Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Za měsíc přijede prezident. Vedení Plzeňského kraje pro něho uvařilo speciální ležák

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeň.cz

Příští měsíc přijede do Plzeňského kraje prezident Miloš Zeman. O jeho třídenní návštěvě se začalo mluvit poté, co představitelé hejtmanství vyrazili do Plzeňského Prazdroje, aby pro hlavu státu uvařili speciální pivo. Polotmavý šestnáctistupňový prezidentský speciál je ze tří druhů sladů a teď bude čtyři týdny zrát. Miloš Zeman ho dostane jako jeden z darů v dřevěném soudku. Ostatní prezenty pro prezidenta hejtmanství zatím tají.

V pořadí již třetí oficiální třídenní prezidentskou návštěvou poctí Miloš Zeman Plzeňský kraj v termínu od 8. do 10. února. Oficiální program jeho cesty zatím vyjednává hejtmanství společně s Hradem a zveřejněn bude až příští týden. Místní politici chtějí pozvat prezidenta do míst, které zatím nenavštívil. V předběžném programu je například návštěva Vesnice roku Plzeňského kraje 2015, tedy Kornatic na Rokycansku. Očekává se, že prezident absolvuje besedy s občany i studenty, setkat by se měl s významnými regionálními podnikateli i politiky. Do kterého výrobního podniku v kraji zavítá, ještě není jasné.

Nejvíc se kolem návštěvy hlavy státu tají, jaké dárky pro něho vedení kraje chystá. Kromě soudku se speciálním pivem to bude určitě i prezent spojený s kulturou a tradicemi Plzeňského kraje, jako tomu bylo i během předchozích návštěv. Předloni Zeman dostal umělecký artefakt, leštěný kovový štít od Benedikta Tolara a loni loutky Spejbla a Hurvínka.

Loňský rok byl pro Pivovar Svijany rekordní. Prodal přes 620 tisíc hektolitrů piva

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:ČTKSvijany

● Od obnovení výroby v roce 1998 se už výstav pivovaru podařilo zvýšit téměř osmnáctinásobně.
● Skoro veškerou produkci pivovar prodá na českém trhu. Na export do Polska a Slovenska míří jen čtyři procenta svijanského piva.
● Společnost zvažuje stavbu pivovaru v Gruzii za více než 400 milionů korun.

Pivovar Svijany loni prodal 623 800 hektilitrů piva, což je pro něj nový rekord. Polovinu v lahvích a druhou v sudech. Ve srovnání s rokem 2014, kdy v největším pivovaru v Libereckém kraji uvařili 570 tisíc hektorlitrů, jde o růst o téměř desetinu. Většina svijanského piva se prodá v tuzemsku, na export do Polska a Slovenska šlo jen zhruba 26 tisíc hektolitrů, to jsou asi čtyři procenta produkce.

"Export máme minimální zhledem k tomu, že naše piva, ani v lahvích, nestabilizujeme ani nepasterujeme, nejsou pro export úplně vhodná," vysvětlila mluvčí. Nepasterovaná piva mají totiž kratší trvanlivost. Firma ale podle ní zvažuje výstavbu vlastního pivovaru v gruzínském Tbilisi za 15 milionů eur (přes 400 milionů korun. "Zatím je v projektu hodně neznámých, které mohou finální rozhodnutí ovlivnit," poznamenala mluvčí pivovaru Petra Winklerová.

Ještě v roce 1997 Pivovaru Svijany hrozilo uzavření, když podnik převzaly Pražské pivovary. Před likvidací ho tehdy zachránila skupina lidí kolem sládka Františka Horáka, který pak dlouhá léta podnik také vedl. Dnes firma zaměstnává 130 lidí. Předloni se pivovar zařadil velikostí výstavu na čtvrté místo v zemi. Hospodaření společnosti skončilo tehdy ziskem téměř 171 milionů korun při miliardových tržbách. Loňské výsledky zatím k dispozici nejsou.

