Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivo je lék na tělo i duši. Zklidní nervy a v menším množství můžete i zhubnout

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.cz

Pivo dělá hezká těla! Toto tradiční heslo bývá v reálu často těžko k přečtení, neboť je na tričkách deformováno vystouplými pivními břichy. To však samo o sobě neznamená, že by pivo nemohlo prospívat. Co do počtu kalorií poráží chmelové nápoje kdejaká slazená limonáda, existují dokonce studie, které prokazují, že omezená konzumace piva může vést i k hubnutí! Tento článek je součástí speciálního projektu Hospody se nevzdáme, který je sponzorovaný společností Budějovický Budvar.

Pivo dělá hezká těla! Toto tradiční heslo bývá v reálu často těžko k přečtení, neboť je na tričkách deformováno vystouplými pivními břichy. To však samo o sobě neznamená, že by nám pivo nemohlo prospívat.

Samozřejmě, tradiční lékař bude proti, když se mu pochlubíte, že jste za večer vypili deset dvanáctek či dvanáct desítek. Ve skutečnosti by mu ale měl vadit spíš přísun alkoholu do vašeho těla, nikoliv piva jako takového. Pivo sice není alkoholu prosto, obsahuje ale i mnohé další látky, které organismu prospívají a někdy ho doslova hýčkají.

Dobrý sládek ovšem ví, že takové pivo musí být především dobře uvařeno. Legenda pivovarnictví, sládek František Ondřej Poupě, kdysi prohlásil: "Pivo má hasiti žízeň a scházející vlhkost v těle nahrazovati, poněkud sytiti, nikoli však nadýmati a zácpu působiti, umdlené tělo posilovati, moč k poměru k požitku i s krupicí vyměšovati, aby se předcházelo tvoření kamene, stolici podporovati, žaludek zahřívati a ne jako mnohá piva chladiti.“

Pivo se dokonce dostalo do léčitelství, a tak třeba pro ty, "kteří trpí na kámen", bylo určeno pivo višňové, na upevnění zubů v dásních se pilo pivo šalvějové, proti žloutence a vodnatelnosti ordinovali dědci kořenáři pivo pelyňkové a pivo rozmarýnové zase proti trudnomyslnosti a tak dále.

Musíme si také uvědomit, že dřív skutečně platilo pořekadlo "hlad je převlečená žízeň" a pivo se užívalo jednak jako pokrm, jednak jako častá přísada do jídel. Takový chléb v pivu byla před pár set lety běžná snídaně. Navíc v době, kdy neexistovaly vodovody a sdílená studna mohla být častým zdrojem epidemií, bylo pivo z převařené vody bezpečnou alternativou jiných, méně spolehlivých nápojů.

Dnes vládnou našim nápojům slazené limonády, káva a černý čaj, jejichž společným jmenovatelem je dehydratace, která může dlouhodobě vést k vážnému poškození organizmu. Oproti tomu pivo, tvořené z 92 procent z vody, je jako hydratační prostředek hotový poklad. Kromě obsahu vody totiž nabízí i iontovou vyváženost, izotonickou povahu a nízký obsah alkoholu. S pivem přijímá tělo nejen vodu, ale i řadu minerálních látek, vitaminů nebo aminokyselin.

Pivo snižuje stres i pomáhá tělu
Největší radost ale pivo dělá srdíčku. Sráží krevní tlak a rozšiřuje cévy, chrání proto před arteriosklerózou, infarktem myokardu či mrtvicí. Srdci také prospívá schopnost piva snižovat napětí a stres.

Častá výtka abstinentů vede právě ke spojení piva s obezitou, ovšem co do počtu kalorií poráží chmelové nápoje kdekterá slazená limonáda, existují dokonce studie, které prokazují, že omezená konzumace piva může vést i k hubnutí!

Navíc v pivu obsažený chrom a taky zinek působí na aktivitu inzulinu, čímž stabilizují hladinu krevního cukru, a brání tak vzniku cukrovky. To, že pivo pozitivně podporuje trávení, si každý může odzkoušet na své osobě.

Všeobecně známý je pak výskyt vitaminu B v pivu. Vitaminy typu B ovlivňují metabolické procesy, funkci nervového systému, brání vzniku kožních chorob nebo vývojových vad.

Rozumí se samo sebou, že nadměrná konzumace čehokoliv tělu neprospívá, ostatně jak napsal lékař a alchymista Paracelsus: "Určitá substance může být jedem, ale i léčivem či potravinou, záleží na požitém množství." Míra je tedy na místě.

