Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Kuchaři do domu s pivem Ferdinand

Publikováno:před rokemZdroj:BenešovDnes.czAutor:Ladislav LojkaFerdinand

Oblíbená služba Kuchaři do domu spojila síly s benešovským pivovarem a od teď tak má zákazník možnost doma sníst vše, co mu profesionální kuchař navaří a k dobrému jídlu ochutnat pivní speciály Ferdinand.

Společnost Kuchaři do domu podepsala s pivovarem začátkem února smlouvu o vzájemné spolupráci a od té doby je možné při objednávce požadovat i řízenou degustaci piva. Pivovar Ferdinand tak zahajuje B2C komunikaci, od které očekává další rozvoj a obecně osvětu piva v našich domácnostech. "Hlavním smyslem této spolupráce je ukázat a představit lidem, jak se správně vaří pivo a když už chtějí jíst kvalitní pokrmy z kvalitních surovin, proč si k tomu dát skutečné pivo, třeba to naše a ne jen nějaké náhražky v podobě tzv. euro piva", říká jednatel pivovaru Ing. Petr Dařílek.

Portál Kuchaři do domu je největší on-line seznam v České republice osobních kuchařů a kulinářských firem, které si zákazník může pronajmout. Na tomto místě tak najdete VIP kuchaře, profesionální kuchaře, kuchaře cizích národností, odborníky zdravé výživy a restaurace s kuchaři do domu. "Zatím očekáváme klientelu především v Praze a Středních Čechách, ale jsme připraveni dojet a degustovat dle zájmu, třeba i v Chebu", dodává Mgr. Ivana Bachtíková, jednatelka společnosti Kuchaři do domu.

Zážitková gastronomie je stále více na vzestupu a tak ten, kdo má rád opravdu dobrá jídla a nejen ta, měl by za své peníze dostat opravdu to nejlepší, co podmínky domácího vaření dovolí. Důkazem mohou být známá jména špičkových kuchařů, jako je např. Lubomír Brázda, osobní kuchař Václava Havla a současného prezidenta Miloše Zemana, Executive Chef Radek Příhonský nebo Martin Bušek, přední český foodstylista a gastronomický poradce, který se již několikrát objevil i na obrazovkách komerčních televizí. Kuchaři nabízejí až 25 druhů světových kuchyní. Pivovar pro účely degustací bude podávat nefiltrovaná piva, k další konzumaci pak klasicky pasterované speciály v třetinkových lahvích.

Český slad a pšenice dobývá Kubu. Tuzemské pivo míří do Mexika

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

Vývoz českých potravinářských a zemědělských firem v posledních letech roste. Státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) podpořila za deset let vývoz za více než 22 miliard korun. Směřuje zejména na Kubu. Vyplývá to z informací, které oznámil EGAP na veletrhu Salima v Brně.

Exportéři na Kubu zatím vyvezli 24 tisíc tun pšenice nebo 1500 tun sladu. „Kuba bude hlavním odbytištěm i v letošním roce, připravuje se vývoz obilí, sušeného mléka a sladu za více než půl miliardy korun,“ uvedl generální ředitel EGAP Jan Procházka.

Úspěšní jsou ale podle něj v posledních letech také výrobci potravinářských a zemědělských technologií a strojů. „Podpořili jsme vývoz technologií do Běloruska, Ruska, do Gruzie, ale také do Albánie, Bulharska, Kazachstánu, Mexika, Uruguaye či Etiopie. A zejména v oblasti vývozu potravinářských technologií našeho pojištění využila i řada malých a středních podniků,“ uvedl Procházka.

Pivo, mlého, sýry
Zahraniční společnosti v Česku poptávají zařízení pro pekárny, pivovary, minipivovary, mlékárny a výrobu sýrů. V tomto segmentu EGAP uzavřel v posledních deseti letech více než 60 pojistných smluv.

S podporou EGAP bylo ve světě postaveno také například pět pivovarů a minipivovarů, na dalších třech se české firmy podílely formou subdodávek. Největší zakázkou byla výstavba pivovaru v Etiopii, který byl dokončen loni v únoru. Královéhradecká strojírna ZVU POTEZ do moderního podniku společnosti Raya Breweries dodala kompletní technologie včetně stavebních prací a náhradních dílů v hodnotě přes 764 milionů korun.

Úspěšný je ale také export samotného piva, právě díky pojištění EGAP se v loňském roce podařilo například pivovaru Bernard výrazně zvýšit export do Mexika.

