Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Změní Prazdroj majitele? AB InBev navrhl prodat aktiva SABMilleru v regionu

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTKPrazdroj

Největší světový výrobce piva Anheuser-Busch InBev navrhl prodat veškerá aktiva konkurenčního pivovaru SABMiller ve střední a východní Evropě, aby získal souhlas Evropské unie s jeho převzetím. SABMiller je majitel Plzeňského Prazdroje. V regionu střední a východní Evropy působí také v Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku.

Plánovaný odprodej souvisí s převzetím SABMilleru za 100 miliard dolarů, na kterém se pivovary dohodly loni.

AB InBev předložil Evropské komisi aktualizovaný návrh, ve kterém slíbil, že aktivity SABMilleru na trzích střední a východní Evropy odprodá. Bude to však záviset na úspěšném dokončení akvizice, které se očekává v letošním druhém pololetí. Brusel by měl rozhodnutí vynést do 24. května.

Součástí zamýšleného odprodeje je řada předních značek piv na zmíněných trzích, jako je Pilsner Urquell v České republice a Dreher v Maďarsku, uvedl AB InBev. Pivovar předpokládá, že mezi potenciálními kupci by o ně mohl být značný zájem.

AB InBev se již kvůli akvizici dohodl na prodeji několika značek pivovaru SABMiller, jako Peroni a Grolsch, a souvisejících aktivit.

AB InBev a SABMiller se v polovině října rámcově dohodly na vytvoření kolosu, který bude vařit téměř třetinu světové produkce piva. Akvizice, kterou ještě musejí schválit regulátoři, by mohla být jednou z největších fúzí v historii.

Plzeňský Prazdroj může opět změnit majitele. Světová jednička obětuje střední Evropu

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTKPrazdroj

Plzeňský Prazdroj se nemusí stát součástí kolosu, který vznikne spojením společností Anheuser-Busch InBev a SABMiller. Světová pivní jednička AB InBev totiž navhruje prodat aktiva svého dosavadního konkurenta ve střední a východní Evropě, aby získala souhlas Evropské komise s převzetím.

Největší světový výrobce piva Anheuser-Busch InBev navrhl prodat veškerá aktiva konkurenčního pivovaru SABMiller ve střední a východní Evropě, aby získal souhlas Evropské unie s jeho převzetím. Oznámil to AB InBev, z jehož sdělení citovala agentura Reuters. SABMiller je majitel Plzeňského Prazdroje. V regionu střední a východní Evropy působí také v Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku.

Podmínkou prodeje je souhlas Evropské komise s převzetím britského pivovaru za 100 miliard dolarů, na kterém se pivovary dohodly loni, a úspěšné dokončení transakce. To se očekává v druhé polovině letošního roku.

"Vše je v režii SABMiller," řekla mluvčí Plzeňského Prazdroje Judita Urbánková s tím, že případný prodej nebude český pivovar dále komentovat.

Kromě Prazdroje firma nabízí k prodeji i další významné značky jako například Pivovary Topvar na Slovensku či maďarský Dreher. "AB InBev očekává velký zájem potenciálních kupců," píše skupina v tiskové zprávě.

AB InBev se již kvůli akvizici dohodl na prodeji několika značek pivovaru SABMiller, jako Peroni a Grolsch, a souvisejících aktivit.

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického konkurenta Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má asi 200 značek z celého světa a patří jí také budějovický pivovar Samson. Skupina SABMiller vlastní Plzeňský Prazdroj.

AB InBev a SABMiller se v polovině října rámcově dohodly na vytvoření kolosu, který bude vařit téměř třetinu světové produkce piva. Akvizice, kterou ještě musejí schválit regulátoři, by mohla být jednou z největších fúzí v historii.

Nápojové sklo pro pivovar Zichovec - nominace soutěže Olověný Dušan 2016

Publikováno:před rokemZdroj:Earch.czAutor:Sabina ŽákováZichovec

Designové nominace na Olověného Dušana doplňuje poslední z nich, skleněný pivní set od Sabiny Žákové, jehož jednotícím prvkem je výřez v dolní polovině nádoby. Přečtete si, jak tento symbolický záměr popisuje sama autorka a co na to řekla porota.

