Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Nádvoří pivovaru se zavlní v rytmu funky a hudby jednonohého lidu Čanki

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeňský deníkAutor:Hana JosefováPrazdroj

Pátý koncert z hu-debního cyklu Léto v Pra-zdroji bude vířit v tanečním rytmu. Na pivovarském nádvoří se ve čtvrtek večer vystřídá plzeňská funky kapela Buster Nixon (na snímku) a brněnští světohudebníci Čankišou.

Dvojkoncert začíná v 19 hodin a vstup je tradičně zdarma. Kromě skvělé hudby a luxusního prostoru pro tanec je pochopitelně v nabídce večera i dobré jídlo a výborné pivo. Prostě ideální vstup do druhé poloviny prázdnin.

Kapelu Buster Nixon tvoří hudebníci a zpěvačky z Plzeňska. Dohromady je dal před deseti roky Vašek Křivanec ze skupiny Burma Jones. Do nového uskupení leccos z Burmy Jones přenesl – líbivé rytmy, pestré nástrojové složení a živelnost při koncertech. Sám je autorem hudby většiny skladeb. Texty většinou dodává Anya Baťková-Křivancová. Část skladeb je převzatých například od Jamiroquai či Seala.

Také Čankišou slibují vystoupení nabitá energií a divokými rytmy. Už v roce 1998 se několik brněnských bigbítových hudebníků sešlo na předvánočním mejdanu, kam snesli nástroje z různých koutů světa. Zkusili jak známé skladby, tak improvizaci. Po Novém roce probrali domácí a exotické nástroje a pustili se do nové tvorby – etnické hudby a world music stojící na rockovém základě.

Čankišou svou hudbu navíc povýšili a dali jí rozměr dávné historie a originálu, když její původ spojili s mytickým jednonohým lidem Čanki. Jejich první, a kritikou chválené album, nese název Hudba lidu Čanki. Kapela je vítaným hostem v zahraničí, často v exotických zeměpisných šířkách, jako je třeba Borneo, Pákistán či Mongolsko. Z koncertů si kapela přiváží nové inspirace i nástroje, kterých během koncertů vystřídá i na třicet. Fúzi rockových kytar, nástrojů z celého světa, ale třeba také obyčejného víka od popelnice doplňuje hlasem i postavou impozantní zpěvák Karel Heřman známý jako herec z filmů Nuda v Brně, Hodinu nevíš nebo Šílení.

4. 8. 19:00 – Buster Nixon / Čankišou
11. 8. 19:00 – Hibaj / Replay
18. 8. 19:00 – Just / Bára Zemanová & Band

Pivní festival v Berlíně nabídne 2400 druhů piv

Publikováno:před rokemZdroj:České novinyAutor:ČTK

Piva z Německa, Česka, ale třeba také z Indie, Laosu nebo Faerských ostrovů mohou tento víkend ochutnat fajnšmekři na pivním festivalu v Berlíně. Celkem budou mít na výběr z více než 2400 druhů piv z 87 zemí. Pořadatelé očekávají, že na jubilejní 20. ročník festivalu přijde od pátku do neděle na 800.000 hostů.

Východoberlínská třída Karl-Marx-Allee se díky festivalu dočasně promění v nejdelší pivní zahradu světa. Na 2,2 kilometru návštěvníkům nabídne zlatavý mok z 344 pivovarů celého světa, něco k jídlu i 19 pódií s živou hudbou. Pivo z Česka představí na 25 pivovarů.

Festival, jehož brány se otevřou v pátek v poledne, je jako každý rok zaměřen na určité téma. Zatímco v roce 2008 byl festival věnovaný České republice a českému pivu, letos se zaměří na 500. výročí bavorského nařízení, které stanovilo, že se na výrobu piva směl užívat jen chmel, ječmen a voda. Při této příležitosti mohou návštěvníci ochutnat i dvojici piv podle receputr starých několik století.

Vstup na festival, jehož brány se zavřou v neděli ve 22 hodin, je bezplatný. Ceny piva si stanoví každý pivovar sám.

Návštěvníkům nebudou k dispozici piva jen v půllitrech, ale také v degustačním množství. "Za 3,5 eura (95 korun) si můžete koupit degustační džbánek, který lze využívat i v dalších letech. Za dvě deci piva, kterých tak můžete ochutnat celou řadu, pak dáte vždy dvě eura (54 korun)," řekl ČTK mluvčí festivalu Frank-Peter Bürger. Ze 344 pivovarů se jich do degustační akce zapojí asi 70 procent.

