Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

V části Uherského Hradiště Jarošov se po letech opět vaří pivo

Publikováno:před rokemZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKJarošovský

V části Uherského Hradiště Jarošov se po letech opět vaří pivo. Nový pivovar vznikl v opravené budově nedaleko původního areálu někdejšího pivovaru. Oprava a vybavení budov přišlo na více než 20 milionů korun. Pivovar nabídne tři základní druhy piv a k tomu bude vařit také speciály, řekl dnes novinářům jeho ředitel Miroslav Harašta.

Harašta podle svých slov působil 15 let v nadnárodní pivovarnické korporaci, poté se rozhodl v oboru pokračovat a vybudoval pivovar ve Znojmě a nyní i v Jarošově. Ročně bude schopen vyrobit 4800 hektolitrů piva. "Pivovar je koncipován pro maximální kapacitu 20.000 hektolitrů," uvedl Harašta a doplnil, že tohoto výstavu by pivovar chtěl dosáhnout do pěti let.

Jarošovské pivo je momentálně k dostání především v samotném pivovaru v Pivovarské ulici a v pivotékách na Uherskohradišťsku a Zlínsku. "Shodou okolností ale dnes přišel zákazník, který si bere sudové pivo do vinárny v Uherském Hradišti. Máme ještě další dva nebo tři zákazníky, kteří točí naše pivo. Ale jsme teprve na začátku," dodal Harašta.

Pivovar nyní zaměstnává čtyři lidi, do konce roku by jich mělo být sedm. Pivovar by chtěl vytvořit protiváhu národním značkám a nabídnout místním i turistům pivo uvařené v regionu. Cena by podle ředitele měla odpovídat produktu vyrobenému z lokálních surovin. Jedno dvanáctistupňové pivo v padesátilitrovém sudu vyjde asi na 20 Kč.

Pivovar by měl prodávat většinu piva v sudech, nabízí ho ale i ve skleněných lahvích o objemu 0,75 litru nebo PET lahvích o objemu litr a 1,5 litru. V budoucnu by nemělo být k dostání v supermarketech, pivovar zvažuje jen spolupráci s velkoobchodem Makro.

Pivo se v Jarošově vaří od 17. století. Jeho produkce přesahovala v 90. letech minulého století 300.000 hektolitrů. Po roce 1989 ale pivovar stále obtížněji konkuroval velkým pivovarům a na konci roku 1997 výrobu piva ukončil. Na propagaci pivovaru měla velký vliv píseň Jarošovský pivovar, kterou za odměnu svým sponzorům napsala v roce 1994 skupina Argema. Harašta uvedl, že pivovar se skupinou o využití písně jedná.

Uherské Hradiště bylo ve Zlínském kraji posledním z okresních měst, které nemělo pivovar. Malé pivovary jsou ve Vsetíně, Zlíně i Kroměříži. Jediným průmyslovým pivovarem v kraji je Pivovar Uherský Brod, který patří do skupiny Pivovary Lobkowicz.

Nového šéfa Budvaru vybere bývalý ředitel Boček i bankéř Kysilka

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czBudvar

Ve středu končí termín pro podání přihlášek do výběrového řízení na nového šéfa národního podniku Budějovický Budvar. Výběr ředitele čtvrtého největšího českého pivovaru je pravomocí ministra zemědělství Mariana Jurečky, k ruce však bude mít pivovarníka, ekonomy i chemika.

Zatímco o kandidátech na post ředitele, který povede podnik se stamilionovými zisky, ale i mezinárodními známko-právními spory, se zatím spíš spekuluje, o lidech, kteří ho vyberou je už jasno.

Výběrová komise bude mít podle informací iDNES.cz pět členů. Jedním z nich má být dlouholetý bývalý ředitel Budvaru Jiří Boček, který loni na podzim na svou pozici rezignoval ze zdravotních důvodů (více čtěte zde).

