Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivovar Svijany představuje nové pivo

Publikováno:před rokemZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Petra WinklerováSvijany

V souvislosti s otevřením zrekonstruovaného Zámku Svijany představí Pivovar Svijany na začátku léta nové pivo Zámecký Máz. Inspirováno je starými recepturami, podle kterých se v minulém století vařilo pivo zavážené před zimou na nepřístupné horské chaty. K dispozici bude v čepované podobě ve svijanských restauracích.

Zámecký Máz vychází ze svijanské nejprodávanější jedenáctky Svijanského Mázu. „Hotové zfiltrované pivo opětovně zakvasíme rozkvašenou mladinou, tzv. kroužky, a necháme krátce rozkvasit v tanku, aby došlo k homogenizaci celé várky a pivo pak kvasilo stejně ve všech sudech. Po dvou až třech dnech ho stočíme do sudů a uskladníme v ležáckých sklepech, kde při teplotě 2° C tři až čtyři týdny znovu dokváší. Takto připravené kroužkové pivo pak putuje rovnou k zákazníkům,“ říká Petr Menšík, sládek Pivovaru Svijany.

Díky druhotnému dokvášení a přítomnosti čistých vitálních pivovarských kvasinek získá pivo plnější, ale jemnější a zakulacenější chuť. Při teplotě do 4° C se dá uchovávat velmi dlouho a v průběhu ležení se jeho charakter a vlastnosti pomalu mění a vyvíjí. Naopak při vyšších teplotách je potřeba pivo co nejdříve spotřebovat, protože pivovarské kvasinky jsou v teple aktivnější.

Pivovarské kvasinky obsahují velké množství vitamínů řady B (B1, B2, B3, B6, B9, B12 a B15) a stopových prvků, jako jsou fosfor, chrom, selen, draslík, hořčík, železo, vápník, mangan, zinek a měď.

Zámecký Máz bude možné ochutnat od začátku léta 2016 ve svijanských restauracích nebo na slavnostním otevření Zámku Svijany v sobotu 25. června od 10:00 hodin.

Národ pivařů. Kdo nepije není Čech?

Publikováno:před rokemZdroj:Krkonošský deníkAutor:A.Vaníček, J.Pich, K.Dubský

Pivo je téma vpravdě národní a není tak divu, že došlo ke spojení s další českou zálibou, turistikou. Kdo rád obojí, může vyrazit třeba na Krkonošskou pivní stezku.

Vznik umožnil rozmach minipivovarů, za poslední roky jich v horách i pod nimi vyrostla téměř desítka,

Krkonošská pivní stezka spojuje Vrchlabí, Friesovy boudy a Luční boudu. Trasa měří 22 kilometrů a nabízí nejen ochutnávky pěnivého moku, ale i výhled na vrcholové partie hor. Vždyť minipivovar na Luční je s 1410 metry nejvýše položený v celé České republice.

A že to celé funguje, dokládá příspěvek Sdružení přátel piva z Vlašimi. „Z Malé Úpy jsme vyrazili na Luční, kde probíhalo hodnocení až do pozdních večerních hodin. Další zastávkou byly Friesovy boudy a skončili jsme ve Vrchlabí. Celý třídenní pochod byl ve znamení mimořádně vysokých teplot, které příjmu tekutin nahrávaly. Nebyl tak problém získat dostatek razítek na pivní kartu, což nám přineslo malý dárek. Milá to památka na zajímavý pivně turistický počin, který nám dlouho zůstane v paměti," podělili se o své zážitky.

Pivo stále zůstává tuzemským fenoménem. Tři ze čtyř lidí si v loňském roce obstarali zrzavý nápoj pro domácí konzumaci, více než čtvrtina dotázaných obyvatel Královéhradeckého kraje dokonce přiznala, že si pivo koupí alespoň jednou týdně. Na Liberecku si alespoň půllitr týdně dopřeje dokonce celých 30% populace.

Z průzkumu Deníku přitom vyplývá, že nejčastěji Východočeši vyhledávají světlé pivo, a to hned v 68 procentech. Dalších 14 procent populace má pak raději pivní moky s příchutí.