Bürger očekává, že se festivalu stejně jako v předchozích letech zúčastní kolem 800.000 lidí. Nevěří, že by čtveřice krvavých incidentů, které Německo zasáhly na konci července, měla na návštěvnost negativní dopad. Bezpečnosti podle něj pořadatelé spolu s policií věnují náležitou pozornost.

Ulice Brna bude brázdit pivní výčep na kolech, řidič musí být střízlivý

Publikováno:před rokemZdroj:Impuls.czAutor:Jiří Jindra

Ulicemi Brna se už brzy začne projíždět unikátní pivní kolo. Uveze šestnáct pijáků, kteří budou vozítko zároveň pohánět, trasu však určí zkušený a střízlivý řidič.

Takzvaný beer bike běžně vozí turisty v zahraničních velkoměstech. K německému Mnichovu, nizozemskému Amsterodamu či americkému Pittsburghu se teď po Praze přidá i Brno.

Kolo nechal přivézt Marek Fišer, který organizoval rozlučku fotbalisty Petra Švancary na stadionu za Lužánkami.

„Má šestnáct míst, ale šlape jen deset lidí. Fungují jako pohon, kolo šoféruje řidič, který má k dispozici volant a brzdu. Pivo se čepuje z jedné pípy,“ popsal majitel pojízdného výčepu.

Kolo zatím stojí vedle restaurace U Daana ve Staňkově ulici poblíž lužáneckého parku. Právě tam také podle Fišera nápad na atraktivní projekt vznikl. Vozítko chce pronajímat hlavně na soukromé akce, nevylučuje ale ani sérii pravidelných jízd.

Beer bike bude jezdit po silnicích společně s auty, tramvajemi, trolejbusy a cyklisty. Proto potřebuje získat speciální povolení, což redakci MF DNES potvrdil i provozovatel obdobného pivního kola v Praze.

„Zatím jsem si o tom nic nezjišťoval, chci to řešit v průběhu testovacího provozu v parku,“ řekl Fišer.

Ten chce vozítko spustit ještě toto léto, nejprve se však zaměří na nejnutnější opravy.

„Beer bike je z druhé ruky, proto potřebuje nalakovat, očalounit sedačky, možná vyměnit některé zbytečně těžké desky a vytvořit výměnné plochy pro reklamu. Místo nové baterie, která chladí pípu a pohání rádio, uvažujeme o solárních panelech na střeše,“ poznamenal Fišer.

Vrátit život mezi varny. Roudnice chce opravit barokní pivovar

Publikováno:před rokemZdroj:Česká televizeAutor:ČTK

Roudnice nad Labem hledá nové využití pro svůj chátrající barokní pivovar. Objekt se jí podařilo zastřešit a nyní by zdejší sladovnu ráda přeměnila na multifunkční kulturní sál pro koncerty i výstavy, potýká se ale s nedostatkem peněz.

Barokní pivovar na sklonku 17. století vystavěl italský stavitel Antonio Porta, o sto padesát let později objekt přišel o jedno křídlo kvůli stavbě železniční trati. Šlechtickému rodu Lobkowiczů patřil až do poúnorového zestátnění a v provozu byl do šedesátých let, kdy v něm ukončila provoz zdejší sodovkárna.

Roudnická radnice se stala vlastníkem historicky cenného objektu na jaře 2012, kdy ho odkoupila od amerického investora. Ten památku získal v polovině devadesátých let, z plánů na její využití ale sešlo – a areál chátral.

Odhadované náklady? 400 milionů
Aby město znovunabytý objekt zachránilo, nechalo ho zastřešit, takže do budovy v současnosti už nezatéká a konstrukce mají možnost vysychat. Celkové náklady na opravu pivovaru ale podle městských odhadů dosahují čtyř set milionů korun, což je částka odpovídající dvěma ročním roudnickým rozpočtům. Jiný zdroj peněz než vlastní kasu přitom město dosud najít nedokázalo.

„Byť je pivovar památkově chráněn, nedostal se na seznam památek, na které se vztahovaly dotace z Evropské unie,“ vysvětluje místostarosta František Padělek. Opravy proto postupují pomalu.

