Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

„Jedno pivo“ činí člověka společenštějším, doložili vědci

Publikováno:před rokemZdroj:Deník Referendum

Skupina švýcarských výzkumníků dokázala svým experimentem platnost obecné zkušenosti. „Jedno pivo“ zvyšuje u zdravého člověka sociální a emocionální citlivost. Posiluje též odhodlání trávit čas ve společnosti.

Zcela převratný objev to není, zato ale teď vědecky podložená skutečnost: vypití sklenice piva činí člověka společenštějším, a to hned v několika ohledech. Vědeckou metodou to potvrdil tým švýcarských výzkumníků z Univerzitní nemocnice v Basileji. Výzkumníci rozdělili náhodným výběrem smíšenou skupinu šedesáti zdravých lidí na dva týmy, z nichž jeden konzumoval normální pivo, zatímco druhý nealkoholické. Příslušníci obou týmů pak podstupovali různé testy.

U týmu konzumujícího normální pivo přitom signifikantně více stoupla touha pobývat s ostatními v přátelské, družné a otevřené atmosféře. Jeho členové také lépe reagovali na projevy radosti v tvářích svých společníků a vykazovali vyšší emocionální citlivost.

„Tato zajímavá studie potvrzuje obecnou zkušenost, že pivo funguje jako sociální lubrikant a při přeměřené konzumaci činí lidi spokojenějšími, společenštějšími a smělejšími při navazování sexuálních kontaktů,“ uvedl k výzkumu profesor Wim van den Brink z European College of Neuropsychopharmacology (ECNP) pro BBC.

Kompletní závěry studie mají být publikovány v nejbližším čísle odborného časopisu Psychopharmacology. Budou též prezentovány na kongresu ECNP, který probíhá tento týden ve Vídni.

Britská veřejnoprávní stanice připojila ke zprávě o výzkumu ještě odkaz na aktuální zdravotní doporučení britského ministerstva zdravotnictví, přehodnoceného na základě posledních poznatků o příčinách rakoviny: zdravý dospělý člověk by měl ideálně konzumovat čtrnáct jednotek alkoholu týdně, tedy například šest dvanáctistupňových piv, dvě láhve lehčího vína nebo čtrnáct půldeci tvrdého alkoholu.

Mnichovský Oktoberfest: Co jste možná nevěděli o největší pivní slavnosti

Publikováno:před rokemZdroj:100+1Autor:Martin Reichman

Ačkoliv by se mohlo zdát, že je Oktoberfest moderní záležitostí, jeho historie je více než dvě stě let stará! Svou premiéru měl v Mnichově, kde se koná dodnes, již 12. října 1810. Tento největší pivní festival začal psát svůj příběh u příležitosti svatby Ludvíka Bavorského s Terezou Sasko-Hildeburgskou. Dvůr tehdy pozval celé město na oslavu a položil tak základ oblíbené podzimní tradici. V dalších letech se slavnost opakovala, a přestože ve svém názvu nese měsíc říjen, kvůli lepšímu počasí byla postupně posunuta na září. Konec je ovšem vždy o prvním říjnovém víkendu.

Přestože si dnes nese přívlastek „pivní“ nebylo tomu tak vždy. V dávných dobách vlastně vůbec nesouvisel s pivem a vrcholem byly koňské dostihy.

Za šestnáct dní trvání festivalu se vypije kolem 8 milionů litrů piva, a to ne jen tak ledajakého, pro Oktoberfest se vyrábí speciální várka piva, která je dílem nejlepších mnichovských pivovarů a k této příležitosti je pivo asi o 1,3 % silnější.

Na Oktoberfestu nevydělávají pouze pivovary a není výhradně pro dospělé. Festival má i svou dětskou část, které je plná adrenalinových atrakcí a divokých tobogánů. Přece jen ale existují lidé, pro které je slavnost zapovězena – možná vás ale překvapí, že touto nežádoucí skupinou jsou lidé, kteří mají problémy s alkoholem.

Česká piva mají stejnou pověst jako německá auta, říká šéf Staropramenu

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Filip HoráčekStaropramen

Staropramen chce více pomáhat hospodám, kterým dlouhodobě slábnout tržby z piva. Speciály bude vyrábět speciálně pro ně, v obchodech si je lidé nekoupí. V hospodách chce také dvojka na trhu více protlačit čepovaný Braník. V rozhovoru pro iDNES.cz to řekl ředitel Petr Kovařík.