Ceníme si toho, že naše pivo se v hospodách pije stále víc

Publikováno:před rokemZdroj:Boleslavský deníkAutor:Martin WeissRohozec

Pivovar Rohozec, který na okraji Turnova vaří „pivo z Českého ráje", má za sebou úspěšné pivovarské slavnosti, aktuálně Vás zve do areálu pivovaru na Rohozecké prázdniny, tedy cyklus koncertních večerů, a také láká k vyzkoušení úplné novinky – višňového piva Rohozec Cherry, které nahrazuje oblíbené malinové pivo. Jak zatím pivovarníkům z Rohozce vyhovuje letošní léto? Jaké změny v areálu pivovaru po nákladné rekonstrukci historických objektů ještě chystají?

Uplynuly tři týdny od 19. ročníku Slavností piva Rohozec, kterým letos po celou dobu přálo počasí. Jaká byla návštěvnost?
To se u nás těžko odhaduje. Na rozdíl od jiných pivovarů vybíráme pouze dobrovolné vstupné, takže konkrétní počet neznáme. Byli jsme ale opět rekordní. Vytočilo se 220 sudů, což nám o návštěvnosti mnohé napovídá.

Devatenáctý ročník je za vámi a blíží se jubilejní dvacátý. Už máte v hlavě nějakou novinku, jak ho vyšperkovat?
Něco v hlavě máme, ale budeme na tom muset ještě zapracovat. Určitě budou slavnostní a výjimečné.

Bude pivovar vůbec ještě schopen pojmout další návštěvníky? Vypadá to, že kapacita nádvoří může s každým ročníkem dosáhnout svého stropu.
Můžeme areál ještě rozšiřovat o klidové zóny – pivovarský parčík a okolí rybníka. To už je ovšem mimo hlavní dění. Nádvoří není nafukovací. Zájem o slavnosti je ovšem přímo úměrný velikosti pivovaru. Protože máme roční výstav asi 70 tisíc hektolitrů, nemůžeme tady nikdy očekávat desetitisíce lidí. Nejsme giganti, jsme vesnický, malý pivovar.

Na slavnostech jste poprvé představili úplně nové pivo. O co jde?
O pivo s višňovou příchutí, které jsme pojmenovali Rohozec Cherry. Je to světlé výčepní pivo ochucené višněmi. Ovocná složka je přírodního charakteru, jedná se o višňový koncentrát. Ohlasy během slavností byly velice dobré a i zprávy ze sezónních kiosků, kam už ho dodáváme, jsou velmi optimistické.

Višeň tedy nahrazuje malinu?
Z trhu už jsme měli signály, že Skalák Malina je za zenitem. Nedošlo sice k dramatickému poklesu odbytu, ale prodeje začaly stagnovat. Vypadá to, že višeň na malinu plynule naváže, nabídne milovníkům malinového piva dostatečnou náhradu a myslím, že si ještě získá nové příznivce.

Sezóna je v plném proudu. Jak její dosavadní průběh hodnotíte?
Máme za sebou polovinu roku a můžu říct, že jsme na tom lépe než vloni. Vývoj je zatím solidní. Zejména si ceníme toho, že se naše pivo stále víc pije točené v hospodách, restauracích a kioscích, a na tom nám hlavně záleží. Je dobře, že prodej sudového piva jde i v době, kdy konzumace piva spíše klesá, stále nahoru. Vloni nám počasí víc než přálo. Dva měsíce bylo stabilní horké počasí a hektolitry tekly… Loňský červenec a srpen nám nastavily vysokou laťku, která se bude těžko překonávat. Zatím to ale vypadá optimisticky.

Chystají se ještě nějaké další úpravy pivovaru?
Máme v úmyslu dodělat ještě některé drobnosti, protože se snažíme veřejnost přilákat nejen na chuťový a kulturní zážitek, ale také na ten estetický. Dnes tady na nádvoří návštěvník vidí tradici, styl, udržovaný areál, ale chtělo by to sjednotit nátěry střech, doladit fasády a zejména pracovat na blízkém okolí pivovaru, na rybníku či parčíku. Obrovské změny už ale máme za sebou. Velkou změnou do budoucna, na kterou se chystáme v nejbližších letech, bude rozšíření naší pivovarské hospody. Její kapacita už je limitujícím faktorem, protože přes oběd je tu denně plno. Na obědy sem jezdívají lidé z okolí, víkendy zase patří rodinám. Když je navíc pěkně, je tu plno cyklistů.

Moje poslední otázka se týká exkurzí. Probíhají?
Stále a stále je o ně velký zájem. Obyčejně jde o soboty v 10 hodin. Všem ale doporučujeme ozvat se na kontaktní e-mail a předem se na návštěvě domluvit. Občas jsme tu všichni dost vytížení, vždyť nás tu pracuje méně než padesát.

Pivo není jen odvětvím mužů, potvrzuje žena-sládková

Publikováno:před rokemZdroj:Žena.czAutor:Pavlína Zítková

Jaké je být jednou z mála žen ve funkci sládka? A skloubí se dobře toto zaměstnání s rodinou? O tom nám vypráví Nataša Rousková z pivovaru Zubr.

