Novinky a zajímavosti ze světa piva

O koupi areálu pardubického pivovaru má zájem investiční společnost Conseq Funds. Historická část pivovaru by i po přestavbě měla být zachována.

Po skončení výroby v Pardubickém pivovaru loni v březnu měli zástupci radnice obavy, aby v centru nezůstal další nevyužitý, chátrající pozemek. Teď se zdá, že takový scénář nehrozí.

Pardubický pivovar má zájemce o odkup. ČTK zjistila, že za budovy a pozemky nabízí investiční společnost přes 186 milionů korun bez DPH. Prodej musí schválit valná hromada. Vyplývá to z pozvánky na valnou hromadu společnosti Pardubický pivovar, která bude ve čtvrtek 8. února.

Nejvyšší nabídku k odkupu podala Conseq Funds investiční společnost, konkrétně 186,2 milionu korun bez DPH. Skupina Conseq na webových stránkách uvádí, že je největším nezávislým investičním manažerem v České republice s více než 500 tisíci klienty a s objemem aktiv ve výši více než 155 miliard korun.

Pardubický pivovar vlastní společnost Pivovary Staropramen, k prodeji se zatím vyjadřovat nebude. „Valná hromada společnosti Pardubický pivovar, a.s. je plánovaná na 8. února tohoto roku. Bližší podrobnosti ohledně dalšího vývoje poskytneme s ohledem na akcionáře až po jejím konání,“ uvedla tisková mluvčí Denisa Mylbachrová.

Na programu valné hromady je také prodej ochranných známek a receptur pivovaru a k tomu movitých věcí, jež firma Pardubický pivovar ještě vlastní. Pivovary Staropramen za známky a receptury chtějí zaplatit 42 milionů korun bez DPH.

Pivovarská restaurace funguje
Pardubický pivovar přestal vařit pivo 31. března 2023. Majoritním vlastníkem firmy je od roku 2019 skupina Pivovary Staropramen. Výroba tam skončila kvůli pandemii a vypuknutí války na Ukrajině. Pivovaru se nedařilo uskutečnit výrobní a obchodní plány. Část pardubické produkce převzal pivovar Ostravar, který skupina vlastní. Výrobní část byla po březnu zakonzervována, funguje pivovarská restaurace, kterou má v nájmu externí provozovatel.

Mezi zájemci o koupi nemovitostí nebylo město Pardubice. „Už od začátku zaznělo, že očekávají hodnotu kolem 200 milionů korun, což by pro město bylo náročné,“ řekl primátor Jan Nadrchal (ANO).

Územní plán v areálu pivovaru umožňuje lehkou výrobu. Návrh nového územního plánu, který město chce schválit, tam dovolí smíšené městské území, což by mohly být byty nebo komerční prostory.

„Je tam podmínka zachování historické části pivovaru, té vstupní budovy, která rozvoj trochu omezuje. Věřím, že jakmile investor přijde s návrhem, co tam bude, určitě se s městem spojí jako s klíčovým partnerem,“ dodal Nadrchal.

Město v území vlastní pozemky před pivovarem, kde je parkoviště u bytových domů. „Měli jsme předkupní právo, koupili jsme to od pivovaru. Jde o veřejný prostor, bylo správné získat ho do majetku,“ řekl Nadrchal. Podle něj se celé území nejspíš významně promění. Z jedné strany je bývalá továrna Prokop a z druhé bývalý lihovar, obě továrny jsou zbourané a investoři tam připravují své projekty, obchodní zóny, hotel, byty.

„Celé území ohraničené sídlištěm Závodu Míru a Palackého třídou je obrovskou přestavbovou plochou, kde vznikne de facto nová velká čtvrť. Budeme to dál sledovat, budeme to určitě hlídat,“ řekl Nadrchal.

Pardubický pivovar, v němž skončila výroba loni v březnu, má zájemce o odkup. Za budovy a pozemky nabízí investiční společnost přes 186 milionů korun bez DPH. Prodej musí schválit valná hromada. Vyplývá to z pozvánky na valnou hromadu společnosti Pardubický pivovar, která bude ve čtvrtek 8. února a kterou má ČTK k dispozici.

Nejvyšší nabídku k odkupu podala Conseq Funds investiční společnost, konkrétně 186,2 milionu korun bez DPH. Pardubický pivovar vlastní společnost Pivovary Staropramen, k prodeji se zatím vyjadřovat nebude. "Valná hromada společnosti Pardubický pivovar, a.s. je plánovaná na 8. února tohoto roku. Bližší podrobnosti ohledně dalšího vývoje poskytneme s ohledem na akcionáře až po jejím konání," uvedla tisková mluvčí Denisa Mylbachrová.