Jako sládek prošel Kovařík všemi třemi pivovary, které pod Pivovary Staropramen patří či patřily. Do Česka se vrátil letos v polovině roku z postu šéfa maďarského pivovaru.

Je velký rozdíl řídit pivovar v Maďarsku a v Česku?
Z pohledu řízení firmy tam rozdíl není. Liší se postavení piva ve společnosti. V Maďarsku pochopitelně není taková pivní kultura jako u nás, je to země pyšná hlavně na svá vína, spotřeba piva na hlavu je tam poloviční. V Maďarsku jsem si uvědomil, jak dobře je české pivo v zahraničí vnímáno a jaký potenciál má. Pobyt tam zvýšil moji hrdost na české pivovarnictví. Je to odvětví, ve kterém jsme celosvětově na špici - česká piva jsou v zahraničí vnímána jako francouzská vína či německá auta. Jako ta nejlepší. Proto věřím, že se nám podaří export a licenční výrobu Staropramenu v zahraničí navýšit, už dnes tvoří více než polovinu celkových prodejů značky.

Jedním z vašich hlavních odbytišť je Velká Británie, nemáte obavy, co bude následovat po brexitu?
Zatím víme o jediném dopadu, kvůli poklesu kurzu libry nám export podražil. Nečekám ale zásadní vlivy. Ve Velké Británii rosteme, máme marketing a distribuci více pod kontrolou. Doposud jsme tam prodávali produkci Staropramenu přes distribučního partnera pivovar Carlsberg, teď už ho má na starosti naše mateřská společnost Molson Coors. Myslím, že velký potenciál máme i na dalších trzích. Chceme být v zahraničí ještě úspěšnější.

Český trh je na druhou stranu nasycený, spotřeba piva spíše dlouhodobě klesá, do toho přichází ještě spousta nových minipivovarů. Je tu nějaká cesta, jak růst, zvláště když se říká, jak je český zákazník konzervativní?
Myslím, že už neplatí, že jsou Češi konzervativní. Vidíme to na našich pivech a nápojích. Když jsme například před lety začínali s pivními mixy, neodhadli jsme, jak moc budou prodejně úspěšné. Po velkých nárůstech přišlo sice oslabení, ale právě teď jsou prodeje na úrovni, kterou jsme původně očekávali. Ukázalo se, že Češi už rádi zkoušejí a my můžeme dál přinášet novinky.

Jak se to projeví ve vaší nabídce?
Chceme jít cestou více speciálů, přinášet pivo s novým příběhem. Začali jsme vařit limitované edice, které jsou většinou dostupné jen pro hospody, ať lidé mohou ochutnávat tam. Je to cesta, jak je podpořit, mohou nabízet něco exkluzivního, co si člověk v obchodě nekoupí. Hodně se dá také ještě pracovat na technologiích čepování piva - investovali jsme například do zařízení, díky kterému je konstantní teplota piva od sudu až k pípě, máme zchlazovací kamiony pro velké festivaly... Přes všechny inovace však platí, že klasický ležák a desítka zůstávají dominantní.

Jak se zatím vyvíjí letošní rok?
Co se celkového pivního trhu týká, tak první čtvrtletí dopadlo dobře, velmi příjemně nás překvapilo, že rostl i odbyt sudového piva. Druhé čtvrtletí však už tak pozitivní pro hospody nebylo a letošní červencové prodeje byly pochopitelně slabší, nebylo tak příznivé počasí jako loni. Pokles trhu v červenci odhaduji přes deset procent, ale je nutné vzít v úvahu, že loňský červenec byl, co se teplého počasí a prodejů piva týká, extrémní. Na odhady celkové letošní spotřeby je ještě brzy, máme před sebou celé čtvrtletí a třeba září je zatím velmi teplé.

