Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Z pivovaru rychle do půllitru. Nové hospody zkrátí cestu od tanku k výčepu

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Marek TomankaGambrinus

V hospodách, které jsou součástí nového konceptu Srdcovka, plánuje Gambrinus čepovat pivo přímo z tanku „Krátké vedení k výčepu v kombinaci s rychlou logistikou zajistí chuť, která bude stejně výrazná, jako kdyby jste pivo vypili přímo v pivovaru,“ uvedl sládek Pavel Zítek.

„Pivo je u nás vždy ‚až‘ na prvním místě. Je to naše srdeční záležitost – odtud také plyne inspirace pro nový koncept hospod, které náš pivovar zavádí pod názvem Srdcovky. Abyste si pivo vychutnali v nejvyšší kvalitě, natočí vám ho personál přímo z originálních pivních tanků,“ říká Zítek.

Plzeňská Srdcovka Corso je první hospodou nového typu, Gambrinus jich chce postupně otevřít po celé České republice mnohem víc. Podle manažera pivovaru, Stanislava Hamary, je cílem projektu zpřístupnit pivo plzeňské kvality lidem po celé republice. „Do Srdcovky mohou zajít také v Praze nebo Otrokovicích a postupně i v desítkách dalších měst,“ upřesnil.

Nový typ hospod mají pijáci piva rádi
Tankového pivo se prodává stále lépe. Proto prakticky všechny velké pivovarské skupiny, které působí v tuzemsku, plánují další investice do rozvoje tohoto typu výčepů. Chtějí tak do restaurací přilákat více hostů a současně snížit počet lidí, kteří pijí levnější lahvové pivo doma.

Brněnský pivovar Starobrno dnes nabízí pivo z tanku ve více než stovce moravských hospod. S dalším rozvojem počítá i Staropramen, jenž v současnosti provozuje desítky podobných výčepů. Jeho mluvčí Pavel Barvík uvedl pro server Aktuálně.cz, že jenom během roku 2015 zaznamenali zvýšení objemu prodaného tankového piva o 15 procent.

Tomáš Mráz, obchodní ředitel restaurací a hospod Plzeňského Prazdroje, pod který patří značky jako Pilsner Urquell, Gambrinus či Velkopopovický Kozel, sdělil webu deník.cz, že firma loni otevřela již osmistou tankovnu a prodeje se v roce 2016 zvýšily o čtyři procenta.

Tankové pivo se na rozdíl od tradičních sudů uchovává v mnohem větší nádobě, podle které dostalo svůj název. Tento fenomén se nikde jinde ve světě nerozvinul v takové míře a kvalitě jako v České republice. Oproti klasickému skladování má nápoj z tanku tu výhodu, že pivo může být nepasterizované a tak je mnohem chutnější. A také čerstvější, jelikož je v moderním tanku zabaleno ve speciální fólii, díky které nemůže reagovat se vzdušným kyslíkem.

U velkých hospod a provozoven se tímto skladováním také šetří čas a práce obsluhy, protože není nutné neustále narážet nové sudy. Nevýhodou ale můžou být masivní rozměry zařízení, které je pro výčep tankového piva nezbytné.

Gambrinus představil nový koncept hospod Srdcovka

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:MediaGuruGambrinus

Gambrinus otevírá první hospodu v novém konceptu Srdcovka. Po celé ČR jich chce mít desítky.


Pivní značka Gambrinus představila nový koncept hospod Srdcovka. První hospodou nového typu je Srdcovka Corso v Plzni. Postupně jich plánuje značka z portfolia společnosti Plzeňský Prazdroj otevřít po celé České republice desítky, v dohledné době v Praze nebo Otrokovicích.

„Pivo je u nás vždy ,až‘ na prvním místě. Je to naše srdeční záležitost – odtud také plyne inspirace pro nový koncept Srdcovky. Abyste si vychutnali Gambrinus v nejvyšší kvalitě, načepují vám jej tu přímo z originálních pivních tanků. Vznikly speciálně pro Srdcovku a připomínají naše CK tanky, v nichž v pivovaru pivo kvasí a později leží. Krátké vedení k výčepu v kombinaci s chlazenou rychlou logistikou zajistí, že pivo chutná jako u nás v pivovaru,“ vysvětluje sládek Gambrinusu Pavel Zítek.

Pivovarskou atmosféru Srdcovky mají podtrhnout nejen zvláštní tanky, ale siluety a příběhy lidí pracujících v pivovaru. V plzeňské Srdcovce Corso mají pivovarští také svůj vlastní stůl. Dalšími prvky nového konceptu jsou nerezové trubky, připomínající samotnou výrobu piva, ale použití starého dřeva ošlehaného větrem a sluncem.

„Budeme rádi, když se ze Srdcovky Corso stane místo, kde se u piva Gambrinus budou potkávat srdcaři z našeho pivovaru i všichni ostatní Plzeňáci a budou tu společně probírat pivo, fotbal i všechny další srdcové záležitosti,“ říká Stanislav Hamara, manažer pivovaru Gambrinus.

Bernard provokuje další reklamou. Vyjadřuje nesouhlas s kampaní #MeToo

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:iDNES.czBernard

Pivovar Bernard pobouřil další provokativní reklamou. Tentokrát se v ní naváží do kampaně #MeToo. Ta spojuje ženy z celého světa, které mají zkušenosti se sexuálním obtěžováním. Nová reklama rozpoutala na facebookovém profilu společnosti vášnivou diskuzi, která příznivce humpoleckého piva rozdělila na dva tábory.

