Novinky a zajímavosti ze světa piva

Většina ze zhruba 500 českých minipivovarů už si vyzkoušela stáčení piva do plechovek, které zatím v ČR využívají hlavně větší výrobci piva. Nejmenší producenti také vidí hliník jako atraktivní obal, který by jim pomohl nalákat hlavně mladé zákazníky, zejména v době uzavření hospod vinou pandemie. Výrobní série ale musí být větší, aby se jim to vyplatilo. Minipivovary do toho určitě postupně půjdou, řekl ČTK prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

"Zařízení na stáčení je drahé, ale některé minipivovary už si ho pořídily. Stáčecí linku má například Permon (v Sokolově), Zichovec (v Lounech) a určitě další," uvedl. Tyto pivovary stáčejí malým výrobcům pivo na zakázku. Další firma má "stáčečku" na nákladním voze, který jezdí na objednávku do minipivovarů. "Stáčení do plechovek je cestou a vyzkoušeli si to už prakticky všichni," řekl Šuráň. Podle něj ho budou určitě stále více využívat, protože hlavně mezi mladými je tento obal populární.

Podle Evy Strakové, vrchní sládkové plzeňského minipivovaru Purkmistr, je plech pro pivo nejlepší, protože je tam ve tmě, perfektně uzavřené a nedostane se tam kyslík. "Ale je drahý. Ani ne tak plechovka, ale lákavý potisk," řekla. Podle Strakové může přijít ---až na 15 až 20 korun. "Je to cesta pro speciální piva a pro firmy, které mají víc peněz," řekl Šuráň.

Hliníkové plechovky jsou skladné, lehké a rychle se zchladí. Podle Petra Krýsla, vrchního sládka plzeňského minipivovaru Beer Factory, který vaří v Letinech, je cena profesionální linky na stáčení v ochranné atmosféře k milionu korun. Cena samotného obalu je srovnatelná se skleněnou i PET lahví, tedy mezi třemi až pěti korunami. "Plech je zpestřením pro mladé, kteří jsou na něj zvyklí z energetických nápojů. Ale plechovka nikdy nepředčí skleněnou láhev, kterou preferuje klasický piják," řekl. Beer Factory zatím plech využívat nebude. Odbyt na pivo má. "Až budeme mít čtyřnásobně větší pivovar, tak budeme hledat cesty, jak se dostat do velkoobchodů a supermarketů. Pak bychom si pořídili kombinovanou linku na lahve i plechovky," uvedl Krýsl. Atraktivní potisk je výrazně dražší než samolepicí etiketa, ale plechovku nejde prodávat za dvojnásobnou cenu. Podle Krýsla je to cesta pro výrobce, kteří mají piva hodně a nevědí, co s ním. "Moc minipivovarů plechovky nenabízí," uvedl.

Pivovary, které pivo stáčejí na zakázku, požadují podle Strakové nejméně 500 litrů. "Museli bychom to tam vézt v chlazeném tanku nebo v sudech. Na místě se pak musí přečerpat do jejich tanku, který je napojený na linku. A tam už mám strach, že se bude kvalita snižovat," uvedla. Podle Krýsla je přemisťování a přečerpávání vždy pro pivo rizikem. Kromě stáčení se musí zaplatit i doprava.

Původním smyslem minipivovarů bylo prodávat "kolem komína" regionální potravinu. "Ale když je všechno zavřené, tak jsme rádi za každý prodaný litr," uvedla Straková. Pokud se chce pivovar dostat dál, je pro něj podle Šuráně plech cestou, musí ale zvýšit trvanlivost piva.

Prazdroji loni kvůli dopadům pandemie klesly prodeje v ČR meziročně o osm procent na 6,7 milionu hektolitrů piv. Propad nastal u restaurací, které standardně tvoří dvě pětiny prodejů.

Plzeň 13. dubna (ČTK) - Plzeňský Prazdroj už zhruba 20 let zvyšuje prodej piva v plechovkách. Loni dosáhl podíl hliníkových obalů 22 procent na celkovém pivu prodaném v ČR, o rok dříve činil 18 procent, v roce 2010 jen pět procent. Trend podpořila pandemie a uzavření hospod. Výroba piva v plechovkách roste už několik let nejdynamičtěji, řekl ČTK mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář. Prazdroj začal stáčet pivo do těchto obalů v roce 1993.

Dlouhodobě nejprodávanějším obalem jsou skleněné vratné lahve, které loni v Prazdroji tvořily 46 procent, meziročně o šest procentních bodů více. Spotřeba plastů klesla meziročně o 40 procent a do konce roku 2022 chce podnik úplně skončit se stáčením piva do PET lahví.

