Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Startuje #horkavolba Radegastu. Kampaň cílí na nové spotřebitele

Publikováno:před rokemZdroj:Marketing&MediaAutor:Martin ŠtěrbaRadegast

Velkou integrovanou kampaň odstartovala v těchto dnech značka Radegast.

Hlavní role patří pravému chlapovi, který se staví čelem k hořkým výzvám a nebojí se udělat pořádné rozhodnutí. Právě pro něj je Radegast ideálním hořkým pivem. Kromě TV kampaně a OOH hraje zásadní roli digitální aktivace. Jejím klíčovým slovem je #horkavolba. Digitální část kampaně má na starost agentura Symbio. Kreativní koncept pro offline připravila agentura Rust.

Aktivace kampaně v digitálním prostředí je pro Radegast klíčová. Jejím cílem je oslovit nové spotřebitele, kterými jsou mladší dospělí lidé v regionech, které nejsou pro značku tradiční. "Kampaní chceme představit pivařům hlavní hodnoty značky a vyzdvihnout specifickou hořkou chuť našeho piva. Kampaň bude úspěšná, pokud osloví chlapy mimo domácí region natolik, že zváží #horkouvolbu a vyzkouší, jak chutná správně hořké pivo z nošovického pivovaru Radegast," řekl Marek Dvořák, marketingový manažer značky Radegast.

Kampaň bude viditelná na Streamu a YouTube. Hlavním kanálem zůstává vlastní profil Radegastu na Facebooku. "Kampaň využívá větší počet videií s různou stopáží, která jsou přizpůsobená digitálnímu a mobilnímu prostředí. Hlavní video pro online zaujme originálním způsobem vyprávění pozpátku," přiblížil obsah kampaně Petr Šupolík z agentury Symbio, která spolupracuje se značkou Radegast od letošního dubna. V rámci integrované kampaně bude Radegast viditelný v českých televizích díky novému spotu. Kampaň počítá také s OOH plochami.

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří

Publikováno:před rokemZdroj:ČtiDoma.czAutor:Lucie KořistováVelké Popovice

Dětské hřiště, čerpací stanice vodovodů nebo značení v rámci přírodního parku - projekty, které v mikroregionu Ladův kraj zaplatil pivovar Kozel. Teď přibudou další.

"Plzeňský Prazdroj rozdělí v letošním roce 4,5 milionu korun na podporu zajímavých projektů v oblastech, ve kterých působí. Tři sta tisíc pak zamíří do mikroregionu Ladův kraj, kde sídlí pivovar Kozel," říká ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje Drahomíra Mandíková.

Proč Prazdroj něco takového dělá? Ať už podpora drobných podnikatelů, neziskových organizací, či investice do životního prostředí stojí spoustu peněz, které se z pohledu Prazdroje mohou zdát jako nenávratné.
Firma, která chce být dlouhodobě úspěšná, musí brát ohled na okolí ve které podniká. Poznat prostředí nejen z pohledu zaměstnanců a komunity, ve které existuje, ale i z pohledu zdrojů a surovin, které při svém podnikání využívá. A Prazdroj se oblasti firemní zodpovědnosti věnuje dlouhodobě. Ještě předtím, než jsme si program Prosperita nastavili, byla firemní zodpovědnost součástí našeho podnikání. Nakonec ocenění, které jsme získali, například Nejzodpovědnější firma v České republice, a znovu si je obhajujeme, hovoří o tom, že se nám naše cíle daří.

A je to proto, že to tak opravdu cítíte, nebo je to něco, co je dnes trendy? Přece jen, procento lidí ve společnosti, které se snaží žít zodpovědně ke svému okolí, se zvyšuje a vy tak můžete přilákat spoustu nových zákazníků…
Myslíte? Důkazem našeho přístupu je fakt, že to děláme již několik let. Vysvětlím, proč je to logické. Žádná firma, která chce být dlouhodobě úspěšná, se bez toho neobejde. Pivo je produkt, který se vyrábí z čistě přírodních surovin. Abychom mohli vyrobit kvalitní pivo, musíme mít kvalitní ječmen a chmel. Všechna naše tradiční česká piva používají chráněné zeměpisné označení České pivo, což znamená, že jsou vyrobená z lokálních surovin určitého druhu přímo zde v Česku. Jeden z pilířů našeho programu Prosperita je o tom, jakým způsobem spolupracujeme z pěstiteli ječmene a chmele. Máme s nimi uzavřené dlouhodobé smlouvy, pořádáme pro ně různé semináře, podporujeme Výzkumný ústav pivovarský a sladařský právě kvůli tomu, abychom zabezpečili, že tyto suroviny se tu urodí, bude o ně dobře postaráno a lidi, kteří se tomu věnují, se tomu budou věnovat i nadále. Protože práce v zemědělství je velmi náročná a my potřebujeme, aby zde byla kontinuita pro náš produkt.