S výjimkou loňského roku produkce svijanského pivovaru každoročně stoupá. "Tempo našeho růstu bychom rádi zachovali i v příštím roce, kapacity pivovaru na to zatím stále ještě máme," uvedla Winklerová.

Od obnovení výroby v roce 1998 se už výstav pivovaru podařilo zvýšit téměř osmnáctinásobně. Především díky investicím za více než půl miliardy. Pivovar si přes výrazné zvýšení výroby uchoval tradiční způsob vaření piva, využívá původní suroviny - humnový slad a žatecký chmel. Loni podnik investoval dalších 30 milionů korun. "Investovali jsme především do nového whirlpoolu, přetlačných tanků, trafostanice, kvasničného hospodářství a šrotovny," uvedla mluvčí. V letošním roce by podle ní objem investic do výroby měl být zhruba podobný, hlavním projektem bude nová skladová hala.

Velkou investicí je pro pivovar také rekonstrukce svijanského zámku. Zchátralý objekt koupila firma před dvěma lety. Nyní ho za přispění dotací Norských fondů a zemí Evropského hospodářského prostoru rekonstruuje. "Z vlastních zdrojů zainvestujeme v první fázi rekonstrukce 30 milionů korun," řekla Winklerová. V zámku vzniká kulturně společenské centrum s archeologickým muzeem a galerií. Měla by tam být i pivovarská restaurace a počítá se i s ubytováním. Náklady na projekt se odhadují na sto milionů korun. První etapa se pro veřejnost otevře už v polovině letošního roku.

Únětický pivovar se promění v divadlo. Za humny je i tradiční masopust!

Publikováno:před rokemZdroj:ČtiDoma.czAutor:Soňa BrunnerováÚnětice

I když dětem pivo do ruky nepatří, v Únětickém pivovaru se na ně myslí! Během dvou lednových víkendů sem zavítá divadlo s klasickými pohádkami trochu jinak! Na konci ledna Roztokami a Úněticemi projde znovu masopustní průvod. Bude to strašidelné!

Klaunské pohádky pro malé i velké!
Během neděle 14. ledna a následně také 24. ledna vždy od 14 hodin se půda Únětického pivovaru promění v dětské divadlo, akorát místo herců se rolí ujmou klauni! Hrát se budou klasické pohádky tak trošku jinak. Vstup na obě pohádky je zdarma.

Během první neděle se můžete těšit na Červenou Karkulku, kterou zná každý. "Klauni Jeníček s Mařenkou jí však znají trochu jinak. Jak by to vypadalo, kdyby vlk byl vegetarián? Nebo kdyby si babička vlka nechala coby domácí zvíře? Nebo kdyby Karkulka cestou snědla a vypila všechno, co bylo v košíku? Klaunská pohádka, ve které je všechno jinak. Klaunská pohádka je určena dětem a jejich rodičům," klauni z Klaunského divadla Jeníčka a Mařenky. Představení je interaktivní a není určeno pouze dětem, ale i rodičům.

Během druhé neděle pivovarskou půdu navštíví klauni znovu s pohádkou O Smolíčkovi a Budulínkovi. "Klauni Jeníček s Mařenkou ji však vypravují trochu jinak. Jak by vypadalo, kdyby měl Budulínek alergii na hrášek? A skutečně je Smolíček pacholíček, nebo je to pěknej pacholek. A co by se stalo, kdyby se jelen zamiloval do jedné z Jezinek," nastiňují netradiční děj klauni. Pohádka je akční a interaktivní, je určena pro děti od 3 let i pro jejich rodiče.

Roztocko-únětický masopust
Nebojácné děti a dospělí se mohou těšit na trochu strašidelnější akci, na masopust, který se chystá na sobotu 23. ledna 2016. "Roztocko-únětický masopust má dlouholetou tradici. Každoročně se ho účastní kolem 2000 lidí z blízkého i dalekého okolí. Působivé průvody masek se potkávají v podvečer na Holém vrchu a odtud dále davy lidí proudí právě do Únětic, kde jsou oslavy zakončeny tradičním veselím - slaví se většinou až do rána. Od roku 2011, kdy byl pivovar znovu otevřen, se aktivně podílíme na zajištění občerstvení jeho návštěvníků. Tradicí se také stala výroba a distribuce Masopustního speciálu z Únětic," uvádějí majitelé Únětického pivovaru.