České firmy využily pojištění EGAP také při vývozu lisů na rostlinné oleje, udírenských zařízení, balicích linek na zeleninu, linek na zpracování a balení nápojů, zařízení na zpracování masa či technologie pro zpracování semen a obilí. Úspěšné jsou též dodávky zemědělských technologií a investičních celků. Jde o vepříny, kravíny, masokombináty dodávané například firmami Bauer Technics či Farmet. „Projednáváme nyní další dvě velké zakázky do Běloruska a Kazachstánu,“ dodal Procházka.

Česko zažívá boom minipivovarů, který hned tak neskončí

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Zuzana Švejdová

Česko je země pivařů a potvrzují to i statistiky. Jen za loňský rok tu totiž přibylo více než 22 nových minipivovarů. V současnosti jich jsou po celé republice přes tři stovky. Podle Českomoravského svazu minipivovarů by jejich celkový počet mohl stoupat až k dvojnásobku.

Za nárůstem minipivovarů je především touha lidí vyzkoušet něco nového. Spotřebitele láká hlavně nabídka, která je často neobvyklá. I díky nejrůznějším festivalům a akcím na podporu minipivovarů nebo příhraniční turistice spotřeba zlatavého moku roste.

„Je potřeba si uvědomit, že v Německu je kolem 1250 pivovarů a z toho polovina je v sousedním Bavorsku. Takže bylo jen otázkou času, kdy kupní síla v Česku vzroste a Češi začnou objevovat různé druha piva a jejich příchuti,“ potvrdil nedávno Michal Mišun ze společnosti Redbaenk.

Podnikatelé se navíc do rozjezdu nebojí investovat. Nejde přitom o levnou záležitost. Taková výrobna totiž vyjde zhruba na 5 až 7 milionů korun. Roční výnos, pokud se byznysu daří, může být i ve výši deseti procent.

Většina malých pivovarů má kapacitu kolem 10 000 hektolitrů za rok a vaří jen pro vlastní klientelu. Rozdíl je i v nabídce, minipivovary si totiž na rozdíl od svých velkých konkurentů mohou dovolit experimentovat.

Nabízejí například piva s vysokým obsahem alkoholu nebo s příchutí - jako jsou kopřivová nebo také banánová piva.

Kromě zakládání vlastních pivovarů jsou v Česku trendem i takzvané létající nebo také kočovné pivovary. Jsou to vlastně podniky, které mají svoji recepturu piva, ale nemají technologii. Využívají proto kapacity jiných pivovarů, kde potom vaří svůj výrobek.

V pití piva patří Češi stále ke špičce
Každý Čech vypije v průměru 144 litrů piva za rok. Co se týká konzumace, tak se Česká republika řadí na první příčku. Druhé je Německo se 113 litry a třetí Rakousko.

Předloni české pivovary uvařily téměř 20 milionů hektolitrů piva, a to je zhruba o dvě procenta víc než rok předtím.

Kromě tradičního ležáku zákazníci vybírají z regálů obchodů třeba i polotmavé nebo řezané pivo v lahvích. Loni se jich prodal dokonce dvojnásobek - konkrétně 66 tisíc hektolitrů.

Třetí největší pivovarnická soutěž světa má vítěze - Český minipivovar uspěl

Publikováno:před rokemZdroj:Kultura21.czJílovice

Stovky malých i velkých pivovarů se utkaly v Českých Budějovicích o cenu Zlatá pivní pečeť 2016. Hlavní cenu získal Světlý nefiltrovaný ležák 11 % - Jan Wünsch z Pivovaru Jílovice. Soutěž s rekordní účastí pivovarů se konala počátkem února v rámci Mezinárodního pivního festivalu. Absolutní vítěz vaří pivo teprve půl roku.

Ukázalo se, že i minipivovary mohou úspěšně konkurovat nadnárodním gigantům. Jílovický nefiltrovaný ležák byl velkým letošním překvapením. O to zajímavější bylo, že tento pivovar z Novohradských hor začal vařit pivo teprve před půl rokem. Stříbrnou Hlavní cenu získala Krušovická světlá desítka, bronzový byl další malý jihočeský minipivovar - světlý ležák Lyer z Modravy.