Bočka doplní dvojice ekonomů. Má jím být jednak bývalý generální ředitel České spořitelny a viceguvernér ČNB Pavel Kysilka, dále pak předseda představenstva Exportní garanční a pojišťovací společnosti Jan Procházka, který je zároveň předsedou dozorčí rady Budvaru.

Dalšími členy poroty bude biotechnolog, rektor Vysoké školy chemicko-technologické Karel Melzoch a náměstek ministerstva zemědělství Zdeněk Adamec, který je rovněž zasedá v dozorčí radě pivovaru.

První kolo výběrového řízení by mělo trvat zhruba deset dní, pak se bude rozhodovat mezi užším výběrem. Nový generální ředitel by mohl být znám na přelomu února a března.

Ročně vzniká 50 minipivovarů, ty velké od nich často opisují, říká ředitel ČMSMP

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Renata Kropáčková

Českému pivu se daří v zahraničí, jeho export roste. Tuzemská spotřeba tohoto alkoholického nápoje ale naopak dlouhodobě klesá. Jaká je obliba pivních speciálů a je to trend, který vrátí pivu slávu? „ Není problém pivo vyrobit, ale je problém ho prodat,” říká Jan Šuráň, ředitel Českomoravského svazu minipivovarů, který je hostem Českého rozhlasu Plus.

Spotřeba piva v restauracích za posledních pět let klesla o 10 procent. V průměru vypije každý Čech 143 litrů piva za rok. Minipivovarům se podle Šuráně daří posledních pět let velice dobře.

Přibývají tempem skoro 20 % ročně,” říká a podotýká, že trend s pivními speciály je světovým trendem. „Prodej speciálů roste, roste taky podíl dražšího piva. Míň se pije desítka a podobně, speciály a silnější piva jsou ale na vzestupu,” říká.

„Zaručený recept na novou příchuť piva není, pivovarů je dnes v Čechách přes 350. Každý se o něco snaží, aby se na trhu prosadil. Těžké není to o tom příchuť vymyslet, ale prosadit to a trefit se. Jde spíše o marketing, o schopnost pivo prodat,” říká Šuráň.

Pivo Obama
Za úspěchem malých pivovarů stojí podle něj třeba osobnost sládka, ale především pestrost a rychlost změny. „Ve velkém pivovaru všechno trvá dlouho a stojí to moc peněz. Minipivovar může zareagovat třeba na momentální politické dění a podobně. Třeba před časem si Barack Obama vařil své vlastní pivo. Amerika byla pak zasažena vlnou piva Obama,” vysvětluje.

„Každý minipivovar se snaží mít svého sládka, ale není to tak jednoduché, protože odborníků a opravdových sládků je málo, takže si je kolikrát navzájem půjčují. Pak existují takzvané létající pivovary, které vaří v tom pivovaru, kde je momentálně volno,” říká prezident svazu, který byl nějakou dobu také sládkem.

„Malé pivovary jsou stále na okraji, nikdy to nebude dominantní složka trhu. I v Americe, kde je jich nejvíc a kde to začalo, tvoří kolem 10 % trhu, v Čechách jsou to zatím 2 %. Z hlediska objemu výroby to není nic velkého, ale určují trendy. V minipivovarech se ověřuje, jaké pivo lidem bude chutnat. Velké pivovary potom kolikrát opisují od těch malých,” popisuje Šuráň, který si myslí, že malých pivovarů letos zase 50 přibude.

Pivovar Žatec chystá své muzeum, připravuje i nový druh piva

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Miroslava StrnadováŽatec

Historie vaření piva, vývoj výrobní technologie i dobové lahve mají být součástí nového Muzea pivovarnictví, které plánuje otevřít žatecký pivovar. První návštěvníci by si ho mohli prohlédnout letos na podzim. Pro zákazníky také připravuje nové pivo výrazné chuti a vůně.

