Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Třetí největší pivovarnická soutěž světa má vítěze - Český minipivovar uspěl

Publikováno:před rokemZdroj:Kultura21.czJílovice

Stovky malých i velkých pivovarů se utkaly v Českých Budějovicích o cenu Zlatá pivní pečeť 2016. Hlavní cenu získal Světlý nefiltrovaný ležák 11 % - Jan Wünsch z Pivovaru Jílovice. Soutěž s rekordní účastí pivovarů se konala počátkem února v rámci Mezinárodního pivního festivalu. Absolutní vítěz vaří pivo teprve půl roku.

Ukázalo se, že i minipivovary mohou úspěšně konkurovat nadnárodním gigantům. Jílovický nefiltrovaný ležák byl velkým letošním překvapením. O to zajímavější bylo, že tento pivovar z Novohradských hor začal vařit pivo teprve před půl rokem. Stříbrnou Hlavní cenu získala Krušovická světlá desítka, bronzový byl další malý jihočeský minipivovar - světlý ležák Lyer z Modravy.

Soutěže se zúčastnilo rekordních 225 pivovarů ze tří kontinentů, které bojovaly v desítkách soutěžních kategorií. Do degustačních soutěží o Zlatou pivní pečeť se letos přihlásilo 1110 piv a ciderů. Oproti loňsku zaznamenaly degustační soutěže Zlatá pivní pečeť kvantitativní nárůst o 20% v počtu přihlášených pivovarů (225 letošních oproti 186 loňským) a 30% nárůst v počtu přihlášených piv (1110 letošních oproti 849 loňským). Počet zahraničních účastníků se oproti loňsku zvýšil také zhruba o 30%, z loňských 51 na letošních 65).

Provoz pivovaru Jílovice byl zahájen 2 června 2015. K výrobě piva se používá kvalitní voda z Novohradského podhůří, český slad a chmelový granulát z českého chmele. Při použití klasického technologického postupu vaření piva ve varně, studeného hlavního kvašení v otevřených kádích a dlouhého zrání v ležáckých tancích dostaneme pivo českého typu plné chuti, dobrého řízu a optimální hořkosti. Veškeré technologické zařízení pivovaru je vyrobené z potravinářské nerezové oceli a se sestává z bloku dvou nádobové varny, klasických otevřených kvasných kádí a uzavřených ležáckých tanků. V současné době je pivovar schopen vyrobit za rok kolem 850 hl piva. Hotové pivo se stáčí do PET láhví a KEG sudů. Minipivovar se nachází v zemědělské usedlosti v Jílovicích u Trhových Svin.

Chráněný pivovar Chříč začne vyrábět i limonádu

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeňský deníkAutor:Pavel KorelusChříč

V Chříči na podzim přibude práce a bude možné zaměstnat více postižených lidí.

„Většinou je to tak, že když pivo jednou někam přivezeme, už ho tam pak chtějí pořád," říká Petr Jakubíček ze spolku Propolis, který v Chříči na severním Plzeňsku provozuje malý pivovar pCH! Pivovar je výjimečný tím, že jde vlastně o chráněnou dílnu zaměstnávající postižené lidi. Funguje necelý rok a letos se ještě rozroste.

Propolis totiž na pivovar získal 315tisícový grant od Nadace VIA, jež ocenila osm projektů spojujících byznys a dobročinnost. „Za peníze z grantu podnik nakoupí zařízení na mytí vratných skleněných láhví a jeden ležácký tank. Myčka láhví umožní plnění piva do vratného skla a rozšíří produktové portfolio podniku, protože nově tak bude možné vyrábět lahvové pivo a také domácí pivní limonádu," uvedl za nadaci Zdeněk Mihalco.

Podle Petra Jakubíčka, který pivovar spravuje, v Chříči dnes pod vedením profesionálního sládka vaří pivo devět lidí. „Šest s mentálním postižením a tři s fyzickým hendikepem. Mentálně postižení dojíždějí z Ústavu sociální péče Zavidov, někteří na tři čtyři dny, jiní na jeden dva dny v týdnu. O práci se tu skoro perou, je to pro ně jako výlet do světa obyčejných lidí," popisuje Jakubíček.