"Tradičně-netradiční lidová slavnost; veselý, barevný, bouřlivý, hravý, mystický a bombastický průvod maškar z Roztok u Prahy do Únětic pořádáme už podevatenácté," uvádějí členové roztockého spolku Roztoč. "Maškary se setkávají ve 13.00 na zámku v Roztokách (Středočeské muzeum) a po korunovaci nejkrásnější a nejvypečenější ze všech roztockých dívek, Královny masopustu, se vydávají v čele s ní bujarým průvodem. Vítány jsou maškary jakéhokoliv věku, rasy, pohlaví a tvaru," upřesňují.

Speciálem je šestnáctistupňové pivo
Masopustním speciálem je "únětický boček" neboli Světlý Bock 16°.
Bockbier vařili němečtí sládkové v 15. století. Jednalo se o silné svrchně kvašené pivo. V 18. století pak vařili toto pivo mnichovští sládci z okresu Einbeck. Pivu se říkalo ein Bock (kozel). Bock se vařil k příležitostem Vánoc, Masopustů a nebo Velikonoc.

"Únětický bock je světlou variantou nazývanou maibock nebo helles bock, zlatavé až měděné barvy. Chuť je výrazně sladová s medovou plností a nepatrným karamelovým nádechem. Chmelová hořkost je z počátku potlačena dominantními složkami chuti a pak vyšší plností. V doznívání se pak projeví jemná, lahodná hořkost, charakteristická pro Únětické pivo," uvádějí Únětičtí.


Program masopustu v pivovaru
14.00 NARAŽENÍ MASOPUSTNÍCH SPECIÁLŮ VE STODOLE
14.30 Masopustní průvod na Holý vrch a zpět
18.30 MASOPUSTNÍ VESELICE – VINTAGE WINE - Pražská skupina kombinující keltskou a irskou hudbu s rockovým základem
NA ČEPU: Únětická 10°, Únětická 12° a Masopustní 16°
Program si také můžete stáhnout!

Pro Zemana se opět chystá prezidentský pivní speciál

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeňský deník

Prezident Miloš Zeman se může znovu těšit na soudek piva, který dostane, až přijede na další oficiální návštěvu Plzeňského kraje.

Včera vedení kraje pomáhalo toto pivo tzv. založit a radní přilili do do varny slad a přisypali chmelový granulát.

„Bude to polotmavý speciál šestnáctistupňový ze tří sladů. Nyní bude několik týdnů ležet," popsala mluvčí Krajského úřadu Šárka Stará. Miloš Zeman pivo dostane během své návštěvy od 8. do 10. února. Jde už o jeho třetí návštěvu Plzeňského kraje během dvou let.

V Poličce můžete shlédnout výstavu o rozvoji pivovarnictví

Publikováno:před rokemZdroj:Impuls.cz

Jsme národ piva nebo vína? Podle posledních výzkumů jsme jednoznačně pivním národem. Ročně se u nás vypije v průměru 143 l piva na hlavu. Za námi jsou pak Němci a Rakušané. Nestálo by se o tomto lahodném, zlatavém moku dozvědět více?

V poličském muzeu i v novém roce pokračuje putovní panelová výstava Regionálního muzea v Chrudimi, která se věnuje rozvoji pivovarnictví za posledních 100 let. Na 25 panelech se dozvíte, jak se pivo vyrábí a dokonce je zde i možnost ochutnávky ječného sladu, nebo sušeného či granulovaného chmelu. Dále se dočtete, jaké mají tradice a kterými pivy vynikají místní pivovary. Víte, který z pivovarů vaří 19 stupňové pivo?