Fenoménem celého pivního trhu jsou u nás minipivovary, nevnímáte je jako konkurenci?
Jsou samozřejmě konkurencí. Nicméně jejich vznik vítám, rozšiřují nabídku a zvyšují popularitu celého oboru. Z mého osobního pohledu je zajímavé, že když jsem před pětadvaceti lety studoval pivovarnictví, učili jsme se o jejich boomu v USA a západní Evropě, teď ho máme se zpožděním tady. Je to ale přirozené. Změnil se spotřebitel, je otevřenější a navíc tehdy jsme počítali návratnost investice do minipivovaru na 14 let, teď je třetinová, takže se není čemu divit, že jich tolik přibývá. Jejich přínos vidím v tom, že pomáhají z pití piva dělat opět módní záležitost. Lidé si obecně začali vážit více místní produkce, lokální výrobky jsou najednou v kurzu. Dříve, když jel někdo na chatu, vezl si s sebou lahvové pivo velkých značek, dnes bývá hrdý, že si tam koupí pivo z malého pivovaru. Z piva se stalo téma, což je dobře. Ostatně i Staropramen kdysi vznikl jako malý, v dnešním měřítku minipivovar. Vždyť v prvním roce uvařil jen deset tisíc hektolitrů. Produkce rostla postupně 145 let.

Za boomem minipivovarů stojí i nářky řady konzumentů, že velké pivovary vaří příliš unifikované pivo. Někteří vaši konkurenti začali měnit recepturu i u svých levnějších značek a tlačit je více z lahví do hospod. Jak na to budete reagovat v případě Braníku, který je vaší tradiční levnější značkou?
Braník je dlouhodobě mezi třemi nejprodávanějšími výčepními pivy v Česku, objemově velmi důležitá značka. Určitě s ním máme plány, jak ho posílit především v hospodách, má své zákazníky a je pravda, že většinou se prodává jen balený, nikoliv točený. Díváme se nyní ale na všechny naše značky, chceme jít více k jejich kořenům a více akcentovat to, jakou tradici vaření piva u nás na Smíchově i v Ostravě má. Receptury měnit neplánujeme, jsme s nimi spokojeni a jejich kvalitu potvrzují také úspěchy v odborných degustačních soutěžích, kde pravidelně získáváme ceny.

Tématem pro pivovary je, jak zastavit pokles prodejů sudového piva, čím dál více pivovarů zkouší i vlastní koncepty restaurací. Vy jste přišli jako první s franšízovým modelem Potrefených hus, budete síť ještě budovat?
Potrefené husy budou přibývat, nyní již ale pomaleji než v minulosti. Máme jich 27 po celém Česku, za optimální považujeme počet kolem 30. Stále by to měla být exkluzivní záležitost, aby si vzájemně nekonkurovaly. Proto jich nemůžeme mít víc. Je to však koncept, který se osvědčil. Abychom mohli růst v této oblasti více, tak jsme vymysleli další dva značkové koncepty, které už nemají tak přísná pravidla a jde typově spíše o klasické hospody, které jsou dnes stále populárnější. Jde jak o Ostravarnu, tak projekt Naše hospoda - a tam budou další hospody přibývat.

Nemáte obavy, jak na počty hospod dopadne EET a zákaz kouření?
Je to pro nás samozřejmě velká nejistota, jak vše dopadne, těžko se pak plánuje dopředu. Víme, že zákazníci jsou kvůli tomu značně nervózní, budeme jim nabízet veškerou podporu v oblasti poradenství, jak přechod na EET zvládnout. Víme už i o hospodských, kteří nám tvrdí, že skončí.

V Praze vaříte i značku Stella Artois, která patří konkurenčnímu InBevu. Nemůže se současná megafúze dotknout i její produkce v Česku?
Nemyslím si. Je to v podstatě největší zahraniční značka na českém trhu, její prodeje jsou stabilní, má své zákazníky a není důvod tu s výrobou končit. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by tato fúze něco změnila.

Jak se jako česká dvojka díváte na fakt, že hlavní hráč na trhu Plzeňský Prazdroj změní vlastníky?
Nepředpokládám, že to na trh bude mít nějaký zásadní dopad. My si změnou majitele prošli už třikrát. Zahraniční majitelé vědí, že pokud pivovar na trhu funguje dobře, nemá smysl dělat nějaké zásadní změny směrem k trhu. Ke změnám v těchto případech dochází především interně.

