Novinky a zajímavosti ze světa piva

Dvě velké pivovarnické skupiny Staropramen a Plzeňský Prazdroj chtějí v létě nalákat zákazníky na pivo z kategorie hard seltzer, které sklízí popularitu na americkém trhu. Nápoj se vyrábí v různých ovocných variantách, obsahuje ale množství alkoholu srovnatelné s jedenáctkou až dvanáctkou. Dle sládka Martina Nováka z pivovaru Obora si ho oblíbí spíš mládež, které klasické pivo zatím příliš nevoní.

Hard seltzer je v podstatě ochucená sodovka s alkoholem. V Česku se ho v těchto dnech chystá na trh uvést Plzeňský Prazdroj pod názvem Viper Hard Seltzer, a to ve dvou příchutích - limetka a brusinka.

"Hard seltzery zaznamenávají obrovský úspěch u spotřebitelů na americkém trhu, kde je vyrábějí již téměř všichni přední výrobci piv. Chceme tak tento nový nápoj nabídnout i lidem v Česku a věříme, že si najde své spotřebitele," uvedl pro on-line deník Aktuálně.cz mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář.

Novinku popsal jako čirý alkoholický nápoj bez umělých barviv a konzervantů, vyráběný přirozeným způsobem kvašení, podobně jako pivo.

"K jeho výrobě se používají i pivovarské kvasnice, proto se často připravuje právě v pivovarech. V našem případě se jedná o plzeňský pivovar," doplnil Kovář.

Viper by měl být od tohoto týdne dostupný v internetovém supermarketu Košík.cz. Následně by se mělo zboží objevit i v hypermarketech Tesco a dalších obchodech, a sice v plechovkách o objemu 0,33 litru za doporučenou cenu 24,90 Kč. A až to koronavirová situace dovolí, lidé by jej mohli ochutnat také v restauracích a barech spolupracujících s Prazdrojem.

Ve vybraných řetězcích, na pultech menších obchodů i v internetových obchodech bude od poloviny května k dostání také hard seltzer od konkurenčních Pivovarů Staropramen. Novinka, která by se podle mluvčí Denisy Mylbachrové měla časem objevit i v některých barech a restauracích, se jmenuje Wai Moment.

I toto pivo bude k dostání v plechovkách o objemu 0,33 l. Doporučená cena v maloobchodě činí 33,90 Kč. Pivovar si pro zákazníky přichystal celkem tři příchutě.

Také podle Mylbachrové zažívá kategorie hard seltzers na trhu ve Spojených státech velký boom. "Nyní se hard seltzer ve větší míře dostává také do střední a východní Evropy, kde jej také uvádí i naše mateřská společnost Molson Coors Beverage Company a samozřejmě se to týká i českého trhu, který obvykle na novinky reaguje velmi dobře," dodala mluvčí.

Podle Kováře z Plzeňského Prazdroje je nápoj vhodný pro lidi, kteří hledají jemně ochucený drink s obdobným podílem alkoholu jako výčepní pivo.

Agrární analytik Petr Havel už v lednu varoval, že právě vzhledem k množství alkoholu může být popíjení amerického hitu trochu nevyzpytatelné. "Je to v zásadě ochucená sodovka s alkoholem, množství alkoholu je přitom srovnatelné s pivní jedenáctkou až dvanáctkou a činí něco kolem pěti procent. Takže na první pohled opticky neškodná ‘bublinková voda‘ může být pro některé jedince zrádná," uvedl pro web Vitalia.cz.

Podle Kováře se drink může uchytit zejména u mladších dospělých. Stejně to vidí i sládek jihočeského pivovaru Obora Martin Novák. "Pivař to asi úplně neocení, ale určitě to bude zajímavá věc pro mladé lidi, kterým pivo ještě nechutná a chuťové buňky mají nastavené ještě trochu jinak," řekl pro Aktuálně.cz.

Právě tento táborský pivovar uvedl v prosinci hard seltzer na český trh jako vůbec první. V současné době ale musel zboží stáhnout z prodeje. Čeká na vyjádření Generálního ředitelství cel, která má rozhodnout, do jaké kategorie spotřební daně nápoj zařadí. Pokud by se na něj měla vztahovat spotřební daň z lihu, pak by podle Nováka pivovar z finančních důvodu zřejmě produkt nevrátil do oběhu.

Jarošovský pivovar od letoška vede Veronika Mandová. Je jednou z mála žen v řídící pozici v tuzemském pivovarnickém byznysu. Sama říká, že otázky na toto téma slýchá v soukromí často, ale neřeší je. S pivem z Jarošova chce prorazit za kanál La Manche.

