Novinky a zajímavosti ze světa piva

Šestnáctý ročník Zeleného piva se letos uskuteční netradičně. Příznivci o ně sice nepřijdou, konzumaci ale poznamenají přísná restriktivní opatření. Vzhledem k zavřeným restauracím se bude Zelené pivo nabízet pouze z okýnek. Na místě venku se pít nesmí, proto pivovar do svých hospod pošle praktické odnosky na čtyři kelímky. V hospodách budou mít také k dispozici samolepky, které mohou nalepovat na PET lahve. Zelené pivo se bude prodávat od Zeleného čtvrtku, který letos připadá na 1. dubna.

Zelené pivo se v pivovaru Starobrno vařilo v únoru s nadějí, že ho pivaři a štamgasti budou konzumovat tak, jak byli zvyklí z dřívějška – tedy společně na oslavu svátků jara. Epidemie C-19 to ovšem letos neumožní, proto pivovar přišel s náhradním řešením, jak si Zelené pivo odnést a vychutnat si ho bezpečně a v klidu domova.

„I v této nelehké době se chceme dívat vpřed a nabídnout našim hospodám příležitost, jak přivést konzumenty zpět a umožnit jim oslavit příchod jara originálním a nejlepším Zeleným pivem z pivovaru Starobrno. Ctíme, že Zelené pivo má od počátku své existence výsadní postavení a je určeno výhradně pro gastronomii. Čepuje se pouze ze sudů – a tím se budeme řídit i letos. Jeho unikátnost tak zachováme. Hospodám pošleme zdarma etikety na PET lahve a odnosky kelímků. Gastronomickým provozovnám dále pomůžeme se zajištěním PET lahví. Platí nadále, že podpora hospod a restaurací je u nás stále na prvním místě. Dejme společně životu opět zelenou,“ uvedl obchodní ředitel pro sudové pivo Pavel Slavík.

Zelené pivo budou nabízet gastronomické provozovny na Moravě i v Čechách. Jejich aktualizovaný seznam zájemci před Velikonocemi najdou na webových stránkách www.zelenepivo.cz.

Zelené pivo se od začátku své existence vaří podle stále stejné původní receptury z kvalitní vody, speciálního světlého ječného sladu a jakostního žateckého chmele, a to tradičním způsobem na dva rmuty. Zmíněný slad se vyrábí výhradně pro Zelené pivo a jeho parametry se trochu liší od sladů běžně používaných u ostatních starobrněnských piv. Spolu s chmelem se do mladinové pánve přidává bylinný výluh. Svou sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů, poté při teplotě kolem jednoho stupně Celsia dokvašuje, chuťově se zakulacuje a získává typický buket a říz. Nakonec se do piva přidává likér. Zelená barva piva je tudíž výsledkem kombinace několika faktorů – technologie, surovin, výluhu i likéru.

Sklenicí či půllitrem příjemně vychlazeného zlatavého moku na stole pivní potěšení zdaleka nekončí. Což takhle spojit příjemné s ještě příjemnějším – zakouzlit si s pivem v kuchyni, a dát tak všedním receptům punc jedinečnosti?

Pivo u nás patří po staletí k nejoblíbenějším a nejkonzumovanějším nápojům a jeho využití v kuchyni ovládali již naši předci. Koneckonců pivo jako nepostradatelnou kulinární surovinu neopomněla ve svých dílech ani autorka nejslavnější české kulinářské bible Magdalena Dobromila Rettigová. Vedle chuťových specifik má pivo díky svému složení také praktické využití, a to nejen ve slaných jídlech, ale překvapivě i v dezertech, u kterých dokáže usnadnit přípravu. Vaření poslední roky táhne a s ním roste i zájem o využití piva v jednotlivých receptech. Vaření s pivem ale má i své zásady, jejichž dodržováním se lze vyhnout nepříjemným překvapením v jinak dokonalém jídle.

Výběr správného piva
„Při vaření a pečení se nejčastěji používají hutnější tmavá piva s vyšším obsahem zbytkového extraktu, která lépe karamelizují a pokrmům dodávají na delikátnosti. U světlých piv se doporučuje sáhnout spíše po těch méně chmelených, tedy s nižším stupněm hořkosti, a volit kratší přípravu jídla, aby jídlu po odpaření alkoholu nedominovala výrazná hořkost. Obecně platí, že pivo by mělo být kvalitní, čerstvé, hutné a chuťově výrazné. Rozhodně není radno zužitkovávat třeba nedopité zvětralé pivo z lednice – pivo, na kterém bychom si nepochutnali při pití, našemu dílu určitě neprospěje,“ říká Luděk Reichl, sládek Pivovaru Holba.

Nahradit automaticky pivem v receptu vodu, vývar nebo mléko je možné pouze v ojedinělých případech, většinou se doporučuje vsadit spíše na ozkoušené pivní recepty a časem je vypilovat dle svého gusta. Alespoň tedy než se zorientujeme ve využití různých pivních stylů, se kterými se nám otevírá široká škála chutí.

Výběr vhodného typu piva vždy souvisí s konkrétním receptem a samozřejmě také s oblibou určitého piva. Např. Belgičané, kteří si v pivním vaření libují, používají nejčastěji svá silná tmavá svrchně kvašená piva, Bavoři preferují sladší piva s jemně chmelovou chutí a Britové nedají dopustit na sladší stouty a portery, které se skvěle hodí do sladkých dezertů, stejně jako na jemně chmelené pale ale do bílého pečiva. V případě českého světlého ležáku se vyplatí sáhnout spíše po méně chmelené značce, hořké ležáky plzeňského typu se hodí spíše do receptů, které si je vyloženě žádají.

