Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Rozkvět minipivovarů výrazně pomáhá i sklářům

Publikováno:před rokemZdroj:Reflex.cz

Jen v Praze jich je několik desítek. Novoměstský pivovar, Strahovský pivovar, Břevnovský, nebo třeba Nota Bene či Kolčavka. Pivní turistika je stále oblíbenější. A prospěšná - kromě specifických chutí totiž zajistila také oživení sklářské výroby - stále častější jsou totiž požadavky na výrobu netradičních pivních lahví nebo půllitrů.

Minipivovary v posledních letech hledají atypické formy skleněných lahví. Do módy se znovu dostávají i ty s pákovým uzávěrem a porcelánovým vrškem. Na potravinářském veletrhu Salima to dnes řekl Radovan Růžička ze společnosti Bricol - M z Valtic na Břeclavsku.

Podle Růžičky se vrací do módy i skleněné lahve o objemu 0,75 litrů stejně jako půllitrové s porcelánovým vrškem. Podobné typy pivovary používaly od konce 19. století. "Minipivovary mají specifické podmínky výroby, je tam lidštější přístup sládka, který si s pivem dokáže vyhrát," míní Růžička.

Podobné typy lahví už před deseti lety používal minipivovar ve Vrchlabí, větší zájem o ně souvisí i s tím, že je ve velkém používá Rodinný pivovar Bernard. "Navazuje to na historické tradice. Velké pivovary to ale nekupují od nás, ale rovnou ze skláren," uvedl Růžička.

I tak však firmě z Valtic roste obrat. Loni jej měla kolem 85 milionů korun. Letos očekává, že bude o osm procent vyšší. Dodává lahve desítkám minipivovarů. Těch je nyní už přes 300 a jejich oborový svaz předpokládá, že se časem jejich počet ještě zdvojnásobí.

Pivovar Ferdinand s optimistickými vyhlídkami a plánuje investice

Publikováno:před rokemZdroj:První zprávyFerdinand

V roce 2016 plánuje benešovský pivovar do oprav a investic vložit zhruba 10 mil. Kč. Hlavní investicí by měla být další etapa prací v oblasti úspor energií. Rovněž se finalizují práce na projektu vlastní pivovarské restaurace přímo v areálu pivovaru.

Pivovar Ferdinand k výrobě piva používá technologii spodního kvašení a dozrávání v ležáckých sklepích. Je jeden z mála posledních pivovarů v ČR provozujících vlastní sladovnu. Nu a právě slad, který je důležitou součástí při vaření piva, dostává pivovar do popředí mezi pivovarnickou obec. Ročně ho zde vyrobí až 2300 tun. Díky spolupráci s německou firmou Weyermann se benešovský slad dodává i do zámoří, kam pravidelně putuje více než 600 tun ročně. K prioritám pivovaru patří i to, že všech osm druhů piv je v Benešově vařeno podle původních receptur.

„Skutečné pivo, tedy světlý ležák, je jenom slad, chmel a voda, nic míň, nic víc“, říká se v Benešově. Celkový výstav středočeského pivovaru za rok 2015 byl 25000 hektolitrů piva, což bylo o proti roku 2014 o 1200 hl více. Produkce benešovského pivovaru má vzestupnou tendenci a to i zásluhou podzimní novince v podobě třetinkových lahví, čímž se pivovar snaží dostat na místa, kde se standardně pivo tolik nepije. V tomto novém a atraktivním balení zatím můžeme najít 5 speciálů, jako je světlý speciál d´Este, Sedm kulí, Max 11°, tmavý ležák 11°a světlý ležák Premium. Všechna tato piva vlastní ocenění České chuťovky.
olik nepije.

Pivovar je nejsilnější značkou v regionu Benešova, ale postupně se mu daří dostávat i za tyto hranice. V současné době je vidět i za hranicemi Benešovska - v Brně, Hradci Králové a Jindřichově Hradci. Dokonce i v Praze je možné zajít na Ferdinanda do více než třiceti provozoven. Mimo restaurace funguje také služba Ferdadomu.cz, kdy každou středu pivovar zaváží předem objednané pivo na pražské adresy.

