Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

SABMiller přijal nabídku Japonců, prodá jim značky Peroni a Grolsch

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTK

Pivovar Anheuser-Busch InBev, který je v procesu koupě konkurenční firmy SABMiller, přijal nabídku od japonské Asahi Group na koupi některých značek pivovaru SABMiller, jako Peroni a Grolsch, za 2,55 miliardy eur (69 miliard korun). Prodej značek je podmínkou k dokončení převzetí SABMilleru za 100 miliard dolarů, na kterém se pivovary dohodly loni.

Prodej značek je podmíněn tím, že se firmě AB InBev podaří dokončit převzetí SABMilleru, napsala agentura Reuters. Asahi již v únoru uvedla, že exkluzivně jedná o koupi některých značek. Japonská skupina se převzetím zahraničních značek snaží vykompenzovat pomalý růst na domácím trhu.

Dohoda je největší akvizicí japonského pivovaru Asahi a je také největší akvizicí v japonském nápojovém odvětví od roku 2014, kdy firma Suntory převzala za 16 miliard dolarů (381,2 miliardy korun) amerického výrobce lihovin Beam.

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického konkurenta Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má asi 200 značek z celého světa a patří jí také budějovický pivovar Samson. Skupina SABMiller vlastní Plzeňský Prazdroj.

AB InBev prodává některé značky Japoncům, aby mohl převzít majitele Prazdroje

Publikováno:před rokemZdroj:Česká televizeAutor:ČTK

Pivovar Anheuser-Busch InBev prodá některé své značky, například Peroni a Grolsch, japonské skupině Asahi za 2,55 miliardy eur (69 miliard korun). Uvolňuje si tak ruce k dokončení převzetí svého konkurenta SABMilleru, pod který patří například Plzeňský Prazdroj. Toto loni domluvené převzetí si vyžádá 100 miliard dolarů (zhruba 2,4 bilionu korun).

Prodej značek japonské skupině je podmíněn tím, že se firmě AB InBev podaří dokončit převzetí SABMilleru, napsala agentura Reuters.

Asahi již v únoru uvedla, že exkluzivně jedná o koupi některých značek. Japonská skupina se převzetím zahraničních značek snaží vykompenzovat pomalý růst na domácím trhu.

Dohoda je největší akvizicí japonského pivovaru Asahi a je také největší akvizicí v japonském nápojovém odvětví od roku 2014, kdy firma Suntory převzala za 16 miliard USD (381,2 miliardy Kč) amerického výrobce lihovin Beam.

Z fakultní stodoly vznikl minipivovar, studenti tam budou experimentovat

Publikováno:před rokemZdroj:Impuls.czAutor:Veronika KratochvílováZemědělská fakulta JU

Studenti Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity si vyzkoušejí práci sládků a farmářů. Od příštího semestru budou mít v Českých Budějovicích nové zázemí pro zpracování a výrobu sýrů, masných výrobků i minipivovar.

V budově v ulici Na Zlaté stoce dělníci právě dokončují poslední stavební práce. Kdysi starou fakultní stodolu proměnili v moderní laboratoř.

„Budou sem mít přístup prakticky všichni, co se zabývají zpracováním zemědělských produktů. Ať už studují obory zootechnika, nebo zemědělské inženýrství, které v rámci specializace rozšiřuje svůj zájem právě na oblast řešení piva,“ říká tajemník fakulty Michal Marušák.

Minipivovar je na celém projektu tou nejatraktivnější částí, protože studenti se zapojí do celého procesu vaření piva. „Náš minipivovar bude sloužit převážně pro vědecké účely, takže nebudeme chtít konkurovat žádnému komerčnímu pivovaru. O to víc tu bude platit heslo, co si uvaříš, to si taky sníš, v tomto případě spíš vypiješ,“ upřesňuje vedoucí katedry kvality zemědělských produktů Pavel Smetana.

Na výrobu piva, jehož název je dosud tajemstvím, bude dohlížet zkušený sládek Miroslav Smutek, který má dvacetiletou praxi v plzeňském pivovaru.

„Celý projekt zahrnuje také spolupráci s Budějovickým Budvarem, se kterým snad v blízké době podepíšeme smlouvu. Chmel a slad bychom nejspíš měli od nich. Vzhledem k tomu, že ale chceme v pivovaru opravdu experimentovat a vařit všechny možné druhy piv včetně ciderů, tak budeme využívat i jiné technologie,“ doplňuje Marušák.