„Podle mě nezáleží na tom, jestli pivovar vede žena nebo muž. Důležité je, jaký máte k lidem přístup. Když si k nim najdete cestu, tak pak na pohlaví nesejde,“ je přesvědčena 31letá vystudovaná technoložka potravin Veronika Mandová, která se na začátku letošního roku stala ředitelkou Jarošovského pivovaru.

Je pro vás složitější budovat si respekt v typicky mužském pivovarnickém byznysu?
Je to těžší. Možná se na vás dívají trochu mezi prsty. Ale tehdy je důležité ukázat, že tomu rozumíte a pivovarnictví děláte srdcem. A když je přesvědčíte, aby uvěřili tomu, co říkáte, a jdete si za svým, tak si přirozenou autoritu získáte.

Jste možná jedinou ženou v Česku, která řídí pivovar. Můžete být naopak mezi kolegy řediteli ve výhodě?
Možná v tom, že jako žena oproti mužům dokážu stíhat více věcí najednou. (smích) Ale teď vážně. Mohla bych ze své pozice pivovarnictví více přiblížit ženám, protože pivo je všeobecně vnímané jako nápoj pro muže. Mohla bych dělat takový komunikační most. Možná bych mohla zužitkovat své ženské vlohy ve vaření při tvorbě nových receptur piva, ale je to samozřejmě o zkušenostech.

Nikdy jste se nesetkala s námitkou, že jako žena přece nemůžete pivu rozumět?
Ne a doufám, že se s tím ani nesetkám. Ba naopak. Populace vnímá tento obor jako mužskou záležitost. Nicméně znám spoustu sládkových, které vedou pivovar po výrobní stránce. Jsou profesionálky a mají hodně zkušeností. A muži v jiných pivovarech na stejných pozicích jsou rádi, že se výroba díky ženám zpestřila. Když potřebujeme s něčím pomoct, jsou ochotní, přívětiví. Mezi nejvýznamnější průkopníky českého pivovarnictví byla i uznávaná žena, paní profesorka Basařová.

Jak byste na takovou poznámku reagovala?
Pokud by se jednalo o konstruktivní kritiku, tak bych ji přijala. Pivovarnictví je obsáhlý obor, který se velmi rychle inovuje, takže stále je čemu se učit.

Jaký máte vztah k pivu?
Provází mne od dospívání, protože rodiče jsou pivní nadšenci. Pivo mají moc rádi a já jsem si k němu vytvořila velice kladný vztah. Ve škole jsem studovala technologii potravin a tento obor se vařením piva moc nezabýval. Věnovala jsem se mu ve své bakalářské práci a pak tři roky v navazujícím studiu a diplomové práci. Také jsem měla pivovar v rodném Uherském Brodě a říkala si, že by bylo krásné tam po škole nastoupit.

Což se vám podařilo.
Ano, zrovna hledali laborantku. To sice ještě nebyla manažerská pozice, ale zase jsem se více přiblížila k lidem, kteří tam pracovali. A pak tehdejší ředitel hledal někoho za vedoucí výroby, která byla na rodičovské dovolené, nabídl mi tuto funkci a to už obnášelo více rozhodování, plánování.

Zvažovala jste nabídku z Jarošovského pivovaru dlouho?
Několik měsíců. Potkala jsem se s panem Haraštou ještě v Uherském Brodě. Když se pivovar musel nakonec kvůli pandemii zavřít a nám rozdali výpovědi, tak se mi ozval. Ale nebyl jediný. Nabídli mi tehdy pozici sládkové v pivovaru, který se teprve buduje v Brně. A ještě přišla nabídka z pivovaru Lobkowicz, kde mě chtěli jako ředitelku Černé Hory. Tak pan Harašta svou nabídku změnil a nabídl mi tuto pozici.

Šéfovat v Černé Hoře či v Jarošovu, to jsou sice stejná místa, ale úplně jiné podmínky, že?
Přesně tak. Ale potřebovala jsem změnu, chtěla jsem se z korporátního řízení vyvázat. Když to řeknu jednoduše, měli jsme utažené otěže a nebyla tam kreativita. Naproti tomu minipivovary jsou dnes trend a chtěla jsem zkusit něco jiného.

