Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Hrátky s pivem. S vhodnou hudbou a etiketou chutná více, zjistila věda

Publikováno:před rokemZdroj:Xman.czAutor:Radomír Dohnal

Nezáleží jen na způsobu kvašení, ingrediencích a kvalitním chmelu či vodě. Chuť se dotváří i etiketou, tvarem lahve a sklenice, ale také hudební kulisou. Výzkum, jehož závěry přinesl magazín Frontiers in Psychology, potvrdil, že se smysly se dá manipulovat.

Chuť piva, které pro pokus připravil belgický výrobce Brusels Beer Project, přitom lákala už svým popisem. Nápoj nesl hrdou vizitku svrchně kvašeného piva středního těla, s lehkou infuzí bergamotové silice. Ta zastupovala v chuti citrusové tóny, které kontrastovaly s čokoládovou chutí sladu.

Jen u chuti samotné však experiment, při němž se sešli vědci z Belgie, Nizozemska a Velké Británie, zůstat nechtěl. Výzkumníky totiž zajímalo, zda se do jejího vnímání podepisují i jiné faktory. Měli se přitom oč opřít, jejich pokusu totiž předcházely studie, které napověděly, že vnímání chuťových buněk je možné ovlivnit i prostřednictvím jiných smyslů.

Pijeme i očima
Vedoucí výzkumu Felipe Reinoso Cavalho tak například věděl, že od obalů zakulaceného a buclatého tvaru si slibujeme sladkou chuť. Jen si vzpomeňte, jak vypadají skleničky s medem, džemem nebo marmeládou. A pokud se výrobce neuchýlí ke kulatému tvaru u nádoby, vtiskne kruhový, nebo eliptický profil alespoň etiketě. Naproti tomu u nápojů, v nichž by měl konzument podlehnout kyselé chuti, zase vedou úhlové vzory a výraznější hrany. Naše podvědomí v takových intencích pracuje. V případě jídla může i volba správného talíře učinit servírovaný pokrm zdánlivě sladší, než je ve skutečnosti.

Nejde však jen o to, co vidíme. Nizozemská studie přišla loni se zajímavou studií o tom, jak může hlukové pozadí negativně, či pozitivně ovlivnit chuťový vjem z čokolády. O dva roky dříve byla publikována práce zaměřená na ochotu zákazníků platit za servírované víno vyšší částky, pokud nabídku doprovází vhodná hudba.

Cavalhův tým se v experimentu pokusil o syntézu všech vjemů: chuti a barvy produktu, tvaru lahve a doprovodné hudby. Kromě belgického pivovaru na pokusu spolupracovala britská kapela The Editors.

Zatímco pivovarníci měli vytvořit limitovanou pivní edici nevšední chuti a potrápit se nad designově přitažlivým obalem, muzikanti měli „trefit“ optimální hudební doprovod. Sáhli po tři minuty a pětadvacet sekund dlouhé skladbě žánrově spadající mezi indie-rock. Obsahovala mimo jiné ženský hlas, rytmické tleskání lidských rukou, kytarová sóla, klavíry v pozadí, basovou linku a elektronické perkuse.

Pokusu se účastnilo 231 dobrovolníků, 163 mužů a 68 žen, jejichž průměrný věk byl necelých 36 let. Byli rozděleni do tří skupin, přičemž nejméně zábavy si užívala ta první, kontrolní. Té bylo nabídnuto jen pivo ve sklenici. Druhá skupina už měla zážitek pestřejší. Kromě sklenice totiž před sebou měli i lahev s potiskem, aby se ukázalo, jak silný vliv může mít na chuťový vjem etiketa a tvar produktu. Třetí parta si kromě sklenice užívala i hudebního doprovodu v pozadí.

Všichni respondenti měli nejprve odhadnout, jak asi bude předložený produkt chutnat, a popsat, co od něj očekávají. Po konzumaci měli zhodnotit, nakolik byla jejich představa o chuťovém prožitku naplněna. Výsledky jsou přitom cenným příspěvkem pro „sensploration“, tedy průzkum smysly a záměrnou smyslovou manipulaci. Jednoznačně ukázaly, že čím více stimulů bylo ve hře, tím více narůstala i chvála předloženého piva.