Na programu valné hromady je také prodej ochranných známek a receptur pivovaru a k tomu movité věci, které firma Pardubický pivovar ještě vlastní. Pivovary Staropramen za známky a receptury chtějí zaplatit 42 milionů korun bez DPH. Za movité věci je navržená cena necelých sedm milionů korun bez DPH.

Pardubický pivovar přestal vařit pivo 31. března 2023. Majoritním vlastníkem firmy je od roku 2019 skupina Pivovary Staropramen. Výroba tam skončila kvůli pandemi a vypuknutí války na Ukrajině. Pivovaru se nedařilo uskutečnit výrobní a obchodní plány. Část pardubické produkce převzal pivovar Ostravar, který skupina vlastní. Výrobní část byla po březnu zakonzervována, v administrativní budově dál sídlilo vedení firmy a ostraha. Funguje pivovarská restaurace, kterou má v nájmu externí provozovatel.

Mezi zájemci o koupi nemovitostí nebylo město Pardubice. "Už od začátku zaznělo, že očekávají hodnotu kolem 200 milionů korun, což by pro město bylo náročné. Kupovat takto rozsáhlý areál, de facto brownfield, s tím, že nemáme dořešené jiné, by nedávalo úplně smysl," řekl ČTK primátor Jan Nadrchal (ANO).

Územní plán v areálu pivovaru umožňuje lehkou výrobu. Návrh nového územního plánu, který město chce schválit, tam dovolí smíšené městské území, což by mohly být byty nebo komerční prostory. "Je tam podmínka zachování historické části pivovaru, té vstupní budovy, která rozvoj trochu omezuje. Věřím, že jakmile investor přijde s návrhem, co tam bude, určitě se s městem spojí jako s klíčovým partnerem," dodal Nadrchal.

Město v území vlastní pozemky před pivovarem, kde je parkoviště u bytových domů. "Měli jsme na to předkupní právo, koupili jsme to od pivovaru. Je to veřejný prostor, bylo správné získat ho do majetku," řekl Nadrchal.

Celé území se nejspíš významně promění. Z jedné strany je bývalá továrna Prokop a z druhé bývalý lihovar, obě továrny jsou zbourané a investoři tam připravují své projekty, obchodní zóny, hotel, byty, uvedl Nadrchal. "Celé území ohraničené sídlištěm Závodu Míru a Palackého třídou je obrovskou přestavbovou plochou, kde vznikne de facto nová velká čtvrť. Budeme to dál sledovat, budeme to určitě hlídat," řekl Nadrchal.

Cena točeného 12stupňového piva v českých podnicích je v polovině ledna o deset procent meziročně vyšší. Zákazníci za půllitr průměrně zaplatí 57,80 Kč. Mezi loňským prosincem a letošním lednem se v průměru cena zvedla o více než dvě koruny, před rokem se mezi prosincem a lednem měnily ceny v řádu desítek haléřů. Novinářům to dnes řekl Vladimír Sirotek ze společnosti Dotykačka, která sleduje data z pokladních systémů.

Letos v lednu se změnila sazba DPH u točeného piva v restauracích z deseti na 21 procent. Z dat Dotykačky vyplynulo, že mezi prosincem loňského roku a polovinou ledna 2024 se v průměru za celou ČR cena piva zvýšila zhruba o čtyři procenta.

Z dat společnosti dále vyplývá, že od začátku prosince do druhého týdne v lednu 35 procent provozoven ceny neměnilo. Podle Sirotka to naznačuje, že průměrná cena piva se ještě poroste. Pětina podniků zdražila za stejné období o šest a více korun.

Průměrná cena 12stupňového piva je nyní zhruba o pět korun a 40 haléřů vyšší než byla v lednu loňského roku. Výrazně vyšší oproti celé ČR je cena v Praze, kde lidé zaplatí za půllitr točeného piva 69,80 Kč. U restaurací ve městech je průměr 69,20 Kč, zatímco na vesnicích je to 49,10 Kč.

Luboš Kastner, který zastupuje gastronomii v Asociaci malých a středních podniků, řekl, že řada podniků zatím ke zdražování v souvislosti se změnou sazeb DPH nepřistoupila. Změna DPH se tedy u řady z nich do cen úplně nepromítla, tvrdí.