V letošním roce chce Roudnice vyklidit sladovnu a sklepy. „Provedena bude též kontrola fungujících odvodňovacích kanálů pod pivovarem,“ uvedl k současnému stavu objektu člen komise pro záchranu pivovaru Ondřej Krajník. Opravy by se měl dočkat také pivovarský komín, kterému hrozí zřícení. V budoucnu by se pak měla celá sladovna proměnit v místo pro konání kulturních akcí.

„Základem by měl být nový multifunkční kulturní sál pro zhruba 400 návštěvníků, který nyní v Roudnici nad Labem zoufale chybí,“ uvedla mluvčí Klára Kolorosová. Ve sladovně by se v budoucnu měly konat výstavy nebo koncerty.

Plzeň uvádí „olympijské“ pivo

Publikováno:před rokemZdroj:Vitalia.czPrazdroj

Pilsner Urquell připravil limitovanou edici olympijských plechovek s plzeňským pivem. Hlavními postavami jsou naši reprezentanti.

Pilsner Urquell je dlouholetým partnerem Českého olympijského týmu a před letními olympijskými hrami v Riu uvedl na trh speciální edici olympijských plechovek, jako hold, uznání a vyjádření podpory českým olympionikům.

Plzeňský Prazdroj, pod nějž značka Pilsner Urquell spadá, je největším exportérem českého piva, které vyváží do padesáti zemí celého světa, a podporuje i symboly českého sportu. „Odhodlání, vytrvalost, vášeň. To jsou hlavní vlastnosti, které bývají podmínkou pro získání úspěchu. Jsou společné pro nadané sportovce, kteří houževnatě trénují pro dosažení olympijských úspěchů, i plzeňské sládky, kteří se od uvaření první várky v roce 1842 snaží šířit slávu plzeňského zlatého ležáku a tím českého umu a dovednosti po celém světě,“ uvádí Prazdroj.

Hlavními postavami vyobrazenými na plechovkách se stali sportovci rychlobruslařka a cyklistka Martina Sáblíková, sportovní střelkyně Kateřina Emmons, atletka Zuzana Hejnová, pětibojař David Svoboda, veslař Ondřej Synek a také Petr Koukal. Badmintonistovi před šesti lety lékaři oznámili, že má rakovinu varlat a musí okamžitě na operaci. Dnes se chystá na svůj další olympijský start. „Až rakovina mi paradoxně zkvalitnila život,“ říká v rozhovoru pro server Vitalia.cz Petr Koukal.

Upravené PET lahve mají výrazně lepší vlastnosti

Publikováno:před rokemZdroj:Technický týdeník

Společnost KHS Plasmax GmbH rozšířila své portfolio úprav malých PET lahví. Nově vyvinuté zařízení KHS InnoPET Plasmax 20QS zajistí vnitřní úpravu malých lahví od objemu 100 do 350 ml. Technologie vnitřní úpravy lahví křemíkem vytvoří na povrchu PET tenkou skleněnou vrstvičku, která zajistí výrazně lepší bariérové vlastnosti. A také delší minimální trvanlivost citlivých nápojů, šetří i materiálové náklady až o 30 %. Zařízení InnoPET Plasmax 20QS koncipované speciálně pro malé formáty do 350 ml je výkonnější než 20Q o 20 % a může upravit až 48 000 PET lahví za hodinu. Jeho předností je redukovaný objem povrstvovací komory. To umožní výrazně hospodárnější provoz u malých formátů. Nanášecí technologie využívá patentovaného postupu Plasma-Impulse-Chemical- Vapour-Deposition (PICVD). Standardní technologie Plasmax je vhodná pro náplně na bázi vody, kyselé nebo tuky obsahující náplně s vysokým obsahem alkoholu, karbonizované nápoje. Skleněná vrstvička chrání především citlivé nápoje, jako džusy, víno, pivo, před ztrátou kvality a zachovává jejich chuť jako u čerstvých výrobků. PET lahve s nánosem Plasmax jsou plně recyklovatelné.

Největší pivovarnická fúze je na spadnutí, obchod za 2,5 biliónu se dotkne i Prazdroje

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Matěj Štýs

Na trhu piva se opět přiblížila velká fúze společností. Největší světový výrobce piva Anheuser-Busch InBev se chystá koupit svého konkurenta SABMiller, který je majitelem i Plzeňského prazdroje. Obě firmy oznámily, že obchod je na spadnutí a měl by se uskutečnit na podzim. Má to ale háček, který se týká i Plzeňského prazdroje.