Soutěže se zúčastnilo rekordních 225 pivovarů ze tří kontinentů, které bojovaly v desítkách soutěžních kategorií. Do degustačních soutěží o Zlatou pivní pečeť se letos přihlásilo 1110 piv a ciderů. Oproti loňsku zaznamenaly degustační soutěže Zlatá pivní pečeť kvantitativní nárůst o 20% v počtu přihlášených pivovarů (225 letošních oproti 186 loňským) a 30% nárůst v počtu přihlášených piv (1110 letošních oproti 849 loňským). Počet zahraničních účastníků se oproti loňsku zvýšil také zhruba o 30%, z loňských 51 na letošních 65).

Provoz pivovaru Jílovice byl zahájen 2 června 2015. K výrobě piva se používá kvalitní voda z Novohradského podhůří, český slad a chmelový granulát z českého chmele. Při použití klasického technologického postupu vaření piva ve varně, studeného hlavního kvašení v otevřených kádích a dlouhého zrání v ležáckých tancích dostaneme pivo českého typu plné chuti, dobrého řízu a optimální hořkosti. Veškeré technologické zařízení pivovaru je vyrobené z potravinářské nerezové oceli a se sestává z bloku dvou nádobové varny, klasických otevřených kvasných kádí a uzavřených ležáckých tanků. V současné době je pivovar schopen vyrobit za rok kolem 850 hl piva. Hotové pivo se stáčí do PET láhví a KEG sudů. Minipivovar se nachází v zemědělské usedlosti v Jílovicích u Trhových Svin.

Chráněný pivovar Chříč začne vyrábět i limonádu

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeňský deníkAutor:Pavel KorelusChříč

V Chříči na podzim přibude práce a bude možné zaměstnat více postižených lidí.

„Většinou je to tak, že když pivo jednou někam přivezeme, už ho tam pak chtějí pořád," říká Petr Jakubíček ze spolku Propolis, který v Chříči na severním Plzeňsku provozuje malý pivovar pCH! Pivovar je výjimečný tím, že jde vlastně o chráněnou dílnu zaměstnávající postižené lidi. Funguje necelý rok a letos se ještě rozroste.

Propolis totiž na pivovar získal 315tisícový grant od Nadace VIA, jež ocenila osm projektů spojujících byznys a dobročinnost. „Za peníze z grantu podnik nakoupí zařízení na mytí vratných skleněných láhví a jeden ležácký tank. Myčka láhví umožní plnění piva do vratného skla a rozšíří produktové portfolio podniku, protože nově tak bude možné vyrábět lahvové pivo a také domácí pivní limonádu," uvedl za nadaci Zdeněk Mihalco.

Podle Petra Jakubíčka, který pivovar spravuje, v Chříči dnes pod vedením profesionálního sládka vaří pivo devět lidí. „Šest s mentálním postižením a tři s fyzickým hendikepem. Mentálně postižení dojíždějí z Ústavu sociální péče Zavidov, někteří na tři čtyři dny, jiní na jeden dva dny v týdnu. O práci se tu skoro perou, je to pro ně jako výlet do světa obyčejných lidí," popisuje Jakubíček.

Zaměstnanci pivovaru mají kromě samotného vaření na starost také práce kolem, jako úklid, přípravu dřeva a podobně. Protože jim s novým tankem a myčkou skla přibude práce, dostanou posilu. „Od léta nebo spíše od podzimu přibereme jednoho dva další pracovníky," tvrdí Jakubíček.

V Chříči vaří jedenáctku ležák Pazdrát a třináctku Nocturno. Dělají také speciály. Například pro letošní masopust vznikl Nebožtík, pivo „černé jako smrt".

K mání je v plastových nebo skleněných nevratných lahvích. I to se změní. „Plast není ideální a nevratné skleněné lahve zase zbytečně zvyšují cenu piva," vysvětluje dále Petr Jakubíček. Jak se bude jmenovat připravovaná pivní limonáda, v Chříči ještě nevědí. Doufají ale, že si na ní lidé také pochutnají. „Bude to nealkoholický nápoj z vysladovaného ječmene, chmele a dalších přísad, který se ale nenechá zkvasit," prozrazuje správce pivovaru.

Investice do minipivovaru je lákavá. V Česku už jich je přes tři sta

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

V Česku roste byznys s minipivovary. Malým varnám prospívá chuť firem investovat a vařit vlastní, specifické pivo. Přístupnější je také výroba díky cenově dostupnějším technologiím. V Česku loni vzniklo přes padesát minipivovarů, nejvíce paradoxně na jižní Moravě. Jejich celkový počet už překročil hranici tří stovek.
V polovině ledna jich bylo 302 a počet patrně dál poroste a může se podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráně zastavit až na dvojnásobku nynějšího čísla.

