Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Novou ředitelkou Českého svazu pivovarů a sladoven bude Martina Ferencová

Publikováno:před rokemZdroj:ČSPSAutor:Hana Novotná

Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) má novou výkonnou ředitelku. Stala se jí dosavadní projektová manažerka ČSPS Martina Ferencová, která rovněž zastávala funkci pověřené výkonné ředitelky. V pivovarnickém oboru má Ferencová dlouholeté zkušenosti, řadu let působila v Pivovarech Staropramen. Ve svých prioritách se zaměří především na podporu pozitivního vnímání piva, informování o přínosech českého pivovarnictví a rovněž budování pověsti odvětví jako odpovědného člena společnosti. Výběrového řízení se zúčastnilo dvanáct kandidátů.
Předsednictvo ČSPS jmenovalo Martinu Ferencovou do funkce výkonné ředitelky s účinností od 1. ledna 2017. Ferencová pracuje pro svaz přes šest let, kdy se zaměřovala především na projekty z oblasti společenské odpovědnosti a vztahy s regulátory. Z pozice pověřené výkonné ředitelky pak úspěšně realizovala Dny českého piva či Svatováclavskou slavnost a rovněž se podílela na vedení pracovních a odborných skupin při ČSPS.
„Mezi hlavní úkoly nové výkonné ředitelky bude patřit naplňování strategických cílů svazu, tedy především zvyšování pozitivního vnímání a popularity českého piva, informování o přínosech českého pivovarnictví pro rozvoj české ekonomiky a v neposlední řadě budování pověsti odvětví coby odpovědného člena společnosti se zaměřením na podporu zodpovědné konzumace piva,“ uvádí ke jmenování Ferencové předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.
V pivovarnickém oboru se Martina Ferencová pohybuje již sedmnáct let, od ukončení studií na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity. Profesní dráhu odstartovala v Pivovarech Staropramen, kde během svého jedenáctiletého působení postupně zastávala několik funkcí v rámci finančního oddělení, mimo jiné vedoucí oddělení pohledávek a investic. Odtud se přesunula do funkce vedoucí sekretariátu a koordinátorky zodpovědnostních projektů Českého svazu pivovarů a sladoven. Od roku 2011 je zároveň předsedkyní Komise společenské zodpovědnosti pivovarů.

Vysokomýtský pivovar bude opět vařit pivo, vznikne zde i škola

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Po obnovení výroby ve starém pivovaru poblíž centra Vysokého Mýta by v areálu mohla fungovat i škola zaměřená na pivovarnictví. Podobná v regionu zatím chybí. Podmínkou je ale získání evropské dotace na celkovou opravu objektu, zatím se dala do pořádku jen střecha zchátralé budovy.

"Škola by i pro lidi mimo obor vyučovala technologie a postupy při vaření piva, zřejmě formou kurzů a seminářů. Rád bych ale dosáhl toho, že by nás nějaká odborná škola zaštiťovala a poskytovala středoškolské a vysokoškolské lektory," uvedl majitel pivovaru František Richter. Podle něj je spojení výroby piva a školství výhodné.

Pivovar Richter koupil v roce 2015. V Praze již provozuje Jihoměstský pivovar, Vinohradský pivovar a Pivovar u Bulovky s restauracemi. Část areálu v Mýtě by chtěl majitel přeměnit na prostory pro kulturní akce nebo na byty.

Pivem plánuje zásobovat nejen vlastní restauraci v areálu, ale i další zařízení ve městě a okolí. Výstav by podle něj mohl dosáhnout zhruba 5000 hektolitrů ročně. Sází přitom na lokální patriotismus místních konzumentů.

Předchozí majitel areál vlastnil od ledna 2008, měl v plánu v něm vybudovat obytný komplex Nový pivovar. Začal s demolicí některých zchátralých budov a postavil první bytový dům, ale pak jeho stavební aktivity kvůli malému zájmu kupujících ustaly. V roce 2012 zastupitelé města odmítli pivovar odkoupit. Místní sdružení Kujebák se v minulosti snažilo vlastníkovi zabránit v bourání budov a chtělo, aby opravil nejcennější objekty. Návrh na prohlášení pivovaru kulturní památkou však ministerstvo kultury odmítlo.