Festival Slunce ve skle přilákal davy lidí. Úspěch slavilo kyperské pivo

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Ladislav Vaindl

Ani déšť pivaře nezastavil. Přestože počasí v sobotu příliš venkovním akcím nepřálo, na devátý ročník plzeňského festivalu minipivovarů Slunce ve skle opět dorazily tisíce lidí.

Návštěvníci měli možnost ochutnat zlatavý mok od desítek malých výrobců z celé České republiky, ale i ze zahraničí. Připraveny byly klasické ležáky, ale také v Čechách méně tradiční piva jako třeba svrchně kvašené ejly nebo stouty.

Nechyběla ani piva s nejrůznějšími příchutěmi, jako jsou meruňka, višeň nebo pepř. Velký zájem budilo také pampeliškové pivo od pidipivovárku U Pujiče.

„Řekli jsme si, že nebudeme vařit klasická piva, ale že použijeme jiné receptury. A začali jsme s medovým. Když jsem je poprvé přivezl do Prahy, zjistil jsem, že o to je zájem. Pak jsme začali dělat pampeliškové,“ říká majitel pivovárku Pavel Kašák.

Při výrobě opravdu používá pampelišky. To nápoji dává specifickou hořko-sladkou chuť. „Sami jsme byli překvapení, jak dobře to funguje. Ale bylo třeba to vypilovat,“ dodal.

Nejexotičtějším účastníkem byl kyperský mikropivovar. Ten se setkal s obrovských úspěchem. Tím spíš, že vyhrál anketu o nejlepší pivovar akce.

Je tady Oktoberfest. Chmury a napětí chce alespoň na čas rozředit v pivu

Publikováno:před rokemZdroj:Česká televizeAutor:ČTK

Pouť, tradiční kostýmy, zábava a tisíce plných sklenic. Největší světový svátek piva otevřel své brány na Tereziánské louce v Mnichově. Navzdory bezpečnostním opatřením a napjaté atmosféře v Německu se během dvou týdnů čeká až 6 milionů návštěvníků. Pivo je letos opět o něco dražší – litrový tuplák vyjde na necelých 300 korun.

Mnichovský primátor Dieter Reiter podle tradice narazil první sud v obřím festivalovém stanu rodiny Schottenhamelů. Na dva údery zarazil pípu dřevěnou palicí do sudu a pak už mohl zvolat „O'zapft is!“ (Je naraženo). Další slavnostní povinností Reitera byl přípitek se šéfem bavorské vlády Horstem Seehoferem, během něhož už stanem zněla oblíbená píseň pivních festivalů Ein Prosit (Na zdraví).

I přes deštivé počasí si dnes dopoledne do areálu Tereziánské louky v bavorské metropoli našly cestu desetitisíce lidí, řada z nich v tradičních krojích - ženy v pestrobarevných dirndlech a muži v kožených kalhotách. Podle pozorovatelů je ale návštěvníků v prvních hodinách Oktoberfestu méně než obvykle. O nižším počtu rezervací před festivalem informovali také mnichovští hoteliéři.

Vedle nepříznivého počasí to může souviset i s obavami z možných útoků, které v Bavorsku panují po dvojici teroristických atentátů z léta, a zejména po útoku, při němž osmnáctiletý Němec s íránskými kořeny přímo v Mnichově zabil devět lidí a posléze i sebe. I když německá policie nemá žádné indicie o možném útoku na Oktoberfest, bezpečnostní opatření se na něm citelně zvýšila.

První rozdíl oproti předchozím letům poznají návštěvníci na první pohled: plot, který poprvé uzavřel celý prostor Tereziánské louky. Druhou změnu hosté pocítí při vstupu do areálu, kam si tentokrát nemohou vzít batohy nebo velké tašky. Čeká je také bezpečnostní kontrola. Té se, jak na webu festivalu píší pořadatelé, nevyhnou ani dětské kočárky.

U vchodů a v areálu Oktoberfestu, na němž v roce 1980 bomba pravicového radikála zabila 13 lidí, má policie 29 bezpečnostních kamer. Samotných policistů je nasazeno o stovku více než obvykle - celkem kolem 600, včetně dvou tuctů specialistů na drobné krádeže.