Výstava je doplněna bednářskou dílnou, předměty spojenými s výrobou, skladováním a pitím piva i potřebnými surovinami. Představí vám postup vaření zlatého moku. Uvolněnou atmosféru navozuje instalace dobové hospody s pípami, sudy, džbány a půllitry i s místem k posezení. Výstavu obohatily zajímavosti z kolekcí sběratelů i sbírek muzea v Poličce.

„V roce oslav 750. výročí založení města Poličky na výstavě čestné místo patří historii i současnosti Měšťanského pivovaru v Poličce. Samostatný pivovar na Dolním předměstí byl postaven před 150 lety. Za tu dobu zažil období slávy, úpadku i znovuobnovení a prosperuje dodnes. V okolí pak existovaly pivovary v Kamenci, Svojanově a v Bystrém,“ uvádí kurátorka výstavy, etnografka muzea Stanislava Cafourková.

Pro zájemce, kteří chtějí opravdovou ochutnávku lahodného poličského piva je připravena beseda 12. ledna 2016 od 18.00 hodin v muzeu. O pivu, práci v pivovaru, historii i současnosti pivovarnictví, o osobnostech, které udržely v plodných i nelehkých dobách Měšťanský pivovar v Poličce v provozu, promluví emeritní sládek pan Jiří Váša. Vítány budou vaše dotazy, zkušenosti i vzpomínky.

Mladším návštěvníkům, kteří ještě nemohou pivo ochutnat, přiblížíme práci v pivovaru zábavnou a hravou formou.

Dlouhodobě roste o pivo z Českobudějovického Budvaru zájem. Pivovar plánuje rozšíření

Publikováno:před rokemZdroj:ZpravyExtra.czAutor:Iveta VeseláBudvar

Pivovaru Budějovický Budvar se dlouhodobě daří zvyšovat prodej piva doma i v zahraničí. Během posledních 10 let se produkce piva zvýšila o 39%. Pozitivní trend pokračoval i v roce 2015. Výstav piva se loni zvýšil na 1,6 miliónu hektolitrů, to je meziročně o 10% více. Budvaru se dařilo v zahraničí, kde se objem navýšil o 10,5%. Velkým úspěchem pak je nárůst na tuzemském trhu o 9%. Tržby pivovaru se v roce 2015 meziročně zvýšily o 8% a přesáhly hodnotu 2,55 miliardy korun. Pro další rozvoj pivovaru jsou proto nezbytné investice do rozšíření logistických a výrobních kapacit.

Pivovar Budějovický Budvar loni potvrdil trend dlouhodobého růstu zájmu o pivo značek Budweiser Budvar a Pardál. Během posledních deseti let se produkce zvýšila o 39%. V roce 2015 uvařil pivovar více než 1,6 miliónu hektolitrů piva, což představuje meziroční nárůst téměř o 10%. Podnik tradičně dosáhl velmi dobrých exportních výsledků. Do 73 států putovalo téměř 900 000 hektolitrů piva, meziročně o 10,5% více. Na domácím trhu se prodej zvýšil o 9% a překročil objem 700 000 hektolitrů. Tržby podniku se loni meziročně zvýšily o 8% a překročily hodnotu 2,55 miliardy Kč.

„Loňskými výsledky jsme důstojně završili oslavy 120. výročí založení pivovaru. Máme velkou radost z vysokého růstu v tuzemsku a potěšil nás i trvale rostoucí vývoz. V našich nejdůležitějších exportních zemích – v Německu a na Slovensku – jsme prodali historicky nejvyšší objemy piva. Dosáhli jsme dvouciferného růstu na prestižních trzích v Itálii, Kanadě a Švédsku. Podařilo se nám vstoupit do několika nových zemí, například do Egypta, Mali nebo Nigeru. Podle očekávání se nám příliš nedařilo v Rusku a na Ukrajině, ale tyto propady se nám podařilo eliminovat v jiných státech,“ říká Ing. Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru.