Prazdroji loni kvůli dopadům pandemie klesly prodeje v ČR meziročně o osm procent na 6,7 milionu hektolitrů piv. Propad nastal u restaurací, které standardně tvoří dvě pětiny prodejů. V sudech loni podnik prodal 26 procent piva a další tři procenta v tancích. O rok dříve to bylo 32 procent v sudech a pět procent v tancích. Loňský prodej v obchodech byl meziročně o sedm procent vyšší.

Také u plechovek hledá pivovar cesty k jejich opětovnému využití. "Jednou je zálohování. Vydalo se jí už deset evropských zemí a jejich fungující systémy vykazují zajímavé výsledky. Teď se aktivně účastníme na připravovaném zálohování plechovek na Slovensku, kde také působíme. Věříme, že nám tamní zkušenosti pomohou najít vhodné řešení i pro Česko," řekl manažer pro udržitelný rozvoj Ivan Tučník.

Vedle toho se pivovar ve spolupráci s dodavateli zaměřuje na snižování tloušťky plechovek a navyšování recyklátu v obalu. "Hliník lze recyklovat prakticky do nekonečna a jeho kvalita je vždycky stejná. Naše plechovky jsou nyní vyrobené ze 40 procent z recyklátu a podíl chceme dál navyšovat,“ uvedla manažerka výrobních materiálů a obalů Martina Vajskebrová.

V pandemii pivaři mnohem více než dříve nakupují balené pivo. "Ačkoli prodeje našich piv v obchodech během koronakrize, tedy od poloviny března 2020 do letošního března, vzrostly o devět procent, podařilo se nám výrazně snížit dopady používaných obalů na životní prostředí. Největší úspory, o téměř 40 procent, jsou u plastů," uvedl Kovář. Pivovar uspořil přes 1000 tun plastů za rok, a to hlavně díky loňskému ukončení prodeje piv Gambrinus a Radegast v PET lahvích. "Ještě před pěti lety jsme v PET lahvích prodávali v obchodech 11 procent produkce, loni to byly tři procenta. A do konce roku 2022 chceme skončit se stáčením do plastových lahví úplně,“ dodal Tučník.

Prazdroj dále loni snížil až o třetinu tloušťky folií, které drží piva na paletách. Skončily také plastové nálepky na lahvích Pilsner Urquell.

Místo čepovaného piva s kamarády v hospodě jedno lahvové z ledničky doma na gauči nebo vychlazená plechovka na chatě. Pandemie na čas proměnila běžné zvyklosti milovníků piva, kteří mnohem více než dříve nakupují balené pivo. Plzeňský Prazdroj přitom hlásí jeden nečekaný výsledek: ačkoli prodeje jeho piv v obchodech během koronakrize (od poloviny března 2020 do poloviny března 2021) vzrostly o devět procent, podařilo se mu výrazně snížit dopady používaných obalů na životní prostředí. Největší úspory se týkají plastů – Prazdroj jich spotřeboval o téměř čtyřicet procent méně než v roce předchozím. Konkrétně tak uspoří přes tisíc tun plastů ročně.

„Největší vliv na naši plastovou redukční kúru mělo loňské ukončení prodeje piv Gambrinus a Radegast v PET lahvích. Lidé od nich nejčastěji přešli ke skleněným vratným lahvím, které jsou z pohledu životního prostředí nejšetrnějším obalem v obchodech. Obrazně řečeno každou 1,5 litrovou PETku tak nahradily dvě vratné skleněné lahve a jedna půllitrová plechovka s pivem,“ říká Ivan Tučník, manažer pro udržitelný rozvoj Plzeňského Prazdroje. Celkem za poslední rok Prazdroj ušetřil odchodem od PET lahví přes 800 tun plastu. To by vydalo na řadu PET lahví o délce 1600 kilometrů, což odpovídá například trase z Plzně do Barcelony. „Ještě před pěti lety jsme v PET lahvích prodávali v tuzemských obchodech jedenáct procent produkce, nyní jsou to zhruba 4 procenta. A do konce roku 2022 chceme skončit se stáčením do plastových lahví úplně,“ doplňuje Ivan Tučník.

Není to jediný případ, jak v Prazdroji redukují spotřebu plastu. V roce 2020 došlo také na snížení tloušťky folií, které drží pohromadě piva na paletách, a to až o třetinu, čímž ušetří 78 tun plastu ročně. A skončily také plastové nálepky na lahvích Pilsner Urquell v objemu 58 tun za rok. Celkovou úsporu ještě umocňuje skutečnost, že téměř dvě stě tun dříve používaných plastů vyrobených z primárních surovin nahradil Prazdroj recyklátem – pro balení většího počtu plechovek začal používat 100% recyklované plastové folie.

