad. Zázemí varny, stáčírny i skladu bylo bohužel téměř kompletně zničeno.

Po sametové revoluci připadl pivovar městu, které se snažilo najít investora na obnovu výroby. Nakonec areál koupila německá firma Kurta Zollnera, jež v prostorách zpracovávala houby a lesní plody. Stejnému oboru se věnovala i následující společnost, konkrétně Magu Bohemia. Kromě potravinářství využívala část zázemí také pro antik.

Nový plzeňský minipivovar Proud se jako první český pivovar zapojí do celosvětové akce Pink Boots Collaboration Brew Day. V Proudu se tak na Mezinárodní den žen 8. března bude v růžových botách vařit exkluzivní várka piva podle receptury zdejší sládkové Lenky Strakové na podporu a oslavu žen v pivovarnictví.

Hazy IPA ze speciální směsi chmelů od Yakima Chief Hops v jednorázové limitované várce, včetně nealkoholické verze, bude následně v prodeji v e-shopu pivovaru Proud a ve vybraných pivotékách.

Pink Boots Collaboration Brew Day je iniciativou mezinárodní neziskové organizace Pink Boots Society, která byla založena v roce 2017 v USA s cílem podpořit profesionálky v oboru pivovarnictví v profesním růstu a vzdělávání. Symbolicky na Mezinárodní den žen 8. března v pivovarech po celém světě, které se myšlenku Pink Boots rozhodly podpořit, obují ženy i muži růžové boty a uvaří vybraný styl piva ze směsi chmele nazvané Pink Boots Hop Blend.

Složení chmelové směsi se každým rokem mění, ale vždy pochází od partnera iniciativy, renomované americké společnosti Yakima Chief Hops, proslulé chmelovými produkty špičkové kvality. Část výtěžku z prodeje chmele putuje skrze organizaci Pink Boots Society na vzdělávací programy určené ženám v pivovarnictví.

Pivovar Proud zapojením do akce Pink Boots Society naplňuje jednu z vizí, s kterými v roce 2020 vznikl – participovat na zajímavých pivovarských projektech, přinášejících inspiraci a nové impulsy. „Podobné projekty nás baví, protože spojují lidi, kteří pivo prostě milují. Tento projekt je ale speciální i důrazem na fakt, že pivo a pivovarnictví nejsou zdaleka doménou pouze mužů. Mnoho žen přichází pivu na chuť právě díky širší dostupnosti zajímavých pivních stylů. Navíc ženy čím dál častěji pracují v pivovarnictví v různých oblastech, samozřejmě včetně samotné výroby. Pro mě jako sládkovou je z profesní stránky lákavá i možnost vařit pivo z exkluzivní limitované směsi chmelů, moc se těšíme na výsledek,“ konstatuje vrchní sládková pivovaru Proud Lenka Straková.

Teploty se drží kolem bodu mrazu. A pomyslné rampouchy rostou i na hospodských výčepech. Polovinu minulého roku byly restaurace buď zavřené, nebo fungovaly ve výrazně omezeném režimu. A na brzké otevření to nevypadá ani nyní.

Loni se kvůli tomu uvařilo až o desetinu piva méně než v předchozích letech, u minipivovarů klesl roční výstav dokonce o třetinu. Jednotlivé pivovary tak přišly o jednotky až stovky milionů korun. Vládní podporu ale většina z nich nezískala.

„V obtížné situaci jsou všichni, kteří jsou závislí na prodeji čepovaného piva, u středních pivovarů a minipivovarů často tvoří i přes 80 procent prodejů,“ popisuje výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

Na pomoc z vládního programu Agri Covid přitom dosáhlo jen čtyři procenta výrobců. A problematické jsou i další programy.

„Kurzarbeit Antivirus je spíše pomoc pro zaměstnance než pro majitele. Covid Nájemné I a II uhradil asi 30 procent nákladů na nájem a navíc není pro všechny minipivovary dostupný,“ líčí prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

„Covid Gastro – Uzavřené provozovny dosud nikdo nedostal, i když byl slíben už loni v říjnu. A Covid Nájemné III teprve začal přijímat žádosti,“ dodává.

Lepším řešením by podle něj byla kompenzace tržeb na základě EET, které ale místo toho stát na čas zrušil. Současnou vládní pomoc tak Šuráň hodnotí jako roztříštěnou, složitou a neúčinnou.

Svůj provoz přitom zavřela nebo přerušila desetina minipivovarů a není jisté, kolik z nich výrobu znovu obnoví. V lednu navíc spadl malým pivovarům výstav o 50 procent, což existenčně ohrožuje kolem třetiny z nich.

Byť pandemie pivovarnictví tvrdě zasáhla, měla v jistém smyslu i pozitivní přínos. Stejně jako v řadě dalších oborů totiž nakopla inovace.

Pivovary v krizi začaly přemýšlet, jak zefektivnit výrobu, jak vylepšit marketing a kde hledat nové prodejní kanály. Na vlnu inovací se vrhl mimo jiné i Pivovar Kunratice, který vyrábí pivo pod značkou Muflon.