V současné době pracuje v benešovském pivovaru 30 stálých zaměstnanců a i díky expanzi stále přijímají nové obchodníky. Většina roční produkce piva se prodá zde v Čechách, asi 5 % produkce pivovar exportuje. Dalším odbytištěm piva by v budoucnu měla být nově vybudovaná restaurace, přímo v areálu pivovaru. Restaurace bude nabízet vybraná točená piva, prvorepublikovou kuchyni a recepty, které měl v oblibě arcivévoda František Ferdinand d´Este.

„Našim zákazníkům chceme nabízet celý příběh pivovaru a ten se neobejde bez samotné prohlídky pivovaru s ochutnávkou našich piv.“ dodal Petr Dařílek, jednatel pivovaru.

Trochu čísel a dat z historie
Vznik benešovského pivovaru se datuje do roku 1872, avšak samotný Pivovar Ferdinand se zapisuje do historie až v roce 1897, kdy ho nový majitel arcivévoda František Ferdinand d´Este nechal z velké části zrekonstruovat. V této podobě pivovar funguje dodnes.

Odborník: Boom minipivovarů pomáhá i prodejcům lahví

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Rozvoj minipivovarů, jejichž počet v posledních letech roste, pomáhá i prodejcům lahví. Minipivovary v posledních letech hledají atypické formy skleněných lahví. Do módy se znovu dostávají i ty s pákovým uzávěrem a porcelánovým vrškem. Na potravinářském veletrhu Salima to řekl Radovan Růžička ze společnosti Bricol – M z Valtic na Břeclavsku.

Bricol – M prodává skleněné lahve v malém i velkém. Odběratelům nasmlouvá ve sklárnách kusovou výrobu i celé kamiony lahví. Ročně jich firma prodá miliony.

Podle Růžičky se vrací do módy i skleněné lahve o objemu 0,75 litrů stejně jako půllitrové s porcelánovým vrškem. Podobné typy pivovary používaly od konce 19. století. „Minipivovary mají specifické podmínky výroby, je tam lidštější přístup sládka, který si s pivem dokáže vyhrát," míní Růžička.

Podobné typy lahví už před deseti lety používal minipivovar ve Vrchlabí, větší zájem o ně souvisí i s tím, že je ve velkém používá Rodinný pivovar Bernard. „Navazuje to na historické tradice. Velké pivovary to ale nekupují od nás, ale rovnou ze skláren," uvedl Růžička.

I tak však firmě z Valtic roste obrat. Loni jej měla kolem 85 milionů korun. Letos očekává, že bude o osm procent vyšší. Dodává lahve desítkám minipivovarů. Těch je nyní už přes 300 a jejich oborový svaz předpokládá, že se časem jejich počet ještě zdvojnásobí.

Pivní slavnosti v Česku lákají návštěvníky na pivo i hudbu

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Širokou nabídku akcí spojených s pivem a jeho ochutnávkou připravují na letošní rok pořadatelé na několika místech Moravskoslezského kraje. Zájem roste o přehlídky, které nabízejí piva malých regionálních pivovarů. Například nejstarší ostravské Svatováclavské slavnosti piva letos návštěvníkům nabídnou 27. a 28. září pěnivé moky pětadvaceti minipivovarů.

"Letos budou slavnosti ve stejném duchu jako v minulých letech. Vstupné návštěvníci neplatí. Připravujeme program na hlavním pódiu a historický program v areálu zámku v Ostravě-Zábřehu," řekl pořadatel Radovan Koudelka. Pivní slavnosti pořádá od roku 2008. Program těch letošních se podle něj ještě tvoří.

Od roku 2011 se na břehu jezera v Hlučíně na Opavsku konají Hlučínské pivní slavnosti. Tentokrát budou 4. a 5. července. "Chceme návštěvníkům poskytnout mix značek minipivovarů a příjemné hudební zážitky. Vše spojené s atmosférou hlučínského jezera a koupaliště," řekl za pořadatele Matěj Ostárek. Návštěvníci podle něj budou moci ochutnat pět desítek piv moravských i českých minipivovarů. Vystoupí místní kapely a hlavní hvězdou bude Rock and roll band Marcela Woodmana. Návštěvnost bývá asi 6000 lidí.