„Říká-li si recept jen o malé množství piva spíše kvůli jeho praktickým vlastnostem nežli chuti, např. pro podporu kynutí či křupavosti, není výběr pivního stylu až tak důležitý, neboť se pivo v chuti jen lehce odrazí,“ dodává sládek Reichl z Holby.

Využití piva v kuchyni:
Grilovací marinády – mohou se použít pšeničná piva, která mají slabší chmelovou chuť, podtrhují jemnost pokrmu, stejně jako polotmavá piva a klidně i výraznější speciály či nakuřované stouty a portery. Pivní marináda maso při grilování změkčí a dodá mu šmrnc.

Tmavá masa a omáčky (pečeně, dušená masa, hutnější omáčky) – ideální jsou tmavá spodně kvašená piva a světlá méně výrazná a slabší piva, která delší dobou tepelné úpravy nepřehluší svou hořkostí chuť pokrmu.

Smažená obalovací těstíčka (pokrmy v trojobalu, sýrové pokrmy aj.) – vhodná jsou lehčí světlá piva a piva typu pale ale. Těstíčko je díky pivu křupavější a obalované maso či zelenina nasají méně tuku.

Polévky – nejlépe se hodí pšeničná piva, která jsou typická svou nižší hořkostí a jemným chmelovým aroma.

Pečivo a kynuté recepty – hodí se sladší, většinou tmavá, polotmavá piva, pale ale i jiná méně chmelená piva, záleží na receptu. Pivo podporuje kvasnice a kypřicí prášek, čímž napomáhá kynutí a zlepšuje nadýchanost a vláčnost.

Pomazánky – ideální jsou kvasnicová piva, která si dobře rozumějí třeba se zralými sýry. Je třeba dbát na to, že neustále pracující kvasinky si žádají rychlou konzumaci, aby pomazánka nezkysla.

Čokoládové dezerty (buchty, bábovky, tiramisu) – hodí se tmavá sladší piva s vyváženou plnou chutí.

Pivní pokrmy chutnají nejlépe sdílené
Nejlepší je se o výsledek podělit, ať už s rodinou či kamarády, a při servírování nezapomenout na sklenici stejného piva, které nám asistovalo při vaření. Stejně jako u vína totiž platí, že to, co do jídla přidáváme, nám k jídlu také nejlépe zachutná. Jedině tak docílíme dokonalé harmonie chuti i vůně.

Tipy sládka Pivovaru Holba Luďka Reichla:
• Pivo by před použitím mělo mít pokojovou teplotu, protože přilitím studeného piva by se pokrm příliš ochladil a zastavil se proces varu. Zároveň by nemělo být otevřené déle než několik hodin.
• S délkou přípravy získává jídlo výraznější chuť, ale všeho moc škodí. Piva by mělo být takové množství, jaké si recept žádá. Alkohol se sice přípravou vypaří, ale hořkost, která zůstane, by mohla v pokrmu nechtěně převládnout.
• Zahřáté pivo výrazně pění, takže je dobré používat vyšší nádoby, aby pivo zůstalo, kde má.
• U černého piva obsahujícího více cukru je třeba dávat pozor na přepalování a restování pivních výpečků, které mohou zhořknout nejen díky chmelu.
• U pivních receptů ze starých kuchařek je dobré si uvědomit, že vycházely z té doby běžného světlého svrchně kvašeného piva, které v dnešní době nejlépe nahradí pivo pšeničné.

„Vždy nám nejlíp fungovalo, když jsme vyjadřovali naše vnitřní přesvědčení a to, co cítíme. V tom je mnohem víc, než jen nějaké reklamní sdělení,“ říká k novému spotu Rodinného pivovaru Bernard jeho spolumajitel Stanislav Bernard.

Rodinný pivovar Bernard uvedl od pondělí 22. března nový spot, ve kterém představuje mikro příběhy pěti dvojic. Emotivní spot, který nabádá ke společnému zvládání potíží, a to nejen těch, které plynou z pandemie, má pozvednout mysl lidí a ukázat jim, že lidské porozumění a soužití mohou pomoci situaci zvládnout. O novém spotu jsme mluvili se spolumajitelem Pivovaru Bernard Stanislavem Bernardem.

V minulém týdnu měl premiéru nový spot Rodinného pivovaru Bernard „Svět se zbláznil, držme se“. Jde o filmové pojetí spotu s méně využívanou délkou 90 vteřin, který natočil Jiří Mádl. Proč ten spot vznikl?
Před časem jsme oslovili Jirku Mádla, protože jsme s ním chtěli spolupracovat na filmu o příběhu značky do našeho nového návštěvnického centra, které teď dokončujeme. Bohužel nevíme, kdy ho budeme moct otevřít. Je to velký projekt o čtyřech patrech s expozicí a kinosálem. Nakonec z toho filmu nic nebylo, ale dveře případné spolupráce jsme nechali otevřené. Jirka Mádl se pak ozval na podzim, že by měl nápad na filmový spot. Hned když Tomáši Liptákovi, našemu marketingovému řediteli, popsal myšlenku a ukázal storyboard, věděl, že takový spot chceme. Bylo nám jasné, že pokud se udělá dobře, že bude velmi silný. Dnes můžeme říct nahlas, že je velmi silný.