Pivovar Bernard pobouřil další provokativní reklamou. Tentokrát se v ní naváží do kampaně #MeToo. Ta spojuje ženy z celého světa, které mají zkušenosti se sexuálním obtěžováním. Nová reklama rozpoutala na facebookovém profilu společnosti vášnivou diskuzi, která příznivce humpoleckého piva rozdělila na dva tábory.

Kampaň #MeToo spustila aféra hollywoodského producenta Harveyho Weinsteina, kterého mnoho žen z filmového průmyslu, včetně několika známých hereček, obvinilo ze sexuálního obtěžování.

Nová reklama má vyjádřit nesouhlas pivovaru s kampaní. „Poukazujeme na absurditu kampaně MeToo proto, že vede i k falešným nařčením ve snaze vysoudit odškodnění tam, kde k ničemu nedošlo,“ vzkazuje Bernard dotčeným.

Kde jsou důkazy?
V návaznosti na vášnivou debatu na sociálních sítích zveřejnil pivovar na svém webu stanovisko ke kampani #MeToo, ve kterém upozorňuje na to, že v civilizovaných zemích, mezi které patří i Česká republika, existuje právní řád a soudní moc.

„Mnohé chování, které ženy právem mužům vyčítají (osahávání, nemravné návrhy,…) jsou protiprávní, lze za ně uložit trest, ale poškozená musí podat oficiální návrh. Klíčové je, že před soudem platí presumpce neviny. Při kampani MeToo však nic takového neplatí. Pokud je kdokoli během této kampaně bez důkazů označen jako násilník, získává nesmazatelný škraloup na své pověsti, kterou mnohdy celý život buduje,“ píše společnost ve svém prohlášení s tím, že řada těchto obvinění byla vznesena desítky let po údajném činu a nebyla jakkoliv ověřena ani potvrzena.

V minulosti pivovar Bernard čelil kritice za sérii reklam s názvem „Rotující pípa“. Kritici ji označili za rasistickou a urážlivou k ženám.

Piva se v kraji čepuje méně. Kvůli EET a zákazu kouření

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Olomoucký deníkAutor:Daniela Tauberová

Od zavedení EET v prosinci loňského roku zaregistrovaly pivovary v Olomouckém kraji desítky provozoven, které ukončily činnost.
Bylo to zejména během zimy, tedy z kraje roku.
Dopad EET společně se zákazem kouření pocítily, protože prodaly méně točeného piva.
Úřady za tu dobu provedly tisíce kontrol EET a kvůli neplnění povinnosti samy uzavřely několik provozoven, dvě z nich byly v Olomouci.

„Od zavedení EET jsme celkově zaregistrovali zhruba čtyři desítky provozoven, které skončily. Většina z nich byla právě na území Olomouckého kraje, kde je naše hlavní působnost. Od té doby máme počet provozoven relativně stabilní, ovšem uvidíme, jak se nyní v zimě projeví zákaz kouření,“ reagoval Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr.

Od zákazníků slyší, že mají obavy, zda nadcházející zimu přežijí.

„Zákaz kouření pro mnohé z nich bude již poslední kapkou v řadě zpřísňujících se a nových nařízení, které dopadají na provozovatele. Bohužel se to týká zejména provozoven na menších obcích, kde často není jiná alternativa, kam by si lidé mohli zajít posedět,“ uvedl.

Skončily i vyhlášené podniky
Přerovský pivovar, který podporuje čepované pivo a českou hospodskou tradici, se snaží situaci v těchto oblastech řešit a například rozšiřuje vlastní síť nájemních restaurací, kdy si pivovar pronajímá provozovny přímo od majitelů a dále je nabízí prověřeným nájemcům. V současné době jich takto funguje několik desítek.

I tak pivovary pociťují dopad EET a následně zákazu kouření ve snižující se spotřebě čepovaného piva, což se projevilo zejména začátkem roku během zimy.

„V letním období, kdy funguje řada sezónních provozoven, se tento pokles zastavil, ale v posledních dvou měsících se tento trend opět začíná projevovat,“ dodal ředitel Zubru.

Činnosti neukončily jen malé podniky, ale i větší provozovny.

Například restaurace U Coufalů v Lošticích. Po dvaadvaceti letech majitel Jan Konečný vyhlášený podnik zavřel.

„Kontrola našeho oboru je nesmírná. Bere nám veškerou svobodu podnikaní a aktivitu. Je mi 53 let a na něco takového nejsem zvědavý. Hlavně mi to připomíná minulé časy, které jsem zažil. V této atmosféře se mi už nechce podnikat,“ vysvětloval Konečný.

10% hospod loni zavřelo
Podle Asociace hotelů a restaurací do roka od zavedení EET zaniklo v České republice zhruba 3000 restaurací z odhadovaných 35 tisíc.

„Běžně v minulých letech pravidelně ubývalo zhruba pět procent restaurací ročně. Teď se tempo trochu zrychlilo, nevidím to ale jako nic dramatického,“ sdělil prezident Asociace Václav Stárek, který kritizuje, že pohostinství je v současné době pohostinství je jedno z nejregulovanějších odvětví.
Ministerstvo financí naopak oceňuje na EET mimo jiné pozitivní dopad na rozpočet. Pro inkaso DPH by EET mělo do konce roku přinést pět miliard korun.

Od jara i stánkaři
První vlna začala loni 1. prosince pro ubytovací a stravovací služby a druhá letos v březnu pro velkoobchod a maloobchod.

Podnikatelé v těchto oborech dosud zaevidovali 3,6 miliardy účtenek a přiznali tržby za 1,3 bilionu korun.