Pivní slavnosti se konají v polovině srpna v Bohumíně na Karvinsku. "Letos chystáme nabídku 100 piv. Půjde jak o nápoje malých pivovarů, tak i těch velkých," uvedl ředitel bohumínského kulturního centra Karel Balcar. Akce bude v Hobby parku 13. srpna a příchozí zaplatí vstupné 40 korun.

Novinkou letos bude Beer fest konaný v polovině června v Dolních Vítkovicích. I tam lidé budou moci ochutnat 100 piv malých i velkých pivovarů. Akce potrvá dva dny a vstupné na jeden den bude stát 200 korun. Vystoupí například skupiny Olympic či Wohnout.

Sezonu pivních přehlídek zakončí 14. a 15. října OktobeerFest konaný u obchodního centra Forum Nova Karolina. "Nabídneme opět více než 30 velkých i lokálních rodinných pivovarů, které představí svá pivní portfolia. Doprovodný kulturní, zejména hudební, program také zůstává součástí. na něm se ale nyní teprve pracuje," uvedla za pořadatele Radka Hájková. Vstup je zdarma.

Pivní soutěž: poroty ocenily 33 nejlepších minipivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK



Tři poroty složené z odborníků i zástupců restaurací ocenily 33 nejlepších minipivovarů. Překvapením bylo například umístění ne příliš známých pivovarů Mazák z Dolních Bojanovic a Rodinného pivovaru Bravůr z Loučné nad Desnou. Výsledky soutěže, které se vyhlašovaly na mezinárodním potravinářském veletrhu Salima v Brně, sdělil za pořadatele šéfredaktor časopisu Pivo, Bier & Ale Pavel Borowiec. V ČR pokračuje boom minipivovarů, jejich počet už překonal 300. Některé z nich ale nejsou schopné udržet stále stejnou produkci.

"O výsledcích rozhodly tři degustační komise složené z degustátorů, zástupců médií a prodejců piva," řekl Borowiec. "Evropské časopisy nedělají takovéto nezávislé hodnocení. Většinou vyhlašují ceny svazy, výrobci a podobně," dodal prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šurán. Podle Borowiece jsou pivovary oceněné českými a moravskými pivními korunami elitou mezi takzvanými craft, tedy řemeslnými pivovary.

Počet minipivovarů v ČR patrně dál poroste, podle Šuráně se může zastavit až na dvojnásobku nynějšího čísla. Za růstem jejich počtu je zájem spotřebitelů a chuť jednotlivců i firem investovat. Naprostá většina minipivovarů má kapacitu kolem 1000 hektolitrů a vaří pouze pro vlastní hospodu. V poslední době ale přibývá firem, které minipivovary zakládají na byznys a svoje pivo prodávají hospodám podobně jako velkopivovary.

První tuzemský speciální časopis o pivě Pivo, Bier & Ale vychází od ledna 2011. Každý měsíc vychází na 4500 výtisků a údajně se všechna čísla prodají, zejména ve speciálních prodejnách piva, které dnes nabízejí hlavně produkty z minipivovarů.

Potvrzeno! V Rožnově sídlí nejúspěšnější domácí pivovar v republice

Publikováno:před rokemZdroj:Krajské listyRožnovský

Popper, Rothschild a Habsburg. To jsou tři piva z Rožnovského pivovaru, která stanula na stupních vítězů v rámci prestižní mezinárodní pivovarnické přehlídky International Beer Fest. Podobnou bilancí se nemůže pochlubit žádný jiný pivovar u nás, což z Rožnova dělá město pivu zaslíbené.

Soutěž o Zlatou pivní pečeť se konala v Českých Budějovicích ve dnech 1. až 6. února 2016. Rožnovský pivovar získal první místo v kategorii světlých speciálů se šestnáctistupňovým Popperem a mezi polotmavými pivy kralovala jeho 'třináctka' Rothschild. Dominanci mezi minipivovary ztvrdilo třetí místo, které bral v kategorii tmavých piv šestnáctistupňový Habsburg.