Designové nominace na Olověného Dušana doplňuje poslední z nich, skleněný pivní set od Sabiny Žákové, jehož jednotícím prvkem je výřez v dolní polovině nádoby. Přečtete si, jak tento symbolický záměr popisuje sama autorka a co na to řekla porota.

Kathinka Poliaček
Projekt vývoje designu sady sklenic pro pivovar Zichovec je v souvislosti s praktickou stránkou designérské profese dobrým cvičením 3D modelování a renderingu. Většina studentů splnila formální požadavky návrhu vytvořit model a vizualizaci. Někteří si model vytiskli a studenti Mariana Karla měli dokonce příležitost zrealizovat návrhy ve skle. Možná měl být úkol stanoven jako cvičení. Pro vystavení takového zadání rovnocenně s ostatními semestrálními pracemi by se mělo vyžadovat více i v rámci hodnocení Olověného Dušana. Pojetí návrhu, prezentace i výsledku pak mohly dosáhnout širšího měřítka i vyšší úrovně. Několik výsledků je rozumných svým tvarem a nominovaný návrh není jediný s úctyhodným nápadem. Nicméně pro udělení olověné ceny bychom očekávali perfektní naplnění zadání v celém rozsahu.

Dagmar Štěpánová
Vzhledem k zadání je evidentní, že pivní set je míněný jako produktová řada pro sériovou výrobu. Sama nedokážu přesně posoudit, jaká mohou nastat úskalí při výrobě, jaká je náročnost procesu, jak moc nákladné je zrealizovat tento návrh ve srovnání s ostatními projekty. Návrhy pivních setů jsem tedy hodnotila především z estetického hlediska a v tom velkou úlohu hrál fyzický model, kde jsem si prověřovala, jak která sklenice dobře padne do ruky. Dalším důležitým faktorem u produktového designu jsou vždy rendery. Výsledkem tohoto hodnocení jsem dospěla k úsudku – nominovat tento projekt, přestože to nebylo jednoznačné na první dojem. Návrh je svým způsobem neutrální, ale má jisté „charisma“. Odevzdaná práce je dotažená, samotný design je nevtíravý a promyšlený. Tento set má v mých očích šanci na „ožití“.

Český pivní festival 2016 odstartuje v Praze na Letné

Publikováno:před rokemZdroj:Pražské noviny

Český pivní festival 2016 na pražské Letenské pláni bude trvat 17 dní. Nenechte si ho ujít!

Český pivní festival 2016, který odstartuje v Praze na Letné už 12.května a trvat bude do 28. května 2016. Festival prezentuje opravdový poklad České republiky, české pivo, ve společnosti výborného jídla.

Piva z desítek českých mikro, mini a středně velkých pivovarů jsou čepována výhradně do skla a je o ně velmi dobře pečováno. Pivní festivalové portfolio je doplněno o zastudena chmelenou tankovou festivalovou desítku a dvanáctku, uvařené speciálně u příležitosti Českého pivního festivalu 2016 v Královském pivovaru Krušovice.

Kromě zlatavého moku ochutnáte česká vína, tradiční točené limonády a kávové speciality. Na festivalové zahrádce dokonce najdete i koktejlový bar.

Potěšit své chuťové pohárky můžete masnými výrobky přímo od řezníka, pečivem z pečlivě vybrané rodinné pekárny a suroviny, z kterých kuchaři jídla na festivalu připravují, jsou vždy čerstvé a v nejlepší kvalitě. Festivalové menu je tvořeno převážně tradiční českou kuchyní a servírováno na porcelán.

V gurmánské rozmanitosti si každý den pochutnáte na mezinárodních delikatesách z Itálie, Španělska, Velké Británie nebo Ameriky. O víkendu do čtvrté hodiny odpolední probíhají pozdní snídaně, takzvané brunche.

Doprovodný festivalový program propojuje kulturu s gastronomií prostřednictvím hudebních vystoupení a workshopů s rozmanitou, převážně gastronomickou tématikou. Prazskenovinky.cz informovala Šárka Vávrová ředitelka festivalu.