„Pivní turistika zažívá boom, do města proudí čím dál víc návštěvníků díky Chrámu chmele a piva. Usilujeme o to zapojit náš pivovar více do cestovního ruchu, k čemuž potřebujeme zázemí a větší nabídku zážitků pro turisty,“ vysvětluje obchodní ředitel pivovaru Radek Vincík.

Pivovar se proto na jaře pustí do opravy patrového domu č. 85 stojícího přes ulici. Objekt je ve velmi špatném stavu, má narušenou statiku a chybí mu část střechy.

„Do stavebních prací se chceme pustit ještě letos na jaře, a pokud vše půjde dobře, muzeum otevřeme při Dočesné na začátku září,“ plánuje Vincík.

Rekonstrukce domu a zařízení muzea podle něj vyjde na 14 milionů korun, přičemž pivovar získal na záchranu památkově chráněného objektu dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu ve výši téměř 12 milionů.

Pivovar pořádá už řadu let prohlídky svého areálu. Loni si sklady, šrotovnu, varnu, spilku, ležácký sklep, stáčírnu, sklady a další prostory prohlédlo v rámci přes tři tisíce turistů. Další zhruba tři tisíce návštěvníků zavítaly na den otevřených dveří, který se koná každoročně v květnu.

Z bývalé sladovny bude penzion
Už loni pivovar zrekonstruoval několik objektů přímo ve svém areálu. Všechny budovy dostaly nový kabát a prokoukl také vnitřní dvůr. V plánu na příští rok je oprava bývalé sladovny, v níž má vzniknout restaurace a penzion.

V posledních letech se pivovaru daří, loni uvařil přes 36 tisíc hektolitrů piva a na letošní rok plánuje navýšení. Díky spojení se čtvrtou největší pivovarnickou skupinou Carlsberg se mu podařilo proniknout na nové zahraniční trhy.

„Především na americký a kanadský trh. Rozšířili jsme prodej i ve Skandinávii a z exotických lokalit jsme na Bermudách a Bahamách. Letos chceme posílit na všech trzích,“ nastínil Vincík.

Vývozní jedničkou žateckého výrobce zůstává bezlepkové pivo Celia. Poslední novinka, třináctistupňový Sedmý schod, se objevila na trhu na konci roku 2015, letos proto přijde čas na nástupce.

„Jsme ve stadiu vývoje, zatím prozradím jen to, že budeme držet trend produktu s výraznou chutí a vůní a cílíme na zákazníky, kteří se zajímají, co nápoj obsahuje, a upřednostňují kvalitu před kvantitou,“ dodal Vincík.

Pivovary Heinekenu v Česku prudce zvýšily zisk. Pomohl cider Strongbow

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:Dušan Kütner

Tržby třetí největší tuzemské pivovarnické skupiny Heineken předloni stouply o 0,3 procenta na 3,17 miliardy korun. Výrazného nárůstu pak dosáhla firma s pivovary v Krušovicích, Brně a Velkém Březně u čistého zisku, který stoupl meziročně o 160 procent na 190 milionů korun.

Ještě v roce 2014 přitom činil čistý zisk necelých čtrnáct milionů korun. To vše přes předloňský pokles produkce piva o dvě procenta na 2,19 milionu hektolitrů, vyplývá z aktuální výroční zprávy firmy.

„Tržby společnosti byly pozitivně ovlivněny nárůstem prodejů obchodního zboží. Jedním z hlavních důvodů byly prodeje cideru Strongbow,“ zdůraznila mluvčí Heinekenu Česká republika Jana Pikardová. Původně anglickou značku jednoho z nejprodávanějších ciderů Strongbow začala firma v Česku distribuovat předloni. Se započítáním tohoto nápoje tak předloni stoupla výroba Heinekenu v Česku o tři procenta na 2,3 milionu hektolitrů.

Z celkového výstavu piva přitom 600 tisíc hektolitrů, tedy více než čtvrtina, putovala na export, který pomáhá tuzemským pivovarům v době stagnace či poklesu domácího trhu.

