Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivovary hlásí historický rekord. Vděčí za to exportu a nealku

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Jan Sůra

Tuzemské pivovary loni uvařily nejvíce piva ve své historii. Nahoru je táhne především export, který loni stoupl o více než 13 procent. Ukazují to data, která zveřejnil Český svaz pivovarů a sladoven. Podle nich si loni Češi dali v průměru na hlavu za celý rok o dvě piva méně: roční spotřeba piva přepočtená na obyvatele klesla ze 144 na 143 litrů.

Pivovary přesto uvařily nejvíce piva v historii: celkový výstav poprvé přesáhl 20,076 milionu hektolitrů, což je o 2,2 procenta více než před rokem. Domácí spotřeba však zároveň klesla o 0,2 %, propadá se už čtvrtým rokem v řadě. Pokračuje především přesun konzumace z hospod domů: podíl sudového piva loni klesl na 40 %. Největší skok v prodejích zaznamenává pivo v plechovkách a z tanků.

Statistiky ukazují postupný přesun k dražším pivům: ležáky už dohnaly svým podílem na trhu výčepní piva s nižším obsahem alkohol. Po několika letech také stoupl i dovoz piva, především z Polska. Stále roste prodej nealkoholických piv, za loňský rok prodeje stouply o 5 procent. Za deset let se jeho prodeje zdvojnásobily.

Na export šla loni pětina objemu u nás uvařených piv, nejvíce se dařilo vývozu do zemí Evropské unie. Pokles o třetinu naopak hlásí export do zemí mimo EU, především kvůli sankcím v Rusku. Největším odbytištěm českého piva v zahraničí je Slovensko, které poprvé v žebříčku předehnalo Německo.

V Česku se vloni uvařilo historicky nejvíce piva, pomohl hlavně silný export

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Michal Šenk

● Češi vyrobili vloni rekordní množství piva, sami ho ale pijí méně.
● Pivovary v Česku v loňském roce uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva, celkový výstav tak vzrostl na historicky rekordní hodnotu.
● Výrobu táhl především export, vyvezlo se rekordních 4,1 milionu hektolitrů, což je meziroční nárůst o 13,3 procent.

Loňský růst produkce pivovarů táhl export. "Domácí produkce se držela na předloňské úrovni a ani loni se nevrátila nad úroveň doby před zvýšením spotřební daně," říká k výsledkům odvětví předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Spotřeba piva na domácím trhu v přepočtu na obyvatele znamenala lehký pokles ze 144 na 143 litrů piva za rok.

Domácí spotřeba piva, v níž jsou Češi dlouhodobě na světové špici, stagnuje už několik let. "Dál klesala spotřeba výčepního piva, naopak vzrostla spotřeba ležáků. Loni se tak křivky spotřeby poprvé téměř setkaly a vyrovnaly na úrovni 47 procent trhu," dodává František Šámal s tím, že zbylých šest procent trhu připadá na různé speciály.

Meziročně vzrostla o pět procent také výroba nealkoholického piva na 546 tisíc hektolitrů, což je pokračováním dlouhodobějšího trendu.

Pokračoval pokles prodeje piva v pohostinstvích. Loni se v restauracích barech a hospodách uskutečnilo jen 40 procent prodejů, balené pivo prodané v maloobchodě, na němž jsou zpravidla nižší marže, dál posilovalo.

Import piva pak vzrostl o 7,3 procenta, ale co do poměru domácí spotřeby a importovaného piva, zůstává na nejnižší úrovni v Evropě. Konkrétně se loni do Česka dovezlo 312 tisíc hektolitrů zahraničního piva.

Export českého piva vzrostl meziročně o více než 13 procent na rekordních 4,14 milionu hektolitrů. Nejvíc do sousedních zemí, na Slovensko a do Německa. "Export do zemí mimo EU byl v loňském roce ovlivněn ruským embargem a výrazným propadem kurzu rublu. I přesto však zůstalo Rusko loni největším spotřebitelem českého piva mimo země unie," upřesňuje Šámal.

Tyto dílčí statistiky sečteno podrženo znamenají, že se v Česku loni uvařilo historicky nejvíc piva, konkrétně 20,1 milionu hektolitrů. O 2,2 procenta víc než v roce 2014.