Je cílem spotu vyslat podporu lidem a celé společnosti a podpořit je v této době?
Asi bych neřekl, že máme nějaký cíl. Je tady ale řada hledisek, které se v jeho vzniku odrážejí. Loni s příchodem covidu jsme museli zavřít restaurace a omezit investice. Pak přišlo silné léto, všichni jsme podlehli iluzi, že se nic neděje, lidé nevycestovali a jako firma jsme na tom byli dobře. Podzimní epidemie a lockdown, který trvá dodnes, nás znovu poznamenal. Zavřením restaurací jsme přišli o mnohem víc v prodeji než na jaře. Do restaurací dodáváme 60 % naší produkce, takže nás to velmi zasáhlo. Jsme velmi zdravá firma, měli jsme největší rezervy v historii, nicméně od léta naše peněžní zásoba klesla o 200 mil. Kč. Z tohoto úhlu pohledu tak potřebujeme být víc vidět, být vnímáni, mít výbornou reklamu.

Na druhé straně mnohem silněji vnímám společenský pohled. Řadu lidí poznamenala zavedená omezení proti covidu – nebudu se zabývat tím, jak moc jsou nehospodárná a chaotická, to je na jiné téma – ale faktem je, že mnoho lidí trpí strachem a má existenční potíže. Staří lidé jsou nuceně izolovaní a nemohou se vídat se svými rodinami. Vládne zde atmosféra obav a oddělenosti, zvyšují se psychické problémy lidí. Situaci zhoršují sociální sítě, které ačkoliv se tváří, že nám usnadňují kontakt, tak ve skutečnosti ho ztěžují. Jsou naprogramovány tak, aby vzbuzovaly závislost a vytvářely sociální bubliny, mezi kterými vznikají velké bariéry hraničící s nenávistí. To vše se odehrává v situaci, kdy navíc celý západní svět onemocněl. Tím ale nemyslím covid. Je pokrytecký, uznává jen jeden správný názor, neplatí v něm presumpce neviny. Žil jsem v totalitě a vím, co to je. Mladší lidé ale tuto zkušenost nemají a podléhají iluzím o lepším světě…

A do toho přicházíme se spotem, ve kterém se odehrává pět mikro příběhů obyčejného, ale krásného lidství. Se spotem, který přináší spoustu lidskosti a řešení. Ona totiž ta situace nemá řešení z hlavy, ona má podle mého názoru řešení ze srdce. Empatie, podpora, obejmutí. Někdy stačí i malé gesto a najednou je všechno veselejší. Jirka Mádl spot geniálně pojal, výbornou práci odvedla produkce Dawson a jeho sílu ještě umocňuje překrásná živá hudba, kterou pro nás na piano nahrál Petr Malásek.

Nemůžeme se nezmínit o drobné, ale přesto zásadní obměně sloganu z „držte se“ na „držme se“…
Máme dlouhodobou kampaň „Svět se zbláznil, držte se“. Ale ta kampaň byla úplně jiná než tento spot. Když se někde v nějaké lokalizované situaci svět zbláznil, tak my jsme na to obrazně řečeno nasvítili reflektory a udělali si z toho legraci. Téma jsme vizuálně ztvárnili a nejčastěji prostřednictvím billboardu k němu připojili vzkaz „Svět se zbláznil, držte se“. Jenže to bylo v době, kdy se takové věci neděly plošně, ale jen někde. Poslední dobou to vnímám tak, že svět napůl zešílel a už mě přestalo bavit dělat si z toho legraci. Takže my ten slogan už delší dobu nepoužíváme, naposledy jsme ho tuším použili v parodii na „Metoo kampaň“. V aktuálním spotu jsme vyměnili jediné písmeno, ale je to úplně jiný vzkaz, úplně jiné poselství. Držme spolu, podpořme se, obejměme se…

Zamýšlíte, že byste tento obměněný slogan používali ve svých kampaních pravidelně?
Nedokážu to říct, my to nijak neplánujeme, ale vyloučit se to nedá. Bavili jsme se o cíli kampaně. Není asi příliš uchopitelný. Jak už jsem řekl, potřebujeme reklamu. Jsem přesvědčený, že tento počin přinese firmě velkou reklamu a věřím, že to bude ta pravá reklama. Jsou značky, které mají obrovskou míru známosti a pak jsou i menší značky, označované jako love brands neboli milované značky. Nový spot nám snad pomůže být milovanou značkou a zároveň doufáme, že značka Bernard by se mohla vyprofilovat jako značka kultovní. Cítím, že reklamní efekt bude silný.

Pro mě je ale v této chvíli ještě důležitější aspekt léčení nemocné společnosti. Vše, co jsem popisoval, je znakem hluboké nebo těžké nemoci naší společnosti. Ztratili jsme se v konzumu, přišli jsme o kontakt s přírodou a s Bohem. Skutečně jsme se ztratili ve vědeckém materialismu, což trvá už několik staletí od Newtona a Darwina. Kam to vede? Jsme dnes neuvěřitelně technicky vyspělí a jsme velmi zdatní v komunikačních technologiích. Tyto komunikační nástroje ale paradoxně vedou k odcizení. Jsme velmi primitivní v tom, jak se chováme k planetě a k přírodě. Podřezáváme si větev sami pod sebou. Ničíme životní prostředí, likvidujeme si zdroje pitné vody, půdu, deštné pralesy. Nazýváme primitivními kmeny a národy indiány v pralese, ti jsou ale ve skutečnosti mnohem moudřejší než my v té základní oblasti života.