Data Dotykačky také ukázala, že ještě o něco více než točené pivo zdražily v restauracích i domácí limonády. V lednu se jejich ceny zvýšily meziročně o 11,7 procenta. Změna DPH se dotkla i nealkoholických nápojů, které se přesunuly z 15procentní sazby do základní sazby 21 procent, stejně jako točené pivo. Cena limonád vzrostla i od prosince do poloviny ledna, a to o 5,5 procenta. Lednové ceny v restauracích jsou meziročně vyšší o osm procent i u kávy.

Program pivních speciálů Volba sládků Plzeňského Prazdroje vstoupil do desátého roku své existence spoluprací s jedním z nejoblíbenějších českých minipivovarů Sibeerií. Výsledkem je Cryonaut, pivo stylu Cold IPA se speciálními cryo chmely. Cryonaut bude celý leden na čepu ve více než tisícovce hospod a restaurací po celém Česku a Slovensku.

Plzeňský Prazdroj dlouhodobě spolupracuje s minipivovary zakládajícími si na vysoké kvalitě piva a nadšení pro pivovarské řemeslo. Od roku 2015 s nimi v rámci svého programu Volba sládků uvařil již třináct piv nejrůznějších stylů a na letošní leden si připravil čtrnácté pivo, tentokrát ve spolupráci s minipivovarem Sibeeria.

„Na mrazivý leden jsme se rozhodli zařadit do programu Volba sládků pivo stylu Cold IPA, jednoho z nejnovějších pivních stylů vůbec. Piva Sibeeria jsou velice oblíbená pivovarskými odborníky i pivními nadšenci. Přístup kolegů z tohoto minipivovaru ke stylu Cold IPA nedávno ocenila i respektovaná organizace Hop Growers of America,“ říká manažer Volby sládků Tomáš Drahoňovský.

Výsledkem spolupráce je světlá, spodně kvašená Cold IPA s názvem Cryonaut o stupňovitosti 12,3 a objemu alkoholu 5,5 procenta. „Při výrobě piv Cold IPA se využívá spodního kvašení za nižších teplot, než je obvyklé u ostatních IPA. Proto označení Cold. Navíc jsme pro chmelení zvolili vymražované chmely Cryo Idaho a Cryo Pop,“ vysvětluje název piva Cryonaut sládek Plzeňského Prazdroje Tomáš Pokorný.

Společné vaření
Cryonaut se vařil společně nejen v Prazdroji, ale i v pivovaru Sibeeria v pražských Vysočanech. Sládci obou pivovarů dohlíželi, aby nabídli milovníkům piva jedinečný zážitek. „Cryonaut je osvěžující pivo vařené z ječného plzeňského sladu a pro tento typ piva typického přídavku rýžových vloček. Použité chmely, americké Cryo Pop, Cryo Idaho, Sabro a novozelandské Moteuka a Taiheke, mu dávají vyšší hořkost – 40 jednotek IBU a výrazné chmelové aroma s jemným dozvukem tropického ovoce, citrusů a bylin. Hlavní doménou tohoto piva je skvělá pitelnost, takže ho jistě ocení nejen příznivci nových pivní stylů, ale i tradiční čeští pivaři,“ hodnotí společné pivo sládek pivovaru Sibeeria Jiří Bauer.

Sibeeria Tap Room v centru Prahy
Pivo Cryonaut veřejnosti představili zástupci obou pivovarů společně s prvním značkovým pivním barem Sibeeria v centru Prahy, který dostal název Sibeeria Tap Room. „První ohlasy a zájem příznivců našeho piva potvrzují, že se spolupráce s Plzeňským Prazdrojem vydařila a jsme rádi, že můžeme pokřtít naši novou restauraci právě Cryonautem,“ říká jeden z majitelů pivovaru Sibeeria Ruslan Shishimtsev a dodává, „Věříme, že se Sibeeria Tap Room brzy stane vyhledávaným místem pro všechny fanoušky pestrých pivních chutí.“

Pivovar Radegast předal výroční ocenění Radegastův Strážce Hořkosti organizaci Horská služba Beskydy. Toto ocenění je udělováno každý rok organizacím nebo jednotlivcům, kteří prokazují dlouhodobou vytrvalost, houževnatost a morální sílu při překonávání „hořkých překážek. V průběhu slavnostního předávání byl navíc odhalen nový ležácký tank pojmenovaný na počest Horské služby Beskydy.