Minipivovar má svá pozitiva, ale zase jste v něm ve větším riziku.
Je to obrovská zodpovědnost. I kdybych byla ředitelkou v Černé Hoře, zodpovídala bych za výrobu i za technický stav a ekonomiku provozu. Ale už by v tom nebyl marketing, obchod, logistika. Minipivovar je v tomto komplexní, je to globální řízení firmy. Hodně sektorů je pro mě nových a učím se je. Navíc jsem už předsedou představenstva, což s sebou nese další velkou zodpovědnost jako statutárního orgánu. Jarošovský pivovar je mezi minipivovary hodně specifický. Je to silná značka a vnímáme tady silný patriotismus.

Jak se to pozná?
Například rozšiřujeme síť off tradu (nepřímý prodej v obchodech a řetězcích – pozn. red.), sílíme v tom. Na Vánoce byla naše podniková prodejna dokonce vyprodaná, zákazníci nás sami oslovují v navázání spolupráce. Díky tomu přečkáváme pandemii velice dobře. To je po mých předchozích zkušenostech úplný sen, v korporátu jsem to nezažila. Stabilita do budoucna je v Jarošovském pivovaru mnohem větší.

Máte v plánu i expanzi do zahraničí?
Do budoucna bychom naši značku chtěli dostat za hranice republiky, možná i za kanál La Manche. Je to v jednání, uvidíme.

Co k tomu potřebujete?
Budu se opakovat, ale můžeme stavět na silné značce. A hodně zájmu budí i slovácké prvky na naší etiketě. Tím jsme oproti jiným minipivovarům výjimeční a charakterizuje nás to. I e–shop máme ve stylu folkloru. To může být i pro zahraniční partnery atraktivní.

Ovšem dokázali byste si pak udržet řemeslnou výrobu, která je právě pro minipivovary tak typická?
Je na nás, kdy řekneme dost. Snažíme se jít cestou tradiční výroby a řemeslnosti. Třeba nemáme žádnou automatizovanou linku na stáčení piva. Je hodně minipivovarů, které ji mají, protože jim roste odbyt, ale pořád si označení craftové výroby (pivo z rukodělného pivovaru vyráběné tradičním postupy – pozn. red.) drží. To není nic proti ničemu. Jde hlavně o to, že nefiltrujeme a nemáme systém HGB, který ředí piva. Vyrábíme na původní stupňovitost a snažíme se zakomponovat co nejvíce lokálních surovin.

Je vlajkovou lodí Jarošovského pivovaru světlý ležák, nebo se to mění?
Jsme v regionu, který je konzervativní a lidé vyhledávají hlavně dobře uvařený hořký ležák. Toho se držíme. Chceme tady vyrábět nejlepší ležák spodně kvašený, ale jsme zároveň craftový minipivovar a hodláme nabídku zpestřit.

Takže vaříte speciální piva?
Ano, vaříme je k určité události, na Velikonoce, Vánoce, na Valentýna. Chceme jít s dobou a experimentovat, abychom nespadli do tuctové nabídky.

Jak jste loni zvládli pandemii?
Propad byl velký, ale pomalu se vykompenzovává tím, že posílil off trade. Museli jsme se tomu přizpůsobit, budeme muset rozšířit kapacitu stáčení piva a museli jsme také přijmout dalšího člověka.

Kde vidíte Jarošovský pivovar za pět let?
Trh minipivovary přesycený není a dlouho k tomu nedojde. Doufám, že nám bude produkce piva růst, budeme rozšiřovat výrobu, oslovíme více lidí a budeme vařit ještě kvalitnější pivo než dosud.

Architekti z pražského ateliéru ADR navrhli a postavili pro síť pivovarů M3 nový Minipivovar Most. Na kopci ve svahu dostal objekt jednoduchý obdélníkový tvar. Postaven je z režného cihelného zdiva s prosklením na obou koncích. Zde je průhled do restaurace a varny piva.

„Stavba minimalistického rázu je postavena na obdélníkovém půdorysu v ulici Pod Koňským vrchem. Složitost města i relativně komplikovaný pozemek nás vedly k tvarově jednoduchému řešení. Fasáda objektu je cihelná s výraznými skleněnými plochami na obou koncích. Na jednom konci budovy je otevřený průhled do interiéru restaurace a na druhém konci stavby je umožněn pohled do technologického zázemí, varny piva. Mezi těmito okny je fasáda objektu vyplněna režným cihelným zdivem,“ uvádí architekti z ADR.

„Vnitřní dispoziční uspořádání je dáno jeho provozními potřebami. V podlouhlém objektu lze nalézt dva hlavní provozní celky. Na severní straně je zázemí pivovaru, kde dochází ke vzniku hlavního produktu – výroby piva. Na opačném konci je pak prostor restaurace s výčepem a také zázemí kuchyně,“ doplňují.