Problémy, které tady byly ještě před nástupem pandemie, s jejím příchodem ještě zesílily. Je obtížné odhadovat, jak dlouho si následky poneseme, ale asi lze čekat, že to nějaký čas trvat bude…
Je to velmi dobře možné, na druhé straně to, co zatím vidíme, je prohloubení trendu. Myslím tím chování vlád a centrálních bank. Poprvé v historii je celá planeta předlužená, peníze jsou takovou iluzí. A ekonomové říkají, že nám hrozí hyperinflace. Věřím tomu, protože centrální banky chrlí do oběhu stále nové imaginární peníze. Zadlužování je na denním pořádku, už nikoho ani nepřekvapuje. Lítají tady stovky miliard, ale přitom zase spousta těch peněz padá do kanálu. Udržují se z nich zombie firmy, které nemají šanci přežít a jsou tak placeny ze státních peněz. Životaschopné firmy na druhé straně nemůžou sehnat lidi. Zakonzervovali jsme tady pseudosocialistické myšlení. Je ale možné, že stále víc lidí začne situaci vnímat a vzejde z toho pozitivní změna.

Devadesátivteřinový imageový spot si obvykle mohou dovolit silné značky, které věří ve své hodnoty a vědí, že jejich zákazníci je rozpoznají. Je to v souladu i s tím zamýšleným směřováním značky Bernard jako značky kultovní?
My to nijak nastavené nemáme, ono to nějak plyne. Téměř nikdy jsme nedělali produktovou reklamu, jen když jsme začali dělat nealko pivo, piva ALE a IPA. Do té doby jsme komunikovali značku – Svět se zbláznil, Na stráží proti europivu a další kampaně. A toto je totéž. Vždy nám nejlíp fungovalo, když jsme vyjadřovali naše vnitřní přesvědčení a to, co cítíme. V tom je mnohem víc, než když bude někdo říkat, u piva, že to je poctivé pivo, které je vyrobeno z prvotřídních surovin. To je popis nějakých parametrů. Že se snažíme vařit pivo poctivě a ze srdce, to považuju za samozřejmost. Nový spot jde hlouběji a vyjadřuje to, co cítíme. Ten spot mluví ze srdce a mluví přímo k srdci. K jeho výkladu není zapotřebí žádného tlumočníka.

Co tedy myslíte, že bude znakem toho, že spot zafungoval tak, jak byste si přáli? To, že se o něm bude mluvit, zvýší se vám prodeje nebo že lidi budou mít dobrý pocit?
Těším se na reakce. Ani jsem se nezamýšlel nad známkou úspěchu. Pro mě osobně i u dalších mých kolegů budou tou největší známkou utvrzení se, že jsme to udělali správně. Chodí nám jich záplava – krásných reakcí, dojatých reakcí. A pokud lidé budou spot tak vnímat, jsem přesvědčen, že i další věci jako prodej nebo známost značky budou fungovat samy o sobě.

Ještě se vraťme na začátek našeho rozhovoru. Mluvil jste o dopadech pandemie na firmu. Jak prozatím vypadá letošní rok?
Letošní výsledky jsou silně poznamenané. Jsme asi na 60 % loňského srovnatelného období. Přesto jsem optimista a věřím, že virus bude postupně ustupovat. Těžko odhadnout, uvidíme. Myslím si ale, že na podzim se ještě dají očekávat uzavírky a restrikce. Chybí mi zde nějaký státník, který by situaci dokázal řídit. Jsem vnitřně toho názoru, že není možné život takto zavřít, smysluplnější by bylo nastavit určité restrikce a nechat život běžet. Ale ať nekončíme pesimisticky; proto jsme přišli s tím krásným spotem a pokud pár lidem zlepšíme náladu a uděláme jim hezčí den, tak splnil svůj účel.


O novém spotu Pivovaru Bernard
Autorem námětu, scénáře i konečného zpracování je režisér Jiří Mádl. Natočil pět mikro příběhů, které se uzavírají v posledních okamžicích 90vteřinového spotu. Příběhy dokresluje melodie New Britain, árie neznámého autora pravděpodobně z Irska, v provedení klavíristy Petra Maláska. Natáčelo se v průběhu února, ve scéně natáčené v Humpolci si zahráli i zaměstnanci pivovaru. Kompletní produkci nového videa pro Rodinný pivovar Bernard zajistila agentura Dawson production. Nový spot poběží na kanálech České televize do konce dubna, v prvním týdnu běžel i na stanici TV Prima ve speciálním breaku, který nakoupila Attention! Media. K vidění je dále na YouTube, Facebooku a Instagramu. Mnoho lidí jej šíří zcela spontánně.

Americká finanční společnost Expensivity zmapovala ceny a spotřebu piva prodávaného v obalech ve zhruba pěti desítkách zemí napříč kontinenty. Úplně nejdražší je v Kataru, naopak nejlevnější piva nabízí Jihoafrická republika. Česko je přeborníkem ve spotřebě.

Celosvětová studie vychází z cen piva v láhvích o objemu 330 ml a zaměřuje se na nejznámější světové značky, aby bylo ceny možné srovnávat globálně.