Spotřeba piva je v Královéhradeckém kraji nad průměrnou celorepublikovou hodnotou. Nejoblíbenější je jeho desetistupňová varianta, což doložilo 51 procent občanů. Na Liberecku naopak nejvíce táhnou „jedenáctky", které se oblibě těší v celém Podkrkonoší.

Zajímavý je také vhled do statistik oblíbenosti lahvového piva. Zde je Královéhradecký kraj na absolutní špici, protože hned 66 procent občanů si „lahváče" domů během loňského roku alespoň jednou koupilo. Zároveň třetina Východočechů přiznává, že si raději zaplatí více peněz za kvalitní pivo. V sousedním Libereckém kraji je naopak oblíbenější točené.

Pod Krkonošemi se zvýšené oblibě těší také nealkoholické pivo. Vyhledává ho alespoň 19 procent populace.

Není to pro Východočechy úplně nejlichotivější vizitka. Podle nedávného průzkumu více než kde jinde v zemi totiž holdují pití alkoholu doma-Na hospody zanevřeli tak silně, jako nikde jinde v Česku. Skupují v obchodech lahvové pivo, hlavně pak jedenáctku.

Ale abychom nebyli jen zlí. Ze stejného výzkumu vyplynulo, že typický východočeský pijan je i poměrně náročný. A za dobré pivo nebo víno je ochoten si připlatit. A když víno, tak hlavně červené. Nejlépe k dobré večeři. Na sklenku kvalitního vína k jídlu si prostě Východočeši potrpí.

A zajímavé je, že Východočeši vůbec nefigurují na horních příčkách pijanů tvrdého alkoholu. Oblíbená je tady podobně jako na Moravě pouze slivovice nebo hruškovice.

A to není zlé zjištění. „Měkký" alkohol totiž na rozdíl od kořalky není tak zdraví škodlivý. „Pro zdravého člověka je normální množství dvě skleničky vína,tedy čtyři deci. Ale třeba dávka nad 60 gramů etylalkoholu, tedy více než tři sklenice dvou deci stolního vína při pravidelné denní konzumaci, je považována za nadměrnou a zdraví škodlivou," podotkl před časem v Deníku známý odborník na alkoholismus Petr Popov.

Známé třeba jsou pozitivní účinky červeného vína na kardiovaskulární systém.

Větší spory expertů panují ohledně piva a především pak tvrdého alkoholu. Většina se jich však shodne na tom samém jako u vína: V malém, respektive přiměřeném množství je pivo zdravé. A jak se říká, lepší jedno než žádné a lepší dvě piva než jedno.

Avšak už ne více. Játra je třeba nechat odpočinout. Podle řady odborníků je kvůli tomu škodlivější dát si každý den dvě piva, než jich vypít deset jednou týdně.

Alkohol je jednou z metel lidstva, ale státní intervence nikdy moc nepomohly. Je třeba zajímavé, že při zkoumání výše spotřební daně a konzumace alkoholu na vzorku 27 evropských zemí se ukázalo, že neexistuje žádný vztah, žádná souvislost mezi zdaněním alkoholu a jeho spotřebou.

V Moravskoslezském kraji se daří minipivovarům, počet se zdvojnásobil

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Ivana Lesková

Moravskoslezský kraj zažívá boom minipivovarů. Za uplynulé tři roky jich přibylo sedmnáct. Počet se tak zdvojnásobil a region se zařadil na přední místa republikového žebříčku.

Podhůří Beskyd i Jeseníků, metropole kraje, průmyslová Karviná, lašský Frýdek-Místek i malý Rohov na Opavsku. Všude jsou minipivovary, většinou spojené s restaurací, barem či malou prodejnou.

„Minipivovarů v kraji přibývá. Přesný počet neznáme, protože členství v našem svazu je dobrovolné, navíc nové minipivovary vznikají i zanikají příliš rychle. Ale odhadujeme, že už jsme na druhé příčce po Praze, kde je minipivovarů nejvíce,“ říká člen prezidia Českomoravského svazu minipivovarů Radovan Koudelka z ostravského Zámeckého minipivovaru Zábřeh.