Nejprodávanějším obalem jsou dlouhodobě v Plzeňském Prazdroji skleněné vratné lahve. Vedle toho pokračuje příklon spotřebitelů k plechovkám, které, díky nízké váze a rychlému vychlazení, jsou již několik let nejdynamičtěji rostoucí částí portfolia. Tento trend ještě akcelerovala pandemie a s ní související uzavření hospod. V roce 2019 tvořily plechovky zhruba 18 % portfolia Prazdroje, loni už přes 20 %. I u tohoto obalu hledá pivovar cesty k cirkularitě a tím i ke snížení jeho ekologické stopy. „Jednu z cest představuje zálohování plechovek. Vydalo se jí už deset evropských zemí a jejich fungující systémy vykazují zajímavé výsledky. V tuto chvíli se aktivně účastníme na připravovaném zálohování plechovek na Slovensku, kde také působíme. Věříme, že nám tamní zkušenosti pomohou najít vhodné řešení i pro Českou republiku,“ doplňuje Ivan Tučník. Vedle toho se pivovar ve spolupráci s dodavateli zaměřuje na snižování tloušťky plechovek a navyšování recyklátu v obalu. „Hliník lze recyklovat prakticky do nekonečna a jeho kvalita je přitom vždycky stejná. Plechovky z recyklátu mají navíc až o 80 % nižší uhlíkovou stopu a na jejich výrobu je spotřebováno až o 95 % méně energie než u plechovek vyrobených z tzv. panenského materiálu. Naše plechovky jsou nyní vyrobené ze 40 % z recyklátu a tento podíl chceme dál navyšovat,“ dodává Martina Vajskebrová, manažerka výrobních materiálů a obalů Plzeňského Prazdroje. K dalšímu snížení produkce hliníku došlo odstraněním alobalových krčků z lahví Pilsner Urquell a nahrazením papírovými etiketami. Díky tomu se ročně uspoří 48 tun hliníku.

Prazdroj šetří i papír, jinak nejekologištější z obalových materiálů. U většiny piv značek Radegast, Kozel a Birell používá pro etikety na lahvích recyklovaný papír, letos k nim přibude Gambrinus. „Vloni jsme takto ušetřili 271 tun nového papíru, letos recyklátem nahradíme dalších 352 tun papíru – ke konci roku bychom tedy měli dosáhnout stavu, kdy v průměru 73 % papíru, jenž používáme na etikety, bude tvořit ten recyklovaný,“ vysvětluje Martina Vajskebrová. Každá tuna recyklovatelného papíru přitom výrazně přispívá k ochraně životního prostředí, snižuje produkci CO2 a ušetří přibližně 17 stromů, 1 500 litrů ropy, 2,5 metrů čtverečních skládky, 4 000 kilowatt energie a 28 000 litrů vody.

Plzeňský řemeslný pivovar Proud obohatil sezónní pivní nabídku pozoruhodnou novinkou: Yuzu Pale Ale – osvěžující pivo s lehkým citrusovým aroma a příjemnou hořkostí je ideálním nápojem pro přívětivé jarní a letní dny.

„Hledali jsme zajímavé ovoce pro náš jarní/letní speciál. Důležitý pro nás byl známý původ suroviny a možnost spolupracovat na vývoji daného piva s lidmi, kteří této surovině a jejímu použití rozumí. Shodou okolností jsme narazili na plzeňskou firmu Yuzu s.r.o., která dováží prvotřídní produkt přímo od zpracovatelů citrusu yuzu z Koreje. Výsledkem je nejen spolupráce na pivu jako takovém, ale i na samotném prodeji,“ přibližuje vznik nového speciálu ředitel pivovaru Proud Michal Škoda. Yuzu Pale Ale tak bude dostupný nejen v e-shopu pivovaru Proud, na Rohlík.cz a ve vybraných pivotékách, ale také v kavárnách CrossCafe a v e-shopu Yuzu.

„Při přípravě piva jsme nejprve konzultovali vlastnosti plodu yuzu s týmem Yuzu s.r.o., který se dlouhodobě zabývá jeho použitím v nejrůznějších úpravách od čaje přes limonády až po dorty. Následně jsme společně vybrali produkt z yuzu zpracovávaný jihokorejskými farmáři tradiční metodou smícháním kůry, dužiny a šťávy v poměru 50:50 s cukrem. Z tohoto produktu jsme uvařili první prototyp na pokusné 100l varně. Vybrali jsme pivní styl pale ale, zejména pro jeho lehkost a dobré možnosti kombinace chuťového profilu yuzu s různými odrůdami chmele,“ upřesňuje sládková Lenka Straková.