„Vzhledem k tomu, že průzkum probíhal v lednu letošního roku, zaměřil se na ceny piv v láhvích či plechovkách. Nesrovnávaly se ceny čepovaných piv v restauracích či hotelech, a to vzhledem k probíhajícím opatřením a uzávěrám,“ upřesňuje Luke Doyle z marketingového týmu společnosti Expensivity.

Podle průzkumu se nejdražší pivo na světě prodává v katarském hlavním městě Dauhá. Třetinka tady stojí 11,26 dolaru (247 Kč). Na tuto cenovou hranici se pivo v Kataru vyšplhalo již před dvěma lety, když tamní vláda zavedla stoprocentní daň z dovozu alkoholu. Takzvaná daň z hříchu se týká i tabákových výrobků, hazardních her či dalších produktů poškozujících zdraví nebo životní prostředí.

nejlevnější piva nabízí Jihoafrická republika. Česko je přeborníkem ve spotřebě.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: AP

Celosvětová studie vychází z cen piva v láhvích o objemu 330 ml a zaměřuje se na nejznámější světové značky, aby bylo ceny možné srovnávat globálně.

„Vzhledem k tomu, že průzkum probíhal v lednu letošního roku, zaměřil se na ceny piv v láhvích či plechovkách. Nesrovnávaly se ceny čepovaných piv v restauracích či hotelech, a to vzhledem k probíhajícím opatřením a uzávěrám,“ upřesňuje Luke Doyle z marketingového týmu společnosti Expensivity.
Zdroj: Expensivity (průměrná cena v amerických dolarech, počítána z cen v...

Zdroj: Expensivity (průměrná cena, počítána z cen v supermarketech a hotelích)

Podle průzkumu se nejdražší pivo na světě prodává v katarském hlavním městě Dauhá. Třetinka tady stojí 11,26 dolaru (247 Kč). Na tuto cenovou hranici se pivo v Kataru vyšplhalo již před dvěma lety, když tamní vláda zavedla stoprocentní daň z dovozu alkoholu. Takzvaná daň z hříchu se týká i tabákových výrobků, hazardních her či dalších produktů poškozujících zdraví nebo životní prostředí.

Na druhém místě se v cenovém srovnání umístilo hlavní město Jordánska Ammán, za nímž následuje Peking. Čínská metropole však vykazuje výrazný rozdíl mezi průměrnou cenou piva prodávaného v supermarketech (1,81 dolaru) a nabízeného v hotelech (13,61 dolaru).

Za nejlevnějším pivem je pak potřeba zamířit do jižní Afriky. Ve třech městech Jihoafrické republiky – Pretorii, Bloemfonteinu a Kapském Městě – se cena piva průměrně pohybuje okolo 1,68 dolarů (37 korun). Tedy téměř sedmkrát levněji než v Kataru. Co se týče cen piva prodávaného pouze v supermarketech, nejlevněji vychází italské (0,58 dolaru) a polské obchody (0,62 dolaru).

Studie mapovala v jednotlivých zemích také průměrnou roční útratu za pivo a jeho spotřebu. Obě jsou nejnižší na Haiti, v hlavním městě Port-au-Prince vypijí obyvatelé v průměru čtyři piva ročně a utratí za ně zhruba deset dolarů.

Na opačném konci žebříčku se podle útrat umístila kolébka pivní kultury Německo. Každý Němec zaplatí v průměru za pivo téměř dva tisíce dolarů ročně (44 tisíc korun) a spotřebuje jich 411. Německá spotřeba je druhá nejvyšší na světě, předčí ji pouze ta česká.

Tržby z prodeje piva v tuzemsku rok od roku rostou. „Maloobchodní prodeje piva a pivních nápojů dosáhly v roce 2020 rekordních 22,9 miliardy korun a překonaly tak všechny dosavadní hodnoty.

Maloobchodní tržby rostly meziročně o 10,5 procent, což představuje celkovou spotřebu 871 milionu litrů piva a pivních mixů,“ uvádí analytik Michal Elšík z výzkumné agentury Nielsen.

Kam a jak jedeme?
Gastroturistika je už nějakou dobu – tedy pokud je to zrovna povoleno - v módě a pivní výlet je docela zajímavou atrakcí. Ten chrudimský jsme v polovině září skutečně absolvovali a bylo nás tam takových onu sobotu povícero. Nejednalo se však o žádnou běžnou „Tour de knajp“, kterou asi někdy absolvoval každý, ale o plnohodnotnou poznávací akci s exkurzí a odborným výkladem. Jen je zajímavé, že se nám po této akci pletly nožky více než po některých mnohakilometrových přechodech našich hor.

Tento výlet se dá absolvovat jako akce celodenní, půldenní i vycházková, zkrátka dle síly, chuti, schopnosti a vkusu „každého soudruha“. My zvolili dokonce variantu několikadenního putování, protože jsme do Chrudimi dojeli autem (coby okresní město je však Chrudim dopravně dostupná velmi dobře a krajské Pardubice jsou opravdu hodně blízko) a po zodpovědné ochutnávce bych si za volant rozhodně nesedal. Hlavně proto, že jsem neměl roušku a necítil bych se tedy dostatečně bezpečný …

A hned na úvod si můžeme ještě prozradit, že ti, kteří mají dlouholetou nedůvěru v kvalitu východočeských piv, budou v Chrudimi mile překvapeni.