Vykřesávání surových dat ze získaných dotazníků bylo samozřejmě namáhavou prací. Výzkumníci museli odstínit celou řadu zkreslujících faktorů. Jsou si však jistí, že se dobrali jasného zjištění. „Můžeme říci, že jsme byli svědky toho, jak se konzumenti cítili mnohem spokojenější, když si vychutnávali nápoj spolu se zvuky, které bezprostředně odrážely jeho identitu,“ říká Cavalho. „Bylo to, jako by se prožitek z hudby transformoval do navýšení chuti piva.“

Felipe Reinoso Cavalho považuje svůj úspěšný pivní průzkum za začátek nové éry. A již dnes plánuje další studie. Chce pokračovat v průzkumu senzorické manipulace a zjišťovat, jak různě modulované zvuky ovlivňují hořkost, kyselost, sladkost a slanost nápojů a pokrmů.

Nebavilo je pít pořád stejná piva, a tak si v Ostravici postavili vlastní pivovar

Publikováno:před rokemZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaBeskydský

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Život v krajině beskydských kopců nabízí sám o sobě spoustu krás, které jezdí obdivovat lidé z nejrůznějších končin celé republiky. Jedním z turistických cílů je už třetím rokem taky pivovárek v obci Ostravice, která je jinak proslulá jako ráj chatařů. Postupně se však stává významným bodem na pivní mapě našeho kraje.

Co vlastně stálo za vznikem Beskydského pivovárku? „Vzniklo to úplně snadno. S kolegou jsme dlouho pracovali pro jeden nadnárodní pivovar a po mnoha letech už nás nebavilo pít pořád těch pár piv, která se tam vyráběla. V době před třemi čtyřmi lety nebyla jiná cesta, jak zkusit jiné pivo, než si postavit svůj pivovar,“ říká Dušan Holý, jeden z jednatelů ostravického minipivovaru.

Nápad postavit pivovar v obci s pouhými 2 400 stálými obyvateli se nezrodil jen tak. Roli hrál jednak jejich osobní vztah k podhorskému regionu, ale taky blízkost vynikajícího zdroje vody z přehrady Šance a fakt, že díky turistům se Ostravice „zvětšuje“ o tisíce potenciálních zákazníků.

Po prvotních myšlenkách během roku 2012 následovala rekonstrukce objektu v jednom z hospodářských areálů obce, instalace tuzemské pivovarské technologie a realizace ochutnávkové hospůdky, v níž si můžete kromě piva dát i domácí sýrové speciality. Pátého března 2013 pak byla na světě první várka beskydského piva.

„Od počátku jsme náš záměr koncipovali jako produkční pivovar s tím, že v naší hospodě prodáme jenom malý díl toho, co vyrobíme. Chtěli jsme prodávat především do jiných hospod,“ uvádí zástupce pivovaru a my se už pojďme blíže seznámit s jeho pivy, fungováním i podnikatelskou filozofií.

Sázejí na trénink chuťových pohárků
S jasnou vizí produkčního pivovaru souvisela také představa o nabídce piv, která měla být opravdu pestrá. „Nechtěli jsme se specializovat jen na ležáky. Chtěli jsme vařit piva typu Ale, IPA, občas i pivo, které je původem z Británie, Belgie či Německa. To proto, aby u nás zákazníci mohli trénovat svoje chuťové pohárky,“ vysvětluje Holý.

To však neznamená, že byste v Beskydském pivovárku nenarazili na českou klasiku, kterou zastupuje Beskydský ležák. Vedle něj je to stabilně taky polotmavý vídeňský ležák zvaný Beskydian Bandit a Beskydské hořké, což je svrchně kvašený speciálu typu IPA (Indian Pale Ale).

Vše jsou to poctivé přírodní nápoje vyrobené z čistého sladu, chmele, vody a kvasnic. Kromě toho je každý týden v nabídce další speciál.

„Když vaříte pivo, které je z novozélandského chmele, ono prostě chutná jinak. Není to o tom, že by ten chmel byl lepší než český, ale on je jiný. Více voní a má jiné vlastnosti,“ doplňuje náš průvodce. Samostatnou kapitolou jsou pak ochucená piva, která původně vařit nechtěli, ale nakonec převážila touha vyjít borůvkovým, višňovým či medovým mokem vstříc ženám.

Praxe však přinesla docela překvapivá zjištění. „Nakonec to dopadlo úplně jinak. Zjistíte, že přijde parta havířů a v pohodě pijí celý večer borůvku. I když jsem dvacet let dělal v pivovarnictví a myslím si, že o tom něco vím, tohle jsem vůbec neuměl odhadnout, to nejde,“ přidává úsměvný pohled na dění v pivovárku jeden z jeho provozovatelů.