Další z pilířů Prosperity je cílené šetření s vodou, ani zde určitě nehovoříme o malých investicích. Tohle se také Prazdroji vyplatí?
Do minulého roku, kdy v Česku nastala velká sucha, si málokdo uvědomoval, jak je hospodaření s vodou důležité. Ale my už před dvaceti lety udělali společně s vědci analýzy, kde všude na světě budou v budoucnu problémy s vodou. Proč je to důležité? Zdroje vody jsou omezené a bez vody nepřežijeme. Proto jsme za posledních let investovali hodně peněz do toho, abychom na výrobu piva potřebovali méně vody, než bylo dřív normou. Průměrně jsme se v našich pivovarech dostali na tři litry vody na litr piva a naše pivovary Velké Popovice a Radegast jsou dokonce pod třemi litry, což jsou i světově unikátní čísla. A protože zásoby vody se snižují, zvyšuje se její cena. Kdybychom ty investice neudělali, nemohli bychom zákazníkům prodávat pivo za dostupnou cenu. Firma se musí podívat, co všechno dělá, jaký to má dopad, jaké zdroje využívá a opravdu s těmito zdroji musí hospodařit dobře, aby byla dlouhodobě schopná hospodařit úspěšně. Stejně jako musíme zodpovědně zacházet s vodou, musíme rozumně hospodařit s energiemi, omezovat vypouštění CO2 a podobně.

Také podporujete malé podnikatele. Můžete říct, jakým například způsobem?
Zaměřujeme se na podporu provozovatelů restauračních zařízení, protože to je prostředí, kde prodáváme pivo. Takže my jim nejen dodáváme pivo, ale pořádáme pro ně tréninky, kde se naučí, jakým způsobem se starat o pivo a jak ho čepovat, aby hostům chutnalo. Zároveň jim pomáháme se rozvíjet v dalších oblastech, například jsme vytvořili aplikaci, kde si mohou sestavit menu, sdílíme s nimi dodavatelské služby, které my umíme vyjednat mnohem levněji. Opět to má svou logiku – abychom byli úspěšní my, potřebujeme, aby byli úspěšní naši partneři, aby se jim v podnikání dařilo a mohli prodávat naše pivo zákazníkům.

Pojďme se podrobněji podívat na program Kozel lidem. Prazdroj dá do Ladova regionu částku 300 tisíc. Na co peníze půjdou?
Součástí naší filozofie je podpora komunit kolem našich pivovarů. Věříme, že kde se pivo vaří, tam se dobře daří a dobře se tam žije. Chceme se podělit o náš úspěch i s lidmi okolo nás a přispět ke zkvalitnění jejich života. Proto mohou neziskové organizace přinést svoje zajímavé projekty z různých oblastí – kulturní, společenské, sociální – a získávají na základě hlasování odborné poroty finanční podporu.

Doposud jste ale spolupracovali spíš s obcí než s neziskovkami...
To je pravda. Na Velkopopovicku se program posunul od spolupráce s neziskovkami ke spolupráci s obcí, protože neziskovek tam bylo málo. Proto jsme se s obcí dohodli vždy jednou ročně na projektu, který se potom zrealizoval, ať už šlo o dětské hřiště, čerpací stanice vodovodů nebo značení v rámci přírodního parku. Z průzkumu ale vyšlo, že lidé by ocenili i spolupráci s neziskovými organizacemi, chtěli by programy na podporu komunitního života, něco, co by je spojovalo. Proto jsme se rozhodli že spustíme program Kozel lidem, kam se mohou přihlásit neziskové organizace.

V jaké fázi teď program Kozel lidem je?
Neziskové organizace mohou během letních měsíců přihlašovat svoje projekty na podporu dobrých sousedských vztahů. Ladův kraj je specifický, žije zde zhruba 67 tisíc lidí, kteří se dělí na dvě skupiny – starousedlíky a nové usedlíky. Je třeba v lokalitě organizovat akce, které posilují vztahy mezi oběma skupinami. Velmi oblíbené jsou v posledních letech také projekty, které podporují mezigenerační učení.