U Drobka se zlatilo, s Černou perlou vyhrál Litomyšlský korbel

Publikováno:před rokemZdroj:Trutnovinky.czAutor:Hynek Šnajdar

Když v polovině minulého roku dosáhl obsadil třetí místo v soutěži doma vařených piv v Kostelci u Holešova, zdálo se to být jako náhoda. Časem se však ukázalo, že jeho tmavý ležák Černá perla 13° je znamenitý mok. To se projevilo i na dalších soutěžích, kterých se domovarník piva Vladimír Matoušek účastnil.

Matoušek, řečený Drobek s tmavým ležákem obsadil ještě třetí příčku na Moravian Homebrewers Meeting v Brně, kde už tvrdil, že v Trutnově se doma vaří skvělé pivo. Pak už se jenom lepšil. V kategorii B, polotmavá a tmavá piva spodně kvašená, obsadil s Černou perlou druhé místo letos v březnu na soutěži Kostelecké chmelovárek 2016 v Kostelci u Holešova. Nyní se konečně zazlatil.

Nedávno se totiž zúčastnil 1. ročníku klání O Litomyšlský korbel 2016 pořádaný v restauraci Na Veselce v Litomyšli. Soutěžil v kategorii Divoká karta opět se svým srdečním pivem Černá perla 13°. V kategorii černý ležák speciál bylo 29 účastníků. Drobek se dostal do stříbrného pásma a na body zvítězil. Kromě ocenění mu bude odměnou zájezd se Sdružením přátel piva na prohlídku rakouských minipivovarů.

„Ocenění si velice vážím. Pokaždé když vařím pivečko, tak do várky „hodím“ kousek toho srdíčka. Nejvíce jsem samozřejmě hrdý, že výborné pivo se vaří v Krkonoších a můžu se ctí reprezentovat své rodné město Trutnov,“ culí se Drobek a zdůrazňuje příjemný pocit, který na soutěžích provází trutnovské domovarníky. „Když někam přijedeme, už se o nás ví a mluví s respektem,“ říká vítěz.

Už dnes se velmi těší na další ročník. Pokud budou vyhlášeny kategorie, chystá se předvést i další svá domácí piva - polotmavý ležák Drobek 12° a světlý ležák Laďusek 12°. „Musím také ocenit, že na soutěži jsme si mohli s ostatními vyměnit cenné informace a zúčastnit se perfektních přednášek, které byly na velice dobré úrovni,“ dodal domovarník piva Vladimír Drobek Matoušek.

Pivovar Podkováň slaví výročí, málem z něj ale zbyla jen stáčírna vody

Publikováno:před rokemZdroj:Boleslavský deníkAutor:Martin WeissPodkováň

Bylo to jedno z nejtěžších rozhodování. Otec a syn Červení, kteří stojí v čele podkováňského pivovaru, měli na výběr: buď dál čelit zhoršujícím se provozním výsledkům, nebo pivovar dočasně zavřít, provést generální úpravy a doufat, že čísla opět půjdou nahoru

Dnes už má Antonín Červený, jednatel pivovaru, jehož tradice sahá až do roku 1434, důvod k úsměvu. Pivovar Podkováň, který se v posledních několika desetiletích opakovaně potýkal s nepřízní osudu, prošel sérií změn, stabilizoval se a nyní slaví pět let obnovené výroby piva, jehož obliba se opět zvyšuje.

V těchto dnech oslavujete pětileté výročí obnovené výroby. Tu jste na čas zcela přerušili…
Od várky do várky to bylo přesně tři a půl roku. První pivo po té pauze jsme uvařili 24. dubna 2011.

Jak těžké bylo rozhodnutí přerušit chod pivovaru?
Bylo vyroněno mnoho slz a vypito mnoho piva. Nebylo to jednoduché. Skutečně jsme to obrečeli, i když jsme měli příslib nového pivovaru. Pivo není voda, to není žádná sranda. Stejně jako voda není krev. Můj otec je letos v pivovaru dvacet let, já devatenáct, takže v době, kdy jsme to tu museli zavřít, už jsme tu měli kus práce za sebou. Navíc jsme museli pětatřiceti zaměstnancům říct: Děkujeme vám, na shledanou. Ve vší slušnosti jsme se rozešli s dvouměsíční výpovědní lhůtou a tříměsíčním odstupným, takže z právního pohledu to bylo zcela v pořádku, ale s těmi lidmi jsme přece léta pracovali…

Vrátili se později někteří?
Většina se rozprchla. Dnes už ale zdaleka nepotřebujeme tolik zaměstnanců. Teď nás tu pracuje čtrnáct včetně mě jako jednatele, mého otce ředitele a kolegyň z kanceláře.