Odbyt stojí na dvou nohách jménem chataři a velká města
I tato zkušenost pana Holého jen utvrdila v tom, že trh minipivovarů se chová úplně jinak, než byl zvyklý u velkovýrobce. Dojem vzájemné konkurence „malých a velkých“ je podle něj spíše zdánlivý. „Oba trhy existují vedle sebe, ale nekonkurují si. V drtivé většině je to tak, že dodáváme do ochutnávkových hospod, které prodávají jen piva z malých pivovarů,“ vnáší jasno do situace na trhu.

Jeden z klíčových cílů jejich produkce tedy známe. Jaký je ten další? „Dá se říct, že stojíme na dvou nohách. Jednak je to prodej ve velkých městech, jako je Ostrava, Praha, Brno, Olomouc či Žilina a pak taky prodej takzvaně kolem komína tady na Ostravici. Lidé si postupně zvykli k nám jezdit hlavně pro patnáctilitrové sudy na víkend,“ poukazuje Holý na zájem ze strany chatařů.

Chtějí přinášet kvalitu z celého světa
Když přijde řeč na to, zda některé z jejich piv patří mezi jasné oblíbence zákazníků, přichází odpověď, že je to vyrovnaná soutěž. Zájem se v ní rovnoměrně dělí mezi ležáky, Beskydské hořké a další speciály. To naznačuje, že pestrá nabídka je tím, co dnes lidé očekávají v mnohem větší míře než kdysi.

Minipivovary tak zřejmě prožívají „zlaté“ časy pro svůj růst. Vidí to podobnou optikou i znalci z Ostravice? „Podle mého názoru se vracíme k normálu, k tomu, jak to mělo vypadat už kdysi. Komunismus pivovarskou tradici bohužel na nějakou dobu zpřetrhal, teď se k tomu vracíme. Nevidím v tom nic zvláštního. Trh roste prakticky z nuly, takže chvíli trvá, než se nasytí,“ myslí si Holý.

Na současné podobě světa minipivovarů jej těší mimo jiné otevřené a přátelské vztahy, které v tržním prostředí nejsou úplně typické. Inspiraci si mohou (nejen) v našem regionu předávat navzájem, ale jezdí za ní také do světa. Z beskydského pivovárku třeba až do daleké Kalifornie, která je od 70. let „zemí zaslíbenou“ pro malé výrobce.

Z těch se tam často stávají pivovary střední, které následně pohltí globální firma, čímž se uvolňuje prostor pro další a další minipivovary. Zda do takové fáze dospějeme i v českých podmínkách, se teprve uvidí.

„Naším cílem to není už z filozofických důvodů. Jsme pivovárek, takže nechceme být větší a větší. Ono zůstat malí má své výhody. Velcí výrobci musejí pivo zákazníkům tlačit, a to my nechceme. Chceme si partnery vybrat, a to takové, kteří se budou umět o pivo postarat a kteří nám mentálně vyhovují,“ upozorňuje Holý na nelehký úkol získat ty správné parťáky pro péči o nefiltrované a nepasterizované pivo.

„Naše vize spočívá v tom objíždět dál svět a učit se, jaká piva se v něm vaří. Ta pak chceme nabídnout našim zákazníkům. Cesta je v kvalitě a širokém sortimentu, nikoli v růstu,“ loučí se s námi průvodce z Beskydského pivovárku.

„Dej Bůh štěstí!“ A za týden u piva zase na shledanou.

Beskydský pivovárek
Místo: Ostravice 449
Druhy piv: aktuálně se čepuje Beskydský ležák 12°, Beskydian Bandit polotmavý speciál 13°, Beskydské hořké typu IPA 14°, Summer Day Ale 10°, Borůvkový ležák 12°, další piva jsou v nabídce dle sezóny
Stáčení: pivo čepují přímo z ležáckých tanků, vzhledem k prodeji do hospod však 95 % produkce stáčejí do 15, 30 a 50 litrových sudů, nabízí také 1 a 1,5 litrové pet lahve
Výstav: přibližně 6 500 hektolitrů za rok