Areál pochází z let 1898 až 1900. Do první světové války vařil 20 tisíc hektolitrů piva ročně. Během války kvůli nedostatku surovin poklesl roční výstav na 1000 hektolitrů. V roce 1951 výroba, tehdy už lihovin, v Mýtě skončila. Později objekty sloužily jako sklady hnojiv zemědělské firmy.

Budvar má po čtvrtstoletí nového šéfa. Bočka nahradil Žáček

Publikováno:před rokemZdroj:Českobudějovický deníkAutor:ČTKBudvar

Dlouholetý ředitel českobudějovického národního podniku Budějovický Budvar Jiří Boček oficiálně skončil ke konci roku ve funkci. Do výběru nového šéfa povede podnik ekonomický ředitel Petr Žáček (67).

Ve chvíli, kdy není přítomný ředitel, jsou za podnik oprávnění jednat jeho statutární zástupci, tedy odborní ředitelé. Jako první v pořadí je právě Žáček, následoval by obchodní ředitel a výrobně-technický ředitel. "Prvním zástupcem je Petr Žáček, který de facto řídí pivovar již od loňského 1. června, tedy od doby, kdy pan Boček nastoupil do pracovní neschopnosti. V praktickém řízení firmy tak nyní nedochází k žádné změně," sdělil agentuře ČTK mluvčí Budvaru Petr Samec. Žáček pracuje v Budvaru na pozici ekonomického ředitele od září 2005. "V době nepřítomnosti ředitele podniku ho v uplynulých 11 letech vždy zastupoval," podotkl mluvčí.

Zřizovatelem podniku je ministerstvo zemědělství. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) ČTK před Vánocemi řekl, že se nyní připravuje výběrové řízení na ředitelské místo. Mezi požadavky, které bude muset ředitel splňovat, bude i znalost pivovarského oboru. "S touto funkcí v žádném případě nehodlám hazardovat. Nechci, aby bylo řízení jakýmkoliv způsobem zpochybňováno," řekl Jurečka. Přemýšlí i o tom, že by stát oslovil soukromou firmu, aby mu s výběrovým řízením pomohla. Ministr doufá v to, že se nový ředitel osvědčí a bude ve funkci alespoň stejně dlouho jako Boček.

Jiří Boček vedl pivovar od roku 1991. Loni obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání. Boček v Budvaru strávil více než 30 let, do národního podniku nastoupil v roce 1984 jako technolog. Loni získal i Výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie.

Budvar zvýšil za posledních šest let výstav z 1,25 milionu na nynějších 1,6 milionu hektolitrů. Vyváží pivo do 76 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, se od roku 1967 nazývá národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Trautenberk má své sídlo v krkonošské Malé Úpě. Je to pivo horalů!

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Jiřina MužíkováTrautenberk

Krkonošská obec Horní Malá Úpa se může pyšnit hned několika nej. Najdete tam třeba nejvýše položený obecní úřad nebo kostel. Nyní k turistickým lákadlům přibyl i minipivovar. Není sice nejvyšší, ale zajímavostí má dost.

Při jeho slavnostním otevření a ochutnávání piva Trautenberk zastihla Jiřina Mužíková předsedu představenstva pivovaru Martina Kulíka i starostu Karla Engliše.

„Při rekonstrukci jsme objevili spoustu nádherných původních prvků. Byli jsme úplně nadšení. Narazili jsme na 105 let starou původní ocelovou konstrukci. dokonce jsou na ní i německé nápisy. Vše jsme se snažili v tom interiéru zachovat. Máme tu krásnou parketovou podlahu, která byla překryta několika vrstvami lina a koberců. Původní pískovcové schody a dřevěné vyřezávané osvětlení, které se nám také podařilo zachránit," usmívá se Martin Kulík.

Ve výšce 1045 metrů nad mořem a pět metrů pod zemí ve sklepení starém sto tři roků se začalo vařit pivo. To je začátek příběhu o Pivovaru Trautenberk, nejmladším přírůstku do rodiny krkonošských minipivovarů.

Pivovar Trautenberk vznikl v bývalé Tippeltově boudě (hotel Družba) a pivo se tu vaří přibližně rok
Rozsáhlou rekonstrukcí celého objektu vznikly prostory pro pivovar, jehož ostrý provoz právě začal, včetně pivovarské hospody.