Rozjet znovu výrobu musela být naopak radost.
Veliká. Když jsme se do toho opřeli, byla to úžasná práce. To nadšení! Mezitím, co se nevařilo, jsme ale nezaháleli. Představte si, že jsme obchodovali třeba se železem. Pivovar Podkováň se stal dodavatelem HP profilů na stavbu lodí…

Jak k tomu došlo?
Pivovar má totiž ruského vlastníka, který je rovněž majitelem rumunských železáren. Stali jsme se tak na čas největším českým dodavatelem HP profilů. Podnikali jsme ale třeba i v řepce. To trvalo dva a půl roku. Pak majitel jednoho krásného dne přijel a řekl: Chlapi, už je dost peněz, jdeme stavět pivovar.

Rozumím správně, že nešlo o stavební úpravy, ale o změnu technologie?
Přesně. Vnitřnosti pivovaru jsme vyměnili takřka kompletně. Majitel ale odmítl naše návrhy, abychom se pokusili získat nějaké peníze z EU. Prohlásil, že od nikoho nic nepotřebuje, takže na kosmetické úpravy, jak je vidět, se nám zatím nedostává. Vaříme pivo, stáčíme vodu, vyrábíme limonádu a až zase něco vyděláme, dostane se i na zevnějšek pivovaru.

Jak se navazuje na přerušenou tradici? Jakmile firma zmizí z trhu, musí to být dost náročné se vracet.
Velmi těžko. Na trhu se za tři a půl roku změní tolik věcí, že se nestíháte divit. Jednou z největších změn byla skutečnost, že náš stěžejní výrobek desítka se po rekonstrukci přestal skoro prodávat. Nešlo jen o naše pivo, o desítku všeobecně. První rok a půl jsme dokonce uvažovali, zda ji budeme vyrábět, protože ji nebylo komu prodávat. Potom se to trochu dalo dohromady, takže ji vyrábíme dodnes. Druhé rozčarování bylo spojené s litráží sudů. Byli jsme zvyklí plnit většinu naší produkce do 50litrových sudů, třicítky byly spíše na doplnění. Jenže vkus odběratelů se změnil a třicítky nám najednou chyběly. Takže jsme narychlo museli kupovat pár set nových sudů, abychom vůbec měli v čem expedovat

Desítku jste si nakonec ponechali. Jaká další piva tvoří váš sortiment?
Vedle desítky světlé vaříme i desítku tmavou, jedenáctku, dvanáctku a dvakrát do roka čtrnáctku. Jde o speciál, který vaříme přesně na stupňovitost 14,34 1434 je totiž rok založení našeho pivovaru. Připravujeme ji vždy jako vánoční a velikonoční speciál.

Jaký máte aktuálně výstav?
Dvanáct tisíc hektolitrů piva, dva tisíce hektolitrů vody a asi 300 hektolitrů limonády, kterou vyrábíme od loňského roku.

Kdy to bylo právě pět let od opětovného spuštění výroby?
V neděli 24. dubna. Po dvou dnech testování technologie jen s horkou vodou se vařila první várka. Ve stáčírně tou dobou ale ještě nebyla ani trubka věděli jsme, že máme ještě měsíc, protože vyrábíme klasickou metodou. Jedna várka nám trvá 12 hodin, potom následuje spilka (7-9 dnů) a potom pivo ve sklepě leží minimálně 30 dnů. Následná filtrace a stáčení trvá už jen hodiny. V okamžiku, kdy jsme na varně vařili pivo, se na stáčírně začaly svařovat trubky. Slovy mého táty pivo nás hnalo před sebou. Čas ale kvapil, už bylo třeba začít vydělávat. Po 3,5 letech byla žízeň ohromná, byli jsme natěšení na to naše pivíčko. A navíc mám 24. dubna narozeniny!