Za růstem počtu minipivovarů je zájem spotřebitelů a chuť jednotlivců i firem investovat. Naprostá většina minipivovarů má kapacitu kolem 1 000 hektolitrů a vaří pouze pro vlastní hospodu. V poslední době ale roste počet firem, které minipivovary zakládají na byznys a svoje pivo prodávají hospodám podobně jako velkopivovary.

Loni podobné projekty tvořily zhruba desetinu nově vzniklých minipivovarů. Příkladem je znojemský pivovar investora CEO Management, který zahájil provoz v bývalém areálu Hostanu loni v listopadu. Stejný investor plánuje obnovení výroby v Jarošově, který je součástí Uherského Hradiště, a později ještě v jednom městě na jižní Moravě.

Produkci minipivovarů odborníci pouze odhadují. Podle Šuráně je to asi 200 tisíc hektolitrů ročně, což je méně než vyrobí například pivovar Bernard z Humpolce a jde vlastně o 1,3 procenta českého pivního trhu. Loni podle Šuráně vzniklo 56 minipivovarů, nejvíce na jižní Moravě. Řada podniků ale zanikla, proto je velmi obtížné sledovat aktuální počty a výstav.

Šuráň v minulosti odhadoval, že minipivovarů nebude více než 300. „Vzhledem k apetitu investorů a neutuchajícímu zájmu spotřebitelů to nyní vidím tak na 600. Pak by byl v každém větším městečku pivovar, jak to kdysi bývalo,“ uvedl Šuráň.

Výbava vyjde na 4,5 milionu
Zájem investorů souvisí také s poklesem cen technologií. Zatímco před 20 lety stálo vybavení minipivovaru 5,5 milionu korun, nyní je to zhruba o milion méně. Někdy je možné ho sehnat i levněji ze zastavených provozů.

Podle Šuráně se trh vyvíjí velice dynamicky a některé minipivovary časem překročí hranici desetitisíce hektolitrů výroby a přejdou mezi klasické pivovary. To se stalo v případě středočeského Kácova, Chotěboře nebo pivovaru Tambor ve Dvoře Králové. Podobné ambice má podle Šuráně znojemský pivovar nebo pivovar Hauskrecht v Brně. Například v Lounech, kde před lety zastavil výrobu Heineken, se nyní na místě malého minipivovaru rodí větší s výrobou kolem 9000 hektolitrů. Opakem je Český Krumlov, kde v tamním velkopivovaru vznikl minipivovar.

Zájem o minipivovary podtrhuje i letošní potravinářský veletrh Salima, na kterém se představí více než 30 minipivovarů. Expozici spojenou s degustací zatím navštívily stovky lidí.

Minipivovarů je v Česku více než 300. Jejich počet se může zdvojnásobit

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:ČTK

● V Česku už je více než 300 minipivovarů, jejich počet by navíc měl růst i v příštích letech.
● Za růstem jejich počtu je zájem spotřebitelů a chuť jednotlivců i firem investovat.
● Naprostá většina minipivovarů má kapacitu kolem 1000 hektolitrů a vaří pouze pro vlastní hospodu.

Počet minipivovarů v Česku překročil hranici 300. V polovině ledna jich bylo 302, což je o 22 více než v roce 2014. Jejich počet patrně dál poroste a může se podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně zastavit až na dvojnásobku nynějšího čísla. Šuráň to řekl ve středu na potravinářském veletrhu Salima.

Za růstem počtu minipivovarů je zájem spotřebitelů a chuť jednotlivců i firem investovat. Naprostá většina minipivovarů má kapacitu kolem 1000 hektolitrů a vaří pouze pro vlastní hospodu. V poslední době ale roste počet firem, které minipivovary zakládají pro byznys a svoje pivo prodávají hospodám podobně jako velkopivovary.

Počet minipivovarů v Česku překročil hranici 300. V polovině ledna jich bylo 302, což je o 22 více než v roce 2014. Jejich počet patrně dál poroste a může se podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně zastavit až na dvojnásobku nynějšího čísla. Šuráň to řekl ve středu na potravinářském veletrhu Salima.

Za růstem počtu minipivovarů je zájem spotřebitelů a chuť jednotlivců i firem investovat. Naprostá většina minipivovarů má kapacitu kolem 1000 hektolitrů a vaří pouze pro vlastní hospodu. V poslední době ale roste počet firem, které minipivovary zakládají pro byznys a svoje pivo prodávají hospodám podobně jako velkopivovary.