Pivovar je akciovou společností, s podporou obce na jeho vznik přispěli zdejší boudaři a místní lyžařský areál SKiMU.

Ti všichni také nové pivo čepují, a protože je „jejich", všichni se o něj hezky starají.

Na kvalitu piva Trautenberk dohlížejí sládci Vojtěch Kaprálek a Tomáš Ďuríček. Kromě čepovaného piva je k dispozici i v pet lahvích atypického tvaru a v dárkovém balení se čtyřmi třetinkovými lahvemi, které jsou nejen díky skvělému obsahu jedinečným suvenýrem.

Ředitel Budvaru Boček skončil ve funkci, podnik dočasně povede Žáček

Publikováno:před rokemZdroj:EuroZprávy.czAutor:ČTKBudvar

Dlouholetý ředitel českobudějovického národního podniku Budějovický Budvar Jiří Boček oficiálně skončil ke konci roku ve funkci. Do výběru nového šéfa povede podnik ekonomický ředitel Petr Žáček (67). ČTK to dnes sdělil mluvčí Budvaru Petr Samec.

Ve chvíli, kdy není přítomný ředitel, jsou za podnik oprávnění jednat jeho statutární zástupci, tedy odborní ředitelé. Jako první v pořadí je právě Žáček, následoval by obchodní ředitel a výrobně-technický ředitel.

"První zástupcem je Petr Žáček, který de facto řídí pivovar již od loňského 1. června, tedy od doby, kdy pan Boček nastoupil do pracovní neschopnosti. V praktickém řízení firmy tak nyní nedochází k žádné změně," řekl Samec. Žáček pracuje v Budvaru na pozici ekonomického ředitele od září 2005. "V době nepřítomnosti ředitele podniku ho v uplynulých 11 letech vždy zastupoval," podotkl mluvčí.

Zřizovatelem podniku je ministerstvo zemědělství. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) ČTK před Vánocemi řekl, že se nyní připravuje výběrové řízení na ředitelské místo. Mezi požadavky, které bude muset ředitel splňovat, bude i znalost pivovarského oboru. "S touto funkcí v žádném případě nehodlám hazardovat. Nechci, aby bylo řízení jakýmkoliv způsobem zpochybňováno," řekl Jurečka. Přemýšlí i o tom, že by stát oslovil soukromou firmu, aby mu s výběrovým řízením pomohla. Ministr doufá v to, že se nový ředitel osvědčí a bude ve funkci alespoň stejně dlouho jako Boček.

Jiří Boček vedl pivovar od roku 1991. Loni obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání. Boček v Budvaru strávil více než 30 let, do národního podniku nastoupil v roce 1984 jako technolog. Loni získal i Výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie.

Budvar zvýšil za posledních šest let výstav z 1,25 milionu na nynějších 1,6 milionu hektolitrů. Vyváží pivo do 76 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, se od roku 1967 nazývá národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Ředitel Budvaru Boček skončil, pivovar dočasně povede Žáček

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTKBudvar

Dlouholetý ředitel českobudějovického národního podniku Budějovický Budvar Jiří Boček oficiálně skončil ke konci roku ve funkci. Do výběru nového šéfa povede podnik ekonomický ředitel Petr Žáček (67). Sdělil to mluvčí Budvaru Petr Samec.

Ve chvíli, kdy není přítomný ředitel, jsou za podnik oprávnění jednat jeho statutární zástupci, tedy odborní ředitelé. Jako první v pořadí je právě Žáček, následoval by obchodní ředitel a výrobně-technický ředitel. "První zástupcem je Petr Žáček, který de facto řídí pivovar již od loňského 1. června, tedy od doby, kdy pan Boček nastoupil do pracovní neschopnosti. V praktickém řízení firmy tak nyní nedochází k žádné změně," řekl Samec. Žáček pracuje v Budvaru na pozici ekonomického ředitele od září 2005. "V době nepřítomnosti ředitele podniku ho v uplynulých 11 letech vždy zastupoval," podotkl mluvčí.