Přes zvýšená bezpečnostní opatření pořadatelé věří, že si návštěvníci z celého světa festival užijí. Čekají na ně atrakce jako kolotoče nebo horské dráhy, pochutiny v podobě preclíků, klobás nebo grilovaných kuřat a především nekonečné množství piva. To je zase o něco dražší než loni a návštěvníci za takzvaný máz, tedy litrovou sklenici, dají 10,4 až 10,7 eura.

Pivo mohou návštěvníci vychutnávat mimo jiné ve čtrnácti velkokapacitních pivních stanech, do nichž se dohromady vejde na 120 000 hostů, nebo ve více než dvou desítkách menších stanů s kapacitou v řádu stovek lidí. Chmelový nápoj tradičních mnichovských pivnic Augustiner, Paulaner, Spaten-Franziskaner, Löwenbräu, Hacker-Pschorr a Hofbräu je k dostání každý všední den od 10:00 do 22:30 SELČ. O víkendech je možné s degustací začít ještě o hodinu dříve. Pivní stany zavírají každý den půlhodinu před půlnocí.

JAK SVÁTEK PIVA ZAČAL?
Na počest šlechtické svatby korunního prince Ludvíka Bavorského s princeznou Terezou Sasko-Hildburgskou se 17. října 1810 konaly na louce za Mnichovem koňské závody. Místo později dostalo název podle princezny – tedy Tereziánská louka.

Na oslavu šlechtického sňatku byli pozváni všichni obyvatelé Mnichova. Na koňské dostihy tehdy přišlo 40 tisíc lidí. Těm se oslava natolik líbila, že panovník později rozhodl, že by se měla taková oslava konat pravidelně. Toho se chytl Bavorský rolnický spolek, který o rok později na tomtéž místě uspořádal další koňské závody, které ale doprovázela prezentace úspěchů bavorských zemědělců. Oslavy se poté každý rok opakovaly, až se z nich vyvinul dnes již legendární pivní festival Oktoberfest.

Původně se tedy Oktoberfest konal při výročí královské svatby, tedy v říjnu. Němci ale usoudili, že v tento podzimní měsíc je už horší počasí, přesunuli pak pivní slavnosti na září. I když celá tradice začala před 200 lety, letošní ročník Oktoberfestu byl teprve 177., kvůli válkám, epidemiím cholery a ekonomické krizi ve 20. letech minulého století se několik ročníků nekonalo.

Navzdory dlouhé historii jsou některé ze zdánlivě starobylých atributů Oktoberfestu překvapivě mladé. Tak třeba narážení prvního sudu mnichovským starostou se uskutečnilo poprvé v roce 1950.

Začal Oktoberfest. Pivo je dražší, bezpečnostních opatření více

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Slavnostním naražením prvního sudu začal dnes v poledne 183. ročník mnichovského Oktoberfestu. I přes zvýšená bezpečnostní opatření očekávají pořadatelé největšího světového pivního festivalu kolem šesti milionů návštěvníků. Piva, které se nedá pořídit za méně než 10,4 eura (asi 280 Kč) za jeden litrový máz, by se mělo spotřebovat asi sedm milionů litrů.

Mnichovský primátora Dieter Reiter podle tradice narazil první sud v obřím festivalovém stanu rodiny Schottenhamelů. Na dva údery zarazil pípu dřevěnou palicí do sudu, a pak už mohl zvolat "O'zapft is!" (Je naraženo). Další slavnostní povinností Reitera byl přípitek se šéfem bavorské vlády Horstem Seehoferem, během něhož už stanem zněla oblíbená píseň pivních festivalů Ein Prosit (Na zdraví).

I přes deštivé počasí si dnes dopoledne do areálu Tereziánské louky v bavorské metropoli našly cestu desetitisíce lidí, řada z nich v tradičních krojích - ženy v pestrobarevných dirndlech a muži v kožených kalhotách. Podle pozorovatelů je ale návštěvníků v prvních hodinách Oktoberfestu méně než obvykle. O nižším počtu rezervací před festivalem informovali také mnichovští hoteliéři.