Horská služba Beskydy byla vybrána jako druhý držitel ocenění nejen za jednotlivé zásluhy svých záchranářů, ale hlavně za celkový přínos, který má tato organizace a všichni její členové pro život v Beskydech. „Oceňujeme horskou službu jako soudržný a pevný celek, který každodenně usiluje o naplňování svého poslání, aby se všichni obyvatelé, hosté a turisté v Beskydech cítili bezpečně a věděli, že je tam někdo, kdo jim v případě nouze přijde na pomoc,“ vysvětluje Ivo Kaňák, manažer Pivovaru Radegast.

Náčelník Horské služby Beskydy Radan Jaškovský převzal certifikát „Radegastův Strážce Hořkosti“ za rok 2023 v nové varně Pivovaru Radegast. „Jsme hrdí a dojatí, že naše práce a oddanost byly uznány prostřednictvím prestižního ocenění. Slova o respektu ke každému, kdo vykonává své řemeslo s vášní a nadšením, nás hluboce oslovila,“ říká Radan Jaškovský, náčelník Horské služby Beskydy, a dodává: „Naše služby v Beskydech jsou nejenom o zachraňování životů, ale také o podpoře místního společenství.“

U příležitosti předání ocenění byl v nošovickém pivovaru odhalen ležácký tank s označením „Ležácký tank Horské služby Beskydy 2023. „Až bude pivo z tohoto ležáckého tanku stočeno, poputuje jeden slavnostní sud piva přímo k Horské službě Beskydy a jejím členů,“ uvádí Petr Klíma, Senior Brand manažer značky Radegast.

Prvním laureátem ocenění „Radegastův Strážce Hořkosti“ se v roce 2022 stal in memoriam Karel Loprais, šestinásobný vítěz závodu Rallye Dakar.

Pokud máte rádi točené pivo, jistě jste zaznamenali, že se na něj od Nového roku platí vyšší daň z přidané hodnoty, tedy DPH. Někde už kvůli tomu pivo zdražili.

Z původních 10 procent se pivo přesunulo do 21procentní sazby. Hospody a restaurace to prozatím vnímají různě. Některé už zdražily, jiné zatím vyčkávají. Například v Klubu mladých pivovarů (KMP) v Plzni ceny navýšili. Zdejší hosté ale několikakorunový rozdíl v cenách víceméně neřeší a podnik navštěvují dále. Dle provozovatele Petra Strnada zatím nelze určit, zda kvůli DPH v porovnání s uplynulými měsíci poklesl počet vytočených piv, jelikož v lednu každý rok KMP zaznamenává propad. „Nejlevnější 10stupňové pivo stálo před změnou kolem 37 korun, nyní ho prodáváme za zhruba 40 korun. U našeho nejprodávanějšího ležáku jsme šli z 55 korun na 58 korun,“ říká Petr Strnad.

Leden je v pohostinství slabý měsíc i dle slov Luboše Kastnera z Asociace malých a středních podniků. Na některé hospody navýšení DPH u piva ale prý dopadá víc. „Dostává se ke mně mnoho zpráv hlavně z vesnic, že zde mají prázdné prostory hospod, které nechce nikdo provozovat, protože se to nevyplatí.“ Podniky, v nichž působí sám Luboš Kastner, zatím pivo nezdražují a pokusí se to tak udržet co nejdéle.

Jiný přístup prezentuje plzeňský pivovar Raven. Spolumajiteli Ladislavu Vrtišovi přijde 21procentní DPH na točené pivo naprosto v pořádku. Zákazníci Ravenu prý zdražení chápou a odebírají nadále stejné množství piva.

Majitelé hospod na Mělnicku po přesunutí piva do vyšší sazby DPH zdražují. Půllitr plzeňského piva už v některých podnicích překročil hranici šedesáti korun nebo se k ní rychle blíží. A zřejmě bude ještě hůř. „Pamatuji doby, kdy nám přišlo 40 korun za plzeň hodně," vzpomíná Petr Kubita, majitel restaurace Na Františku v Kralupech nad Vltavou.

Cena piva jde nahoru posledních pět let. Vláda ve svém konsolidačním balíčku přesunula od Nového roku točené pivo z desetiprocentní sazby DPH do základní sazby 21 procent. A je to znát. Hlavně u piva z Plzeňského prazdroje, které se v žebříčku cen drží na první příčce.

Akreditované Rekvalifikační kurzy VÚPS - přihlášky do dalšího běhu kurzu Pivovarnické a sladovnické práce a do kurzu Sanitační technik nápojových cest, které budou zahájeny 4. dubna 2024 je možné zasílat.