Kam všude se pivo z Podkováně dnes dostává?
To byla další změna po té přestávce. Dříve jsme si většinu piva rozváželi sami, dnes se distribuuje přes velkoobchody. Kolem komína nás zastupuje mladoboleslavský Beershop, Coop Mnichovo Hradiště, tedy české firmy. A pak se jednou přímo tady objevil kluk z Brna, který se představil s tím, že hledá po Čechách alternativní piva. To „alternativní pivo" mě zprvu trochu urazilo, ale pak jsme si vysvětlili, že by mohl na Moravě využít svých kontaktů a dostat nás i tam. Díky tomuto nečekanému setkání dnes máme dva velkoobchody v Brně a jeden v Hodoníně. Každé úterý tak odtud valí náklaďák do Brna. Co se týče řetězců, jsme v Bille. Ta totiž zavedla takzvané regionální regály, kde nabízí zboží z regionu tak jsme se dostali do celých středních Čech a Prahy.

A co zahraničí?
Pěknou spolupráci máme s Litvou, samozřejmě s Ruskem, odkud je náš majitel, a partnera máme také v Anglii. Konflikt na Ukrajině nás bohužel připravil o tento zajímavý trh a pochybuji, že se na něj v dohledné době vrátíme.

Pivo se vaří ze tří základních surovin: vody, sladu a chmele. Odkud je berete?
Vodu máme z vlastního pramene, který je zdrojem vody, z níž lze připravovat stravu pro kojence. V jednu chvíli, než se rozběhla rekonstrukce pivovaru, se uvažovalo i o tom, že by pivovar mohl fungovat pouze jako stáčírna vody. Slad máme z tradiční humnové sladovně v Suchomastech a chmel používáme samozřejmě žatecký poloraný červeňák. Není jiná volba, je nejlepší. Navíc část chmele nahrazujeme sušenými chmelovými hlávkami a dokonce vaříme i z prvního ještě zeleného chmele. Samozřejmě používáme i chmelové granule, nejde o nic špatného. Je to přece jen chmel zbavený toho, co pivovarníci nepotřebují. Výhodou granulí je navíc přesnost, které se vám s hlávkami docílit nepodaří. Pokud používáte hlávky, záleží výsledný výrobek na umu vašeho sládka.

Kdo je vaším sládkem?
Inženýr Hulín, absolvent Vysoké školy chemicko-technologické, který po absolutoriu zůstal na fakultě jako asistent. Právě ve chvíli, kdy se rozhodoval, že by rád změnil práci a vrátil se do provozu, jsme na sebe narazili. Nabídli jsme mu práci v pivovaru, který se právě dostavoval a pro který jsme hledali někoho, kdo by mu vdechl život. Možná se tu s ním dnes potkáte.

Jak se vám v pivovaru pracuje, když váš otec je ředitelem a vy jednatelem?
Jeden známý, který pracuje ve Škodovce, se mě před časem ptal, zda také míváme v pivovaru audity. Řekl jsem mu, že samozřejmě ano ráno a odpoledne. Táta si nás nechá ráno nastoupit, řekne nám, co je třeba udělat a odpoledne si to přijde zkontrolovat. Vládne tu poctivě. Jistě, vztah nadřízeného a podřízeného nemůže být vždy růžový. Obyčejný zaměstnanec může přijít domů, zanadávat si na šéfa, ale o tátovi něco takového manželce vyprávět nebudete. Naší obrovskou výhodou je stoprocentní důvěra, kterou k sobě navzájem máme.

Pět let je za vámi. Máte nějaké cíle na dalších pět let?
Snažíme se zvyšovat výstav, což se nám pomalu daří. Rádi bychom investovali do vzhledu pivovaru, ale raději ty peníze dáme za novou plničku lahví. Plány ale máme s loukou u pivovaru, kterou chceme letos upravit a připravit na letní koncerty. Na ty pozveme už příští rok. Letos zveme na naše tradiční Slavnosti podkováňského piva, které se uskuteční 27. srpna 2016.