Češi uvařili rekordní množství piva. Více už ho ale nevypili, pomohl silnější vývoz

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:Michal Šenk

Produkce tuzemských pivovarů loni stoupla na 20,1 milionu hektolitrů - nejvíce v historii. Výrobu táhl především export, vyvezlo se rekordních 4,1 milionu hektolitrů. Průměrný Čech loni vypil o litr méně než před rokem. Pokračuje i pokles spotřeby piva v restauracích a hospodách.

Tuzemské pivovary loni uvařily nejvíce piva v historii – 20,1 milionu hektolitrů, což je o 2,2 procenta více než v roce 2014. Statistiku dnes zveřejnil Český svaz pivovarů a sladoven.

Loňský růst produkce táhl export. Spotřeba v samotném Česku sice zůstává dlouhodobě na světové špičce, ale už několik let stagnuje. Každý obyvatel loni vypil v průměru 143 litrů piva – o litr méně než před rokem.

"Tuzemská produkce se držela na předloňské úrovni a ani loni se nevrátila nad úroveň před zvýšením spotřební daně," říká předseda svazu František Šámal.

Dál klesala spotřeba výčepního piva, naopak vzrostla spotřeba ležáků. Loni se tak křivky spotřeby poprvé téměř setkaly a vyrovnaly na úrovni 47 procent trhu,“ upřesňuje Šámal. Zbylých šest procent trhu připadá na různé speciály.

Pokračuje pokles spotřeby piva v restauracích, hospodách a dalších podnicích. Podíl tohoto prodeje loni klesl z 41 na 40 procent, zbytek tvoří balené pivo prodávané v obchodech, na němž mají pivovary zpravidla nižší marže než v pohostinství.

Výroba nealkoholického piva meziročně stoupla na 546 tisíc hektolitrů, růst o pět procent je pokračováním dlouhodobějšího trendu.

Vývoz českého piva loni stoupl na rekordních 4,14 milionu hektolitrů, meziročně o více než 13 procent. Nejvíce se na tom podílely sousední země – Slovensko a Německo. „Rusko sice zůstalo největším spotřebitelem českého piva mimo země Evropské unie, export byl ale v loňském roce ovlivněn ruským embargem a výrazným propadem kurzu rublu,“ připomíná Šámal.

Dovoz zahraničního piva do Česka sice vzrostl o 7,3 procenta na 312 tisíc hektolitrů, ale co do poměru tuzemské spotřeby a dovozu zůstává na nejnižší úrovni v Evropě.

Církev se soudí o státní pivovar ve Vyškově, který byl krok od likvidace

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrVyškov

Vlastnictví pivovaru Vyškov je v rukou soudu. Na základě žaloby Arcibiskupství olomouckého rozhodne, zda stát vrátí církvi majetek spojený ve Vyškově s výrobou piva. Anebo, zda je současný vlastník – ministerstvem zemědělství ovládaná společnost Jihomoravské pivovary – právoplatným majitelem.

Roky trvající právní vakuum, které před pěti lety už přivedlo pivovar téměř k likvidaci, nekončí. Společnost Czech Beverage Industry Company podnikatele Jiřího Kopence, která se snaží už pět let vrátit vyškovskému pivu zašlou slávu, je tak stále od roku 2011 v pozici nájemníka.

Jedná se kromě Budějovického Budvaru o druhý pivovar, který je u nás stále v rukou státu. Na rozdíl od „rodinného stříbra“ – mnohonásobně většího Budvaru – by stát jinak Vyškov už dávno prodal.

Církev se hlásí o pivovary
Vyškovský pivovar, založený v 17. století olomouckým biskupem Karlem z Lichtenštejna a znárodněný v roce 1948, je podle tvrzení církve historický majetek Arcibiskupství olomouckého.

Spor o nemovitosti vyškovského pivovaru souvisí se sporem o areál bývalého arcibiskupského pivovaru v Kroměříži, který byl v roce 2008 podle mínění církve protiprávně převeden do rukou nejprve finanční společnosti, která jej obratem prodala další obchodní společnosti.