Za čím jedeme?
Naši cestu jsme zahájili v Pivovaru Loutkář, resp. v pivovarské restauraci U Loutkáře (Čs. armády 421). Ta byla slavnostně otevřena koncem srpna letošního roku (myšlen rok 2020), takže se vlastně jedná o horkou novinku. Tento moderní minipivovar s technologií od firmy Cheops Chotěboř navazuje na tradici Městského pivovaru Chrudim, který ve městě fungoval až do roku 1942. K vaření piva zde používají nejlepší české (Žatec), americké (např. Citra) i evropské chmely a výsledkem jsou pak svrchně i spodně kvašená piva, která se nefiltrují ani nepasterizují. V pivovarské restauraci se dá kromě klasického popíjení půllitrů využít i „prkénkové ochutnávky“ nebo nákupu některých produktů v PET lahvích. Otevřeno je zde každé odpoledne kromě pondělka.

Nabídka je poměrně pestrá a my postupně ochutnali většinu produktů. Konkrétně se jednalo o světlý ležák Loutkář 12°, za studena chmelený světlý ležák Loutkář 12°, světlý ležák Kašpárek 11°, světlé výčepní pivo Marioneta 10°, tmavé svrchně kvašené pivo Zkouška z dospělosti 14° (Stout) a světlá APA Lodní šroub 12° (toto pivo jsme si pak i zakoupili v 1,5 l PET lahvi).

Naše kroky následně zamířili do nedaleké restaurace Na Bídě. Adresou tohoto podniku s dlouhou historií je totiž sousední Masarykovo náměstí 32. Na rozdíl od ostatních navštívených míst se nejedná o minipivovar a je zde otevřeno denně (většinou od 11,00 do 23,00 hod., jen v neděli se zavírá o hodinu dříve). Důvodem, proč jsme sem zavítali je skutečnost, že se zde normálně vaří a – to hlavně – že tady mají na čepu nefiltrovanou dvanáctku Chrudimský ležák.

Zdejší pivovar ovšem – jak už víme z předchozích řádků – zanikl v roce 1942. Některým ale zřejmě nedala spát skutečnost, že právě Chrudim byla městem s „pivní tradicí“, kde právo várečné měla ve středověku řada zdejších měšťanských domů. A tak vznikl Chrudimský ležák, který se zde točí od listopadu roku 2015. Nejedná se však o skutečný výrobek nějakého utajeného chrudimského pivovaru, ale o ležák, který speciálně pro restauraci Na Bídě vaří Pivovar Chotěboř. Údajně však podle staré chrudimské receptury. A podle pamětníků bylo před válkou chrudimské pivo - na rozdíl od místního vína – značkou vynikající kvality. A je faktem, že nám Na Bídě chutnalo …

Dodat bychom snad ještě měli pár informací z „bídné“ historie. První zprávy o budově, ve které se restaurace nachází, pocházejí z I. poloviny 18. století. Původně se jednalo o stáje, ze kterých později vznikl zájezdní hostinec U Bílého lva, který se poté přejmenoval na Bídu. Tento název prý vznikl díky tomu, že se zde v roce 1778 zastavil sám císař Josef II., který kvalitu poskytovaných služeb ohodnotil slovy: „Je to bída!“. V roce 1850 hostinec vyhořel, aby byl následně přestavěn na hotel, který na konci 19. století patřil k největším hotelům východních Čech. Slavná a vyhledávaní byla zejména hotelová restaurace a kavárna, o čemž svědčí i fakt, že sem zavítal i prezident T. G. Masaryk. Komunisté už si luxusní interiér oblíbili méně a udělali z hotelu nejprve učňovský internát a později kanceláře. Krásná budova v klasicistním a novorenesančním slohu stále chátrala a k její kompletní rekonstrukci došlo až nedávno.

Dnes se sem chodí zejména kvůli restauraci ve staročeském stylu s výbornou kuchyní a příjemné zahrádce s jezírkem. Svou roli hraje dlouhodobá tradice, Chrudimský ležák, káva Tonino Lamborghini i široký výběr whisky a rumů. Nechybí, pochopitelně, ani „nezbytnosti“ jako plazmové televize, wi-fi zdarma a dva salónky.

Poslední zastávkou se dostáváme do historického centra Chrudimi. Pivovar Filištín, který vznikl na podzim roku 2017, se totiž nachází na adrese Filištínská 34, tedy v těsné blízkosti zdejšího hlavního náměstí. Jedná se opět o klasický minipivovar, který je s Loutkářem některými lidmi v historické linii tak trošku propojen. Velkou výhodou oproti Loutkářovi je zde malá venkovní předzahrádka, nevýhodou naopak otevírací doba. Podle internetu je zde totiž otevřeno jen od středy do pátku, a to od 17,00 do 23,00 hod. s tím, že v pátek se zavírá až o půlnoci (v každém případě je pravdou, že v polovině září jsme zde seděli v sobotu odpoledne).

V době otevření se zde čepovaly dvě jedenáctky (světlý a tmavý ležák) a dvanáctka Red Ale. Hned v únoru 2018 byl provoz minipivovaru ukončen, aby se zde začalo opět vařit až v průběhu července. Poté se nabídka postupně rozšiřovala a přibyly také některé speciály. Našlo se i něco k jídlu a jednalo se o klasické hospodské pochoutky typu pečená žebra, naložené tvarůžky nebo utopence.