Čechům se nechce chodit do hospody na pivo. Raději si doma otevřou PET lahev

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Kateřina Adamcová

● České pivovarnictví má za sebou rekordní rok.
● Tuzemské pivovary uvařily přes 20 milionů hektolitrů alkoholických nápojů.
● Lidem se ale do hospod příliš nechce. Raději si otevřou pivo doma.

Vždy ve středu večer vyjíždí z benešovského pivovaru Ferdinand auto naložené basami nebo PET lahvemi naplněnými pivem. Každý týden vozí lidem až domů nefiltrované pivo, které si předem objednali.

"Podařilo se nám tak zacílit na ženy, protože třeba samy nechtějí jít do hospody, a na pracující lidi, kteří nemají chuť sedět v restauraci," vysvětluje ředitel pivovaru Ferdinand Petr Dařílek důvody, proč podnik začal rozvážet pivo. Jen za loňský rok tímto způsobem firma prodala okolo 150 hektolitrů piva. Podařilo se jí tak najít poměrně velkou skupinu Čechů, která si pivo raději otevře doma.

Podle projektu Česko v datech hospodští nadále prohrávají boj o zákazníka. Až 60 procent lidí pivo raději vypije mimo výčep. "Pokračuje několikaletá snaha provozovatelů restaurací, Češi však zatím stále nenašli cestu zpět do hospod," potvrzuje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Vladimír Balach.

Podle průzkumu, na němž se podílel Český svaz pivovarů a sladoven, společnost Deloitte a SAS institut, se změnil také způsob pití piva v tuzemsku. Asi 37 procent se spotřebuje ze sudů a 41 procent ze skleněných lahví. Pivo v PET lahvi ještě donedávna výrazně poráželo v popularitě plechovky.

"Pokud srovnáme objemy prodejů piv v PET lahvích a plechovkách, v Česku vedou PET lahve," potvrzuje Pavel Barvík, mluvčí Pivovarů Staropramen, které v Česku prodávají pivo v PET lahvi pod značkou Braník. Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven však obliba plechovek u spotřebitelů postupně roste.

Za posledních pár let se také podle statistiky změnily lidem chutě. Místo výčepního piva (dříve desítka) zákazníci spíše sáhnou po ležácích, tedy po jedenácti- nebo dvanáctistupňovém pivu. A čísla dokládají, že lidé loni poprvé v historii vypili téměř stejné množství ležáků jako výčepního piva. "Je vidět, že se Češi soustřeďují na kvalitu," podotýká Balach ze svazu pivovarů a sladoven. Například pivovaru Svijany loni o 20 procent vzrostly prodeje prémiového ležáku.

České pivovarnictví má za sebou rekordní rok. Tuzemské pivovary uvařily čtyři miliardy piv. Výrazně také vzrostl export. Nejvíce se vyváželo na Slovensko, české pivo mířilo hlavně do Německa, Polska nebo Švédska.

V Česku je 348 různých pivovarů. Více než 44 těchto firem vaří pivo ve velkém. Zbytek jsou minipivovary. Jen v roce 2015 vzniklo 60 nových minipivovarů a dva zanikly. Největší počet pivovarů stojí v Jihomoravském kraji, kde pivo vaří 45 společností. Druhý je Středočeský kraj s 41 podniky a třetí Moravskoslezský kraj s 37 pivovary.

Pilsner Urquell představuje hokejovou edici

Publikováno:před rokemZdroj:PrimaŽena.czPrazdroj

Plzeňské pivo Pilsner Urquell a český hokej k sobě neodmyslitelně patří. Proto generální partner hokejové reprezentace pro nadcházející šampionát v Rusku představuje limitovanou sérii plechovek s hokejovou tématikou. Obsah plechovek byl připraven pod dohledem hokejových legend Milana Hniličky, Petra Čáslavy a Jaroslava Špačka, kteří pivo Pilsner Urquell pomyslně obohatili o špetku národní hrdosti a vyslali k fanouškům.