Ministerstvo školství na stavbu přispělo částkou 10,5 milionu korun. Zbylých šest milionů šlo z fakultních peněz. Také finance na provoz si fakulta bude shánět sama, a tak není vyloučeno, že v budoucnu by náklady mohl kompenzovat pronájem prostor či částečný prodej některých produktů.

Vedle minipivovaru, který by měl mít roční výstav kolem 50 hektolitrů, budou mít studenti v nové budově k dispozici i laboratoř a zpracovnu masa vybavenou chladicími boxy.

„Zpracovna mléka, která je hned vedle masny, je vybavená pro výrobu všech produktů jako na farmě, jogurtů, tvarohů i čerstvých sýrů,“ vyjmenovává Smetana a dodává, že studenti budou mít kromě chmele a sladu k dispozici pouze produkty z vlastní univerzitní farmy.

V podkroví je zařízený sál pro prezentace a přednášky. „Nejvíc se tu bude předvádět asi pivo, takže doufáme, že se nám podaří ještě sehnat nějaké exponáty třeba ze zemědělského muzea, aby to bylo pestřejší a mohli bychom studenty seznámit také s historii pivovarnictví v našem kraji,“ upřesnil Marušák.

Minipivovary dobývají internet. Pivní předplatné slaví úspěchy.

Publikováno:před rokemZdroj:Protext.czAutor:ČTK

Třináctou zásilkou vstoupil do druhého roku na trhu první unikátní pivní klub v České republice. Služba Pivní Zásilka funguje na principu předplatného a umožňuje zákazníkům pravidelně objevovat piva především z lokální produkce minipivovarů.

Piva z minipivovarů v současné době zažívají nevídaný rozmach. Důvod je prostý. Spousta Čechů chce ochutnat i něco jiného, než je běžná produkce velkých pivovarů. Minipivovary mají oproti velkým pivovarům řadu specifik. Výhodou je důraz na kvalitu surovin, minipivovary se navíc často nebojí experimentovat a nabízejí rozmanité pivní styly, stupňovitosti, chutě i vůně. Mezi nevýhody pak patří skutečnost, že některá piva jsou k dostání pouze v dané restauraci, městě či regionu.

Za novými zážitky však nyní nemusí gurmáni jezdit, pivo přijede za nimi. Pivní Zásilka je služba představující ideální řešení pro všechny, kteří chtějí objevovat a ochutnávat lahodná piva z lokálních minipivovarů, a to z pohodlí domova. Již za první rok své existence představila Pivní Zásilka téměř padesát minipivovarů z různých krajů České republiky a zhruba třicet různých pivních stylů.

Princip služby je velice jednoduchý. Prostřednictvím pestré nabídky předplatného si mohou zákazníci zvolit předplatné na 3 měsíce či 6 měsíců. Pro pravé milovníky piva je určeno roční předplatné. Zásilku s pivy pak zákazník obdrží na počátku každého měsíce. Službu je možné si vyzkoušet bez závazků objednáním jednorázové zásilky, tedy bez nutnosti předplatného.

Skladba zásilky je vždy vybírána tak, aby byla pestrá. Obsahuje pokaždé 8 piv, které zákazník odhaluje pomocí popisů piva na webu, nebo průvodního dopisu v zásilce.

"Cílem je ukázat, že také pivo je ušlechtilý nápoj nabízející pestrou paletu chutí a gastronomických zážitků," říká provozovatel služby, Marek Badík.

Pivní Zásilka pomáhá rozvoji místního trhu a pivnímu vlastenectví a prodává chuťové zážitky všem, kteří milují pivo, chtějí vědět víc o tomto nápoji a zajímá je příběh patřící k pivu. Pivovary mohou prostřednictvím Pivní Zásilky prezentovat vlastní uvedení na trh, v případě zavedených pivovarů pak předvést nové nebo sezónní pivní speciály.

Pivní předplatné může být také vhodným dárkem například pro obchodní partnery nebo zaměstnance. Služba je oblíbená i u žen, které tímto způsobem obdarovávají své manžele a partnery. Předplatné rovněž oceňují kamarádi, přátelé nebo rodina.

Břevnov chystá festival minipivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:Novinky.cz

Začíná sezóna pivních festivalů. Letošní první v Praze 6 se uskuteční v pátek 1. května od 12 do 22 hodin u Břevnovského kláštera. Představí produkci minipivovarů.