Heineken ČR, který v tuzemsku zaměstnává 660 lidí, vyváží do tří desítek zemí. Největšího nárůstu loni dosáhla skupina na Slovensku a v Německu, které patří společně se Švédskem ke klíčovým zahraničním trhům pivovaru. Třetí největší nárůst prodejů ale Heineken ČR zaznamenal v Uzbekistánu.

Milovníci piva míří do Českých Budějovic

Publikováno:před rokemZdroj:Regiony24.czAutor:Bc. Šárka Ničová

27. Mezinárodní festival piva, tradiční pivovárenská a zároveň největší událost svého druhu v České republice, se bude konat ve dnech 13. až 18. února 2017 v rámci areálu Výstaviště České Budějovice a.s.. Více než 200 pivovarů bude usilovat o zisk Zlaté pivní pečeti ve 30 kategoriích a úplní vítězové budou soutěžit o hlavní cenu WORLD BEER SEAL 2017, která se udělí poprvé nejlepšímu pivu ze všech soutěžních vzorků. Speciální pivní sortiment přitom představí návštěvníkům a hostům festivalu více než 60 výrobců pěnivého moku.

CO VÍC SI PŘÁT?
„Velkou radost máme z představení irského Guinnesse, bavorských pivovarů z Bayeruthu, z Ruské federace, Severní Osetie, z Kazachstánu či Izraele. Poprvé se v České republice představí také pivo z Řecka. Celkem se zúčastní pivovary z 20 zemí celého světa, tradičně z Japonska, Velké Británie, Ruska, Irska, Španělska, Belgie, Rakouska nebo Ukrajiny. Kvalitně jsou zastoupeny pivovary ze Slovenské republiky, Polska, Maďarska a Německa,“ zmiňuje ředitel Mezinárodního pivního festivalu a organizátor neveřejné degustační části Alois Srb.

UNIKÁTNÍ PIVNÍ POUŤ
V Českých Budějovicích se na jednom místě sejde pivní elita v podobě skvělé prezentace Budějovického Budvaru, Plzeňského Prazdroje, Staropramenu, Heinekenu ČR, mimořádných výrobců z Holby, Svijan, Náchoda, Zubru a všech dalších významných a nenahraditelných velkých a středních pivovarů z České republiky, Polska, Německa a z dalších zemí a pivovarských domů. Chybět samozřejmě nebude ani vítěz roku 2016 Pivovar Jílovice pana Ing. Wünsche. Na festivalu se bude pivovarským hostům a našim návštěvníků prezentovat i dnes velice zajímavý segment, a to nápoje Cider.

Ve dvou soutěžích producentů minerálních vod o ocenění Zlatý český pramen budou usilovat o ocenění výrobci ze Slovenské republiky, Ukrajiny, Ruska, Maďarska, Itálie, Belgie a naši výrobci našich skvělých minerálních vod. Všechny odborné soutěže proběhnou od pondělí 13. února do pátku 17. února 2017 v pavilonu R2.

Pivovar Litovel chce kvůli velké poptávce rozšířit kapacitu

Publikováno:před rokemZdroj:Zemědělec.czAutor:ČTKLitovel minipivovar

Pivovar Litovel chce kvůli velké poptávce více než zdvojnásobit kapacitu svého minipivovaru, ve kterém si zájemci mohou uvařit vlastní pivo. Minipivovar byl zprovozněn v roce 2011, nyní se v něm ročně uvaří zhruba 15 000 litrů piva, což odpovídá stovce dávek piva. Uvedl to sládek Pivovaru Litovel Petr Kostelecký.