Ženy na pozici sládka nejsou v České republice častým jevem. Pokud vezmeme do hledáčku větší pivovary, můžeme jejich počet ukázat na prstech jedné ruky.

Jednou z nich je Nataša Rousková z pivovaru Zubr, kde se ročně vyrobí zhruba 270 tisíc hektolitrů zlatavého moku. Kdo ji přivedl k vaření piva? Jak začínala v tomto spíše mužském odvětví a jaké jsou podle ní pivní trendy pro letošní léto?

Původně jste nastoupila na Vysokou školu chemicko-technologickou s cílem věnovat se parfémům a kosmetice. Čím vás nakonec pivovarnictví na škole tak nadchlo?
Řekla jste to úplně přesně, protože pivovarnictví mě skutečně nadchlo. Během studia a praxe na katedře kvasné chemie a bioinženýrství jsem objevila skutečné pivovarnictví. Nejenom dlouholetou tradici a vysokou odbornost a profesionalitu tohoto tradičního českého řemesla, ale potkala jsem se s úžasnými lidmi v čele s vedoucí katedry, paní profesorkou Gabrielovou Basařovou, která je v oboru pivovarství dodnes mezinárodně uznávanou kapacitou a která lásku k pivovarnictví dokázala předávat. V té chvíli jsem pochopila, že o mé budoucnosti je rozhodnuto.

Paní Basařová zanechala v pivovarnictví významnou stopu. Vyprávěla vám třeba nějakou historku, kterou vás k pivovarnictví více přitáhla?
Není to zrovna historka, která by vzbudila bezprostřední zájem o pivovarnictví, ale vzpomínám si, že nám paní profesorka vyprávěla o svých začátcích v pivovarnictví. Nastupovala do této profese podstatně dříve než já, kolem roku 1960, kdy bylo pivovarnictví v Čechách striktně a výhradně mužskou záležitostí. Pánové ji nebyli ochotni akceptovat a tvrdě a nekompromisně vystupovali proti existenci ženy mezi pivovarskými odborníky. Nakonec se jí ujala a chránila skupina nejstarších, a dalo by se říci i nejkonzervativnějších pivovarníků a ti ji pomohli překonat nelehké začátky.

Do přerovského pivovaru jste nastoupila hned po škole. Jaké byly začátky v tomto spíše mužském odvětví?
Nemůžu si stěžovat, protože práce s pivem mi od začátku přinášela radost a bavila mě. A tak je tomu v podstatě dodnes. A abych řekla pravdu, mužská odvětví jsem nikdy příliš neřešila. Důležitá je chuť pracovat a zapálení pro věc a lidé si rozumějí a bez problémů spolupracují. Pivovarnictví je sice spíše mužské odvětví, ale velký podíl na "hlídání" a kontrole kvality mají i ženy, které na úseku kontroly pracují.

Dnes už máte dospělého syna. Jak jde dohromady funkce sládka a role matky?
Pokud se chce žena skutečně věnovat své profesi, musí se smířit s tím, že jí obětuje část svého života a volného času. Já jsem měla to štěstí, že jsme si s manželem rozdělili rodičovské i domácí povinnosti na půl a současně jsem využila zájmu dědečka o svého vnoučka. Můžu říci, že díky tomu se mezi nimi vyvinul skutečně pěkný vztah.

Jak vás vnímá syn jako sládka? Bere své kamarády na exkurze do pivovaru?
Mám pocit, že je na svou mámu hrdý a respektuje mě jako odborníka. Pracuje sice v jiném oboru, ale i on i jeho kamarádi se o pivo čile zajímají.

Již od začátku jste mířila na trůn sládka? Jak kolegové a podřízení přijali, že konečné slovo pro finální pivo má žena?
Tak jsem o tom nikdy nepřemýšlela, ale asi je přirozené, že chcete své odborné vzdělání a vědomosti zúročit. Trůn sládka, jak jste to nazvala, vám dává určité možnosti realizovat svoje představy, ale současně sebou nese velkou zodpovědnost, protože na úseku výroby zodpovídá sládek za vše, včetně investic a modernizace celé technologie.

Jak se vám povedlo vaše první pivo?
Ani s prvním, ani s dalšími pivy jsem neměla žádné zásadní problémy. Vždy mám určitou představu, co by mohlo našim konzumentům chutnat a tu se snažím co nejlépe zrealizovat. Základ je v klasickém výrobním postupu na varně, kvašení v otevřených kvasných kádích, dlouhém zráním v ležáckém sklepě a v surovinách.