Vedle nepříznivého počasí to může souviset i s obavami z možných útoků, které v Bavorsku panují po dvojici teroristických atentátů z léta a zejména po útoku, při němž osmnáctiletý Němec s íránskými kořeny přímo v Mnichově zabil devět lidí a posléze i sebe. I když německá policie nemá žádné indicie o možném útoku na Oktoberfest, bezpečnostní opatření se na něm citelně zvýšila.

Bezpečnostní opatření
První rozdíl oproti předchozím letům poznají návštěvníci na první pohled: plot, který poprvé uzavřel celý prostor Tereziánské louky. Druhou změnu hosté pocítí při vstupu do areálu, kam si tentokrát nemohou vzít batohy nebo velké tašky. Čeká je také bezpečnostní kontrola. Té se, jak na webu festivalu píší pořadatelé, nevyhnou ani dětské kočárky.

U vchodů a v areálu Oktoberfestu, na němž v roce 1980 bomba pravicového radikála zabila 13 lidí, má policie 29 bezpečnostních kamer. Samotných policistů je nasazeno o stovku více než obvykle - celkem kolem 600, včetně dvou tuctů specialistů na drobné krádeže.

Přes zvýšená bezpečnostní opatření pořadatelé věří, že si návštěvníci z celého světa festival užijí. Čekají na ně atrakce jako kolotoče nebo horské dráhy, pochutiny v podobě preclíků, klobás nebo grilovaných kuřat a především nekonečné množství piva. To je zase o něco dražší než loni a návštěvníci za takzvaný máz, tedy litrovou sklenici, dají 10,4 až 10,7 eura.

Pivo mohou návštěvníci vychutnávat mimo jiné ve čtrnácti velkokapacitních pivních stanech, do nichž se dohromady vejde na 120.000 hostů, nebo ve více než dvou desítkách menších stanů s kapacitou v řádu stovek lidí. Chmelový nápoj tradičních mnichovských pivnic Augustiner, Paulaner, Spaten-Franziskaner, Löwenbräu, Hacker-Pschorr a Hofbräu je k dostání každý všední den od 10:00 do 22:30 SELČ. O víkendech je možné s degustací začít ještě o hodinu dříve. Pivní stany zavírají každý den půlhodinu před půlnocí.

Počátek pivních slavností spadá do října 1810, kdy po své svatbě uspořádali bavorský korunní princ Ludvík a jeho manželka Tereza Sasko-Hildburghausenská pro obyvatele království na louce za Mnichovem slavnost s koňským dostihem. Akce měla úspěch a začala se konat pravidelně jako říjnová slavnost (Oktoberfest). Svůj název si udržela i poté, co kvůli teplejšímu počasí její začátek organizátoři posunuli na září.

Samotný festival se postupně proměnil v obří komerční a podle některých kritiků také kýčovitý podnik, během něhož hosté každoročně utratí stovky milionů eur.

Oktoberfest začal! Tuplák za 280 korun, 6 milionů lidí a přes 7 milionů litrů piva!

Publikováno:před rokemZdroj:Bleskově.cz

V bavorském Mnichově začal dnes slavnostním naražením prvního sudu 183. ročník tradičního Oktoberfestu. Na největší světový pivní festival bude letos v oploceném areálu Tereziánské louky dohlížet více policistů i kamer. Důvodem je možná hrozba teroristického útoku.

Návštěvníky, kterých i v tomto roce pořadatelé očekávají na šest milionů, tradičně čeká především pestrá směs atrakcí, hudby a piva.

Pivo budou moci návštěvníci vychutnávat mimo jiné ve čtrnácti velkokapacitních pivních stanech, do nichž se dohromady vejde na 120 000 hostů, nebo více než dvou desítkách menších stanů s kapacitou v řádu stovek lidí.

Chmelový nápoj tradičních mnichovských pivovarů bude k dostání každý všední den od 10:00 do 22:30. O víkendech je možné s degustací začít ještě o hodinu dříve.

Zlatavý mok bude letos zase o něco dražší než loni a návštěvníci za takzvaný máz, tedy litrovou sklenici, dají 10,40 až 10,70 eura (281 až 289 korun). I přes stoupající cenu - loni se litr piva dal pořídit za 10,10 eura - pořadatelé očekávají spotřebu kolem sedmi milionů litrů.