Minipivovar Filištín má ve stálé nabídce ona tři „otevírací“ piva, která nejčastěji doplňují sezónní piva a speciály jako např. Belgický Blond 14°, Pšeničná 10°, Stout 13°, single beer El Dorado 12° nebo Letní Ale 10°. A i ve Filištínovi se, samozřejmě, také ochutnává i petkuje.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Ubytováni jsme byli v centru Chrudimi a v uvedených podnicích jsme zkoušeli hlavně ta piva (u Loutkáře celkem 5 druhů, u Filištína 4 a na Bídu zbylo to zaokrouhlení). Z pokrmů v pevnějším skupenství jsme si dali oblíbenou dršťkovou polévku u Loutkáře a druhý chod večeře na Bídě.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Tento den jsme si skutečně užívali, takže můžeme konstatovat, že jen a jen líbilo. Navíc jsme ani jednou neměli u konzumace pocit, že žvýkáme chmelovou granuli, což se občas u některých minipivovarů stává. Pokud bychom měli uvést alespoň nějaké negativum, tak snad jen to, že na Moravě už dlouhá léta neznáme ony nesympatické zavírací dny (pravda, teď už jsme poznali i zavírací kvartály, ale když jsem tento článek loni dopisoval, netušil jsem, že točené pivo už dnes bude téměř dávná retro vzpomínka …).

Ostatní informace
Výlet tohoto typu rozhodně nepatří mezi nejlevnější záležitosti. Na jedno pivo musíte počítat +/- 40 Kč a na večeři si raději rovnou připravte více než 200 Kč. Bonusem je v tomto případě fakt, že vstupné se neplatí …

Závěrečná poznámka: Cílem tohoto příspěvku nebylo všechny nas…, pardon pozlobit, ale pouze připomenout, že ještě v září roku 2020 se některé věci mohly a na světě bylo krásně. Teď už můžeme jen doufat, že možná ještě někdy zase bude …

Firma má rozestavěné minipivovary ve Francii, Kypru, Ukrajině, na Slovensku. V ČR je připravuje v Praze, Přerově a Soběslavi.

Plzeňská firma Joe's Garage Brewery, která za 13 let postavila v ČR i cizině 65 minipivovarů, vybuduje malý restaurační pivovar na severovýchodním pobřeží Islandu. Podle jejích majitelů a sládků Josefa Krýsla a jeho syna Petra začínají po roce od zmrazení poptávky opět pociťovat vyšší zájem investorů. Důvodem je, že minipivovary prokázaly, že se i ve složité pandemické době dokážou přizpůsobit a fungovat, řekl ČTK řekl Josef Krýsl.

Ještě před pandemií počítala firma s tím, že díky zakázkám bude loňský rok rekordní. Měla zakázky na deset minipivovarů, například i v Tanzanii a Zanzibaru. Kvůli pandemii koronaviru se ale žádný projekt neuskutečnil.

Firma má rozestavěné minipivovary ve Francii, Kypru, Ukrajině, na Slovensku. V ČR je připravuje v Praze, Přerově a Soběslavi. "Na Islandu, kde už je asi deset minipivovarů, má české pivo a vůbec výroba alkoholu velmi dobrý zvuk. Působili tam i čeští sládci," uvedl Krýsl. Investor, majitel penzionů, má vztah k ČR a byl už se podívat na pivovar Beer Factory v Plzni, který Krýslovi stavěli. "Stát tam podporuje vznik pivovarů dotacemi potravinářskému průmyslu. Už tam mají velmi kvalitní pivo," uvedl.

"Určitě letos další pivovary přibudou," uvedl prezident Českomoravského svazu minipivovarů (ČMSMP) Jan Šuráň. Spolu s Krýslem potvrdili, že zatím neví o krachujících minipivovarech. "Myslím, že přečkávají dobu lépe než velké," uvedl Krýsl. Velkou roli v době pandemie hraje, jestli je investor ve své budově a zda má dluhy v bance. "Vím asi o šesti nových pivovarech, které se letos chystají, a to vždycky vím tak o třetině," uvedl Šuráň. Loni jich v ČR přibylo 29 a je jich 480. "Vím o pozastavených projektech, kdy je pivovar namontovaný, ale nevaří, protože nemá pro koho," dodal.

Pivovary jeden po druhém sčítají a hlásí ztráty za loňský covidový rok. Vypadá to však, že některým se díky navýšení prodeje v obchodech podařilo ztrátu z uzavřených hospod nejen vyrovnat, ale dokonce si meziročně i mírně polepšit.

Například produkce Budějovického Budvaru loni vzrostla o 51 tisíc hektolitrů na rekordních 1,73 milionu. Pomohl nejen export, v Česku vyrostl nad nulu i díky hořké novince Budvar 33, kterou pivovar začal prodávat v obchodech před rokem. Přesně se trefil do nástupu koronakrize.

Už za pár týdnů by navzdory epidemii koronaviru mohla začít výroba piva Kalich ve zrekonstruované části městského pivovaru v Litoměřicích. Poslední várka se tady přitom uvařila před skoro devatenácti lety, výroba se zastavila 30. listopadu 2002 po 282 letech.

Montáž technologie na vaření piva už začala, po jejím dokončení začne zkušební provoz a tím odstartuje první etapa výroby piva Kalich v obnoveném litoměřickém pivovaru.