Nemyslela jsem přímo první pivo v pivovaru. Zkoušela jste třeba první pokusy již na vysoké škole? Jaké bylo vaše opravdu první pivo?
Na vysoké škole mnoho prostoru pro experimentování s pivem nebylo. V areálu školy je sice malý pokusný pivovárek, ten ale většinou sloužil k měření diplomových prací a vědeckým výzkumům. To skutečné pivovarnictví, které si můžete osahat vlastníma rukama, začalo až v pivovaru.

Kolik žen máte ještě v kolektivu? A roste jejich počet v posledních letech?
Ženy jsou bezpochyby důležitým článkem "výrobáckého" kolektivu pivovaru a jejich počet se v průběhu let nijak zásadně nemění. Provádí veškerou laboratorní kontrolu kvality surovin, rozpracovaného piva v jednotlivých fázích výroby i hotových výrobků před tím, než stočené pivo opustí brány pivovaru. Jsou to činnosti od mikrobiologických šetření, sledování účinnosti sanitačních procesů až po organizaci degustace piva. Jsou pečlivé a zodpovědné a správný chod pivovaru si bez jejich práce nedovedu představit.

V pivovaru Zubr jste 30 let, nelákalo vás to za celou dobu zkusit také někde jinde? Třeba i za hranicemi?
Zatím ne, jsem spokojená. A protože mě v budoucnu čekají další náročné a důležité investiční akce, tak se těším.

Kolik je v současnosti žen na pozici sládka? A proč je jich o tolik méně než mužů?
Nemůžu mluvit za personální obsazení mini a restauračních pivovarů, protože je většinou neznám. S ostatními kolegy a kolegyněmi se pravidelně setkáváme na degustačních sohttps://user.volny.cz/?timeout=1&url=https%3A%2F%2Fmail.volny.czutěžích a pivovarských konferencích a seminářích. Mezi těmi sládkujeme asi tři. Nevím, proč se ženy pivovarnictví ostýchají, ale možná je to tím technickým zaměřením.

Jak si v současnosti stojí ženy v pití piva? A která jsou jejich nejoblíbenější – klasika nebo spíše ochucená?
Znám obě kategorie žen. Ty, co pivo milují a jednoznačně preferují, a ženy, kterým chutnají sladší, tmavá piva nebo pivní mixy.

Jaký je pivní hit letošního léta?
Na léto máme připravenou novinku, která půjde na trhy v červenci. Jedná se o ochucené nealkoholické pivo Zubr Indian Cherry s vůní a chutí divoké višně. Myslím si, že se skutečně povedlo.

Inspirujete se při vytváření nových piv i v ostatních státech?
Víte, já jednoznačně preferuji české pivovarnictví a tradiční klasickou výrobu piva. Naše pivo je výjimečné svojí pitelností, plností a příjemnou hořkostí. Inspirace je dost a dost, mám stále co hledat a objevovat v tradičním pivu. Nepotřebuji experimentovat za každou cenu a vyrábět extravagantní novinky a speciály, kdy vypijete jedno pivo za večer a dál to nejde.

Jsou nějaké nové trendy v oboru, které se v Česku zkouší?
Novinek a speciálů je každoročně na trhu celá řada a každý si může vybrat to, co ho zajímá a co mu chutná. Nabídka je opravdu pestrá, ale u českých pivařů stále vítězí klasika. A to mě těší.

Ve Znojmě otevřou muzeum pivovarnictví, přivezou varnu z roku 1930

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.cz

Původní technologické zařízení varny z roku 1930, které bylo vyrobeno ve Škodových závodech v Plzni, bude hlavním exponátem muzea pivovarnictví. V areálu pivovaru ve Znojmě ho otevře Národní zemědělské muzeum. Zatím se rekonstruují prostory.

V roce 2010 bylo toto zařízení prohlášeno za kulturní památku.

„Sestává se z vystírací kádě, rmutového kotle, mladinového kotle, scezovací kádě a scezovacího korýtka. Majitelem tohoto unikátního vybavení je společnost Heineken, se kterou město uzavřelo smlouvu o výpůjčce,“ přiblížila mluvčí radnice Zuzana Pastrňáková.

Záměr už také schválili znojemští zastupitelé. „Naším hlavním úkolem je rekonstrukce prostor, na které už intenzivně pracujeme,“ dodává starosta Vlastimil Gabrhel.

Návštěvníci se dozví, jak se dříve vařilo pivo
Expozice pivovarnictví bude přístupná přímo z ulice Hradní stávajícím vstupem a původní přístupovou chodbou. Odsud návštěvník vstoupí do samotné dvouúrovňové varny.

Další část expozice bude umístěna v prostoru pod varnou. Na její přípravě spolupracuje zemědělské muzeum s Jihomoravským muzeem ve Znojmě.