Pivovar zažije druhou dočesnou z vlastní chmelnice

Publikováno:před rokemZdroj:Nymburský deníkAutor:Milena JínováPostřižinský

Druhá, a podle slov ředitele pivovaru Pavla Benáka plnohodnotná dočesná se koná v sobotu 27. srpna na nádvoří pivovaru

„Letos už nám tam něco narostlo. Vloni, když jsme se chodili dívat na chmelnici, tak jsme říkali panebože, co tam sklidíme. Protože bylo sucho. Ale přesto bylo při panenské sklizni co sklízet. Letos rostliny vypadají pěkně, očekáváme, že chmele bude víc," říká Pavel Benák. Na otázku, zda nepřemýšlel o vybudování plnohodnotné chmelnice na Nymbursku odpověděl: „Nymbursko není oblast, kde by se dal pěstovat chmel. Naše chmelnice i ječné pole jsou záležitostí jen pro exkurze."

Tentokrát se mohou dobrovolní česáči těšit i na nějakou odměnu. „Když rodina nebo parta načeše koš chmele, může se od nás těšit na nějakou tu cenu, aby nedělali zadarmo," slibuje ředitel pivovaru. Z načesaného chmele chystá pivovar opět jako vloni speciální várku, která by se mezi příznivce Postřižinského piva měla dostat v prosinci. „Okamžitě po dočesné se chmel přemístí do chladné místnosti a v pondělí se svaří první várka. V hospodách by se pivo mělo objevit někdy kolem Mikuláše. Věřme, že bude mít ještě větší popularitu, než to bylo vloni, když jsme s tím začínali," plánuje ředitel pivovaru Pavel Benák s tím, že letos bude podíl chmele 
v jedné nebo dvou várkách velmi významný.

Začátek dočesné s doprovodným programem je plánován kolem 13. hodiny. Tentokrát se celé odpoledne bude odvíjet ve stylu country. Návštěvníci se mohou těšit na místní Trampstejk, BG Korpus a plzeňské Michal Tučný revival. Pokud bude příznivé počasí, mohou se lidé těšit na vyjížďky do okolí cabrio autobusem. Občerstvení v podobě piva
a teplého jídla bude samozřejmě zajištěno, pivovar už také nabízí pro řidiče a cyklisty nealkoholického Střízlíka v plechovkách. Vstupné se neplatí, otevřen bude i spodní vchod od Labe.

V centru Ostravy se roztočí na sto dvacet druhů piv

Publikováno:před rokemZdroj:Forum Nová KarolinaAutor:Radka Hájková

Na čtyři desítky samozásobitelských, místních i zavedených pivovarů obsadí již potřetí okolí ostravského obchodního a zábavního centra Forum Nová Karolina. Úspěšný koncept festivalu Oktobeerfest, dvoudenní slavnosti piva, lokálních i pivních gastro specialit, hudby a zábavy pro několik generací, odstartuje v centru Ostravy v pátek 14. října.

Loňský druhý ročník navštívilo během dvou dnů 35 tisíc pivařů, pivařek, hudebních fanoušků, seniorů i rodičů s dětmi. Samotným obchodním centrem prošlo zhruba 80 tisíc návštěvníků. Letos mají organizátoři z Fora Nová Karolina ambice návštěvnost překonat. Proto rozšíří nejen nabídku piv, gastro sekci a doprovodný program, ale také navýší počet míst k sezení a další servis.

„Vloni se v rámci Oktobeerfestu prezentovaly více než tři desítky pivovarů. Letos bychom se rádi dostali na počet kolem čtyřiceti. Rozkročíme se proto více za hranice Moravskoslezského kraje a větší šanci dostanou i tzv. mikro pivovary. Zkvalitníme také servis a služby - na náměstí Biskupa Bruna budou postaveny čtyři velkokapacitní vytápěné stany pro případ nepřízně počasí s dostatkem míst k sezení,“ uvádí marketingový manažer OC Forum Nová Karolina Tomáš Lučan.

Změny se budou týkat také doprovodného programu, kterému budou více dominovat věhlasné české kapely. Šanci však opět dostanou i atraktivní skupiny z Ostravy a okolí. Vstupné na akci je zdarma.

Další informace a program na www.forumnovakarolina.cz a facebooku.