Yuzu je super-citrus nabitý vitamínem C a antioxidanty původem z Asie.
„Yuzu vyžaduje specifické podmínky pro pěstování, daří se mu pouze v několika málo oblastech a čerstvé se téměř nevyváží. Oproti jiným citrusům je kyselejší a aromatičtější, má málo šťávy, silnou žlutou kůru. Farmáři jej zpracovávají celé, aby zachovali specifickou chuť a zdravé látky v yuzu obsažené, plody vypeckují, nakrájí a smíchají s medem a cukrem v poměru 50:50. Pro pivovar Proud jsme dovezli opravdu exkluzivní produkt nejvyšší kvality, jsme rádi, že jej můžeme takto využít, ze spojení yuzu a piva jsme nadšení,“ říká Eliška Hynková ze společnosti Yuzu, která pro český trh toto exotické ovoce objevila. Nabízí jej například v podobě Yuzu tea s širokým využitím při přípravě horkých nápojů, limonád, alko i nealko koktejlů, dezertů, zálivek na saláty nebo marinád na maso.

V Lusace byl zahájen provoz minipivovaru, dodaného českou firmou TECHNOEXPORT. Jedná se o jedno ze dvou prvních zařízení svého druhu v Zambii a současně historicky první dodávku investičního celku z ČR do Zambie. Úspěšný projekt může být dobrou referencí pro posílení renomé českého pivovarnictví v Zambii.

Světově proslulé české pivovarnictví je prozatím v Zambii jen málo známé. České pivo se sem nedováží, trh zásobuje především jeden zambijský výrobce pod značkou Mosi (místní pojmenování Viktoriiných vodopádů) a velké mezinárodní značky vyráběné licenčně v Jihoafrické republice. Prosadit se na místním trhu je pro české výrobce složité vzhledem ke zdlouhavé a komplikované dopravě do Zambie a nutně vyšším nákladům a tudíž prodejní ceně. Cena je přitom při výběru zboží pro převážnou většinu místních zákazníků rozhodujícím faktorem. Spotřeba alkoholu na osobu v Zambii je nicméně podle mezinárodních srovnání nejvyšší v regionu jižní Afriky a pivo je velmi oblíbené. Současně zejména v Lusace a dalších velkých městech část klientely disponuje značnou kupní silou a ráda si připlatí za exkluzivnější produkty.

Česká firma TECHNOEXPORT a.s., zabývající se vývozem širokého spektra průmyslových celků, se rozhodla pokusit se najít mezery a příležitosti na trhu v Zambii. V letech 2018 a 2019 se společně s dalšími českými společnostmi zúčastnila největšího zambijského zemědělského veletrhu Agritech Expo ve městě Chisamba, kde byla účast českých firem podpořena v rámci projektů na podporu ekonomické diplomacie Ministerstva zahraničních věcí ČR ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR. Zde se jí podařilo, za zprostředkování Velvyslanectví ČR v Lusace, domluvit kontrakt na dodávku minipivovaru do právě budovaného hotelu Bonanza Resort, který patří do sítě Protea Hotels ze skupiny Mariott.

Výrobu a dopravu zařízení do Zambie zkomplikovala pandemie COVID-19, nicméně v březnu 2021 technici firmy TECHNOEXPORT dokončili instalaci minipivovaru v hotelu a vzápětí byl zahájen jeho provoz. V zařízení je možné uvařit až dvě dávky po 500 litrech piva denně, výrobní kapacita je prozatím omezena čtyřmi tisícilitrovými ležáckými tanky, ovšem je možné ji do budoucna rozšířit. Společně s pivovarem dodala firma TECHNOEXPORT také pět tun sladu a na zahájení produkce dohlédl český sládek, který současně zaučil kolegu z Jihoafrické republiky, který bude dále funkci sládka vykonávat. Minipivovar produkuje tři druhy piva, z toho jedno plzeňského typu, což je v Zambii unikátní. Pivo je plněno do sudů (kegů) a bude distribuováno jako točené pivo v hotelových restauracích.

Úspěšně realizovaná zakázka firmy TECHNOXEPORT je historicky první dodávkou investičního celku z České republiky do Zambie a dokazuje, že i v této oblasti se mohou české firmy uplatnit, navzdory doposud nízkému povědomí o nich, geografické vzdálenosti a zdlouhavější a náročnější dopravě. Současně se ukázalo, že podpora ekonomické diplomacie poskytovaná českou vládou má obzvláště na vzdálenějších a obtížnějších trzích smysl. Čeští výrobci sotva budou schopni cenově konkurovat zejména jihoafrickým a asijským dovozcům, mohou však mezinárodní konkurenci předstihnout kvalitou, inovativností a schopností pružně reagovat na potřeby místních odběratelů, zejména pokud jde o zakázky relativně menšího rozsahu.