Kolik těch projektů ve finále asi podpoříte?
Kozel lidem pracuje s 300 tisíci ročně. Přemýšleli jsme, jakým způsobem peníze rozdělit, a zkušenosti z jiných regionů nám ukazují, že částka vyjde zhruba na šest projektů. Může se ale stát, že jedna nezisková organizace představí skvělý projekt, který bude mít velký dopad a dostane mnohem více peněz.

Říkala jste, že o rozdělení peněz bude hlasovat odborná porota…
Grantová komise je složená z místních odborníků, lidí, kteří lokalitu znají. Plus spolupracujeme s Forem dárců a Nadací rozvoje občanské společnosti, což jsou dvě nejprestižnější organizace, které řeší rozdělování grantů mezi neziskové organizace. Minulý rok jsme dělali výběrové řízení, kde jsme pro Kozel lidem hledali partnera, a oni nám vyšli jako nejlepší. Pomáhali nám nadefinovat celý projekt, dělali analýzy celého regionu, radili nám, jak to celé uchopit, aby projekt fungoval. Tito lidé budou posuzovat všechny projekty, které se přihlásí a vyberou ty nejlepší. Navíc bude moci do rozhodování zasáhnout i veřejnost, která bude moci hlasovat o tom, jaká organizace získá prostředky na své další vzdělávání.

Nemůže však jít o jakékoliv projekty, protože heslem letošního roku je podpora dobrých sousedských vztahů. Můžete říct, co to znamená?
Myslím, že dobré sousedské vztahy je téma, které je třeba na Velkopopovicku podpořit. Vycházeli jsme z plánu regionálního rozvoje a z průzkumů a zlepšení v této oblasti není záležitostí jednoho roku. Do této oblasti lze totiž zahrnout vše, co se týká rozvoje regionu - rozvoj volnočasových aktivit, kulturní, umělecké a sportovní akce, oživení veřejného prostoru, ochrana přírody a vše, co souvisí s rozvojem komunity a udržováním kulturních tradic. Lidé si čím dál víc uvědomují, že potřebují, aby místo, kde žijí, bylo pěkné a příjemné. A my jim v tom chceme pomoci. Do „dobrých sousedských vztahů“ lze zahrnout i projekty na prevenci kriminality či na pomoc znevýhodněným lidem. A já předpokládám, že se najdou neziskovky, které přinesou kvalitní projekty.

AB InBev kvůli slabší libře zvýšil nabídku na převzetí SABMilleru

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Světová pivovarnická jednička Anheuser-Busch InBev zlepšila v reakci na pokles kurzu libry podmínky plánovaného převzetí konkurenta SABMiller. Firma dnes oznámila, že podle nových podmínek zaplatí za každou akcii SABMilleru 45 liber v hotovosti namísto dříve uváděných 44 liber. Nová nabídka celý podnik ohodnocuje na zhruba 79 miliard liber (2,5 bilionu Kč).

Libra výrazně oslabila po referendu, v němž se obyvatelé Británie v červnu překvapivě vyslovili pro vystoupení své země z Evropské unie. Nynější podmínky transakce jsou podle společnosti AB InBev konečné. Podnik minulý týden potvrdil, že nadále počítá s dokončením převzetí SABMilleru v letošním roce.

Pivovar AB InBev se na převzetí svého rivala SABMiller dohodl v loňském roce
Letos v květnu transakci schválila Evropská komise. Podmínkou souhlasu je ale prodej pivovarnických aktivit SABMilleru v Evropě, mezi které patří i Plzeňský Prazdroj.

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického rivala Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má skupina zhruba 200 značek z celého světa, předloni koupila budějovický pivovar Samson.

SABMiller, který se z jihoafrického výrobce piva stal světovou pivovarnickou dvojkou, expandoval od 90. let prostřednictvím řady akvizic. Začal převzetím Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů ve střední a východní Evropě.

Pivo za miliardu

Publikováno:před rokemZdroj:Strategie.czAutor:Petr Novotný

Čtyři z deseti českých uživatelů internetu pijí pivo alespoň jednou týdně nebo častěji, z hlediska pohlaví vedou jednoznačně (a nepřekvapivě) muži. Ze značek mají lidé nejraději Plzeň. Podle výzkumu Nielsen Admosphere necelá pětina lidí nepije pivo nikdy nebo téměř nikdy. Pivní zadavatelé loni využili reklamní prostor v hodnotě přes miliardu korun.

Z výzkumu internetové populace starší 18 let, který realizovala společnost Nielsen Admosphere v červenci 2016, vyplývá, že pivní inzerce narůstá zpravidla v druhém čtvrtletí kalendářního roku. V roce 2015 bylo z celkového reklamního prostoru v kategorii pivo využito 44 procent právě v období duben–červen.