Zřizovatelem podniku je ministerstvo zemědělství. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) ČTK před Vánocemi řekl, že se nyní připravuje výběrové řízení na ředitelské místo. Mezi požadavky, které bude muset ředitel splňovat, bude i znalost pivovarského oboru. "S touto funkcí v žádném případě nehodlám hazardovat. Nechci, aby bylo řízení jakýmkoliv způsobem zpochybňováno," řekl Jurečka. Přemýšlí i o tom, že by stát oslovil soukromou firmu, aby mu s výběrovým řízením pomohla. Ministr doufá v to, že se nový ředitel osvědčí a bude ve funkci alespoň stejně dlouho jako Boček.

Jiří Boček vedl pivovar od roku 1991. Loni obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání. Boček v Budvaru strávil více než 30 let, do národního podniku nastoupil v roce 1984 jako technolog. Loni získal i Výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie.

Budvar zvýšil za posledních šest let výstav z 1,25 milionu na nynějších 1,6 milionu hektolitrů. Vyváží pivo do 76 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, se od roku 1967 nazývá národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Pivovar Svijany chce ve svijanském zámku otevřít hotel

Publikováno:před rokemZdroj:Liberecký deníkAutor:ČTKSvijany

Hotel s 45 lůžky a restaurací chce v nově rekonstruovaném zámku ve Svijanech na Liberecku vybudovat Pivovar Svijany. Do obnovy zchátralé památky už společnost investovala 60 milionů korun, z toho polovinu získala z takzvaných norských fondů. Druhá etapa rekonstrukce, která zahrnuje vybudování 22 pokojů a jednoho apartmá a také restaurace přijde na dalších 30 milionů. První hosté by sem měli zavítat už v květnu ještě před zahájením letní sezony, řekla mluvčí Pivovaru Svijany Petra Winklerová.

Pivovar Svijany je největším pivovarem v Libereckém kraji a výstavem kolem 620.000 hektolitrů ročně se řadí mezi desítku největších v zemi.

Zchátralý areál zámku nedaleko pivovaru koupila společnost před třemi lety a letos v létě ho otevřela návštěvníkům. Tamní expozice představuje unikátní nálezy z blízkého okolí i zajímavosti odhalené při opravě zámku. K těm patří třeba více než 3000 let stará bronzová jehlice, středověká pec na chleba nebo tajná chodba. Nejcennějším exponátem je zřejmě bronzový poklad takzvaných svijanských labutěk, umělecky zpracovaných kultovních předmětů z 9. a 10. století před naším letopočtem.

S využitím zámku i pro ubytování počítal Pivovar Svijany od začátku rekonstrukce. Zájem o památku od jejího otevření podle Winklerové roste. "Již nyní je relativně velká poptávka po svatbách na zámku, věříme, že ji od příštího roku budeme schopni uspokojit," poznamenala. Vedení pivovaru uvažuje, že v zámku zřídí i minipivovar. "Přemýšlíme i o zážitkovém a školním minipivovaru. Pokud přijede parta lidí, tak by si tady mohli pod vedením našeho zkušeného sládka uvařit pivo a za měsíc si ho pak přijet vypít," doplnil ředitel pivovaru Roman Havlík. To je ale podle něj záležitost budoucnosti.

Liberecký kraj patří k turistickým regionům s největší kapacitou ubytování v Česku. Na začátku loňského roku bylo v kraji 892 hromadných ubytovacích zařízení, což představuje desetinu těchto zařízení v zemi. Víc ubytovacích zařízení mají jen Jihočeský a Královéhradecký kraj. V přepočtu na 10.000 obyvatel má ale Liberecký kraj nejvíc lůžek v Česku. I když je co do rozlohy po Praze nejmenším krajem v republice, má pro turisty 14.500 pokojů se 43.650 lůžky. Okolí Svijan je turisticky zajímavou lokalitou, která ale mnoho možností k ubytování nenabízí. Mezeru chce zámecký hotel ve Svijanech vyplnit.

Nejvíce z půllitru mají Svijany, celkově ale s přehledem vede Prazdroj

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Jan Sůra

Velcí pivovarničtí hráči v roce 2015 zvýšili zisky. Daří se ale i malým. Porovnání mezi oběma jinak těžko souměřitelnými skupinami odhaluje údaj, kolik čistého zisku mají z každého uvařeného půllitru. Údaje za právě skončený rok 2016 k dispozici ale ještě nejsou.