Oba pivovary stát krátce před účinností zákona o velké privatizaci, který zablokoval jakékoliv odstátňování církevního majetku, převedl na ministerstvem zemědělství vlastněnou akciovou společnost Jihomoravské pivovary. Objekty v Kroměříži, kde se dnes už pivo nevaří, stihl stát ještě prodat, ale Vyškov zůstal ve správě ministerské akciovky. Pivovar postupně upadal do ztráty desítek milionů korun.

„Soudně tedy napadáme platnost tehdejšího převodu státního podniku s oběma pivovary na akciovou společnost a následného prodeje kroměřížského pivovaru,“ vyjádřil se pro LN mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka.

Ministerstvo zemědělství jako akcionář Jihomoravských pivovarů (tedy vyškovského pivovaru -pozn. red.) na zaslané otázky do uzávěrky tohoto vydání nereagovalo.

Loni, kdy Arcibiskupství olomoucké o žalobě na určení vlastníka teprve uvažovalo, se vyjádřil tehdejší mluvčí resortu Hynek Jordán. „Dojde-li ke zrušení privatizace majetku vyškovského pivovaru do majetku Jihomoravských pivovarů, musí dojít následně k vydání majetku oprávněné osobě. Nebude-li na základě žaloby zrušena privatizace vyškovského pivovaru, následným řešením bude opět privatizace,“ uvedl tehdejší mluvčí ministerstva Hynek Jordán.

Sporů o majetek je více
Na jižní Moravě i v celém Česku zdaleka nejde o jediný spor církve se státem o vydání majetku. Například v Hradci Králové už soud dal za pravdu řádu benediktinů, kteří usilují o některé pozemky na Broumovsku. V Mikulově se řád piaristů zase soudně domáhá na základě restitučního zákona vrácení části tamního areálu gymnázia.

Církvím se postupně vrací minulým režimem zabraný majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun a kromě toho jim má být během 30 let postupně vyplaceno přibližně 59 miliard korun jako náhrada za majetek, který nemůže být z různých důvodů vrácen.

První ze státem nadále vlastněných pivovarů – národní podnik Budějovický Budvar – na prodej zatím není. Vláda o tom neuvažuje. Ještě za Nečasova kabinetu posuzovala advokátní kancelář Kříž a Bělina možnosti privatizace.

Jak zjistila právní analýza, prodej Budvaru naráží v první řadě na problém s přeměnou statusu z národního podniku na akciovku. Bez toho by nešlo Budvar privatizovat. Jenže právní ochrana značky Budweiser Budvar, o kterou se českobudějovický podnik soudí v některých zemích s americkým gigantem Anheuser Busch, je vázána právě na označení národního podniku.

V mormonském Utahu slaví úspěchy české pivo Lev. Konkuruje i velkým pivovarům

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Luboš Kreč

● Milena Harveyová odešla do& USA krátce po revoluci, svatbu tam měla v roce 1993.
● Do Ameriky dováží pivo Lev, v Česku známé jako Rebel.
● Její syn Václav by chtěl jít studovat informatiku do Prahy.

Milena Svobodová měla v roce 1987 životní štěstí, jen to tehdy ještě nevěděla. V létě vyrazila stopem na výlet a zastavilo jí auto, které řídil cizinec. Američan. Uměla trochu anglicky, tak se spolu dali řeči. Byl jí sympatický a když se loučili, vyměnili si vzájemně adresu a občas si dopisovali.

Po revoluci, už jako studentka pražské Vysoké školy ekonomické, vyrazila opět na výlet, tentokrát s kamarádkami do Rakouska. Svému vzdálenému příteli se přímo z Vídně nadšeně rozepsala o tom, jak je skvělé podívat se za hranice, načež přišla odpověď: "A proč teda nepřijedeš za mnou do USA?" Na prázdninách v Kalifornii se z přátelství stalo něco víc, takže v roce 1993, jakmile získala titul inženýrky, byla svatba, nejdřív v Čechách, později i za oceánem. Do Ameriky samozřejmě přijeli i její rodiče, moc se jim tam líbilo, jen otci chybělo dobré české pivo. Tak se zrodil nápad, který Milenu, už Harveyovou, dodnes velmi dobře živí - dováží do Spojených států pivo.