Anheuser-Busch minulý týden předložil zlepšenou nabídku na převzetí svého konkurenta a vedení SABMilleru následně doporučilo akcionářům, aby návrh přijali. Anheuser-Busch podle nové nabídky zaplatí v přepočtu 2,5 bilionu korun.

Za zlepšení nabídky může propad kurzu libry po červencovém referendu o vystoupení Spojeného království z Evropské unie. Ten snížil atraktivitu původní nabídky a někteří akcionáři SABMilleru tak chtěli od obchodu couvnout.

Obchod je tedy na dosah, spojení by mělo být hotové na podzim. Má to ale háček - největší překážkou obchodu byly evropské značky piva, včetně Plzeňského prazdroje, který vlastní právě SABMiller. Anheuser-Busch by totiž získal příliš velkou část trhu, což zakázala Evropská komise.

Společnost tedy musí balík evropských pivovarů prodat. Zatím není jasné, kdo by si Prazdroj mohl pořídit. Mluví se i o české skupině PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

Cena celého prodávaného balíku se ale bude pohybovat mezi 60 až sto miliardami korun a to už by mohlo být velké sousto i pro PPF. Nejpravděpodobnější tak je, že Prazdroj opět skončí v zahraničí.

Skupina Anheuser-Busch předloni koupila stoprocentní podíl v českobudějovickém pivovaru Samson. Spadá pod ni také Budweiser, největší konkurent Budějovického Budvaru. Světová jednička má ve své nabídce zhruba 200 značek piva z celého světa.

Koncernu SABMiller, který má dominantní postavení ve střední a východní Evropě, Severní Americe a Africe, patří tuzemské značky Gambrinus, Plzeňský Prazdroj, Velkopopovický Kozel a Radegast. V Česku ovládá více než polovinu trhu s pivem.

Ostravar otevřel nový typ hospod Ostravarna

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czOstravar

Ostravar otevřel nový typ hospod Ostravarna. Najdete v ní kvalitní tankové pivo, speciály ze spilky, trhanou plec i přímé přenosy z Ligy mistrů.

Pravá ostravská atmosféra, skvělý tankový Ostravar a jednoduchá, kvalitní gastronomie, tak by se ve zkratce dal charakterizovat nový typ značkových hospod Ostravarna. První z nich pivovar Ostravar slavnostně otevřel v pondělí v Ostravě v architektonicky unikátní ostravské Jubilejní kolonii. Základem nové hospody s nezaměnitelnou ostravskou atmosférou je tankové pivo.

„Výhodou tankového piva je především jeho kvalita a čerstvost. Jako vrchního sládka mě velmi těší, že si konzumenti v Ostravarně budou moci naše piva vychutnat v té nejlepší a nejčerstvější podobě,“ pochvaluje si ostravský vrchní sládek Roman Richter a podotýká, že do Ostravarny přiváží Ostravar z ležáckých sklepů nepasterizované pivo, které chutná stejně jako byste jej konzumovali přímo v pivovaru. Tankové hospody mají zpravidla pivní tanky umístěny kvůli potřebě nízké teploty v podzemí restaurace.

V případě Ostravarny je tomu ale jinak a pivní tanky budou vždy umístěny přímo v interiéru restaurace a návštěvníci hospody je budou mít pořád na očích. „Při projektování Ostravany jsme chtěli, aby výčep tvořil dominantu a návštěvníci měli možnost vidět, odkud do něj proudí pivo. Jinými slovy měli pod kontrolou, jak se staráme o kvalitu čepovaného piva,“ říká manažerka značky Ostravar Zuzana Cieciotková.

Na čepu první Ostravany, která se jmenuje U Jubilejní, jsou Ostravar Premium, letošní novinka Ostravar Mustang a jeden ze Speciálů ze spilky, konkrétně Černá Barbora. Pilotní Ostravarna pochopitelně disponuje také nejmodernější výčepní technologií.