Lze doufat, že dodaný minipivovar bude dobrou referencí pro české výrobce v tomto sektoru a že se v Zambii najdou další kupci, ochotní do podobného zařízení zainvestovat, případně že se zvýší zájem o české pivo jako takové. Firma TECHNOEXPORT v Zambii v současnosti jedná také o dodávce pálenice pro místního farmáře pro zpracování místního ovoce. „Uzavření a realizace celého obchodu si z naší strany vyžádaly dost času, notnou dávku trpělivosti a nutnost opakovaně do Lusaky cestovat. Koronavirová epidemie realizaci transakce dále zkomplikovala“, říká Pavel Šumanský, manažer rozvoje obchodu společnosti TECHNOEXPORT. „Vložené úsilí se však vyplatilo a věříme, že úspěšný projekt nám otevře dveře pro další zakázky v regionu jižní Afriky. Není to jednoduché teritorium, ale lze zde udělat obchod k oboustranné spokojenosti.“

Václav Kuželka, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Lusace

Maximálně čtyři lidé u stolu, roušky, poloviční kapacita podniku, žádná hlasitá hudba či sportovní přenos, denní kontrola zdravotního stavu personálu.

Taková a ještě i některá další pravidla obsahuje systém opatření Bezpečná restaurace, který sestavil Český svaz pivovarů společně s gastro sekcí Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP).

Připravují se tak s předstihem na rozvolnění vládního zákazu a možné otevření pro aspoň omezený počet hostů. I když podle některých názorů si lidé první čepované pivo dají – a pro začátek jen na venkovní zahrádce – nejdříve na přelomu dubna a května, možná později.

Restaurace by si při splnění požadavků mohly na dveře vyvěsit leták, že je u nich bezpečno. Dodržování by kontrolovali oběma institucemi najatí dobrovolníci formou tzv. „mystery shoppingu“.

Iniciátoři systému upozorňují, že podnikatelé nutně potřebují čas na přípravu a rovněž vědět s předstihem, jaká omezení je v otevřeném stavu čekají. Stát ale doposud nemá žádný podobný „jízdní řád“.

„Pro otevření hospod jsme ochotni udělat prakticky cokoliv,“ říká zástupce gastro sekce AMSP Luboš Kastner, spolumajitel společnosti Hospodska, která provozuje osm restaurací v Plzni a Praze.

Parametry Bezpečné hospody se v podstatě kryjí s podmínkami, které se objevily v zatím neveřejném návrhu nových parametrů Protiepidemického systému.

Nový takzvaný PES umožňuje podle zdroje serveru iDnes.cz otevřít hospody ve třetím stupni, ale obsahuje i podmínku negativního testu na covid. „Nedovedu si představit, jakou formou by hosté negativní test vykazovali a my to kontrolovali,“ reaguje Kastner.

Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) se parametry pro rozvolňování teprve začínají při jednání s ministerstvem zdravotnictví připravovat.

Přelom dubna a května
Podle epidemiologa a exministra zdravotnictví Romana Prymuly už sice není virová situace v Česku tak katastrofická, ale restaurace nadále riziko nákazy představují. „Rozvolňování v nich tedy zrovna rychle postupovat nebude. Myslím, že začne nejdříve tak na přelomu dubna a května,“ soudí Prymula.

Opatrný je i šéf resortů průmyslu a dopravy a vicepremiér Karel Havlíček. O termínu otevření hospod nechce ani spekulovat. S ministerstvem zdravotnictví prý teprve začíná řešit koncept, podle kterého by se postupovalo při rozvolňování v byznysu, v kultuře nebo sportu.

Lepší počkat, než po otevření znovu zavírat
„Tlačí na nás všichni, ale samozřejmě nelze otevřít všude současně. Gastronomie bude spíš někde ke konci. Musíme být poučeni z jiných zemí, kde se situace opětovně zhoršila, nebo z podzimu u nás. Lepší bude počkat a vydržet o něco déle, než to uspěchat a zakrátko pak muset znovu zavírat,“ vyjádřil se Havlíček pro Lidovky.cz.

Systémem Bezpečná restaurace reagují hospodští a svaz pivovarů na tíživou situaci všech gastronomických provozoven u nás. Jak se prodlužuje doba nuceného uzavření, roste i počet restaurací, které ukončily provoz nebo už zkrachovaly. Jedná se zhruba o pětinu ze 40 tisíc gastro podniků u nás. „Jsme v pasti. Po čtyřech měsících uzavření nemáme žádný detailní návrh včetně praktických provedení. To je absolutně neakceptovatelné,“ říká Kastner.

Projekt Bezpečná restaurace připravila v méně přísné verzi asociace a svaz pivovarů už loni v souvislosti s prosincovým dočasným zprovozněním restaurací. Tehdy a jen nakrátko se zapojila odhadem možná třetina hospod a restaurací. Nyní oba iniciátoři chystají velkou kampaň na sociálních sítích, chtějí oslovit další partnery z řad pivovarů, nápojářských a podobných firem.