Vzniká stále více minipivovarů, v současnosti jich je v České republice přes 270. Návštěvníci budou mít jedinečnou příležitost ochutnat výrobky od dvaceti vybraných minipivovarů z celé ČR. Celkem bude na čepu 80 druhů piv.

Již tradičně se bude čepovat Granát 14° od Herolda i další pivovary nabídnou piva zajímavých názvů. Např. Karolína světlá 13%, 12% Javořický světlý ležák, 12% Magistr Edvard Kelley, Tlustý netopír R.I.P.A. 17, 11% KUKLA a mnoho dalších. Pivovary přivezou i upomínkové předměty jako tácky, trička, etikety, sklenice a jiné sběratelské předměty.

Na odpoledne jsou pro návštěvníky připraveny soutěže a volba nejoblíbenějšího pivovaru. Milovníky vína jistě potěší prodejce moravských vín. Je zajištěno i hudební vystoupení.

I mlsné jazýčky si přijdou na své. K zakoupení budou oblíbené grilované klobásy, rozpečené ovčí sýry, grilované brambory s Raclettem, hamburgery, ryby, bramborové spirálky, palačinky, trdlo a další. Součástí akce jsou i atrakce pro děti. Např. skákací hrad, nafukovací skluzavky, kolotoč, malování na obličej aj.

V rámci festivalu budou zpřístupněny prostory břevnovského kláštera. Ten byl založen druhým pražským biskupem sv. Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. v roce 993.

Lze předpokládat, že brzy po vzniku kláštera vznikl, jako součást jeho hospodářského zázemí, i pivovar. Jeho existenci nepřímo dokládá listina z poloviny 13. století, v níž papež Innocenc IV. nařizuje zrušit zákaz sv. Vojtěcha pražským měšťanům vařit v době neúrody pivo na prodej. To bylo možné pouze v klášterním pivovaru nejstarším známém pivovaru v Čechách.

Po celou dobu je možné posedět ve velkém stanu. Vstup na akci je zdarma.

Pivovar PRIMÁTOR stáčí do plechovek

Publikováno:před rokemZdroj:Město NáchodPrimátor

Od poloviny dubna můžete náchodské pivo koupit v novém balení. Pivovar PRIMÁTOR začal stáčet světlý ležák PRIMÁTOR® Premium do plechovek o obsahu 330 ml.

Původně byly plechovky určeny pouze výhradně pro švédský trh, kde jsme v loňském roce uspěli mezi 18 přihlášenými pivovary v tendru na dodávky pro monopolní státní obchod Systembolaget. Bylo by ovšem škoda tuzemským zákazníkům toto praktické balení před létem nenabídnout a proto se pivovar rozhodl třetinkovou plechovku uvést i na český trh.

Plechovky si mohou zájemci zakoupit přímo v pivovaru (balení po 24 ks) nebo v maloobchodních prodejnách či velkoobchodech.

Špatná zpráva pro pivní fajnšmekry. Nezávislé pivovary ohrožuje vážný problém

Publikováno:před rokemZdroj:Tiscali.czAutor:ČTK

Špatná zpráva pro pivní fajnšmekry. Nezávislé pivovary ohrožuje vážný problém

Horké a suché počasí loňského léta bylo pohromou pro evropskou sklizeň chmele. Vysoká poptávka, kterou pohání čím dál tím vyšší světový zájem o řemeslná piva, stlačuje procento zisku malých pivovarníků a nutí je zvýšit ceny.

Ceny některých druhů chmele stouply až o 50 procent, uvádějí zdroje z tohoto průmyslového odvětví. A další jsou dražší až pětinásobně - anebo vůbec nejsou k mání.

Tony Redsell na své farmě v Kentu nedaleko Londýna pěstuje chmel od roku 1948. A některé odrůdy, které mu tu rostou omotané kolem drátů natažených na vysokých sloupech, jsou víc než 200 let staré.

Většinu svého chmele prodává na základě smluv malým pivovarníkům ve Spojených státech, a během posledních tří let jeho ceny stouply o 20 procent. V loňském roce o dost poklesl výnos chmele v Německu - a američtí pěstitelé tento výkyv nedokázali pokrýt, což naznačuje, že ceny opět porostou.