Součástí výčepního pultu je například speciální zařízení na předchlazení pivních sklenic ve vodní lázni. „Předchlazené sklenice umožní nádherně vyniknout všem charakteristickým vlastnostem čepovaného piva, udrží ho déle studené a s pěnou, která během jeho konzumace kreslí po stranách sklenice pravidelné kroužky,“ vysvětluje vrchní sládek Roman Richter.

Kvalitní gastronomie i stylový interiér
Vedle skvěle ošetřovaného tankového piva a nejmodernější výčepní technologie najdou zákazníci v Ostravarně jednoduchou a kvalitní gastronomii a stylový interiér se spoustou dobových fotografií a dalších typických ostravských prvků.

Jídelníčku s cenově dostupnou gastronomií vévodí dvě speciality: Ostravarské pečené koleno a trhaná plec. Jedná se o vepřové maso pomalu pečené při velmi nízké teplotě, které na závěr po mnohahodinovém pečení zdejší šéfkuchař ještě navíc zaudí. Je to velká delikatesa, která se rozpadá na jazyku a krásně lahodí k pivu.

Kromě gastronomických pochutin láká první Ostravana návštěvníky také na výborný fotbal. To proto, že je součástí celorepublikové sítě hospod, které mají prostřednictvím programu „Sportovní kino“ zakoupena práva na vysílání všech zápasů fotbalové Ligy mistrů i na nejlepší utkání nejvyšší české fotbalové soutěže. Díky tomu mohou hosté restaurace na velkoplošných obrazovkách sledovat nejatraktivnější fotbalové zápasy.

Spojení pivních gigantů AB InBev a SABMiller bude dokončeno v říjnu

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTK

Největší světoví výrobci piva Anheuser-Busch InBev a SABMiller předpokládají, že dokončí své spojení v říjnu. AB InBev minulý týden předložil zlepšenou nabídku na převzetí SABMilleru, jehož vedení se následně rozhodlo doporučit akcionářům, aby tento návrh přijali. Nová nabídka oceňuje celý SABMiller na zhruba 79 miliard liber (2,5 bilionu korun).

Největší světový pivovar AB InBev se na převzetí svého hlavního rivala SABMiller dohodl již v loňském roce. Za nynějším zlepšením nabídky stál propad kurzu libry po červnovém referendu, v němž se Britové překvapivě vyslovili pro odchod své země z Evropské unie. Slabší kurz libry snížil atraktivitu předchozí nabídky InBevu pro řadu akcionářů SABMilleru, a začalo tak hrozit, že transakce bude zmařena.

Podle předběžného harmonogramu, který dnes firmy představily, by akcionáři obou podniků měli o spojení hlasovat 28. září. Fúze by měla být dokončena 10. října a následující den by se mělo s akciemi sloučené firmy začít obchodovat na burze.

Transakci letos v květnu schválila Evropská komise. Podmínkou jejího souhlasu je ale prodej pivovarnických aktivit SABMilleru v Evropě, mezi které patří i Plzeňský Prazdroj.

Ještě chybí pivovar, říká farář, který proměnil vysídlený Neratov ve ves alpského stylu

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:Martin BibenNeratov

Ještě před dvanácti lety stály z kostela v Neratově v Orlických horách jen obvodové zdi. Dnes ho obdivují desetitisíce návštěvníků ročně. Na první pohled upoutá zejména jeho moderní vzdušná střecha ze skla a dřeva. Podobně se proměnil celý Neratov, kde v roce 1989 stály jen zchátralé chalupy, ve kterých žili poslední dva obyvatelé. Nyní v údolí žije 60 lidí, jsou tu dva penziony, restaurace i kavárna. Za nevídanou proměnou stojí Sdružení Neratov, které na začátku devadesátých let založil farář Josef Suchár. Dnes organizace zaměstnává 130 lidí, mezi nimiž je i řada hendikepovaných. "Leckomu to připadá jako malý zázrak. A on to zázrak opravdu je," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz farář.