Potvrdil to Roman Miarka, mluvčí Celního úřadu pro Moravskoslezský kraj. Přesný přehled o tom, kdo legálně vaří pivo, má totiž jedině Celní správa České republiky.

Bulač, Štajgr, Trubač, Zbuj...
„Pokud výrobce piva uvaří více než 200 litrů za rok, musí se podle zákona o spotřebních daních registrovat u příslušného celního úřadu. Vyrábět pivo pak může pouze v daňovém skladu na základě povolení vydaného celním úřadem. V březnu jsme evidovali 37 takových minipivovarů v kraji,“ říká Miarka.

Podotkl, že srovnatelný počet, tedy okolo čtyř desítek malých pivovarů, evidoval také Středočeský a Jihomoravský kraj. Pouze Praha má více pivovarů, a to kolem padesáti. Vývoj je ale rychlý.

„V dubnu ubyly v kraji dva minipivovary: v Ostravě jsme rušili povolení fyzické osobě a na Bruntálsku společnosti, která vařit pivo ani nezačala. V květnu přibylo jedno povolení v Ostravě, takže jich je aktuálně 36,“ upřesnil Miarka.

V celé zemi bylo na konci loňského roku okolo 300 minipivovarů. „Teď už je jich kolem 350,“ říká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Vladimír Balach.

„Na začátku minulého století jich ale bylo přes tisíc. Po druhé světové válce jejich počet klesl a teď se opět zvyšuje. Do tří let jich může být dvojnásobek. Stejný trend pozorujeme i v okolních zemích,“ dodal viceprezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Kočka.

V kraji bylo ještě v roce 2012 pouze 17 minipivovarů, v minulých třech letech ale vzniklo dalších 17, takže se jejich počet zdvojnásobil.

Většina minipivovarů nemá stáčecí linku, ale plní lahve ručně. Některé si zakládají na originalitě lahví, ale většina na originalitě chutí i obchodních názvů. V regionu tak lze ochutnat kolem stovky druhů piv, jako je například Nachmelená opice, Žabák, Rohan, Qasek, Zobák, Garážmistr, Zbuj, Čmelák, Grošák, Sršeň, Železník, Kohut, Kozlovjan, Bulač, Štajgr, Trubač či Ušák...

Pivní Frýdecko-Místecko
Současný boom minipivovarů souvisí podle odborníků s rostoucí poptávkou. Zájem o speciály mají hlavně mladí lidé a turisté. V regionu se nejvíc varen piva koncentruje na Frýdecko-Místecku. Vedle pivovaru Radegast tam funguje i 12 minipivovarů, takže lidé mají šanci ochutnat přes 80 druhů piva.

Mluvčí celníků v regionu potvrdil, že na Frýdecko-Místecku aktuálně registrují 12 minipivovarů, což je největší počet v kraji. „V okrese Ostrava jich je 7, na Karvinsku i na Opavsku máme přihlášeno po šesti, na Opavsku tři a na Bruntálsku zatím dva,“ doplnil Roman Miarka.


Důvodů, proč je nejvíc minipivovarů na Frýdecko-Místecku, je víc.
„Hodně sládků vyšlo z nošovického Radegastu, proto si otvírají vlastní minipivovary poblíž,“ nastínil jeden z důvodů Radovan Koudelka.

Příkladem je sládek Mojmír Velký. „Pět let jsem pracoval v Radegastu, od roku 2006 mám vlastní minipivovar Koníček ve Vojkovicích,“ říká. Jeho podnik patří k nejstarším a největším minipivovarům v regionu, zásobuje osmdesát míst v okolí, ale i v Polsku a na Slovensku. „Asi proto, že nám i dalším se daří, motivuje to další lidi v našem okolí k otvírání nových minipivovarů,“ míní.

Dalším důvodem je podle průvodkyně Petry Bujokové vyšší poptávka tamních turistů i cyklistů. Proto plánuje pro cestovní kancelář Radynacestu poznávací zájezdy do Beskyd, které spojí turistiku po horách s pivní turistikou v podhůří.