České pivovary v Rusku krvácejí. Kvůli slabému rublu je pro Rusy české pivo příliš drahé - čtěte ZDE

Loni podobné projekty tvořily zhruba desetinu nově vzniklých minipivovarů. Příkladem je znojemský pivovar investora CEO Management, který zahájil provoz v bývalém areálu Hostanu loni v listopadu. Stejný investor plánuje obnovení výroby v Jarošově, který je součástí Uherského Hradiště, a později ještě v jednom městě na jižní Moravě.

Produkci minipivovarů odborníci pouze odhadují. Podle Šuráně je asi 200 000 hektolitrů ročně, což je méně, než vyrobí například pivovar Bernard z Humpolce, a jde vlastně o 1,3 procenta českého pivního trhu. Loni podle Šuráně vzniklo 56 minipivovarů, nejvíce na jižní Moravě. Řada podniků ale zanikla, proto je velmi obtížné sledovat aktuální počty a výstav.

Šuráň v minulosti odhadoval, že minipivovarů nebude více než 300. "Vzhledem k apetitu investorů a neutuchajícímu zájmu spotřebitelů to nyní vidím tak na 600. Pak by byl v každém větším městečku pivovar, jak to kdysi bývalo," uvedl Šuráň.

Zájem investorů souvisí také s poklesem cen technologií. Zatímco před 20 lety stálo vybavení minipivovaru 5,5 milionu korun, nyní je to zhruba o milion méně. Někdy je možné ho sehnat i levněji ze zastavených provozů.

Podle Šuráně se trh vyvíjí velice dynamicky a některé minipivovary časem překročí hranici desetitisíce hektolitrů výroby a přejdou mezi klasické pivovary. To se stalo v případě středočeského Kácova, Chotěboře nebo pivovaru Tambor ve Dvoře Králové. Podobné ambice má podle Šuráně znojemský pivovar nebo pivovar Hauskrecht v Brně. Například v Lounech, kde před lety zastavil výrobu Heineken, se nyní na místě malého minipivovaru rodí větší s výrobou kolem 9000 hektolitrů. Opakem je Český Krumlov, kde v tamním velkopivovaru vznikl minipivovar.

Zájem o minipivovary podtrhuje i letošní potravinářský veletrh Salima, na kterém se představí více než 30 minipivovarů. Expozici spojenou s degustací zatím navštívily stovky lidí.

Na Pivexu bodovala především piva z Plzeňského Prazdroje

Publikováno:před rokemZdroj:Naše voda

V letošním 24. ročníku prestižní degustační soutěže piv Zlatý pohár Pivex – Pivo 2016 byla oceněna piva z rodiny Plzeňského Prazdroje hned jedenáctkrát. Značky Gambrinus, Velkopopovický Kozel a nealkoholický Birell totiž zachutnaly odborné degustační porotě napříč všemi vyhlašovanými kategoriemi.

V kategorii světlých ležáků, jedenáctek, dostal zvláštní cenu Velkopopovický Kozel 11, Gambrinus pak získal prvenství v rámci v kategorii sudových piv Zlatý soudek za Gambrinus 10° Nepasterizovaný. Výsledky letošní degustační soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo 2016 vnímají sládci Velkopopovického pivovaru a pivovaru Gambrinus jako velké uznání jejich umu a poctivé práce. Velkopopovický Kozel dostal celkem tři ocenění. Kromě speciálního ocenění za nejlepší jedenáctku v kategorii ležáků, získal Velkopopovický Kozel 11 také stříbrnou příčku v kategorii světlých ležáků. Úspěchu se dočkal i tmavý Kozel, který postoupil do finálového kola degustací a navíc získal Certifikát kvality. Takový výsledek dokumentuje vyrovnanost vysoké kvality tmavého piva z Velkopopovického pivovaru. „Těší nás, že porotě piva z Velkých Popovic chutnala. Je to ocenění práce všech v pivovaře, další důkaz, že svě řemeslo dělají dobře. Za to jim už teď děkuji. Doufám, že radost z ocenění budou mít i naši štamgasti a třeba to přiláká další milovníky dobrého piva, kteří zatím Kozla nepijí,“ neskrýval radost Petr Kofroň, ředitel Velkopopovického pivovaru.