Třetí fáze EET má začít 1. března a má se týkat stánkového prodeje občerstvení bez zázemí pro hosty ve formě stolů a židlí, stejně jako prodeje na farmářských trzích nebo služeb účetních, advokátů a lékařů.
Od června 2018 se do systému zapojí vybraní řemeslníci či další služby.
Úřady provedly více než 76 tisíc kontrol a uložily 4000 pokut za 38,4 milionu korun. Kvůli neplnění EET správa uzavřela 11 provozoven, z toho dvě v Olomouci.

Do pivovaru ve Velkých Popovicích se dostanete i vlakem

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České nápojeVelké Popovice

Přímo až do pivovaru ve Velkých Popovicích se brzy dostanou návštěvníci vlakem. Zástupci Plzeňského Prazdroje a Českých drah dnes podepsali memorandum, na jehož základě dojde ke zprovoznění pivovarské vlečky a zavedení pravidelného spoje.

„Vlakové spojení do pivovaru fungovalo řadu let. Nyní jsme se rozhodli iniciovat jeho oživení, a vůbec poprvé v historii vlečku využít pro osobní přepravu,“ uvedl Rudolf Šlehofer, manažer pro turismus a historické dědictví Plzeňského Prazdroje, pod nějž pivovar, který vaří populárního Kozla, spadá. „Hodně lidí překvapí, že Velké Popovice jsou velmi blízko Prahy. Navíc si návštěvníci budou moci v pivovaru dopřát ochutnávku piva. To přitom v pivovaru chutná nejlépe, navíc jsou prohlídky často obohaceny o nějakou zajímavost, kterou jinde neochutnáte. Proto chceme návštěvníkům výlet k nám a do Ladova kraje zpříjemnit a usnadnit,“ doplnil.

„Máme bohaté zkušenosti s vypravováním nejen pravidelných, ale i nostalgických a zvláštních vlaků. A jsme rádi, že společně s Plzeňským Prazdrojem můžeme přispět k realizaci pravidelné výletní linky z Prahy do areálu pivovaru ve Velkých Popovicích,“ řekl Jiří Ješeta, obchodní ředitel Českých drah a dodal: „Předpokládáme, že pojede jeden pár vlaků, a to každou sobotu. Na spoje zařadíme motorovou lokomotivu a dva historické vozy s kapacitou 100 osob.“

Pravidelný spoj by měl začít jezdit přibližně od května příštího roku. Vše ale záleží mimo jiné i na rychlosti rekonstrukce vlečky, která vznikla na začátku 20. století a vychází ze stranice Strančice. V minulosti sloužila především pro dovoz surovin. Několikrát se po ní prohnala i parní lokomotiva v rámci různých vzpomínkových jízd. Náklady související s jejím obnovením pokryje plně Plzeňský Prazdroj.

Opětovné zprovoznění trati bude má i symbolický význam. Memorandum podepsali zástupci Plzeňského Prazdroje a Českých drah v roce, kdy uplynulo 200 let od narození barona Františka Ringhoffera – zakladatele pivovaru ve Velkých Popovicích, ale také výrobce železničních vagonů.

20 nejmedializovanějších pivovarů v ČR

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:FYI PragueAutor:Pavel Gregor

Zatímco pivovary se rok co rok předhánějí v tom, který uvaří více piva, v tichosti u nich zuří válka také na jiném poli. Mediálním poli. Analytici společnosti Monitora Media zveřejnili žebříček nejmedializovanějších českých pivovarů. Z TV obrazovky, rádia, titulků novin, časopisů a webů na nás nejvíce působí značky spadající do skupiny Plzeňského Prazdroje. Kdyby za svou medializaci měly zaplatit, stálo by je to 1,1 miliardy korun. Nejlepší sentiment získal Březňák.

Společnost Monitor Media, jednička na trhu monitoringu médií, na základě statistiky výrazů sestavila žebříček zkoumající medializaci největších pivovarů na českém trhu v období od ledna do listopadu 2017. Reflektuje nejen počet zmínek v předních médiích, ale také jejich mediální zásah (GRP), přepočet na reklamní plochu (AVE) a míru emočního zaujetí.

Žebříček nejmedializovanějších pivovarů
Největší vliv na média, a tudíž také nejmedializovanější pivovary patří zahraničním majitelům. „První příčka se skoro dvojnásobným náskokem na druhou, co se počtu zmínek v médiích týká, patří značce Gambrinus. Následovaná je dalším pivovarem spadající do jedné skupiny, a to sice Pilsner Urquellem. Třetí pozici obsadil Ostravar a čtvrtou Staropramen, oba patřící do skupiny Staropramen. První pětku uzavírá Velkopopovický Kozel opět ze skupiny Plzeňského Prazdroje,“ řekl Tomáš Berger, CEO Monitora Media. Dále následuje první pivovar ze skupiny Heineken, a to sice Krušovice, a za ním Lobkowicz. Bernardu patří osmá příčka a nošovickému Radegastu devítka. První desítku uzavírají Svijany. Až na posledním, 20. místě, figuruje státní podnik Budějovický Budvar.