Na prvním místě v tomto upraveném žebříčku zisků se v roce 2015 usadil Pivovar Svijany. Firma, která byla před dvaceti lety na zavření, totiž v roce 2015 dosáhla nejvyššího zisku v historii a také uvařila nejvíce piva. Z každého půllitru měl pivovar 2,07 koruny čistého. Ziskem na půllitr předstihl svijanský pivovar o rok dříve první Plzeňský Prazdroj.

Žebříček zisků za rok 2015 není úplný, protože řada hráčů výsledky zveřejňuje na poslední chvíli zákonné lhůty nebo po ní. Například svijanský pivovar poslal data do sbírky listin teprve dva dny před Vánocemi. Výsledky minulých let ale naznačují, že by se pořadí na prvních třech místech nemělo měnit.

Jedinou výjimkou by mohl být Únětický pivovar, který má potenciál stát se skokanem roku. V roce 2014 ještě jako minipivovar získal na každém pivu 2,62 Kč čistého, přičemž o rok později poskočil mezi plnohodnotné pivovary, protože překonal hranici 10 tisíc uvařených hektolitrů. Výsledky však zatím nezveřejnil.

V žebříčku chybí z velkých hráčů Pivovary Lobkowicz, které ve svých výročních zprávách nezveřejňují celkovou produkci v hektolitrech, ale pouze ve finančním vyjádření.

Mít značku a prodávat sudy
Předseda představenstva Pivovaru Svijany Tomáš Kučera tvrdí, že rok 2016 bude horší, protože ten loňský částečně zachraňovala stomilionová dividenda z dceřiné distribuční firmy na svijanské pivo. Pokud by se nicméně do celkového zisku pivovaru započítala i tato firma, zisk na půllitr by byl ještě výrazně vyšší.

„Struktura prodejů se zhoršuje, prodává se více lahvového piva na úkor sudového,“ vysvětluje Kučera, proč za rok 2016 očekává nižší zisk. Celorepublikový trend souvisí i s očekávaným úbytkem hospod a odbytu sudů, na nichž mají pivovary v Česku mnohem vyšší marži než na lahvovém pivu. Svijany zisk z roku 2015 použijí na další rozvoj. Výrazně posílí například v plechovkovém pivu, do dvou linek na jeho stáčení investují 100 milionů korun.

Žebříček nejziskovějších pivovarů ukazuje velké rozdíly mezi pivovary. V první trojici se opět umístil Rodinný pivovar Bernard, který také trvale navyšuje výrobu i zisk. Naopak některé velké značky mají z každého piva podstatně méně. Budějovický Budvar, který je v rukou státu, má 87 haléřů z půllitru, Staropramen dokonce na každém vydělal jen 37 haléřů čistého.

Podle Tomáše Maiera z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity je pro velkou ziskovost nutné zkombinovat dva faktory: mít značku, která umožní vyšší ceny, a dosáhnout vyššího podílu sudového piva na prodejích. „Ideální je kombinace obojího, jako má Bernard, který v sudech prodá 62 procent piva,“ říká Maier. V případě Svijan je podíl zhruba půl na půl.

Prazdroj má sudového piva 42 procent, ale drží se úspěšně strategie vysokých cen. „Hospodský má minimální vyjednávací tržní sílu oproti obchodnímu řetězci,“ vysvětlil Maier. Pivovarnictví zažívá podle Maiera v Česku dobré časy, nejen díky rostoucí produkci.

„Cenový lídr, společnost Plzeňský Prazdroj, minimálně posledních patnáct let zdražuje se železnou pravidelností kvůli udržení vysoké ziskovosti, jak požadují akcionáři,“ dodal Maier.

Připravované novinky

Publikováno:před rokemAutor:ČpČz

● mobilní aplikace České pivovary pro iOS (obdoba verze pro Android)
● encyklopedie mezinárodních pivních stylů dle Brewers Association
● virtuální cesta kolem pivovaru prostřednictvím služby Panorama od Seznamu (obdoba Street View) (od 1.1.2017)
● fotografické náhledy piv v jednotlivých pivotékách pivovarů (místo ilustračních obrázků) (od 1.1.2017)
● na základě spolupráce se skupinou Pivovary České republiky budou pravidelně na Facebooku sdíleny příspěvky a fotografie jejich členů z návštěv pivovarů po celé republice. Tímto děkuji členům za jejich poskytnutí k zveřejnění.