Zaměstnanci pivovaru mají kromě samotného vaření na starost také práce kolem, jako úklid, přípravu dřeva a podobně. Protože jim s novým tankem a myčkou skla přibude práce, dostanou posilu. „Od léta nebo spíše od podzimu přibereme jednoho dva další pracovníky," tvrdí Jakubíček.

V Chříči vaří jedenáctku ležák Pazdrát a třináctku Nocturno. Dělají také speciály. Například pro letošní masopust vznikl Nebožtík, pivo „černé jako smrt".

K mání je v plastových nebo skleněných nevratných lahvích. I to se změní. „Plast není ideální a nevratné skleněné lahve zase zbytečně zvyšují cenu piva," vysvětluje dále Petr Jakubíček. Jak se bude jmenovat připravovaná pivní limonáda, v Chříči ještě nevědí. Doufají ale, že si na ní lidé také pochutnají. „Bude to nealkoholický nápoj z vysladovaného ječmene, chmele a dalších přísad, který se ale nenechá zkvasit," prozrazuje správce pivovaru.

Investice do minipivovaru je lákavá. V Česku už jich je přes tři sta

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

V Česku roste byznys s minipivovary. Malým varnám prospívá chuť firem investovat a vařit vlastní, specifické pivo. Přístupnější je také výroba díky cenově dostupnějším technologiím. V Česku loni vzniklo přes padesát minipivovarů, nejvíce paradoxně na jižní Moravě. Jejich celkový počet už překročil hranici tří stovek.
V polovině ledna jich bylo 302 a počet patrně dál poroste a může se podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráně zastavit až na dvojnásobku nynějšího čísla.

Za růstem počtu minipivovarů je zájem spotřebitelů a chuť jednotlivců i firem investovat. Naprostá většina minipivovarů má kapacitu kolem 1 000 hektolitrů a vaří pouze pro vlastní hospodu. V poslední době ale roste počet firem, které minipivovary zakládají na byznys a svoje pivo prodávají hospodám podobně jako velkopivovary.

Loni podobné projekty tvořily zhruba desetinu nově vzniklých minipivovarů. Příkladem je znojemský pivovar investora CEO Management, který zahájil provoz v bývalém areálu Hostanu loni v listopadu. Stejný investor plánuje obnovení výroby v Jarošově, který je součástí Uherského Hradiště, a později ještě v jednom městě na jižní Moravě.

Produkci minipivovarů odborníci pouze odhadují. Podle Šuráně je to asi 200 tisíc hektolitrů ročně, což je méně než vyrobí například pivovar Bernard z Humpolce a jde vlastně o 1,3 procenta českého pivního trhu. Loni podle Šuráně vzniklo 56 minipivovarů, nejvíce na jižní Moravě. Řada podniků ale zanikla, proto je velmi obtížné sledovat aktuální počty a výstav.

Šuráň v minulosti odhadoval, že minipivovarů nebude více než 300. „Vzhledem k apetitu investorů a neutuchajícímu zájmu spotřebitelů to nyní vidím tak na 600. Pak by byl v každém větším městečku pivovar, jak to kdysi bývalo,“ uvedl Šuráň.

Výbava vyjde na 4,5 milionu
Zájem investorů souvisí také s poklesem cen technologií. Zatímco před 20 lety stálo vybavení minipivovaru 5,5 milionu korun, nyní je to zhruba o milion méně. Někdy je možné ho sehnat i levněji ze zastavených provozů.

Podle Šuráně se trh vyvíjí velice dynamicky a některé minipivovary časem překročí hranici desetitisíce hektolitrů výroby a přejdou mezi klasické pivovary. To se stalo v případě středočeského Kácova, Chotěboře nebo pivovaru Tambor ve Dvoře Králové. Podobné ambice má podle Šuráně znojemský pivovar nebo pivovar Hauskrecht v Brně. Například v Lounech, kde před lety zastavil výrobu Heineken, se nyní na místě malého minipivovaru rodí větší s výrobou kolem 9000 hektolitrů. Opakem je Český Krumlov, kde v tamním velkopivovaru vznikl minipivovar.