Z výzkumu vyplývá, že čím je člověk starší, tím pije pivo častěji: například ve skupině 25–34 let si ho dá alespoň jednou týdně 36 procent dotázaných, zatímco mezi lidmi nad 55 let je to polovina.

Jako svou nejoblíbenější značku uvedl největší podíl respondentů Pilsner Urquell, ten zároveň pijí nejčastěji. Jako nejčastěji konzumovanou značku piva jej uvedli zejména lidé s vyšším odborným či vysokoškolským vzděláním.

To, jestli respondent má nebo nemá nejoblíbenější značku piva, rovněž souvisí s frekvencí pivní konzumace. Největším pijákům – těm, kteří tvrdí, že tento nápoj pijí denně – se prakticky nestává, že by nedokázali identifikovat svoji nejoblíbenější značku. Naopak necelá třetina z těch, kteří pijí pivo méně často než jednou za měsíc, uvedla, že nejoblíbenější značku nemá.

Top desítka
Z pohledu inzerce se v období duben–červen 2016 nejvýrazněji projevila značka Staropramen, která využila reklamní prostor v hodnotě 63,1 milionu korun. Na druhém místě byla značka Budweiser Budvar, jejíž ceníková cena ve sledovaném období vzrostla o 113 procent na 52,4 milionu korun. Zadavatel reklamy Budějovický Budvar přitom kromě značky Budweiser Budvar komunikuje ještě značky Pardál, Budějovický Budvar a Carlsberg.

Skupina Top 10 značek využila dohromady v daném období reklamní prostor v hodnotě přes 85 procent celé kategorie „Pivo a nealkoholické pivo“.

Monitoring reklamy Ad Intel provádí Nielsen Admosphere od roku 2010.

Nejraději máme Pilsner Urquell, reklamy má ale nejvíc Staropramen

Publikováno:před rokemZdroj:MarketingSales.cz

Z piv mají lidé nejraději Plzeň, zadavatelé loni v segmentu pivo využili reklamní prostor v hodnotě přes miliardu korun. Vyplývá to z výzkumu společnosti Nielsen Admosphere.

Čtyři z deseti českých uživatelů internetu pijí pivo alespoň jednou týdně nebo častěji. Naopak necelá pětina ho nepije nikdy nebo téměř nikdy. Nejoblíbenější značkou je přitom Pilsner Urquell.

Vyplývá to z výzkumu internetové populace starší 18 let, který realizovala společnost Nielsen Admosphere v červenci 2016. V druhém čtvrtletí kalendářního roku znamená také nárůst pivní inzerce. V roce 2015 bylo z celkového reklamního prostoru v kategorii pivo 44 % využito právě v období duben-červen. Monitoring reklamy Ad Intel provádí Nielsen Admosphere od roku 2010.

42 % dotázaných pije pivo alespoň jednou týdně, 8 % denně. Výrazně více pijí pivo v pravidelné frekvenci muži: alespoň jednou týdně si ho dopřává 59 % z nich, zatímco žen jen čtvrtina. Z výzkumu dále vyplývá, že čím je člověk starší, tím pije pivo častěji: například ve skupině 25-34 let si ho dá alespoň jednou týdně 36 % dotázaných, zatímco mezi lidmi nad 55 let je to polovina. Mezi respondenty se ale najdou i tací, kteří pivo nepijí vůbec, mezi českou internetovou populací jich je necelá pětina.

Plzeň vede v oblibě
Pilsner Urquell uvedl jako svou nejoblíbenější značku největší podíl respondentů, kteří pijí pivo (16 %). Přes deset procent získaly v žebříčku nejoblíbenějších značek ještě Radegast, Gambrinus a Velkopopovický Kozel. Pilsner je zároveň značkou, kterou respondenti pijí nejčastěji. Jako nejvíce konzumovanou značku piva jej uvedli zejména lidé s vyšším odborným či vysokoškolským vzděláním.

To, jestli respondent má nebo nemá nejoblíbenější značku piva, rovněž souvisí s frekvencí pivní konzumace. Největším pijákům - těm, kteří tvrdí, že tento nápoj pijí denně - se prakticky nestává, že by nedokázali identifikovat svoji nejoblíbenější značku. Naopak necelá třetina z těch, kteří pijí pivo méně často než jednou za měsíc, uvedla, že nejoblíbenější značku nemá.

Nejvíc reklamy má Staropramen
Z pohledu inzerce se v období duben-červen 2016 nejvýrazněji projevila značka Staropramen, která využila reklamní prostor v hodnotě 63,1 milionů korun. Na druhém místě byla značka Budweiser Budvar, jejíž ceníková cena v období duben-červen 2016 vzrostla o 53 % na 52,4 milionů korun.