„Nikdo s námi o pravidlech budoucího fungování nejedná, jako by stát služby a celý tento byznys odepsal. Proto se snažíme hledat vlastní cestu, jak podnikání umožnit za přísných bezpečnostních podmínek,“ komentuje projekt výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

Na nutnost existence jakéhosi rozvolňovacího „jízdního řádu“ včera upozornila i Hospodářská komora. Její prezident Vladimír Dlouhý vítá uvolnění některých covidových restrikcí v podobě postupného otevírání škol a některých obchodů nebo vybraných služeb. Je to podle něj dobrým signálem pro postupný návrat k normálnímu životu v Česku.

Podnikatelé ale potřebují vizi a vláda by měla do svého rozhodování více zapojit názor byznysmenů z nejpostiženějších segmentů ekonomiky, tedy služeb, gastroprovozů a podobně. Komora o tom chce intenzivně jednat s ministerstvem zdravotnictví a novým šéfem resortu Petrem Arenbergerem (za ANO).

Podnikatelé netuší, co přijde
„Všichni občané se dnes už povinně na covid-19 testují v zaměstnání. Roste i počet očkovaných. Nevidím proto důvod, aby nemohli za jasně daných podmínek s čerstvým negativním testem využívat například služeb nebo navštívit zahrádku restaurace,“ uvedl Dlouhý.

Podle zástupců komory se podnikatelé musí na případné znovuotevření s dostatečným předstihem připravit. „Obnovit provoz není otázkou hodin. Chtěl bych proto vyzvat vládu, aby co nejdříve zveřejnila jasnější výhled postupného otevírání ekonomiky. Za pár dní skončí nouzový stav a podnikatelé vůbec netuší, jaké změny s sebou přinese aplikace pandemického zákona či zákona o ochraně veřejného zdraví,“ říká šéf Hospodářské komory.

Česko sice na jedné straně od pondělí rozvolní některá vládní proticovidová opatření, epidemiologická situace se mírně zlepšuje, ale stále patříme co do úmrtí a přibývajících nakažených na počet obyvatel k horší části Evropy.

Například v sousedním Německu je pandemická situace o poznání příznivější. Jenže ani tam o zprovoznění restaurací a hospod v nejbližší době neuvažují.

Němci však mají předem stanovená pravidla, za jakých podmínek to možné bude a jaká opatření konkrétně bude muset hospodský poté dodržovat. Jednotlivé spolkové země si takový režim mohou stanovit po svém.

Obecně tam ale platí, že při stabilním nebo klesajícím sedmidenním výskytu méně než 100 nových infekcí na 100 tisíc obyvatel lze zprovoznit venkovní zahrádky. Ale jen pro předem rezervovaná místa, a pokud budou sedět u stolu lidé z více domácností, musí mít negativní test na covid.

„Jediná hospoda tu není otevřená. Zahrádky se už na otevření připravovaly, některé spolkové země se parametrem nákaz blížily k rozvolnění, ale myslím, že regulace teď ještě naopak přitvrdí. Nákaza spíš přibývá,“ popsal situaci Jiří Červenka, který žije už přes 30 let v Ulmu v Bádensku-Württembersku poblíž hranice s Bavorskem.

Vyrazit do hospody či restaurace by podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) mohli lidé s negativním testem v rukou. Prokázat by se měli PCR testy. „Jednou týdně by člověk zašel na test a potom by měl na týden, v uvozovkách, pokoj,“ uvedl Hamáček pro web iDNES.cz.

Podle Hamáčka existují dvě možnosti, jak bezpečně uvolňovat opatření a otevírat obchody, restaurace či služby. „Buď otevírání zbrzdit do doby, než to bude úplně bezpečné, než bude proočkovaná drtivá většina populace, nebo v rámci otevírání použít fakt, že celá řada lidí bude vakcinovaná, a ti, kteří nebudou očkovaní, budou testovaní,“ řekl webu ministr vnitra.

Tento postup podle něj volí celá řada zemí, včetně Izraele. „Který je nám dáván za příklad,“ podotkl Hamáček.

K testování by podle něj mohly sloužit PCR testy. „Pokud vím, platnost PCR testů je kolem týdne. De facto to znamená, že jednou týdně by člověk zašel na test a potom by měl na týden, v uvozovkách, pokoj,“ uvedl šéf Ústředního krizového štábu.

Nyní fungují PCR testy jako konfirmační a musí se dělat po jednom. Proto je cena za jeden test podle Hamáčka tak vysoká – jeden vyjde na 1 500 korun. „Pokud by se nasadily do plošného testování, pomohl by se využít takzvaný pooling, kdy test může probíhat najednou na deseti a více vzorcích, a pak se ta cena velmi snižuje. Když se takto pooluje deset vzorků, je cena za jeden vzorek 150 korun,“ vysvětlil Hamáček s tím, že jde o způsob, jak se dostat na cenu srovnatelnou s antigenními testy.