"Nárůst řemeslného pivovarnictví ve Spojených státech posílil poptávku po anglických odrůdách," řekl Redsell agentuře Reuters. "Tohle jsou dobré časy na to být pěstitelem chmele."

Většina pivovarníků má s pěstiteli chmele smlouvy, které je chrání před náhlými nárůsty cen, ale budoucí dodávky jsou ohrožené. Nedostatek se může ještě zhoršovat, protože nadnárodní pivovary, jako je Anheuser-Busch InBev či SABMiller, skupují řemeslné značky piva a zvyšují jejich produkci.

"Pro pivovarníky je to těžké, zvlášť pak pro ty, kdo nemají smlouvy na dodávky chmele, anebo ve smluvní hře trochu zaspali," řekl Bill Manley, který vaří malé várky piva v kalifornském průkopnickém pivovaru Sierra Nevada.

"Pokud podceníte prodej a potřebujete víc chmele, což se může stát, pokud popularita vašeho piva nečekaně stoupne, pak můžete obcházet kolem a klepat na každé dveře, jako soused snažící se půjčit si šálek cukru," dodal Manley.

Společně s vodou, sladem a kvasnicemi je chmel jednou ze čtyř hlavních ingrediencí na přípravu piva. Dvěma největšími producenty chmele na světě jsou Německo a Spojené státy; každá z těchto zemí se stará o třetinu světové produkce. Ale německá úroda v loňském roce klesla o 27 procent, a prudce klesly výnosy také dalších evropských producentů, jako je Česká republika či Slovinsko.

"Došlo k vážnému přiškrcení dodávek na evropský chmelový trh po značném zmenšení sklizně 2015 s prudkým nárůstem cen," řekl Stephan Barth z globální firmy zabývající se obchodem s chmelem Barth Haas Group, která sídlí v Německu. "Evropa bude letos potřebovat přinejmenším průměrnou sklizeň chmele, jinak se můžeme dočkat vážného nedostatku dodávek," dodal Barth.

Řemeslná piva vaří malé, nezávislé pivovary s využitím tradičních metod. Oblíbené druhy, jako je India Pale Ale, vyžadují až šestinásobek poměrného množství chmele než běžné ležáky, kterým tento druh piva ubírá podíl na trhu.

Analytici Rabobank Ciska van den Berg a Francois Sonneville předpovídají pro letošní rok o procento vyšší konzumaci piva na světě, přičemž pijáci budou dál přecházet na řemeslná piva.

Ve Spojených státech nyní připadá jedna pinta (necelý půllitr, pozn.red.) z osmi na řemeslná piva a stejný trend se šíří i v dalších zemích, uvedl Bart Watson, hlavní ekonom Americké asociace pivovarníků.

"V současné době zažíváme rozmach malých a nezávislých pivovarů v celé řadě míst světa. Jednou z oblastí, kde tato obliba roste, je například severní Evropa," dodal Watson.

Také podle Rabobank se řemeslná piva stala celosvětovým fenoménem, který se i v letošním roce postará o silnou poptávku po chmelu. A výrobci piva mohou jenom doufat, že tato vysoká poptávka bude popudem pro další rozšíření pěstování této plodiny.

Našeptávač hospodských a umělý ocas? Podívejte se na nové spoty Budvaru

Publikováno:před rokemZdroj:MarketingSales.cz

Budějovický Budvar spustil dnes nové TV spoty svých značek Budvar a Pardál. Budou součástí celoročních kampaní od agentury Kaspen / Jung von Matt.

Bez hosta hospodu neuživíš. A uživíš-li, nepobavíš se, říkají Cimrmani ve scéně o dědečkovi samotářovi, který si otevřel hospodu, ale chodili mu tam lidi. Většina restauračních zařízení řeší dnes spíše opačný problém. Lidé nechodí a nepijí, resp. pijí doma, a největší pivovary se to snaží změnit.

Své "Ne" zavírání hospod a úpadku pivní kultury řekl i Budvar. Jeho spot (produkce Bistro Films) je ódou na poctivého hospodského, který netočí "podměráky", nešidí kuchyni a nevyhodí hosta, co celý večer "cucá jedno pivo". Odolává přitom našeptavači, co mu radí, jak si zjednodušit podnikání.