"Tady ho prodáváme pod značkou Lev, ale v Čechách ho znáte jako Rebel," vysvětluje na terase honorárního konzula Česka v San Francisku Richarda Pivničky, který ve své rezidenci uspořádal setkání krajanů z oblasti Silicon Valley s premiérem Bohuslavem Sobotkou. "Neimportuji jen to pivo, ale také vína z Lechovic," dodává s tím, že vinařský byznys je ale skromnější, jelikož Kalifornie je vyhlášená vlastními vinicemi a vínami.

Nejlidnatější a nejbohatší americký stát trápí poslední roky velká sucha a vedra, žíznivci země s medvědem ve znaku nejsou těmi nejpilnějšími zákazníky Mileny Harveyové. Těmi jsou lidé z Utahu, státu s obrovskou mormonskou komunitou. A právě ta českému pivu pomohla, ačkoli její členové mají alkohol zapovězený: "V Utahu je zakázaná reklama na pití, takže tam se musíte prosadit kvalitou a šeptandou, díky tomu tam lze konkurovat i velkým pivovarům, které by ji jinak zaplatily mohutnou kampaň a převálcovali nás." Ročně v USA prodá asi devět tisíc kartonů piv.

Jak se vůbec k pivavorníkům dostala? Na univerzitě o nich dělala studentskou práci a zůstalo jí pár kontaktů. Naprostá většina z nich o spolupráci s někým, kdo zrovna opustil školní lavice, nestála, výjimkou byl ale královéhradecký podnik. S ním se dohodla a rozjela byznys. Když o několik let později pivovar zkrachoval, Lva podle velmi podobné receptury pro ni začali vařit v Havlíčkově Brodě.

Není jediná v rodině, kdo podniká. Její manžel Taz se svým otcem vlastní síť prodejen automobilů Mazda a Honda ve městech kousek od San Franciska. A na byznys, byť zatím ne vlastní, pomýšlí i její syn Václav. "Láká mě programování," odpovídá osmnáctiletý hoch, který je oblečený ve skautském stejnokroji - v mládežnickém spolku to dotáhl až na hodnost orla. Kromě toho se věnuje americkému fotbalu, lakrosu a také závodně střílí.

Ačkoli se Václav vidí na technické škole, nesní o nedalekém Stanfordu nebo Technologickém institutu v Massachusetts, dvou z nejlepších světových vysokých škol, kde se dá matematice a informatice věnovat. "Jednak by to bylo opravdu hodně drahé, jednak je tam velmi těžké se dostat a i studium je mimořádně náročné, člověk pak nemá čas na nic jiného," přiznává upřímně.

Takže? "Jestli všechno vyjde, jak má, nastoupím od září do Prahy na matfyz," směje se česky. Do Prahy jezdí pravidelně, rok v ní dokonce studoval a bydlel u dědečka. A jelikož s ním matka po večerech pilovala češtinu i dějepis, má navíc uznanou základní školu podle tuzemských standardů. "Víte, Stanford by byl super, ale pražský matfyz je také skvělá škola, nemám strach, že bych se pak ztratil," říká.

Pro příklad nemusí chodit daleko: na zahradní party dorazil také šestatřicetiletý absolvent matfyzu a syn jednoho z tamních profesorů Jakub Nešetřil, který v Silicon Valley úspěšně rozvíjí svůj ambicioziní start-up Apiary, na který od investorů dostal už v přepočtu bezmála čtvrt miliardy korun.

V Česku by se uživilo i tisíc minipivovarů, uvedl šéf svazu

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

V České republice by se uživila i tisícovka minipivovarů, nyní jich je zhruba 350. Mohlo by jít zejména o tzv. restaurační pivovary, které vaří pouze pro spotřebu například v přidružené restauraci. "Doopravdy si nekonkurují a můžou být třeba tři v jedné ulici," uvedl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň

Počet minipivovarů v Česku stále roste, každoročně se jich v posledních letech otevře kolem 50. Některé ale následně zavřou, či se v lepším případě zvětší jejich produkce a zmizí z kategorie minipivovarů. To se například stalo Únětickému pivovaru, který nyní vaří kolem 11 tisíc hektolitrů ročně. Minipivovar je definovaný daňovou sazbou, kdy se nejnižší spotřební daň vztahuje na roční produkci do 10 tisíc hektolitrů.