„Posílili jsme kapacitu pro výrobu speciálních druhů piv. Inovovali jsme software a přešli jsme na automatizovaný objednávkový systém. Vytvořili jsme vlastní e-shop a registrovali se na platformě Zachraň pivo. Těsně před krizí jsme koupili výkonný stáčecí stroj a letos nás čeká investice do nové stáčecí linky,“ vyjmenovává emeritní sládek Pivovaru Kunratice Jindřich Chejn.

„Nechtěli jsme jen zavřít provozovnu a čekat, zda nám ti, kteří rozdělují pomoc, hodí pod stůl nějaké drobky. Museli jsme si vyhrnout rukávy a pustit se do toho s větší vervou,“ pokračuje.

„Dostali jsme vládní podporu ve výši 27 tisíc korun. To je ale výrazně méně než naše ztráty. A navíc jen na spotřební dani státu odvedeme 200 tisíc korun za kvartál. Rozhodně tak nejsme nějaké pijavice, které by sály ze systému.“

Zatímco před krizí posílal pivovar 80 procent produkce v sudech do restaurací a z toho většinu tvořil český ležák, teď prodává veškeré pivo v lahvích a polovinu produkce představují speciální druhy piv. I díky těmto změnám se firma udržela na 90 procentech výstavu z předchozích let.

Dražší speciály balené do lahví jí dokonce loni přinesly vyšší tržby než v roce 2019 – bohužel ale také vyšší náklady, které vzrostly nepoměrně k růstu tržeb. I tak je firma s výsledky v době krize spokojená. A věří, že k nim přispělo i vítězství v několika kategoriích pivovarnické soutěže Zlatá pivní pečeť.

Rok 2020 byl relativně úspěšný také pro Budějovický Budvar. Národní pivovar měl nejvyšší výstav v historii, meziročně se zvýšil o 51 tisíc hektolitrů na 1,7 milionu hektolitrů.

„Na exportních trzích jsme prodali o téměř 3,5 procenta více objemu piva než v roce 2019. Dobrou zprávou je také více než dvouprocentní nárůst objemu prodaného piva na domácím trhu,“ popisuje ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák.

K dobrým prodejním výsledkům podle něj přispělo uvedení hořkého ležáku Budvar 33 na domácím trhu a změna designu celého obalového portfolia. „Pomohlo nám také spuštění nové lahvové stáčecí linky na konci roku 2019, díky které jsme dokázali rychle zareagovat na masivní přesun objemu piva ze sudů do lahví,“ líčí Dvořák.

Pozitivní zprávou loňského roku je také fakt, že pivovarů v Česku více přibylo, než ubylo. Jedním z nově vzniklých projektů je například chrudimský Pivovar Loutkář.

Tomáš Soukeník ho otevřel na konci srpna 2020 spolu s pivovarskou restaurací U Loutkáře. A byť by se mohlo zdát, že si na rozjetí nového pivovaru vybral tu nejhorší možnou dobu, start zatím podnikatel hodnotí jako velmi dobrý.

„V restauraci jsme otevřeli výdejní okénko, o které je velký zájem. A průměrně se držíme na plánovaném ročním výstavu 500 hektolitrů, což je v současné situaci vynikající,“ uvádí Soukeník. Firma přitom nečerpá žádné státní dotace spojené s covidem a letos plánuje dál rozšiřovat kapacity pivovaru a zvýšit výstav na 600 hektolitrů.

Jak se bude pivovarnický trh vyvíjet v roce 2021, záleží na zlepšování epidemické situace a rychlosti uvolňování restrikcí. „Nejtěžší bude restart gastronomie, kde nelze očekávat, že se hosté hned naplno vrátí do hospod a restaurací,“ říká Martina Ferencová z Českého svazu pivovarů a sladoven.

„Stejně jako v předchozích vlnách se to bude lišit podle lokality. Zatímco v některých místech se hosté vrátili v řádu dnů až týdnů, v centrech měst a v turistických lokalitách to může trvat i měsíce,“ konstatuje.

Svaz se snaží ulehčit otevření hospod projektem Bezpečná restaurace, který má za cíl ukázat, že návštěva gastronomických zařízení může být bezpečná, pokud bude provozovna dodržovat určitá pravidla.

S napjatým očekáváním vyhlížejí dění příštích měsíců i samotné pivovary. „Chceme věřit tomu, že vláda otevře 1. dubna hospody. A snad to nebude apríl. Jinak je ale plán prodejů pro letošní rok věštění z křišťálového půllitru,“ hodnotí Jindřich Chejn z Pivovaru Kunratice.