Pozice
Pivovar
Počet zmínek
Skupina

1.
Pivovar Gambrinus
7 403
Plzeňský Prazdroj

2.
Pilsner Urquell
3 950
Plzeňský Prazdroj

3.
Pivovar Ostrava
2 424
Pivovary Staropramen

4.
Pivovar Staropramen
2 058
Pivovary Staropramen

5.
Pivovar Velké Popovice
1 960
Plzeňský Prazdroj

6.
Pivovar Krušovice
1 099
Heineken Česká republika

7.
Pivovar Lobkowicz
870
Pivovary Lobkowicz Group

8.
Pivovar Humpolec (Bernard)
699
Rodinný pivovar Bernard

9.
Pivovar Nošovice (Radegast)
680
Plzeňský Prazdroj

10.
Pivovar Svijany
552
LIF Group

11.
Pivovar Přerov (Zubr)
469
PMS Přerov

12.
Pivovar Brno (Starobrno)
337
Heineken Česká republika

13.
Pivovar Hanušovice (Holba)
328
PMS Přerov

14.
Pivovar Litovel
325
PMS Přerov

15.
Pivovar Strakonice (Dudák)
305
Měšťanský pivovar Strakonice

16.
Pivovar Březňák
302
Heineken Česká republika

17.
Pivovar Benešov (Ferdinand)
292
Pivovar Benešov

18.
Pivovar Dvůr Králové nad Labem (Tambor)
272
EPOS CZ

19.
Pivovar Chodová Planá
267
Chodovar

20.
Pivovar Budvar
250
Budějovický Budvar



Z hlediska vlastníků pivovarů, respektive pivovarnických skupin se v první desítce objevují zejména společnosti se zahraničními majiteli. Výjimku tvoří humpolecký Bernard (který však z poloviny vlastní Belgičané) a Svijany. Pokud bychom se podívali na první dvacítku, tak zde se situace mění. Figuruje v ní hned osm pivovarnických skupin patřících tuzemským podnikatelům (Rodinný pivovar Bernard, LIF Group, PMS Přerov, Měšťanský pivovar Strakonice, Pivovar Benešov, EPOS CZ, Chodovar a Budějovický Budvar).

Pro srovnání se pojďme podívat na letošní předpokládaný výstav pivních skupin, tedy kolik vyprodukují piva: „Stejně jako v předchozích letech bude českému trhu jasně dominovat skupina Plzeňského Prazdroje (cca 11 milionů hl/rok), druhé skončí pivovary Staropramen (cca 3 miliony hl/rok) a třetí pivovary skupiny Heineken ČR (cca 2,4 milionů hl/rok). S mírným odstupem bude následovat Budějovický Budvar (cca 1,6 milionu hl/rok). Nad milion se už žádný jiný pivovar výstavem zřejmě nedostane a o další pozice se podělí skupiny Pivovary Lobkowicz Group, LIF Group a PMS Přerov. V tomto roce nejspíše dále poroste humpolecký pivovar Bernard, který dosáhl v roce 2016 ročního výstavu více než 300 tisíc hl. V ČR je dnes cca dalších desítka pivovarů, které mají výstav nad 100 tisíc hl ročně, a poté je trh již značně segmentován a zaznamenává posledních 4-5 let velký nárůst menších řemeslných pivovarů. Vždy s příchodem nové vlády nejen český trh bedlivě sleduje, co bude s Budějovickým Budvarem. Zdali se jej rozhodne stát zprivatizovat prodejem investorovi, nebo nabídne akcie Budvaru na pražské Burze cenných papírů. Případně jaká bude další strategie Budvaru zůstane-li plně v rukou státu,“ řekl Jan Brabec, odborník na pivovary ze serveru Žejdlík.cz.

Žebříček podle mediálního zásahu
Podrobením zkoumání dalšího ukazatele, mediálního zásahu (GRP), zjistíme, že žebříček má poněkud jinou podobu. Největšího zásahu se opět dostalo Gambrinusu, následovaného Pilsner Urquellem. Avšak ačkoliv ostravskému pivovaru Ostravar se v médiích z hlediska počtu zmínek podařilo obsadit třetí pozici, v případě GRP si o jedno pohoršila. Ztráta pro pivovar to sice je, ale v rámci skupiny nikterak zásadní. Pouze si totiž prohodila místo s mateřským Staropramenem. Největším skokanem se však stal Budvar. Státní podnik si v případě mediálního zásahu polepšil o deset míst. Změna pozic se odehrála také u Radegastu a Svijan. Zcela jiné pořadí figuruje v závěru žebříčku, od třináctého místa, kdy hned sedm pivovarů změnilo pozice.