Hlavním důvodem úspěchu mohou být použité technologie. „Díky dotacím jsme mohli nakoupit zařízení, pomocí kterého můžeme zvyšovat kvalitu piva. Vítězné várky byly uvařeny v úplně nové varně,“ konstatoval hlavní sládek Petr Kubín s tím, že základem dobrého piva je i dokonalá sanitace pivovarského zařízení. „Nepoužíváme žádné chmelové ani sladové výtažky, ale přírodní suroviny: moravský slad, žatecký chmel, pivovarské kvasnice a kvalitní vodu,“ popisuje druhý sládek Rožnovského pivovaru Lukáš Vavříček.

Soutěžní přehlídky se letos zúčastnilo rekordních 225 pivovarů ze tří kontinentů, které do soutěže o Zlatou pivní pečeť přihlásily 1110 piv a ciderů. Rožnovský pivovar ale nesklízí úspěchy jen mezi profesionálními hodnotiteli, ale především u zákazníků. „Naši produkci nelze koupit v žádné pivotéce nebo ochutnat někde v hospůdce. Vše, co se u nás vyprodukuje, také se u nás vypije či prodá. Situace je v současné době taková, že poptávka výrazně převyšuje nabídku,“ uvedl Vavříček.

Situaci, která je snem každého obchodníka, potvrzuje i spolumajitel pivovaru Tomáš Kupčík: „Sjíždí se k nám lidé z celé republiky a hrozně nadávají, když si chtějí pivo odvézt a ono není. Ti, kteří Rožnovem projíždějí, si jej od nás kupují a vozí ho do Polska, na Slovensko a do dalších koutů. Lidé se zajímají o vysokostupňové kvalitní speciály, protože ty se nikde nedají koupit. Velké pivovary chrlí desetistupňová piva a nám se tím pádem vytváří prostor pro výrobu a prodej speciálů,“ nastiňuje Kupčík způsob, jakým mohou malé pivovary úspěšně fungovat ve stínu velkých pivovarních koncernů.

Poroty ocenily 33 nejlepších minipivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:Finanční novinyAutor:ČTK

Tři poroty složené z odborníků i zástupců restaurací ocenily 33 nejlepších minipivovarů. Překvapením bylo například umístění ne příliš známých pivovarů Mazák z Dolních Bojanovic a Rodinného pivovaru Bravůr z Loučné nad Desnou. Výsledky soutěže, které se vyhlašovaly na mezinárodním potravinářském veletrhu Salima v Brně, sdělil ČTK za pořadatele šéfredaktor časopisu Pivo, Bier & Ale Pavel Borowiec. V ČR pokračuje boom minipivovarů, jejich počet už překonal 300. Některé z nich ale nejsou schopné udržet stále stejnou produkci.

"O výsledcích rozhodly tři degustační komise složené z degustátorů, zástupců médií a prodejců piva," řekl Borowiec. "Evropské časopisy nedělají takovéto nezávislé hodnocení. Většinou vyhlašují ceny svazy, výrobci a podobně," dodal prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šurán. Podle Borowiece jsou pivovary oceněné českými a moravskými pivními korunami elitou mezi takzvanými craft, tedy řemeslnými pivovary.

Počet minipivovarů v ČR patrně dál poroste, podle Šuráně se může zastavit až na dvojnásobku nynějšího čísla. Za růstem jejich počtu je zájem spotřebitelů a chuť jednotlivců i firem investovat. Naprostá většina minipivovarů má kapacitu kolem 1000 hektolitrů a vaří pouze pro vlastní hospodu. V poslední době ale přibývá firem, které minipivovary zakládají na byznys a svoje pivo prodávají hospodám podobně jako velkopivovary.

První tuzemský speciální časopis o pivě Pivo, Bier & Ale vychází od ledna 2011. Každý měsíc vychází na 4500 výtisků a údajně se všechna čísla prodají, zejména ve speciálních prodejnách piva, které dnes nabízejí hlavně produkty z minipivovarů.