„Místní minipivovary chtěli poznat Angličané. Jejich cestovní kancelář, s kterou jsme projekt chystali, bohužel skončila. Teď zvažujeme vlastní nabídku. Prošla už jsem většinu minipivovarů na Frýdecko-Místecku, jsou na velmi dobré úrovni, ale nejdřív jimi na zkoušku provedu skupinu svých přátel z ciziny, kteří o to žádají,“ říká průvodkyně.

Na Bruntálsko se vracejí sládci, kteří sbírali zkušenosti v Praze
V jiných místech kraje zakládají minipivovary sládci, kteří studovali v Praze a tam nebo v okolí pak léta pracovali. Teď se vracejí domů.
Například Michal Kuřec koncem loňského roku otevřel minipivovar Nachmelená opice v prostorách bývalé krnovské Karnoly. Po 65 letech tak obnovil tradici výroby piva ve svém rodném městě.

„Vlastní hospodu nemáme ani neplánujeme, ale naše pivo prodáváme nejen v obchodech a restauracích v Krnově a okolí, ale také v Ostravě, Olomouci, Brně a nově i v Praze,“ říká krnovský sládek Kuřec.

Vítané pracovní příležitosti
Také Maxim Hentek se po studiích v Praze a práci ve Středočeském kraji rozhodl přijmout roli hlavního sládka v bruntálském minipivovaru Hasič, který vznikl teprve nedávno.

„Nabídka mě oslovila mimo jiné proto, že jsem chtěl vařit pivo z přírodních surovin, ale také proto, že pivovar je propojený s barem, takže hned vidím, jak hostům pivo chutná,“ vysvětluje sládek.

Ačkoli konkurenci v podnikání obvykle nikdo moc rád nemá, majitelé i šéfové minipivovarů tvrdí opak.

„Je dobře, že vznikají další. Rozvíjí se tak průmysl, který už zaměstnává několik tisíc lidí ve výrobě, prodeji, restauracích, ale i pivních lázních,“ shodli se člen výboru Českomoravského svazu minipivovarů Radovan Koudelka i sládek minipivovaru Koníček Mojmír Velký.

Pivo 12% Světoběžník JC získalo ocenění Regionální potravina Libereckého kraje

Publikováno:před rokemZdroj:Město FrýdlantAutor:Martin RubášU Čápa

Soutěž Regionální potravina je projektem Ministerstva zemědělství určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky.

Odborná komise soutěže, tvořená zástupci Ministerstva zemědělství ČR, krajského úřadu, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy ČR, Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR, ocenila v kategorii Alkoholické a nealkoholické nápoje právě SVĚTOBĚŽNÍK JC CIMRMANŮV 12° SVĚTLÝ LEŽÁK z minipivovaru na Příchovicích.

"Stáváme se tak hrdými nositeli značky, která je zárukou místního regionálního původu s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi."

12% Světoběžník JC, světlý nefiltrovaný ležák, pivo českého typu vyráběné tradičním technologickým způsobem bez jakýchkoliv náhražek a pomocných látek. Kombinace čtyř druhů sladu dodává pivu zlatavou barvu, hustou pěnu a plnost v chuti, české odrůdy chmele, kterým dominuje Žatecký poloraný červeňák, přináší příjemnou hořkost a nezaměnitelné chmelové aroma, které podporuje i tzv. studené chmelení v ležáckém tanku.

Pivo je vyráběno v restauračním řemeslném minipivovaru, který je součástí penzionu a areálu U Čápa. Jak název napovídá, pivo je zasvěceno českému géniovi Járovi Cimrmanovi a můžete si ho vychutnat v restauraci točené přímo z ležáckého tanku nebo přivést jako suvenýr či dárek v originální skleněné lahvi s pákovým uzávěrem při toulkách krajem Járy Cimrmana

Nejlepší tmavé pivo uvařili v Pivovaru Litovel

Publikováno:před rokemZdroj:Impuls.czLitovel

V litovelském pivovaru vaří zlatavý mok již přes 120 let. Právě věrnost stejným tradičním postupům řadí pivo z Hané dlouhodobě mezi českou špičku, což dokládají ocenění z tuzemských i zahraničních anonymních degustačních soutěží.

První z nich získal Pivovar Litovel již v roce 1906 na Mezinárodní gastronomické výstavě ve Vídni. A od té doby sbírá medaile neustále.