Sedm nových hříchů: V neřesti alkoholu jsou Češi už tradiční přeborníci

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Každý Čech starší 15 let vypije ročně v průměru dvanáct litrů čistého etanolu. Statistika OECD nás tak řadí mezi 35 státy na druhé místo za Rakouskem. Je to moc a výsledky jsou zkreslené, reagují domácí výrobci s tím, že domácí statistici uvádějí „jen“ něco málo přes deset litrů.

Možná ve spotřebě alkoholu nejsme na druhém místě, v civilizovaném světě ale každopádně patříme na přední příčky. Neúměrné popíjení zkrátka mnozí v českých luzích a hájích nepovažují za hřích, byť podle řady expertů, ale i mnoha výrobců to hřích je. A velký.

Stačí příklad piva, kterého se loni v Česku prodalo na 16,2 milionu hektolitrů (přes 3,2 miliardy půllitrů). Ještě před několika lety činila jeho průměrná roční spotřeba na hlavu (od kojenců po seniory) 160 litrů, a byť v poslední době klesla ke 143 litrům, stále je nejvyšší na světě. Ostuda? Naopak! Prezentujeme to jako úspěch, když na nás nemají ani pivní borci jako Němci a Rakušané.

Z ročně vypitého etanolu pak na zlatý mok připadá plných 58 procent. Ve víně je pravda. A v Česku také 30 procent roční spotřeby čistého lihu (Češi vypijí v průměru 19 litrů vína na hlavu). Na likéry a kořalky (ročně kolem 6,5 litru na hlavu), které mají největší obsah alkoholu, pak paradoxně připadá „jen“ dvanáct procent z roční spotřeby lihu na obyvatele.

Ještě před několika lety činila jeho průměrná roční spotřeba na hlavu (od kojenců po seniory) 160 litrů, a byť v poslední době klesla ke 143 litrům, stále je nejvyšší na světě.

Pivo levnější než voda
Ministerstvo zdravotnictví argumentuje vysokými náklady na léčení alkoholiků a přitažlivostí alkoholu pro mladistvé, národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil marně apeluje na nutnost přísné regulace a omezení dostupnosti. U té má jistě pravdu: jen těžko se odolává alkoholu, když leckde vyjde půllitr piva levněji než třetinková lahev předražené stolní vody.

Náklady na uvaření kvalitního piva jsou přitom v mnoha případech vyšší i než u ostatních alkoholických nápojů včetně lihovin (i když například výroba kvalitní whisky je složitý a nákladný proces, který si s pivem nezadá).

Český vztah k alkoholu je hluboce zakořeněn z dob, kdy se nejvíc piva a kořalek vypilo v hospodách, kde si štamgasti po několik večerů v týdnu dopřávali svých deset „kousků“ a pití piva bylo národním sportem. Jistě, doba se mění, ale jen pomalu.

Životní styl versus popíjení
Trendem je zdravý životní styl, běhání, reklamy na štíhlá těla, ale i zaměření na čím dál vyšší pracovní výkon, který se už tolik s pravidelným holdováním alkoholu neslučuje. Jak si tedy vysvětlit – máme-li věřit statistikám OECD –, že český národ ve spotřebě alkoholu zrovna rychlým tempem nepolevuje?

V rámci objektivity je nutné přiznat, že máme v konzumaci alkoholu zdatné pomocníky: nelichotivou bilanci nám pomáhají zvyšovat početné (byť krátkodobé) nájezdy zahraničních návštěvníků, pro které je naše levné pivo, rum či víno lákavější než Karlštejn. Ale abychom těch dvanáct litrů nesváděli jen na ně - činí se i domácí pijáci, jen hřeší více doma nežli v hospodách.

Před deseti lety tvořil prodej piva v „on-trade“, tedy v gastronomii, přes polovinu veškerého tuzemského prodeje, dnes je to necelých 40 procent. Pití v hospodách přece jen podražilo a Češi se vrhli na extrémně laciné pivo v „petkách“ nebo plechovkách.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.04.2018 21:506.160/6.160