Za loňskými výsledky stojí jednak vysoká kvalita piva, založená na řemeslných výrobních postupech, jednak tvrdá práce obchodníků i všech ostatních zaměstnanců pivovaru.

Vzhledem k dlouhodobě rostoucím výsledkům jsou pro další rozvoj pivovaru nezbytné investice do rozšíření výrobních a logistických kapacit. V loňském roce projednal management pivovaru s Ministerstvem zemědělství ČR – zakladatelem podniku – koncepci rozvoje podniku do roku 2020 s výhledy do roku 2030. Realizace této koncepce byla zahájena již loni. Letos bude rozvojový plán pokračovat výstavbou moderního logistického areálu v Českých Budějovicích, který se stane největší investicí za uplynulých 10 let.

Březňák uvádí na trh první letošní novinku

Publikováno:před rokemZdroj:Marketingové novinyVelké Březno

Český pivní trh tak začátkem letošního roku obohatí novinka Březňák 11. První várka zrála v ležáckých sklepích už v listopadu loňského roku. Stejně jako všechna ostatní piva z portfolia Březňák se jedenáctka vaří v malebném historickém pivovaru a kvasí v otevřených kádích na spilce.

Výsledkem je prvotřídní pivo v oroseném půllitru s panem Cibichem, který se usmívá na každého hosta v jeho oblíbené restauraci.

Značka Březňák jedenáctku představuje jako pivo „na oslavu hrdinů ze staré školy“, a tak pokračuje v úspěšné komunikaci z loňského roku, kdy poukazovala na dodržování původní receptury i technologie. „Březňáka 11 jsme se rozhodli vařit proto, že naše rodina piv Březňák už na první pohled nebyla kompletní. Základem standardního portfolia je Březňák světlý výčepní a ležák, dále u nás vyrábíme skvělý celoroční speciál Březňák 14% hm. Každý rok navíc přidáváme sezonní speciál, letos to byl Märzen. Jedenáctka dosud v této společnosti jednoznačně chyběla,“ komentuje novinku vrchní sládek a ředitel pivovaru Velké Březno Michal Rouč.

Sládci nové pivo vařili tradičním způsobem na dva rmuty v původní varně z roku 1933. Pivo dále kvasilo v otevřených kádích na spilce a leželo v klasických ležáckých sklepech. Chmelové aroma mu propůjčuje Žatecký poloraný červeňák. Světlý ležák zlatavé barvy s příjemnou stupňovitostí 11,3 % hm. a obsahem alkoholu 4,6 % obj. má plnější chuť, která však tomuto pivu neubírá pitelnost – to znamená chuť objednat si ještě jeden studený půllitr s čepicí pěny. Březňák 11 po vypití zanechává na sklenici krásné kroužky, jak se na pořádné české pivo sluší a patří.

Brněnská Destila učí Rusy vařit české pivo. Dodá pivovar, sládka i suroviny

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské novinyAutor:Jolana Rumanová

● Destila vyrábí nerezové varny a tanky na výrobu piva.
● Jsou určeny hlavně do Ruska, kde firma každoročně získá polovinu svého obratu.
● Loni utržila 126 milionů korun při provozním zisku okolo devíti milionů.

Z postarší haly firmy Destila v těsné blízkosti dálnice D1 na jihu Brna se ozývají hlasité rány. Pod kladivy několika málo dělníků se tu rodí velké nerezové varny a tanky na výrobu piva. Jsou určeny hlavně Rusům, u nichž Destila každoročně získá polovinu svého obratu. Loni firma utržila 126 milionů korun při provozním zisku okolo devíti milionů.

I nový rok začal pro Destilu zakázkou z Ruska. "Zákazníkovi z města Barnaul dodáme malý průmyslový pivovar za 23,5 milionu korun. Ročně vyprodukuje 30 tisíc hektolitrů. To je skoro největší kapacita, pro jakou umíme naše zařízení vyrobit," vysvětluje jednatel Karel Dvořák.