Zájem o minipivovary podtrhuje i letošní potravinářský veletrh Salima, na kterém se představí více než 30 minipivovarů. Expozici spojenou s degustací zatím navštívily stovky lidí.

Minipivovarů je v Česku více než 300. Jejich počet se může zdvojnásobit

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:ČTK

● V Česku už je více než 300 minipivovarů, jejich počet by navíc měl růst i v příštích letech.
● Za růstem jejich počtu je zájem spotřebitelů a chuť jednotlivců i firem investovat.
● Naprostá většina minipivovarů má kapacitu kolem 1000 hektolitrů a vaří pouze pro vlastní hospodu.

Počet minipivovarů v Česku překročil hranici 300. V polovině ledna jich bylo 302, což je o 22 více než v roce 2014. Jejich počet patrně dál poroste a může se podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně zastavit až na dvojnásobku nynějšího čísla. Šuráň to řekl ve středu na potravinářském veletrhu Salima.

Za růstem počtu minipivovarů je zájem spotřebitelů a chuť jednotlivců i firem investovat. Naprostá většina minipivovarů má kapacitu kolem 1000 hektolitrů a vaří pouze pro vlastní hospodu. V poslední době ale roste počet firem, které minipivovary zakládají pro byznys a svoje pivo prodávají hospodám podobně jako velkopivovary.

Počet minipivovarů v Česku překročil hranici 300. V polovině ledna jich bylo 302, což je o 22 více než v roce 2014. Jejich počet patrně dál poroste a může se podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně zastavit až na dvojnásobku nynějšího čísla. Šuráň to řekl ve středu na potravinářském veletrhu Salima.

Za růstem počtu minipivovarů je zájem spotřebitelů a chuť jednotlivců i firem investovat. Naprostá většina minipivovarů má kapacitu kolem 1000 hektolitrů a vaří pouze pro vlastní hospodu. V poslední době ale roste počet firem, které minipivovary zakládají pro byznys a svoje pivo prodávají hospodám podobně jako velkopivovary.

České pivovary v Rusku krvácejí. Kvůli slabému rublu je pro Rusy české pivo příliš drahé - čtěte ZDE

Loni podobné projekty tvořily zhruba desetinu nově vzniklých minipivovarů. Příkladem je znojemský pivovar investora CEO Management, který zahájil provoz v bývalém areálu Hostanu loni v listopadu. Stejný investor plánuje obnovení výroby v Jarošově, který je součástí Uherského Hradiště, a později ještě v jednom městě na jižní Moravě.

Produkci minipivovarů odborníci pouze odhadují. Podle Šuráně je asi 200 000 hektolitrů ročně, což je méně, než vyrobí například pivovar Bernard z Humpolce, a jde vlastně o 1,3 procenta českého pivního trhu. Loni podle Šuráně vzniklo 56 minipivovarů, nejvíce na jižní Moravě. Řada podniků ale zanikla, proto je velmi obtížné sledovat aktuální počty a výstav.

Šuráň v minulosti odhadoval, že minipivovarů nebude více než 300. "Vzhledem k apetitu investorů a neutuchajícímu zájmu spotřebitelů to nyní vidím tak na 600. Pak by byl v každém větším městečku pivovar, jak to kdysi bývalo," uvedl Šuráň.

Zájem investorů souvisí také s poklesem cen technologií. Zatímco před 20 lety stálo vybavení minipivovaru 5,5 milionu korun, nyní je to zhruba o milion méně. Někdy je možné ho sehnat i levněji ze zastavených provozů.

Podle Šuráně se trh vyvíjí velice dynamicky a některé minipivovary časem překročí hranici desetitisíce hektolitrů výroby a přejdou mezi klasické pivovary. To se stalo v případě středočeského Kácova, Chotěboře nebo pivovaru Tambor ve Dvoře Králové. Podobné ambice má podle Šuráně znojemský pivovar nebo pivovar Hauskrecht v Brně. Například v Lounech, kde před lety zastavil výrobu Heineken, se nyní na místě malého minipivovaru rodí větší s výrobou kolem 9000 hektolitrů. Opakem je Český Krumlov, kde v tamním velkopivovaru vznikl minipivovar.