Zadavatel reklamy Budějovický Budvar přitom kromě značky Budweiser Budvar komunikuje ještě značky Pardál, Budějovický Budvar a Carlsberg. Skupina TOP 10 značek využila dohromady v daném období reklamní prostor v hodnotě přes 85 % celé kategorie "Pivo a nealkoholické pivo".

Divadelní prohlídka českobudějovického pivovaru Budvar

Publikováno:před rokemZdroj:Výletník.czBudvar

Chcete zažít něco nevšedního a přenést se do dávných časů? Pak si nenechte ujít večerní prohlídku pivovaru Budějovický Budvar v historických kostýmech!

Těšit se můžete na hrané scény, které vás přenesou do doby založení tohoto slavného pivovaru. Budete mít možnost nahlédnout do klíčových okamžiků historie pivovaru Budějovický Budvar. Prohlídky začínají v 19:30 a na výběr je několik říjnových termínů - 5., 12., 19., a 26. října 2016. Vstupenky na prohlídky si za cenu 200 Kč objednávejte přes eshop. Vybraný termín uveďte v poznámce objednávky. Rezervujte si své místo včas.

Nechcete-li čekat na říjen, můžete pivovar Budějovický Budvar navštívit kterýkoliv den. Od března do prosince je otevřeno každý den od 9h do 17h.

Přesvědčte se na vlastní oči, jak se vyrábí světoznámý ležák Budweiser Budvar. Čeká vás návštěva varny, stáčírny lahví, ležáckých sklepů... K vidění je toho mnoho. Především ale můžete ochutnat nejčerstvější pivo z ležáckých tanků. Součástí prohlídky je totiž ochutnávka nepasterovaného a nefiltrovaného světlého ležáku Budweiser Budvar přímo ve sklepích pivovaru.. V návštěvnickém centru si nenechte ujít multimediální expozici s názvem „Příběh budějovického piva“, kde historický příběh originálního piva ožívá na velkých plazmových obrazovkách a při filmové projekci.

Přijďte k nám, tady je Budweiser Budvar doma.

Pivní názvosloví pro každého

Publikováno:před rokemZdroj:Prima Fresh

Ať už patříte mezi pravidelné pijáky, nebo si dáte orosené pivo jen jednou za čas, jistě jste se již setkali s nepřeberným množstvím druhů piv. Liší se mezi sebou barvou, použitými surovinami, způsobem výroby či obsahem alkoholu.

Mladina na spilce
Pivo je tradiční pěnivý obilný kvašený nápoj. Vyrábí se zkvašením mladiny, která vzniká na varně z vody sladua chmele. „Mladina je meziprodukt při výrobě piva, který již prošel chmelovarem a je připraven ke kvašení, které probíhá na tzv. spilce“, vysvětluje postřižinský sládek Bohumil Valenta z Pivovaru Nymburk. Cílem varního postupu je přeměnit škrob a další složité cukernaté látky na jednoduché zkvasitelné cukry. Tento vzniklý obilný sladký roztok se jmenuje sladina a po povaření s chmelem je z něho mladina.

Kvasným procesem na spilce pak z cukru vzniká alkohol, oxid uhličitý a energie, ale zůstává tam i určitá neprokvašená část. Dříve se pivo označovalo pouze tzv. stupňovitostí. Nenechte se ovšem mýlit, stupně se nerovnají obsahu alkoholu. Jedná se o procenta extraktu, neboli o množství cukru získaného ze sladu, které se nachází v mladině. Množství alkoholu potom určuje tzv. stupeň prokvašení, tj. kolik zkvasitelných cukrů kvasinky přeměnily na alkohol. Pivo může obsahovat od 0,5 do cca 20 procent alkoholu. V českých pivech je alkoholu nejčastěji mezi 4 až 5 procenty.

Světlé, nebo tmavé?
Dle současné a nedostatečné české legislativy se pivo dělí podle barvy do čtyř skupin, a to na světlé, polotmavé, tmavé a řezané. Podle původního extraktu, obsahu alkoholu a způsobu konečné úpravy ho pak lze dělit do dalších jedenácti podskupin. Ze světlých sladů jsou vesměs vyráběna piva světlá.