Celková užitná plocha 450 metrů čtverečních nabízí krom varny piva také restaurací s terasou, kuchyni a nezbytné zázemí. Architekti v interiéru nechali působit surové stavební materiály, především zdivo, které je místy pouze vymalované, v kuchyni pak obložené keramikou. Hřejivým prvkem je dřevěný nábytek a dveře. Dominantou restaurace je výčepní a barový pult.

Zatímco mnoho středočeských malých i velkých producentů piva drtí pandemie koronaviru a uzavřené restaurace, na mapě minipivovarů vzniká jeden nový. Výrobu se chystá už zanedlouho zahájit v hlubokých sklepech areálu někdejšího pivovaru v kladenské čtvrti Kročehlavy. Po ní také nese svoje jméno.

Produkce zlatavého moku zde bude obnovena po více než 70 letech. Vaření piva ukončili komunisté v roce 1950, pouhé dva roky poté, co pivovar znárodnili řádu benediktinů.

Do zaměstnaneckého poměru už bych se nechtěl vracet. Vyhovuje mi, že jsem zodpovědný jen sám sobě, říká Jiří Omelka, který kvůli rodině opustil dobře placenou práci v mezinárodní firmě. Místo toho se zaměřil na zcela nové obory - vaření piva a nyní ještě pálení whisky a ginu. Do všeho z toho šel s nadšením a jako samouk.

Vystudoval jste psychologii. Věnoval jste se někdy tomuto oboru profesně?
V první řadě jsem vystudovaný mechanik letadlových přístrojů. Měl jsem stavět letadla, ale pak jsem se dostal čirou náhodou na psychologii. Nikdy jsem se ale oboru nevěnoval, protože jsem už ve třetím ročníku na praxi zjistil, že to není nic pro mě. Asi bych skončil podobně jako někteří naši tehdejší vyučující, kteří měli vždy nějakou kompenzaci bokem. Většinou dost pili.

Cihelný podélný objekt minipivovaru Most leží na okraji stejnojmenného města. Jedná se již o několikátou realizaci pivovaru podle návrhu architektonického studia ADR – kromě pivovarů Hostivar jde třeba o oceňovaný Trautenberk. Kvádr mosteckého minipivovaru zakončují po obou stranách prosklené části, v jedné se nachází restaurace, druhá pak nabízí pohled přímo do varny piva. V interiéru architekti nechali přiznat režné cihly a prostor doplnili o prvky ze dřeva, oceli a betonu.

Projekt Minipivovaru Most navazuje na již realizované pivovary Hostivar 1, 2, Trautenberk a Spojovna pro stejnou síť akcionářských vlastníků. Minipivovar se nachází na okraji města Most v severozápadních Čechách v Ústeckém kraji.

Stavba minimalistického rázu je postavena na obdélníkovém půdorysu v ulici Pod Koňským vrchem. Složitost města i relativně komplikovaný pozemek nás vedly k tvarově jednoduchému řešení. Fasáda objektu je cihelná s výraznými skleněnými plochami na obou koncích. Na jednom konci budovy je otevřený průhled do interiéru restaurace a na druhém konci stavby je umožněn pohled do technologického zázemí, varny piva. Mezi těmito okny je fasáda objektu vyplněna režným cihelným zdivem.

Vnitřní dispoziční uspořádání je dáno jeho provozními potřebami. V podlouhlém objektu lze nalézt dva hlavní provozní celky. Na severní straně je zázemí pivovaru, kde dochází ke vzniku hlavního produktu – výroby piva. Na opačném konci je pak prostor restaurace s výčepem a také zázemí kuchyně.

Interiér objektu je též navržen velmi jednoduše. Stěny jsou ve velké míře ponechány v surovém, vyzděném stavu, přetřené pouze bílou výmalbou. Lokálně, např. v sociálním a kuchyňském zázemí, je cihla doplněna keramickým obkladem. Hlavní veřejný prostor objektu – restaurace – je kombinací cihelného zdiva, dřevěného nábytku s kovovými detaily, ocelových prvků konstrukčního rázu a betonové broušené podlahy. V centrální části místnosti jsou dva hlavní pulty, jeden výčepní a druhý barový.

Kontakt s okolím i tvář pivovaru obecně doplňuje graficky ztvárněné logo v podobě písmene M, které je nejen základním označením piva, ale nakonec i fasády celého objektu. Logo, stejně jako celý objekt je jednoduché, čisté a na fasádě je provedeno z černého ocelového plechu.

K restauraci také přiléhá venkovní terasa, která je z části překryta drátěnou konstrukcí po které se bude v letních obdobích popínat chmel, stejným způsobem jako na nedalekých chmelnicích.