Expozice bude nejen mapovat historii a tradici pivovarnictví ve Znojmě, ale také seznámí návštěvníky s hlavními pivovarskými surovinami - vodou, sladem a chmelem a se způsobem vaření piva od nejstarších dob až po dnešek. Nebude zde chybět ani fotokoutek a dětský koutek.

V Olšanech potečou proudem netradiční značky piva. Deset různých typů zároveň

Publikováno:před rokemZdroj:Vyškovský deníkAutor:Alena Grycová

Co v horkém létě osvěží lépe než pořádně vychlazené pivo? O tom, že tento názor zastává nejen organizátor Roman Röss, svědčí i počet každoročně vypitých sudů piva. O další ročník Olšanského pivobraní nepřijdou fanoušci zlatavého moku ani letos. Na návsi v Olšanech odstartuje už pošesté.

Smyslem akce je představit piva, která nejsou k mání běžně v restauracích a lidé na ně tak narazí jen málokde. „Zajistil jsem pětadvacet různých typů. Naražených bude vždy devět až deset sudů, a jakmile se určitá bečka vypotřebuje, narazíme další s jiným pivem. Jednotlivé typy tak rotují a točí se pořád dokola," přiblížil Röss.

Akce odstartuje příští pátek večer, a to zábavou s kapelou Veřejná zkouška. Kromě nabídky piv různých typů a značek na příchozí čeká také řada soutěží. Odstartují už v pátek večer a pokračovat budou i v sobotu. „Na své si přijdou děti i dospělí, připravenou máme například chůzi na chůdách nebo štafetový slalom. S pokročilou hodinou pak hry pro dospělé bývají i o něco ostřejší," usmíval se Röss.

Právě v sobotu olšanská náves ožije už v poledne. Sobotní večer pak bude patřit zábavě se skupinou Modul, která se na akci představuje pravidelně.

Zkrátka nepřijdou ani ti, již do Olšan dorazí autem nebo na kole. K dispozici bude nejen nealko lahvové pivo, ale šoféry i ty, kdo zrovna nejsou příznivci pěnivého nápoje, může potěšit také nabídka Coctail baru. „Míchat se bude například mojito nebo piña colada. A právě na baru se budou připravovat i nealkoholické nápoje," přislíbil organizátor s tím, že připravené bude také něco k zakousnutí.

„Lidé si pochutnají na specialitách z grilu," lákal Röss.

V Horní Lomné se vaří pivo (nejen) pro drsné chlapy z hor

Publikováno:před rokemZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaPod Kyčmolem

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Naším průvodcem v pořadí šestým dílem seriálu je Pavel Buchta, sládek zdárně pokračující v rodinné tradici, který vaří pivo mimo jiné také Pod Kyčmolem. Že vám to nic neříká? Nevadí.

Vysvětlíme totiž, že právě tak se jmenuje nejen jeden wellness hotel s vlastním pivovárkem, ale také osada, přírodní památka a potok spadající pod obec Horní Lomná, která leží v nejvýchodnějším cípu našeho kraje. Tedy tam, odkud máme z beskydských kopců na dohled naše slovenské i polské sousedy.

Jedenáctka je základ, pšeničné na žízeň a patnáctka na zimní večery…
Přesně v těchto „razovitych“ končinách se pátým rokem vaří pivo s příznačným lokálním názvem Lomňan. „Vaříme klasickou jedenáctku, světlý ležák, to je základ tohoto pivovaru a vůbec českého piva jako takového. Potom taky celoročně děláme jedenáctku tmavou a příležitostně různé speciály,“ říká na úvod sládek minipivovaru, který je součástí hotelového areálu nacházejícího se na samém konci Horní Lomné. Kdo hledá klid a obdivuje krásy přírody, je tady na správné adrese.

„S nadsázkou říkáme, že vaříme pivo pro drsné chlapy z hor. Právě díky horám je zdejší kraj drsnější a taková má podle nás být i chuť piva. Proto do něj přidáváme více chmele, aby bylo opravdu výrazně hořké,“ popisuje Buchta, který za hlavní sílu každého pivovaru považuje světlý ležák. A rozhodně v tomto postoji není sám, neboť světlá jedenáctka plzeňského typu tvoří drtivou většinu spotřeby pivovaru, který kromě hotelové restaurace zásobuje také pivní lázně.

Ovšem mají-li hosté a turisté chuť na něco jiného, mohou aktuálně kromě tmavé jedenáctky vyzkoušet letní pšeničné pivo německého typu Weissbier a možná trochu překvapivě také speciál v podobě světlé patnáctky. „Pšeničné pivo je vyloženě na žízeň, je to spíše ženské pití. Patnáctka je zase silnější pivo, ideální na zimní večery, ale jelikož si jej tady lidé oblíbili, rozhodl se majitel, že bude v nabídce celoročně,“ upřesňuje sládek, který sortiment horského pivovárku už zpestřil také pivem medovým či vídeňským ležákem.