Vyhazovač před každou restaurací
Před každým vchodem do restaurace by musel stát člověk, který by výsledky testů kontroloval. Není tedy vyloučené, že by se před podniky vytvářely fronty. „Čekání před restauracemi by bylo cenou za jejich otevření,“ konstatoval ministr.

V rozhovoru také zmínil letošní dovolené. Věří, že se proočkování bude týkat i mladší části veřejnosti. „A pokud se nestihne proočkovat, bude to prostě muset být nahrazeno něčím jiným. Buď testy, nebo testem na protilátky u lidí, kteří covid prodělali. To je věc, o které se vyjednává,“ doplnil.
K tématu

Po více jak dvouletém vývoji vstupuje na trh pod názvem Pěkný číslo unikátní české pivo inspirované číslem π. Idea originální receptury vznikla na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a byla vyladěna Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským v Praze. Výrobu zahájil na konci minulého roku benešovský Pivovar Ferdinand.

Všechno začalo slovní a grafickou hříčkou „pívO“ v textové i grafické verzi. Právě tato slovní spojení stála na počátku všech úvah o původním pivu Matematicko-fyzikální fakulty UK. „Brzy jsme si ale řekli, že by originální fakultní pivo bylo hezkým příkladem toho, jak matematika, fyzika a informatika zasahují opravdu do všech oblastí lidské práce a zájmů. Matfyz v oblasti výzkumu dlouhodobě spolupracuje s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, takže se z původního vtipu stala poměrně záhy vážnější věc,“ vysvětluje doc. RNDr. Martin Vlach, Ph.D., fyzik, popularizátor vědy a historie, proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

14stupňové fyzikální pívO
Receptura unikátního českého speciálu je přímo prosycena symbolikou čísla π. PívO kvasí po dobu zhruba 2π dní, zraje 29π dní a také prochází teplotou π °C. Studené chmelení trvá 9π dní a hořkost nápoje v jednotkách IBU odpovídá zhruba 10π. Podobně bychom mohli pokračovat dále. Složitá technologie zaručuje skvělý výsledek v podobě piva jantarové barvy s příjemnou sladovou lehce karamelovou chutí, doprovázenou silným chmelovým aroma s ovocnými a citrusovými tóny a lehkým nádechem tymiánu. „Propagace matematiky, fyziky a informatiky prostřednictvím chutí a vůní je podle mého názoru sice dost netradiční, ale určitě může odbourat další předsudky spojené s našimi obory,“ myslí si Vlach.

Číslo „pí“ neboli Ludolfovo číslo, značené π, je matematická konstanta, která vyjadřuje poměr mezi obvodem a průměrem kružnice. Její hodnota je přibližně 3,14159265359.

Spodní svrchňák za 25π
Podle Martina Slabého, vedoucí technologického oddělení VÚPS, bylo cílem dokázat uvařit spodně kvašené pivo, které ve finále vyzní jako tzv. „svrchňák“. „Studené chmelení a použité chmely, jako je Kazbek nebo německý Huell Melon, dodaly Pěknýmu číslu očekávanou chuť. Tu můžeme ve zkratce přirovnat svrchně kvašeným pivům typu IPA. Zatím máme velmi kladné ohlasy, tak uvidíme, jak si tento speciál oblíbí samotní konzumenti.“
První třetinkové láhve Pěknýho čísla se objevily v distribuci na Mezinárodní den π, tedy 14. března. Primárně bude možné tento speciál zakoupit v internetových obchodech, počítá se s distribucí v e-shopu MatfyzPress (matfyzpress.cz), kde balení tří 0,33litrových láhví stojí 25π, tedy 84,- korun. Pěkný číslo by mělo být i v nabídce internetového obchodu Rohlik.cz.

Pivovar Budějovický Budvar se potýká s nedostatkem přepravek své značky a od poloviny dubna tak bude přechodně prodávat pivo v bednách své sesterské značky Pardál. Jde o důsledek rostoucích prodejů baleného piva v koronavirové krizi, která zavřela gastronomická zařízení. Konkurenční pivovary podobný problém se scházejícími přepravkami zatím neevidují.

"Kvůli nedostatku značkových přepravek stáčíme Budvar Výčepní přechodně do přepravek naší druhé značky Pardál. Na prodejnách je označujeme, aby nás zákazníci bez problémů našli," informoval ve čtvrteční tiskové zprávě Petr Kubín, obchodní ředitel pro tuzemský trh Budějovického Budvaru.

Kubín doplnil, že Budvar už nové přepravky objednal, kvůli dodacím lhůtám výrobce ale dorazí až v červenci. Ředitel společnosti Petr Dvořák už před čtrnácti dny varoval, že kvůli rostoucím prodejům baleného piva nastane problém s kapacitou přepravek a pivovar jich bude muset přikoupit desítky tisíc.