Srdce Velké Bystřice tluče od prosince loňského roku v pestřejším rytmu. Rozproudil ho nový minipivovar. Zdi, jejichž jádro pamatuje období bitvy na Bílé hoře, provoněl kromě řemeslného piva i hanáckou pochoutkou – ručně vyráběnými tvarůžky.

Zámek s náměstím a kašnou, šikmo přes cestu radnice s podloubím a hodinovou věžičkou, okolo vedle sebe probíhající řeka s vyhledávanou cyklostezkou.

V říjnu 2018 tady probíhaly oslavy stého výročí vzniku Československa. David Kapsia pro ně se svým minipivovarem Kosíř uvařil speciální výroční ležák. Tehdy ještě ani náznakem netušil, že mu městečko na dohled od Olomouce „překope“ pivovarskou kariéru.

„Starosta Marek Pazdera s místostarostou Ivo Slavotínkem měli informace, že chci rozšiřovat svůj stávající pivovar ve Lhotě pod Kosířem. Oslovili mě, jestli se nechci přestěhovat do prostor starého pivovaru v centru Velké Bystřice,“ vzpomíná po dvou a půl letech.

Nabídku nejprve odmítl, vždyť pro stavbu pod vrcholem kopce Kosíř si už vyřídil všechny potřebné papíry.

Na pozvání do historických prostor pivovaru, kde se pivo vařilo přes tři sta let, ale kývl.

Rázem změnil názor.

„Přesvědčily mě, mají obrovský genius loci. Stojí uprostřed města s neuvěřitelným kulturním vyžitím. Leží kousek od dálnice, poblíž se konají různé akce, působí skiareály,“ vysvětluje Kapsia.

Místo dostavby Kosíře se rozhodl založit nový pivovar.

Pivní cesta kolem světa
Na předchůdcovu tradici ale navazovat nehodlá. Zdůvodňuje to odstupem bezmála osmdesáti let, které uplynuly od zániku původního pivovaru v období druhé světové války. „Spíš to beru jako výzvu. Krásné místo si zaslouží kvalitní pivovar s poctivým pivem,“ podotýká.

Kromě klasického českého ležáku Kapsia neupozaďuje ve varně, na spilce a v ležáckém sklepě ani další pivní styly. „Zákazníkům můžeme poskytnout něco jako pivní cestu kolem světa,“ glosuje s tím, že existuje více než sto pivních stylů. „Chceme lidem ukázat jejich šíři, řadu vůní a chutí. Ne jim tvrdit, že nejlepší je český ležák, nebo naopak některé ze svrchně kvašených piv.“

Pivovar proto nabízí jedenáctku ležák, americký ale (American Pale Ale – pozn. red.) či mimo jiné silný Imperiální Stout. Všechno čerstvé – nefiltrované a nepasterované. „Na léto chystáme kyseláče nebo desítku,“ poodkrývá Kapsia, ředitel a vrchní sládek v jedné osobě. O desítce se přitom říká, že se podle ní dá určit úroveň celého pivovaru. Pokud je dobrá, vzniká pivo na správné adrese.

A aby bylo k pivu co zakousnout, pustili se ve Velké Bystřici do výroby typického hanáckého pokrmu. Pro někoho voňavých, pro někoho smradlavých tvarůžků.

Sýr, který proslavil zejména čtyřicet kilometrů vzdálené Loštice, se k pěnivému moku hodí náramně. Gastronomie takovým kombinacím říká „párování“. David Kapsia ho zná díky svému kosířskému pivu Černý kosák. Harmonický gurmánský páreček vytvořilo s irskou whisky Jameson.

„Momentálně jsme jednou ze dvou firem v České republice, která tvarůžky vyrábí. Jsem na to hrdý. Současně je to velký závazek,“ přiznává někdejší kameraman fotbalistů Sigmy Olomouc.

Podle tvarůžků TVARG
Tvarůžky chtěl s pivem snoubit už ve Lhotě pod Kosířem. Ve Velké Bystřici se nápad ujal pod staletými klenutými stropy. „Jedná se o velmi hlubokou myšlenku. Jdeme do historie klasického pokrmu, který se na Hané dříve dělával v každé druhé vesnici,“ zmínil s tím, že cílem rozhodně není konkurovat největšímu producentovi tvarůžků, společnosti A. W. z Loštic.