Festival letos čekají přísnější bezpečnostní opatření. Návštěvníci se do areálu nedostanou s batohem ani taškou o objemu větším než tři litry. Pijany bude střežit až 450 bezpečnostních pracovníků.

Oktoberfest je největší pivní slavností světa. Loni na něj zavítalo 5,9 milionu návštěvníků, kteří vypili 7,3 milionu litrů piva. Letošní ročník pivní slavnosti skončí 3. října.

V Mnichově začal Oktoberfest. Letos s přísnějšími bezpečnostními opatřeními

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

V bavorském Mnichově začal slavnostním naražením prvního sudu v pravé poledne 183. ročník tradičního Oktoberfestu. Na největší světový pivní festival bude letos v oploceném areálu Tereziánské louky dohlížet více policistů i kamer.

Návštěvníky, kterých i v tomto roce pořadatelé očekávají na šest milionů, ale tradičně čeká především pestrá směs atrakcí, hudby a piva.

Mnichovský primátor Dieter Reiter podle tradice narazil první sud v obřím festivalovém stanu rodiny Schottenhamelů.

Na dva údery zarazil pípu dřevěnou palicí do sudu, a pak už mohl zvolat „O’zapft is!“ (Je naraženo). Další slavnostní povinností Reitera byl přípitek se šéfem bavorské vlády Horstem Seehoferem, během něhož už stanem zněla oblíbená píseň pivních festivalů Ein Prosit (Na zdraví).

I přes deštivé počasí si v sobotu dopoledne do areálu Tereziánské louky v bavorské metropoli našly cestu desetitisíce lidí, řada z nich v tradičních krojích - ženy v pestrobarevných dirndlech a muži v kožených kalhotách. Podle pozorovatelů je ale návštěvníků v prvních hodinách Oktoberfestu méně než obvykle. O nižším počtu rezervací před festivalem informovali také mnichovští hoteliéři.

Pivo budou moci návštěvníci vychutnávat mimo jiné ve čtrnácti velkokapacitních pivních stanech, do nichž se dohromady vejde na 120 tisíc hostů, nebo více než dvou desítkách menších stanů s kapacitou v řádu stovek lidí.

Chmelový nápoj tradičních mnichovských pivovarů bude k dostání každý všední den od 10:00 do 22:30 SELČ. O víkendech je možné s degustací začít ještě o hodinu dříve.

U vchodů a v areálu Oktoberfestu, na němž v roce 1980 bomba pravicového radikála zabila 13 lidí, má policie 29 bezpečnostních kamer. Samotných policistů je nasazeno o stovku více než obvykle - celkem kolem 600, včetně dvou tuctů specialistů na drobné krádeže.

Zlatavý mok bude letos zase o něco dražší než loni a návštěvníci za takzvaný máz, tedy litrovou sklenici, dají 10,40 až 10,70 eura (281 až 289 korun). I přes stoupající cenu - loni se litr piva dal pořídit za 10,10 eura - pořadatelé očekávají spotřebu kolem sedmi milionů litrů.

Festival letos čekají přísnější bezpečnostní opatření. Návštěvníci se do areálu nedostanou s batohem ani taškou o objemu větším než tři litry. Pijany bude střežit až 450 bezpečnostních pracovníků.

Oktoberfest je největší pivní slavností světa. Loni na něj zavítalo 5,9 milionu návštěvníků, kteří vypili 7,3 milionu litrů piva. Letošní ročník pivní slavnosti skončí 3. října.

Začal Oktoberfest. Pivo je dražší, bezpečnostních opatření více

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

Slavnostním naražením prvního sudu začal v sobotu v poledne 183. ročník mnichovského Oktoberfestu. I přes zvýšená bezpečnostní opatření očekávají pořadatelé největšího světového pivního festivalu kolem šesti milionů návštěvníků. Piva, které se nedá pořídit za méně než 10,4 eura (asi 280 korun) za jeden litrový máz, by se mělo spotřebovat asi sedm milionů litrů.