Již třetí edice festivalu Oktobeerfest se uskuteční v pátek 14. a v sobotu 15. října, opět u ostravského Fora Nová Karolina. Osvědčený koncept pivních slavností s pestrým programem pro děti až po seniory organizátoři zopakují i letos, avšak v rozšířené formě. Posílena bude také nabídka ciderů i nealko piv. Mezi pivovary se blýskne například Radegast, Pivovarský dům Ostrava, Pivovar Garage, Městský pivovar Štramberk, Valašský pivovar v Kozlovicích, Pivovar Zobák, Minipivoar Valášek, Skřečoňský Žabák, Pivovar Černá hora nebo Pivovar Litovel. Mnohé z nich se akce zúčastní opakovaně.

Chuťové pohárky návštěvníků probudí pochutiny k pivu a tradiční české speciality, ale také regionální či sladké pokrmy. Gastro sekci budou zajišťovat jak nájemci z food courtu, tak pečlivě vybraní externí dodavatelé.

„V návaznosti na zvýšenou oblibu food courtu v našem centru jsme se rozhodli posílit také gastro sekci. Je patrné, že Ostravané rádi poznávají nové pokrmy a chutě a zároveň se nebojí vyrazit za jídlem do ulic. Návštěvníci tak budou mít možnost okusit produkty osvědčených gastro konceptů, ale také novinky lokální i regionální úrovně, zdravou stravu i nejnovější trendy,“ dodává Tomáš Lučan.

Dětem budou k dispozici pouťové atrakce, prolézačky, trampolíny a zábavný program včetně soutěží. Zároveň bude v provozu dětský koutek Chachárek uvnitř centra.

Zámecký pivovar Blatná je připraven na otevření

Publikováno:před rokemZdroj:České nápojeZámecký Blatná

Do jihočeského města Blatná se vrací tradice, která započala už roku 1489. V pátek 12. srpna zde byla slavnostně otevřena zrekonstruovaná budova Zámeckého pivovaru Blatná. V září tam představí vlastní pivo. „Nápad obnovit pivovar, kde se přestalo vařit před 38 lety, vznikl díky naší dlouhodobé spolupráci s distribuční společností Premier Wines & Spirits. Malé pivovary jsou v Česku na vzestupu, a tedy i obnovení pivovarské tradice v Blatné je momentálně logickým krokem,“ vysvětluje Václav Šitner, mistr destilatér a spolumajitel Zámecké palírny a pivovaru v Blatné.

Slavnostního stříhání pásky se ujali Jan Hildprandt s Václavem Šitnerem, majitelé společnosti Liqui B, kteří v Blatné už mnoho let úspěšně provozují Zámeckoupalírnu. „Svého času býval černý Kohout z pivovaru v Blatné považován za jedno z nejkvalitnějších piv v Česku, i proto jsme se rozhodli pro rekonstrukci a znovuotevření pivovaru,“ říká Václav Šitner. Otevření pivovaru se zúčastnily i další významné osobnosti Blatenska či Martin Nejedlý a Lukáš Nádvorník, majitelé společnosti Premier Wines & Spirits. Ta je výhradním distributorem blatenských lihovin a destilátů jako Baron Hildprandt, Liquére či Altfernet i nového blatenského piva.

Investice do rekonstrukce a vybavení budovy pivovaru činila kolem dvanácti milionů korun. Součástí Zámeckého pivovaru Blatná, který pro začátek počítá s roční výrobní kapacitou 2200 hektolitrů piva, se stane i návštěvnické centrum s degustační místností, kde se budou všechny produkty prezentovat a ochutnávat. „V souvislosti s prezentací blatenského piva chystáme i množství aktivit, které přispějík rozvoji cestovního ruchu v regionu. Také proto chceme distribuci piva zatím směřovat spíše do Jihočeského kraje,“ doplňuje Alexander Suja, marketingový ředitel společnosti Premier Wines & Spirits. Majitelé pivovaru jsou do budoucna připraveni produkci piva podle potřeby navýšit.

Tradice pivovarnictví v Blatné sahá až do roku 1489, kdy město získalo várečné právo od Zdeňka Lva z Rožmitálu. Pivo se tam tehdy vařilo v městském a panském pivovaru, ze kterého v roce 1896 vzešel vyhlášený Zámecký pivovar Blatná. Zdárně přežil obě světové války a úspěšně fungoval až do října 1978, kdy houzavřel jeho tehdejší majitel, národní podnik Jihočeské pivovary. Poslední várku chuťově vyváženého piva, jehož popularita přesáhla hranice jižních Čech, uvařil sládek Karel Mourek. Jan Hildprandt, jeden z nynějších majitelů, je potomkem původních vlastníků pivovaru. Jeho cílem je obnovit rodinné tradice a navázat na odkaz legendárního Zámeckého palírny a pivovaru v Blatné.