Zájem o minipivovary podtrhuje i letošní potravinářský veletrh Salima, na kterém se představí více než 30 minipivovarů. Expozici spojenou s degustací zatím navštívily stovky lidí.

Na Pivexu bodovala především piva z Plzeňského Prazdroje

Publikováno:před rokemZdroj:Naše voda

V letošním 24. ročníku prestižní degustační soutěže piv Zlatý pohár Pivex – Pivo 2016 byla oceněna piva z rodiny Plzeňského Prazdroje hned jedenáctkrát. Značky Gambrinus, Velkopopovický Kozel a nealkoholický Birell totiž zachutnaly odborné degustační porotě napříč všemi vyhlašovanými kategoriemi.

V kategorii světlých ležáků, jedenáctek, dostal zvláštní cenu Velkopopovický Kozel 11, Gambrinus pak získal prvenství v rámci v kategorii sudových piv Zlatý soudek za Gambrinus 10° Nepasterizovaný. Výsledky letošní degustační soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo 2016 vnímají sládci Velkopopovického pivovaru a pivovaru Gambrinus jako velké uznání jejich umu a poctivé práce. Velkopopovický Kozel dostal celkem tři ocenění. Kromě speciálního ocenění za nejlepší jedenáctku v kategorii ležáků, získal Velkopopovický Kozel 11 také stříbrnou příčku v kategorii světlých ležáků. Úspěchu se dočkal i tmavý Kozel, který postoupil do finálového kola degustací a navíc získal Certifikát kvality. Takový výsledek dokumentuje vyrovnanost vysoké kvality tmavého piva z Velkopopovického pivovaru. „Těší nás, že porotě piva z Velkých Popovic chutnala. Je to ocenění práce všech v pivovaře, další důkaz, že svě řemeslo dělají dobře. Za to jim už teď děkuji. Doufám, že radost z ocenění budou mít i naši štamgasti a třeba to přiláká další milovníky dobrého piva, kteří zatím Kozla nepijí,“ neskrýval radost Petr Kofroň, ředitel Velkopopovického pivovaru.

Pivovar Gambrinus si pak nejvíce cení zejména uznání poroty v kategoriích čepovaných piv Zlatý soudek, které dostal nepasterizovanou desítku a novou nepasterizovanou dvanáctku. „Toto ocenění patří všem mým kolegům, kteří pivo Gambrinus vaří. Těší nás především výsledky našich sudových piv. Jsme rádi, že plnou živější chuť nepasterizovaných piv dokáží ocenit nejen pivaři, ale i odborná porota. Věříme, že ocenění našich piv bude další pozvánkou pro lidi na dobré čepované pivo do restaurací,“ řekl sládek pivovaru Gambrinus Pavel Zítek, který převzal ocenění během slavnostního ceremoniálu vyhlášení letošního ročníku Zlatý pohár Pivex. Certifikát za vyrovnanou kvalitu pak od degustační poroty dostal mezi výčepními pivy Gambrinus 10° Originál a „stříbro“ v ležácích Gambrinus Premium.

Pivo v Česku vaří už přes 300 minipivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Počet minipivovarů v Česku překročil hranici 300. V polovině ledna jich bylo 302, což je o 22 více než v roce 2014. Jejich počet patrně dál poroste a může se podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráně zastavit až na dvojnásobku nynějšího čísla. Šuráň to dnes řekl na potravinářském veletrhu Salima.

Za růstem počtu minipivovarů je zájem spotřebitelů a chuť jednotlivců i firem investovat. Naprostá většina minipivovarů má kapacitu kolem 1000 hektolitrů a vaří pouze pro vlastní hospodu. V poslední době ale roste počet firem, které minipivovary zakládají na byznys a svoje pivo prodávají hospodám podobně jako velkopivovary.

Loni podobné projekty tvořily zhruba desetinu nově vzniklých minipivovarů. Příkladem je znojemský pivovar investora CEO Management, který zahájil provoz v bývalém areálu Hostanu loni v listopadu. Stejný investor plánuje obnovení výroby v Jarošově, který je součástí Uherského Hradiště, a později ještě v jednom městě na jižní Moravě.