Hokejisté zlaté generace, úspěšní hokejoví reprezentanti Milan Hnilička, Petr Čáslava a Jaroslav Špaček dokončili s Václavem Berkou, starším obchodním sládkem Pilsner Urquell, várku určenou pro české fanoušky doma i v Moskvě, aby jim zpříjemnila chvilky napětí při Mistrovství světa v hokeji v Moskvě. „Vždy, když jsem se dostal při svém angažmá v NHL k našemu plzeňskému pivu, zažíval jsem taky pocit sounáležitosti a hrdosti, že pocházím z České republiky a z Plzně,“ komentoval svou přítomnost Jaroslav Špaček, hrdina olympijského Nagana.

Na trh tak putuje limitovaná edice plechovek s hokejovou tématikou, jejichž obsahem je právě pivo s pomyslnou špetkou národní hrdosti. Hokejový fanoušci tak mohou s pivem Pilsner Urquell vyrazit společně pro české zlato.

Piva z Vysočiny se vrátila na pivní mapu České republiky

Publikováno:před rokemZdroj:První zprávy

Ve 4. kole základního kola První pivní extraligy 2016 zvítězil těsně jihlavský Ježek. Své kvality potvrdili i vítězové předchozích ročníků Zubr a Rychtář. Pivní znalci, členové První pivní extraligy hodnotili letos již čtvrtou várku ležáků českého typu v anonymní degustaci.

19. dubna večer se jury sešla v První pivní tramwayi na Spořilově k výběru dalších čtyř semifinalistů soutěže vlajkových ležáků středních a velkých českých pivovarů, běžně dostupných v maloobchodní síti.

Tentokrát soutěžilo deset vzorků o čtyři postupová místa a až na dvě poslední piva to byla tlačenice veliká, neboť následujících osm vzorků se seřadilo s odstupem pouhého jednoho bodu mezi jednotlivými místy. Jednoznačně nejslabším byl ve 4. kole Protivínský světlý ležák 11° se 49 body, který vykazoval velmi vážné chyby ve vůni i v chuťových parametrech. Na jeho hodnocení jako pivo „špatné“, tedy za „6“ se shodla většina hodnotících. Předposlední skončil další jihočeský zástupce, strakonický Dudák Premium, který si vysloužil hodnocení „průměrné-špatné“, tedy „5-6“ ve stupnici. Získal celkem 43 bodů.

Od osmého místa, na kterém skončil Dačický ležák světlý s 37 body až po místo první, které obsadil, jak již bylo řečeno jihlavský ležák 11° s 30 body, byly tedy minimální rozdíly, které svědčí o vyrovnanosti vzorků a českého pivního trhu. Postoupili též vítězové ročníků 2011 přerovský Zubr Premium s 31 body a ročníku 2015 Rychtář Premium s 32 body. Čtveřici postupujících doplnil pardubický Pernštejn Premium (bronzové pivo ročníku 2013) s 33 body. Mezi poraženými skončil jinak zpravidla slušně hodnocený Bakalář (stále mezi první pětkou nejlépe hodnocených piv První pivní extraligy a stříbrné pivo ročníku 2010), jehož neležáková, výrazně cukernatá chuť porotce rozladila natolik, že jej zařadili až na 6. místo pořadí tohoto kola.

České pivo nemá ve světe konkurenci, říká Afghánec

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.cz

Najib Rakin se do Česka přestěhoval v roce 1998. Z Afghánistánu odešel kvůli válce i s manželkou a čtyřmi dětmi. „Český humor se od toho naše hodně liší. Přesto ale máme něco společného, Afghánci i Češi si dokážou ze všeho a za každé situace dělat legraci. Což velmi pomáhá sbližovat národ. V temných dobách našim národům nezbývalo nic jiného než se zasmát nad svojí situací,“ říká.

Lidovky.cz: Co vás na Česku nejvíc překvapilo při vaší první návštěvě?
Příjemně nás překvapila rozmanitost krásné přírody a bohatá historie. Lesy, parky, mnoho historických památek, galerií a muzeí. Na toto jsme u nás zvyklí, ale za několik dekád válka v naší zemi, bohužel, zdevastovala mnoho jejích krás.

Lidovky.cz: Kdy jste se rozhodl, že tu chcete zůstat nastálo? Co vás k tomu vedlo?
Když jsme zde po příjezdu pár dní pobyli a měli jsme šanci trochu z blízka poznat Česko. Tehdy jsme se rozhodli, že by to mohlo být ideální místo na klidný život a výchovu dětí.