Právě tvarůžky daly pivovaru název – TVARG.
V blízkosti rodícího se alkoholického nápoje zrají okolo pětatřiceti dnů. Odborníků, kteří jejich výrobě rozumí, je podle Kapsii jako šafránu. Sám měl však štěstí a jednoho takového kumštýře našel.

„Dříve pracoval v Lošticích, ve spoustě věcí nám radí a pomáhá. Informace od něj nasáváme jako houby. Jsme v učení, jak tvarůžky vyrábět,“ vypráví a podotýká, že na tvarůžky používá stoprocentně český tvaroh. I proto jsou dražší než jejich příbuzní, které jsou běžně k zakoupení v obchodech.

Konzumenty ovšem vyšší cena neodrazuje. Důkazem jsou fronty, které se na konci každého týdne tvoří u prodejního stánku před pivovarem. Ručně vyráběný zlatavý ‚zázrak‘ lidem chutná, výrobce od nich dostává řadu pozitivních ohlasů.

Pivo jenom do skla? Holý nesmysl
Otevřít hospodu, kde by mohl prodávat vlastní pivo a tvarůžkové produkty, mu epidemická situace zatím nedovoluje. Místo toho se pustil alespoň do budování pivovarské zahrádky.

Její uvedení do chodu má dvě podmínky. Teplejší počasí a dostatečné rozvolnění protikoronavirových opatření. „Nejpozději od června bychom ji chtěli zprovoznit. Věříme, že výhodná poloha nám pomůže nalákat lidi. O víkendech budeme pořádat i exkurze do pivovaru a tvarůžkárny,“ prozrazuje Kapsia.

Zavřené hospody malé pivovary výrazně omezují, pivo v sudech prakticky nemají kam prodávat. Minipivovar z Velké Bystřice není výjimkou. „Stáčet všechno do skla je holý nesmysl. Konzumenti chtějí čepované pivo, v Česku má hluboce zakořeněnou tradici,“ připomíná pivovarník.

Že hospody zavřou, vešlo ve známost zrovna v den, kdy jeho značka vstoupila na trh se sudovým pivem. „Představuje to pro nás velký problém. Bez omezení bychom byli v lepších číslech, než jsme teď,“ hodnotí současnou situaci.

Naději na zlepšení vkládá v léto a postupující vakcinaci. Na konci září by na pomezí rovinaté Hané a Nízkého Jeseníku rád zorganizoval premiérový festival TVARG Fest.

Vláda včera odmítla žádost o investiční pobídku za 14,3 milionu korun firmě PaperFoam Holding i pobídku za 228 milionů korun Plzeňskému Prazdroji. Ani jedna z firem nenaplnila podmínky dané programovým prohlášením vlády, že investice bude v nerozvinutém regionu a bude mít větší přidanou hodnotu. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová.

Obě firmy žádaly o investiční pobídku v podobě slevy na dani. Plzeňský Prazdroj plánuje za 1,48 miliardy korun rozšířit počet kvasných tanků v Nošovicích, bude kvůli tomu rozšiřovat tamní budovu. V rámci investice chce také pořídit osm tanků o objemu 2500 hektolitrů a osm ležáckých tanků o objemu 5100 hektolitrů v Plzni. Společnost PaperFoam Holding v Krupce na Teplicku loni zavedla výrobu recyklovatelných obalů ze škrobu a celulózy. Nově založená česká pobočka si pronajala výrobní halu v průmyslové zóně v Krupce a zahájila loni v září výrobu. Její projekt vyšel na téměř 41 milionů korun a vytvořil 67 pracovních míst. Vláda podle nového znění zákona o investičních pobídkách z podzimu 2019 musí schvalovat nejen velké strategické projekty, ale všechny investiční pobídky.

Vláda podle nového znění zákona o investičních pobídkách z podzimu 2019 musí schvalovat nejen velké strategické projekty, ale všechny investiční pobídky.

Vláda včera odmítla žádost o investiční pobídku za 14,3 milionu korun firmě PaperFoam Holding i pobídku za 228 milionů Kč Plzeňskému Prazdroji. Ani jedna z firem nenaplnila podmínky dané programovým prohlášením vlády, že investice bude v nerozvinutém regionu a bude mít větší přidanou hodnotu. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Obě firmy žádaly o investiční pobídku v podobě slevy na dani. Společnost PaperFoam Holding v Krupce na Teplicku loni zavedla výrobu recyklovatelných obalů ze škrobu a celulózy. Nově založená česká pobočka si pronajala výrobní halu v průmyslové zóně v Krupce a zahájila loni v září výrobu. Její projekt vyšel na téměř 41 milionů korun a vytvořil 67 pracovních míst.