V Žatci mají vychytávku na pesticidy v pivu

Publikováno:před rokemZdroj:Vitalia.czAutor:Petr Havel

Na Žatecku, kde se pěstuje náš nejslavnější chmel, si pořídili vysoce citlivý přístroj na pesticidy. Kvalita chmele pro výrobu piva tak bude pod kontrolou jako nikde jinde na světě.

Až na deštivé počasí v několika předchozích dnech jsou dosavadní informace o úrodě tuzemského chmele a jeho kvalitě či kontrolách této kvality vesměs pozitivní. Pokud se přitom naplní dosavadní prognózy, bude podle všeho letošní úroda jedním z řady impulzů pro další rozvoj minipivovarů.

Velká úroda chmele – šance pro minipivovary
Sucho v loňském roce se totiž podepsalo částečně na kvalitě, především ale na objemu sklizeného chmele, což v následném průběhu sezóny zkomplikovalo dodávky „zeleného zlata“ těm odběratelům, kteří neměli uzavřeny dlouhodobé smlouvy.

Letos se ale naopak očekává sklizeň rekordní, mírně se také zvýšily plochy, na nichž se chmel pěstuje. A to nejen plochy našeho aromatického žateckého poloraného červeňáku, ale i dalších odrůd, což poskytuje prostor pro širší spektrum z těchto odrůd uvařených piv.

To je mimo jiné šance pro další minipivovary, které u nás rostou jako „houby po dešti“. Podle již dřívějšího vyjádření prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně se jejich současný počet pohybující se kolem tří stovek minipivovarů může postupně zvýšit i na trojnásobek.

Vychytávka na pesticidy
Díky investici Chmelařského institutu Žatec do nového moderního přístroje na zjišťování pozůstatků pesticidů v listech a hlávkách chmele se navíc zrychlí a zkvalitní monitoring kvality tuzemského chmele.

Zakoupený přístroj se vyznačuje vysokou citlivostí a navíc je schopen v rámci jedné analýzy detekovat stovky různých látek. Podle představitelů institutu nemělo české chmelařství dosud tak kvalitní analytický aparát k dispozici a vzorky se proto analyzovaly v zahraničí, případně u jiných „nechmelařských“ subjektů v ČR, například na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Nyní budou analýzy našeho chmele operativnější a podrobnější, do konce letošního roku by mělo dojít k akreditaci (prokázání způsobilosti) laboratoře institutu prostřednictvím Českého institutu pro akreditaci.

Další důvod pro české pivo
Pro spotřebitele to samozřejmě znamená další důvod k preferenci piv vyráběných z našeho chmele. To je důležitá informace zejména za situace, kdy se přece jen částečně mění konzervativní tuzemský spotřebitel, který především prostřednictvím mladší generace hledá k českým pivům varianty v podobě dovážené produkce.

A bude „ještě lépe“. Chmelařský institut plánuje společně s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským (VÚPS) společný projekt, který by za využití moderních analytických metod optimalizoval „ochranné lhůty aktuálně používaných pesticidů na základě měření rozpadových křivek, vyhodnocení vlivu povětrnostních podmínek nebo distribuci účinných látek v rostlině po aplikaci systemických pesticidů a následný přechod těchto látek přímo do piva“. Svým způsobem lze říci, že chmel a pivo bude v ČR pod kontrolou, která téměř nemá obdoby ve světě. Na jaře jsme například psali o nálezu herbicidu glyfosát v německých pivech

Zámecký pivovar Blatná se po 38 letech znovu otevírá

Publikováno:před rokemZdroj:Zámecký pivovar BlatnáAutor:Jana RejhonováZámecký Blatná

Do jihočeského města Blatná se vrací tradice, která započala už roku 1489. V pátek 12. srpna zde byla slavnostně otevřena zrekonstruovaná budova Zámeckého pivovaru Blatná. V září tam představí vlastní pivo. „Nápad obnovit pivovar, kde se přestalo vařit před 38 lety, vznikl díky naší dlouhodobé spolupráci s distribuční společností Premier Wines & Spirits. Malé pivovary jsou v Česku na vzestupu, a tedy i obnovení pivovarské tradice v Blatné je momentálně logickým krokem,“ vysvětluje Václav Šitner, mistr destilatér a spolumajitel Zámecké palírny a pivovaru v Blatné.