„Minipivovar nejčastěji slouží pro komerční vaření piva, které tvoří až 60 procent uvařených dávek. Je oblíbené jako dárek pro muže, k výročím, ale třeba i pro vaření svatebních speciálů. Vlastní pivo si objednávají také skupiny přátel, různé kluby či firmy pro své obchodní partnery,“ uvedl Kostelecký. Kapacita minipivovaru už ale přestává stačit rostoucí poptávce. „Letos plánujeme rozšířit kvasné a ležácké kapacity a zvýšit tak roční kapacitu minipivovaru,“ řekl ředitel Pivovaru Litovel Lumír Hyneček. V minipivovaru se podle Kosteleckého vaří hlavně spodně kvašená piva a ležáky, ale i vícestupňové speciály. „V poslední době také roste zájem o svrchně kvašená piva typu ale a ipa a jejich speciály. Už jsme tak vařili například medovou ipu či medové pšeničné pivo,“ podotkl.

Osvobodit minipivovary od spotřební daně? Jednoznačně ANO!

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:Tomáš Maier

Zákonodárci řeší téma snížení spotřební daně z piva. Pokud jim ale skutečně leží na srdci snaha ušetřit státní kase nějaké peníze a zároveň podpořit podnikání, měli by zrušit celou spotřební daň pro nejmenší pivovary. Vydělali by všichni, píše Tomáš Maier z České zemědělské univerzity v Praze.

Poslanci první únorový den pustili do druhého čtení návrh z dílny ODS ohledně snížení spotřební daně na pivo, vláda jako celek je proti a protinávrh k zamítnutí v Poslanecké sněmovně podal poslanec za ANO.
Spotřební daň na pivo se naposledy zvyšovala (o 50 %) v lednu 2010 v rámci daňového balíčku úřednické vlády. Poslanecký návrh se tak z hlediska sazeb výrazně přibližuje stavu před rokem 2010.

Aktuálně platná základní spotřební daň z půllitru desítky je 1,60 koruny - tu platí největší pivovary s roční produkcí piva vyšší něž 200 000 hektolitrů a čím je pivovar menší, tak platí z půllitru více sníženou sazbu. Pivovary jsou dle výše produkce rozděleny do šesti skupin a ty nejmenší - minipivovary - s roční produkcí do 10 000 hektolitrů platí z půllitru desítky sníženou sazbu ve výši 80 haléřů.

Evropská unie v tomto smyslu nařizuje pouze minimální sazbu spotřební daně, která aktuálně činí rovnou 1 korunu (přesně 0,0374 €) na půllitr desítky, a tak je zřejmé, že snížené sazby se tato minimální úroveň vůbec netýká.

Úředník to hlídá. Ale je drahý...
Kontrolou, jestli pivovary stát nešidí, a výběrem spotřební daně jsou u nás pověřeni úředníci Celní správy a dlužno dodat, že pivovar je kontrolován úředníkem dle místa své obchodní adresy a nikoliv dle toho, kde se pivovar fyzicky nachází. Takže cesta takového úředníka na kontrolu se může i pěkně podražit.

Oněch největších pivovarských společností je u nás osm (Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Heineken Česká republika, Budějovický Budvar, Pivovary Lobkowicz, PMS Přerov, Pivovar Svijany (resp. LIF) a Rodinný Pivovar Bernard) a průměrně každý měsíc v roce 2016 do státního rozpočtu odvedly dohromady 365 milionů korun.

Minipivovarů je zhruba 350 a ony průměrně každý měsíc v roce 2016 do státního rozpočtu odvedly dohromady pouze 4,4 milionu, což na jeden průměrný minipivovar a měsíc činí v průměru asi 12,5 tisíce korun.

...je dražší než daň od minipivovarů
Je tak na místě položit si otázku, zdali byrokratické náklady na výběr této spotřební daně od minipivovarů nepřevyšují vlastní výběr spotřební daně. Odpověď zní, že jednoznačně ano!

Náklady na úředníka zdaleka nejsou jen jeho superhrubá mzda, takový úředník musí někde sedět, má k dispozici počítač, jezdí do terénu a podobně, což vše stojí nemalé peníze.