Jak přiznává, při výrobě nedá dopustit na tuzemské suroviny. Se zvláštním důrazem pak mluví o vodě, kterou bere jako zcela určující faktor výsledné chuti piva.

„Technologie i receptury používané v jednotlivých minipivovarech jsou velice podobné, ale právě kvalita vody je nesmírně důležitá. Pro světlá piva je vhodná měkká voda, pro tmavá piva se může použít tvrdší,“ vysvětluje Buchta s tím, že Pod Kyčmolem mohou čerpat velice kvalitní vodu z vlastního beskydského zdroje.

Jak se vlastně pivo pije, pane sládku?
Stále více lidí se v poslední době učí piva objevovat, ochutnávat a srovnávat. I to je jeden z trendů, který má na svědomí pivní revoluce plodící jeden minipivovar doslova vedle druhého.

To sice není případ Horní Lomné, ale třeba v takovém Havířově by mohli vyprávět… Avšak vraťme se k ochutnávání piva. Jaké doporučení vlastně může dát sládek těm, kteří si chtějí pivo správně vychutnat?

„Pivo doporučuju pít jedině podle toho, jakou má člověk žízeň (směje se). Ale určitě si ho má člověk vychutnat, což začíná už tím, že by mělo být krásně načepované s až šlehačkovou pěnou. Nejprve si k pivu čichne, napije se na jeden, dva hlty, po kterých pozná, jaké je. Když se vypije na třikrát nebo na čtyřikrát, je to ideální,“ doporučuje pivovarnický odborník, který si pochopitelně všímá toho, že lidé stále raději ochutnávají různé druhy piv.

„Ale většinou se vracejí ke klasice. Takže proto říkám, že klasické pivo je zkrátka ležák, jedenáctka nebo dvanáctka světlá,“ dodává sládek, který si na svém řemesle nejvíce cení chvil, kdy si může sednout k večeru s kamarády a pobavit se o tom, jak jsou spokojeni s jeho pivem.

„Když vás pochválí, protože jim pivo obzvlášť chutná, to člověka potěší. Jsem rád za každý názor, kterým někdo ocení naši práci. Ono totiž uvařit pivo není jen tak, je to velká alchymie,“ loučí se s námi průvodce minipivovarem z Horní Lomné.

Tak „Dej Bůh štěstí“ a za týden u velké alchymie zase na shledanou, přátelé…

Minipivovar Pod Kyčmolem
Místo: Horní Lomná 140
Druhy piv: Lomňan světlý ležák 11°, Tmavý Lomňan 11°, Světlý speciál 15° a další speciály dle sezónní nabídky (na léto mají uvařeno pšeničné pivo německého typu Weissbier)
Čepování: z tzv. přetlačných tanků v přirozené nefiltrované formě
Stáčení: pivovar vyrábí pro vlastní spotřebu v hotelovém areálu, pivo stáčí také do jednolitrových a dvoulitrových pet lahví
Výtoč: zhruba 350 hektolitrů za rok

V Radešíně vaří pivo počítač. Na celý pivovar stačí jediný člověk

Publikováno:před rokemZdroj:MobilMania.czAutor:Filip KůželRadešín

Zastánci starého řemesla patrně úpí, ale je to tak, na Vysočině vaří pivo počítač. V Balonovém hotelu Radešín (okres Žďár nad Sázavou) byl oficiálně otevřen první chytrý pivovar v Evropě. Od dubna běžel v testovacím provozu, od minulého týdne jede naostro.

Je to plně automatizovaný pivovar, který kompletně monitoruje a reguluje počítač (jednotka UniPi, softwarová platforma Mervis), tedy bez zásahu člověka. A právě to je jeden z hlavních motivů – takřka nulové nároky na personál. Na provoz celého pivovaru stačí jediný člověk.

„Počítačové technologie jsou v pivovarech běžnou praxí. Hlavní rozdíl je v tom, že zatímco v ostatních převládá lidský faktor, který zadává příkazy do počítače, u nás je hlavou právě počítač a ten zadává práci lidem,“ říká Adam Škorpík ze společnosti UniPi Technology, která stojí za realizací chytrého řešení pro Balónový pivovar Radešín.

Majitel pivovaru má díky webovému rozhraní přístup ke svému pivovaru prakticky odkudkoliv, třeba i přes mobil. Data z jednotlivých senzorů jsou periodicky ukládána do databáze v cloudu. Jejich podrobnou analýzou lze proces vaření piva optimalizovat a hlavně snadno opakovat tak, aby dodávka piva měla stejné vlastnosti. Právě to je jedním z největších problémů minipivovarů. Přínosem je dokonalý přehled o spotřebě surovin, snáze se tak plánují a objednávají.