Celkové obchodní výsledky pivovaru sice loni negativně ovlivnila koronavirová krize, balenému pivu Budvaru se ale v koronavirové krizi daří. Budvar navíc v době první jarní vlny pandemie začal stáčet i do lahví a plechovek hořký ležák Budvar 33, kterému podle agentury Nielsen spolu s ležákem Budweiser Budvar rostou v posledních měsících prodeje o desítky procent.

Budvar jinak loni vlivem koronavirových restrikcí přišel o desítky milionů korun, celkové tržby ale vzrostly o jedno procento oproti roku 2019.

Výpadek tržeb, který způsobily zavřené hospody a restaurace, se aspoň částečně snaží prodejem balených nápojů kompenzovat i další pivovary, třeba Staropramen.

Podle mluvčí Denisy Mylbachrové ale kvůli tomu nedostatečné množství přepravek neevidují. "Společnost Pivovary Staropramen se s nedostatkem pivních přepravek nepotýká," uvedla.

Ani Plzeňský Prazdroj takové potíže nezaznamenal. "I přes zvýšený zájem o naše balená piva máme dostatek přepravek i dalšího obalového materiálu, abychom mohli spotřebitelům nabízet naše produkty ve správně označených obalech," sdělil ředitel pro distribuci a plánovaní Plzeňského Prazdroje Marek Prach. Společnost loni prodala balených piv meziročně o sedm procent více.

Minipivovar Beer Factory se po čtyřech letech fungování přesunul kvůli koronakrizi z Plzně na vesnici a zbavil se restaurace. Snížil si tak náklady o dvě třetiny. Po otevření restauračních zahrádek, které odhaduje na konec dubna, očekává velkou poptávku po pivu. Už se začíná projevovat vyšším prodejem v PET a skleněných lahvích. Důvodem přesunu byla nutnost snížit náklady, v centru Plzně byly vysoké zejména nájmy a mzdové náklady 16 pracovníků velké restaurace, řekl ČTK vrchní sládek Petr Krýsl.

Původně druhý největší pivovar v Plzni si pronajal v 35 kilometrů vzdálených Letinech partnerský minipivovar, jehož kapacita nebyla využitá. Postavili ho právě majitelé Beer Factory, respektive jejich druhá firma Joe's Garage Brewery. Kapacita je poloviční, ale podle spolumajitele a sládkova otce Josefa Krýsla zvládne všechny druhy piv.

"Začali jsme 3. března, technologii známe, je stejná, jakou jsme měli v Plzni. Tady jsme schopni vyrobit 1000 hektolitrů za rok, což bude až v době, kdy začnou jít sudy, snazší prodat. Z Letin už dodáváme do Prahy, Liberce, Brna, Hradce Králové, Třebíče, Olomouce a Bratislavy," uvedl Krýsl mladší. "Po otevření restaurací očekávám obrovský zájem, musíme být připraveni," uvedl Krýsl starší. Podle něj je výhodou malých pivovarů jejich velká flexibilita, která se teď zúročuje. "Oddělilo se zrno od plev. Ten, kdo má dobrou kvalitu a dobré jméno, tak na trhu vydrží. Nejlépe jsou na tom pivovary ve vlastním objektu s přiměřenými náklady," uvedl.

Po otevření hranic obnoví firma export do Švédska a jihovýchodní Francie, Slovensko už teď nakupuje hodně. Podle Krýslů uspokojí firma z Letin veškeré objednávky. Prodává teď ze 65 procent dvanáctistupňový ležák, jehož cena v PET láhvi je 70 Kč za litr. Lidé se teď hodně vracejí k ležákům, speciální piva poklesly, ale v létě se jejich prodej vrátí.

"Tímto směrem, výrobou a prodejem bez restaurace, jsme měli jít už předtím. Restaurace (až pro 200 lidí) nás brzdila, zatěžovala a hlavně ze začátku jsme tam nedokázali sehnat kvalitní lidi. Měli jsme pořád snahu s tím něco dělat, ale pak přišel covid, který nás zastavil, ale spíš nám možná otevřel oči, abychom dluhy neprohlubovali. Rychle změnil vývoj naší firmy," uvedl vrchní sládek.

Beer Factory měl rekordní rok předloni, kdy vyrobil a prodal zhruba 1700 hektolitrů piva. Loni to bylo asi 900 hl, z valné většiny v lahvích. Restaurace loni v září ukončila provoz a propustila všechny zaměstnance, poté už firma jen vařila pivo. "Restaurace byla opravdu pěkný show room, ale velmi drahý. Když k nám do centra Plzně přijeli zájemci o stavbu pivovarů z ČR i ciziny, byli nadšení a chtěli přesně stejný pivovar," dodal Krýsl senior.