Pozice
Pivovar
GRP
Skupina

1.
Pivovar Gambrinus
1 246
Plzeňský Prazdroj

2.
Pilsner Urquell
1 170
Plzeňský Prazdroj

3.
Pivovar Staropramen
842
Pivovary Staropramen

4.
Pivovar Ostrava
721
Pivovary Staropramen

5.
Pivovar Velké Popovice
658
Plzeňský Prazdroj

6.
Pivovar Krušovice
395
Heineken Česká republika

7.
Pivovar Lobkowicz
349
Pivovary Lobkowicz Group

8.
Pivovar Humpolec (Bernard)
275
Rodinný pivovar Bernard

9.
Pivovar Svijany
138
LIF Group

10.
Pivovar Budvar
136
Budějovický Budvar

11.
Pivovar Nošovice (Radegast)
122
Plzeňský Prazdroj

12.
Pivovar Přerov (Zubr)
111
PMS Přerov

13.
Pivovar Brno (Starobrno)
105
Heineken Česká republika

14.
Pivovar Březňák
90
Heineken Česká republika

15.
Pivovar Strakonice (Dudák)
82
Měšťanský pivovar Strakonice

16.
Pivovar Litovel
80
PMS Přerov

17.
Pivovar Hanušovice (Holba)
68
PMS Přerov

18.
Pivovar Chodová Planá
58
Chodovar

19.
Pivovar Benešov (Ferdinand)
55
Pivovar Benešov

20.
Pivovar Dvůr Králové nad Labem (Tambor)
28
EPOS CZ



Žebříček podle reklamní plochy
Přepočtem na ekvivalent reklamní plochy (AVE), tedy případné obsazení reklamních ploch ceníkovými cenami inzerátů v příslušném médiu, se žebříček promění následovně. Nejvíce se dařilo uskupení Plzeňského Prazdroje, který v součtu získal v médiích prostor za 642 milionů. Jedničkou se stal Gambrinus (340 milionů), dvojkou Pilsner Urquell (184 milionů), trojkou Staropramen (118 milionů), čtyřkou Velké Popovice (93,5 milionu) a první pětku uzavírá Ostravar (87 milionů). Skokanem je královedvorský Tambor, tomu se z 18. pozice téměř podařilo atakovat první desítku a umístil se na 11. místě. Všech 20 pivovarů by v případě získání svých mediálních prostor muselo z rozpočtů vynaložit 1,1 miliardy korun.


Pozice
Pivovar
AVE
Skupina

1.
Pivovar Gambrinus
340 milionů Kč
Plzeňský Prazdroj

2.
Pilsner Urquell
184 milionů Kč
Plzeňský Prazdroj

3.
Pivovar Staropramen
118 milionů Kč
Pivovary Staropramen

4.
Pivovar Velké Popovice
94 milionů Kč
Plzeňský Prazdroj

5.
Pivovar Ostrava
87 milionů Kč
Pivovary Staropramen

6.
Pivovar Krušovice
60 milionů Kč
Heineken Česká republika

7.
Pivovar Lobkowicz
41 milionů Kč
Pivovary Lobkowicz Group

8.
Pivovar Humpolec (Bernard)
30 milionů Kč
Rodinný pivovar Bernard

9.
Pivovar Nošovice (Radegast)
24 milionů Kč
Plzeňský Prazdroj

10.
Pivovar Svijany
21 milionů Kč
LIF Group

11.
Pivovar Dvůr Králové nad Labem (Tambor)
13 milionů Kč
EPOS CZ

12.
Pivovar Litovel
13 milionů Kč
PMS Přerov

13.
Pivovar Hanušovice (Holba)
12 milionů Kč
PMS Přerov

14.
Pivovar Chodová Planá
12 milionů Kč
Chodovar

15.
Pivovar Strakonice (Dudák)
12 milionů Kč
Měšťanský pivovar Strakonice

16.
Pivovar Brno (Starobrno)
11 milionů Kč
Heineken Česká republika

17.
Pivovar Přerov (Zubr)
11 milionů Kč
PMS Přerov

18.
Pivovar Březňák
11 milionů Kč
Heineken Česká republika

19.
Pivovar Budvar
10 milionů Kč
Budějovický Budvar

20.
Pivovar Benešov (Ferdinand)
8 milionů Kč
Pivovar Benešov



Žebříček podle sentimentu zmínek
Zajímavý pohled nabízí srovnání sentimentů mediálních výstupů. Zatímco pivovar Březňák se ve všech žebříčcích umisťoval zejména na posledních příčkách, v případě analýzy hodnotového vyznění příspěvků jich z celkového počtu vyznívala skoro polovina pozitivně. To znamená, že média o něm psala v kladném smyslu. Naopak Gambrinus, který vedl žebříčky, získal pouze 25 % pozitivních výstupů. Nejméně negativně se psalo opět o Březňáku a nejvíce o pivovaru Lobkowicz. Nejčastěji však pro pivovary zprávy vyznívaly neutrálně. Ambivalentní články, tedy takové, které pouze nechválí a ani pouze nekritizují, vyznívaly nejčastěji pro Budvar a ani jeden nebyl zaznamenán v případě královédvorského Tamboru.


Pivovar
Pozitivní
Negativní
Neutrální
Ambivalentní
Skupina

Pivovar Březňák
49,4 %
1,7 %
45,5 %
3,4 %
Heineken Česká republika

Pivovar Strakonice (Dudák)
42,2 %
7,8 %
41,7 %
8,3 %
Pivovar Strakonice

Pivovar Krušovice
34,3 %
13,5 %
47,5 %
4,7 %
Heineken Česká republika

Pivovar Litovel
33,3 %
7,3 %
57,3 %
2,2 %
PMS Přerov

Pilsner Urquell
30,6 %
10,5 %
53,8 %
5,2 %
Plzeňský Prazdroj

Pivovar Nošovice (Radegast)
29,6 %
3 %
57,6 %
9,9 %
Plzeňský Prazdroj

Pivovar Přerov (Zubr)
29,4 %
15,4 %
49,2 %
6 %
PMS Přerov

Pivovar Brno (Starobrno)
28,9 %
8,6 %
54,7 %
7,8 %
Heineken Česká republika

Pivovar Svijany
28,9 %
12,4 %
56,6 %
2,1 %
LIF Group

Pivovar Ostrava
27,1
% 11,1 %
55,8 %
6 %
Pivovary Staropramen

Pivovar Velké Popovice
24,6 %
8,8 %
60,2 %
6,4 %
Plzeňský Prazdroj

Pivovar Humpolec (Bernard)
24,5 %
24,9 %
43,9 %
6,7 %
Rodinný pivovar Bernard

Pivovar Gambrinus
24,4 %
17,7 %
50,7 %
7,3 %
Plzeňský Prazdroj

Pivovar Benešov (Ferdinand)
22,4 %
6,7 %
66,7 %
4,2 %
Pivovar Benešov

Pivovar Hanušovice (Holba)
21,7 %
17,2 %
55,7 %
5,3 %
PMS Přerov

Pivovar Staropramen
21,1 %
8,8 %
63,3 %
6,8 %
Pivovary Staropramen

Pivovar Chodová Planá
20,3 %
2,8 %
74,2 %
2,8 %
Chodovar

Pivovar Lobkowicz
17,5 %
26,4 %
44,3 %
11,9 %
Pivovary Lobkowicz Group

Pivovar Budvar
13,9 %
20,8 %
31,7 %
33,7 %
Budějovický Budvar

Pivovar Dvůr Králové nad Labem
4,8 %
2,4 %
92,9 %
0 %
EPOS CZ





Tichá válka pivovarů. Kdo vyhrává?