Lidovky.cz: Co vám na Češích nejvíc vadí?
Zatím jsem se nesetkal s něčím tak extrémně negativním, abych mohl tvrdit, že mi na Češích něco vadí. Těch pár komplikací, kterých jsme byli svědky, vzniklo na základě jistých předsudků, ale tento problém je v každé kultuře.

Lidovky.cz: Je nějaký rozdíl v tom, jak se Češi chovají k sobě navzájem, ke starým lidem, dětem, než jak je zvykem ve vaší zemi? Jsou Češi slušní?
Každá kultura, náboženství a národ má svoje slušné a neslušné lidi. Nedá se říct, že jedna část světa je slušnější a lepší než ta druhá. Moc záleží na tom, v jakém prostředí a podle jakých zásad je člověk vychováván. To, co je slušné pro jednu kulturu, je neslušné pro jinou a naopak. V naší kultuře přikládáme velký význam úctě ke starším, rodičům, vlasti a v neposlední řadě k člověku. To nás učí ve škole, doma, venku na ulici, kdekoliv, kam jdeme, a podle toho se snažíme vychovávat naše děti.

Lidovky.cz: Co si myslíte o českém humoru? Libí se vám? Je hodně odlišný od toho, na který jste zvyklý?
Český humor se od toho naše hodně liší. Přesto ale máme něco společného, Afghánci i Češi si dokážou ze všeho a za každé situace dělat legraci. Což velmi pomáhá sbližovat národ. V temných dobách našim národům nezbývalo nic jiného než se zasmát nad svojí situací, vytvořit z toho vtip a trochu rozveselit smutný lid. A pak jít dál.

Lidovky.cz: Zajímáte se o českou historii? Je v ní něco, co vás zaujalo?
Česká historie je velmi zajímavá, ne nadarmo se do Prahy, ale i do celého Česka, sjížděli císaři a panovníci v dávných dobách. Je zde mnoho hradů a zámků, mnoho historických památek, což jen dokazuje fakt, že Česko bylo a stále zůstává centrem kultury v Evropě.

Lidovky.cz: Pijete pivo? Jak vám chutná česká kuchyně?
České pivo nemá ve světe konkurenci. Piji ho rád, ale s mírou. Mně i mojí rodině česká kuchyně velmi chutná. Je to zajímavý kontrast k té naší. Občas si i doma uvaříme něco českého. Nejradši máme staročeskou kachnu se zelím a knedlíky, řízky a svíčkovou.

Lidovky.cz: Myslíte si, že už v Česku zůstanete?
Snem každého imigranta, který utekl ze své země před válkou, je vrátit se jednou zpět domu. V našem případě to je velmi složité. Situace se u nás doma moc nezlepšuje a v Česku vidíme již náš druhý domov. Popravdě řečeno, ani já a ani moje rodina nemáme v plánu Česko opustit.

Lidovky.cz: Zajímáte se o českou politiku? Jaký na ni máte názor?
O českou politiku se bohužel moc nezajímám, neboť celý svůj život se snažím sledovat a přijít na to jak funguje politika u nás doma. Kromě toho jsem nikdy neměl moc čas sledovat českou politickou scénu. Avšak na české noviny a zprávy koukáme rádi.

Lidovky.cz: Učíte se češtinu? Je pro vás v Česku její znalost nezbytná?
Znalost českého jazyka je pro nás nezbytně nutná. Stále s češtinou trochu bojujeme, ale už jsme si na ni zvykli, snažíme se každým dnem něco nového pochytit.

Lidovky.cz: Po čem se vám v Česku nejvíce stýská? Co má vaše země výjimečného?
Velmi nám chybí to rodinné prostředí, ve kterém jsem byl vychováván. U nás bylo vždy zvykem vyrůstat v početné rodině. Rodiče, bratři, sestry s dětmi a vnoučaty žili pod jednou střechou jako velká rodina. Zde v Česku nemáme žádné příbuzné, občas je to pro nás složité, obzvlášť v dobách našich svátků, které vždy naše rodina slavila pospolu.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.17.08.2017 11:475.315/5.315