Tím spíš, že radešínský pivovar vaří hned 11 druhů piva (od klasického 11° světlého ležáku Samuel, až po 15° Indian Pale Ale). Maximální roční výrobní kapacita pivovaru je 2 000 hektolitrů a řadí se tak mezi minipivovary.

„Chytrý systém se stará také o opakované využití energie nejen v pivovaru, ale i v rámci celé hotelové budovy. Například teplo vzniklé při vaření piva odvádíme do ústředního topení a do sprch,“ doplňuje Škorpík.

Pivovar Litovel nabízí prohlídky varny i historických sklepů

Publikováno:před rokemZdroj:Parkam.czLitovel

Litovli se kvůli její poloze na šesti ramenech řeky Moravy říká hanácké Benátky. Královské město založené ve 13. století se může pochlubit dlouhou historií, která sahá hluboko do středověku, a také řadou významných památek. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví, takže je také významným turistickým centrem. Známé je i díky svému pivovaru. Když se totiž řekne Litovel, spousta lidí si vybaví právě tamní pivo. Litovelský pivovar, který vznikl v roce 1893, je živou historií pivovarnictví. Klasicky vařené české pivo se pod jeho střechou vaří stejně, jako tomu bylo před více než sto dvaceti lety. Kvalitu litovelského piva oceňují nejen milovníci zlatého moku v tuzemsku a po celé Evropě, ale i odborná veřejnost. V degustačních soutěžích bodují zejména Litovel Premium, Litovel Moravan, Litovel Dark nebo Litovel Free.

Ti, kteří mají zájem o hlubší poznání tajů výroby litovelského piva, mohou využít exkurze, které v pivovaru probíhají po celý rok. Součástí prohlídky je návštěva historické varny, ležáckých sklepů a degustace různých druhů piv. Tajemství poctivého pivovarnického řemesla je možné poznat každý všední den od 10 do 15 hodin. Exkurze probíhají po předchozí domluvě. Pro rezervaci kontaktujte Pivovar Litovel na telefonním čísle 724 776 392 nebo na e-mailové adrese navratilova@litovel.cz.

Sládci se snaží zmírnit ekologickou zátěž piva

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Přemýšleli jste někdy o tom, jakou zátěž pro životní prostředí představuje obyčejné pivo? Zřejmě ne, pokud ho tedy sami nezkoušíte v malém či velkém objemu vařit. Pak si uvědomíte neradostnou skutečnost: že přeměna ječmene na fermentované pivo za sebou zanechává ekologickou stopu epických rozměrů. Pro představu: Na každou lahev piva se odhaduje průměrná spotřeba energie asi 0,2 kilowatthodiny, což je dost na zhruba tři a půl hodiny provozu televize s úhlopříčkou obrazovky 100 centimetrů.



Pokud jde o vodu, je poněkud složitější stanovit, kolik je jí potřeba na výrobu piva – od pěstování chmele a ječmene až po vymytí veškerého pivovarnického zařízení. Nedávné studie naznačují, že může být potřeba až 300 litrů vody na vznik jediného litru piva. A co hůř, většina ingrediencí používaných k výrobě piva se ve skutečnosti nekonzumuje, takže zbytky chmele a sladu je třeba někam vyhodit či zlikvidovat.

Milovníci řemeslných druhů piva, kteří se snaží myslet na životní prostředí, tohle asi neradi uslyší, ale vysokoalkoholická chmelová piva spojovaná s touto čím dál tím oblíbenější pivní scénou, mohou být pro životní prostředí ještě o něco horší.

Suché chmelení
Proč? Protože silnější aroma obvykle vyžaduje proces známý jako suché chmelení, což znamená, že se chmel přidává po vaření. V komerčním měřítku to obvykle vyžaduje energeticky náročný proces opakované cirkulace, plus pohyb piva mezi nádržemi, což znamená spotřebu většího množství energie na čerpání a více vody na čištění.

A co víc, chmelová, vysokostupňová piva obecně vyžadují více ingrediencí. U některých řemeslných sládků není výjimkou, že používají až dvakrát tolik sladu než při průmyslové výrobě piva, a o 25 procent víc chmele. Jen ve Skotsku se například odhaduje celkový každoroční objem odpadu v podobě vedlejších produktů z vaření piva na 53.682 tun, podotýká server listu The Guardian.

Dobrou zprávou je, že díky své podstatně menší velikosti takzvaní řemeslní sládci pravděpodobně zanechají menší ekologickou stopu než jejich mega-pivovarničtí kolegové. To všechno by se ale mohlo změnit s tím, jak velké pivovary ve snaze zvýšit odbyt začínají napodobovat řemeslné druhy piva i s jejich náročností na ingredience.