Slavnostního stříhání pásky se ujali Jan Hildprandt s Václavem Šitnerem, majitelé společnosti Liqui B, kteří v Blatné už mnoho let úspěšně provozují Zámeckou palírnu. „Svého času býval černý Kohout z pivovaru v Blatné považován za jedno z nejkvalitnějších piv v Česku, i proto jsme se rozhodli pro rekonstrukci a znovuotevření pivovaru,“ říká Václav Šitner. Otevření pivovaru se zúčastnily i další významné osobnosti Blatenska či Martin Nejedlý a Lukáš Nádvorník, majitelé společnosti Premier Wines & Spirits. Ta je výhradním distributorem blatenských lihovin a destilátů jako Baron Hildprandt, Liquére či Altfernet i nového blatenského piva.

Investice do rekonstrukce a vybavení budovy pivovaru činila kolem dvanácti milionů korun. Součástí Zámeckého pivovaru Blatná, který pro začátek počítá s roční výrobní kapacitou 2200 hektolitrů piva, se stane i návštěvnické centrum s degustační místností, kde se budou všechny produkty prezentovat a ochutnávat. „V souvislosti s prezentací blatenského piva chystáme i množství aktivit, které přispějí k rozvoji cestovního ruchu v regionu. Také proto chceme distribuci piva zatím směřovat spíše do Jihočeského kraje,“ doplňuje Alexander Suja, marketingový ředitel společnosti Premier Wines & Spirits. Majitelé pivovaru jsou do budoucna připraveni produkci piva podle potřeby navýšit.

Tradice pivovarnictví v Blatné sahá až do roku 1489, kdy město získalo várečné právo od Zdeňka Lva z Rožmitálu. Pivo se tam tehdy vařilo v městském a panském pivovaru, ze kterého v roce 1896 vzešel vyhlášený Zámecký pivovar Blatná. Zdárně přežil obě světové války a úspěšně fungoval až do října 1978, kdy ho uzavřel jeho tehdejší majitel, národní podnik Jihočeské pivovary. Poslední várku chuťově vyváženého piva, jehož popularita přesáhla hranice jižních Čech, uvařil sládek Karel Mourek. Jan Hildprandt, jeden z nynějších majitelů, je potomkem původních vlastníků pivovaru. Jeho cílem je obnovit rodinné tradice a navázat na odkaz legendárního Zámeckého palírny a pivovaru v Blatné.

Americký sládek vaří pivo ve Zhůři. A lidem chutná

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Ladislav VaindlZhůřák

Čeští pivaři mají v posledních letech stále větší zájem o druhy piv, která u nás nejsou příliš běžná. Důkazem je i velmi příznivý ohlas na piva amerického sládka Chrise Baerwaldta, který zlatavý mok vaří už tři roky ve Zhůři. Od té doby sbírá ceny na tuzemských soutěžích.

Plzeňané jeho výtvory ochutnají například na festivalu Brewstock, jehož první ročník se uskuteční 26. a 27. srpna v areálu DEPO2015.

„K pivu jsem měl velmi blízko už v USA. Dělal jsem v Hoppy Brewing Company a domácímu vaření piva se věnuji asi pětadvacet let,“ říká Chris Baerwaldt. Když se přestěhoval do Česka, neměl prý v plánu tady založit pivovar.

„Pokračoval jsem v domácím vaření. Jezdil jsem na různé pivní soutěže a bavil se tam s lidmi z oboru. A pak mi začali známí říkat: Chrisi, měl by sis otevřít pivovar. A tak jsem to nakonec udělal,“ vypráví sládek, jenž vaří převážně svrchně kvašená piva, která se prosazují především v USA nebo Velké Británii. Ve Střední Evropě příliš velkou tradici nemají.

„Nevěděl jsem, jestli mají moje piva šanci Čechy oslovit. Ale ohlasy byly velmi kladné. To je pro mě pozitivní. A to, že jsem v Praze vyhrál soutěž minipivovarů, ukazuje, že i tyto druhy jsou pro místní pivaře v pořádku,“ myslí si.