K otevření minipivovaru stačí základní investice okolo pěti milionů korun, řekl Šuráň. Objem produkce minipivovarů v Česku ale stále činí méně než 1,5 procenta celkové výroby piva.

Obnova a otevírání pivovarů podle šéfredaktora časopisu Pivo, Bier & Ale Pavla Borowiece zvyšuje zaměstnanost v regionech. Pivovary podle něj nabízí i možnost kulturního vyžití, jako je pořádání bálů či plesů. Mají také pozitivní přínos pro cestovní ruch, dodal.

Nenasytné pivovary. Českého chmelu je pro ně málo

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovkz.cz

Pěstitelé letos navýší plochu chmelnic o 350 hektarů. Ani tak však prý nedokážou uspokojit všechnu poptávku. Jde nejen o důsledek stále se zvyšujícího zájmu o český chmel v cizině, ale i stoupající spotřebu v českých pivovarech.

„Nárůst plochy je především reakcí na vyšší poptávku po českém chmelu a na oživení cen po období stagnace,“ říká Zdeněk Rosa z Chmelařství Žatec. Celková plocha chmelnic tak letos podle odhadů dosáhne 4800 hektarů, nově se vysazují především odrůdy Saaz Late a Kazbek.

Podle názoru plzeňského pivovaru Gambrinus stojí za nárůstem konzumenti, kteří žádají plnější a více nachmelená piva. „V poslední době dávají pivaři přednost naším chuťově plným ležákům, jako například nové nepasterizované dvanáctce. Tato piva vyžadují vyšší chmelení než piva výčepní. Proto spotřebujeme více chmele na hektolitr než v minulých letech, kdy byl Gambrinus téměř výhradně desítka,“ popisuje Pavel Zítek, sládek pivovaru Gambrinus.

Chcete chmel? Až za čtyři roky
Jak vypočítává Zdeněk Rosa, při současné průměrné produkci je veškerý českých chmel na základě podepsaných smluv vyprodán až do roku 2020. Všechny propočty a odhady ale může změnit počasí. Například extrémní loňské teplo výrazně ovlivnilo sklizeň. Z česaček „vypadlo“ pouze 4 843 tun chmele. Čtvrtina skončila u domácích piovovarů, zbytek šel na export.

Nejvíc se vyváží do Japonska, doma je hlavním odběratelem Gambrinus. Pěstitelé rovněž sledují neustále rostoucí zájem od minipivovarů, kterých v Čechách a na Moravě rychle přibývá. V polovině letošního ledna jich bylo 302.

Pivovar Černá Hora sází na nové složení limonád. Cena má zůstat stejná

Publikováno:před rokemZdroj:Blaněnský deníkAutor:Gabriela ChlupováČerná Hora

Malináda, Citronáda a Koala. To jsou nové limonády Pivovaru Černá Hora. Nahrazují jejich chuťově podobné předchůdce. „Díky nové receptuře získaly limonády výraznější a lepší chuť, takže ty, co jsou v prodeji teď, plánujeme časem zrušit," vysvětlila Lucie Tučková z pivovaru.

Nové limonády s přídavkem chmele se brzy objeví v nápojovém lístku hospod a bufetů. „Těším se na ně. Podle obrázků vypadají lákavě, ale zatím jsem je neochutnal. U nás je totiž začneme točit, až spotřebujeme zásoby, které máme ve skladu," uvedl odpovědný vedoucí dvou blanenských pivnic na sídlištích Sever a Písečná Marek Studnař. Ten počítá s tím, že novinky začnou čepovat příští týden.

Kromě nové etikety pivovar na původním balení nic neměnil. „Limonádu stáčíme do osvědčených třiceti- a padesátilitrových vratných sudů, do půllitrových a jedenapůllitrových PET lahví a samozřejmě nechybí tradiční třetinka ve skle," upozornila Tučková. Stejná má zůstat i cena. „Zatím s ní nechceme hýbat. Všechno, alespoň pro začátek, zůstane tak, jak jsou naši zákazníci zvyklí," ujistil Studnař.