Beer Factory měl rekordní rok předloni, kdy vyrobil a prodal zhruba 1500 hektolitrů piva, z toho 60 procent ležáku. Loni to bylo asi 900 hektolitrů.
Druhý největší pivovar v Plzni, Beer Factory, se po čtyřech letech výroby v centru města přesunul do 35 km vzdálených Letin. Během 14 dnů tam začne vařit všechny své druhy piv v menších varnách. V Letinách je partnerský minipivovar, jehož kapacita nebyla využitá. Technologii vyvinuli právě majitelé Beer Factory, resp. jejich druhá firma Joe's Garage Brewery, která za 13 let fungování postavila v ČR i cizině přes 70 minipivovarů. Důvodem přesunu je jednoznačně nutnost snížit náklady, řekl ČTK vrchní sládek Beer Factory Petr Krýsl.

"V dnešní nelehké době jsme byli nuceni opustit naše dosavadní místo pivovaru a restaurace v centru Plzně. Značka Beer Factory ale funguje dál, nepřestáváme vyrábět," řekl. Podle Krýsla jsou spřátelené Letiny dočasným azylem.

"Na vesnici v Letinech začne firma během 14 dnů vařit pod vedením mého syna (Petra, spolumajitele Joe's Garage Brewery)," řekl Josef Krýsl, majitel Beer Factory, který v této těžké době podle svých slov raději odešel do důchodu. Podle něj byly provozní náklady na provoz minipivovaru a větší restaurace v centru Plzně příliš vysoké. Pivovar Letiny loni snížil svoji výrobu a nabídl Beer Factory své kapacity, řekl Krýsl starší.

"Pivo pod značkou Beer Factory se bude dále prodávat po celé České republice. Po otevření hranic obnovíme export do Švédska, Francie a na Slovensko," uvedl Krýsl mladší. Podle něj firma z Letin uspokojí veškeré objednávky, i když 95 procent piva prodává teď kvůli pandemii v PET nebo skleněných lahvích do různých velkoobchodů a pivoték, zbytek je v sudech. V ČR Beer Factory dodává nejvíce do Prahy, Brna, Hradce Králové, Třebíče a Olomouce. Cena nejprodávanějšího dvanáctistupňového ležáku v PET lahvi je 70 Kč za litr.

Beer Factory měl rekordní rok předloni, kdy vyrobil a prodal zhruba 1500 hektolitrů piva, z toho 60 procent ležáku. Loni to bylo asi 900 hektolitrů. První rok firma vyrobila zhruba 800 hl a produkce trvale rostla do roku 2019. Restaurace Beer Factory loni v září přerušila provoz a propustila všechny zaměstnance. Poté už firma jen vařila pivo.

Pivo Beer Factory bude k dostání v Letinech, v Červeném Hrádku ve firmě Joe's Garage Brewery a brzy na kontaktním místě v centru Plzně.

I letos se v pivovaru Starobrno v druhém únorovém týdnu vaří Zelené pivo, kterým lidé v celé České republice slaví začátek Velikonoc. Majitelé a provozovatelé restaurací sudy narážejí ve stejný den – na Zelený čtvrtek, ten letošní připadá na 1. dubna. Milovníci piva s nezvyklou zelenou barvou budou mít k dispozici 2 810 hektolitrů. Dalších 290 hektolitrů poputuje k našim slovenským sousedům.

Starobrněnští sládci pivo vaří už pošestnácté, nevynechali ani jediný rok. „Je to pro nás prostě svátek, těšíme se. Když jsme Zelené pivo připravovali vloni, nikoho nenapadlo, jak nás potrápí epidemie a její přísná opatření. Hospody byly na Velikonoce zavřené, proto jsme pivo nabídli k jejich znovuotevření koncem května. Opravdu pevně doufám, že letos podobná situace nenastane a pivem si na svátky jara připijeme tradičně na Zelený čtvrtek,“ konstatoval výrobní ředitel HEINEKENU Milan Schramm.

Zelené pivo se od začátku své existence vaří podle stále stejné původní receptury z kvalitní vody, speciálního světlého ječného sladu a jakostního žateckého chmele, a to tradičním způsobem na dva rmuty. Zmíněný slad se vyrábí výhradně pro Zelené pivo a jeho parametry se trochu liší od sladů běžně používaných u ostatních starobrněnských piv. Spolu s chmelem se do mladinové pánve přidává bylinný výluh. Svou sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů, poté při teplotě kolem jednoho stupně Celsia dokvašuje, chuťově se zakulacuje a získává typický buket a říz. Nakonec se do piva přidává likér. Zelená barva piva je tudíž výsledkem kombinace několika faktorů – technologie, surovin, výluhu i likéru.

Nedílnou součástí Zeleného piva je bylinný výluh. Připravuje se přímo v pivovaru a jeho složení je tajné. Vaří se z několika druhů bylin, jednou z nich je kopřiva dvoudomá. „Přesné dávkování koncentrovaného a silného výluhu je výrobním tajemstvím. Musí se hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, abychom dosáhli patřičné kvality a koncentrace. Potřebujeme řádově litry výluhu,“ uvedl sládek a manažer kvality Jiří Brňovják.

Zelené pivo budou nabízet gastronomické provozovny na Moravě i v Čechách. Jejich aktualizovaný seznam zájemci před Velikonocemi najdou na webových stránkách www.zelenepivo.cz.