Že se v Pivovaru Litovel nevyrábí žádné europivo, oceňují znalci u nás i ve světě. „Letos se dařilo hlavně pivu Litovel Dark, které vyhrálo na soutěžích Pivní pečeť kvality 2016 a Pivex 2016. Ochucené pivo Litovel Červený pomeranč navíc na soutěži Pivní pečeti kvality obsadilo bronzovou příčku, Pivex zase znamenal stříbro pro Litovel Dark Premium a druhé i třetí místo pro světlý Litovel Moravan,“ vyjmenovává sládek Pivovaru Litovel Petr Kostelecký.

Z jeho varny pochází i nejlepší tmavé pivo na světě – Litovel Premium Dark totiž získal v loňském roce zlato na mezinárodní soutěži World Beer Awards v Londýně. „Uvařit pivo s mezinárodně uznávanou kvalitou se nepovede každému sládkovi,“ říká s hrdostí Kostelecký.

V Pivovaru Litovel sází na klasické postupy i inovace
Úspěchy přisuzuje věrnosti tradičním postupům. „Když vaříte klasickou technologií a se vším, co k tomu patří, má pak takové pivo svůj charakter a osobitost. Europivo se vyrábí na kvantitu, mnohdy se liší jen etiketou. Lidé ani nepoznají, odkud to pivo vlastně pochází. A to my rozhodně nechceme, my jsme na ‚tu naši hanáckou chuť‘ hrdí,“ vysvětluje sládek.

Kvalitní litovelské pivo si fajnšmekři a pivní znalci mohou od dubna vychutnat z nových lahví, a přepravek. „Nový design pracuje s vylepšenou ergonomií a lahev se tak díky svému tvaru mnohem lépe drží. U ramene a paty byla využita unikátní technika embosingu, při níž dochází k vytlačování vzorů do skla,“ vysvětluje Lumír Hyneček, ředitel Pivovaru. Dlouhý štíhlý krček je navíc prospěšný pro samotnou kvalitu moku. Svým tvarem omezuje nenaplněný objem a minimalizuje nežádoucí přístup vzduchu do piva.

Minipivovar jako laboratoř litovelského sládka
Novinkám se i před důraz na tradice v Litovli nebrání. Před pěti lety si pořídili ojedinělou „pivní laboratoř“ – minipivovar.
Ten už pátým rokem slouží současnému sládkovi k vývoji a testování nových pivních receptur. „Ve dvou varných nádobách s objemem pouhých 250 litrů, což je stokrát méně ve srovnání s velikostí litovelské klasické varny, vzniká zlatavý mok stejně jako při klasické produkci,“ upřesňuje Kostelecký. Více o vaření v minipivovaru najdete na facebooku Pivovaru Litovel.

Jako jeden z prvních zde byl mimo jiné uvařen například 13° polotmavý nefiltrovaný speciál Litovel Gustav, který získal jméno právě po slavném českém zápasníkovi Gustavu Frištenskému, který v pivovaru několik let žil po svatbě s dcerou prvního litovelského sládka Josefa Elledera Miroslavou. Minipivovar byl také zpřístupněn veřejnosti, která si zde pod dohledem sládka může uvařit vlastní pivo, třeba na svatbu, k životnímu jubileu nebo jenom ze zvědavosti.

Postřižinský cyklootvírák lámal rekordy, na trasu vyrazilo 1 850 cyklistů

Publikováno:před rokemZdroj:Nymburský deníkAutor:Ivana ŠmejdováPostřižinský

Postřižinský cyklootvírák se stal za pár let existence pojmem. Dávno přesáhlrozměry původní komorní vyjížďky Hrabalovým Polabím, stává se masovkou a organizátoři začínají přemýšlet, jak dál.

Sobotní letní počasí vytáhlo z peřin i ty nejlenivější cyklisty. Letošní zahájení cyklistické sezony na vyhlášeném Postřižinském cyklootvíráku si prostě nechtěl nechat ujít nikdo, kdo má rád kolo, Polabí 
a Postřižinské pivo. Účast byla rekordní, 1850 účastníků. Ale nepředbíhejme.