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:MoneyMAG.cz

Zatímco pivovary se rok co rok předhánějí v tom, který uvaří více piva, v tichosti u nich zuří válka také na jiném poli. Mediálním poli. Analytici společnosti Monitora Media zveřejnili žebříček nejmedializovanějších českých pivovarů. Z TV obrazovky, rádia, titulků novin, časopisů a webů na nás nejvíce působí značky spadající do skupiny Plzeňského Prazdroje. Kdyby za svou medializaci měly zaplatit, stálo by je to 1,1 miliardy korun. Nejlepší sentiment získal Březňák.

Společnost Monitor Media, jednička na trhu monitoringu médií, na základě statistiky výrazů sestavila žebříček zkoumající medializaci největších pivovarů na českém trhu v období od ledna do listopadu 2017. Reflektuje nejen počet zmínek v předních médiích, ale také jejich mediální zásah (GRP), přepočet na reklamní plochu (AVE) a míru emočního zaujetí.

Žebříček nejmedializovanějších pivovarů
Největší vliv na média, a tudíž také nejmedializovanější pivovary patří zahraničním majitelům. „První příčka se skoro dvojnásobným náskokem na druhou, co se počtu zmínek v médiích týká, patří značce Gambrinus. Následovaná je dalším pivovarem spadající do jedné skupiny, a to sice Pilsner Urquellem. Třetí pozici obsadil Ostravar a čtvrtou Staropramen, oba patřící do skupiny Staropramen. První pětku uzavírá Velkopopovický Kozel opět ze skupiny Plzeňského Prazdroje,“ řekl Tomáš Berger, CEO Monitora Media. Dále následuje první pivovar ze skupiny Heineken, a to sice Krušovice, a za ním Lobkowicz. Bernardu patří osmá příčka a nošovickému Radegastu devítka. První desítku uzavírají Svijany. Až na posledním, 20. místě, figuruje státní podnik Budějovický Budvar.

Z hlediska vlastníků pivovarů, respektive pivovarnických skupin se v první desítce objevují zejména společnosti se zahraničními majiteli. Výjimku tvoří humpolecký Bernard (který však z poloviny vlastní Belgičané) a Svijany. Pokud bychom se podívali na první dvacítku, tak zde se situace mění. Figuruje v ní hned osm pivovarnických skupin patřících tuzemským podnikatelům (Rodinný pivovar Bernard, LIF Group, PMS Přerov, Měšťanský pivovar Strakonice, Pivovar Benešov, EPOS CZ, Chodovar a Budějovický Budvar).

Pro srovnání se pojďme podívat na letošní předpokládaný výstav pivních skupin, tedy kolik vyprodukují piva: „Stejně jako v předchozích letech bude českému trhu jasně dominovat skupina Plzeňského Prazdroje (cca 11 milionů hl/rok), druhé skončí pivovary Staropramen (cca 3 miliony hl/rok) a třetí pivovary skupiny Heineken ČR (cca 2,4 milionů hl/rok). S mírným odstupem bude následovat Budějovický Budvar (cca 1,6 milionu hl/rok). Nad milion se už žádný jiný pivovar výstavem zřejmě nedostane a o další pozice se podělí skupiny Pivovary Lobkowicz Group, LIF Group a PMS Přerov. V tomto roce nejspíše dále poroste humpolecký pivovar Bernard, který dosáhl v roce 2016 ročního výstavu více než 300 tisíc hl. V ČR je dnes cca dalších desítka pivovarů, které mají výstav nad 100 tisíc hl ročně, a poté je trh již značně segmentován a zaznamenává posledních 4-5 let velký nárůst menších řemeslných pivovarů. Vždy s příchodem nové vlády nejen český trh bedlivě sleduje, co bude s Budějovickým Budvarem. Zdali se jej rozhodne stát zprivatizovat prodejem investorovi, nebo nabídne akcie Budvaru na pražské Burze cenných papírů. Případně jaká bude další strategie Budvaru zůstane-li plně v rukou státu,“ řekl Jan Brabec, odborník na pivovary ze serveru Žejdlík.cz.

Žebříček podle mediálního zásahu
Podrobením zkoumání dalšího ukazatele, mediálního zásahu (GRP), zjistíme, že žebříček má poněkud jinou podobu. Největšího zásahu se opět dostalo Gambrinusu, následovaného Pilsner Urquellem. Avšak ačkoliv ostravskému pivovaru Ostravar se v médiích z hlediska počtu zmínek podařilo obsadit třetí pozici, v případě GRP si o jedno pohoršila. Ztráta pro pivovar to sice je, ale v rámci skupiny nikterak zásadní. Pouze si totiž prohodila místo s mateřským Staropramenem. Největším skokanem se však stal Budvar. Státní podnik si v případě mediálního zásahu polepšil o deset míst. Změna pozic se odehrála také u Radegastu a Svijan. Zcela jiné pořadí figuruje v závěru žebříčku, od třináctého místa, kdy hned sedm pivovarů změnilo pozice.