Pokud se do světlého sladu přimíchají karamelové či barevné slady, vznikají už piva polotmavá a tmavá. Zatímco polotmavé pivo vzniká přímo na varně při výrobě v pivovaru, řezané se vyrobí smíšením světlého a tmavého piva při stáčení, nebo vám jej udělá až hospodský při čepování. Do podskupin řadíme piva stolní, výčepní, ležáky, speciální, portery, piva se sníženým obsahem alkoholu, se sníženým obsahem cukrů, pšeničná, kvasnicová, nealkoholická a ochucená.

Způsob kvašení
Piva je také možné dělit podle způsobu kvašení, a to na piva kvašená svrchně a spodně. Obě skupiny zahrnují obrovské množství druhů. „Rozdíl mezi spodním a svrchním kvašení je v použití odlišných pivovarských kvasinek. Svrchní kvašení také většinou probíhá za vyšších teplot, než spodní. Chuť je tedy diametrálně odlišná. Například u nás vyrábíme pivo pouze pomocí spodního kvašení, které je typické pro český ležák Plzeňského typu, neboli Pils,“ popisuje sládek Valenta z Nymburka. Po zkvašení se tzv. mladé pivo přečerpá do ležáckých tanků, kde dokváší a dozrává po dobu několika týdnů až měsíců, podle druhu piva.

Ležáky, speciály, portery
Nejčastěji se setkáte s výčepním pivem, ležáky, pivními speciály a portery. Co se týče původního extraktu, neboli stupňů (tedy množství cukru, které se nachází v mladině), výčepní pivo má od 7 do 10,99 ležák pak od 11 do 12,99. Své jméno si ležák zasloužil tím, že po procesu kvašení ještě měsíc a déle leží ve sklepích. Pokud chce pivovar vyrábět ležáky, je tedy třeba, aby měl dostatečně velký prostor pro uskladnění piva. Všechna piva mající více než 13 stupňů se potom řadí mezi pivní speciály. Porter, silné tmavé pivo, mívá dokonce 18 stupňů. V Čechách se můžete běžně setkat i s kvasnicovým a nefiltrovaným pivem. Běžně se tato piva mylně zaměňují. Nefiltrované pivo je stočené přímo z ležáckého tanku bez procesu filtrace, takže nemá jiskru a může být lehce zakalené. Naopak kvasnicové pivo se vyrábí tak, že se do hotového filtrovaného piva v průběhu stáčení přidá podíl rozkvašené mladiny, nebo čistých pivovarských kvasinek. Bývá tudíž více zakalené.

Zaskočte na Plzeň přímo do pivovaru

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czPrazdroj

Až do 1. září máte šanci ochutnat plzeňské pivo přímo od zdroje a poslechnout si k tomu skvělou muziku. Na nádvoří plzeňského pivovaru se totiž každý čtvrtek koná jeden z koncertů tradičního festivalu Léto v Prazdroji. Letošní ročník je již 13. a přinese 9 koncertů, které slibují skvělou atmosféru.

Pivo a hudba na každém rohu
V pivovaru, jak už bývá zvykem, nemusíte chodit pro plný půllitr daleko. Pokud zavítáte jindy než ve čtvrtek večer, rádi vám načepují parádní hladinku v pavilonku na venkovní zahrádce přímo na nádvoří pivovaru.

Během koncertů jsou připravena další výčepní místa, která obslouží žíznivé posluchače a tanečníky. Kapely, které reprezentují jak lokální, tak celorepublikovou scénu, začínají hrát vždy v 19:00, přičemž vstupné je už tradičně zdarma.

Nefiltrovaný ležák přímo z místních sklepů
Kromě dění na povrchu by vám nemělo uniknout ani to, co se děje v podzemí. Během prohlídky plzeňského pivovaru můžete ochutnat nepasterizovaný a nefiltrovaný ležák Pilsner Urquell čepovaný přímo z dubových ležáckých sudů. Sklepy Plzeňského Prazdroje jsou skutečný unikát, pokud tedy do pivovaru zavítáte, vynechat tenhle zážitek by byl skutečný hřích.

O aktiva SABMilleru ve východní Evropě se zajímá několik firem

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Americké a evropské investiční fondy, včetně českých skupin R2G a J&T, se připravují na prodej aktivit pivovaru SABMiller ve střední a východní Evropě, který je podmínkou pro převzetí podniku ze strany rivala Anheuser-Busch InBev. Řekly to zdroje obeznámené se situací. Hodnota těchto aktivit, mezi které patří mimo jiné Plzeňský Prazdroj, by podle zdrojů mohla činit pět až sedm miliard eur (135 až 189 miliard korun).