Budvar zároveň letos vyzve pivaře, aby se za svou hospodu postavili a dali světu vědět, proč se do ní vrací. Když si k tomu dají v květnu ještě tři čepované budvary, mohou vyhrát ceny. V určité fázi kampaně bude možné na internetu anketu zodpovědět i z prostředí konkurenční hospody. Terénní průzkum stavu pivní kultury pak Budvar provede na jaře ve dvou stech z cca tří tisíc hospod, jež točí jeho pivo. Zjištění vytěží Kaspen v další vlně kampaně, mají vzniknout desítky exekucí pro různé hospody podle toho, za čím tam lidé chodí.

Pardál s ocasem
Značka Pardál, která je na trhu již desátým rokem a těžiště prodejů má narozdíl od Budvaru v obchodech (off-trade), uvádí sérii 15vteřinových spotů se sloganem "Ukaž, zač je toho vocas". První z nich už je "on-air".

Televizní kampaň doplní intenzivní promoaktivity, v rámci nichž se rozdají tisíce skutečných mechanických ocasů objevující se v reklamě. Pokud v televizi nelhali, měly by ocasy umět i otevřít lahváče.

"Lidé z cílové skupiny Pardála nepatří k těm, kteří by se pro značky rozkrájeli. Mají svou práci a své volnočasové aktivity ale nemá smysl snažit se je uměle aktivovat," říká šéf Kaspenu Luboš Jahoda s tím, že po éře ladění piva pijáky a škole ladění čehokoli přišel čas, aby značka pijáky hlavně bavila - tentokrát absurditou v podobě "třetí ruky".

Zároveň tu chce Pardál ukázat, že je součástí vesnického života, takže hlavní hrdina bude jezdit na "fichtlovi", pracovat v dílně, hrát karty, střílet na pouti růže a vysedávat v letním kině. "Na rozdíl od konkurence, která tíhne spíše k velkým městům, se nestydíme za původ našeho piva," dodává Jahoda. Spoty natáčela produkce Savage po středočeských vesnicích.

Budějovický Budvar letos vyvíjel nový obsah pro obě své klíčové značky současně. týmy agentury Kaspen / Jung von Matt na kampaních pracovaly od září 2015, od pátku 15. 4. 2016 běží obě v televizi.

Na severu Francie ožívají malé pivovary

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTK

Podává se v pohárech na šampaňské, ochutnává se v nejlepších restauracích a může stát i více než sto eur (2700 Kč). Na severu Francie pivo ztratilo pověst patoků a naopak získalo všechny atributy "vína severu".

V restauraci oceněné michelinskou hvězdičkou Laiterie na elegantním předměstí Lille její šéf Nicolas Gautier zdůrazňuje renesanci piva: „S mladou generací šéfkuchařů hledáme a objevujeme, spojujeme pokrmy s pivem, ať už jde o předkrmy, hlavní jídla či dezerty. Podáváme ho ve speciálních sklenicích a vytváříme jídlo v závislosti na servírovaném pivu, podobně jako je tomu s vínem,“ říká.

Obroda piva souvisí s obrodou minipivovarů. „Téměř každý měsíc vzniká jeden minipivovar a v posledních dvou letech se dynamika jejich rozvoje rozšířila: dnes jich máme asi 60,“ upozorňuje generální tajemník syndikátu sládků na severu Francie Gérard Sonnet.

Francouzský sever byl vždy oblastí, kde se pěstoval chmel. Koncem 19. století se z celkových 2800 pivovarů ve Francii více než 1500 nacházelo právě na severu. Říkalo se, že pivovar tam má každá farnost a každý statek.

Obě světové války však vedly k jejich úpadku. Vojáci zabavovali měď, kterou pivovary používaly. Na tomto stavu se podepisovala i koncentrace průmyslové výroby. V roce 1950 zbývalo už jen 137 pivovarů a v polovině 80. let jich bylo asi 20. Změna ale nastala s tím, jak se lidé začali více zajímat o to, co jedí, a vyhledávat místní a méně standardní produkty, uvádí Sonnet.

„Z historického hlediska to byli Američané, kdo s doma vařeným pivem začali, zvláště v Kalifornii v 90. letech,“ vysvětluje Amaury D'Herbigny, který otevřel minipivovar ve staré části Lille s průčelími ze 17. století. Spolu s Francií a Spojenými státy jsou na předním místě na trhu speciálních piv Skotsko a Dánsko.