Produkci minipivovarů odborníci pouze odhadují. Podle Šuráně je asi 200.000 hektolitrů ročně, což je méně než vyrobí například pivovar Bernard z Humpolce a jde vlastně o 1,3 procenta českého pivního trhu. Loni podle Šuráně vzniklo 56 minipivovarů, nejvíce na jižní Moravě. Řada podniků ale zanikla, proto je velmi obtížné sledovat aktuální počty a výstav.

Pivovar v každém větším městečku
Šuráň v minulosti odhadoval, že minipivovarů nebude více než 300. "Vzhledem k apetitu investorů a neutuchajícímu zájmu spotřebitelů to nyní vidím tak na 600. Pak by byl v každém větším městečku pivovar, jak to kdysi bývalo," uvedl Šuráň.

Zájem investorů souvisí také s poklesem cen technologií. Zatímco před 20 lety stálo vybavení minipivovaru 5,5 milionu korun, nyní je to zhruba o milion méně. Někdy je možné ho sehnat i levněji ze zastavených provozů.

Podle Šuráně se trh vyvíjí velice dynamicky a některé minipivovary časem překročí hranici desetitisíce hektolitrů výroby a přejdou mezi klasické pivovary. To se stalo v případě středočeského Kácova, Chotěboře nebo pivovaru Tambor ve Dvoře Králové. Podobné ambice má podle Šuráně znojemský pivovar nebo pivovar Hauskrecht v Brně. Například v Lounech, kde před lety zastavil výrobu Heineken, se nyní na místě malého minipivovaru rodí větší s výrobou kolem 9000 hektolitrů. Opakem je Český Krumlov, kde v tamním velkopivovaru vznikl minipivovar.

Zájem o minipivovary podtrhuje i letošní potravinářský veletrh Salima, na kterém se představí více než 30 minipivovarů. Expozici spojenou s degustací zatím navštívily stovky lidí.

Minipivovarů v Česku je poprvé přes 300, zájem pivařů o ně stoupá

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTK

Počet minipivovarů v Česku překročil hranici 300. V polovině ledna jich bylo 302, což je o 22 více než v roce 2014. Jejich počet patrně dál poroste a může se podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráně zastavit až na dvojnásobku nynějšího čísla. Šuráň to dnes řekl na potravinářském veletrhu Salima. Za růstem počtu minipivovarů je zájem spotřebitelů a chuť jednotlivců i firem investovat. Naprostá většina minipivovarů má kapacitu kolem 1000 hektolitrů a vaří pouze pro vlastní hospodu. V poslední době ale roste počet firem, které minipivovary zakládají na byznys a svoje pivo prodávají hospodám podobně jako velkopivovary.

Rožnovský pivovar byl na mezinárodní přehlídce třikrát na stupních vítězů

Publikováno:před rokemZdroj:Zlín.czRožnovský

Třikrát na stupních vítězů stanula na mezinárodní pivovarnické přehlídce International Beer Fest piva z Rožnovského pivovaru. Byla to piva Popper, Rothschild a Habsburg, sdělil serveru Zlin.cz mluvčí pivovaru Lukáš Martinek.

Soutěž se konala v Českých Budějovicích počátkem února a zúčastnilo se jí rekordních 225 pivovarů ze tří kontinentů. Do soutěže o Zlatou pivní pečeť přihlásily 1110 piv a ciderů. „Rožnovský pivovar získal první místo v kategorii světlých speciálů se šestnáctistupňovým Popperem a mezi polotmavými pivy kralovala třináctka Rotschild. Dominanci mezi minipivovary potvrdilo třetí místo, které bral v kategorii tmavých piv šestnáctistupňový Habsburg,“ uvedl Martinem.

Roli v úspěchu hrají použité technologie. „Díky dotacím jsme mohli nakoupit zařízení, pomocí kterého můžeme zvyšovat kvalitu piva. Vítězné várky byly uvařené na úplně nové varně,“ řekl hlavní sládek Petr Kubín.