Pivo z odpadků
Najdou se ovšem i tací, kdo se vydávají opačným směrem. Například v Leedsu sídlící pivovar Northern Monk Brew právě uvedl na trh možná první pivo na světě nezanechávající žádné odpady – a chutná neuvěřitelně. Pivo, nazvané Wasted, je zlatavý světlý ležák s obsahem alkoholu 6,7 procenta a vzniklo ve spolupráci s charitativní skupinou Real Junk Food Project. Ta mimo jiné provozuje sérii podniků pod heslem „zaplať, kolik můžeš", kde servíruje pokrmy připravené z vyhozeného jídla ze supermarketů, jídelen, restaurací nebo třeba od fotografů jídla.

Pivo Wasted vzniklo s pomocí 120 kilogramů vyhozených hrušek, croissantů a briošek. A nejen že tvůrci piva zužitkovali vyhozené jídlo, ale ještě pivo naplnili do lahví ze stoprocentně recyklovatelného skla a všechny zbytky z chmelu a sladu darovali místnímu farmáři, aby je použil jako krmení a hnojivo.

Ekologická stopa obyčejného piva je až nečekaně velká

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Přemýšleli jste někdy o tom, jakou zátěž pro životní prostředí představuje obyčejné pivo? Zřejmě ne, pokud ho tedy sami nezkoušíte v malém či velkém objemu vařit. Pak si uvědomíte neradostnou skutečnost: že přeměna ječmene na fermentované pivo za sebou zanechává ekologickou stopu epických rozměrů.

Pro představu: Na každou lahev piva se odhaduje průměrná spotřeba energie asi 0,2 kilowatthodiny, což je dost na zhruba tři a půl hodiny provozu televize s úhlopříčkou obrazovky 100 centimetrů.

Pokud jde o vodu, je poněkud složitější stanovit, kolik je jí potřeba na výrobu piva - od pěstování chmele a ječmene až po vymytí veškerého pivovarnického zařízení. Nedávné studie naznačují, že může být potřeba až 300 litrů vody na vznik jediného litru piva. A co hůř, většina ingrediencí používaných k výrobě piva se ve skutečnosti nekonzumuje, takže zbytky chmele a sladu je třeba někam vyhodit či zlikvidovat.

Milovníci řemeslných druhů piva, kteří se snaží myslet na životní prostředí, tohle asi neradi uslyší, ale vysokoalkoholická chmelová piva spojovaná s touto čím dál tím oblíbenější pivní scénou, mohou být pro životní prostředí ještě o něco horší.

Proč? Protože silnější aroma obvykle vyžaduje proces známý jako suché chmelení, což znamená, že se chmel přidává po vaření. V komerčním měřítku to obvykle vyžaduje energeticky náročný proces opakované cirkulace, plus pohyb piva mezi nádržemi, což znamená spotřebu většího množství energie na čerpání a více vody na čištění.

Pivo Wasted
A co víc, chmelová, vysokostupňová piva obecně vyžadují více ingrediencí. U některých řemeslných sládků není výjimkou, že používají až dvakrát tolik sladu než při průmyslové výrobě piva a o 25 procent víc chmele. Jen ve Skotsku se například odhaduje celkový každoroční objem odpadu v podobě vedlejších produktů z vaření piva na 53 682 tun.

Dobrou zprávou je, že díky své podstatně menší velikosti takzvaní řemeslní sládci pravděpodobně zanechají menší ekologickou stopu než jejich mega-pivovarničtí kolegové. To všechno by se ale mohlo změnit s tím, jak velké pivovary ve snaze zvýšit odbyt začínají napodobovat řemeslné druhy piva i s jejich náročností na ingredience.

Najdou se ovšem i tací, kdo se vydávají opačným směrem. Například v Leedsu sídlící pivovar Northern Monk Brew právě uvedl na trh možná první pivo na světě nezanechávající žádné odpady - a chutná neuvěřitelně. Pivo nazvané Wasted je zlatavý světlý ležák s obsahem alkoholu 6,7 procenta a vzniklo ve spolupráci s charitativní skupinou Real Junk Food Project. Ta mimo jiné provozuje sérii podniků pod heslem "zaplať, kolik můžeš", kde servíruje pokrmy připravené z vyhozeného jídla ze supermarketů, jídelen, restaurací nebo třeba od fotografů jídla.

Pivo Wasted vzniklo s pomocí 120 kilogramů vyhozených hrušek, croissantů a briošek. A nejenže tvůrci piva zužitkovali vyhozené jídlo, ale ještě pivo naplnili do lahví ze stoprocentně recyklovatelného skla a všechny zbytky z chmelu a sladu darovali místnímu farmáři, aby je použil jako krmení a hnojivo.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.10.2017 08:385.613/5.613