„Vracejí se piva, která existovala v minulosti, zvláště klášterní, anglické silné černé pivo stout nebo piva s ovocnou příchutí, či poněkud novější, jako jsou piva kvašená v sudu,“ dodává Sonnet.

Na terase baru pod lillskou katedrálou expert na pivo François Devos doslova přilepí ucho k okraji sklenky, aby slyšel perlivost černého piva a zachytil vůni směsice vody, obilnin, kvasnic a chmele. „Cítím červené ovoce, chuť je trochu po dřevu, dubových hoblinách. Lehce tříslová chuť, mohutný dojem plnosti,“ říká. „Dnes je to malý obřad, sládci pečují rovněž o sklo. Pivo se podává ve sklenicích a jeho druh se volí podle podávaného pokrmu.“

Ceny za některé druhy piva dosahují astronomických částek. Například jedno skotské pivo, které se prodává v restauraci Beerstro v Lille, stojí 120 eur (3240 Kč) a je dvaatřicetistupňové!

„Ve světě vládne taková malá konkurence v tom, kdo vyrobí nejsilnější, nejhořčí a nejaromatičtější pivo. Objevují se tak i výstřelky, ale ty jsou jen okrajovým jevem,“ zdůrazňuje Devos.

První pivo načepovala před třemi lety, přesto už je druhou nejlepší výčepní v republice

Publikováno:před rokemZdroj:Budějcká drbnaAutor:Jaroslav Pešek

Říká se, že dobré pivo, ženy hezké, to jsou dary země české. Ale co teprve, když se obě tyto složky spojí do jednoho. V Budějcích je to samozřejmě možné. Výčepní Petra Kolářová z restaurace Čéčovka totiž letos obstála v soutěži Gambrinus mistr výčepní, kde se umístila na druhém místě a v tvrdé konkurenci porazila i pěknou řádku mužů.

Jak vlastně soutěž probíhala?
Nejdřív bylo regionální kolo, kde nás bylo asi sedmnáct. To spočívalo klasicky v písemném testu a čepování dvou piv, jednoho na hladinku a jednoho nadvakrát, tam se musí nejprve pivo rozpěnit a potom dočepovat. Do finále pak postupovali první tři. Já jsem regionální kolo vyhrála.

Finále probíhalo stejně?
Ve finále byli vlastně ti nejlepší z regionálních kol. Celý den jsme strávili v Plzni v pivovaru, kde jsme měli různé exkurze. Samotná soutěž opět spočívala v písemném testu a praktické části, kde se tentokrát čepovala tři piva, a to na hladinku, nadvakrát a šnyt, což je takové degustační pivo.

V čem spočívá ten písemný test?
Je důležité vědět věci o historii pivovaru, jak se správně pečuje o pivo, jak se má pivo skladovat, jak se udržuje a čistí pivní sklo a potom nějaké věci o výrobě piva.

Jak probíhá hodnocení poroty? Porotci asi nemohou ochutnávat každé pivo …
Oni pivo vlastně vůbec neochutnávají. Když chtějí, tak si ho můžou dát, ale jinak se piva roznáší mezi ostatní soutěžící a jejich rodiny. Porota kouká na styl, jak si myjete půllitr, kde jsou určité postupy. Nejdřív se půllitr oplachuje, potom se myje v kartáči, zase se oplachuje, ostříkne se a nechá se okapat, aby v něm nezůstala žádná voda. Potom sledují styl čepování. Je dobré si trochu piva odpustit na první zátah, potom pustit pěnu a otočit kohout. Čepovalo se ze dvou kohoutů, z otočných, které jsou lepší a potom z pákového, tomu se říká zmrzlinář, kde se pěna vytváří tlakem, jak jde pivo do trubek. Hodnotila se samozřejmě i správná míra, a potom ještě servis, jak to pivo člověk nabídne. Já jsem třeba nejdřív nabídla dámě, potom pánovi. Na závěr je dobré říct „Na zdraví“. Tohle všechno se ohodnotí a oboduje a potom se na konci sečtou body z praktické části a z testu a na základě toho se stanoví první až třetí místo. Ti, co se na prvních třech místech neumístí, tak všichni obsadí čtvrté místo.

Kolik bylo celkově soutěžících ve finále?
Dvacet sedm. Oni tedy někteří nepřišli, takže nás bylo asi o dva méně, ale oficiálně se uvádí dvacet sedm.