Pivovary oceněné zlatou korunou
●Klášterní pivovar Strahov, Praha
●Kounický pivovar, Kounice
●Pivovar Clock, Potštejn
●Pivovar Kocour, Varnsdorf
●Pivovar Matuška, Broumy
●Pivovar Mazák, Dolní Bojanovice
●Pivovar Modrá hvězda, Dobřany
●Pivovar Permon Sokolov
●Pivovarský dům Praha
●Pivovarský dvůr Zvíkov, Zvíkovské podhradí
●Únětický pivovar, Únětice

Pivovary oceněné stříbrnou korunou
●Břenovský klášterní pivovar svatého Vojtěcha, Praha
●Joe´s Garage, Plzeň
●Městský Podorlický pivovar, Rychnov nad Kněžnou
●Pivovar Hendrych, Vrchlabí
●Pivovar MMX, Lety u Dobřichovic
Pivovar Podlesí
●Rodinný pivovar Bravůr, Loučná nad Desnou
●Slavkovský pivovar, Slavkov u Brna
●Zámecký pivovar Frýdlant
●Zámecký pivovar, Ostrava - Zábřeh
●Zámecký pivovar Mayzus, Chotoviny

Pivovary oceněné bronzovou korunou
●Hostinec a pivovar U Koníčka, Vojkovice
●Petr Hauskrecht - Parní pivovar, Brno
●Pivovar Cvikov
●Pivovar Faltus, Česká Třebová
●Pivovar Hostivar, Praha
●Pivovarský dům, Ostrava
●Pivovarský dvůr Purkmistr, Plzeň
●Podklášterní pivovar Třebíč
●Staňkův rukodělný pivovárek, Praha - Třebonice
●Valašský pivovar v Kozlovicích, Kozlovice
●Zámecký pivovar a hostinec U paní Magdaleny, Všeradice

Březňák zjistil, že se 80 % otců nikdy nedozví, že jsou pro své syny největším vzorem

Publikováno:před rokemZdroj:Marketing journalVelké Březno

Značka piva Březňák, která se vyrábí v pivovaru ve Velkém Březně, se svým posledním reklamním poselstvím evidentně trefila do černého. Její zamyšlení nad tradičními hodnotami a mezigenerační úctou, respektive vztahem synů a otců, se nejen líbí, ale nutí i přemýšlet. Ostatně o takovém zamyšlení svědčí i průzkum agentury Perfect Crowd, provedený mezi mladými muži mezi osmnácti a pětatřiceti lety. S jeho výsledky bude Březňák bude dále pracovat.

Snad nikdy v historii ještě nenastala doba, kdy by se život dvou po sobě jdoucích generací lišil více než dnes. Obrovský rozmach rozličných vymožeností zcela změnil způsob komunikace, a tak mladí lidé přestávají mít na své rodiče čas. A jistě nepřekvapí, že se mezigenerační problém více týká „rychlejších“ měst než „tradičnějšího“ venkova. Právě tam k sobě mají lidé dodnes blíž a scházejí se častěji, třeba při tradičních vesnických akcích. Právě o tom vypovídá jedna část průzkumu. Podle ní je role otce jako mužského vzoru evidentně silnější na vesnicích. Oproti tomu ve městech se často neznají ani lidé ve stejném domě. Dospělost a odchod z domu přináší další omezení kontaktu s otcem – a čím jsou muži starší, tím méně často se s otcem stýkají.

Generace našich otců si v dnešním hektickém světě může připadat ztracená. Za své berou i léty prověřené pravé hodnoty „staré školy“, například zkušenost, poctivost, tradice či vztah k domovu. Jak své otce vidí synové právě z tohoto pohledu? Podle další části průzkumu představují pro 55 procent zpovídaných mužů jejich tátové největší hrdiny. Všechny tatínky by to určitě potěšilo, pokud by se to ovšem dozvěděli. Celkem 80 procent synů svým otcům nikdy neřeklo, že je za svůj největší vzor považují. Na druhém místě žebříčku hrdinů po otcích skončil vzor ze světa sportu – Jaromír Jágr. Na třetím místě si synové vážili svých maminek.