Kurzy probíhají dle akreditace MŠMT, stačí ukončené střední vzdělání (maturita není třeba). Výuka probíhá v mikrobiologických a analytických laboratořích VÚPS, školících prostorech Výzkumného senzorického centra, čtvrtprovozních a poloprovozních pivovarech. Lektory jsou zaměstnanci VÚPS a pracovníci z pivovarsko - sladařské praxe. Rádi vám poradíme i s financováním kurzů.

Další informace tel: 736218250 fiala@beerresearch.cz a na stránkách www.beerresearch.cz v sekci Vzdělávání, školení - Rekvalifikační kurz.

Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, od Nového roku již do hospod nedodává sudový Mistrův ležák, dvanáctistupňový Velkopopovický Kozel. Jedna z pražských pivnic krok pivovaru kritizuje, dvanáctku má na čepu téměř šedesát let. Náhradu zatím hostinec hledá.

Konec dvanáctistupňového Kozla se citelně dotkne Pivnice U Černého vola, jedné z původních staropražských pivnic na Loretánském náměstí nedaleko Pražského hradu. Pivo čepuje od samotného otevření pivnice, tedy od roku 1965.

Podle příspěvku na sociálních sítí se tak stalo bez předchozí upozornění a nyní pivnice řeší čím „dvanáctku Kozla“ nahradí.

„Velkopopovická 12° se v naší hospodě čepuje od roku 1965. O jak silné a tradiční spojení jde, potvrzuje kromě jiného také nástěnná malba přímo nad výčepem. Bohužel, Kozel 12° už se čepovat nebude. Pivovar totiž ukončil stáčení Mistrova ležáku (jak dvanáctce obchodně říká) do sudů a pivo už není dostupné. Stalo se tak bez jakéhokoli předchozího upozornění, doslova ze dne na den,“ uvedl hostinec v příspěvku.

O všem jsme informovali, říká výrobce
Hlavním důvodem ukončení distribuce sudového piva Mistrův ležák je, že se pivovar chce soustředit na značku Kozel 11 a Kozel Černý.

„Jedenáctistupňový Kozel a Černý Kozel se mezi českými spotřebiteli těší velké oblibě. Majitele a provozovatele hospod jsme o této skutečnosti v předstihu informovali koncem minulého roku,“ vysvětluje tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář. Dodává, že Mistrův ležák pivovar dodával do necelé stovky hospod, zatímco Kozel 11 se čepuje ve více než třech tisících hospod a restaurací v Česku.

Hostinec U Černého vola patří mezi tradiční pražské hospody se silnou štamgastskou kulturou i jedinečnou atmosférou.

„Dvanáctka Kozel“ se zde čepuje právě po boku Plzeňského Prazdroje. Do centra pozornosti českých médií se podnik dostal poprvé po sametové revoluci, kdy mu hrozil zánik, protože dům na Loretánském náměstí měl jít do malé privatizace. Místní štamgasti v čele s Karlem Peckou ale pivnici zachránili s tím, že její zisky budou využité pro potřeby sousední školy Jaroslava Ježka pro nevidomé.

Podruhé pivnici hrozil zánik v roce 2011, kdy šel do důchodu dlouholetý provozní a výčepní Bohumil Landergot. Opět ale zaúřadoval spolek za záchranu pivnice a jejím novým nájemcem se stal Landergotův žák Martin Benda.

Točené pivo v restauracích je mnohem dražší než balené z obchodu. Hosté mizí zejména z vesnických výčepů. Hospodským tak tíží hlavu nejen vyšší sazba DPH a s ní i pokračující zdražení piva v gastronomii. Svízelný je pro ně především rozdíl mezi cenou piv, jež nakupujeme v obchodech, a dvakrát až třikrát vyšší v restauracích a hospodách.

Právě gastro obor je vlivem svých rostoucích nákladů tahounem rozevírání „cenových nůžek“. Zdražuje rychleji než obchodní řetězce s jejich akčními slevami.

Piva ve slevě plní regály
Cenový rozestup se postupně zvyšuje už nejméně tři desítky let, ale v posledních letech se rozdíl mezi lahvovým a čepovaným dramaticky zvětšuje. A letos po zhruba pětikorunovém zdražení piv v gastronomii vlivem vyšší daně z přidané hodnoty naroste ještě víc. Z údajů statistického úřadu a pokladních systémů společnosti Dotykačka vyplývá, že na začátku roku 2012 bylo sudové pivo oproti lahvovému v republikovém průměru desítek a ležáků dražší o 11 korun. Na konci loňska už byl rozdíl 26 korun.