„O spuštění pivovarského provozu jsme rozhodli s vědomím, že současná doba je pro podnikatelské závěry tohoto typu takřka likvidační,“ říká Dionýz Hutár, zástupce firmy Pivovar Litoměřice, která vyhrála výběrové řízení na pronájem rekonstruované části pivovaru.

„Bohužel jsme se trefili do velmi nešťastné doby, ale nic jiného než rozjet zkušební provoz nám z ekonomického hlediska nezbývá,“ vysvětluje rozhodnutí firmy Hutár.

Výběrové řízení na pronájem pivovaru vyhlásilo město, které na jeho obnovu před několika lety získalo dotaci z projektu Restart od ministerstva průmyslu a obchodu.

V první etapě plánuje firma vyrobit zhruba jeden a půl tisíce hektolitrů ročně, do konce roku 2023 počítá s ročním výstavem kolem čtyř tisíc hektolitrů.

„Nejdřív chceme pivo prodávat v Litoměřicích ve vlastních zařízeních a v barech a pivnicích. Počítáme s tím, že časem půjdeme i do dalších měst,“ přibližuje plány Dionýz Hutár.

Město se pokusí o další dotaci
„Dva členové rodiny mají vzdělání v oboru. A jako konzultanta máme ostříleného sládka s dlouholetou praxí,“ upřesňuje Hutár.

Pivo se vaří v části pivovaru, opravu ale potřebuje i další. Město chce znovu využít dotace z ministerstva průmyslu a obchodu.

„Pokusíme se opět uspět s žádostí o podporu na zchátralou pravou část objektu pivovaru. Mohla by zde vzniknout další podnikatelská aktivita zaměřená například na gastronomii, která by navázala na vedlejší pivovar,“ představuje plány místostarosta Litoměřic Karel Krejza (ODS).

„Myslím, že by tady, v těsném sousedství hradu, parkoviště a parku Václava Havla, mohla vzniknout reprezentativní část historického jádra města s velkým turistickým potenciálem,“ dodává Krejza.

Konkurenci bude mít Pivovar Litoměřice například v Biskupském minipivovaru U sv. Štěpána, kde vaří deseti až čtrnáctistupňová piva. Až se restaurace znovu otevřou, může se tady každý návštěvník vžít do role výčepního a načepovat si svoje pivo sám. Ve městě také působí minipivovary Labuť nebo Koliba.

Pivovaru Budějovický Budvar rostou prodeje baleného piva. V drobných desítkách procent stouply meziročně za první čtvrtletí prodeje v lahvích. Budvar zdraží v polovině roku desetistupňové lahvové pivo podobně, jako od ledna zdražil o 3,7 až čtyři procenta jiné lahvové a plechovkové pivo.

Kvůli vyšším prodejům lahví přikoupí desítky tisíc přepravek. V červnu zprovozní další cylindro - kónické tanky. Ve čtvrtek o tom informoval ředitel Budvaru Petr Dvořák.

Budvar má tři linky na stáčení do lahví. „Nemáme problém s kapacitou linky, ale v jarních měsících budeme vypisovat mimořádné směny, abychom uspokojili poptávku. Problém bude s kapacitou přepravek, musíme jich koupit desítky tisíc. Oznámili jsme také našim zákazníkům, že budeme o drobné procento zdražovat naše desítkové pivo v lahvi,“ řekl Dvořák.

V lednu zdražil Budvar v ČR lahvové a plechovkové pivo v průměru o 3,7 až čtyři procenta. Víc zdražil ležáky než desítky. Teď podle Dvořáka dorovná cenu desetistupňových piv na stejný poměr, o kolik zdražil ležáky.

Prodeje za první čtvrtletí budou meziročně o dvě až tři procenta nižší než loni. Prodej sudového piva proti loňsku klesl asi o 80 procent. „Hospody až na výjimky, krátkodobé otevírání někde po Evropě, jsou v našich hlavních exportních zemích zavřené skoro všude,“ řekl ředitel.

Pivovar se 670 zaměstnanci plánuje novou linku na stáčení piva do plechovek, protože prodeje v těchto baleních rychle rostou. Zprovozní ji zřejmě v březnu 2022. „Rozjíždí se stavebně, letos se začne instalovat,“ řekl ředitel.

V červnu zprovozní Budvar další cylindro - konické tanky, investice je kolem 60 milionů Kč. Koncem roku zřejmě začne stavět novou varnu. Letos podnik investuje zhruba 500 milionů korun.

Budvar uvařil loni 1,73 milionu hektolitrů piva, nejvíc za 125 let existence pivovaru. Měl také historicky nejvyšší tržby za pivo, předloňských víc než 2,8 miliardy Kč překonal asi o 25 milionů. V roce 2019 měl rekordní čistý obrat tři miliardy, zisk po zdanění 278 milionů. Předloni vyvezl téměř 69 procent prodaného piva.

„Léta tam stál, stát bude dál, ten, kdo zná Jarošov, zná pivovar,“ zpívá se od roku 1994 v hitu kapely Argema. A refrén „bílá pěna, láhev orosená“ zná úplně každý. Rocková skupina udělala Jarošovskému pivovaru na okraji Uherského Hradiště reklamu, o jaké se jiným pivovarníkům jen zdá. Nechybělo však mnoho a značka by zanikla.

Sousední řemeslný pivovar vedl o výrazy „Jarošovské“ nebo „Jarošovský“ čtyři roky známkoprávní a soudní bitvu s nadnárodním koncernem Heineken. A letos v únoru pojmenování místní značky definitivně uhájil.