Kromě nových příchutí limonád plánuje pivovar pro letošní rok ještě další novinku. V květnu vydá kuchařku, podle které si bude každý moct namíchat vlastní příchuť radlera, tedy limonády s pivem. „V manuálu budou popsané různé kombinace černohorských limonád a piva spolu s návody, jak dosáhnout vybrané chuti," upřesnila Tučková. Díky manuálu by tak osobitý radler měli zvládnout natočit v každé černohorské hospodě.

Podnikavci chtějí vařit pivo s bakteriemi z vagíny české modelky!

Publikováno:před rokemZdroj:Odhaleno.cz

Na webu pro hromadné financování dobrých nápadů se objevil projekt skupiny, která vystupuje pod označením The Order of Yoni neboli Řád jóni. Tak se přitom v sanskrtu označuje ženský genitál. Autoři projektu slibují, že do tří měsíců uvaří a nalahvují exkluzivní pivní mok. Bude vyroben kvašením bakteriemi získanými z vagíny české modelky Alexandry Brendlové. Tedy pokud se najde dost mecenášů, kteří projektu poskytnout 150 tisíc eur.

Pivo dostane název Bottled Instinct a slibuje esenci ženskosti, typickou pivní chuť i nádech šampaňského. Vaginální mléčná kultura od Brendlové přitom podléhá přísnému hygienickému ošetření a selekci v certifikované laboratoři. Vybraná kultura pak tvoří pivo, které vzniká také z pramenité vody, sladu, chmele a dřevěných hoblin.

„Představte si ženu svých snů, váš objekt touhy. Její šarm, její smyslnost, její vášeň. Zkuste její chuť, nasajte její vůni, poslechněte si její hlas. Představte si, jak vás vášnivě masíruje a šeptá vám do ucha, co chcete slyšet. Teď uvolněte svou fantazii a představte si, že mávnutím kouzelné hůlky to můžete vše uzavřít do lahve piva,“ píší autoři projektu na webu Indie Go Go.

Kromě Brendlové se do výrobního procesu můžou zapojit další modelky a krásky, které se můžou registrovat na webu Orderyoni.com.

Zatím do projektu investovalo za sedm dní několik odvážlivců pouhých 234 eur. Do 150 tisíc je tedy ještě daleko. Kdo ale investuje deset tisíc eur najednou, může si nechat uvařit pivo s bakteriemi z vagíny své přítelkyně. Za 270 tisíc korun? No neberte to!

Táborský pivovar v proudu času. Zítra komentovaná prohlídka výstavy

Publikováno:před rokemZdroj:Tábor dnes

Komentovaná prohlídka výstavy husitského muzea „Táborský pivovar v proudu času“ je pro zájemce připravena ve Staré radnici na Žižkově náměstí na zítřek, čtvrtek 7. dubna od 17 hodin. Ponořte se do výroby piva v Táboře v proudu času s kurátorkami Lenkou a Jitkou Vandrovcovými. Vstupné 20 a 10 Kč.

Výstava připomíná jeden z nejvýznamnějších průmyslových podniků v Táboře, který byl uzavřen 35 lety. Návštěvníci se seznámí s téměř 600 letou historií vaření piva ve mestě.

Dozvím se, kdy se začalo vařit první pivo a z čeho se vyrábělo. Vydám se na cestu historií pivovarnictví, seznámím se s dějinami táborských pivovarských podniků, podrobně prozkoumám mapu pivovarů a pravovárečných domů, zjistím, kdo byl patronem pivovarníků, nahlédnu do dílny bednářského řemesla a pochopím jeho souvislost s pivovarnictvím. Dozvím se také, komu se říkalo lízníci a jak se pojmenovávaly pivovarské sudy. Seznámím se s pivovarskými profesemi a budete je umět pojmenovat. Dozvíte se například, kdo začal jako první dochucovat pivo chmelem, komu se říkalo lízníci, či jak se na pivu podepsala průmyslová revoluce. Podrobná mapa vás pak provede po všech táborských pravovárečných domech a pivovarech.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.17.08.2017 11:475.315/5.315