V tom, proč si Rusové vybírají k dodávce pivovaru menší českou firmu, má Dvořák jasno. "Česko je tam vyhlášené jako země, kde se spolu s Německem vaří nejlepší pivo na světě," odpovídá jednoduše. Destila má ještě výhodu v tom, že do Ruska dodávala techniku už před revolucí.

Není to ale jen zařízení, co brněnská firma na Východ vozí. "Rusové chtějí, aby bylo jejich pivo stejné jako naše. Takže tam pošleme také sládka, aby je zaučil. K tomu jim dodáváme i české suroviny," popisuje třiašedesátiletý jednatel.

Propad rublu firemní zakázky postihl jen na chvíli, v době největší nejistoty. "Vždy, když se měna alespoň trochu stabilizuje, Rusové nás opět poptávají, ať je cena jakákoliv," říká. Jen za včerejší dopoledne, kdy rubl prohluboval historické minimum, přišly Dvořákovi tři ruské poptávky. Přiznává ale, že mu situace otevřela oči v tom, že by Destila svůj export měla více diverzifikovat. Nadějí by mohl být polský trh, kde je zatím pivovarů poměrně málo. Kromě toho má výrobce zákazníky také ve Francii, Belgii, Vietnamu či Ázerbájdžánu.

Méně než polovinu své produkce prodá Destila v tuzemsku, přestože tu má početnou konkurenci. "Zrovna vyrábíme tanky a varnu pro broumský pivovar Matuška, který se rozšiřuje," dává příklad Dvořák.

Převážnou část své produkce vyrábí Destila na míru zákazníkovi, což jí už přineslo řadu zajímavých zakázek. "Loni jsme například postavili plovoucí pivovar na lodi v Bratislavě," zmiňuje Dvořák. Aktuálně zase v brněnské dílně vzniká varna, pod kterou bude český klient zatápět dřevem.

Práce má společnost dostatek, přesto funguje jenom na jednu směnu. "Je skoro nemožné sehnat další kvalifikované dělníky," vysvětluje Dvořák.

V roce 2012 se spolu se společníky Jiřím Hořavou a Stanislavem Zemenem rozhodl zapojit do pivovarského průmyslu ještě více − na místě bývalého panského pivovaru ve Slavkově začali vařit vlastní pivo. Jejich Slavkovský pivovar dnes dodává pivo nejen do podnikové restaurace, ale i do 25 dalších podniků převážně na Moravě.

Právě ve Slavkově má Destila umístěnou druhou část své výroby. Ačkoliv jsou pivovary jejím nosným pilířem, firma je i výrobcem pěstitelských pálenic, filtrů pro pivovary a vinařství a také plynových kotlů. Těch ve Slavkově ročně vyrobí kolem 600, přičemž tvoří desetinu produkce.

Staropramen předloni kvůli odpisům prodělal 2,3 miliardy korun

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTKStaropramen

Pivovary Staropramen předloni prodělaly 2,32 miliardy korun. Důvodem jsou podle výroční zprávy umístěné ve Sbírce listin účetní odpisy, provozní výsledek činil kladných 2,25 miliardy korun. Skupina v roce 2014 za pivo v Česku utržila skoro 3,1 miliardy korun, v zahraničí přes 4,2 miliardy. Celkové konsolidované tržby dosáhly předloni 7,94 miliardy korun.

Předchozí účtovací období je s předloňským rokem neporovnatelné, protože jej firma uvádí za dobu 17 měsíců - od srpna roku 2012 do konce roku 2013. V tomto čase měla skupina konsolidované tržby v hodnotě 9,95 miliardy korun, také s většinou prodejů v zahraničí. Za těchto 17 měsíců byla účetně ve ztrátě 1,2 miliardy korun.

Skupina je od roku 2012 součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Ta Pivovary Staropramen koupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, do roku 2009 pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev. Znalec firmu ocenil na více peněz, než byl součet jejích jednotlivých složek, tedy určil tzv. kladný goodwill. Jedná se například o renomé společnosti či o "hodnotu" zkušených zaměstnanců. Ten nyní firma musí účetně odepisovat v nákladech. "Opticky se tedy odpis a opravná položka ke goodwillu projevily na poklesu provozního výsledku hospodaření," napsali jednatelé firmy do zprávy.