Zrušením spotřební daně pro nejmenší pivovary by tak stát jednoznačně ušetřil, a to se bavíme jen o výhodách pro stát, potažmo pro všechny občany. Pro jednotlivé minipivovary by to pak mělo za následek výrazné snížení administrativní zátěže. Už dnes sládkové tráví papírováním více času než na varně či na spilce.

Levný stát? Tak do toho!
Uvedený krok by pak znamenal další výhody, podpořila by se v sektoru minipivovarů podnikatelská aktivita, mělo by to pozitivní vliv na turistický ruch, zaměstnanost, pivní kulturu a rozmanitost a výhod by bylo ještě mnohem více.

Alespoň ty nejmenší subjekty z pivovarského sektoru by tak přestaly být diskriminovány ve srovnání s vinařským sektorem - ani ti největší vinaři totiž neplatí žádnou spotřební daň.

Návrh na zamítnutí snížení spotřební daně na pivo onen první únorový den v Poslanecké sněmovně podal poslanec vládního hnutí ANO Bronislav Schwarz. Bylo by hezké, kdyby ten samý poslanec v rámci druhého čtení navrhnul, aby minipivovary byly osvobozeny od placení spotřební daně, vždyť přece ve volebním programu ANO se doslovně uvádí „Naším cílem je stát, který bude štíhlý, levný a bude dobře sloužit občanům.“.

Liberland má druhé pivo. Patnáctistupňový Liberbeer vytvořil sládek z Krušných hor

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.cz

Samozvaný stát Liberland představil v týdnu další vlastní pivo. Patnáctistupňový ale nesoucí název Liberbeer je po loni prezentovaném Liberalovi již druhým v pořadí. Zástupci mikronároda by jej rádi vyváželi do celého světa.

„Jde o svrchně kvašené pivo excelentní kvality z těch nejlepších přísad, jaké se dají na světě koupit. Je dělaný opravdovými profesionály,“ přiblížil serveru Lidovky.cz Vít Jedlička, který nový stát předloni v dubnu vyhlásil na sporném území mezi Srbskem a Chorvatskem.

Liberbeer produkoval sládek z Krušných hor. Podle Jedličky je ještě kvalitnější než pivo značky Liberal, které pod národními barvami Liberlandu vzniklo v loňském roce. „Speciální je v tom, že má spoustu ovocných chutí a nemá žádný takzvaný ocásek. Ani jsem po něm neměl takový bolehlav, který obvykle po třech kouscích mívám,“ uvedl.

Jedlička by chtěl v budoucnu spolupracovat s lokálními pivovary jak na chorvatské, tak i srbské straně. Pivo by mimo jiné rád exportoval do celého světa.

Lokalita, na níž byl Liberland vyhlášen, je předmětem hraničního sporu mezi Srbskem a Chorvatskem. Podle Chorvatů patří Srbsku, které to však odmítá, protože by jinak přišlo o řadu další sporných území kolem Dunaje. Experti na mezinárodní právo se shodují v tom, že stát vznikl na území, kde nejsou přesně vytyčené hranice, neznamená to ale, že nikomu nepatří.

V Belgii vyrobili první úplně nealkoholické pivo

Publikováno:před rokemZdroj:Sputnik

Noviny Soir informovaly, že společnost AB InBev po několika letech výzkumů patentovala a zavedla inovativní technologii vaření piva, která umožňuje vyrábět stoprocentně nealkoholické světlé pivo značky Pils. Jeho chuťové vlastnosti nezaostávají za originálním nápojem.

Do to doby byl obsah alkoholu v takzvaném „nealkoholickém" pivě 0,5% — 1,2% a chutí se odlišovalo od originálu, říkají belgičtí pivovarníci.

Bezplatná degustace jednoho milionu lahví tohoto nového piva bude provedena v belgických síťových obchodech již během nejbližších týdnů, říkají noviny.

Belgičané se chvástají tím, že v království vaří okolo 450 druhů piva, mnoho z nich je experty každý rok přiznáváno za nejlepší na světě.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.19.06.2018 16:546.365/6.365