Podle citovaných zdrojů se očekává, že prodej aktivit SABMilleru v České republice, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku bude zahájen koncem září. Předpokládá se, že AB InBev bude chtít prodat tyto aktivity jako celek. Některé fondy proto uvažují o tom, že spojí své síly a podají společnou nabídku.

Evropský investiční fond Advent podle zdrojů předběžně pracuje na nabídce již několik měsíců a patří mezi nejodhodlanější zájemce. Advent je dostatečně silný na to, aby nabídku financoval sám, jiní uchazeči však budou nuceni k předložení nabídky vytvářet konsorcia, aby vyhověli očekávání firmy AB InBev ohledně ceny, upozorňují zdroje.

Zájem o investice do pivních značek ve střední a východní Evropě podporuje přetrvávající silná spotřeba alkoholu v tomto regionu. V České republice je například spotřeba piva na obyvatele nejvyšší na světě. Kromě Plzeňského Prazdroje zahrnují aktivity určené k prodeji polské značky Tyskie a Lech, slovenský Topvar, maďarský Dreher a rumunský Ursus.

Prodej přilákal rovněž některé investiční skupiny přímo ze střední a východní Evropy, například firmu Mid Europa Partners, která podle zdrojů hledá partnera pro předložení nabídky.

Jeden ze zdrojů uvedl, že na jedné z nabídek by se chtěla podílet také česká investiční skupina R2G, která nyní jedná s dalšími potenciálními uchazeči. Podle dalšího zdroje signalizovala zájem o předložení nabídky také česká investiční společnost J&T, jejíž pozornost se soustředí zejména na Plzeňský Prazdroj. Firmu J&T zčásti vlastní čínská skupina CEFC, která loni získala většinový podíl v Pivovarech Lobkowicz. Firmy R2G a J&T se k informacím Reuters odmítly vyjádřit.

Podle zdrojů týdeníku Euro mají zájem o koupi Plzeňského Prazdroje nejméně čtyři české skupiny. Mezi zájemci jsou pode Eura skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera nebo byznysmeni Tomáš Němec a Oldřich Šlemr, kteří koncem loňska prodali zhruba za 31 miliard korun gumárenskou společnost ČGS Holding.

Do boje o aktivity SABMilleru ve střední a východní Evropě by mohl zasáhnout rovněž největší japonský pivovar Asahi, který se snaží rozšiřovat své zahraniční aktivity. Na domácím trhu se totiž již delší dobu potýká mimo jiné s rostoucí oblibou vína.

Rychnovskem vede pivní cyklotrasa, sportovci ale mají z půllitru strach

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Tomáš Plecháč

Na Rychnovsku se o víkendu otevřela nejdelší pivní cyklotrasa u nás. Měří 94 kilometrů a propojuje tři pivovary: Dobrušku, Rychnov nad Kněžnou a Potštejn. Přestože počasí přímo vybízelo k pití piva, cyklisté to s konzumací alkoholu nepřeháněli. Strach z policejních kontrol byl silnější.

Hned první den na trasu vyrazily desítky zájemců, mezi nimi i redaktor MF DNES. Je pár minut po 9. hodině a v dobrušském pivovaru se scházejí první cyklisté – pivaři. Fasují mapy s přehledným popisem trasy a místem pro razítka. Za ně v každé zastávce dostanou pivo. Jako startovné dostávají zdarma nápoj: pivo nebo limonádu. Posedávají na lavičkách a studují trať.

„Tady to znám, je tam takový mostek. Jezdil jsem tudy do práce,“ říká nad barevnou mapou a půllitrem piva své přítelkyni asi třicetiletý muž. Organizační tým přináší další štosy map. Zásoby jsou dostatečné, v krabicích jich mají tisíc. Za necelou půlhodinu se v areálu pivovaru otočí téměř třicet cyklistů.

„Chtěl jsem dneska jet do Rychnova, a když jsem se dozvěděl, že se koná tahle akce, rozhodl jsem se to spojit. Jelikož jsem pivař, tak se na to těším,“ říká Ivo Mach z Nového Města nad Metují, který přijel na elektrokole a nic nepodcenil. Na značení a mapu se nechce spoléhat, do cíle jej vede GPS navigace.

Stezka má vlastní značení
Posilněný vychlazenou malinovkou vyrážím také na trať, podorlická „Tour de Beer“ začíná. Z centra Dobrušky mi pomáhá se vymotat postarší pár. Stezka má vlastní značení, ale nenápadné zelené štítky umístěné na dopravních značkách a stromech jsou snadno přehlédnutelné. Hned za městem opouštíme silnici a vjíždíme po kamenité cestě do lesa.