Dodal, že důležitá je i dokonalá sanitace pivovarského zařízení. „Nepoužíváme žádné chmelové ani sladové výtažky, ale přírodní suroviny jako moravský slad, žatecký chmel, pivovarské kvasnice a kvalitní vodu,“ popsal druhý sládek Rožnovského pivovaru Lukáš Vavříček.

Rožnovský pivovar nesklízí úspěch jen na soutěžích, ale i u zákazníků. „Naši produkci nelze koupit v žádné pivotéce nebo v hospůdce. Vše, co se u nás vyprodukuje, se také u nás prodá a vypije. V současnosti poptávka výrazně převyšuje nabídku,“ uvedl Vavříček.

Jeho slova potvrzuje spolumajitel Tomáš Kupčík. „Sjíždí se k nám lidé z celé republiky a nadávají, když si chtějí pivo odvézt a ono není. Kdo Rožnovem projíždí, kupuje si ho od nás a vozí do Polska nebo na Slovensko a do dalších koutů. Lidi se zajímají o vysokostupňové kvalitní speciály, protože se nikde nedají koupit. Velké pivovary chrlí desetistupňová piva a nám se tím pádem vytváří prostor pro výrobu a prodej speciálů,“ dodal Kupčík.

V Lounech otevírá už třetí pivovar, k pivařům bude zajíždět Pívobus

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Miroslava Strnadová

Za několik týdnů začne v Lounech vařit pivo už třetí pivovar, budují ho tu majitelé středočeského Pivovaru Zichovec. Pivovar vzniká v místech někdejší tankové střelnice v areálu bývalých kasáren.

„Plánujeme roční výstav 10 tisíc hektolitrů. V Lounech se budou vařit především výčepní piva a ležáky. Výroba speciálů se soustředí v Zichovci,“ uvedl Ivan Husák, jeden ze spolumajitelů pivovaru.

Celkové investiční náklady na výstavbu pivovaru jsou 50 milionů korun, z toho přibližně polovina peněz šla do nákupu technologií. Pozemek s bývalým vojenským objektem na okraji města firma koupila za pět milionů korun.

K pivovaru bude patřit také podniková prodejna a na bývalé kontrolní věži bude vyhlídka, odkud se návštěvníci budou moci rozhlédnout po kopcích Českého středohoří.

Zichovecký pivovar vypraví Pívobus
Další novinkou Zichoveckého pivovaru pak bude Pívobus. Jde o autobus, který doveze pivo za těmi, jimž hospoda v obci chybí. Trasy právě vznikají na základě přání a požadavků pivařů z kraje.

V Lounech se tak již brzy bude vařit třetí značka piva, několik let tam již fungují minipivovary se značkami Lounský Žejdlík a Pivo ZLoun.

Historie vaření piva je s Louny spojena od středověku. V roce 1890 nechal postavit kníže Adolf Josef Schwarzenberg pivovar ve směru na Černčice. V té době patřil mezi technicky nejvyspělejší. Poslední pivo se tam uvařilo v roce 2010, kdy tam koncern Heineken, který ho vlastnil, ukončil výrobu.

Veletrh Salima zve na sto druhů piv a speciality z Maďarska

Publikováno:před rokemZdroj:Brněnský deníkAutor:Věra Sychrová

Stovku pivních vzorků nabídnou návštěvníkům potravinářského veletrhu Salima na brněnském výstavišti české a moravské minipivovary. Je to jenom jedno z lákadel, které letos organizátoři přichystali.

Stovku pivních vzorků nabídnou návštěvníkům potravinářského veletrhu Salima na brněnském výstavišti české a moravské minipivovary. Je to jenom jedno z lákadel, které letos organizátoři přichystali.

Lidé budou degustovat také alkoholické nápoje. Samozřejmost je víno na stánku Jihomoravského kraje, nápoj z hroznů návštěvníci ochutnají také na oficiálním stánku Maďarska.

Novinku si na veletrh Salima přichystal brněnský Pivovar Hauskrecht. Návštěvníkům představí speciál Carni Vale, při jehož výrobě se inspiroval masopustem. „Spodně kvašená čtrnáctka má plné, zakulacené tělo s neobyčejným aroma meduňky podbarvené tóny citrusů," pozval sládek a majitel Petr Hauskrecht.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.05.2017 07:374.983/4.983