Plzeňský Prazdroj plánuje za 1,48 miliardy korun rozšířit počet kvasných tanků v Nošovicích, bude kvůli tomu rozšiřovat tamní budovu. V rámci investice chce také pořídit osm tanků o objemu 2500 hektolitrů a osm ležáckých tanků o objemu 5100 hektolitrů v Plzni.

Spotřeba piva byla v loňském roce 135 litrů, což je nejméně od šedesátých let. Jak se s touto situací potýkají minipivovary?
Českomoravský svaz minipivovarů prováděl na podzim loňského roku dotazníkové šetření, ze kterého vyplynulo, že neočekávaná krize společnosti a ekonomiky vyvolaná pandemií znamenala pro pivovary velkou hrozbu, ale také výzvu a příležitost ověřit si, co na trhu zabírá. Pivovary reagovaly na situaci například otevřením výdejních okének, hledáním nových prodejních kanálů nebo organizačními změnami. Ti, kteří do té doby neprodávali on-line, s tím začali. Mezi negativní dopady patřil dramatický pokles tržeb, ztráta zákazníků nebo nutnost zničit uvařené pivo a případně propustit některé zaměstnance.

Jak se daří?
Například v pivovaru Helf v současné době částečně omezili provoz na dobu nezbytně nutnou pro chod pivovaru. Ani pro létající pivovar Kočovný Kozi není doba moc veselá. V listopadu narychlo vytvořili e-shop, který je trochu zachránil. "Sice oproti normálnímu stavu máme o cca 70–80 % nižší tržby, ale na pokrytí nájmu a leasingu to stačí. O nějakém výdělku nebo naší výplatě se nedá mluvit, ale pivovar to přežije," dodává Petr Uchytil. Pivovaru Stern se za první tři měsíce letošního roku podařilo splnit, respektive dokonce přeplnit plány, které si stanovili. Takový výsledek hodnotí velmi kladně, protože plány sestavovali s nadějí, že se v prvním čtvrtletí postupně otevřou restaurace. "To se sice nestalo, ale restaurace nahradily jiné prodejní kanály. A samozřejmě velkou roli hrají naši fanoušci, kteří nás neúnavně podporují," doplňuje Kamil Gric.

Podle Tomáše Sladkého z pivovaru Zlatá kráva je situace za poslední rok špatná a to zejména v letošním roce, kdy byly od ledna mizerné prodeje. Také vařili méně druhů piv, cca šest až osm. V této době předělali pár věci v pivovaru, protože na to byl čas a v prosinci 2019 začali plánovat pivní bistro v centru Plzně. Pak však přišel covid, platí nájem, rekonstrukce a bylo to tak složité. "Otevřít okno nebo ne? Finálně jsme otevřeli 1. 4. 2021 a děláme rozvozy a okénko. Nějak to jde a musíme se udržet. Ale jsou to věci, které se nedají předvídat – že budete rok platit nájem v zavřené hospodě …," dodává.

Měnila se hlavně nabídka piv
Pro Kočovný Kozi bylo hlavní změnou vytvoření e-shopu. Ten si organizují sami, a to včetně rozvozu. Nemají tak nasmlouvaného žádného prostředníka, rozváží sami, což zákazníci oceňují. "Někteří se nás třeba ptají na nějaké detaily nebo si s nimi povídáme o situaci, pivu a podobně," říká Petr Uchytil. Kromě toho upravili nabídku piv a navařili nové speciály, které lahvují a nabízí na e-shopu. Dost také pracovali s cenami: na e-shopu mají od začátku akci 10+2 na petky a teď i nově na speciály v lahvi 5+1. "V listopadu jsme totiž měli navařeno hodně piva, které by nevydrželo do jara (kdy jsme cca odhadovali, že se zase otevřou hospody), takže jsme si řekli, že pivo raději rozdáme, než aby se vylévalo do kanálu," vysvětluje Petr Uchytil.

Nabídku piv měnili také ve Sternu, kde v posledních měsících prodávají běžně 8 až 10 druhů, navíc každých pár týdnů dochází k uvedení nějaké novinky. Naprosto klíčová je pro ně také kvalita a dostupnost piva. "Mít velmi dobré pivo a být schopen zásobovat je důležitý faktor jak pro běžné spotřebitele, tak logicky třeba retail nebo naše distributory," podotýká Kamil Gric. "Co se týče změn, tak jsme navýšili počet pet lahví a zmenšili počet druhů piv v pivovaru z 9 na 6," prozrazuje Břetislav Jakeš, obchodní manažer pivovaru Helf.