Snad nikdy v historii ještě nenastala doba, kdy by se život dvou po sobě jdoucích generací lišil více než dnes. Obrovský rozmach rozličných vymožeností zcela změnil způsob komunikace, a tak mladí lidé přestávají mít na své rodiče čas. A jistě nepřekvapí, že se mezigenerační problém více týká „rychlejších“ měst než „tradičnějšího“ venkova. Právě tam k sobě mají lidé dodnes blíž a scházejí se častěji, třeba při tradičních vesnických akcích. Právě o tom vypovídá jedna část průzkumu. Podle ní je role otce jako mužského vzoru evidentně silnější na vesnicích. Oproti tomu ve městech se často neznají ani lidé ve stejném domě. Dospělost a odchod z domu přináší další omezení kontaktu s otcem – a čím jsou muži starší, tím méně často se s otcem stýkají.

Generace našich otců si v dnešním hektickém světě může připadat ztracená. Za své berou i léty prověřené pravé hodnoty „staré školy“, například zkušenost, poctivost, tradice či vztah k domovu. Jak své otce vidí synové právě z tohoto pohledu? Podle další části průzkumu představují pro 55 procent zpovídaných mužů jejich tátové největší hrdiny. Všechny tatínky by to určitě potěšilo, pokud by se to ovšem dozvěděli. Celkem 80 procent synů svým otcům nikdy neřeklo, že je za svůj největší vzor považují. Na druhém místě žebříčku hrdinů po otcích skončil vzor ze světa sportu – Jaromír Jágr. Na třetím místě si synové vážili svých maminek.

Plzeň je pořád městem skvělého piva!

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Soňa VaicenbacherováGambrinus

V letošním 24. ročníku prestižní degustační soutěže piv Zlatý pohár Pivex – Pivo 2016 byla jedenáctkrát oceněna piva z rodiny Plzeňského Prazdroje. Značky Gambrinus, Velkopopovický Kozel a nealkoholický Birell zachutnaly odborné porotě napříč všemi vyhlašovanými kategoriemi.

Gambrinus získal prvenství v kategorii sudových piv Zlatý soudek za Gambrinus 10° Nepasterizovaný. Dobře hodnocena byla i nová nepasterizovaná dvanáctka. Certifikát za vyrovnanou kvalitu pak od degustační poroty dostal mezi výčepními pivy Gambrinus 10° Originál a „stříbro“ v ležácích Gambrinus Premium.

Gan Primus a Gambrinus
České pivo Gambrinus letos oslaví už 147. narozeniny. Název Gambrinus je odkazem na patrona sladovníků, brabantského vévodu Jana I. neboli Jana Primuse. Vévoda byl pradědečkem Karla IV., žil ve 2. polovině 13. století a kromě toho, že vládl zemi, byl i v čele bruselského sladovnického cechu. Jeho jméno se někdy psalo také Gan Primus a odtud už je ke Gambrinusu jen krůček. Tato zkomolenina byla ve světě známá dávno před zavedením ochranné známky plzeňského piva.

Pivovar Gambrinus byl založen u piva
Dnes by se asi na strategické poradě významných osobností podávala káva, ovšem v červnu roku 1869 v Plzni to bylo pivo. V hostinci U císaře rakouského se tehdy sešla dvacítka Plzeňanů, většinou podnikatelů a právníků, s cílem založit pivovar, který bude vařit kvalitní pravé české pivo. Není bez zajímavosti, že mezi nimi byl také Emil Škoda, který v témže roce koupil plzeňskou strojírnu. Zdá se, že rok 1869 přál zrodu úspěšných podniků.

Rychlá výstavba
A slunce se na něj usmívalo. V roce 1907 zdejší pivo ochutnal císař František Josef I. a nešetřil nadšením a chválou. Plzeňští věděli, jak toho využít – pivo pojmenovali „Pilsner Kaiserquell“, přeloženo do češtiny Plzeňský císařský zdroj. Tato známka z pochopitelných důvodů nepřežila pád Rakouska-Uherska. Dodnes se ale části sklepů v Gambrinusu říká „na kaisru“.

Patron sladovníků Gambrinus je věčný
Po vzniku samostatného Československa se majitelé pivovaru začali poohlížet po nové ochranné známce a poučeni změnou politických poměrů zvolili název, kterého se jakékoli politické změny nedotknou, neboť patron sladovníků je věčný. Dalších 95 let je dokladem jejich správného úsudku, od roku 1919 tu stále máme „Plzeňský Gambrinus“.