Jak již firma dříve informovala, předloni mírně zvýšila prodeje v Česku i zahraničí na 3,16 milionu hektolitrů piva. Meziročně je to o 15 tisíc hektolitrů víc. Za pozitivním vývojem stál především růst prodejů Staropramenu v zahraničí, Braníku v Česku a "neustálé hledání nových příležitostí" na trhu. Společnost předloni průměrně zaměstnávala 1360 lidí.

Vývoz Staropramenu se v roce 2014 zvýšil o osm procent. "Překročení hranice 600 tisíc hektolitrů piva na vývoz je pro nás důležitým milníkem a motivací do budoucna," řekl generální ředitel společnosti Zbyněk Kovář. V zahraničí se dařilo Staropramenu především na Slovensku, ve Velké Británii a Německu. Firma uvedla, že na některých trzích, jako jsou Británie, Švédsko či Slovensko, je smíchovské pivo nejprodávanější českou importovanou značkou. Staropramen podle své výroční zprávy prodává svůj hlavní produkt ve 39 zemích světa.

Skupina také například skrze holdingovou společnost Cervesia Zagreb zaznamenala úspěch v Chorvatsku se značkou Ožujsko. Toto pivo se podle zprávy prodává například i v Bosně a Hercegovině a ve Slovinsku.

Pivovarům Staropramen patří dlouhodobě na českém pivovarském trhu druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem.

Biskupství otevřelo za náhrady z restitucí pivovar, ze zisku bude žít

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czU sv. Štěpána

Litoměřické biskupství otevřelo minipivovar s restaurací. Pivaři v ní mohou ochutnat dvanáctistupňového Štěpána a jedenáctistupňového Děkana. Biskupskému pivovaru U sv. Štěpána, který se nachází v litoměřickém Diecézním domu kardinála Trochty, požehnal biskup Jan Baxant.

„Monsignore Baxant mimo jiné řekl, že se projektem rodí něco, co by mělo dávat užitek a posloužit provozu církve. Přirovnal přitom nově vybudovaný pivovar k narozenému dítěti, které se postupně staví na vlastní nohy, aby pak zpětně mohlo zajistit ty, kteří ho přivedli na svět. A jako symbol požehnání zapsal na vstupní dveře tříkrálové znamení,“ přiblížila mluvčí biskupství Jana Michálková.

Pivovar provozuje společnost s ručením omezeným Ke stolu, kterou biskupství vlastní z poloviny prostřednictvím své firmy In Principio. Nachází se v prostorách bývalého kněžského semináře. Má doplnit nabídku ubytovacích služeb Hostelu U sv. Štěpána, který biskupství provozuje už šest let.

„Vařit se tu budou piva plzeňského typu, spodně kvašená. Podle poptávky nealkoholická i vícestupňová. Celková kapacita výroby může dosáhnout až tisíce hektolitrů ročně, v prvním roce je odhadována na jednu třetinu,“ přiblížila Michálková.

Restaurace s pivnicí má kapacitu 120 míst a návštěvníci si mohou pivo čepovat i ze samovýčepů (o pivovaru zde).

Vybudování podniku zaplatilo biskupství z finanční náhrady za majetek, který nemůže být vrácen podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Podle jednatele společnosti Ke stolu Richarda Kirbse náklady činily přibližně 20 milionů korun. Po splacení nákladů se podnik stane jedním ze zdrojů financování provozu litoměřické diecéze.

„Jak uvedl generální vikář Stanislav Přibyl, finanční prostředky, které církev dostala v rámci majetkového vyrovnání, poslouží tomu, aby se mohla postavit na vlastní nohy a jako instituce mohla být prospěšná společnosti a pomáhat lidem, kteří budou její službu potřebovat,“ dodala Michálková.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.05.2017 07:374.983/4.983