Kupují lidé pivo on-line?
Internetový obchod pivovaru Stern byl důležitým prodejním kanálem zejména na Vánoce a v úvodu roku. Průměrný počet piv v objednávce odhaduje Kamil Gric okolo šesti až osmi s tím, že začátkem roku, kdy lidé konzumovali převážně doma, se prodávaly hlavně ochutnávkové balíčky a s lepším počasím lidé míří na výlety, což zvyšuje prodeje ve výdejních okéncích. V pivovaru Helf od nového roku prodej na e-shopu stagnuje a průměrná objednávka činí 12 ks litrových pet lahví.

V Kočovný Kozi zákazníci nejčastěji kupují 10 petek, protože k nim dostanou další dvě piva zdarma. "Hodně oblíbený je i náš „ochutnávkový kastl“, který obsahuje 4 druhy našich půllitrových lahváčů," uvádí Petr Uchytil. Prodej internetového obchodu Zlatá kráva je cca 10 až 15 %, což Tomáš Sladký čekal více. U e-shopu jsou úskalí v podobě balení a logistiky, protože každý chce doručit pivo včas a tyto věci se museli naučit. "Průměrná objednávka je 6 piv. Zákazníkem je pivař, který naše pivo má rád a často to je dárek," upřesňuje.

Podle dat Českého svazu pivovarů a sladoven nejprodávanějším obalem zůstala klasická pivní lahev (46 % podíl z celkového výstavu), velký pokles je samozřejmě patrný u sudů (25 % podíl z celkového výstavu) a cisteren (2 % podíl z celkového výstavu). Naopak mírný nárůst si připsaly plechovky (15 % podíl z celkového výstavu) a PET lahve se udržely na 12 % (podíl z celkového výstavu).

Jaká piva frčí?
Podle Břetislava Jakeše lidé spíše ochutnávají a zkouší něco nového. U nich letos však inovace šly stranou a momentálně nejvíce prodávají spodně kvašená piva, jako je Kovář, Hefaiston a Triglav. V Kočovný Kozi uvařili nové speciály, tak aby lidi měli více na výběr v případě, že rádi ochutnávají nová piva, což mělo úspěch. "Co se týče oblíbeného pivního stylu, to se nedá říct. Někdo jde po ležácích, aby si mohli dát k televizi pár pivek, někteří mají rádi speciálky (IPA, ALE). Co se objemu týče, tak více se prodávají ležáky," zamýšlí se Petr Uchytil. Ve Zlaté krávě se nejvíce prodává 12 Plnotučná – klasický český ležák a speciálů se moc neprodalo.

V pivovaru Stern byl velkým hitem Cooledník, což je pivo farmářského typu určené na Velikonoce, kdy se tradičně vítá jaro. Další úspěšnou novinkou byla Nebula, kombinace stylu Sour s ovocnými šťávami a výrazným pivním tělem (IPA). Oba speciály se vyprodaly téměř obratem. "Výrazně inovovat nabídku budeme i v průběhu léta. Chystáme úplně nová piva a do prodeje se vrátí i oblíbené kousky z loňska, jako byl třeba náš letní summer, ale s názvem Beach Boy," prozrazuje dále Kamil Gric.

Co by pomohlo?
Výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová si myslí, že to nejmenší, co může nyní stát udělat, je otevření zahrádek. Šíření koronaviru to nezhorší, ale řadu hospod to může zachránit. "Lidé se potřebují setkávat. Navíc epidemiologická situace se zlepšuje a s příchodem jarního počasí bude sdružování lidí narůstat na intenzitě. Otevření zahrádek za přísných hygienických podmínek je rozhodně s ohledem na zdraví obyvatel lepší než nekontrolovatelné živelné shromažďování," dodává. S tímto názorem souhlasí i zástupci minipivovarů. "Nikdo nestavěl pivovar, aby vozil petky po domácnostech, ale aby zásoboval hospody. Z dlouhodobého hlediska se žádný pivovar na rozvozu po domácnostech/e-shopu neuživí," zdůrazňuje Petr Uchytil.

Kamil Gric si myslí, že nejhorší pro každý pivovar je nepředvídatelnost současné doby. Nedokážou s jistotou říci, jak bude vypadat situace na trhu za měsíc nebo dva, zda se otevřou restaurace, jestli budou festivaly… "Každý další týden nám navíc zkracuje hlavní sezónu, která je pro ekonomiku pivovaru klíčová. Proto doufáme, že se bude situace kolem koronaviru dále zlepšovat. A také v to, že kroky české vlády začnou být předvídatelnější než doposud," uzavírá.