Dynastie Hlaváčků
I když jednou to vypadalo, že ho mít nebudeme. Štěstím pro něj i pro nás bylo, že v roce 1934 se stal sládkem a vrchním ředitelem pivovaru František Hlaváček. Byl to právě on, kdo po 2. světové válce přesvědčil lidi kolem sebe, že Gambrinus nesmí zmizet z povrchu zemského.

Fyzicky k tomu příliš nezbývalo, pivovar byl téměř zničen při spojeneckém náletu na blízké nákladové nádraží v polovině dubna 1945. Traduje se, že František Hlaváček při obhajování další existence Gambrinusu vyskočil na bednu od piva a svojí plamennou řečí všechny pivovarníky strhl na svoji stranu.

Energie do nich vlil dost, ještě před koncem roku 1945 byl v Gambrinusu obnoven provoz a v roce následujícím 200 000 hektolitrů uvařeného piva potvrdilo reálný základ tehdejšího optimismu páně Hlaváčkova. Rodina Hlaváčků je ostatně s pivovarem spjata dodnes, už ve třetí generaci. Vděčíme jí i za nezaměnitelnou chuť (v níž jemná hořkost žateckých chmelů vyvažuje plnou chuť ječného sladu), za sytou barvu a bohatou pěnu piva Gambrinus.

Současnost Gambrinusu
V současné době Gambrinus patří do portfolia akciové společnosti Plzeňský Prazdroj, která je členem jedné z největších světových pivovarnických společností SABMiller plc. Plzeňský pivovar jde s dobou a tak v nabídce značky Gambrinus najdete například i míchané nápoje z piva a ovocných šťáv. Někteří pivaři teď možná nespokojeně vrtí hlavou, ale pravda je, že takto ochucené pivo přivedlo do jejich řad nové věrné.

Kuchaři do domu s pivem Ferdinand

Publikováno:před rokemZdroj:BenešovDnes.czAutor:Ladislav LojkaFerdinand

Oblíbená služba Kuchaři do domu spojila síly s benešovským pivovarem a od teď tak má zákazník možnost doma sníst vše, co mu profesionální kuchař navaří a k dobrému jídlu ochutnat pivní speciály Ferdinand.

Společnost Kuchaři do domu podepsala s pivovarem začátkem února smlouvu o vzájemné spolupráci a od té doby je možné při objednávce požadovat i řízenou degustaci piva. Pivovar Ferdinand tak zahajuje B2C komunikaci, od které očekává další rozvoj a obecně osvětu piva v našich domácnostech. "Hlavním smyslem této spolupráce je ukázat a představit lidem, jak se správně vaří pivo a když už chtějí jíst kvalitní pokrmy z kvalitních surovin, proč si k tomu dát skutečné pivo, třeba to naše a ne jen nějaké náhražky v podobě tzv. euro piva", říká jednatel pivovaru Ing. Petr Dařílek.

Portál Kuchaři do domu je největší on-line seznam v České republice osobních kuchařů a kulinářských firem, které si zákazník může pronajmout. Na tomto místě tak najdete VIP kuchaře, profesionální kuchaře, kuchaře cizích národností, odborníky zdravé výživy a restaurace s kuchaři do domu. "Zatím očekáváme klientelu především v Praze a Středních Čechách, ale jsme připraveni dojet a degustovat dle zájmu, třeba i v Chebu", dodává Mgr. Ivana Bachtíková, jednatelka společnosti Kuchaři do domu.

Zážitková gastronomie je stále více na vzestupu a tak ten, kdo má rád opravdu dobrá jídla a nejen ta, měl by za své peníze dostat opravdu to nejlepší, co podmínky domácího vaření dovolí. Důkazem mohou být známá jména špičkových kuchařů, jako je např. Lubomír Brázda, osobní kuchař Václava Havla a současného prezidenta Miloše Zemana, Executive Chef Radek Příhonský nebo Martin Bušek, přední český foodstylista a gastronomický poradce, který se již několikrát objevil i na obrazovkách komerčních televizí. Kuchaři nabízejí až 25 druhů světových kuchyní. Pivovar pro účely degustací bude podávat nefiltrovaná piva, k další konzumaci pak klasicky pasterované speciály v třetinkových lahvích.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.06.2017 15:555.135/5.135