Krátké stoupání dává v teplém počasí zabrat. Teploty se začínají blížit třicítce. Stačí krátká nepozornost a sjíždím ze značené trasy na hlavní silnici. Vidím ceduli Opočno a vracím se zpátky.

Napodruhé už se nespletu.
V Semechnici dojíždím své staré známé. „Kolo nemá nádrž,“ reaguje muž, když jim vyprávím story o neplánované zajížďce do Opočna. Pivní stezka se napojuje na cyklotrasu číslo 4349 a pokračuje přes Trnov a Houdkovice do Solnice. Provoz je minimální, jízda po asfaltce odsýpá. Stejně tak bezproblémový je úsek ze Solnice do Rychnova nad Kněžnou, vede podél rušné silnice po asfaltové cyklostezce.

Podél Divoké Orlice
Před polednem přijíždím do rychnovského pivovaru. Venkovní šenk je v obležení. Od skříňky s razítkem a mapami před vchodem míříme rovnou k výčepu. „Bylo tady už skoro sto lidí, takový zájem jsem nečekal,“ hlásí vrchní a čepuje desítku. Účastníci pivní tour jsou podle něj ukáznění. „Dávají si pozor. Většinou pijí malé pivo nebo šnyty, polovina z nich malinovku,“ dodává.

Obavy z policejních kontrol se však ukázaly jako liché. Slunce pořádně pálí. Cyklisté hledají místa se stínem, stoly uprostřed šenku jsou opuštěné. V Rychnově se potkávají pivaři z obou směrů, od Dobrušky a Potštejna.

„Nejtěžším úsekem je stoupání na Budín. Je to do kopce, ale projet se dá všechno. Doplníme ionty a budeme pokračovat dál,“ prohodí manželé Barvínkovi, kteří přijíždějí z Potštejna. Nedá mi to a také si dám vychlazenou desítku.

Možná i pod jejím vlivem za několik minut dnes podruhé sjíždím z vyznačené trasy. V Lupenici ztrácím směr a objevím se v Kostelci nad Orlicí. Do Doudleb, které pivní stezka protíná, to je naštěstí kousek. Nejsem sám, kdo má problémy s orientací. V Doudlebách, už zcela „střízlivý“, potkávám skupinu cyklistů marně hledajících titěrné značky.

Zbytek cesty do Potštejna podél Divoké Orlice patří k nejhezčím úsekům z celé trasy. Na úzké zpevněné stezce je hustý provoz. Také v potštejnském pivovaru je plno. Cyklisté jsou i po projetí poslední zastávky v dobré kondici, žádné známky opilosti.

Přestože Richard z Hradce Králové je spíš příležitostný cyklista, za dnešek má v nohách úctyhodnou porci 70 kilometrů. „Bohatě to stačí. Ochutnal jsem piva ve všech pivovarech a nemám žádné výhrady. Měl jsem obavy, aby na cestě nebyly policejní kontroly. Na druhou stranu, v tomhle počasí je účinek piva po patnácti dvaceti kilometrech pryč,“ vykládá muž, který je více než cyklistou nadšeným domovarníkem.

Do Hradce se vrátí vlakem. Trochu mu závidím, ještě mě čeká zpáteční cesta do Dobrušky. K místnímu pivovaru přijíždím ve stejné době, kdy ve francouzských Alpách finišuje poslední horská etapa letošního ročníku Tour de France. Když cílem projíždí ve žlutém Chris Froome, je i má „Tour de Beer“ u konce.

Chceme přiblížit region Podorlicka cyklistům
Život na Podorlické pivní stezce se ani po sobotě nezastaví. Každý, kdo ji chce absolvovat, může si na jedné ze zastávek vyzvednout mapu a sbírat razítka. Kromě odměny v podobě piv zdarma trasa láká k návštěvě renesančního zámku v Doudlebách, hradní zříceniny a barokního zámku v Potštejně, vamberského Muzea krajky nebo svatojánského Kopečku v Lukavicích, odkud je působivý výhled na Orlické hory.

„Chceme přiblížit region Podorlicka cyklistům a propagovat tak nejen historii našeho kraje a významné památky, ale samozřejmě jim nabídnout možnost ochutnat výrobky tří zdejších minipivovarů,“ říká majitel rychnovského pivovaru Jan Mikš. Trasa většinou vede po stávajících turistických cestách a cyklotrasách. Její autoři využili také cest, po kterých bikeři většinou nejezdí. „Minimálně z jedné třetiny vede po vlastních, zatím neobjevených stezkách,“ dodává Mikš.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.20.10.2017 16:105.628/5.628