Mnichovský primátora Dieter Reiter podle tradice narazil první sud v obřím festivalovém stanu rodiny Schottenhamelů. Na dva údery zarazil pípu dřevěnou palicí do sudu, a pak už mohl zvolat „O’zapft is!“ (Je naraženo). Další slavnostní povinností Reitera byl přípitek se šéfem bavorské vlády Horstem Seehoferem, během něhož už stanem zněla oblíbená píseň pivních festivalů Ein Prosit (Na zdraví).

I přes deštivé počasí si v sobotu dopoledne do areálu Tereziánské louky v bavorské metropoli našly cestu desetitisíce lidí, řada z nich v tradičních krojích - ženy v pestrobarevných dirndlech a muži v kožených kalhotách. Podle pozorovatelů je ale návštěvníků v prvních hodinách Oktoberfestu méně než obvykle. O nižším počtu rezervací před festivalem informovali také mnichovští hoteliéři.

Vedle nepříznivého počasí to může souviset i s obavami z možných útoků, které v Bavorsku panují po dvojici teroristických atentátů z léta a zejména po útoku, při němž osmnáctiletý Němec s íránskými kořeny přímo v Mnichově zabil devět lidí a posléze i sebe. I když německá policie nemá žádné indicie o možném útoku na Oktoberfest, bezpečnostní opatření se na něm citelně zvýšila.

První rozdíl oproti předchozím letům poznají návštěvníci na první pohled: plot, který poprvé uzavřel celý prostor Tereziánské louky. Druhou změnu hosté pocítí při vstupu do areálu, kam si tentokrát nemohou vzít batohy nebo velké tašky. Čeká je také bezpečnostní kontrola. Té se, jak na webu festivalu píší pořadatelé, nevyhnou ani dětské kočárky.

U vchodů a v areálu Oktoberfestu, na němž v roce 1980 bomba pravicového radikála zabila 13 lidí, má policie 29 bezpečnostních kamer. Samotných policistů je nasazeno o stovku více než obvykle - celkem kolem 600, včetně dvou tuctů specialistů na drobné krádeže.

Přes zvýšená bezpečnostní opatření pořadatelé věří, že si návštěvníci z celého světa festival užijí. Čekají na ně atrakce jako kolotoče nebo horské dráhy, pochutiny v podobě preclíků, klobás nebo grilovaných kuřat a především nekonečné množství piva. To bude zase o něco dražší než loni a návštěvníci za takzvaný máz, tedy litrovou sklenici, dají 10,4 až 10,7 eura.

Oktoberfest začal za zvýšených bezpečnostních opatření, pivo je dražší

Publikováno:před rokemZdroj:Novinky.cz

Slavnostním naražením prvního sudu začal v sobotu v poledne 183. ročník mnichovského Oktoberfestu. Na největší světový pivní festival bude letos v oploceném areálu Tereziánské louky dohlížet více policistů i kamer.

Mnichovský primátora Dieter Reiter podle tradice narazil první sud v obřím festivalovém stanu rodiny Schottenhamelů. Na dva údery zarazil pípu dřevěnou palicí do sudu, a pak už mohl zvolat "O'zapft is!" (Je naraženo). Další slavnostní povinností Reitera byl přípitek se šéfem bavorské vlády Horstem Seehoferem, během něhož už stanem zněla oblíbená píseň pivních festivalů Ein Prosit (Na zdraví).

Návštěvníky, kterých i v tomto roce pořadatelé očekávají na šest miliónů, ale tradičně čeká především pestrá směs atrakcí, hudby a piva.

Za litr piva téměř tři stovky
Pivo budou moci návštěvníci vychutnávat mimo jiné ve čtrnácti velkokapacitních pivních stanech, do nichž se dohromady vejde na 120 000 hostů, nebo více než dvou desítkách menších stanů s kapacitou v řádu stovek lidí. Chmelový nápoj tradičních mnichovských pivovarů bude k dostání každý všední den od 10:00 do 22:30 SELČ. O víkendech je možné s degustací začít ještě o hodinu dříve.

Zlatavý mok bude letos zase o něco dražší než loni a návštěvníci za takzvaný máz, tedy litrovou sklenici, dají 10,40 až 10,70 eura (281 až 289 korun). I přes stoupající cenu - loni se litr piva dal pořídit za 10,10 eura - pořadatelé očekávají spotřebu kolem sedmi miliónů litrů.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.12.12.2017 16:175.822/5.822