Žebříček podle reklamní plochy
Přepočtem na ekvivalent reklamní plochy (AVE), tedy případné obsazení reklamních ploch ceníkovými cenami inzerátů v příslušném médiu, se žebříček promění následovně. Nejvíce se dařilo uskupení Plzeňského Prazdroje, který v součtu získal v médiích prostor za 642 milionů. Jedničkou se stal Gambrinus (340 milionů), dvojkou Pilsner Urquell (184 milionů), trojkou Staropramen (118 milionů), čtyřkou Velké Popovice (93,5 milionu) a první pětku uzavírá Ostravar (87 milionů). Skokanem je královedvorský Tambor, tomu se z 18. pozice téměř podařilo atakovat první desítku a umístil se na 11. místě. Všech 20 pivovarů by v případě získání svých mediálních prostor muselo z rozpočtů vynaložit 1,1 miliardy korun.

Žebříček podle sentimentu zmínek
Zajímavý pohled nabízí srovnání sentimentů mediálních výstupů. Zatímco pivovar Březňák se ve všech žebříčcích umisťoval zejména na posledních příčkách, v případě analýzy hodnotového vyznění příspěvků jich z celkového počtu vyznívala skoro polovina pozitivně. To znamená, že média o něm psala v kladném smyslu. Naopak Gambrinus, který vedl žebříčky, získal pouze 25 % pozitivních výstupů. Nejméně negativně se psalo opět o Březňáku a nejvíce o pivovaru Lobkowicz. Nejčastěji však pro pivovary zprávy vyznívaly neutrálně. Ambivalentní články, tedy takové, které pouze nechválí a ani pouze nekritizují, vyznívaly nejčastěji pro Budvar a ani jeden nebyl zaznamenán v případě královédvorského Tamboru.

Gambrinus porazil Pilsner Urquell, ale nejlépe se píše o Březňáku

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Plzeň.cz

Zatímco pivovary se rok co rok předhánějí v tom, který uvaří více piva, v tichosti u nich zuří válka také na jiném poli. Mediálním poli. Analytici společnosti Monitora Media zveřejnili žebříček nejmedializovanějších českých pivovarů. Z TV obrazovky, rádia, titulků novin, časopisů a webů na nás nejvíce působí značky spadající do skupiny Plzeňského Prazdroje. Kdyby za svou medializaci měly zaplatit, stálo by je to 1,1 miliardy korun. Nejlepší sentiment získal Březňák.

Společnost Monitor Media, jednička na trhu monitoringu médií, na základě statistiky výrazů sestavila žebříček zkoumající medializaci největších pivovarů na českém trhu v období od ledna do listopadu 2017. Reflektuje nejen počet zmínek v předních médiích, ale také jejich mediální zásah (GRP), přepočet na reklamní plochu (AVE) a míru emočního zaujetí.

Největší vliv na média, a tudíž také nejmedializovanější pivovary patří zahraničním majitelům. „První příčka se skoro dvojnásobným náskokem na druhou, co se počtu zmínek v médiích týká, patří značce Gambrinus. Následovaná je dalším pivovarem spadající do jedné skupiny, a to sice Pilsner Urquellem. Třetí pozici obsadil Ostravar a čtvrtou Staropramen, oba patřící do skupiny Staropramen. První pětku uzavírá Velkopopovický Kozel opět ze skupiny Plzeňského Prazdroje,“ řekl Tomáš Berger, CEO Monitora Media.

Dále následuje první pivovar ze skupiny Heineken, a to sice Krušovice, a za ním Lobkowicz. Bernardu patří osmá příčka a nošovickému Radegastu devítka. První desítku uzavírají Svijany. Až na posledním, 20. místě, figuruje státní podnik Budějovický Budvar.

I přes nepřízeň počasí byla sklizeň chmele nadprůměrná

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápoje

Mírně nadprůměrnou sklizeň chmele v letošním roce potvrdila finalizace odhadů sklizně chmele, které ÚKZÚZ provádí na základě prohlášení od českých pěstitelů. Nepřízeň počasí se na sklizni projevila nejvíce v Tršické oblasti. Pokud jde o odrůdy, nejnižší výnos ve všech chmelařských oblastech zaznamenal Žatecký poloraný červeňák, nárůst naopak odrůda Kazbek nebo Saaz Late.

Rozmanitost počasí během vegetačního období významně ovlivnila letošní výnosy chmele. Meteorologické prvky, zejména srážky, byly ve chmelařských oblastech České republiky nejvíce rozdílné. V oblasti severní Moravy, kam patří Tršická chmelařská oblast, spadlo nejméně srážek. V Žatecké a v Úštěcké oblasti byly rozhodující srážky zaznamenány v období konce sklizně chmele. Proto zejména pozdější hybridní odrůdy dokázaly tyto srážky využít, což se výrazně projevilo ve zvýšení výnosu.

Sklizeň chmele každoročně sumarizuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, oddělení chmele Žatec, z jednotlivých prohlášení pěstitelů chmele. Ročník 2017 je v produkci chmele oproti silně nadprůměrnému roku 2016 o poznání slabší, avšak v porovnání s ročníky 2013 a 2014 je srovnatelný.