Toto léto uvařil i svůj první ležák plzeňského typu. „Byl jsem docela nervózní. Tady vaří ležáky každý. Je to složitější v tom, že u tohoto typu poznáte v chuti jakoukoliv chybu, kterou sládek udělal. Nic se neschová. Ale dopadlo to myslím dobře. Až ho udělám příště, některé věci možná zlepším, ale se svým prvním pokusem jsem spokojen,“ svěřil se Chris.

Piva, která se konzumují v Česku, mu chutnají. „Je tu spousta výborných piv a spousta těch, která zas tak dobrá nejsou. Obecně se ale dá říci, že tu jsou lepší piva než v USA. Tam je také spousta kvalitních výrobců, ale co se týče produkce velkých pivovarů, není to nejlepší,“ podotýká Američan, který se na Plzeňsku usídlil kvůli své manželce.

„Potkali jsme se na jednom pivním festivalu v Californii. Svatbu jsme měli v Čechách a pak jsme nějakou dobu žili v USA. Hledali jsme místo, které by bylo pro rodinu nejpříjemnější a nakonec jsme zamířili do Čech. Jsem tu šťastný,“ říká sládek, pro něhož není toto povolání prvním v řadě. „Zároveň mám práci v USA. To vyřizuji v noci a přes den a o víkendech dělám v pivovaru. Ten ale stále vylepšuji a rád bych se mu brzy věnoval naplno,“ konstatuje.

Oktoberfest má nečekanou konkurenci. První pivní festival v Kimově KLDR

Publikováno:před rokemZdroj:Blesk.cz

Historicky prvního pivního festivalu si v těchto dnech mohou užívat obyvatelé severokorejského Pchjongjangu. Až tři týdny mají pivní nadšenci k dispozici zlatavý mok a bohaté občerstvení, ale i řadu hudebních vystoupení a zábavných her. Všichni návštěvníci za přísun piva děkují výhradně vedení země, které má v rukou Kim Čong-un. Nemusí jim být proto líto, že se nevypraví například do německého Mnichova na vyhlášený – ale i notně drahý – Oktoberfest.

Severní Korea se rozhodla potěšit lid a v hlavním městě uspořádala velkolepý pivní festival. Začal v pátek a potrvá celých 20 dnů. „Hvězdou“ celé události je pivní ležák Taedonggang, který je pojmenovaný podle řeky protékající městem. Toto pivo je nejpopulárnějších v celé zemi.

První dvě hodiny po otevření bylo pivo dostupné zdarma pro 500 pečlivě vybraných hostů, potom už mohli do areálu festivalu všichni. Za pivo a občerstvení si už však musí zaplatit. Pivo lidem roznáší servírky oblečené do tradičních modrých uniforem.

Všichni návštěvníci shodně říkají, že jsou zcela nadšení, a velmi děkují vládě, že festival uspořádala. „Děkujeme vedení, že si můžeme do sytosti užívat tohoto výborného piva,“ řekl například agentuře Reuters jeden z návštěvníků.

Pivem k lepšímu životu. Pchjongjang hostí svůj první festival zlatavého moku

Publikováno:před rokemZdroj:Novinky.cz

V severokorejském hlavním městě začal v pátek historicky první pivní festival, který v souladu s dogmatem vůdce Kim Čong-Unem slibuje zlepšení životní úrovně a budování „vysoce civilizovaného národa“.

Na festivalu se točí pivo Taedonggang, jedno z nejpopulárnějších v zemi. Akce, která potrvá do první poloviny září, se koná na lodi, kotvící v okolí řeky Tedong, která protéká centrem Pchjongjangu a po které je pivo pojmenované, a v jejím okolí.

Festival nabízející točené pivo, jídlo, hudební vystoupení i hry je otevřen i pro zahraniční turisty, uvedl server deníku Japan Times.

Díky teplotám dosahujícím až ke čtyřiatřiceti stupňům, je mezi místními o akci velký zájem.

„Pití piva během horkých dní, jako je tento, je hodně osvěžující. Pomůže to zbavit únavy po celém dni v práci,“ vyprávěl čtyřiatřicetiletý Song Myong Chol. „A hlavně, Taedonggang je super.“

S produkcí piva Taedonggang se začalo v roce 2002, když Severní Korea odkoupila zaniklý britský pivovar, který rozebrala a převezla do Pchjongjangu. Pivovar nabízí sedm druhů piva, které je k dostání i v severokorejských restauracích v zahraničí.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.12.12.2017 23:575.823/5.823