„Na prvním ročníku se nás sešlo 200 a byli jsme 
v euforii z toho, že přijelo tolik lidí. Letos máme šestý ročník a myslím, že padne loňský rekord 1 300 lidí. Samozřejmě velkou roli hraje nádherné počasí. Při tomhle počtu lidí musíme startovat postupně, aby-chom se nepotloukli a aby to byla pohodová akce, což byl původní záměr," říká 
v sobotu dopoledne sládek nymburského pivovaru Bohumil Valenta, duchovní otec cyklootvíráku.

Areál nymburského pivovaru byl v tu chvíli jedno velké depo se stovkami kol 
a stovkami lidí, k vidění byl dokonce kostitřas cyklisty 
z Jablonce nad Nisou. Přijíždějící si vyzvedávali na startu plánek trasy, tradiční samolepky a pivní tácky, občerstvovali se a všem bylo zjevně fajn. „My jsme z Urbanic u Hradce Králové, jsme tu podruhé, nás to totiž baví. Jezdíme i s dětmi, tyhle vozíky za kola jsou naše," říká mluvčí skupinky cyklistů s dětmi s upřesněním, že nejmladšímu Adám-kovi je 13 měsíců. „A pořád se rozrůstáme!" varuje se smíchem.

Napadá nás, co bude 
s cyklootvírákem, bude-li se dál takhle rozrůstat? „Uvidíme," říká maličko tajemně sládek Valenta a pokračuje: „Nechci předbíhat, po letošním ročníku se rozhodneme, co dál. Nerad bych to omezoval nějakým startovným nebo registrací, ale na druhou stranu nějaké hranice bude nutné stanovit, aby cyklootvírák zůstal pohodovou akcí," říká Valenta.

Alkostop musí z prodeje. Obsahuje třikrát víc alkoholu, než povoluje norma

Publikováno:před rokemZdroj:Vyškovský deníkAutor:Martina HaškováVyškov

Obsahovalo výrazně vyšší množství alkoholu, než je u nealko piv povoleno. Z toho důvodu nařídila Státní zemědělská a potravinářská inspekce společnosti Czech Beverage Industry Company, která provozuje pivovar ve Vyškově, aby stáhla z prodeje Vyškovské pivo Alkostop.

Laboratorní rozbor vzorku odebraný přímo u výrobce prokázal podle mluvčího inspekce Pavla Kopřivy přítomnost 1,6 objemových procent alkoholu. „Tím porušil vyhlášku, která pro pivo označené jako nealkoholické stanovuje maximální přípustný obsah alkoholu na půl procenta. Zároveň nedodržel svou vlastní deklaraci na etiketě, která uvádí objem alkoholu půl procenta," uvedl mluvčí.

Týká se to nealkoholického piva s datem minimální trvanlivosti do letošního 19. září.

Inspekce výrobci uložila, aby na své náklady v akreditované laboratoři nechal udělat rozbor dvou po sobě vyrobených šarží nápoje, než ho uvede na trh. Také s podnikem zahájí správní řízení o uložení sankce.

Inspekce nařídila stáhnout nealkoholické pivo Alkostop. Bylo v něm moc alkoholu

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czVyškov

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) nařídila stažení nealkoholického piva s označením Vyškovské pivo Alkostop a datem minimální trvanlivosti do 19. 9. 2016. Laboratorní rozbor vzorku odebraného přímo u výrobce prokázal přítomnost 1,6 objemových procent alkoholu.

Nealkoholické pivo přitom může mít nejvýše 0,5 procenta alkoholu. Stejný objem alkoholu uváděl na etiketě i výrobce, firma Czech Beverage Industry Company.

„Požití piva s vyšším než deklarovaným obsahem alkoholu může způsobit komplikace při běžných životních situacích, například při řízení motorových vozidel,“ připomněla inspekce ve své zprávě.

Inspekce uložila výrobci, aby na vlastní náklady v akreditované laboratoři provedl rozbor dvou po sobě vyrobených šarží nealkopiva, než ho znovu uvede na trh. S provozovatelem také zahájí správní řízení o uložení sankce.