Pivovar Gambrinus si pak nejvíce cení zejména uznání poroty v kategoriích čepovaných piv Zlatý soudek, které dostal nepasterizovanou desítku a novou nepasterizovanou dvanáctku. „Toto ocenění patří všem mým kolegům, kteří pivo Gambrinus vaří. Těší nás především výsledky našich sudových piv. Jsme rádi, že plnou živější chuť nepasterizovaných piv dokáží ocenit nejen pivaři, ale i odborná porota. Věříme, že ocenění našich piv bude další pozvánkou pro lidi na dobré čepované pivo do restaurací,“ řekl sládek pivovaru Gambrinus Pavel Zítek, který převzal ocenění během slavnostního ceremoniálu vyhlášení letošního ročníku Zlatý pohár Pivex. Certifikát za vyrovnanou kvalitu pak od degustační poroty dostal mezi výčepními pivy Gambrinus 10° Originál a „stříbro“ v ležácích Gambrinus Premium.

Pivo v Česku vaří už přes 300 minipivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Počet minipivovarů v Česku překročil hranici 300. V polovině ledna jich bylo 302, což je o 22 více než v roce 2014. Jejich počet patrně dál poroste a může se podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráně zastavit až na dvojnásobku nynějšího čísla. Šuráň to dnes řekl na potravinářském veletrhu Salima.

Za růstem počtu minipivovarů je zájem spotřebitelů a chuť jednotlivců i firem investovat. Naprostá většina minipivovarů má kapacitu kolem 1000 hektolitrů a vaří pouze pro vlastní hospodu. V poslední době ale roste počet firem, které minipivovary zakládají na byznys a svoje pivo prodávají hospodám podobně jako velkopivovary.

Loni podobné projekty tvořily zhruba desetinu nově vzniklých minipivovarů. Příkladem je znojemský pivovar investora CEO Management, který zahájil provoz v bývalém areálu Hostanu loni v listopadu. Stejný investor plánuje obnovení výroby v Jarošově, který je součástí Uherského Hradiště, a později ještě v jednom městě na jižní Moravě.

Produkci minipivovarů odborníci pouze odhadují. Podle Šuráně je asi 200.000 hektolitrů ročně, což je méně než vyrobí například pivovar Bernard z Humpolce a jde vlastně o 1,3 procenta českého pivního trhu. Loni podle Šuráně vzniklo 56 minipivovarů, nejvíce na jižní Moravě. Řada podniků ale zanikla, proto je velmi obtížné sledovat aktuální počty a výstav.

Pivovar v každém větším městečku
Šuráň v minulosti odhadoval, že minipivovarů nebude více než 300. "Vzhledem k apetitu investorů a neutuchajícímu zájmu spotřebitelů to nyní vidím tak na 600. Pak by byl v každém větším městečku pivovar, jak to kdysi bývalo," uvedl Šuráň.

Zájem investorů souvisí také s poklesem cen technologií. Zatímco před 20 lety stálo vybavení minipivovaru 5,5 milionu korun, nyní je to zhruba o milion méně. Někdy je možné ho sehnat i levněji ze zastavených provozů.

Podle Šuráně se trh vyvíjí velice dynamicky a některé minipivovary časem překročí hranici desetitisíce hektolitrů výroby a přejdou mezi klasické pivovary. To se stalo v případě středočeského Kácova, Chotěboře nebo pivovaru Tambor ve Dvoře Králové. Podobné ambice má podle Šuráně znojemský pivovar nebo pivovar Hauskrecht v Brně. Například v Lounech, kde před lety zastavil výrobu Heineken, se nyní na místě malého minipivovaru rodí větší s výrobou kolem 9000 hektolitrů. Opakem je Český Krumlov, kde v tamním velkopivovaru vznikl minipivovar.

Zájem o minipivovary podtrhuje i letošní potravinářský veletrh Salima, na kterém se představí více než 30 minipivovarů. Expozici spojenou s degustací zatím navštívily stovky lidí.

Minipivovarů v Česku je poprvé přes 300, zájem pivařů o ně stoupá

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTK

Počet minipivovarů v Česku překročil hranici 300. V polovině ledna jich bylo 302, což je o 22 více než v roce 2014. Jejich počet patrně dál poroste a může se podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráně zastavit až na dvojnásobku nynějšího čísla. Šuráň to dnes řekl na potravinářském veletrhu Salima. Za růstem počtu minipivovarů je zájem spotřebitelů a chuť jednotlivců i firem investovat. Naprostá většina minipivovarů má kapacitu kolem 1000 hektolitrů a vaří pouze pro vlastní hospodu. V poslední době ale roste počet firem, které minipivovary zakládají na byznys a svoje pivo prodávají hospodám podobně jako velkopivovary.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.28.05.2017 08:274.996/4.996