V Žatecké oblasti došlo k snížení produkce chmele na 5 116,37 tun, což je o 683,40 tun méně a činí snížení o 11,78 procent. U odrůdy Žatecký poloraný červeňák došlo oproti loňsku ke snížení množství chmele o 666,96 tun na současných 4 286,95 tun, tedy snížení o 13,46 procent. Odrůdy Premiant se sklidilo o 42,87 tun méně (celkem 193,49 tun), což činí snížení o 18,34 procent. Odrůdy Sládek bylo sklizeno 349,28 tun, což je o 9,68 tun méně, a je to o 2,70 procent méně než v loňském roce. Naopak výrazný nárůst množství sklizeného chmele se projevil u odrůdy Kazbek, kde bylo sklizeno 46,20 tun, což je o 20,42 tun chmele více. Také odrůdy Saaz Late bylo sklizeno více než v roce 2016, a to o 13,31 t na současných 77,31 tun sušených chmelových hlávek.

V Úštěcké oblasti v porovnání mezi chmelařskými oblastmi došlo k nejmenšímu snížení množství sklizeného chmele v procentech, a to pouze o 0,38 procent. Bylo sklizeno 816,20 tun chmele, tj. o 3,11 tun chmele méně než v roce minulém. Žateckého poloraného červeňáku se urodilo o 13,50 tun méně na současných 649,75 tun, což činí snížení o 2,04 procent. Odrůdy Premiant bylo sklizeno o 11,29 tun méně na současných 70,40 tun, což je o 13,82 procent méně. K výraznému nárůstu množství sklizeného chmele došlo u odrůdy Sládek, které bylo sklizeno o 12,47 tun více na současných 74,59 tun, což činí meziroční zvýšení o 28,12 procent. U odrůdy Kazbek se množství sklizeného chmele zvýšilo o 7,54 tun na současných 11,06 tun, což je zvýšení o nečekaných 172,41 procent.

Tršická oblast měla největší pokles, a to o 20,90 procent. Sklizeno bylo 864,22 tun chmele oproti loňsku, tudíž o 228,31 tun méně. Odrůdy Žateckého poloraného červeňáku bylo sklizeno o 171,83 tun méně na celých 577,52 tun, což je snížení o 22,93 procent. Odrůda Premiant byla sklizena v množství 78,38 tun, což je o 27,49 tun méně (úbytek o 25,97 procent). Odrůdy Sládek bylo sklizeno o 28,35 tun méně na současných 190,02 tun, což činí snížení o 12,98 procent. Pouze u odrůdy Kazbek došlo k mírnému zvýšení sklizeného množství chmele, a to o 0,92 tun na konečných 13,35 tuny, což je zvýšení o 7,40 procent.

a celou Českou republiku bylo sumarizováno celkem 6 796,79 tun suchého chmele s průměrným hektarovým výnosem 1,37 tuny z hektaru, což lze hodnotit jako mírně nadprůměrný ročník.

Oproti roku 2016 bylo sklizeno o 914,82 tun chmele méně, což činí meziroční snížení o 11,86 procent.

I když se v roce 2017 celkově v České republice urodilo mírně nadprůměrné množství chmele lze předpokládat, že se podaří veškerý chmel prodat.

Hrad Kámen bude mít opět pivovar. Nebude konkurencí pro regionální značky

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Impuls.cz

V areálu Hradu Kámen chce Kraj Vysočina do dvou let zrekonstruovat objekt bývalého pivovaru.
„Dnes je zachováno jen torzo původně architektonicky velice zajímavé a cenné stavby z konce 18. století. Její přirozená předsunutá lokace v blízkosti vstupní brány si přímo říká, aby byla upravena pro účely návštěvnického centra, které Hradu citelně chybí,“ říká náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Jana Fischerová s tím, že Kraj Vysočina je připraven investovat do stavby přibližně 15 miliónů korun.

Revitalizovaný objekt původního pivovaru je koncipován jako návštěvnické centrum hradu s funkcí pokladny s prodejem suvenýrů, odpovídajícího sociálního zařízení a multifunkčního kulturního prostoru. Projekt disponuje kapacitou několika kanceláří pro správu hradu, skladem upomínkových předmětů a tiskovin a zázemím pro zajištění technického fungování objektu.

„Vybudováním zatím chybějícího plnohodnotného návštěvnického centra získá objekt hradu návštěvnické zázemí, které je dnes považováno za standardní vybavení památkového objektu. Zároveň tak bude vybudován logický centrální komunikační prvek areálu, od něhož se bude odvíjet revitalizace a rozvoj hradu, expozic, přilehlého parku a dalších s hradem souvisejících objektů,“ vyjmenovává argumenty ředitel Muzea Vysočiny Pelhřimov Ondřej Hájek.

Rekonstrukce hradního pivovaru na nové moderní návštěvnické centrum bude respektovat původní podobu hospodářské stavby později upravenou do novogotické podoby, vrátí se sedlová střecha. Rozvržení interiéru do tří výškových úrovní vychází ze stávajícího okolního členitého terénu, z umístění stavby na rozhraní hradebního systému a z cíle účelně využít získaný prostor. Veškeré stavební úpravy respektují fakt, že celý areál hradu je památkou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Zachované části stavby jsou respektovány, chybějící konstrukce doplněny čistou, soudobou formou.

Nové návštěvnické centrum Hradu Kámen by mělo začít sloužit v roce 2020. „Na četné dotazy veřejnosti uvádíme, že není reálné, aby se v nových prostorech vařilo pivo. Podle dochovaných zdrojů se tak naposledy stalo někdy v polovině 19. století, a tak to i zůstane,“ upozorňuje Jana Fischerová.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.25.02.2018 15:356.000/6.000