Austrálie povolila chystané převzetí majitele Prazdroje

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTKPrazdroj

Australský úřad na ochranu hospodářské soutěže dnes povolil plánované převzetí pivovaru SABMiller jeho větším konkurentem, světovou pivovarnickou jedničkou Anheuser Busch Inbev. Padla tak další regulatorní překážka chystaného obchodu, který by mohl být jednou z největších firemních akvizic v historii. Informovala o tom agentura Reuters.

AB InBev se dohodl v polovině října s konkurenčním pivovarem SABMiller na vytvoření kolosu, který bude vařit téměř třetinu světové produkce piva. Akvizici za více než 100 miliard dolarů musí ještě schválit regulátoři a AB InBev doufá, že jí podaří dokončit v druhé polovině letošního roku.

Kvůli udělení jejich souhlasu se pivovar rozhodl prodat značky pivovaru SABMiller ve střední a východní Evropě, mezi které patří i Plzeňský Prazdroj. Stejný osud čeká již značky piv Grolsch a Peroni, které koupí japonská skupina Asahi Group Holding.

Cenou by se hýbat nemělo
Australský výbor pro ochranu hospodářské soutěže a spotřebitele (ACCC) „se domnívá, že navrhovaná akvizice pravděpodobně nebude mít za výsledek vyšší ceny piva pro spotřebitele“, uvedl podle agentury Reuters šéf ACCC Rod Sims v prohlášení.

Připravovaná transakce hospodářskou soutěž v Austrálii nenaruší, protože AB Inbev zde žádné pivo nevaří a prodává je pouze prostřednictvím distributorů, uvedl také výbor. AB Inbev je druhým největším dodavatelem piva v Austrálii. Jedničkou je společnost Lion Nathan, kterou vlastní japonská firma Kirin Holdings. Evropská komise svoje stanovisko k transakci vyjádří 24. května.

Nová lahev pivovaru Litovel umí vylepšit kvalitu piva

Publikováno:před rokemZdroj:Marketingové novinyLitovel

Litovelské pivo se v dubnu zahalí do nového kabátu. Moderní punc nové lahve vznikl pod taktovkou designového studia Fiala&Šebek a do distribuce se dostane v průběhu dubna. Kromě nových lahví se konzumenti setkají i s novou vizáží etiket, korunek a přepravek.

Nový design pracuje s vylepšenou ergonomií a lahev se tak díky svému tvaru mnohem lépe drží. U ramene a paty byla využita unikátní technika embosingu, při níž dochází k vytlačování vzorů do skla: „Chtěli jsme odlišit Litovel od konkurence a zároveň podtrhnout její osobitý charakter a kvalitu. Embosing na rameně a patě dává lahvím nezaměnitelný prémiový vzhled,“ komentuje Markéta Václavková, ředitelka marketingu a komunikace Pivovaru Litovel.

Dlouhý štíhlý krček je navíc prospěšný pro samotnou kvalitu moku. Svým tvarem omezuje nenaplněný objem a minimalizuje nežádoucí přístup vzduchu do piva.

„Ačkoliv se to možná nezdá, vývoj nových lahví je opravdu složitý proces. S novou podobou jsme nadmíru spokojeni a věříme, že příznivci piva Litovel z nich budou mít takovou radost, jakou máme my,“ říká Lumír Hyneček, ředitel Pivovaru Litovel. Výměna lahví proběhla jednorázově, tedy ze dne na den. Do těch nových se začalo plnit v pondělí 11. dubna, příznivci litovelského piva si pak nové lahve budou moci poprvé osahat v průběhu téhož měsíce.

Další změnou, s níž Litovel přichází, jsou nové přepravky. „Změnil se nejenom jejich design a tvar, ale zejména váha. Plná přepravka je dnes téměř o kilogram lehčí, což znamená snadnější manipulaci i menší zátěž při dopravě.

Lepší manipulaci pomáhá navíc i speciální tvar přepravky, který umožňuje pohodlnější uchopení,“ doplňuje Václavková. Staré lahve a přepravky bude pivovar dále vykupovat v souladu se zákonem, který nařizuje výkup nejméně rok po jejich stažení z oběhu.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.17.08.2017 07:355.314/5.314