Většina soutěžících asi byli muži. Jak přijali váš úspěch?
My jsme se na to, že jsme se viděli poprvé, brali jako kolegové a byli jsme dobrá parta. Všichni jsme si úspěch hrozně přáli. I během dne jsme měli možnost si načepovat piva, i jsme si radili. Žen nás bylo sedm a zbytek mužů. Já jsem to přála tomu, který to vyhrál, ten byl opravdu výborný. Plno lidí už tam ale bylo podruhé nebo potřetí.

Hrála roli nervozita?
Hrála. Když jsme si přes den zkoušeli čepovat, tak to byla opravdu krásná piva, ale při finále je člověk nervózní a snadno zapomene na nějakou věc. Nebo si to hodně rozpění a už s tím nic neudělá, protože je tam časový limit, kdy je minuta na přípravu a pak dvě minuty na načepování tří piv a na umytí skla.

Třese se ruka?
Trochu ano. Mně se třeba třásla už u toho mytí, tam jsem si to uvědomila a také jsem tam udělala jedinou chybu. Půllitr jsem neopláchla a dala jsem ho rovnou do kartáčů. Tam jsem ztratila body.

Jak tedy správně načepovat pivo? Určitě se dělají nějaké chyby…
Chyby se dělají. Záleží také na značce piva, ale plzeňská piva se nejlépe čepují na jeden zátah. Nejprve se teda, jak už jsem říkala, odpustí mimo sklenici, páka by měla být do nějakých pětačtyřiceti stupňů, půllitr také nahlý. Pustí se trochu pěny, kohout se dorovná a dává se samotné pivo s tím, že konec pípy musí být zaražený pod pěnou v pivu, aby pivo neoxidovalo. Tedy určitě nečepovat z výšky, to je častá chyba a určitě jste takové pivo už někde dostali. Říká se tomu onanování, když se s půllitrem během čepování hýbe nahoru dolů. Když se člověku povede, že má málo pěny, tak si pootočením kohoutu může pěnu dodělat, ale pípa musí zase být v pěně. Říká se pivo do piva a pěna do pěny.

Chybuje se i v údržbě skla?
Musí se samozřejmě používat speciální přípravky. Neměly by být na sklenici mapy z bublinek, to znamená, že je špatně umytý půllitr. Nebo když odspodu rychle stoupají bublinky, tak to znamená, že sklenice není správně nachlazená. Pivo by mělo mít tak těch sedm stupňů.

Co všechno může ovlivnit chuť piva?
To nám vlastně také sládci v Plzni ukazovali. Měli jsme senzorické testy, kdy jsme ochutnávali piva, která měla nějakou vadu. Například když je cítit takový ten nemocniční čuch, tak je špatně provedená sanitace. Když je cítit z piva hermelín, tak to může být tím, že jsou u sudů s pivem uskladněné brambory, které jak plesniví, tak se jejich pach dostane do piva.

A co výmluvy typu rezavé trubky?
To by určitě neměly být. Dnes už je to všechno z plastu.

Kdy jste načepovala svoje první pivo?
Dostala jsem s k čepování vlastně až tady u nás. Nejdřív jsem začínala na terásce, kde vždycky nováčci začínají. Učil mě to kolega. Na začátku mi to vůbec nešlo, měli jsme tu ty pákové pípy, ale na základě loňského úspěchu kolegyně (Marie Černá - pozn. autora), která soutěž vyhrála, jsme je vyměnili za ta otočná baroka. S těmi už se čepuje parádně. První pivo jsem načepovala asi před třemi lety, ale pořád je co zlepšovat.

Když vaše kolegyně loni soutěž vyhrála, stávalo se, že lidé chtěli pivo vyloženě od ní?
Ano, stává se to. Hodně se lidé ptali, jestli by mohla přímo ona načepovat pivo, takže i když třeba byla na place a nebyla za barem, tak samozřejmě ráda načepovala ona. Mně se to ještě nestalo, ale hodně lidí mi gratulovalo a lidé mi pivo chválí a někdy se i na soutěž vyptávají.

Na závěr. Co vy a pivo?
Samozřejmě si na něj ráda zajdu, ale já ještě studuju a navíc pracuju tady, takže není moc času na pivo. Na základě soutěže jsem vlastně vyhrála čtyři sudy piva. Nevím, co s tím budu dělat. (úsměv)

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.17.08.2017 11:475.315/5.315