Obnovili jste od roku 1992, kdy sdružení vzniklo, kostel, provozujete penzion, hospodu, zahradnictví, prádelnu, chráněné pracoviště, dílny a bydlení pro lidi se zdravotním hendikepem. Jak to celé vlastně začalo?
V osmdesátých letech minulého století jsem pracoval jako vyučený provozní elektromontér v jedné brněnské továrně a snil o tom, že jednou přijde šance být legálně knězem. Tajně jsem vystudoval teologii, stejně tak tajně jsem byl vysvěcen na kněze. Aby to StB nebylo podezřelé, šel jsem tehdy do bytu k biskupovi vymalovat a on mě vysvětil při tom. O víkendech jsem však jezdil už od dětství do letního tábora v lesích u Klášterce nad Orlicí. V roce 1987 jsem už jako vedoucí připravoval orientační závod a dostal se poprvé až k Neratovu a k ruinám kostela. Hrozně se mi to místo líbilo, i jak tehdy vypadalo. V duchu jsem se od té chvíle modlil, aby jednou přišla šance působit jako oficiální kněz a abych mohl udělat všechno pro to, aby se místo mohlo opravit.

A ta chvíle nakonec přišla nečekaně brzy.
Ano, kdo to mohl tenkrát čekat. Po listopadu 1989 jsem pak vyrazil do Hradce Králové a přihlásil se biskupovi Karlu Otčenáškovi, který se čerstvě vrátil z vězení. Ten mi dal farnost v nedalekém Kunvaldě a za půl roku jsem k narozeninám dostal ještě jedenáct dalších farností, mezi které patřil i Neratov. A protože sliby se mají plnit, tak jsme se s lidmi, se kterými jsem spolupracoval v Rokytnici, i s některými rodinami, které sem jezdily na chalupu z Prahy a Českých Budějovic, rozhodli, že ten kostel nejprve alespoň vyklidíme, vyčistíme.

Slyšel jsem ale, že biskup Otčenášek nejdříve podporu důkladné opravě kostela nechtěl dát.
Jistě. Namítal, že tam nikdo není, že není pro koho, navíc by se o kostel neměl kdo starat. Řekl, že si mám nejdříve najít ovečky. Jenže už v té době začínalo působit a rozšiřovat se občanské sdružení založené v roce 1992, které mělo za cíl obnovu nejen kostela jako poutního místa, ale i života ve vsi. A plánovalo také péči o postižené lidi. Když nás tu už žilo asi čtyřicet − byly to hlavně rodiny, které si vzaly do pěstounské péče nemocné děti, lidé s hendikepem, lidé, kteří se vrátili z výkonu trestu a neměli kde být − šel jsem za panem biskupem znovu. Tentokrát už jsem uspěl. Otčenášek svolil; sdružení mohlo začít shánět peníze a já mohl věnovat kostelu více času. Konečně jsme mohli začít přemýšlet o nové střeše.

Chvíli to ale ještě trvalo, než se kostel dostal do dnešní podoby.
Stavba začala až v roce 2004, novou střechu dostal kostel v roce 2007. Mezitím jsme však dokázali zakoupit a začít obnovovat zchátralý objekt školy, dům, kde je dnes penzion, i některé další nemovitosti. Pracovali jsme na tom, aby to tady trochu vypadalo, když sem přijdou poutníci, aby je někdo přivítal; byl tu obchod, hospoda, zahradnictví. Aby si lidé něčím vydělali na sebe, měli práci.

To se povedlo. Dnes tu mají práci lidé zdraví i hendikepovaní, část z nich tady nebo v okolních obcích žije, vaše pěstounské rodiny se starají o postižené děti. Pořádáte jarmarky, poutě, divadelní festival. Když se každý den podíváte kolem sebe, musí vás to nesmírně těšit.
Já spíš vidím, co je tu potřeba ještě udělat.

Co tady ještě podle vás chybí?
Potřebujeme ještě vybudovat pivovar. Máme už na stavbu přislíbený úvěr a zajištěnou vodu. Navíc máme velmi silný důvod pro jeho zbudování. Původní neratovský kostelík totiž stál na místě nynější kapličky na hřbitově. Až když nestačil návalu poutníků, bylo rozhodnuto vybudovat nový, rozsáhlejší poutní areál. Ale ve chvíli, kdy byly hotovy základy, se představení řádu Servitů nepohodli s místními radními, protože ti jim nepovolili právě stavbu pivovaru. Mniši se naštvali tak, že odešli do Králík a postavili tam klášter. Dnešní kostel nechal dostavět až hrabě Nostic Rejnek z Rokytnice, ovšem už ne jako rozsáhlejší projekt s více budovami, ale jako poutní kostel. A my, abychom to poutní místo dokončili, prostě musíme ten pivovar dostavět.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.11.2017 11:125.760/5.760